Srážky ze mzdy – změna

Od 1. 7. 2022 došlo již ke třetí letošní valorizaci nepostižitelných částek a nezabavitelného minima a dalších parametrů exekučních srážek ze mzdy, která se v zaměstnavatelské mzdové praxi projevuje od srpna 2022. Ale např. u důchodů se projevily změny ihned při srážkách z červencové dávky důchodu. Důchodci s exekuovaným důchodem tak získali vyšší ochranu dříve než zaměstnanci. Jaké změny tedy přineslo zvýšení životního minima po 3 měsících, které současně představuje již 3. změnu parametrů určujících míru srážek ze mzdy v roce 2022?

Parametry (limity) exekučních srážek ze mzdy

(kolik zůstává povinnému dlužníkovi a kolik je naopak sraženo ve prospěch oprávněných věřitelů) odvisí

•    od výše (částky) normativu nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel užívaného pro účely státní sociální podpory (a to bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný (dlužník) žije, a to i když nebydlí v nájemním bytě) a 

•    od výše (částky) životního minima jednotlivce (a to bez ohledu na to, jaké jsou rodinné poměry dlužníka a jeho domácnosti).

Tři základní parametry určující míru (rozsah) srážek ze mzdy

V závislosti na uvedených veličinách se vypočte (stanoví) výše nezabavitelných částek, které musejí vždy zůstat povinnému dlužníkovi, dále výše jednotlivých třetin čisté mzdy po odečtení nepostižitelných částek určujících, kolik lze srazit pro přednostní a kolik pro nepřednostní pohledávky (dluhy) nebo kolik naopak musí zůstat povinnému dlužníkovi, jakož i výše částky, nad kterou se sráží povinnému dlužníkovi bez omezení

•    nezabavitelná (exekucí nepostižitelná) částka na (osobu samotného) povinného (dlužníka) – zaměstnance (popř. osobu pobírající určité peněžité částky – např. stanovené sociální dávky, s nimiž se při exekuci zachází jako se mzdou) činí 3/4 součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení,

•    nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí 1/3 nezabavitelné částky na povinného (dlužníka),

•    částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek) srazí bez omezení (resp. částka, do které se zbytek čisté mzdy rozděluje na třetiny), činí dvojnásobek součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení.

Přednostní a nepřednostní pohledávky

Pohledávky specifikované v § 279 odst. 2 občanského soudního řádu jsou pohledávkami přednostními:

a)  pohledávky výživného;

b)  pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;

c)  pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;

d)  pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

e)  pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,

f)   pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

g)  pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

h)  pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

i)   pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

j)   pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,

k)  pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.

Čas od času dochází ke změně specifikace (upřesnění definice) nebo i rozšíření okruhu přednostních pohledávek, je proto třeba vycházet z aktuálního právního stavu a zkontrolovat si, zda mu odpovídá nastavení zpracování mezd. Kupř. v poslední době došlo k rozšíření okruhu přednostních pohledávek o pohledávky za náhradní výživné, vyplacené ze státních prostředků.

Ostatní pohledávky, než specifikované předmětným ustanovením zákona, jsou pohledávkami nepřednostními. V praxi jde např. o nezaplacený výsledek (nedoplatek na) vyúčtování služeb a dodávek spojených s užíváním bytu nebo nemovitosti jako elektřina, voda, plyn. Spadají sem i tak časté nezaplacené pokuty (přirážky k jízdnému) za jízdu načerno (bez platné jízdenky) ve veřejné dopravě. Nepřednostními pohledávkami jsou i dluhy povinného dlužníka z půjček, úvěrů, přečerpaných kreditních karet apod.

Nezabavitelné minimum

Sráží-li se ze mzdy v rámci exekuce pro nepřednostní pohledávky, zůstávají dlužníkovi jako nezabavitelné minimum jednak nezabavitelné částky (na samotného dlužníka a na vyživované osoby – dohromady tvořící základní nezabavitelnou částku) a jednak (co do výše, a to bez ohledu na konkrétní rodinné poměry dlužníka – na rozdíl od nezabavitelných částek, limitované) dvě třetiny zbytku čisté mzdy, které zůstanou po odečtení nezabavitelných částek (samozřejmě pokud zbývají, jestliže je mzda povinného dlužníka v dostatečné výši). Sráží-li se pro nepřednostní pohledávky, tak dlužníkovi zůstává jako nezabavitelné minimum jen celková nezabavitelná částka a jedna třetina zbytku čisté mzdy (po odečtení nezabavitelných částek).

