11.04.2026
0,00 Kč
i-poradce.cz
INFORMAČNÍ PORTÁL
sk Slovenský Poradca
cs Český Poradce

Stavební zákon

Zákon č. 283/2021 Sb. s komentářem

JUDr. Jiří Plos

Nová právní úprava si předsevzala sledovat tyto základní principy nového stavebního práva oproti dosavadní právní úpravě: institucionální změny, důsledná digitalizace stavební agendy, změny v územním plánování, procesní změny, řízení o povolení stavby, odstraňování staveb, změny veřejného hmotného práva, změny v soudním přezkumu.

 

 

Úvodem

     Důvody pro vydání nového stavebního zákona

Před necelými dvěma lety jsme v tomto komentáři uvedli novou právní úpravu stavebního práva. Než se rok s rokem sešel, a to již v legisvakanční lhůtě, byl tento zákon rozsáhle novelizován – a další novelu, a to části týkající se územního plánování, lze očekávat. V roce 2021 byl po delší, avšak málo přínosné debatě a přípravě, vydán nový stavební zákon pod č. 283/­2021 Sb.; souběžně s ním byl vydán též změnový zákon č. 284/­2021 Sb., kterým bylo novelizováno více než padesát s výstavbou souvisejících zákonů. Nekvalita připraveného právního předpisu, neprojednané otázky, zejména související s organizací veřejné moci a s územním plánováním, vedly zákonodárce ke kroku, který by měl být v normálních podmínkách buď zcela nepřijatelný nebo alespoň absolutně výjimečný – k rozsáhlé novele zákona v legisvakanční lhůtě, přičemž je zřejmé, že tato novela nebude jediná; celá část územního plánování neopustila, žel, podobu nastolenou v roce 2006 (po novele předchozího zákona z roku 1976, provedenou v roce 2000), kterou bylo územní plánování „direktivizováno“ a „centralizováno“, přestože výsledky analýzy, zadané MMR společnosti Deloitte ke srovnání plánovacích systémů evropských, byly zjevně s ministerstvem sledovanou koncepcí v rozporu. Ne dosti na tom, součástí novely stavebního zákona je opět též zákon změnový – a navíc zákon o jednotném environmentálním stanovisku.

Komentář ke změnové části stavebního zákona, jakož i k zákonu o jednotném environmentálním stanovisku a změnovém zákonu k němu ponecháváme stranou, avšak v rámci dalšího výkladu alespoň na nejvýznamnější souvislosti upozorníme, neboť se jedná o změnu téměř 60 souvisejících zákonů, přičemž i v těchto novelizovaných právních předpisech jsou mnohdy skryty značné problémy, s nimiž bude aplikační praxe zápolit.

Nejvýznamnějším a nejcharakterističtějším rysem nové právní úpravy je mimořádná míra centralizace správy v území a ingerence státu na všech úrovních správy území, a to bez ohledu na návrat k systému stavebních úřadu na obcích. Je ovšem jen naivní představa, že takto rozsáhlou ingerencí státu se dosahuje vyšší kvality. Ostatně již při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně (a následně v Senátu) povstal proti této koncepci zřetelný odpor, který vyústil v deklaraci opozičních politiků, že jsou odhodláni v případě volebního vítězství (a to také nastalo) do nově schváleného zákona velmi radikálně zasáhnout. Stavební zákon ovšem představuje jednu z páteřních norem veřejného práva; její schvalování by mělo být dosaženo po řádné rozpravě – především ve fázi přípravy věcného záměru – maximálně konsensuálně všemi politickými subjekty. Zejména by neměla nastat situace, při níž se texty návrhů od výchozích koncepčních principů zásadně opakovaně odchýlí. Konce prosazení nové právní úpravy silou a bez ohledu na případné výhrady opozice ilustruje ostatně osud současně platného zákona č. 183/­2006 Sb.

Vydání nového stavebního zákona následuje po necelých patnácti letech platnosti stávající právní úpravy. Zákon č. 50/­1976 Sb. byl novou právní úpravou nahrazen po třiceti letech a byť byl připraven pro jiné právní a ekonomické prostředí, podařilo se ho aktualizovat nečetnými, zato promyšlenými novelami. Stávající stavební zákon byl během své existence novelizován téměř třicetkrát, z toho třikrát zcela zásadně, aniž se podařilo vady této právní úpravy napravit.

Nedostatky stávajícího stavebního zákona není asi třeba znovu detailně uvádět; opakovaně jsme se o nich zmiňovali v našich předchozích komentářích a byly rovněž předmětem veřejné rozpravy v souvislosti s nedostatky veřejné správy v procesu výstavby, které nás řadí dle mezinárodních institucí na velmi nelichotivé 157. místo mezi ostatními cca 198 státy světa ve zdlouhavosti povolovacích procesů a nevýkonnosti veřejné moci! Na druhou stranu platí, že nedostatky netrpí pouze stavební zákon, nýbrž celé právní prostředí v tomto státě obecně, specificky pak v systému veřejného práva velkou atomizací a resortností (fragmentarizací), zbytnělostí a vzájemnou kolizností právních předpisů, institucionální složitostí, kompetenční roztříštěností a nepřehledností, instrumentální i procesní komplikovaností vedoucí k alibismu a neodpovědnosti (pokud možno ve věci nerozhodnout, při rozpornostech nehledat logické a smysluplné kompromisy, rozhodnutí raději rušit, než samostatně rozhodnout). Ve stavebním právu narůstalo postupně množství procesů (často se vzájemně překrývajících – územní a stavební řízení), aniž byly v praxi využívány (viz poslední zásadní novelu stávajícího stavebního zákona: územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, společné územní a stavební řízení, společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, zjednodušené územní řízení, územní souhlas, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru či ohlášení).

Systém závazných stanovisek, vydávaných dotčenými orgány, který měl stavebně právní procesy urychlit, skončil stejně, jako předchozí systém podmiňujících správních rozhodnutí. Důsledkem je nesmyslně dlouhá doba povolování stavebních záměrů, které nakonec k lepší ochraně veřejných zájmů nevedly a nevedou. Stávající stavební zákon byl za nedlouhou dobu své účinnosti tolikrát novelizován, aby – slovy důvodové zprávy – „české stavební právo dospělo do stavu, ve kterém už nestačí pouhá další novelizace. V posledních letech bylo přijato několik tzv. velkých (rozsáhlých a současně ambiciózních) novel stavebního zákona a souvisejících předpisů. Ty však nedosáhly v dostatečné míře zamýšlených cílů“. Poctivé by bylo říci, že nikoli dostatečně, nýbrž prakticky vůbec – ba spíše naopak!

Důležité

!

