Stavební zákon
– poslední úpravy (2.)

Může úředník, který nesplňuje kvalifikační požadavky, vykonávat územně plánovací činnost? Pro koho je závazný území plán hlavního města Prahy? Co už nelze uplatňovat při opakovaném veřejném projednán? Na pokračování přinášíme příspěvek, který vám odpoví nejen na tyto otázky.

upravená § 24 doznala novelizací též významné změny. Krajský úřad a úřad územního plánování vykonává územně plánovací činnost prostřednictvím úředníků splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Obecní úřad, který není úřadem územního plánování, vykonává územně plánovací činnost prostřednictvím úředníka nebo jiné fyzické osoby, kteří splňují kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje úředník nebo fyzická osoba, která má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle § 24 odst. 3 stavebního zákona.

vzdělání a praxe splňuje autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe splňuje dále fyzická osoba, která má:

a) vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě, nebo
b) vysokoškolské vzdělání příbuzného oboru, uznaného pro autorizaci v oboru územní plánování nebo vysokoškolské vzdělání se stavebním zaměřením a nejméně 3 roky odpovídající praxe.

Úředník, který nesplňuje kvalifikační požadavky, může vykonávat územně plánovací činnost, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.

Stavební zákon je založen na principu subsidiarity. Maximum rozhodování o změnách v území se ponechává na těch úrovních veřejné správy, které mají pro toto rozhodování dostatečně informace. Vládě je vyhrazeno řešení záležitosti republikového významu v politice územního rozvoje. Důsledné uplatnění tohoto principu je umožněno poslední novelou stavebního zákona. Novela umožňuje krajům řešit zásadami územního rozvoje záležitosti republikového významu, tj. záležitosti týkající se rozvoje území státu, a to i v případě, že nejsou obsaženy v politice územního rozvoje.
Podmínkou takového postupu je, že Ministerstvo pro vnitřní rozvoj nevyloučí ve svém stanovisku, že uvedené záležitosti týkající se rozvoje území státu mohou být součástí zásad územního rozvoje kraje.
Zpřesňuje se pojem územní rezerva, aby bylo zcela zřejmé, že se po jejím vymezení prověřuje i potřeba účelu, pro který byla vymezena. Vymezení územní rezervy a stanovení účelu jejího využití je instrukcí pro následné prověřování možností tohoto využití a jeho podmínek. Teprve po tomto prověření bude aktualizací zásad územního rozvoje plocha územní rezervy změněna na zastavitelnou plochu umožňují realizaci uvedeného účelu. Prověřením se ovšem může prokázat, že územní rezervu není možné změnit na zastavitelnou plochu nebo koridor. V tomto případě bude při aktualizaci zásad územního rozvoje územní rezerva zrušena.

Stavební zákon počítá s veřejným projednáním návrhu zásad územního rozvoje (§ 39). Novela zpřesnila úpravu doručování tohoto návrhu, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
a oznámení o veřejném projednání. Upravený a posouzený návrh zásad územního rozvoje, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a oznámení o konání veřejného projednání krajský úřad doručí veřejnou vyhláškou.

Veřejné projednání návrhu podle § 172 odst. 3 správního řádu a vyhodnocení se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání krajský úřad přizve jednotlivě Ministerstvo pro vnitřní rozvoj, dotčené orgány, dotčené obce (tj. obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím) a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem.

Nově uložená povinnost přizvat k veřejnému projednání i Ministerstvo pro místní rozvoj umožňuje, aby mohlo uplatnit své stanovisko k námitkám a připomínkám z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a zajištění koordinace širších územních vztahů. Novela nově upravuje lhůtu pro připomínky, námitky a stanoviska. Uplatňování připomínek, námitek a stanovisek k nim ihned po skončení výkladu řešení bylo sice pro kraj časově výhodné, ale z hlediska možnosti reagovat na předložený návrh problematické. Dotčené obce, vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury a zástupce veřejnosti mohou podat námitky proti návrhu zásad územního rozvoje. Námitky s odůvodněním a vymezením dotčeného území lze uplatnit do 7 dnů ode dne veřejného projednání. Dotčené orgány a Ministerstvo pro vnitřní rozvoj uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit připomínky k návrhu a vyhodnocení. K později uplatněným námitkám, stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží. Dotčené obce, oprávněný investor a zástupce veřejnosti musí být na tuto skutečnost upozorněni. Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje, se nepřihlíží.

a zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek. Návrhy doručí dotčeným orgánům a Ministerstvu pro místní rozvoj a vyzve je, aby k nim ve lhůtě do 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo ministerstvo neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy souhlasí. Pokud je to nezbytné, krajský úřad zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu s výsledky projednání.

