Srážky ze mzdy v roce 2024

Mzdové otázky patří k pracovněprávním oblastem, které se citlivě dotýkají zaměstnanců. Mzdové účetní se proto ve své praxi musí vypořádat s problémy, jako je sjednávání nebo stanovení mzdy nebo platu, výpočet průměrného výdělku a příplatků ke mzdě apod.

Ke složitým součástem práce mzdových účetní patří výpočet srážek ze mzdy zejména proto, že se každoročně v předpisech mění příslušné podklady pro zjišťování nezabavitelné částky,. která musí dlužníkovi (zaměstnanci) zůstat ve výplatě mzdy nebo platu. Tím nastávají komplikace i při exekucích, s kterými si musí mzdová účetní poradit.

Srážky ze mzdy nebo z platu a z jiných příjmů zaměstnance upravuje zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále „ZP“), zákon č. 89/2012 Sb.občanský zákoník, zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku, nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, § 276 až 302 občanského soudního řádu, zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a exekuční řád č. 120/2001 Sb.

Nižší nezabavitelná částka

Od 1. ledna 2024 platí nové (vyšší) normativní náklady na bydlení. Proto se snížila i nezabavitelná částka při srážkách ze mzdy a současně i při exekuci. Dlužníkům zůstane po srážkách méně.

Nezabavitelná částka se od 1. ledna 2024 skládá: z částky na dlužníka 12 704,66 Kč, manželku 3 176,16 Kč a na dítě 3 176,16 Kč. 

Pokud má zaměstnanec s exekucemi vyživované osoby (manžel, i když má vlastní příjmy, dále děti zaměstnance), je hodnota nezabavitelné částky tvořena součtem uvedených položek.

U ženatého dlužníka se dvěma dětmi je nezabavitelná částka 22 234 Kč. 

Příklad 1

Ženatý muž, který pobírá mzdu 55 000 Kč, a vyživuje dvě děti, má nezabavitelnou částku 12 704 Kč a třikrát částku na vyživované osoby (manželka a dvě děti) po 3 176,16 Kč, celkem tedy 22 233,14 Kč. 

Odečtením nezabavitelné částky od příjmu zjistíme zbytek čisté mzdy. Pokud čistá mzda není vyšší, rozdělí se na třetiny. Ve prospěch věřitele bude sražena jedna třetina a zaměstnanci zůstane zbytek čisté mzdy. (Na celé koruny nahoru se zaokrouhluje až konečná nezabavitelná částka po součtu poplatníka a jeho vyživované osoby.)

Z tohoto příkladu se může vyjít i při výpočtu srážek ze mzdy při exekuci. Od čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka a zbytek se rozdělí na třetiny:

První třetina je určena pro úhradu nepřednostních pohledávek, pokud je jich více, zaplatí se první v pořadí (pořadí u více pohledávek se řídí datem, kdy byla exekuce doručena prvnímu zaměstnavatele).

Druhá třetina je určena pro úhradu přednostních pohledávek. Pokud dlužník nemá nepřednostní pohledávky, tak mu částka zůstane.

Třetí třetina zůstane dlužníkovi a připočítá se k nezabavitelné částce.

Příjmy zaměstnance

z nichž může zaměstnavatel provádět srážky, nečiní v praxi potíže. Jejich vysvětlení je uvedeno v § 113 a 109 ZP. Jinými příjmy zaměstnance, z nichž se mohou rovněž provádět srážky, jsou např. odměna z dohody o pracovní činnosti, náhrada mzdy nebo platu (např. za dobu dovolené), odměna za pracovní pohotovost, odstupné, případně jiné plnění poskytnuté zaměstnanci v souvislosti se skončením pracovního poměru (např. odchodné) a peněžní plnění věrnostní nebo stabilizační povahy.

Co lze srazit

ZP zdůrazňuje, že bez dohody se zaměstnancem nebo bez výkonu rozhodnutí (exekuce) může zaměstnavatel ze mzdy srážet pouze druhy plateb uvedené v § 147 ZP.