     Nová právní úprava si v původních verzích záměru předsevzala sledovat tyto základní principy nového stavebního práva oproti dosavadní právní úpravě:

-       institucionální změny (vytvoření jednotného modelu státně správního vyjmutého z modelu veřejné správy; maximální integrace stavebních úřadů a dotčených orgánů a zásadní reorganizace dotčených orgánů; odstranění systémové podjatosti; vznik Nejvyššího stavebního úřadu; posílení nezávislosti výkonu úřední činnosti a odpovědnosti za způsobenou újmu; nové postavení obcí jako dotčených orgánů; posílení odpovědnosti stavebních úřadů za výsledek řízení);

-       důsledná digitalizace stavební agendy (od nástrojů územního plánování, přes projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů; portál stavebníka);

-       změny v územním plánování (posílení územních samospráv v územním plánování – samostatná působnost obcí a krajů i v pořizování; sjednocená a jednodušší struktura dokumentací; jednodušší obsah dokumentace s možností odchylek; princip kontribucí a posílení významu plánovacích smluv; úprava opatření obecné povahy, kterým se jednotlivé nástroje územního plánování vydávají);

-       procesní změny (zavedení závazných procesních lhůt; koordinace stanovisek/vyjádření v rámci organizace stavebních úřadů; zrušení duality územního a stavebního řízení – jedno veřejnoprávní řízení; konec instančního ping-pongu mezi stavebními úřady různých stupňů i mezi stavebními úřady a soudy důsledným zavedením apelačního principu, to jest povinnost nadřízeného rozhodnout ve věci, ne pouze rušit napadené rozhodnutí a vracet věc k dalšímu řízení);

-       řízení o povolení stavby (důsledné prosazení zásady koncentrace řízení; výsledkem jedno rozhodnutí integrující všechny dosavadní modely; závazné lhůty v prvním stupni řízení a následky jejich nedodržení; prosazení principu apelačního v odvolacím řízení);

-       odstraňování staveb (rozlišení mezi případy odchylky od povolení s možností dodatečného povolení a vzniku stavby zcela bez právního důvodu bez této možnosti; náklady spojené s odstraněním stavby, pokud ji neodstraní stavebník, nese stát; povinnost úhrady pokuty);

-       změny veřejného hmotného práva (revize, modernizace a sjednocení obecných požadavků na výstavbu do jednoho právního předpisu spolu s eliminací multiplicit chráněných zájmů s cílem je zpřehlednit, zjednodušit a zajistit kvalitu architektury, urbanismu a ochranu volné krajiny; jednodušší koncepce obsahu dokumentace a soustředění všech typů dokumentací i podle speciálních předpisů v jednom podzákonném předpisu; stanovení požadavků na projektování a provádění staveb, zejména povinností stavebníka a vlastníka, projektanta a sta­vitele);

-       změny v soudním přezkumu (posílení apelačních prvků v rozhodování správních soudů; nepřípustnost žalobního bodu, nebyl-li účinně uplatněn v povolovacím řízení; nepřípustnost žaloby sledující zjevné zneužití práva; zrychlení, zefektivnění a zkvalitnění soudního přezkumu při zachování ochrany veřejných subjektivních práv).

Deklaroval-li zákonodárce v důvodové zprávě k návrhu zákona, že mezi cíle rekodifikace patří zejména:

-    snaha o zajištění univerzálnosti, jednoduchosti, efektivity a férovosti jediného povolovacího řízení při respektování práv všech dotčených subjektů a ochrany veřejných zájmů, s čímž souvisí i cíl

-    celkového posílení autonomní rozhodovací pravomoci stavební správy, která by měl být koordinátorem vzájemně provázaných i si konkurujících soukromých i veřejných zájmů v území, a 

-    upozadění procesního postavení dotčených orgánů, aniž by došlo z hlediska věcného k oslabení ochrany jednotlivých tzv. složkových veřejných zájmů dotčených v procesu povolování staveb, na niž rezignovat nelze,

pak se to novým zákonem podařilo pouze zčásti. Lze shrnout, že nový stavební zákon především nepovede k podstatným a velmi potřebným změnám na úseku územního plánování; ovšem je to právě územní plánování, kterým se nastavují pravidla pro utváření (to jest uspořádání a využívání) území a jehož prostřednictvím se mohou obce osobitě profilovat. Právě naopak: sjednocováním tzv. „legendy“, jejíž podobu lze spatřit ve vyhlášce č. 360/­2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/­2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, se celý systém nesmyslně zglajchšaltuje.

Na půli cesty zůstala právní úprava stavebního práva hmotného, a to zejména v těch částech, které se týkají územní ekonomie. Stavební zákon by snad mohl vést k efektivnějšímu (jednomu) povolovacímu řízení vedeného stavebním úřadem s následným účinným a efektivním soudním přezkumem.

Již na počátku procesu legislativní přípravy byly totiž některé z deklarovaných principů opuštěny nebo rozmlženy. To se týkalo zejména části územního plánování, které se prakticky vrátilo k podobě stávající – a víceméně s drobnými úpravami trvá i po schválení poslanci. Obcím tak byla odňata působnost stavebních úřadů, avšak nebyla kompenzována ani silnějším postavením obcí v povolovacím procesu jako orgánu dotčeného (předvídaného ostatně § 136 odst. 2 správního řádu), nebyla jim přiznána samostatná působnost pořizování územních plánů a obsah územně plánovacích dokumentací zůstal zachován prakticky v původní podobě, a to přesto, že právě územním plánem a regulačním plánem nastavují obce pravidla výstavby ve svém území. Podcenění územního plánování bude první významnou překážkou prosazení jednodušších přístupů v povolovacím řízení. Ba hůře, obce byly zbaveny i možnosti vydávání opatření obecné povahy o stavebních uzávěrách a asanaci území!

V povolovacím řízení nebyl důsledně aplikován princip koordinace. Zákon však nevedl ani k úplné integraci stavebních úřadů a dotčených orgánů, neboť mimo tento režim bude samostatné postavení zachováno hasičskému záchrannému sboru, orgánům památkové péče a v určitém rozsahu též orgánům ochrany přírody a krajiny; a i tato nedokonalá koncepce byla novelou [2023] opět opuštěna!

Ne dosti na tom. U této klíčové právní normy veřejného práva, jejíhož schválení a vydání by mělo být dosaženo konsensuálně celou politickou reprezentací, byla ještě v legisvakanční lhůtě realizována zásadní koncepční novela – a je velmi pravděpodobné, že i tuto právní normu potká osud předchozího stavebního zákona [2006] novelizovaného třicetkrát, z toho třikrát koncepčně zcela zásadně. Minimálně do části územního plánování bude nutno zasáhnout. Jak plyne z výsledků analýz společnosti Deloitte, která byla v minulosti pověřena podrobným průzkumem a analýzou evropských plánovacích systémů (a jejíž výsledky byly známy s dostatečným předstihem, aby mohly být zpracovány novou právní úpravou), odchyluje se (a to bezdůvodně) česká právní úprava od evropského standardu. Zejména směrem k centralizaci a etatizaci plánování.

