Starobní důchodce a závislá činnost

Řada občanů pobírajících starobní důchod má další příjmy z jejich výdělečné činnosti, a to buď příjmy v rámci pokračování pracovněprávního vztahu, příjmy z podnikání jako OSVČ, anebo získávají příjmy z nájmu nemovitých věcí (bytů). Je všechen starobní důchod osvobozen od daně z příjmů? Jaký je správný postup při zdanění příjmů starobního důchodce ze závislé činnosti?

OSVOBOZENÍM DŮCHODŮ OD DANĚ Z PŘÍJMŮ se zabývá § 4 odst. 1 písm. h) ZDP. Z tohoto ustanovení vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozena z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze za zdaňovací období nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku.

Vzhledem k tomu, že v kalendářním roce 2022 je stanovena minimální mzda ve výši 16 200 Kč, je od daně z příjmů fyzických osob v letošním roce osvobozena částka pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí za zdaňovací období 16 200 Kč × 36 = 583 200 Kč (měsíční důchod a penze nepřevyšující 48 600 Kč).

Vzhledem k tomu, že zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění rozeznává v § 4 čtyři druhy důchodů (starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a dále sirotčí) a zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP hovoří o osvobození příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, tak do limitu pro osvobození od daně z příjmů se započítají i invalidní a vdovské (vdovecké) důchody.

Při souběhu výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu se pro posouzení limitu pro osvobození od daně z příjmů oba důchody sčítají.

Je logické, že převažující většina starobních důchodců na limitní výši důchodu za letošní rok 583 200 Kč nedosáhne. Nesmíme však zapomenout na skutečnost, že do této částky se zahrnuje nejen celková výše starobního důchodu poskytovaného v rámci českého důchodového pojištění, ale i výše penze, kterou může dostávat občan z jiného státu z důvodu dřívějšího zaměstnání v příslušném státu.

Pokud výše ročního vypláceného důchodu a penze přesáhne v roce 2022 částku 583 200 Kč, je od daně z příjmů osvobozena výše důchodu a penze 583 200 Kč a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP. I když důchodce kromě důchodu a penze nemá žádné jiné zdanitelné příjmy a vyplácený důchod a penze převyšují limitní hranici 583 200 Kč ročně, musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud však roční příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhnou výši 15 000 Kč, nemusí podle znění § 38g ZDP poplatník podat daňové přiznání.

Příklad 1

Občan pobírá v roce 2022 starobní důchod včetně vdovského důchodu z českého důchodového pojištění ve výši 23 100 Kč/měsíc a dále penzi z Německa z důvodu jeho dřívějšího zaměstnání v Německu ve výši po přepočtu 26 750 Kč/měsíc. Jiné zdanitelné příjmy občan nemá.

Pro daňové řešení penze z Německa musíme vycházet ze smlouvy mezi ČSR a SRN o zamezení dvojího zdanění z příjmu a z majetku (vyhláška č. 18/1984 Sb.). V článku 19 této smlouvy se uvádí, že penze poukazované z důvodu dřívějšího zaměstnání osobě, která má bydliště v některém smluvním státě, podléhají s výhradou ustanovení článku 18 odst. 1 (veřejné funkce) zdanění pouze v tomto státě. Z toho vyplývá, že penze vyplácená občanovi z Německa podléhá zdanění v ČR.

Celková výše vyplaceného starobního důchodu za rok 2022 činí (23 100 Kč + 26 750 Kč) × 12 měsíců = 598 200 Kč. Nadlimitní výše důchodu a penze ke zdanění dle § 10 ZDP činí:

598 200 Kč – 583 200 Kč = 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že roční příjmy občana, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, nemusí občan ve smyslu znění § 38g odst. 1 ZDP podat daňové přiznání za rok 2022 a tím jsou nejen vyplacený starobní důchod a penze osvobozeny od daně z příjmů, ale nezdaněnou částkou zůstává i nadlimitní částka 15 000 Kč.

POBÍRÁNÍ STAROBNÍHO DŮCHODU A SLEVA NA INVALIDITU - Pro přiznání slevy na dani pro invaliditu prvního nebo druhého stupně se postupuje dle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP. Jedná se o tzv. základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně, kterou lze uplatnit nejen v případě, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, ale rovněž zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

Obdobně podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP lze uplatnit rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně v případě, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, a rovněž zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu, a dále je-li poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

Podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP lze uplatnit slevu na dani na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Z výše uvedeného vyplývá, že uplatnění základní slevy na invaliditu nebo rozšířené slevy na invaliditu lze uplatnit z titulu přiznání invalidního důchodu. Poplatník pobírající invalidní důchod může při dosažení důchodového věku požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud je mu přiznán starobní důchod při splnění potřebné doby pojištění pro přiznání starobního důchodu ve smyslu § 29 ZDPo (zákona o důchodovém pojištění), pak zaniká nárok na výplatu invalidního důchodu. Ze znění § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP vyplývá, že zanikne-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu invalidního důchodu a starobního důchodu, poplatník může i při pobírání starobního důchodu uplatnit kromě základní slevy na dani na poplatníka i slevu na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP.

Kdy podává starobní důchodce daňové přiznání?

Z § 38g odst. 1 ZDP vyplývá, že daňové přiznání podává každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly výši 15 000 Kč. Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a dále příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu (poplatník s příjmy dle § 7 a § 9 ZDP), je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy a nikoliv příjmy snížené o výdaje.

Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti, a to pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, není povinen dle § 38g odst. 2 ZDP podat daňové přiznání při splnění dvou podmínek:

•    poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP,

•    a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 6 000 Kč.

Daňové přiznání není dále povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.

