Srážky ze mzdy v roce 2012

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho výše se každoročně mění s účinností od 1. dne nového kalendářního roku, nejinak tomu je od 1. ledna 2012.

NEZABAVITELNOU ČÁSTKU NA POVINNÉHO DLUŽNÍKA stanovíme jako 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce, tedy nově od 1. 1. 2012 částky 3410 Kč (dosud činila 3126 Kč), a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný zaměstnanec žije, která je pro rok 2012 nově vládou ČR stanovena na 5352 Kč (dosud šlo o částku 4863 Kč), čili jako 2/3 z částky 8762 (dosud šlo o 2/3 z 7989 Kč). Nezabavitelná částka na povinného činí 5841,33 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na povinného 5326 Kč.) Nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu stanovíme obdobně, a to jako 1 z nezabavitelné částky na povinného 5841,33 Kč, činí tedy 1460,33 Kč. (Dosud činila nezabavitelná částka na vyživovanou osobu 1331,50 Kč.)

NA KOHO LZE UPLATNIT ČÁSTKU NA VYŽIVOVANOU OSOBU Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem.

Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Jedna čtvrtina nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. K zápočtu částky na manžela (manželku) není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným.

Vyživovací povinnost upravuje předně zákon o rodině. Ten stanoví vzájemnou vyživovací povinnost rodičů a dětí; vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými čili alimentační povinnost mezi potomky a předky; vyživovací povinnost mezi manžely; výživné (pro) rozvedeného manžela a příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matce. Dále pak zákon o registrovaném partnerství upravuje alimentační povinnost mezi osobami stejného pohlaví za trvání jejich registrovaného partnerství, jakož i po jeho zániku zrušením. V případě jiných vyživovacích povinností, než stanovených zákonem, tedy např. vyživovací povinnosti, kterou si dobrovolně (mimo resp. nad rámec zákona) poskytují kupř. spolužijící osoby, zejména se to týká faktických – nesezdaných soužití muže a ženy, tedy druha a družky, nelze na takto vyživované osoby započítávat příslušnou nezabavitelnou částku.

Základní (celkovou) nezabavitelnou částku
(určitého povinného) stanovíme jako součet nezabavitelné částky na povinného a všech nezabavitelných částek na vyživované osoby. (Nezaokrouhlují se jednotlivé složky (nezabavitelné částky), ale až jejich součet u jednotlivého zaměstnance, tedy (až celková) základní nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné – případně v průběhu výpočtu resp. stanovení základní nezabavitelné částky potřebné – zaokrouhlování na dvě desetinná místa je třeba provádět podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla.)

Příklady

Nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5841,33 Kč na osobu povinného. Na dítě a manželku se započte dvakrát nezabavitelná částka 1460,33 Kč (na oprávněné dítě se nic započítávat nebude). Povinnému tedy nesmějí být sraženy 8761,99 Kč čili po zaokrouhlení 8762 Kč. (Pro porovnání uvádíme, že ve stejné situaci podle dosavadních parametrů pro rok 2011 nezabavitelná částka, která nemůže být postižena, činí 5326 Kč na osobu povinného, na dítě a manželku 2 x 1331,50 Kč; povinnému tedy nesmí být sraženo 7989 Kč.)

(Podle dosavadních parametrů pro rok 2011 činí součet nezabavitelných částek (5326 + 4 x 1331,50 Kč), tedy základní nezabavitelná částka 10 652 Kč.)

KDYŽ VÝŠE MZDY NA SRÁŽKY NESTAČÍ – jestliže zaměstnanec po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec, nebo alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny, tedy mzdu ve výši přesahující základní nezabavitelnou částku, může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce).
Částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), stanovíme obdobně jako součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, tedy ja-
ko součet částky 3410 Kč a částky 5352 Kč, činí tedy 8762 Kč. (Dosud činila tato částka 7989 Kč.)

Došlo tedy k poměrně významnému zvýšení základní nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), což v praxi v kontextu s tím, že v důsledku finanční krize a hospodářské recese a z nich vyplývajících nejrůznějších úsporných opatření, včetně toho, že nelze předpokládat nárůst, ale spíše stagnaci, výše mezd, povede k nižším srážkám ze mzdy a prodloužení doby splácení dluhů věřitelům.

