Srážky ze mzdy zaměstnance
1. Z jakých příjmů lze provádět srážky
2. Srážky ze mzdy v případech stanovených zákonem
3. Dohoda o srážkách ze mzdy
4. Pořadí srážek ze mzdy
5. Rozsah srážek ze mzdy
6. Nezabavitelná částka v roce 2023
7. Plně zabavitelná část mzdy v roce 2023
Z příjmu zaměstnance lze v některých situacích provádět srážky ve prospěch jiných osob. Znalost právní úpravy srážek ze mzdy je nezbytná pro správné zpracování mzdy. Chybně provedená srážka ze mzdy zaměstnance je nedůvodným zkrácením mzdy zaměstnance a také mzdovým nárokem zaměstnance, který tento může právně vymáhat po zaměstnavateli. V současnosti jsou srážky ze mzdy prováděny často v rámci exekučního řízení vedeného proti zaměstnanci. V případě, že je exekuce prováděna srážkami ze mzdy zaměstnance jako povinného (dlužníka), je správný výpočet srážky ze mzdy a odvod sražené částky oprávněnému (věřiteli) odpovědností zaměstnavatele. Z jakých příjmů lze provádět srážky? Jaké je pořadí srážek? Jaká je nezabavitelná částka v roce 2023?
1. Z jakých příjmů lze provádět srážky
V hlavě VIII zákoníku práce „Srážky z příjmu z pracovněprávního vztahu“ je soustředěna právní úprava srážek z příjmu zaměstnance. Ustanovení § 145 zákoníku práce definuje, co lze pro účely zákoníku práce považovat za srážky z příjmu, resp. z jakých příjmů zaměstnance lze srážky provádět. Dle uvedeného ustanovení srážkami z příjmu zaměstnance jsou srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance ze základního pracovněprávního vztahu. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Navazující ust. § 145 odst. 2 zákoníku práce vyjmenovává taxativním výčtem co je tzv. jiným příjmem ze základního pracovněprávního vztahu. Jinými příjmy zaměstnance ve smyslu ust. § 145 odst. 1 zákoníku práce jsou:
a) odměna z dohody (odměna z dohody o provedení práce, odměna z dohody o pracovní činnosti),
b) náhrada mzdy nebo platu (poskytovaná například z titulu čerpání dovolené, dočasné pracovní neschopnosti, překážky v práci na straně zaměstnance),
c) odměna za pracovní pohotovost,
d) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání,
e) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním,
f) odměny poskytované dle ust. § 224 odst. 2 zákoníku práce, tj. odměna poskytnutá:
– při životním nebo pracovním jubileu a při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
– za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek.
Souhrnně se prováděné srážky z uvedených příjmů označují jako srážky ze mzdy.
Kdy lze provádět srážky ze mzdy
Dle ust. § 146 zákoníku práce lze provádět srážky ze mzdy ve třech případech, a to:
1. v případech stanovených zákonem (zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem),
2. na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
3. k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.
2. Srážky ze mzdy v případech stanovených zákonem
Dle ust. § 146 písm. a) zákoníku práce srážky ze mzdy smějí být provedeny v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem. Mezi tyto srážky patří srážky výslovně vyjmenované v ust. § 147 odst. 1 zákoníku práce.
Dle tohoto ustanovení zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci jen:
1. srážky z hrubé mzdy, mezi které patří
– daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti,
– pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.
Tyto srážky se provedou přednostně.
2. srážky na pohledávky zaměstnavatele, které si může zaměstnavatel srazit i bez souhlasu zaměstnance
Tyto srážky stanoví taxativně zákoník práce a patří mezi ně:
– záloha na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu. Může se jednat i o případ, kdy je zaměstnanci vyplácena záloha na dlouhodobě poskytované složky mzdy, např. zálohy na roční odměny, pokud z podmínek odměňování je patrné, že zaměstnanec musí zálohu, příp. její část vrátit, jestliže mu na ni nevznikne právo za celé období.
– nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
– náhrada mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo (např. zaměstnanec skončil pracovní poměr v průběhu roku a předtím vyčerpal dovolenou již za celý kalendářní rok),
– náhrada mzdy nebo platu za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, na kterou zaměstnanci nevzniklo právo.
3. exekuce, kdy jde o výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nařízených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku. Zasláním nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) příslušným orgánem je přikázáno plátci mzdy (zaměstnavateli), aby po doručení tohoto nařízení prováděl ze mzdy povinného srážky a tyto částky mu nevyplácel. Dnem doručení nařízení exekuce plátci mzdy ztrácí povinný (zaměstnanec) právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši srážek.
Ve výše uvedených třech bodech jsou vyjmenované výjimečné případy, kdy může zaměstnavatel provést zaměstnanci srážku ze mzdy, aniž by s tím musel zaměstnanec souhlasit. Automaticky si tedy nemůže srazit zaměstnavatel nic, co není v zákoně konkrétně stanoveno. To znamená, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci srazit ze mzdy ani například náhradu škody, za kterou zaměstnanec nese odpovědnost. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Zákoník práce navíc výslovně zakazuje srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut. Dle ust. § 147 odst. 3 zákoníku práce srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny a srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.
3. Dohoda o srážkách ze mzdy
Pro ostatní srážky ze mzdy než výše uvedené musí být uzavřena dohoda se zaměstnancem a nelze tedy provést srážky bez souhlasu zaměstnance. Zákoník práce neobsahuje právní úpravu institutu dohody o srážkách ze mzdy. Tato je upravena jen v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Zaměstnavatel není povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem jako dlužníkem a třetí osobou jako věřitelem provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. Toto platí i pro dohodu o úhradě výživného. Dle dřívější právní úpravy byl zaměstnavatel v případě, že mu byla předložena dohoda, v rámci které si zaměstnanec například sjednal hradit výživné vůči svým dětem srážkami ze mzdy, povinen tuto dohodu respektovat a okamžikem předložení této dohody zaměstnavateli stanovené srážky ze mzdy provádět. Nyní platná právní úprava již nic takového neobsahuje.
Dle ust. § 2045 občanského zákoníku dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy. Nejde-li o srážky k uspokojení práva zaměstnavatele, je třeba k uzavření dohody předchozího souhlasu zaměstnavatele. Občanský zákoník zároveň v ust. § 2046 stanoví, že náklady spojené s placením srážek nese plátce mzdy, má-li však plátce mzdy plnit současně podle několika dohod o srážkách ze mzdy, jdou náklady s placením srážek podle druhé a další dohody k tíži dlužníka. Zákonem č. 460/2016 Sb., který nabyl účinnosti dne 28. 02. 2017, došlo k podstatné změně v ust. § 2045 občanského zákoníku, a to tak, že již není zde obsažena podmínka, že srážka nesmí být vyšší než polovina mzdy.
Dluh zaměstnance lze zajistit dohodou o srážkách ze mzdy bez omezení v souvislosti s výší mzdy (může přesáhnout polovinu mzdy zaměstnance) a zaměstnavatel musí s uzavřením takové dohody souhlasit.
4. Pořadí srážek ze mzdy
Vzhledem k tomu, že může dojít k tomu, že současně bude prováděno více srážek ze mzdy, na základě různých titulů a ve prospěch různých osob, stanoví zákoník práce také pořadí provádění srážek, a které srážky je nutné provést přednostně.
Nejprve se z hrubé mzdy srazí záloha na daň z příjmů fyzických osob a pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Tím vznikne čistá mzda. Dle ust. § 148 odst. 1 zákoníku práce se provedou přednostně právě tyto srážky ze mzdy. Zákoník práce dále odkazuje na ustanovení občanského soudního řádu, dle kterého čistá mzda se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje. Do čisté mzdy se započítávají i čisté odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u toho, u koho je v pracovním poměru. Nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména při pracovních cestách. Dle ust. § 148 odst. 2 zákoníku práce srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu a těmito podmínkami se řídí u pohledávek, pro které byl soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku nařízen výkon rozhodnutí, pořadí jednotlivých pohledávek.
Teprve následně po zjištění čisté mzdy lze provádět další srážky ze mzdy. Srážky se provádějí z čisté mzdy. Ustanovení § 149 zákoníku práce podrobně stanoví pravidla určování pořadí prováděných srážek ze mzdy. U srážek ze mzdy prováděných podle ust. § 146 písm. b) zákoníku práce, tj. na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance, se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy zaměstnavateli doručena nebo kdy byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy. Provádí-li se srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele, řídí se pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy uzavřena. U srážek ze mzdy prováděných podle ust. § 147 odst. 1 písm. c, d) a e) zákoníku práce [srážky na zálohy na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit atd.] se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. U srážek ze mzdy podle ust. § 146 písm. c) zákoníku práce [k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace] se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas s prováděním srážek.
