Státní kategorie uchazeče
o zaměstnání – změna

Které subjekty oznamují zdravotní pojišťovně skutečnosti rozhodné u pojištěnce pro platbu pojistného státem? Může být uchazeč o zaměstnání současně osobou samostatně výdělečně činnou? Kdy je pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů?

Osoby, za které je ve zdravotním
pojištění plátcem pojistného stát,

představují více než polovinu populace České republiky. Pro tyto pojištěnce má registrace ve “státní kategorii“ v příslušném kalendářním měsíci zásadní význam především z toho hlediska, že řeší jejich pojistný vztah, pro tento účel však přitom není rozhodující, zda evidence v této kategorii trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část. Jinými slovy, pokud je pojištěnec zařazen u zdravotní pojišťovny v některé ze skupin osob, za které je plátcem pojistného stát, pouze po část kalendářního měsíce nebo dokonce i jen jeden den v tomto měsíci, nemusí se v tomto měsíci otázkou řešení svého pojistného vztahu zabývat. Na základě této skutečnosti nebude mít zdravotní pojišťovna vůči pojištěnci za takový měsíc žádné další požadavky, neboť za kalendářní dny pojištěním nepokryté se v takové situaci žádné pojistné nedoplácí.

„Státní pojištěnci“
ve zdravotním pojištění

V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou taxativním výčtem vyjmenovány osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby rodičovské dovolené, příjemce rodičovského příspěvku, nezaopatřené děti a další. A podle písmene e) je stát plátcem pojistného za uchazeče o zaměstnání evidované na úřadě práce.

Informace o „státní kategorii“ získávané zdravotními pojišťovnami

Za účelem snížení administrativní zátěže oznamují zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně od 1. ledna 2026 dle podmínek v § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. pouze ty „státní kategorie“, které jsou jim přímo známy, tj. v případě ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené. V této souvislosti je další zásadní změnou, že zaměstnavatelé oznamují tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, jak stanoví § 5 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, oznamují zdravotním pojišťovnám také orgány a instituce. Například se jedná o pobírání rodičovského příspěvku (sděluje úřad práce), o studiu (oznamuje škola), o přiznání nebo odejmutí důchodu (informaci podává ČSSZ). Nicméně i tyto skutečnosti může (ale není povinen) oznámit zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, není nutné podání tohoto oznámení v elektronické podobě.

Podle § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen oznámit a doložit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy nastaly, skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7 odst. 1 písm. i), j), k), m), n), r), s) a t). Pojištěnec tak oznamuje a dokládá zdravotní pojišťovně „státní kategorii“ například z titulu příjemce dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání, invalidity třetího stupně nebo evidence v kategorii osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku při splnění podmínek v § 7 odst. 1 písm. k) cit zákona.

Výkon výdělečné činnosti

Zaměstnané osoby, za které je plátcem pojistného současně stát (jakož i jejich zaměstnavatelé), mají při výkonu zaměstnání zásadní zvýhodnění spočívající ve skutečnosti, že odvodu pojistného podléhá skutečná výše dosaženého příjmu, tedy bez dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu, platného pro zaměstnance.

Obdobně i při výkonu samostatné výdělečné činnosti nemusí tyto podnikající osoby dodržet minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ, ale vyměřovacím základem je 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku. Mimoto není povinnosti této osoby platit zálohy na pojistné.

Uchazeč o zaměstnání
jako zaměstnanec

A určité specifikum zdravotního pojištění představuje souběh evidence uchazeče o zaměstnání s výkonem zaměstnání. Jedná se o tzv. nekolidující zaměstnání, což znamená, že v tomto případě nedochází ke kolizi, neboli nedochází ke střetu zájmů či činností, uplatněný postup je v souladu s platnou legislativou.

Ve smyslu ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:

a)  výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b)  výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

Při evidenci zaměstnance na úřadě práce může zaměstnavatel uzavřít se zaměstnancem pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti, nikoli však dohodu o provedení práce.

Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí vhodného zaměstnání podle § 20 zákona o zaměstnanosti.

Na rozdíl od přípustnosti souběhu zaměstnání s evidencí uchazeče o zaměstnání za podmínek přesně stanovených nelze ve zdravotním pojištění akceptovat souběh evidence pojištěnce na úřadě práce s výkonem samostatné výdělečné činnosti.

Vyměřovací základ

Je-li zaměstnanec v nekolidujícím zaměstnání registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ uchazeče o zaměstnání po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima. Příjem však nesmí převýšit polovinu minimální mzdy, to znamená, že v roce 2026 může činit maximálně 11 200 Kč.