Na základě výsledku projednání může dojít k úplnému přepracování návrhu (§ 38 odst. 3) nebo k podstatné úpravě, u které nebyl stanoven postup projednání s orgánem posuzování vlivů na životní prostředí a orgánem ochrany přírody z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí a na území Natura 2000.

Proto se doplňuje procesní krok zajišťující naplnění požadavků práva Evropské unie ve vztahu k tomuto posuzování.

již nepředchází společné jednání s dotčenými orgány, protože podstatné úpravy lze i z hlediska veřejných zájmů zodpovědně posoudit při jednom projednání. Při opakovaném veřejném projednání už nelze uplatňovat stanoviska, připomínky a námitky k částem řešení, které nebyly od původního veřejného projednání měněny. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje, krajský úřad si vyžádá stanovisko Ministerstva životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku uvede, zda podstatná úprava vyžaduje posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Upravený návrh a případně upravené nebo doplněné vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území se v rozsahu těchto úprav projedná na opakovaném veřejném projednání. Stanoviska dotčených orgá­nů, námitky a připomínky lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží. Je-li na základě projednání nutné část návrhu zásad územního rozvoje zcela přepracovat, zahrne krajský úřad požadavky na přepracování do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období. Část zásad územního rozvoje, která splňuje požadavky na vydání, je možné vydat samostatně.

stanoví urbanistickou koncepci, což je základní koncepce rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání. Dále stanoví uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (§ 43). Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad nevyloučí.

pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Může být pořízen a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu.
O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce:

- z vlastního podnětu,
- na návrh orgánu veřejné správy,
- na návrh občana obce,
- na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce,
- na návrh oprávněného investora.

Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního města Prahy.

vydává stavební úřad (§ 76 a násl.). Je rozhodnutím o:

- umístění stavby nebo zařízení,
- změně využití území,
- změně vlivu užívání stavby na území,
- dělení nebo scelování pozemků,
- ochranném pásmu.

Územní rozhodnutí lze nahradit:

- územním souhlasem,
- veřejnoprávní smlouvou,
- regulačním plánem.

Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci. Stavební úřad může v odůvodněných případech stanovit lhůtu delší, nejdéle však 5 let.

Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou žádost prodloužit. Podáním žádosti se běh lhůty platnosti rozhodnutí staví. Na řízení o prodloužení lhůty platnosti rozhodnutí se vztahují přiměřeně ustanovení o územním řízení s tím, že veřejné ústní jednání se nekoná a závazná stanoviska, námitky nebo připomínky lze podat ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, jinak se k nim nepřihlíží. Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.

vydá stavební úřad místo územního rozhodnutí, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Územní souhlas jako náhrada územního rozhodnutí postačí v případech:

- stavebních záměrů, u nichž není zapotřebí stavebního povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (§ 103),
- ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení,
- změn staveb,
- změn druhu pozemku o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1000 m²,
- staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1000 m²,
- na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m², nejvíce však do 1000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

obsahuje kromě obecných náležitostí údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje dotčených pozemků a staveb. K žádosti žadatel připojí:

- doklady prokazující jeho vlastnické právo,
- smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem,
- souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů,
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,
- souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m,
- jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.

Je-li žádost o územní souhlas úplná, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání žádosti.

Na vydávání územního souhlasu se nevztahují části druhá a třetí správního řádu. Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o žadateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude záměr uskutečněn, podmínky pro provedení záměru a pro zpracování projektové dokumentace.

Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení žadateli. Lze jej přezkoumat v přezkumném řízení, které je možné zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.
Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti územního souhlasu nelze prodloužit.

která nahradí územní rozhodnutí, může stavební úřad uzavřít se žadatelem o:

- umístění stavby,
- změně využití území a
- změně vlivu užívání stavby na území.

Nelze ji uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Žadatel předloží stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, který obsahuje kromě označení smluvních stran náležitosti výroku územního rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů.

K návrhu připojí dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na podkladě katastrální mapy, a závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů. Žadatel k návrhu připojí doklad prokazující jeho vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám anebo souhlas vlastníka pozemku.

Stavební úřad posoudí návrh veřejnoprávní smlouvy do 30 dnů ode dne jeho předložení z hlediska splnění podmínek pro uzavření veřejnoprávní smlouvy.