Pořadí pohledávek, u nichž byl soudem a dalšími subjekty nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, se řídí podmínkami stanovenými v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Podle ust. § 280 odst. 3 občanského soudního řádu se pořadí pohledávek řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Pokud nestačí částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.
Pokud zaměstnanec nastoupí do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí, které získaly pohledávky srážené na základě dohody o srážkách ze mzdy, zachováno i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy nebo platu). Nový zaměstnavatel (plátce mzdy nebo platu) začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního zaměstnavatele (plátce mzdy nebo platu) nebo oprávněného dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky. Pokud jde o výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, vztahuje se v případě změny plátce mzdy nařízení výkonu rozhodnutí i na mzdu povinného u nového plátce. Pořadí, které získala pohledávka oprávněného podle ust. § 280 odst. 3 občanského soudního řádu, jí zůstává zachováno i u nového plátce. Povinnost provádět srážky vzniká novému plátci mzdy již dnem, kdy se od povinného nebo od dosavadního plátce mzdy dozví, že byl soudem nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a pro jaké pohledávky povinného. V této souvislosti má význam vydání potvrzení o zaměstnání, ve kterém je zaměstnavatel povinen kromě jiného uvést, zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.
Zákoník práce také v ust. § 150 ukládá zaměstnavateli v souvislosti s prováděním srážek ze mzdy evidenční povinnost. Zaměstnavatel je povinen evidovat údaje o srážkách ze mzdy. Jsou to jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa, jde-li o fyzickou osobu, název a sídlo, jde-li o právnickou osobu a písemnosti týkající se prováděných srážek ze mzdy. Tyto údaje a doklady musí být evidovány po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy. Zaměstnavatel musí postupovat analogicky podle ust. § 35a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který ukládá povinnost uchovávat mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění po dobu 45 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.
5. Rozsah srážek ze mzdy
Srážky ze mzdy smějí být provedeny jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu. Občanský soudní řád v ust. § 276 až 281 stanoví rozsah srážek ze mzdy, přičemž tato právní úprava pro rozsah srážek ze mzdy je aplikovatelná i pro srážky ze mzdy obecně prováděné dle zákoníku práce. Provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení občanského soudního řádu, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí. Z judikatury vyplývá, že srážka ze mzdy zaměstnance v rámci exekučního řízení provedená zaměstnavatelem nad rámec vyplývající z občanského soudního řádu je nedůvodným zkrácením mzdy zaměstnance a nárok na zaplacení částky takto bezdůvodně ze mzdy sražené bez ohledu na to, jak s částkou bylo dále naloženo, je mzdovým nárokem zaměstnance vůči zaměstnavateli.
K výpočtu srážek ze mzdy je nejprve nutné znát celkovou měsíční čistou mzdu zaměstnance vzhledem k tomu, že srážky se provádějí z čisté mzdy, která se vypočte tak, že se od mzdy odečte záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Srážené částky se vypočtou podle podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje.
Do čisté mzdy se započítají i odměny za vedlejší činnost, kterou zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru tj. z dalších souběžných pracovních poměrů a z dohod o pracovní činnosti. Do čisté mzdy se nezapočítávají částky poskytované na náhradu nákladů spojených s pracovním výkonem, a to zejména cestovní náhrady, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce a obdobná plnění.
Při provádění srážek ze mzdy je třeba z hlediska zákonem stanoveného rozsahu srážek vycházet především z ust. § 278 občanského soudního řádu, podle kterého povinnému nesmí být sražena ze mzdy základní částka. Způsoby jejího výpočtu stanoví nařízení vlády. Jedná se o tzv. nezabavitelnou částku, která se aktuálně vypočte dle pravidel stanovených v nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách). Pro rozsah srážek ze mzdy jsou rozhodující dva údaje – základní nezabavitelná částka a hranice, nad kterou je možné ze mzdy srážet bez omezení. Základní nezabavitelná částka sestává ze dvou složek, a to z částky připadající na osobu povinného a částky připadající na každou vyživovanou osobu povinného.
Základní částka, která nesmí být povinnému z měsíční mzdy sražena, je rovna podle ust. § 1 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby podle zvláštního právního předpisu na osobu povinného, a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli.
6. Nezabavitelná částka v roce 2023
Od 1. 1. 2023 dochází k zvýšení nezabavitelné částky a hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy uplatňovaných při srážkách ze mzdy a obdobných příjmů. V důsledku to vede k nižší částce měsíční srážky ze mzdy a prodloužení doby splácení dluhů věřitelům vzhledem k tomu, že vyšší částku nelze povinnému srazit a tudíž nižší lze naopak srazit ve prospěch osob, pro které jsou srážky ze mzdy prováděny.