     Nejčastěji používané zkratky:

[SZ 1976]        zákon č. 50/­1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

[SZ 2006]        zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

[SZ 2021]        zákon č. 283/­2021 Sb., stavební zákon

[SZ 2021/­2023] zákon č. 283/­2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 152/­2023 Sb.

[PÚR]  politika územního rozvoje

[ÚRP]  územní rozvojový plán

[ZÚR]  zásady územního rozvoje (kraje)

[ÚP]  územní plán (obce)

[RP]  regulační plán (obce)

[ÚS]  územní studie

[ÚAP]  územně analytické podklady

[VyvlZ] zákon č. 184/­2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění p.p.

[LinZ]  zákon č. 416/­2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů

[SŘ]  zákon č. 500/­2004 Sb., správní řád, ve znění p.p.

[SŘS] zákon č. 150/­2004 Sb., soudní řád správní, ve znění p.p.

[ObčZ] zákon č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění p.p.

[AutZ]  autorizační zákon [zákon č. 360/­1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění p.p.]

[AZ]  zákon č. 121/­2000 Sb., o právu autorském, o právech příbuzných právu autorskému… (autorský zákon), ve znění p.p.

[ZVZ] zákon č. 134/­2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

[ZEIA] zákon č. 100/­2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění p.p.

[ZOPK]            zákon č. 114/­1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění p.p.

[DOSS] dotčené orgány státní správy

[SÚ]  stavební úřad (obecný stavební úřad)

[DESÚ]           Dopravní a energetický stavební úřad

[JES] jednotné environmentální stanovisko

[K(Z)S] koordinované (závazné) stanovisko

[(Z)S] (závazné) stanovisko

[VYJ] vyjádření

[KÚ] krajský úřad

[MMR] Ministerstvo pro místní rozvoj

[MŽP]  Ministerstvo životního prostředí

[MD] Ministerstvo dopravy

[MPO] Ministerstvo průmyslu a obchodu

[MZe]  Ministerstvo zemědělství

[MZd]  Ministerstvo zdravotnictví

[MV] Ministerstvo vnitra

[MSp]  Ministerstvo spravedlnosti

[MO] Ministerstvo obrany

[MK] Ministerstvo kultury

[ORP]  obec s rozšířenou působností

[OPP]  obec s přenesenou působností

[OOP] opatření obecné povahy

[EIA] / [SEA] posouzení vlivů záměrů / koncepcí na životní prostředí

[NIA] národní bod identifikace a autentizace

[ISZR]  informační systém základních registrů

[ISKN] informační systém katastru nemovitostí

[ISDS] informační systém datových schránek

[ROS]  registr osob

[ROB]  registr obyvatel

[RPP]  registr práv a povinností

[RÚIAN]          registr územní identifikace, adres a nemovitostí

[AIS] agendový informační systém

[ČKA]  Česká komora architektů

[ČKAIT]           Česká komora autorizovaných inženýrů a autorizovaných techniků činných ve výstavbě

[ČKZ]  Česká komora zeměměřičů

     Základní struktura nového stavebního zákona, srovnání s dosavadní právní úpravou a základní změny provedené novelou

Jaká je tedy struktura schváleného stavebního zákona? Především zůstává u koncepce jednoho právního předpisu pro územní plánování a stavební řád, avšak s výrazným rozšířením části hmotného stavebního práva, byť – jak poukážeme dále – nedotaženým. Celý zákon je rozdělen do třinácti částí a doplněn devíti (po novele) deseti přílohami. U každé jednotlivé části souhrnně popisujeme, co a v jakém rozsahu bylo novelizováno. Podrobnější informace jsou následně uvedeny v příslušných pasážích stavebního zákona.

V části první je upraven předmět a jsou vyloženy, obdobně jako v předchozím zákonu, pojmy, avšak podstatně obsáhleji. Řada pojmů, dříve uvedených v prováděcích vyhláškách, je definována nyní zákonem (pojmy územní plánování, mezi nimiž se právo podle pražských stavebních předpisů vrací k některým tradičním pojmům, například uliční a stavební čára; pojmy stavebního řádu s inovovanou definicí rodinného domu; pojmy ostatní, zejména se týkající jednotlivých aktérů výstavbového procesu).

-      Novelou [SZ 2021/­2023] první části byl především zrušen pojem „koordinované vyjádření“, který byl klíčovým pojmem strukturální koncepce „státní stavební správy“, který je také opuštěn. Zpřesněna byla definice souboru staveb se stavbou hlavní. Staronově je definována politika územního rozvoje, která byla novým stavebním zákonem opuštěna, avšak s novelou se vrací. Doplněny byly dva, resp. tři podstatné pojmy, a to jednak pojem architektonická soutěž, pojem urbanistická soutěž a konečně pojem dozor projektanta (který se stává konečně vybranou činností ve výstavbě).

V části druhé jsou pojednány, obdobně jako v předchozí právní úpravě, organizace a výkon veřejné správy, a to obecně a s rozlišením výkonu v územním plánování a ve stavebním řádu. Ponecháním pořizování v režimu přenesené působnosti státní správy (proti vší věcné i právní logice) tak víceméně setrvává stávající model. Původně byl ústředním orgánem územního plánování míněn Nejvyšší stavební úřad, jemuž mělo příslušet obdobné postavení i ve věcech stavebního řádu. Jako jeho specifická součást byl koncipován „Specializovaný stavební úřad“. Ponechán byl i formát „jiných stavebních úřadů“ (MO, MV, MSp). V samostatném režimu pak budou MO a MV určovat opatřením obecné povahy „vymezená území“.

-      Novelou [SZ 2021/­2023] byla tato druhá část stavební zákona zcela zásadně koncepčně přepracována a důsledky této změny se promítají prakticky do celého právního předpisu, jakož i do řady zákonů v souvislosti s touto novelou rovněž novelizovaných (změnová ustanovení). Systém „státní stavební správy“ je opuštěn, Nejvyšší stavební úřad je zrušen a jeho místo zaujímá zpět ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Speciální stavební úřad je nyní nově koncipován jako Dopravní a energetický stavební úřad, který má dvě nadřízená ministerstva (MD a MPO). Soustava stavebních úřadů se vrací ke koncepci výkonu stavební správy prostřednictvím obcí a krajů v režimu přenesené působnosti. Lze důvodně předpokládat, že se s touto koncepcí vrátí rovněž jedna z významných procesních překážek, a to námitka podjatosti, resp. dokonce námitka systémové podjatosti. V souvislosti s jednotným environmentálním stanoviskem (JES) vstupuje do hry vedle ministerstva životního prostředí i MZe a MZd. Bylo-li záměrem zákonodárcovým co nejvíce systém stavební správy zkomplikovat a znepřehlednit, pak se to povedlo a rozbujelý resortismus byl potvrzen!