Informaci o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy vyvěsí na úřední desce po dobu 8 dnů. Na základě posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme, nebo odmítne a sdělí žadateli důvody odmítnutí. Oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po vyznačení účinnosti vyvěsí stavební úřad na úřední desce po dobu 15 dnů. Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let.

stanoví nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití. Rozhodnutí o změně využití území vyžadují:

- terénní úpravy,
- stanovení dobývacího prostoru,
- odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy,
- hřbitovy,
- změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím,
- úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody.

Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují:

- terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m², na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
- změny druhu pozemku o výměře do 300 m²,
- terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků,
- úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Uvedené osvobození se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně nalézají archeologické nálezy.

Novela upřesnila vymezení jednotlivých stavebních záměrů, které pro své provedení nevyžadují ohlášení ani stavební povolení. Přehledněji je vyjádřena vazba na územní rozhodování.

Všechny stavební záměry, které nevyžadují rozhodnutí o umístění (§ 79 odst. 2), nebo rozhodnutí o využití území (§ 80 odst. 3), nevyžadují ani ohlášení pro své provedení. Jsou tak vyčleněny z režimu posuzování podle stavebního zákona.
Žádné udržovací práce nevyžadují stavební povolení. Udržovací práce zahrnuté v ustanovení § 103 odst. 1 písm. c) nevyžadují ani ohlášení.

Stavební povolení ani ohlášení nejsou třeba u stavebních úprav, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, které nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí a jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou[§ 103 odst. 1 písm. d)].

jsou uvedeny v § 104 odst. 1 písm. k). Stavební úpravy, které nesplňují uvedené podmínky, vyžadují stavební povolení. Obecně platí, že žádné udržovací práce ani stavební úpravy nevyžadují územní posouzení (§ 79 odst. 6). V ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) jsou uvedeny stavby, které pro své provedení nevyžadují ohlášení, ani stavební povolení, ale podléhají územnímu posouzení. Každá z těchto staveb musí být především umístěna a úlevy jsou následně pro vlastní provádění staveb.
Stavební záměry, které nevyžadují územní posouzení, nevyžadují ani posouzení z hlediska jejich provedení. Výčet stavebních záměrů byl pojmově upřesněn. Byly vypuštěny pojmy jako konstrukce, lešení, které vyvolávaly aplikační problémy a nejednotnost rozhodování.
Dále byly vypuštěny stavební záměry, které je možné podřadit pod obecný pojem „změna dokončené stavby resp. stavební úpravy“ (např. vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy, stavební úpravy kotelen, stavební úpravy energetických vedení, vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa, bleskosvody a zařízení, které tvoří jejich součást).
Další skupinu záměrů, jejichž zařazení dělalo v praxi problémy, tvoří odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy. U těchto záměrů je nutné rozlišovat, zda se jedná o stavbu ve smyslu § 2 odst. 3, nebo pouze o využití plochy. V případě, že se jedná o stavbu, je nutné vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nemá charakter stavby, podléhá vydání územního rozhodnutí o změně využití území.

s výjimkou udržovacích prací a stavebních úprav, které rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují. K posílení právní jistoty stavebníka u ohlašovaných stavebních záměrů vydá stavební úřad písemný souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 106). Souhlas vydá ve lhůtě 30 dnů, jsou-li splněny stanovené podmínky a ohlášení je úplné. Základní podmínkou je souhlas s umístěním stavby.

Nová stavba vyžadující ohlášení (stejně jako nástavba a přístavba dokončené stavby) podléhá územnímu posouzení. Není důležité, jakou formou územní posouzení proběhlo (územní rozhodnutí, regulační plán, veřejnoprávní smlouva, územní souhlas).

Je zajištěna ochrana práv sousedů. K ohlášení stavebník podle § 104 dokládá souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k pozemkům, které mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavební záměr uskutečněn. Souhlas stavební úřad vydá pouze v případě, pokud není přímo dotčeno vlastnické právo nebo právo vyplývající z věcného břemene dalších osob, ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas. Právo zahájit provádění ohlášeného stavebního záměru je prodlouženo z původních 12 měsíců na 2 roky, shodně s platností stavebního povolení.

umožňuje nová úprava § 107. Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení. Toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Stavební řízení je zahájeno dnem podání ohlášení. Podané ohlášení se považuje za žádost o stavební povolení. Pokud je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění žádosti, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení o provedení stavebního řízení.
Nejčastějším případem pro vedení řízení a vydání rozhodnutí je zajištění ochrany veřejných zájmů, které hájí dotčené orgány. Obsah závazných stanovisek vydávaných dotčenými orgány je závazný pro výrokovou část rozhodnutí stavebního úřadu. V rámci sjednocení procesních postupů v části stavebního řádu se možnost přechodu projednávání ohlášeného záměru do přísnějšího povolovacího režimu shodně upravuje také u oznámení změny v užívání stavby (§ 127) nebo u oznámení odstranění stavby (§ 128).

jsou vymezeni v § 109. Ve stavebním řízení se neřeší věci, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto v územním řízení (popř. v uzavřené a účinné veřejnoprávní smlouvě upravující umístění stavby, v regulačním plánu nahrazujícím územní rozhodnutí, popřípadě v územním souhlasu).