Základní nezabavitelná částka sestává ze dvou složek, a to z částky připadající na osobu povinného a částky připadající na každou vyživovanou osobu povinného. Výše nezabavitelných částek se stanoví výpočtem z částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby. Tím dochází k automatické valorizaci základní nezabavitelné částky při zvýšení částky životního minima nebo částky normativních nákladů na bydlení.
Pro výpočet základní částky se využívá součet:
a) částky životního minima jednotlivce – tato částka životního minima jednotlivce činí od 1. ledna 2023 měsíčně 4 860 Kč,
b) částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby stanovených pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli – tato částka od 1. ledna 2023 činí měsíčně 14 197 Kč. K tomu se připočítává pro rok 2023 ještě mimořádné navýšení o 1400 Kč, tj. celkem se vychází z částky 15 597 Kč.
Pro další výpočty se použije součet uvedených částek, který je roven 20 457 Kč.
Základní nezabavitelnou částku tvoří:
l úhrn dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení, což je 13 638 Kč
l na každou osobu, které je povinen zaměstnanec poskytovat výživné, 25 % z nezabavitelné částky, což je 3 409,50 Kč.
Uvedená základní nezabavitelná částka nesmí být sražena zaměstnanci z měsíční mzdy. Základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Částka připadající na vyživované osoby se nesráží ve výši odpovídající vyživovací povinnosti zaměstnance. Vychází se tedy z toho, že zaměstnavatel by měl znát vyživovací povinnosti zaměstnance a zaměstnanec řádně svoje vyživovací povinnosti k jiným osobám zaměstnavateli dokládat. Vyživovanou osobou je manžel/ka, a to i když má samostatný příjem a bez ohledu na skutečnost, zda žije s povinným ve společné domácnosti. Dále se za vyživovanou osobu považuje dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují. Každému z manželů se pak počítá částka na vyživované dítě zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 1
Na příkladu výpočet nezabavitelných částek vypadá takto
1. svobodná, bezdětná zaměstnankyně bude mít základní nezabavitelnou částku 13 638 Kč.
2. ženatý zaměstnanec s manželkou a dvěma dětmi bude mít nezabavitelnou částku 23 867 Kč (13 638 Kč + 3 409,50 Kč + 3 409,50 Kč + 3 409,50 Kč).
n
7. Plně zabavitelná část mzdy v roce 2023
Po zjištění čisté mzdy zaměstnance za měsíc a výše základní nezabavitelné měsíční částky, která se vypočte jako součet částky na osobu povinného a na každou vyživovanou osobu postupujeme tak, že od čisté mzdy zaměstnance odečteme nezabavitelnou částku a zjistíme tak zbývající čistou mzdu, ze které je možné provádět srážky ze mzdy.
Zbytek čisté mzdy se pak dále dělí na dvě části, a to na část do limitu a na část nad limit (tj. částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení). Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, činí jedenapůlnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby. Hranicí pro určení limitu je částka ve výši 30 685,50 Kč pro rok 2023.
Bez omezení plně podléhá srážkám část čisté mzdy přesahující částku 30 685,50 Kč, která tedy je plně zabavitelnou částí čisté mzdy. Zbytek čisté mzdy do limitu (tj. částka 30 685,50 Kč a nižší) se zaokrouhlí dolů na celou částku v korunách dělitelnou třemi (rozdíl ze zaokrouhlení připadne zaměstnanci) a rozdělí se na třetiny (10 228 Kč), z nichž:
– první třetina slouží k uspokojení všech pohledávek oprávněných osob (tj. přednostních i nepřednostních pohledávek),
– druhá třetina slouží k uspokojení pouze přednostních pohledávek, a pokud takových není, vyplatí se zaměstnanci,
– třetí třetina vždy zůstává zaměstnanci.
Z uvedeného vyplývá, že nezabavitelnou (nepostižitelnou) část čisté mzdy tvoří:
a) základní nezabavitelná částka,
b) případná drobná částka vzniklá zaokrouhlením zbytku čisté mzdy,
c) třetí třetina zbytku čisté mzdy (tj. nejvýše 10 228 Kč),
d) není-li vůči zaměstnanci uplatněna žádná přednostní pohledávka, též druhá třetina zbytku čisté mzdy.
Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro tzv. přednostní pohledávky se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.
Přednostní pohledávky vyjmenovává ust. § 279 odst. 2 občanského soudního řádu. Dle tohoto ustanovení přednostními pohledávkami jsou:
a) pohledávky výživného,
b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
c) pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,
d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a důchodového pojištění,
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
h) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
i) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
j) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
k) pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.
Občanský soudní řád výslovně stanoví, že dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy (tzn. ke srážkám na přednostní pohledávky), uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí pohledávky výživného a teprve pak podle svého pořadí ostatní přednostní pohledávky. Výživné jako přednostní pohledávka má tak absolutní přednost před ostatními přednostními pohledávkami. Nepostačí-li druhá třetina k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky výživného za dřívější dobu (dlužné výživné). Dlužné výživné se uspokojuje podle poměru běžného výživného, tj. opět bez ohledu na pořadí. Nebylo-li by však z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Přednostní pohledávky, respektive jejich části, které nemohly být uspokojeny ze druhé třetiny, se přesouvají do třetiny první, kde však ztrácejí svou přednostní povahu. Z první třetiny jsou pak všechny pohledávky (přednostní i ostatní) uspokojovány podle svého pořadí. Znamená to, že pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbydou peníze, musejí vyčkat, až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka, nebo až bude možné srazit i na ně díky vyššímu příjmu povinného. Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den, mají tyto pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. S touto výjimkou a s výjimkou výživného nikdy nedochází při srážkách ze mzdy k poměrnému uspokojování (krácení) více pohledávek. Obecně totiž platí, že pohledávka s lepším pořadím má přednost před pohledávkou s pořadím horším. Pokud zůstává i zbytek čisté mzdy nad limit (tj. částka nad 30 685,50 Kč), provádí se srážky i z této částky bez omezení v plném rozsahu. Jestliže jsou ale uspokojovány současně jak přednostní tak i nepřednostní pohledávky, tak se takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině. Není-li ale vůči povinnému uplatněna žádná přednostní pohledávka, bude celá část zbytku čisté mzdy nad limit připočtena k první třetině. Zbytek čisté mzdy nemusí být ale vůbec uplatněn, záleží totiž na výši celkové čisté mzdy zaměstnance.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 2
Zaměstnavateli byl doručen exekuční příkaz o srážkách ze mzdy, který se týká nesplacené půjčky zaměstnance (nepřednostní pohledávka), který je svobodný a bezdětný a jeho čistá mzda činí 18 000 Kč.
V tomto případě základní nezabavitelná částka je 13 638 Kč. Zbytek čisté mzdy činí 4 362 Kč a je nižší, než jeden a půl násobek základní nezabavitelné částky, tj. 30 685,50 Kč, což znamená, že zde není plně zabavitelná část mzdy nad limit 30 685,50 Kč. Dále tedy zbytek čisté mzdy se rozdělí na třetiny (1 454 Kč), z nichž jedna třetina bude sloužit k úhradě pohledávky (nepřednostní). Zaměstnanci bude vyplaceno celkem 16 546 Kč (13 638 Kč + 1 454 Kč + 1 454 Kč) a částka 1 x 1 454 Kč bude vyplacena na exekuce.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 3
Zaměstnavateli byl doručen exekuční příkaz o srážkách ze mzdy, který se týká nesplacené půjčky zaměstnance (nepřednostní pohledávka) a dále exekuční příkaz o srážkách ze mzdy, který se týká nesplacené daně (přednostní pohledávka). Zaměstnanec je ženatý a má 2 děti a jeho čistá mzda činí 28 700 Kč.
V tomto případě nezabavitelná částka je 23 867 Kč (na povinného 13 638 Kč + 3 vyživované osoby, tj. 3 × 3409,50 Kč). Zbytek čisté mzdy činí 4 833 Kč a je nižší, než jeden a půl násobek základní nezabavitelné částky, tj. 30 685,50 Kč, což znamená, že zde není plně zabavitelná část mzdy nad limit 30 685,50 Kč. Dále tedy zbytek čisté mzdy se rozdělí na třetiny (1 611 Kč), z nichž dvě třetiny budou sloužit k úhradě pohledávek (přednostní a nepřednostní). Zaměstnanci bude vyplaceno celkem 25 478 Kč (23 867 Kč + 1 611 Kč) a částka 2 × 1 611 Kč, tj. 3 222 Kč bude vyplacena na exekuce.
JUDr. Jana Drexlerová