V části třetí je pojednáno územní plánování; jak už bylo řečeno, zůstává prakticky zachován stávající (nefunkční) model pouze s některými drobnými odchylkami (například vymezení pojmu „charakter území“). Rozsáhlá pasáž je věnována „pořizování“ jakožto výkonu státní správy v přenesené působnosti, se zachováním principu určeného zastupitele, pouze s upřesněním jejich vzájemného vztahu, který však činí určeného zastupitele faktickým podřízeným a obec rukojmím pořizovatele, potažmo ministerstva, které je určeno arbitrem pro případy vzájemných sporů!

Podrobněji je v zákonu popsáno postavení a výkon dotčených orgánů. Do společných ustanovení byly uvedeny některé obsahové náležitosti, zejména požadavky na úplné znění, na koordinační výkres, stanoven jednotný standard dokumentace, popis mapových podkladů. V obsahu nástrojů územního plánování byla ponechána dosavadní struktura podkladů a dokumentací (s novým názvem územní rozvojový plán, který nahradil politiku územního rozvoje) a byla pouze doplněna Politika architektury a stavební kultury ČR. Procesní náležitosti byly, oproti stávající právní úpravě, sjednoceny. Upraveny byly i některé zvláštní postupy a podmínky zrušení územně plánovací dokumentace a následky takového zrušení. Poněkud obšírněji je pojednáno vymezení zastavěného území a možnosti výstavby v území nezastavěném. Mezi nástroje územního plánování pak byla – oproti předchozí úpravě – zařazena územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území (avšak svěřené státu) a úprava vztahů v území (plánovací smlouva, náhrady za změnu v území).

-      Novelou [SZ 2021/­2023] třetí části byla dosavadní koncepce jenom prohloubena. Vrácena byla Politika územního rozvoje, které je věnována řada nových ustanovení (§ 70, § 71 a nové § 71a až § 71e). V souvislosti s tím byla také pozměněna a doplněna koncepce územního rozvojového plánu (§ 74 an.). Jen drobnou pozitivní změnou je uvedení možnosti podmínit vymezení ploch nebo koridorů územním plánem, popřípadě regulačním plánem architektonickou nebo urbanistickou soutěží, jejíž definice je podána v první části [SZ 2021/­2023] a vychází z mezinárodních standardů těchto soutěží, jak jsou obsaženy jednak v AutZ, jednak jakožto soutěž o návrh [§ 143 až § 150 ZVZ]. Obecné vymezení tohoto typu závazku je obsaženo v ObčZ [§ 1772 až § 1779 – veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku]. Určitá zpřesnění, nikoliv však zpřehlednění, se týkají možností nápravy stavu, při němž byla provedena v územně plánovací dokumentaci podstatná úprava, aniž byla dána dotčeným orgánům a dotčeným vlastníkům odpovídající možnost ochrany svých práv. Nově byla pojednána Politika architektury a stavební kultury (§ 136a).

V části čtvrté je pojednáno stavební právo hmotné, které v předchozí právní úpravě [SZ 2006] prakticky chybí (je mu věnováno jen velmi málo ustanovení a většina byla součástí podzákonných právních předpisů). Jedná se především o územní požadavky na výstavbu (na pozemky a umísťování staveb na nich) a na technické požadavky na stavby a na výrobky (právní předpis se vrací k jejich výslovnému uvedení, nejen odkazu na evropské předpisy). Součástí této části jsou rovněž vybrané činnosti ve výstavbě (projektování a provádění staveb) a vymezení práv a povinností osob při přípravě, provádění a užívání staveb (stavebník, projektant, zhotovitel, stavbyvedoucí a stavební dozor, vlastník) včetně podmínek obsahu a vedení stavebního deníku. Nicméně ani v této části se nepodařilo upravit nově a lépe podmínky územní ekonomie.

-      Novelou [SZ 2021/­2023] čtvrté části byla zpřesněny případy, na něž dopadá uplatňování technických požadavků. Uvedena je rovněž podrobněji možnost odchýlit se v regulačních, popřípadě i územních plánech od prováděcího právního předpisu (výjimky z požadavků a odchylná řešení). Zpřesněna byla definice uličního prostranství. Upřesněno bylo rovněž vymezení povinnosti projektanta respektovat při projektování veřejné zájmy.

V části páté jsou pojednány účely vyvlastnění (tzv. „vyvlastňovací tituly“ podle stavebního zákona), jejichž podoba zůstává víceméně zachována. Toto jedno paragrafové ustanovení (§ 170) novelizováno nebylo, avšak institucionální změny stavebního zákona do jeho implementace dopadat budou, jak uvádíme v komentáři k této části.

V části šesté je upraven stavební řád, který doznal nejrozsáhlejších změn v souvislosti s přechodem na jeden povolovací proces. Upraveny byly podmínky podání žádosti, úkony před zahájením řízení, kromě podání předběžné informace stavebním úřadem zejména podmínky a náležitosti vyjádření, koordinovaného vyjádření a závazného stanoviska dotčeného správního orgánu. Jako základní byla stanovena lhůta 30 dnů, která může být v odůvodněných případech prodloužena ještě o 30 dnů. Součástí byla a zůstává též omezená forma též fikce souhlasu, nebyl-li ve stanovené lhůtě předepsaný úkon učiněn, a to především s výjimkami týkajícími se posouzení vlivu na životní prostředí a některých záležitostí ochrany přírody a krajiny. Do stejné části je zařazeno i vyjádření vlastníků a provozovatelů veřejné dopravní a technické infrastruktury – a to ve stejných lhůtách, jako pro dotčené správní orgány (!?). Určitým přínosem mohla být skutečnost, že v případě nepředložení vyjádření, koordinovaného vyjádření (pojem koordinované vyjádření byl v souvislosti s novelou vypuštěn) či závazného stanoviska spolu se žádostí si je vyžádá u dotčeného orgánu stavební úřad, přičemž se běh lhůt správního řízení meritorního staví, a to nejpozději do doby, kdy se nevydáním těchto úkonů považují za souhlasná.