Umístění stavby na pozemku, její odstupy od hranic pozemku, od dalších staveb – navrhovaných či stávajících a v souvislosti s tím i umístění oken, orientace stavby vzhledem ke světovým stranám, výška stavby, tvar střechy – tím i zastínění sousedních staveb nebo pozemků, přístup ke stavbě, zajištění parkovacích stání pro vozidla a v neposlední řadě účel, kterému má stavba sloužit, jsou při podání žádosti o vydání stavebního povolení již vyřešené. Tomu odpovídá vymezení okruhu účastníků stavebního řízení. Budou jimi osoby, jejichž vlastnické právo či právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, může být přímo dotčeno prováděním stavby.

je pouze:

- stavebník,

- vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem,
- vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno,
- vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena,
- vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno,
- osoba, která má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno,
- osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí.

Stavební zákon ve znění účinném od 1. ledna 2013 je v mnohých ustanoveních významně odlišný od znění účinného před tímto datem. Nebylo možné dotknout se v tomto článku všech nastalých změn. Je v zájmu stavebníků a investorů seznámit se dokonale s platným textem stavebního zákona. Opomenutí by mohlo být příčinou přestupků a jiných správních deliktů spojených s následnými sankcemi.

Ing. Karel Janda

(1) Ten, kdo zamýšlí pořídit koncepci nebo uskutečnit záměr uvedený v § 45h odst. 1 (dále jen „předkladatel“), je povinen návrh koncepce nebo záměru předložit orgánu ochrany přírody ke stanovisku, zda může mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi nebo záměry významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti. V případě politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se předkládá zpráva o jejím uplatňování nebo její zadání.
(2) Jestliže orgán ochrany přírody svým stanoviskem podle odstavce 1 významný vliv podle § 45h odst. 1 nevyloučí, musí být daná koncepce nebo záměr předmětem posouzení podle tohoto ustanovení a zvláštních právních předpisů. Nelze-li vyloučit negativní vliv koncepce nebo záměru na takové území, musí předkladatel zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vliv na území vyloučit nebo v případě, že vyloučení není možné, alespoň zmírnit. Politika územního rozvoje a územně plánovací dokumentace se posuzují podle zvláštního právního předpisu.
(3) Posouzení podle odstavce 2 nebo hodnocení podle § 67 mohou provádět pouze fyzické osoby, které jsou držiteli zvláštní autorizace (dále jen „autorizace“). Podmínkou pro udělení autorizace je bezúhonnost, vysokoškolské vzdělání odpovídajícího zaměření a vykonání zkoušky odborné způsobilosti. Autorizaci uděluje a odnímá Ministerstvo životního prostředí. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a prodlužuje se opakovaně o dalších 5 let za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Rozsah požadovaného vzdělání, obsah zkoušky a důvody pro odnětí autorizace stanoví Ministerstvo životního prostředí prováděcím právním předpisem. Při posuzování odborné kvalifikace státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisů. Autorizace k činnostem podle § 45h a 67 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(4) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl uuu uuu pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s autorizovanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně, anebo se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky hledí, jako by nebyl odsouzen. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle zvláštního právního předpisu výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Při posuzování bezúhonnosti státních příslušníků členských států Evropské unie se postupuje podle zvláštního právního předpisu.

(5) V souladu se zvláštním právním předpisem se autorizace podle odstavce 3 nevyžaduje u osoby, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v odstavci 3, pokud prokáže, že

(6) O nesplnění požadavků podle odstavce 5 písm. a) a b) vydá Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy mu byly předloženy úplné doklady podle odstavce 5 písm. a) a b).
(7) Pokud nebylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 6, činnosti podle odstavce 3 mohou být vykonávány nejdéle po dobu jednoho roku ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro vydání tohoto rozhodnutí.
(8) Orgán, který je příslušný ke schválení koncepce nebo záměru uvedeného v § 45h, jej může schválit, jen pokud na základě stanoviska podle právních předpisů o posuzování vlivů na životní prostředí taková koncepce nebo záměr nebude mít významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, anebo za podmínek stanovených v odstavci 9, popřípadě v odstavci 10. Tím nejsou dotčeny ochranné podmínky zvláště chráněných území.