Srážky ze mzdy – nová konstrukce i valorizace parametrů

Od 1. ledna 2023 se mění, jako obvykle k počátku nového roku, parametry (rozhodující čísla, limity) exekučních srážek ze mzdy, ale navíc též konstrukce nezabavitelných (nepostižitelných) částek a částky, nad kterou se ráží bez omezení, jakož i jedna ze dvou veličin, od nichž se odvozují – normativ nákladů na bydlení, a to nikoliv jen co do své výše, jak je tomu obvykle. V čem spočívají změny od 1. ledna 2023?

Základní (celková) nezabavitelná částka, která nesmí být sražena povinnému (dlužníkovi) z měsíční mzdy, je nově rovna úhrnu (součtu):

1.  dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby podle zákona o státní sociální podpoře, počítané pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli, které představují nezabavitelnou částku na povinného (dlužníka)

Nezabavitelná částka na dlužníka = 2/­3 × (životní minimum jednotlivce + částka normativních nákladů  na bydlení pro 1 či 2 osoby v nájemním bytě v obci s aspoň 70 000 obyvateli)

a

2.  jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na povinného, která se započítává na každou osobu, které je povinný (dlužník) povinen poskytovat výživné.

Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (po odečtení základní nezabavitelné částky, tedy nezabavitelné částky na samotného povinného dlužníka a částek na jím vyživované osoby) srazí bez omezení, činí jedenapůlnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a příslušné částky normativních nákladů na bydlení (pro jednu nebo dvě osoby v bytě užívaném na základě nájemní smlouvy v obci s aspoň 70 000 obyvateli).

ZMĚNY OD 1. LEDNA 2023 SPOČÍVAJÍ v tom, že:

-    již se nepracuje s normativem nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, nýbrž s normativem nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytě užívaném na základě nájemní smlouvy, a to v obci s alespoň 70 000 obyvateli, přičemž ale stále platí, že uvedený normativ se použije bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný dlužník bydlí a zda bydlí nebo nebydlí v nájemním bytě,

-    nezabavitelná částka na povinného nečiní 3/­4, ale toliko 2/­3 součtu životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení,

-    nezabavitelná částka na vyživovanou osobu nečiní 1/­3, ale toliko 1/­4 nezabavitelné částky na povinného,

-    částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, již nečiní dvojnásobek, ale jen jedenapůlnásobek součtu částky životného minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení.

Právní úprava – nařízení vlády č. 595/­2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách) se tak, pokud jde o konstrukci nezabavitelných částek, částečně vrací k právním stavu před 1. červencem 2020 – do té doby činila nezabavitelná částka na povinného 2/­3 součtu částek životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, od 1. 7. 2020 pak 3/­4; nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činila před 1. 7. 2020 1/­4 nezabavitelné částky na povinného a od 1. 7. 2020 1/­3. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činila zprvu od účinnosti nařízení vlády č. 595/­2006 Sb. (1. 1. 2007) prostý součet částky životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení, od 1. června 2019 pak dvojnásobek součtu těchto částek.

NOVÁ ČÁSTKA NORMATIVU NÁKLADŮ NA BYDLENÍ A ZVÝŠENÉ ŽIVOTNÍ MINIMUM

Přitom se od 1. 1. 2023 současně životní minimum jednotlivce zvyšuje na 4 860 Kč (a to nařízením vlády č. 436/­2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima) a výše normativu nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy v obci s aspoň 70 000 obyvateli je nově stanovena na hodnotě 14 197 Kč (a to přímo zákonem o státní sociální podpoře v ust. § 26 odst. 1 písm. a), nikoliv prováděcím nařízením vlády), přičemž je třeba ještě zohlednit částku navýšení normativních nákladů na bydlení v roce 2023, a to v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy jednou nebo dvěma osobami ve výši 1 400 Kč [dle ust. § 26a odst. 2 písm. a) zákona o státní sociální podpoře]. Vláda přitom může zvýšit navýšení normativu nákladů na bydlení podle (v ust. § 26a odst. 4 ve spojení s odst. 3 zákona o státní sociální podpoře) nově upraveného valorizačního mechanismu.