V ustanoveních o řízení o povolení záměru jsou v obecných ustanoveních pojednáni účastníci řízení ve výměru víceméně odpovídajícím ustanovení § 27 správního řádu (stavebník, obec, vlastník pozemku nebo stavby anebo ten, kdo má jiné věcné právo, osoby, jejich práva mohou být záměrem přímo dotčena, a osoby, o nichž to stanoví speciální právní předpis). Samostatné ustanovení je věnováno společenstvím vlastníků jednotek.

Obsah žádosti je uveden v zákonu, stejně jako podmínky předložení dokumentace k žádosti a doložení souhlasu vlastníka. Následuje popis samotného procesu (vyrozumění o zahájeném řízení, ústní jednání, námitky účastníků a připomínky veřejnosti, posouzení záměru stavebním úřadem, což představuje návrat k § 90 ve znění před novelou stávajícího zákona v roce 2017, vyjádření stavebníka).

Upřesněna a sjednocena byla ustanovení o lhůtách z hlediska jejich struktury a délky (i nadále 30 dnů, resp. 60 dnů, resp. 120 dnů – EIA (tato možnost byla novelou opuštěna), s možností jejich prodloužení o 30 resp. 60 dnů před uplynutím prodlužované lhůty). Součástí zákona je též obsah vydaného povolení a doba jeho platnosti (2 roky, až 5 let – s možností i opakovaného prodloužení, vždy však nejdéle o dva roky) a v případě zahájení realizace záměru se lhůtou nejdéle desetiletou.

Samostatně bylo upraveno i řízení s posouzením vlivu na životní prostředí (včetně podmínek zadání a vypracování posudku a vydání rozhodnutí). Stavební zákon rovněž stanovil možnost samostatného posouzení vlivu. Zákon stanovuje obsah povolení stavby ve výrokové části a možnosti a náležitosti zrychleného řízení, pokud o to stavebník požádá a charakter stavby to umožní. Ve některých specifických případech v uzavřených areálech jaderných zařízení, popřípadě u záměrů v působnosti jiných stavebních úřadů (MO, MV, MSp) lze vydat též rámcové povolení, vymezující pouze stavební pozemek a v jeho rámci skladbu, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech; koncepce řízení o povolení záměru s EIA byla novelou opuštěna!

Samostatně jsou také upraveny náležitosti povolování záměrů nestavebních (vyžadujících povolení a nevyžadujících povolení), změn v užívání území, dělení a scelování pozemků, stanovení ochranných pásem opatřením obecné povahy. Novým nástrojem povolování staveb je rámcové povolení pro areály jaderných zařízení nebo záměrů v působnosti jiného stavebního úřadu.

Samostatně jsou upraveny podmínky změny záměru před dokončením (v obdobném režimu jako v současnosti).

Zásadní změnou prošly podmínky řízení o odvolání. Jak bylo již uvedeno, prosazuje se apelační princip rozhodování; zjistí-li odvolací orgán, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními přepisy nebo je nesprávné, změní je a vydá rozhodnutí. Při tom je vázán týmiž procesními lhůtami.

Další ustanovení jsou věnována kontrolním prohlídkám, opět v režimu obdobném režimu současnému. Možnostem udělování výjimek z požadavků na výstavbu, k podmínkám a náležitostem náhrad za škodu, řízení o užívání staveb – kolaudační řízení, závěrečná kontrolní prohlídka a kolaudační rozhodnutí. Obdobně současné právní úpravě je koncipováno rovněž předčasné užívání staveb a zkušební provoz. Samostatně jsou upraveny podmínky a náležitosti rekolaudace (změn v užívání stavby), včetně podmínek zrychleného řízení.

Vzhledem ke skutečnosti, že se zákon vrací k rozlišování drobných a jednoduchých staveb, stanovuje pro tyto případy i samostatný režim povolení změny v jejich užívání.

Odstraňování staveb sleduje rovněž víceméně platnou právní úpravu, avšak s některými zásadními odchylkami, týkajícími se případů nařízení odstranění stavby. Možnost dodatečného povolení stavby je připuštěna pouze u staveb, které se odchýlily od vydaného povolení, nikoliv však u staveb, které vznikly zcela bez právního důvodu – tedy s absencí dobré vůle.

Ve společných ustanoveních jsou především stanoveny podmínky a náležitosti mimořádných postupů (mimořádných opatření a obnovy po zničení mimořádnými událostmi). Obdobně jako dosud jsou upraveny i podmínky neočekávaných nálezů archeologických, paleontologických nebo kulturně cenných předmětů nebo chráněné části přírody a krajiny.

-      Novelou [SZ 2021/­2023] byla ustanovení šesté části přímo i nepřímo zásadně dotčena, a to zejména důsledky návratu ke koncepci stavební správy vykonávané na obecní a krajské úrovni. Opuštěna byla prakticky myšlenka kooperace a koordinace uvnitř státní stavební správy. Opuštěn je model vyjádření a vrací se zpět (závazná) stanoviska, dokonce speciálně jednotné environmentální stanovisko (JES), přestože bylo původně koncipováno jako resortní „obrana“ před silou stavebních úřadů, jejichž součástí měly být též některé dotčené správní orgány (jediným rozdílem je delší doba platnosti těchto stanovisek, a to 5 let). Místo koordinovaného vyjádření je znovu ordinováno koordinované závazné stanovisko (také s platností pětiletou). V souvislosti s návratem k (závazným) stanoviskům bylo do zákona vloženo ustanovení § 179a o podmínkách a náležitostech přezkumu závazného stanoviska v přezkumném řízení s nově koncipovanými lhůtami.

Jak uvádíme níže, již od samého počátku nejsou vyloučeny ani případy podmiňujících správních rozhodnutí (například podle zákona o ochraně přírody a krajiny)! V souvislosti s JES byla také vypuštěna část týkající se společného povolení záměru s posouzením vlivu na životní prostředí (§ 201 až 210); řízení o povolení záměru, jakož i případná další řízení podle zvláštních právních předpisů, budou navazujícími řízeními na posouzení vlivu na životní prostředí podle příslušné právní úpravy.

Upraveny jsou drobněji i některé další procesní souvislosti: souhlas vlastníka a nemožnost jeho zpětvzetí, podmínky rozhodování o záměrech uvnitř areálů dokončených staveb, podmínky rozhodování v odvolacím řízení, týkající se účasti spolků, některé detaily kolaudace, předčasného užívání stavby, podmínky dodatečného povolování staveb, možnosti dokladu splnění podmínek pro udělení výjimky, podmínky úhrady nákladů vynaložených na náhradní výkon exekuce státem a podobně.