S účinností od 1. 8. 2004 již nelze u osob, za které platí pojistné stát, uplatňovat nárok na odpočet od dosaženého příjmu, zákonná výjimka je uvedena v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb.

Oznamovací povinnost

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, oznamuje zdravotní pojišťovně na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele (kódem „P“), že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Kód „I“ by zaměstnavatel použil pouze v situaci, kdyby evidence uchazeče o zaměstnání započala před datem 31. 12. 2025, přičemž by se tato informace k němu dostala v roce 2026. U situací nastalých po 1. 1. 2026 zaměstnavatelé kód „I“ už nepoužívají, informaci o evidenci uchazeče o zaměstnání jako „státního pojištěnce“ obdrží zdravotní pojišťovna od úřadu práce.

Potřeba komunikace
se zaměstnancem

Podle § 12 písm. b) zákona č. 48/ 1997 Sb. je zaměstnanec mj. povinen sdělit zaměstnavateli, že je ke dni nástupu do zaměstnání osobou, za kterou je plátcem pojistného stát jako za uchazeče o zaměstnání. Přijetí tohoto sdělení je zaměstnavatel povinen zaměstnanci písemně potvrdit.

Mohla by nastat situace, kdy zaměstnanec při nástupu do zaměstnání předložil zaměstnavateli doklad o evidenci na úřadě práce. Zaměstnavatel řádně splnil oznamovací povinnost (viz výše) a odváděl pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu, která v žádném z měsíců nepřesáhla povolenou hranici poloviny minimální mzdy. Zaměstnanec však byl mezitím vyřazen z evidence na úřadě práce a svému zaměstnavateli tuto důležitou skutečnost nesdělil. A pokud neměl zaměstnanec nárok na zařazení do některé z jiných skupin osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ, nastupovala pro zaměstnavatele povinnost provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Kdyby však zaměstnavatel neměl tuto důležitou informaci k dispozici a dopočet by tudíž neprováděl, nezbude zdravotní pojišťovně při kontrole nic jiného, než doměřit zaměstnavateli dlužné pojistné a penále.

Za účelem předejít možnému vzniku této nežádoucí situace rozhodně doporučujeme zaměstnavateli poučit vhodnou formou zaměstnance o tom, že kdyby evidenci uchazeče o zaměstnání ukončil, je povinen do osmi dnů informovat v této věci zaměstnavatele.

Řešení pojistného vztahu

Pokud je pojištěnec evidován na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, tudíž má po celou dobu této registrace svůj pojistný vztah vyřešen. Při evidenci uchazeče o zaměstnání například od 24. června do 11. listopadu má pojištěnec ve zdravotním pojištění vyřešeny celé kalendářní měsíce červen až listopad. Za dny mimo evidenci na úřadě práce v měsících červnu a listopadu se žádné pojistné nedoplácí.

Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy musí (od následujícího kalendářního měsíce) řešit svoji osobní situaci zařazením do některé z těchto skupin:

•    zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.

•    osoba samostatně výdělečně činná [§ 5 písm. b) cit. zákona]

•    osoba za kterou platí pojistné stát [§ 7 odst. 1 cit. zákona]

Není-li využita ani jedna z těchto možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit v roce 2026 pojistné v částce 3 024 Kč (13,5 % z minimální mzdy 22 400 Kč).

Další možností je vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to například z důvodu výkonu výdělečné činnosti ve státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ve Švýcarsku, případně také ve Spojeném království podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. Vyňat ze systému je občan i při dlouhodobém pobytu v zahraničí, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Po návratu do ČR je však vždy nutno průkazně doložit dobu výkonu výdělečné činnosti nebo pojištění tak, aby po pojištěnci nemohlo být jeho zdravotní pojišťovnou požadováno doplacení pojistného za dobu pojištěním v zahraničí nepokrytou.

ZÁKON č. 48/1997 Sb.,
o veřejném zdravotním pojištění

§ 5

Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud

a)         je zaměstnancem; za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zvláštního právního předpisu1a), s výjimkou

1.         osoby, která má pouze příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny,

2.         žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,

3.         osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“); započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

4.         člena družstva, který vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

5.         člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

6.         osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila,

7.         dobrovolného pracovníka pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu,

8.         člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, který plní úkoly podle volebních zákonů,

9.         osoby, které bylo podle jiných právních předpisů přiznáno svědečné nebo náhrada ušlého výdělku za podání výpovědi v soudním, správním nebo ...