NEZABAVITELNÉ ČÁSTKY A NEZABAVITELNÉ MINIMUM NENÍ VŽDY TOTÉŽ - V závislosti na uvedených hodnotách (veličinách), jak bylo naznačeno, se určí výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi, a dále výše jednotlivých třetin čisté mzdy, které zbývají po odečtení nepostižitelných částek a určují, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy) nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi již bez omezení. (Nedosahuje-li výše mzdy nebo je rovna základní nezabavitelné částce, srážky nelze provést.) – A právě součet nezabavitelných částek čili celková – základní nezabavitelná částka a nejméně jedna třetina, popř. i dvě třetiny zbytku čisté mzdy, které zbývají po odečtení nezabavitelných částek (ovšem zbytku mzdy počítaného jen do určitého limitu), je nezabavitelným minimem, které vždy musí zůstat dlužníkovi. – I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, tak musí vždy zůstat (a tedy oprávněným věřitelům nikdy nepřipadá) alespoň toto nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (t.j. základní nezabavitelná částka) a, pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, tak také další částky (do určitého limitu). – A to jedna třetina zbytku čisté mzdy (který převyšuje základní nezabavitelnou částku, až do částky, nad kterou se sráží bez omezení), pokud je sráženo pro přednostní pohledávku, nebo dvě třetiny tohoto zbytku čisté mzdy, pokud je sráženo pro nepřednostní pohledávku.

Uvedené dále osvětlíme na názorném příkladu.

Příklad 1

Nezabavitelná částka na dlužníka

Nezabavitelnou částku na dlužníka spočítáme tedy jako 2/­3 součtu částky životního minima jednotlivce 4860 Kč a částky normativu nákladů na bydlení v nájemním bytě pro 1 a 2 osoby v obci s aspoň 70 000 obyvateli čili 14 197 Kč a částky jejího aktuálního navýšení 1400 Kč, tedy jako 2/­3 z 20 457 Kč čili činí 13 638 Kč.

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu

Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí 1/­4 nezabavitelné částky na povinného čili 3409,50 Kč.

Na koho lze uplatnit částku na vyživovanou osobu

Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.

Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce) pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Příslušná nezabavitelná částka se tak nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá; je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

Dlužník se musí starat o zachování svého nezabavitelného minima

Aby mohl plátce mzdy (zaměstnavatel) zohlednit při srážkách ze mzdy nebo jiných opatřeních, týkajících se zaměstnancovy mzdy, osoby vyživované povinným, musí povinný plátci doložit, že výživné poskytuje a komu. Sám plátce mzdy není povinen vyživované osoby vyhledávat. Vyživovací povinnost k dítěti se prokazuje rodným listem, u zletilého dítěte je třeba doložit i potvrzení o studiu, případně rozsudek o stanovení vyživovací povinnosti. Existence manželství se prokazuje předložením oddacího listu a čestným prohlášením o tom, že manželství trvá. Obdobně u registrovaného partnerství se plátci předkládá doklad o partnerství vydaný příslušným matričním úřadem. Povinný může mít stanovenou vyživovací povinnost též k rozvedenému manželu, tu prokazuje rozsudkem o stanovení výživného (stejně jako u skončení registrovaného partnerství). Má-li plátce pochybnosti o tom, co všechno zohlednit, může se obrátit na soud s žádostí o určení výše částky, která má být v příslušném výplatním období povinnému sražena.

Součet nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelných částek na vyživované osoby je základní nezabavitelnou částkou

Nezabavitelnou základní (celkovou) částku (určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby.

Jak počítat a zaokrouhlovat

Nezaokrouhlují se jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky (t.j. nezabavitelné částky na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby), ale až jejich součet u jednotlivého povinného zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu resp. stanovení (základní) nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.

OD JAKÉ ČÁSTKY BEZ OMEZENÍ - Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, a to ve výši jedenapůlnásobku součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro 1 nebo 2 osoby v nájemním bytě v obci s aspoň 70 000 obyvateli, činí 30 685,50 Kč. Jelikož nařízení vlády vlády č. 595/­2006 Sb., v platném znění, neupravuje způsob jejího zaokrouhlení, měla by být zaokrouhlena podle běžných matematických pravidel na 30 686 Kč. Ať již částka takto zaokrouhlována bude nebo nebude, neměl by vznikat žádný praktický problém, protože stále bude maximální výše jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní nezabavitelné částky) činit 10 228 Kč, ať již případný zbytek vzniklý zaokrouhlováním směrem dolů na částku dělitelnou 3 bude činit 1 nebo 2 nebo snad 1,50 Kč (k výpočtovému vzorci a postupu při srážkách viz dále). Ovšem výše měsíční mzdy se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a podobně se i sociální dávky vyplácejí v celých korunách – např. základní výměra důchodu se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru a procentní výměra důchodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Porovnání parametrů srážek ze mzdy za rok 2022 a v roce 2023:

Ochrana povinného dlužníka stále zohledňuje nárůst cen bydlení a nákladů na živobytí