V části sedmé je pojednán informační systém veřejné správy, portál stavebníka, Národní geoportál územního plánování a podrobnější podmínky elektronizace výkonu veřejné správy na úseku výstavby. Novelou [SZ 2021/­2023] sedmé části byla provedena (vedle dopadů institucionálních změn) spíše jen drobnější doplnění a zpřesnění, například podmínek nahlížení do spisu.

V části osmé jsou stanoveny podmínky a náležitosti autorizace a činnosti autorizovaných inspektorů. Jejich činnost byla zásadně redukována na poskytování odborných posudků staveb pro účely kolaudace a pro porovnání dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby. Novelou [SZ 2021/­2023] osmé části byla pouze tato ustanovení dílčím způsobem zpřesněna.

V části deváté je pojednán systém kontrol a nápravných opatření v územním plánování a stavebním řádu. Novelou [SZ 2021/­2023] deváté části byla především promítnuta změna institucionální a z ní plynoucí důsledky pro oprávnění ke kontrolním činnostem. Drobně upřesněny byly podmínky vstupu na pozemek a do staveb.

V části desáté jsou upraveny přestupky v obdobném rozsahu, jako ve stávající právní úpravě, pochopitelně ovšem s rozdílnými skutkovými podstatami. Obdobně jako v předchozích částech, i v novele [SZ 2021/­2023] desáté části byla promítnuta především institucionální změna stavební správy. Upřesněny byly například podmínky odpovědnosti za plnění podmínek rozhodnutí, byly-li převzaty z vydaného JES.

Novou úpravou je část jedenáctá, pojednávající o soudním přezkumu ve věcech výstavbových, zejména důsledné prosazování apelačního principu a tudíž urychlení soudního řízení. Novelou [SZ 2021/­2023] jedenácté části byla významně oslabena procesní pozice žadatele jakožto účastníka (soudního) řízení, jemuž je nyní přiznáno pouze postavení osoby zúčastněné na řízení, jejíž procesní práva jsou podstatně užší a okleštěná.

Ze standardní úpravy společných, přechodných a závěrečných ustanovení, která je obsažena v části dvanácté, se stala úprava ne zcela standardní. V důsledku již dvojí novely provedené před nabytím účinnosti zákona v legisvakanční lhůtě máme před sebou přechodná ustanovení přechodných ustanovení. Obdobné platí i pro účinnost, kterou měl nabýt zákon 1. července 2023 (část třináctá), avšak některá ustanovení účinnosti nabyla již bezprostředně po vydání a některá měla nabýt (a zčásti nabyla) účinnosti k 1. lednu 2022.

Novelou [SZ 2021/­2023] dvanácté a třinácté části byla tedy zejména dotčena přechodná ustanovení, jimiž se souhrnně zabýváme v příslušné části komentáře. Novela se rovněž promítla do nabývání účinnosti, které pro přehlednost uvádíme již zde:

-    ustanovení § 36, 319, § 322 odst. 1 a 3, § 324 a § 326 odst. 1 nabyla účinnosti dnem následujícím po dni vyhlášení, tj. 30. července 2021;

-    ustanovení § 15 až 18, § 312 odst. 1 a 7, § 313 odst. 1 a 2 a § 315 odst. 1 nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2022;

-    ustanovení § 312 odst. 4 nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2023;

-    veškerá zbylá ustanovení nabývají (alespoň zatím) účinnosti dnem 1. ledna 2024.

K zákonu bylo připojeno devět příloh. Jedna příloha byla doplněna, jedna revidována a jedna zrušena (jednotný standard). Součástí stavebního zákona [2021/­2023] je tak i nadále devět příloh, a to výčet drobných staveb nevyžadujících povolení záměru, výčet jednoduchých staveb podléhajících v některých případech zjednodušujícím postupům, výčet vyhrazených staveb, jejichž rozhodování přísluší specializovanému a odvolacímu stavebnímu úřadu, obsah a struktura vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj, a velmi problematické výčty obsahu a struktury znovu „obnovené“ politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu a jeho odůvodnění, obsahu a struktury zásad územního rozvoje a jejich odůvodnění, obsahu a struktury územního plánu a jeho odůvodnění, obsahu a struktury regulačního plánu a jeho odůvodnění.

Předchozí komentář k tomuto zákonu jsme uzavřeli konstatováním, že bylo-li cílem zákonodárcovým dosáhnout novou právní úpravou skutečného pokroku oproti stávajícímu stavebnímu zákonu, pak nutno konstatovat, že se toto očekávání odborné veřejnosti nepodařilo – přes dílčí přínosy – naplnit. Je v této souvislosti také nutno připomenout, že sama digitalizace a elektronizace veřejné správy, projektování a provádění staveb není zárukou rychlejšího postupu rozhodování ve výstavbě a realizace stavebních záměrů. Digitalizace a elektronizace nejsou účelem, nýbrž prostředkem, nástrojem; pokud tento nástroj bude součástí stavebním zákonem špatně nastavených pravidel (a to zatím, přinejmenším v územním plánování také je), bude špatně fungovat.

Nezbývá, než si v tomto komentáři k novele stejně postesknout i po ní; namísto slibovaného zjednodušení procedur vytvoření řady procedur nových (prvoinstanční orgány obcí, krajů, DESÚ a jeho poboček, MMR, MD, MPO), zásadní strukturální změna koncepce výkonu stavební správy, návrat k resortně rozbujelému instrumentáři s oslabením možností koordinace a kooperace, návrat možnosti námitky systémové podjatost – a mnoho dalšího. Českému stavebnímu právu se již desítky let nedaří. Škoda další promarněné šance.

 

Přehled ustanovení zákona

 

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

 

 

15

 

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

 

§

1 – 3

15

 

Hlava II

Pojmy

 

§

4 – 14

15

 

Část druhá

Organizace a výkon veřejné správy

 

 

 

24

 

Hlava I

Stavební správa

 

§

15 – 18

24

 

Hlava II

Působnost ve věcech územního plánování

 

§

19 – 29

24

 

Hlava III

Působnost ve věcech stavebního řádu

 

§

30 – 35

27

 

Hlava IV

Vymezená území

 

§

36

30

 

Hlava V

Společné ustanovení

 

§

37

31

 

Část třetí

Územní plánování

 

 

 

40

 

Hlava I

Cíle a úkoly územního plánování

 

§

38 – 41

40

 

Hlava II

Obecná a společná ustanovení

 

 

 

42

 

Díl 1

Obecná ustanovení

 

§

42 – 43

42

 

Díl 2

Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti

 

§

44 – 45

43

 

Díl 3

Pořizovatelská činnost

 

 

 

44

 

Oddíl 1

Pořizovatel a určený zastupitel

 

§

46 – 49

44

 

Oddíl 2

Zástupce pořizovatele

 

§

50 – 53

45

 