Jedná se o:

•    daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti,

•    pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,

•    zálohu na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit pro nesplnění podmínky pro její poskytnutí,

•    nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady nebo jiné nevyúčtované zálohy,

•    náhradu mzdy nebo platu za dovolenou, na níž zaměstnanec ztratil právo nebo na níž mu právo nevzniklo.

Při splnění zákonných podmínek může zaměstnavatel srazit ze mzdy zaměstnaci – členu odborové organizace, částku k úhradě členských příspěvků této organizaci. Tato možnost musí však být sjednána v kolektivní smlouvě nebo v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a odborovou orgnizací a musí s tím vyslovit souhlas zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Jiné srážky ze mzdy nemůže zaměstnavatel bez dohody se zaměstnacem provádět. Zaměstnavatel si může zajistit splnění své pohledávky vůči zaměstnanci (např. náhrada škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli), dohodou o srážkách ze mzdy. Přitom není možné, aby se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na srážkách ze mzdy, které by realizovaly splnění určité kauce, např. složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nebo je přijímat jako záruku k přijetí do zaměstnání.

Nelze tímto způsobem řešit situce, kdy např. mzdová účetní pochybila při výpočtu mzdy a „přeplatek“ na mzdě pak zaměstnanci při nejbližší výplatě srazí zaměstnanci ze mzdy.

Zde se uplatní ustanovení ZP (§ 331), podle něhož vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let od jejich výplaty. To je ovšem otázka dokazování, která není v praxi zrovna jednoduchá.

Srážky ze mzdy jako exekuce

Je však nutné rozeznávat dohodu o srážkách ze mzdy podle občanského zákoníku a srážky ze mzdy jako výkon rozhodnutí (exekuce). Ty se řídí 276 a násl. zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád) a ZP.

Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.

Srážky podle dohody

Nároky zaměstnavatele vůči zaměstnanci mohou být uspokojeny a zajištěny dohodou mezi ním a zaměstnancem jako dlužníkem o srážkách ze mzdy. Jedná se např. o náhradu škody, kterou způsobil zaměstnanec a je povinen ji zaměstnavateli uhradit. Srážky ze mzdy tak mohou být účinnou právní formou, jak si zaměstnavatel zajistí náhradu škody. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. upravuje dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů v § 2045 a násl.

Dohoda o srážkách ze mzdy podle tohoto ustanovení není omezena polovinou mzdy nebo platu nebo náhrady mzdy zaměstnance.

Nepůjde-li o dohodu o srážkách směřující k uspokojení práva zaměstnavatele (např. náhrada škody způsobená zaměstnancem), bude třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Např. dohodu o srážkách ze mzdy mezi zaměstnancem a bývalou manželkou k zajištění výživného nemusí zaměstnavatel respektovat.

Náklady spojené s placením srážek má zaměstnavatel jako plátce mzdy nebo platu. Bude-li se jednat u jednoho zaměstnance o více dohod srážek ze mzdy, náklady s placením srážek podle druhé a další dohody bude mít dlužník (zaměstnanec).

Výživné a náhrada škody

Přednostními pohledávkami jsou např.: pohledávky výživného, náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví, daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na sociální zabezpečení, veřejné zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, za náhradní výživné podle jiného zákona (viz § 279 zákona č. 99/1963 Sb.)

Údaje, které se týkají srážek ze mzdy, má každý zaměstnavatel zapsat do potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) při skončení pracovního poměru zaměstnance. Toto potvrzení je povinen zaměstnavatel vydat zaměstnanci při skončení pracovního poměru a uvést v něm, zda ze mzdy zaměstnance jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky (§ 313 odstavec 1 ZP).

Srážky po skončení
pracovního poměru

Při skončení pracovního poměru mají povinnosti zaměstnanec i zaměstnavatel. Povinný musí oznámit do jednoho týdne soudu, který nařídil výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, že přestal pracovat u dosavadního plátce mzdy. Ve stejném termínu musí oznámit soudu, že nastoupil práci u jiného zaměstnavatele – plátce mzdy. Obdobnou povinnost má zaměstnavatel, který musí rovněž do jednoho týdne oznámit soudu, že u něho přestal povinný pracovat. Zároveň zašle soudu vyúčtování srážek, které ze mzdy povinnému provedl a vyplatil oprávněným, a oznámí soudu, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky.