	Kalendářní rok
	2010	2011	2012
Nezabavitelná částka na povinného	5148,67	5326	5841,33
Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu	1287,17	1331,50	1460,33
Částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení (100 %ní částka výpočtové základny)	7723,00	7989,00	8762,00
Vypočtená maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy	2574,00	2663,00	2920,00

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující 8762 Kč je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a základní nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklady srážek

Vůči svobodnému zaměstnanci bez vyživovacích povinností, jehož čistá mzda činí 18 520 Kč měsíčně, je vedena exekuce srážkami ze mzdy pro nepřednostní pohledávku (nesplacenou půjčku) ve výši 100 000 Kč. Základní nezabavitelná částka na povinného činí 5841,33 čili 5842 Kč. Po odečtení této nezabavitelné částky od čisté mzdy činí zbytek čisté mzdy 12 678 Kč. Hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy je 8762 Kč, z čehož jedna třetina činí 2920 Kč, a zbudou 2 Kč. Pro uspokojení nepřednostní pohledávky se použije jedna třetina (zbytku čisté mzdy) 2920 Kč a celý zbytek čisté mzdy nad 12 678 Kč (čili 12 678 – 8762) tedy 3916 Kč. Měsíční srážka ze mzdy tak činí 6836 Kč (2920 Kč + 3916 Kč). Zaměstnanci zůstane základní nezabavitelná částka 5842 Kč, dvě třetiny (zbytku čisté mzdy) t.j. 2 x 2920 Kč čili 5840 Kč (a zbytek vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy 2 Kč), takže celkem bude zaměstnanci vyplaceno 11 684 Kč.
Čistá mzda zaměstnance, který má manželku a dvě děti, činí 19 520 Kč. Provádí se srážka ze mzdy pro pohledávku jak přednostní (např. náhrada způsobené škody na zdraví ve výši 40 000 Kč), tak nepřednostní (kupř. nesplacená půjčka ve výši 100 000 Kč). Základní nezabavitelná částka na povinného je 5841,33 Kč, na vyživované osoby 3 x 1460,33 Kč, tedy 4380,99 Kč, celkem tak 10 222,32 Kč čili po zaokrouhlení 10 223 Kč, které se vyplatí zaměstnanci. Ze mzdy pak zbudou 9297 Kč (19 520 – 10 223). Z toho 535 Kč (9297 – 8762) lze srazit bez omezení; přiřadí se ke druhé třetině. Částka 8762 Kč se rozdělí na třikrát 2920 Kč se zbytkem 2 Kč. Z první třetiny (2920 Kč) bude uspokojována nepřednostní pohledávka, ze druhé třetiny (2920 Kč) a 535 Kč bude uspokojována přednostní pohledávka a třetí třetinu (2920 Kč) dostane povinný zaměstnanec. Zaměstnanci tak z čistého výdělku 19 520 Kč zůstane 13 145 Kč (nezabavitelná částka 10 223 Kč + třetí třetina 2920 Kč a zbytek 2 Kč vzniklý zaokrouhlováním zbytku čisté mzdy; 6375 Kč (535 Kč + 2 x 2920 Kč) bude sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů.

PŘEDNOSTNÍMI POHLEDÁVKAMI jsou:

POŘADÍ SRÁŽEK ZE MZDY je upraveno zejména v ust. § 148 a § 149zákoníku práce. Pokud jde o exekuční srážky, pak se pořadí pohledávek ve smyslu ust. § 280 odst. 3 občanského soudního řádu řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Přednostní pohledávky mají totiž prioritní povahu jen ve druhé třetině. Jestliže ta k uspokojení nestačí, uspokojují se ještě z první třetiny, a to spolu s ostatními pohledávkami, avšak už jen podle svého pořadí.

Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy,
uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

Příklad

Příklad

Nerespektovat nezabavitelné
částky a provádět exekuční srážky
ve větším rozsahu je nepřípustné,
a to i když s tím povinný souhlasí.