Díl 4

Dotčené orgány v procesu územního plánování

 

§

54 – 55

46

 

Díl 5

Společná ustanovení

 

§

56 – 60

47

 

Hlava III

Nástroje územního plánování

 

 

 

48

 

Díl 1

Obecné ustanovení

 

§

61

48

 

Díl 2

Územně plánovací podklady

 

 

 

48

 

Oddíl 1

Územně analytické podklady

 

§

62 – 66

48

 

Oddíl 2

Územní studie

 

§

67 – 69

49

 

Díl 3

Politika územního rozvoje

 

§

70 – 71e

50

 

Díl 4

Územně plánovací dokumentace

 

 

 

53

 

Oddíl 1

Účel a základní obsahové náležitosti územně plánovací dokumentace

 

§

72 – 86

53

 

Oddíl 2

Pořízení územně plánovací dokumentace

 

§

87 – 105

57

 

Oddíl 3

Vyhodnocování územně plánovací dokumentace

 

§

106 – 107

63

 

Oddíl 4

Změna územně plánovací dokumentace

 

§

108 – 111

63

 

Oddíl 5

Společná ustanovení

 

§

112 – 115

65

 

Díl 5

Vymezování zastavěného území

 

 

 

66

 

Oddíl 1

Zastavěné území

 

§

116

66

 

Oddíl 2

Vymezení zastavěného území

 

§

117 – 121

66

 

Oddíl 3

Nezastavěné území

 

§

122

68

 

Díl 6

Územní opatření

 

 

 

68

 

Oddíl 1

Územní opatření o stavební uzávěře

 

§

123 – 124

68

 

Oddíl 2

Územní opatření o asanaci území

 

§

125 – 126

69

 

Oddíl 3

Pořizování a vydávání územních opatření

 

§

127 – 129

70

 

Díl 7

Úprava vztahů v území

 

 

 

71

 

Oddíl 1

Plánovací smlouvy

 

§

130 – 132

71

 

Oddíl 2

Náhrady za změnu v území

 

§

133 – 136

72

 

Hlava IV

Politika architektury a stavební kultury

 

§

136a

72

 

Část čtvrtá

Stavební právo hmotné

 

 

 

115

 

Hlava I

Požadavky na výstavbu

 

 

 

115

 

Díl 1

Obecná ustanovení

 

§

137 – 138

115

 

Díl 2

Požadavky na vymezování pozemků

 

§

139 – 142

116

 

Díl 3

Požadavky na umisťování staveb

 

§

143 – 144

117

 

Díl 4

Technické požadavky na stavby

 

§

145 – 151

118

 

Díl 5

Společná ustanovení

 

§

152

119

 

Hlava II

Požadavky na výrobky pro stavby

 

§

153

120

 

Hlava III

Systém stavebně technické prevence

 

§

154

120

 

Hlava IV

Činnosti ve výstavbě

 

§

155 – 159

120

 

Hlava V

Povinnosti osob při přípravě, provádění, užívání a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav

 

§

160 – 169

122

 

Část pátá

Vyvlastnění

 

§

170

147

 

Část šestá

Stavební řád

 

 

 

148

 

Hlava I

Obecná a společná ustanovení

 

§

171 – 173

148

 

Hlava II

Úkony před zahájením řízení

 

 

 

149

 

Díl 1

Předběžná informace

 

§

174

149

 

Díl 2

Vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu

 

§

175 – 179a

149

 

Díl 3

Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury

 

§

180 – 181

151

 

Hlava III

Řízení o povolení záměru

 

 

 

151

 

Díl 1

Obecná ustanovení o řízení

 

§

182 – 200

151

 

Díl 2

Záměr EIA

 

 

 

156

 

Oddíl 1

Řízení s posouzením vlivů

 

 

zrušen

156

 

Oddíl 2

Samostatné posouzení vlivů

 

 

zrušen

156

 

Oddíl 3

Společná ustanovení

 

 

zrušen

156

 

Díl 3

Povolení stavby nebo zařízení a zrychlené řízení

 

§

211 – 212

156

 

Díl 4

Nestavební záměr

 

 

 

157

 

Oddíl 1

Změna využití území

 

§

213 – 215

157

 

Oddíl 2

Dělení nebo scelení pozemků

 

§

216 – 217

158

 

Oddíl 3

Stanovení ochranného pásma

 

§

218 – 220

158

 

Díl 5

Rámcové povolení

 

§

221 – 223

160

 

Díl 6

Změna záměru před dokončením

 

§

224

161

 

Díl 7

Řízení o odvolání

 

§

225 – 226

161

 

Díl 8

Kontrolní prohlídka

 

§

227

162

 

Hlava IV

Řízení o výjimce z požadavků na výstavbu

 

§

228

162

 

Hlava V

Náhrada za škodu

 

§

229

162

 

Hlava VI

Řízení o užívání

 

 

 

163

 

Díl 1

Kolaudační řízení

 

§

230 – 235

163

 

Díl 2

Předčasné užívání a zkušební provoz

 

§

236 – 238

164

 

Díl 3

Rekolaudace

 

§

239 – 245

165

 

Díl 4

Společná ustanovení

 

§

246

167

 

Hlava VII

Odstraňování staveb a terénních úprav

 

 

 

167

 

Díl 1

Řízení o povolení odstranění

 

§

247 – 249

167

 

Díl 2

Nařízení odstranění

 

 

 

168

 

Oddíl 1

Řízení o nařízení odstranění stavby

 

§

250 – 253

168

 

Oddíl 2

Postupy související s řízením o nařízení odstranění stavby

 

§

254 – 260

169

 

Díl 3

Společná ustanovení

 

§

261 – 262

171

 

Hlava VIII

Mimořádné postupy

 

§

263 – 265

171

 

Hlava IX

Nález

 

§

266

172

 

Část sedmá

Informační systémy veřejné správy

 

§

267 – 275

211

 

Část osmá

Výkon činnosti autorizovaných inspektorů

 

§

276 – 286

234

 

Část devátá

Kontrola a opatření k nápravě

 

 

 

240

 

Hlava I

Kontrola ve věcech územního plánování

 

§

287 – 290

240

 

Hlava II

Kontrola ve věcech stavebního řádu

 

 

 

240

 

Díl 1

Stavební kontrola

 

§

291 – 297

240

 

Díl 2

Kontrola výkonu působnosti stavebních úřadů

 

§

298 – 299

243

 

Hlava III

Kontrola výkonu přenesené působnosti při vydávání prováděcího právního předpisu

 

§

300

244

 

Část desátá

Přestupky

 

§

301 – 304

246

 

Část jedenáctá

Soudní přezkum

 

§

305 – 310

249

 

Část dvanáctá

Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

 