Dvojí navýšení normativu nákladů na bydlení i dvojí zvýšení životního minima

Životní minimum jednotlivce činilo (podle nařízení vlády č. 61/2020 Sb.) do 31. 3. 2022 3860 Kč, s účinností od 1. 4. 2022 bylo zvýšeno (nařízením vlády č. 75/2022 Sb.) na 4 250 Kč a ovlivnilo výši srážek ze mzdy od mzdy za duben 2022. Aktuálně bylo životní minimum jednotlivce znovu zvýšeno nařízením vlády č. 204/2022 Sb. s účinností od 1. 7. 2022 na částku 4 620 Kč. Toto zvýšení ovlivňuje výši srážek ze mzdy od mzdy za červenec 2022.

Příslušný normativ nákladů na bydlení byl nově pro rok 2022 stanoven s účinností od 1. 1. 2022 (nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) ve výši 6 815 Kč. S účinností od 28. 1. 2022 došlo k jeho dalšímu navýšení o 1 120 Kč, a to zákonem č. 17/2022 Sb., který novelizoval zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Příslušný normativ tak činí celkem 7 935 Kč. 

Výkladové stanovisko NS ČR k užití správné výše normativu

pro stanovení výše nezabavitelného minima a dalších parametrů srážek ze mzdy

Pro oblast srážek ze mzdy však nebylo zřejmé, zda započítávat normativ včetně zmíněného navýšení nebo jen v jeho původní výši (přičemž by se navýšení příslušného normativu uplatňovalo jen v oblasti státní sociální podpory). A tak bylo v praxi počítáno na různých místech s různými částkami. Výkladové problémy a rozdílné přístupy v praxi odstraňuje Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2022 spis. zn. Cpjn 202/2022: „Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy, se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená nařízením vlády č. 507/2021 Sb.) zvyšuje o částku uvedenou v § 26a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. ve znění p.p.“ Výkladové stanovisko dodává, že: „Toto platí i při určení nezabavitelné částky pro účely určení výše splátky (insolvenčního) dlužníka při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (§ 398 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona).“ Stanovisko hovoří jen o konstrukci nezabavavitelné částky, ale zajisté lze mít za to, že stejný postup se uplatní i při výpočtu částky, nad kterou se sráží bez omezení.

Od červencové mzdy zúčtované v září, důchody ihned od července

Dle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, ve znění p.p., platí, že: Zvýší-li se částky životního minima nebo normativních nákladů na bydlení podle zvláštního právního předpisu, uplatní plátce mzdy nově vypočtenou nezabavitelnou částku a částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. – Není tedy podstatné, že příslušný normativ byl valorizován k 1. 1. 2022, avšak k jeho mimořádnému navýšení došlo až ke dni 28. 1. 2022. Obě změny nastaly s účinností (ještě) v kalendářním měsíci lednu 2022, a proto (už) ovlivnily srážky ze mzdy za měsíc leden 2022 [zatímco srážky prováděné v měsíci lednu 2022 ze mzdy za měsíc prosinec 2021 proběhly ještě podle předchozích parametrů (předchozí právní úpravy)].

Praktické uplatnění nejnovější změny v srpnu 2022 při zúčtování mzdy za červenec

Plátce mzdy (zaměstnavatel) uplatní nově vypočtené nezabavitelné částky (a další uvedené nové parametry srážek ze mzdy) poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky mění. Nové nezabavitelné částky ovlivňují (až) mzdu za měsíc červenec 2022, zúčtovanou a vyplácenou v srpnu 2022, zatímco mzda za měsíc červen 2022 vyplácená v červenci 2022 bude (ještě) zúčtována podle dosavadních nezabavitelných částek.

Zvýšení životního minima od 1. 7. 2022 tak ovlivňuje výši srážek ze mzdy od mzdy za červenec 2022, projeví se tedy na srpnové výplatě. Zatímco důchody ovlivní již v červenci 2022.

Postup při výpočtu srážek

Srážky se provádějí z čisté mzdy, takže až poté, co byly z hrubé mzdy odečteny záloha na daň z příjmů fyzických osob srážená z příjmů ze závislé činnosti (popř. odečtena srážková daň) a pojistné odvody. Z takto vypočtené čisté mzdy zaměstnance (povinného dlužníka) se odečte (základní) nezabavitelná částka, která je součtem nezabavitelné částky na samotného povinného (dlužníka) a nezabavitelných částek na jím vyživované osoby. (Nezaokrouhlují se přitom jednotlivé složky celkové nezabavitelné částky, t.j. nezabavitelná částka na povinného a nezabavitelné částky na vyživované osoby, ale až jejich součet u jednotlivého povinného zaměstnance, tedy (až celková základní) nezabavitelná částka, a to na celé koruny nahoru. Průběžné zaokrouhlování na dvě desetinná při stanovení výše jednotlivých nezabavitelných částek se provádí podle obecných matematických pravidel, nikoliv podle zmíněného pravidla o zaokrouhlování na celou korunu nahoru. Nicméně tím se nemusí plátce mzdy v praxi zabývat, jestliže vychází ze správně různými návody stanovené výše nezabavitelných částek.)