V uvedené tabulce můžeme pozorovat dostatečně vysoký meziroční nárůst nezabavitelných částek (a částky, nad kterou se sráží bez omezení), jakož i jejich relativní nárůst pro rok 2023 ve srovnání s naposledy pro rok 2022 stanovenými parametry. Uvažme, že při zachování uvedených koeficientů (jestliže nebudeme nějak zvláště bazírovat na rozdílu používaného normativu nákladů na bydlení, tedy na rozdílu mezi dříve (do 31. 12. 2022) používaným normativem pro 1 osobu v nájemním bytě v obci s 50 000 – 99 999 obyvateli a aktuálně (nově od 1. 1. 2023) používaným normativem pro 1 nebo 2 osoby v nájemním bytě v obci s aspoň 70 000 obyvateli) by nezabavitelná částka na povinného činila 15 342,75 Kč, nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 51 14,25 Kč a částka, nad kterou se sráží bez omezení, 40 914 Kč. Mnohé pohledávky resp. větší počet pohledávek by se stal v praxi prostřednictvím srážek ze mzdy či obdobného příjmu nevymahatelným.

VÝŠE SOCIÁLNÍCH DÁVEK ROSTE RYCHLEJŠÍM TEMPEM NEŽ MZDY - V posledních letech došlo totiž k navýšení ochrany povinných dlužníků a jejich rodin. Opakovaně docházelo ke zvýšení životního minima nebo příslušného normativu nákladů na bydlení, a tak i následně nezabavitelného minima. A stejně tak, jak už jsme již naznačili, bylo v zájmu vyšší ochrany povinných dlužníků přímo se stejným záměrem měněno (novelizováno) nařízení vlády o nezabavitelných částkách. (Od 1. 6. 2019 došlo ke zdvojnásobení částky, nad kterou je zbytek čisté mzdy postižitelný bez omezení, a proto i ke zvýšení jedné nebo dvou třetin zbytku čisté mzdy, která zůstává povinnému dlužníkovi.) S ohledem na zdražování a inflaci v průběhu r. 2022 došlo pak opakovaně k (dosud nebývalému) zvýšení životního minima i normativu nákladů na bydlení. Nezabavitelné částky a částka, nad kterou se sráží bez omezení, se zvýšily hned čtyřikrát – znovu pro každé z kalendářních čtvrtletí r. 2022, jak ostatně plyne ze shora uvedené tabulky. Změnu parametrů srážek v předchozích letech (2018 – 2021) zachycuje další tabulka.

Míra uspokojení exekučně vymáhaných pohledávek se snižuje a v poslední době výrazně

Dopady toho, jak narůstá částka, která zůstává dlužníkovi, a snižuje se naopak částka náležející oprávněnému věřiteli, můžeme ilustrovat na modelové situaci ženatého zaměstnance se 2 dětmi, který pobírá mzdu (modelově zjednodušíme, že po celou dobu v nezměněné výši) 26 000 Kč (čistého) měsíčně, z níž je exekučně uspokojována nepřednostní pohledávka.

V naší tabulce vidíme, že kdyby nedošlo od 1. ledna 2023 ke změně v parametrech srážek ze mzdy spočívající ve snížení koeficientů (kterými jsou z životního minima jednotlivce a příslušného normativu nákladů na bydlení odvozovány (1) nezabavitelná částka a (2) částka zbytku čisté mzdy, nad kterou se sráží bez omezení, a tím i zprostředkovaně (3) výše části mzdy připadající na uspokojení nepřednostních pohledávek, přednostních pohledávek, nebo naopak části, která zůstává vždy dlužníkovi), tak by srážky nemohly být vůbec realizovány.

Jistě v praxi taková situace, že srážky nelze provádět, protože nezabavitelné částky převyšují čistý příjem, u mnoha povinných dlužníků již nastala. Anebo nastane třeba zrovna v průběhu letošního roku, protože s ohledem na setrvávající nepříznivý inflační vývoj lze patrně očekávat další nárůst životního minima nebo normativu nákladů na bydlení, i v r. 2023, a tím i nezabavitelných částek. A v důsledku toho pak je nebo bude vyloučena realizace exekuce ve formě provádění srážek ze mzdy a obdobných příjmů, která je přitom považována za méně invazivní a přiměřený způsob exekuce v porovnání s exekucí prodejem movitých a nemovitých věcí. Pokud srážky i nadále provádět lze, pak však zase klesá částka, kterou lze srazit ve prospěch oprávněných věřitelů, a dochází tak k prodlužování doby exekuce. V důsledku toho se pak stává nemožným uspokojování dalších pohledávek (plnění dluhů), pro něž srážky ze mzdy nejsou prováděny z důvodu horšího pořadí při souběhu s dříve zahájenými exekucemi.