Pro příjmy zahrnuté pod § 10 odst. 1 písm. a) ZDP platí, že pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč, jsou tyto příjmy dle § 10 odst. 3 písm. a) ZDP od daně osvobozeny. Jedná se o následující příjmy:

1.  příjmy z příležitostných činností,

2.  příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí,

3.  příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,

4.  příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná ERÚ.

Výše uvedené zásady pro podání daňového přiznání se týkají i výdělečně činných starobních důchodců.

Starobní důchodce s příjmy pouze ze zaměstnání, který učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani

Plátce daně při výpočtu měsíční zálohy na daň zaměstnance (starobního důchodce), který učinil poplatník prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží vypočtenou daň ze základu daně nejprve o měsíční základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na invaliditu a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. K případné slevě na dani na manželku a slevě za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. b) a písm. g) ZDP přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. Po skončení kalendářního roku pak mohou nastat dvě varianty:

•    poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu pouze od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně a učinil u těchto plátců prohlášení k dani

V tomto případě může poplatník požádat písemně posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Při ročním zúčtování lze uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč při splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a slevu za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení v roce 2022 do výše 16 200 Kč za podmínek stanovených v § 35bb ZDP. Při ročním zúčtování se přihlédne rovněž k případným nezdanitelným částem základu daně dle § 15 ZDP.

Příklad 2

Občan pobírá starobní důchod ve výši 19 580 Kč. V průběhu roku 2022 uzavřel dohodu o provedení práce na dobu od 1. 6. 2022 do 31. 7. 2022, přičemž je mu zúčtována odměna za červen 2022 v částce 17 000 Kč a za červenec 2022 v částce 9 900 Kč. Zaměstnanec učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jiné příjmy za zdaňovací období 2022 nemá.

Počínaje 1. 6. 2022 a konče 30. 6. 2022 je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, protože zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla 10 000 Kč a odměna z dohody proto podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel hradí pojistné na sociální a zdravotní pojištění ve výši 33,8 % z vyměřovacího základu zaměstnance, tedy částku 17 000 Kč × 0,338 = 5 746 Kč. Za měsíc červenec odměna z dohody nepřekročí částku 10 000 Kč, proto se z odměny ve výši 9 900 Kč neodvádí pojistné.

•    poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu současně od více zaměstnavatelů a u jednoho plátce daně učinil prohlášení k dani

V tomto případě nemůže provést zaměstnavatel roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě a poplatník podává podle § 38g odst. 1 ZDP daňové přiznání.

Příklad 3

Zaměstnanec pobírající v roce 2022 starobní důchod ve výši 20 800 Kč/měsíc pokračuje v zaměstnání u původního zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani. V roce 2022 uzavře na dobu od 10. 6. do 25. 8. 2022 dohodu o provedení práce u druhého zaměstnavatele. U tohoto zaměstnavatele nemůže učinit prohlášení k dani, protože se jedná o souběžný výkon pracovní činnosti. Za měsíc červen 2022 obdrží odměnu z dohody od druhého zaměstnavatele ve výši 16 500 Kč, za měsíc červenec 18 000 Kč a za měsíc srpen 17 000 Kč.

U prvního zaměstnavatele nemůže zaměstnanec požádat o roční zúčtování záloh na daň, protože má souběžně dvě zaměstnání, a proto podá za rok 2022 daňové přiznání, ve kterém uplatní veškeré slevy na dani dle § 35ba a § 35c a rovněž nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP.

Starobní důchodce s příjmy pouze ze zaměstnání, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani

Plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

Podle znění § 38h odst. 5 ZDP plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte měsíční zálohu na daň podle znění § 38h odst. 2 a 3, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazby daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). Zaměstnanec pak po skončení zdaňovacího období v daňovém přiznání může uplatnit veškeré slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě a rovněž veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP.

Dle znění § 6 odst. 4 ZDP příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odstavce 1 ZDP

a)  plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo

b)  v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (pro rok 2022 je tato částka ve výši 3 500 Kč).

Podle ustanovení § 36 odst. 6 ZDP může poplatník, který je daňovým rezidentem ČR, příjmy zdaněné dle § 6 odst. 4 ZDP srážkovou daní zahrnout do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a současně poplatník započte daň sraženou z těchto příjmů na výslednou daňovou povinnost. Příjmy zahrne poplatník v plné výši před sražením srážkové daně do daňového přiznání. Poplatník daně z příjmů fyzických osob si může v daňovém přiznání uplatnit nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba odst. 1 ZDP a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP.

V případě, že se zaměstnanec rozhodne zahrnout příjmy, u kterých zaměstnavatel postupoval podle § 6 odst. 4 ZDP a srazil z těchto příjmů srážkovou daň, do daňového přiznání, bude zaměstnanec a zaměstnavatel postupovat dle § 38j odst. 3 ZDP. Zde se uvádí, že na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění.

Příklad 4

Občan, pobírající starobní důchod, uzavře dohodu o provedení práce na výpomoc u stavební firmy. Za měsíc červenec obdržel odměnu ve výši 8 500 Kč a za měsíc srpen odměnu 9 990 Kč. U zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani.

S ohledem na výši odměny z dohody tato nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel bude postupovat podle znění § 6 odst. 4 ZDP a odvede jakožto plátce srážkovou daň.

Občan se rozhodne podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2022, a proto požádá zaměstnavatele ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP o vystavení dokladu o celkových vyplacených odměnách a sražené srážkové dani z příjmů. V daňovém přiznání si může uplatnit základní slevu na dani na poplatníka. Jeho daňová povinnost bude nulová a v daňovém přiznání požádá finanční úřad o vrácení přeplatku na dani ve výši 2 773 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně).

Ing. Ivan Macháček

§ 15 zákona č. 586/1992 Sb.

Nezdanitelná část základu daně

(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek...