Sportování v horkém prostředí
MUDr. Matej Fülöp
Lidé sportují celoročně, a jaké to je, když sportují v letním období? Sportování v horkém prostředí ovlivňuje organismus tak, že zvyšuje nároky na soustavu krevního oběhu, jež zabezpečuje zvýšený přísun kyslíku a živin do pracujících svalů a odvod vytvářeného metabolického tepla z hlubokých tkání na periferii. Nejprve se začne z organismu odstraňovat metabolické teplo, a poté se začíná organismus ochlazovat, čímž snižuje schopnost zabezpečovat potřebnou úroveň aerobních procesů.
ZTRÁTA TĚLESNÝCH TEKUTIN u neaklimatizovaných osob způsobuje zmenšení objemu krevní plazmy, čímž je narušen oběh krve v našem těle. Hrozí vzestup teploty tělesného jádra, což může vést i ke smrti z přehřátí.
Metabolické teplo, které se vytváří během sportovní činnosti, může zvýšit teplotu těla až na úroveň horečky. U dobře trénovaných sportovců je vzestup tepla při stejném zatížení menší než u lidí, kteří jsou méně trénovaní. V teplém prostředí organismus využívá více procesů anaerobního metabolismu než v chladném prostředí. V důsledku toho se rychleji spotřebovávají zásoby glykogenu a hromadí se kyselina mléčná, jinak nazývaná laktát. Vzestup kyseliny mléčné je způsoben jejím sníženým odbouráváním v játrech, protože játra jsou během tělesného výkonu méně prokrvená. Vzestup laktátu mohou podporovat i svaly, které nejsou optimálně prokrvené. Prokrvování při tělesném výkonu v teple je zaměřeno spíše na kůži, protože zájmem organismu je zbavovat se přebytečného tepla.
Sportování v horkém prostředí nemůžeme podceňovat, protože v našem organismu to může vést k tepelnému stresu, při němž pozorujeme tyto příznaky: únava, malátnost, bolesti hlavy a neostré vidění, žízeň, slabost. Pokud se nebudeme snažit odstraňovat přehřátí průběžně, v průběhu fyzické zátěže, příznaky se budou zhoršovat. Začnou se objevovat poruchy činnosti krevního oběhu, až nastane stav tepelného úpalu.
TEPELNÝ ÚPAL má tři formy, jež nemají jasné hranice a mohou se překrývat:
1. Křeče z tepla, které se projevují jako nekontrolovatelné svalové kontrakce.
2. Vyčerpanost z tepla – objevuje se u neaklimatizovaných sportovců v prvních dnech tréninku v horkém klimatu. Charakteristickými příznaky jsou slabost, nitkovitý pulz, nízký krevní tlak, závratě, nevolnost, zvracení, celkové vyčerpání a bolesti hlavy.
3. Hypertermie – vystoupání tělesné teploty nad 40 °C následkem selhání termoregulačních mechanismů. Příznaky hypertermie jsou selhávání krevního oběhu, nepravidelný, rychlý, těžko hmatatelný pulz, tlak krve klesá, kůže je suchá, horká a červená.
Hypertermie je stav akutního ohrožení života a vyžaduje okamžité lékařské ošetření! První pomoc zahrnuje celotělové masáže alkoholem, ledové obklady, celotělové ochlazování studenou sprchou nebo chladnou koupelí.
ROZDÍL MEZI HOREČKOU A HYPERTERMIÍ je, že hypertermie je stav přehřátí díky vnějším faktorům, přičemž horečka je stav zvýšení tělesné teploty na základě příčiny v lidském organismu.
Sportovní výkon v horkém prostředí způsobuje dehydrataci, jež zhoršuje termoregulaci. Negativně působí na činnost krevního oběhu a na tělesnou výkonnost. Proto je třeba doplňovat tekutiny v horkém prostředí někdy i v množství 3 litrů za hodinu a okolo 12 litrů za den. Po výkonu je vhodná regenerace, kdy se podává nápoj s obsahem 6–10 % sacharidů a 30–40 mmol/l sodíku. Je třeba myslet na to, že chladné nápoje 5 °C se vstřebávají podstatně rychleji než nápoje vlažné nebo teplé.
JAK BYCHOM MĚLI POSKYTNOUT PRVNÍ POMOC I BEZ POMŮCEK?
1. Přeneseme pacienta do chladného prostředí.
2. Sledujeme vědomí, dýchání a cirkulaci.
3. Pokud je vědomí, dýchání a cirkulace v pořádku, začneme s chlazením jakýmkoli způsobem.
4. Pokud je postižený při vědomí a nemá nauzeu (nucení ke zvracení), podáváme tekutiny ústy po hltech.
5. otíráme povrch těla vlažnou (ne studenou) vodou.
6. Přiložíme pytlíky s ledem ke krku, do podpaží a do slabin a přikryjeme pacienta plachtou. Chladíme i hlavu postiženého.
ZÁVĚR – Pokud nedojde ke zmírnění příznaků do 30 minut, zařídíme převoz záchrannou službou do zdravotního zařízení.
