Spor o správnost sražené daně

– stížnost na postup plátce daně

Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu či odměny vyplývající z dohody o práci konané mimo pracovní poměr je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Nejde o nic jiného než o tzv. výplatní lístek. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl. Co když to ale nestačí? Co když má zaměstnanec důvodné pochybnosti o tom, že je mu daň resp. záloha na ni srážena v nesprávné výši? Nebo se domnívá, že mu bylo nesprávně provedeno roční zúčtování záloh na tuto daň? Co když nehrají údaje z výplatních lístků s údaji na potvrzení o zdanitelných příjmech? Mzdové (mzdoví) účetní se v praxi až příliš často spoléhají na automatické (automatizované) výpočty v jimi používaném mzdovém softwaru (programu), ten však nemusí být vždy zárukou správnosti výpočtu. Co když tedy při ručním počítání a kontrole dospěje zaměstnanec k jiným výsledkům?

Neformální prosba, pak už oficiální písemná žádost

Zaměstnanci lze doporučit, aby mzdovou (platovou) účtárnu nebo osobu provádějící zúčtování odměny za práci požádal, nejprve neformálně, přátelsky, ústně o prověření jeho pochybností. Jestli se mu však v přiměřené době nedostane uspokojivého vysvětlení, už by měl postupovat formálně podle daňového řádu, a to ust. § 237, které upravuje stížnost na postup plátce daně. Má-li zaměstnanec (poplatník daně z příjmu ze závislé činnosti) pochyby o správnosti sražené nebo vybrané daně, může podle ust. § 237 odst. 1 daňového řádu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se o výši sražené nebo vybrané daně dozvěděl, tedy od převzetí výplatního lístku, požádat plátce daně o vysvětlení. V žádosti musí uvést důvody svých pochybností. Žádost je tedy třeba již podat oficiálně a písemně. Lze doporučit, aby si v zájmu důkazu o zachování lhůty, jakož i pro případný další postup, zaměstnanec nechal na kopii žádosti potvrdit přijetí žádosti. Plátce daně, tedy zaměstnavatel, je povinen podat poplatníkovi (zaměstnanci) písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, a v téže lhůtě případnou chybu opravit a současně podat následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování správci daně (finančnímu úřadu).

Když to nejde po dobrém interně, musí do toho vstoupit úřad

Nesouhlasí-li ani nadále poplatník (zaměstnanec) s postupem plátce daně (zaměstnavatele), může podle ust. § 237 odst. 3 daňového řádu podat stížnost na postup plátce daně správci daně (finančnímu úřadu), který je tomuto plátci daně (zaměstnavateli) místně příslušný, a to do 30 dnů ode dne, kdy poplatník obdržel od plátce daně vysvětlení. Nesplní-li plátce daně (zaměstnavatel) svoji povinnost podat poplatníkovi (zaměstnanci) písemné vysvětlení do 30 dnů, je poplatník (zaměstnanec) oprávněn podat takovou stížnost správci daně (finančnímu úřadu) do 60 dnů ode dne, kdy měl plátce daně (zaměstnavatel) podat poplatníkovi vysvětlení, tedy do 90 dnů od podání žádosti zaměstnavateli jako plátci daně.

Pokud jde o náležitosti stížnosti,

pak ust. § 237 odst. 4 daňového řádu odkazuje na ust. § 112, které upravuje náležitosti odvolání. Je proto třeba, aby poplatník (zaměstnanec) ve své stížnosti uvedl především následující:

−    přesně označil správce daně (finanční úřad), kterému je stížnost určena,

−    označil sebe sama, tedy identifikoval sebe jako stěžovatele – jménem a příjmením, rodným číslem a doručovací adresou,

−    přesně označil plátce daně (zaměstnavatele), jehož postup napadá,

−    identifikoval a přiložil vysvětlení, kterého se mu od plátce daně (zaměstnavatele) dostalo a s nímž nesouhlasí,

−    uvedl důvody, v nichž spatřuje nesprávnost postupu plátce daně (zaměstnavatele), případně i právní předpisy a jejich ustanovení, s nimiž je podle jeho názoru postup zaměstnavatele v rozporu,

−    označil případné důkazy, které na podporu svých tvrzení navrhuje,

−    navrhl znění výroku, který má ve svém rozhodnutí správce daně (finanční úřad) učinit (tzv. petit), tedy uvedl, jak by měl finanční úřad rozhodnout.

Jak postupuje finanční úřad

Bude-li podání– stížnost obsahovat vady bránící řádnému projednání a řešení věci, vyzve správce daně (finanční úřad) stěžovatele k doplnění podání s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů. Odstraní-li stěžovatel vady, má se za to, že stížnost byla podána řádně a včas, v opačném případě správce daně (finanční úřad) řízení zastaví a věcí se nebude zabývat.

Správce daně (finanční úřad) o stížnosti rozhodne tak, že stížnosti vyhoví nebo částečně vyhoví a současně uloží plátci daně zjednat nápravu ve stanovené lhůtě anebo stížnost zamítne. Rozhodnutí o stížnosti, včetně jeho zdůvodnění, se oznamuje poplatníkovi (zaměstnanci) i plátci daně (zaměstnavateli).

Richard W. Fetter