Spolupracující osoby ve zdravotním pojištění

Platí ve zdravotním pojištění zálohy podnikající osoby, za které je současně plátcem pojistného stát? Které částky lze převést na spolupracující manželku/manžela? Musí spolupracující osoba vždy platit zálohy na pojistné?

Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že OSVČ – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného, anebo hradí pojistné jednorázovou platbou po skončení kalendářního roku.

S účinnosti od 1. ledna 2022 je pro účely veřejného zdravotního pojištění OSVČ:

1)  osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů,

2)  spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle zákona o daních z příjmů rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Tato zjednodušená formulace principiálně vychází i nadále ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 ZDP.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ

je ve zdravotním pojištění kalendářní rok. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc, což mimo jiné znamená, že podniká-li pojištěnec jako OSVČ v příslušném kalendářním měsíci po dobu kratší, považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. K takovým situacím zpravidla dochází v případě, kdy OSVČ zahajuje, resp. končí (případně přerušuje) svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu měsíce. Pokud se na OSVČ vztahuje povinnost placení měsíční zálohy, musí být záloha v plné výši (tedy poměrně nesnížená) zaplacena i za období výkonu samostatné výdělečné činnosti po část takového měsíce.

Zálohy OSVČ ve zdravotním pojištění po 1. lednu 2023

Pokud OSVČ (a tedy i spolupracující osoba) zahajuje svoji podnikatelskou činnost v roce 2023, platí v souvislosti s placením záloh následující pravidla.

     Samostatná výdělečná činnost – jediný (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů

Minimální výše zálohy u OSVČ zahajujících v roce 2023 samostatnou výdělečnou činnost činí 2 722 Kč. Pokud bude OSVČ v měsíci zahájení podnikání vykonávat tuto svoji samostatnou výdělečnou činnost pouze po část kalendářního měsíce, nebo i třeba jen jeden den, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý kalendářní měsíc s povinností zaplacení zálohy 2 722 Kč i za tento měsíc. Na druhou stranu, úhradou (alespoň) minimální zálohy má pojištěnec v daném měsíci vyřešen svůj pojistný vztah. Zákon připouští, aby si OSVČ mohla v roce zahájení své samostatné výdělečné činnosti platit i vyšší zálohu než 2 722 Kč.

     Samostatná výdělečná činnost
– vedlejší zdroj příjmů

Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, neboli v zaměstnání je v roce 2023 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 17 300 Kč a toto zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti – daňového základu – za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po dni, ve kterém podá nebo měla podat Přehled.

     Osoba, za kterou platí pojistné stát

Tyto osoby jsou ve zdravotním pojištění taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

•    v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a

•    nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí za kalendářní rok stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Vykážou-li však tyto osoby za rok 2023 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce platit budou, a to podle výše dosaženého daňového základu, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Osoba spolupracující s OSVČ

Ve smyslu ustanovení § 13 ZDP lze příjmy dosažené ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP rozdělovat například na spolupracujícího manžela resp. manželku.

V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby

a)  podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a

b)  částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila

1. za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a

2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč.

Protože se ve zdravotním pojištění považují za osobu samostatně výdělečně činnou také osoby spolupracující s osobou samostatně výdělečně činnou, plní i tyto zákonné povinnosti stanovené právní úpravou zdravotního pojištění.

Povinnosti spolupracující osoby

Rozhodne-li se pojištěnec pro spolupráci ve smyslu výše uvedeného, musí ve zdravotním pojištění splnit zejména následující:

•    přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná. Osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění může svoji zákonnou povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář;

•    platit zálohy na pojistné za předpokladu, že jeto povinností danou zákonem (viz výše). Poznámka: Pro posouzení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů je podstatné, které příjmy pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Buď to mohou být příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti;

•    podat zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu v termínech daných právní úpravou.

Postup spolupracující osoby při zúčtování rozhodného období kalendářního roku 2022

Příklad 1

Daňový základ OSVČ za rok 2022činil 580 320 Kč. Od 6. ledna 2022 spolupracovala po celý rok s OSVČ manželka jako příjemce rodičovského příspěvku, na kterou manžel převedl 40 %příjmů a výdajů (daňového základu). Na základě této skutečnosti činí za rozhodné období kalendářního roku 2022 u spolupracující manželky její daňový základ 232 128 Kč.

Pojistné spolupracující osoby se vypočte (stejně jako u OSVČ) dle vzorce:

P = 0,135 x 0,5 x daňový základ = 0,135 x 0,5 x 232 128 = 15 669 Kč

Protože spolupracující manželka byla po celý kalendářní rok 2022 zařazena u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát a zálohy na pojistné neplatila (nebyla to její povinnost), neplatí pro ni minimum a pojistné doplatí zdravotní pojišťovně v roce 2023 v částce 15 669 Kč. Úhrada doplatku bude provedena do osmi dnů po dni, ve kterém podala, případně byla povinna podat v roce 2023 Přehled o výši daňového základu za rok 2022.

Příklad 2

OSVČ vykázala za rok 2022 daňový základ 420 800 Kč. Od 1. 8. 2022 začala s OSVČ spolupracovat manželka, pro kterou byla od srpna 2022 samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem jejích příjmů a platila měsíční zálohy v minimální částce 2 627 Kč. Při zúčtování roku 2022 převedla OSVČ na manželku 50 % příjmů a výdajů (daňového základu).

Na základě tohoto rozdělení činí u spolupracující manželky daňový základ 210 400 Kč. Výše pojistného na zdravotní pojištění za rozhodné období kalendářního roku 2022 se vypočte následovně:

P = 0,135 x 0,5 x 210 400 = 14 202Kč

Při zaplacených zálohách13 135 Kč (5 x 2 627) činí doplatek spolupracující osoby1 067 Kč (14 202 – 13 135).

Ukončení spolupráce

Jelikož se ve zdravotním pojištění pohlíží na osobu spolupracující stejně jako na OSVČ, musí být i při ukončení spolupráce dodrženy zákonem stanovené postupy, kdy spolupracující osoba musí zejména:

•    oznámit zdravotní pojišťovně ukončení spolupráce (výkonu samostatné výdělečné činnosti),

•    ukončit placení záloh (pokud se na OSVČ tato povinnost vztahuje),

•    v zákonem stanovených termínech podat zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu za předcházející kalendářní rok.

Rozhodne-li se OSVČ přerušit samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její zákonnou povinností.

Pokud pojištěnec ukončí spolupráci jako OSVČ, musí si následně řešit svůj pojistný vztah, což si předvedeme na příkladě.

Příklad 3

Pojištěnec (spolupracující osoba) byl jako OSVČ registrován u zdravotní pojišťovny do 31. 10. 2022, zálohu ve výši 2 627 Kč zaplatil naposledy za měsíc říjen. Pojištěnec měl jako OSVČ tímto vyřešený svůj pojistný vztah do konce října. Avšak od měsíce listopadu 2022 musel být evidován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec nebo jako osoba, za kterou platí pojistné stát, jinak se stal tzv. osobou bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného ve výši 2 187 Kč (od ledna 2023 se tato platba zvýšila na 2 336 Kč).

Možnou variantou řešení pojistného vztahu je i odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění například buď z titulu výkonu výdělečné činnosti v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo také ve Spojeném království podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 anebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.