Na úhradu obou dalších exekučně vymáhaných pohledávek (přednostní pohledávky 90 000 Kč a nepřednostní 70 000 Kč) bude použita 1. třetina zbytku čisté mzdy – pohledávky budou uspokojeny poměrně, protože mají stejné pořadí a při uspokojování z 1. třetiny zbytku čisté mzdy není (přednostní nebo nepřednostní) povaha pohledávky rozhodná. 90 000 Kč + 70 000 Kč = 160 000 Kč; poměrné číslo stanovíme podílem částky 2920 Kč a částky 160 000 Kč, což je 0,01825; poměrným číslem vynásobíme částky obou pohledávek a dostaneme částky 1642,50 Kč pro přednostní pohledávku 90 000 Kč a 1277,50 Kč pro nepřednostní pohledávku 70 000 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky tak bude použito (z 1. třetiny zbytku čisté mzdy) částky 1277,50 Kč. Na úhradu přednostní pohledávky bude použito (z 1. třetiny) částky 1642,50 Kč a případná část (zbytek) částky, nad kterou lze srážet bez omezení.

KDY LZE SRAZIT VÍCE – nerespektovat nezabavitelné částky a mimoexekuční srážky provést ve větším rozsahu je možno na základě dohody o srážkách ze mzdy (sjednané mezi povinným zaměstnancem a oprávněným věřitelem popř. mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k uspokojení závazků zaměstnance, tedy ve prospěch věřitele zaměstnance), nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele (nýbrž ve prospěch třetí osoby) a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny.

Zaměstnanec pobírá čistou mzdu ve výši 18 520 Kč, nejsou vůči němu nařízeny žádné exekuční srážky; dohodne se se zaměstnavatelem, aby prováděl z jeho mzdy srážky ve prospěch banky ke splátce úvěru, v měsíční výši 14 000 Kč, což je více, než podle nezabavitelných částek.

Příslušné limity srážek ze mzdy
zřejmě nelze překročit ani v případě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem byť k uspokojení pohledávky, jež nevyplývá z pracovně-právního, ale jiného vztahu mezi nimi (např. nájemního, tedy občansko-právního, poměru, kdy zaměstnavatel je pronajímatelem služebního bytu a zaměstnanec jeho nájemcem a podle dohody má být sráženo na úhradu nájemného a služeb souvisejících s užíváním bytu). Nerespektovat nezabavitelné částky a provádět exekuční srážky ve větším rozsahu je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.
Dohodne-li se naproti tomu při exekuci oprávněný věřitel s povinným dlužníkem, že se spokojí s nižšími srážkami, než povolují příslušné předpisy, oznámí to oba soudu a ten vyzve plátce mzdy, aby srážel toliko částku, s níž se oprávněný spokojil. Oprávněný může kdykoli oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek odvolává. Soud o takovém oznámení vyrozumí povinného a plátce mzdy, který od doručení tohoto vyrozumění provádí srážky ze mzdy v plném rozsahu, samozřejmě při zachování předepsaných limitů. Pro sice mimoexekuční, ale nedobrovolné, tedy souhlas zaměstnance nevyžadující, srážky daně a pojistného (na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení (důchodové a nemocenské pojištění) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), prováděné na základě zákonného zmocnění samozřejmě žádná omezení obdobná výpočtovému vzorci srážek a nezabavitelným částkám neplatí.

ZÁVĚR – Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc leden 2012, zúčtovanou a vyplácenou v únoru 2012, zatímco mzda za měsíc prosinec 2011 vyplácená v lednu 2012 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.

Richard W. Fetter

§ 147 zákona č. 262/2006 Sb.

Pořadí srážek ze mzdy
(1) Zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci [§ 146 písm. a)] jen

(2) Výkon rozhodnutí (exekuce) nařízených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku se řídí zvláštním právním předpisem.
(3) Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy [§ 146 písm. b)].

§ 148 zákona č. 262/2006 Sb.

(1) Srážky ze mzdy se přednostně provedou jen podle § 147 odst. 1 písm. a) a b).
(2) Srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu; těmito podmínkami se řídí u pohledávek, pro které byl soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku nařízen výkon rozhodnutí, pořadí jednotlivých pohledávek. Ve větším rozsahu je možné srážky ze mzdy provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy [§ 146 odst. 1 písm. b)], nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy ani tím nebudou tyto srážky zkráceny.