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí vždy zůstat (a tedy oprávněným věřitelům nikdy nepřipadá) alespoň nezabavitelné minimum ve výši součtu nezabavitelných částek (základní nezabavitelná částka) a pokud ještě něco po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy zůstalo, tak také dalších částkek, jak jsou dále uvedeny (a to jedna nebo dvě třetiny onoho zbytku čisté mzdy převyšujícího základní – celkovou – nezabavitelnou částku, v závislosti na tom, zda je sráženo pro pohledávky přednostní nebo jen nepřednostní). Nezabavitelné částky jsou však jakousi absolutní jistotou pro povinného dlužníka. Pokud snad výše čisté mzdy nedosahuje ani výše nezabavitelných částek, srážky nelze provést.

Zbytek čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek až do částky, nad kterou se sráží bez omezení (nově 25 110 Kč), se rozdělí na tři třetiny. Částka přesahující hranici 25 110 Kč se pak již srazí bez omezení. Pokud zbylá čistá mzda (tzv. výpočtová základna) – po odečtení základní (celkové) nezabavitelné částky – je rovna nebo nižší 25 110 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách. (Maximální výše jedné třetiny z 25 110 Kč je 8 370 Kč.) Případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi) náleží povinnému – přičte se tedy k jeho nezabavitelnému minimu.

1. třetina (zbytku čisté mzdy po odečtení nezabavitelných částek) je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob (a přednostních pohledávek, pokud k jejich úhradě nepostačuje 2. třetina). 2. třetina (zbytku čisté mzdy) slouží pouze k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému. 3. třetina (zbytku čisté mzdy) se vždy vyplatí povinnému.

Pokud 2. třetina nestačí k uspokojení přednostních pohledávek, převádí se část přednostních pohledávek do třetiny 1., (z níž se dále uspokojují). Částka zbytku čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, tedy plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke 2. třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k 1. třetině.

Součet vypočtené (1.) třetiny, případně dvou třetin (1. a 2.), a částky přesahující částku, nad kterou se sráží bez omezení, je tedy postižitelnou výší příjmu. Nepostižitelnou výší příjmu (nezabavitelným minimem) je tedy součet vypočtené (3.) třetiny, případně dvou třetin (2. a 3.), a (základní) nezabavitelné částky (a případný zbytek 1 nebo 2 Kč odečtený od zbytku čisté mzdy při jeho zaokrouhlování směrem dolů na částku dělitelnou třemi).

Příklad 1

Čistá měsíční mzda ženatého zaměstnance s jedním nezaopatřeným dítětem činí za červenec 22 294 Kč. 

Odečte se nezabavitelná částka 9 416,25 Kč na dlužníka + 2 x 3 138,75 Kč na vyživované osoby (manželku a dítě). Celková nezabavitelná částka je tedy 15 693,75 Kč resp. po zaokrouhlení (na celou korunu nahoru) 15 694 Kč. Zbytek čisté mzdy činí 6 600 Kč, který se rozdělí na tři třetiny po 2 200 Kč. Na úhradu nepřednostní pohledávky připadne jedna třetina zbytku čisté mzdy čili 2 200 Kč. O tyto peníze dlužník přijde. Zaměstnanci zůstává 20 094 Kč čistého. (Ze zbytku čisté mzdy 2 x 2 200 Kč + nezabavitelná částka 15 694 Kč.)

Jestliže by však exekuce byla nařízena pro uspokojení přednostní pohledávky, pak by byly sraženy dvě třetiny zbytku čisté mzdy čili 4 400 Kč. Dlužníkovi by zůstaly jen 17 894 Kč sestávající z celkové nezabavitelné částky 15 694 Kč a jedné třetiny zbytku čisté mzdy 2 200 Kč.

ZÁKON o státní sociální podpoře

§ 26a

Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2022

(1) Částky měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené nařízením vlády vydaným podle § 28 pro rok 2022 se pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 navyšují pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši o částky stanovené v odstavci 2.

(2) Částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 činí pro

a)  bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy

b)  byty v družstevních bytech, byty užívané na základě služebnosti užívání celého bytu a byty vlastníků

(3) Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem předloží vládě odhad průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2021 a 2022, pokud to vláda uloží.

(4) Vláda může pro období do 31. prosince 2022 nařízením zvýšit částky navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení stanovené v odstavci 2, a to s účinností od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, pokud z odhadu předloženého vládě podle odstavce 3 vyplývá významná změna průměrného navýšení úrovně nákladů na energie mezi roky 2021 a 2022.