O provádění srážek ze mzdy se plátce mzdy (zaměstnavatel) dozví z rozhodnutí soudu (exekuce), které je mu doručeno. Bude-li exekuce na mzdu prováděna i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu, což je většina druhů mezd a platů, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí i na ně. Vyplácí-li plátce mzdy měsíční mzdu nadvakrát (jako zálohu a vyúčtování), může přiměřené srážky provést povinnému již ze zálohy. Výplatu srážek oprávněnému provede však vždy až po uplynutí příslušného měsíce.

Pořadí pohledávek

se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. I zde platí přísloví, že „kdo dřív přijde, dřív mele“.

Příklad 2

Sjedná-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o srážkách ze mzdy, čím se pak řídí pořadí pohledávek?

U srážek ze mzdy, které se provádějí na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, se pořadí řídí dnem, kdy byla dohoda uzavřena. Ale ani v případě této dohody nemůže zaměstnavatel srážet ze mzdy více, než dovolují předpisy, a to i když s tím povinný (zaměstnanec, z jehož mzdy se srážky provádějí), souhlasí.

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí srážek zachováno i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy.) Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

Zaměstnavatel a exekuce

Od 1. ledna 2022 nastaly změny v exekučním řízení, které se dotýkají mzdové účtárny. Jsou uvedené v novelizovaném zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „OSŘ“).

Podle změněného § 270 odst. 2 OSŘ je stanoveno oprávnění plátce mzdy (zaměstnavatele):˙Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného (zaměstnance). Konkrétní výši a způsob určení paušálně stanovené náhrady nákladů stanoví ministerstvo spravedlnosti vyhláškou. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Paušálně stanovenou náhradu nákladů plátce mzdy (zaměstnavatel) odečte ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, před jejich vyplacením. Pokud tak neučiní, právo na náhradu nákladů zaniká.

Náhrada se bude uspokojovat před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny. Plátce mzdy (zaměstnavatel) si ji odečte z toho, co má být po provedených srážkách vyplaceno oprávněnému. Tedy tomu, v jehož prospěch se provádějí srážky ze mzdy.

Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 OSŘ ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.

Právo na paušální náhradu má zaměstnavatel v exekučních řízeních, která byla zahájena od 1. ledna 2022, tedy ode dne nabytí účinnosti novely OSŘ.

Spolupráce zaměstnavatele
s exekutorem

Plátce mzdy (zaměstnavatel) musí spolupracovat s exekutorem. Většinou tuto povinnost mají účetní. Musí sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost některé údaje.

Exekutor nemůže však požadovat jakékoli údaje o zaměstnanci. V souladu s upraveným § 33 exekučního řádu č. 120/2001 Sb. plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu (zaměstnavatel) je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem. 

Zaměstnavatel poskytuje tyto informace v souladu s obecným ustanovením § 128 OSŘ:, do kterého byla informační povinnost doplněna.

Příklad 3

Může zaměstnavatel sdělovat exekutorovi např. údaje o tom, zda jsou ze mzdy zaměstnance uspokojováni i jiní věřitelé?

Plátce mzdy je povinen poskytnout soudnímu exekutorovi informace týkající se výše jeho vypláceného příjmu, formy právního (pracovněprávního) vztahu, a zda jsou z tohoto příjmu uspokojováni jiní věřitelé. 

Soudní exekutor prostřednictvím součinnostních dotazů nesmí po plátci mzdy povinného požadovat informace, které plátce mzdy od svého zaměstnance nesmí zjišťovat podle ZP, které nejsou rozhodující pro provádění srážek ze mzdy. Nemůže rovněž žádat informace, které si je schopen zjistit jiným způsobem.

Soudní exekutor může však požadovat i jiné informace týkající se exekuce, ale musí je konkrétně odůvodnit.

JUDr. Ladislav Jouza