JAK POČÍTAT PŘI EXEKUCI - Nyní rámcově připomeňme výpočtový vzorec srážek ze mzdy, v jehož rámci je třeba předně:

-    určit celkovou (základní nezabavitelnou částku),

-    rozdělit následně přebývající částku čisté mzdy až do částky, nad kterou se sráží bez omezení, na třetiny, jakož i celkový (další) postup při realizaci srážek ze mzdy.

Srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od hrubé mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a pojistné odvody. Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby.

Po třetinách

Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) – po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky – je rovna nebo nižší 30 686 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. (Maximální výše jedné třetiny z 30 686 Kč je 10 228 Kč. Případný zbytek odečtený od zbytku čisté mzdy – 1 nebo 2 Kč – při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi náleží povinnému.)

Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení (30 686 Kč), se rozdělí na tři třetiny. Částka přesahující hranici 30 686 Kč se srazí bez omezení.

1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). 2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. 3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1. Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklad 2

Ženatý zaměstnanec se 2 dětmi pobírá čistou mzdu 26 000 Kč. Je mu sráženo pro nepřednostní pohledávku. Základní nezabavitelná částka je součtem nezabavitelné částky na povinného dlužníka 13 638 Kč a 3 částek na vyživovanou osobu po 3409,50 Kč, takže činí 23 866,50 Kč čili po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 23 867 Kč.

Zbývá 2133 Kč, které se rozdělí na 3 třetiny po 711 Kč. Jedna třetina 711 Kč bude sražena ve prospěch oprávněného věřitele. Povinnému dlužníku zůstává základní nezabavitelná částka 23 867 Kč + 2 × 711 Kč (dvě třetiny zbytku čisté mzdy), takže celkem 25 289 Kč. (Jde-li o exekuci zahájenou po 1. 1. 2022, pak se částka sražená ve prospěch oprávněného věřitele sníží o 50 Kč paušální náhrady nákladů exekuce pro plátce mzdy.)

PŘEDNOSTNÍMI POHLEDÁVKAMI jsou:

a)  pohledávky výživného;

b)  pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;

c)  pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;

d)  pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

e)  pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,

f)  pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

g)  pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

h)  pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

i)   pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

j)  pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

k)  pohledávky za náhradní výživné.

Ostatní pohledávky jsou nepřednostní. Jedná se např. o nezaplacené vyúčtování služeb a dodávek spojených s užíváním bytu nebo nemovitosti jako elektřina, voda, plyn. Spadají sem i tak časté nezaplacené pokuty (přirážky k jízdnému) za jízdu načerno (bez platné jízdenky) ve veřejné dopravě. Nepřednostními pohledávkami jsou i dluhy povinného dlužníka z půjček, úvěrů, přečerpaných kreditek apod.

Postavení přednostní pohledávky má i paušální náhrada náhrada nákladů pro plátce mzdy

Plátce mzdy má od 1. 1. 2022 nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného dlužníka. Náhrada je nákladem výkonu rozhodnutí (exekuce) a hradí ji plátci mzdy povinný dlužník.

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu činí za 1 kalendářní měsíc, v němž plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu vypláceného jednomu povinnému, 50 Kč; to platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. Výše paušálně stanovené náhrady nákladů plátce mzdy nebo jiného příjmu však nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru. (Zbývá-li tedy po odečtení nezabavitelných částek a jedné třetiny zbytku čisté mzdy (po odečtení základní – celkové nezabavitelné částky), v případě, že je sráženo pro přednostní pohledávky, nebo po odečtení nezabavitelných částek a dvou třetin zbytku čisté mzdy, je-li sráženo jen pro nepřednostní pohledávky 150 a více Kč, paušální náhrada činí 50 Kč. Zbývá-li však a je-li sráženo méně, paušální náhrada se snižuje.)

Richard W. Fetter

§ 26a zákona č. 117/1995 Sb.
 citace na straně 66

Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2023

(1) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené v § 26 odst. 1 pro rok 2023 se pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 navyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši o částky stanovené v odstavci 2.

(2) Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2023 činí pro

a) bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy

b) byty v družstevních bytech, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty vlastníků

(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží Ministerstvu práce a sociálních věcí odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2022 a 2023, pokud ho k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí vyzve.

(4) Vláda může pro období do 31. prosince 2023 nařízením zvýšit částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené v odstavci 2, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu podle odstavce 3 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na...