 

 

250

 

Hlava I

Společná ustanovení

 

§

311

250

 

Hlava II

Přechodná ustanovení

 

 

 

250

 

Díl 1

Přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům

 

§

312 – 315

250

 

Díl 2

Přechodná ustanovení k územnímu plánování

 

§

316 – 328

252

 

Díl 3

Přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím

 

§

329

257

 

Díl 4

Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu

 

§

330 – 331

257

 

Díl 5

Přechodné ustanovení k obecným stavebním úřadům

 

§

332

259

 

Díl 6

Přechodné ustanovení k prováděcím právním předpisům

 

§

332a

259

 

Hlava III

Zmocňovací ustanovení

 

§

333

259

 

Hlava IV

Závěrečné ustanovení

 

§

334

259

 

Hlava V

Zvláštní ustanovení o použitelnosti zákona v přechodném období

 

§

334a

262

 

Část třináctá

Účinnost

 

§

335

269

 

 

 

 

 

Zákon č. 283/2021 Sb.,

stavební zákon

ve znění
zákona č. 195/­2022 Sb. a zákona č. 152/­2023 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje působnost orgánů stavební správy, orgánů územního plánování a orgánů územní samosprávy v oblasti územního plánování a stavebního řádu, stanoví cíle, úkoly a nástroje územního plánování, požadavky na výstavbu a stavební řád.

(2) Tento zákon dále upravuje podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě, povinnosti osob při přípravě a provádění staveb, podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, některé účely vyvlastnění, oprávnění autorizovaných inspektorů a výkon kontroly.

(3) Účelem stavebního zákona je zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury.

§ 2

Dotčené orgány

(1) Dotčený orgán je vázán svým předchozím stanoviskem, vyjádřením nebo závazným stanoviskem, které vydal jako podklad pro úkony podle tohoto zákona.

(2) Při pořizování navazující územně plánovací dokumentace se nepřihlíží ke stanoviskům dotčených orgánů ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje a vydání nadřazené územně plánovací dokumentace.

(3) Při postupech podle části šesté se nepřihlíží k vyjádření nebo závaznému stanovisku ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v územně plánovací dokumentaci nebo v územním opatření.

§ 3

Změna podmínek

(1) Nové stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán v téže věci uplatňovat pouze v rozsahu nově zjištěných skutečností, které nemohly být zjištěny dříve, nebo na základě změny právních předpisů, a pokud se jimi změnily podmínky, za kterých bylo stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko vydáno, a to jen v rozsahu změny podmínek.

(2) Nové stanovisko, vyjádření nebo závazné stanovisko může dotčený orgán vydat také tehdy, pokud původní bylo vydáno na základě údajů nepravdivých, neúplných nebo zkreslených.

(3) Nové stanovisko k územně plánovací dokumentaci může dotčený orgán uplatnit také na základě skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořizované územně plánovací dokumentace, nebo na základě výsledku řešení rozporů.

Hlava II

Pojmy

§ 4

Záměr

(1) Záměrem se v tomto zákoně rozumí stavba, soubor staveb, zařízení, údržba dokončené stavby, změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma.

(2) Záměrem EIA se v tomto zákoně rozumí záměr podle odstavce 1, který podléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

§ 5

Stavba

(1) Stavbou se v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

(2) Stavby jsou

a)  drobné, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

b)  jednoduché, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

c)  vyhrazené, které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu, a

d)  ostatní.

(3) Souborem staveb se v tomto zákoně rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.

(4) Stavbou hlavní souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb. Vedlejší stavbou v souboru staveb se v tomto zákoně rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.

(5) Dočasnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.

(6) Používá-li se v tomto zákoně pojem stavba, rozumí se tím podle okolností také její část nebo změna dokončené stavby.

§ 6

Změna a údržba dokončené stavby

(1) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí

a)  nástavba, kterou se stavba zvyšuje,

b)  přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, a

c)  stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

(2) Změnou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí také změna v užívání stavby spočívající ve změně v

a)  způsobu užívání stavby,

b)  provozním zařízení stavby,

c)  způsobu výroby nebo podstatném rozšíření výroby,

d)  činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo

e)  době trvání dočasné stavby, anebo změně dočasné stavby na stavbu trvalou.

(3) Údržbou dokončené stavby se v tomto zákoně rozumí udržovací práce, jimiž se zabezpečuje dobrý stavebně technický stav stavby tak, aby se co nejvíce snížilo nebezpečí výskytu závady nebo havárie stavby a nedocházelo ke znehodnocení stavby.

§ 7

Zařízení

(1) Zařízením se v tomto zákoně rozumí technické zařízení nebo reklamní zařízení, pokud nejde o stavbu, které vzniká za účelem užívání na určitém místě.

(2) Reklamním zařízením se v tomto zákoně rozumí panel, tabule, deska nebo konstrukce, které slouží k šíření reklamy nebo jiných informací. Reklamní zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu.

§ 8

Terénní úprava

Terénní úpravou se v tomto zákoně rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejde-li o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem.

§ 9

Staveniště

(1) Staveništěm se v tomto zákoně rozumí místo, na kterém se provádí stavba, zařízení, terénní úprava nebo udržovací práce anebo na kterém se stavba, zařízení nebo terénní úprava odstraňuje.

(2) Staveniště zahrnuje stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby potřebné pro provedení nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy.

§ 10

Veřejná infrastruktura

(1) Veřejnou infrastrukturou se v tomto zákoně rozumí pozemky, stavby a zařízení sloužící veřejné potřebě, a to

a)  dopravní infrastruktura, kterou jsou zejména stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení,

b)  technická infrastruktura, kterou jsou zejména systémy a sítě technické infrastruktury a s nimi související stavby a zařízení pro zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, energetiku, včetně výroben a zdrojů energie, zařízení pro akumulaci energie, dobíjecích stanic a zásobníků plynu, produktovody a elektronické komunikace, a dále stavby a zařízení ke snižování nebezpečí v území a pro zlepšování stavu povrchových a podzemních vod nebo k nakládání s odpady,

c)  zelená infrastruktura, kterou je plánovaný, převážně spojitý systém ploch a jiných prvků vegetačních, vodních a pro hospodaření s vodou, přírodního a polopřírodního charakteru, které svým cílovým stavem umožňují nebo významně podporují plnění široké škály ekosystémových služeb a funkcí; součástí zelené infrastruktury je také územní systém ekologické stability krajiny,

d)  občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící k zajištění základních potřeb obyvatel, zejména pro vzdělávání, výchovu a sport, sociální a zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva,

e)  veřejná prostranství1.

(2) Sítí technické infrastruktury se v tomto zákoně rozumí liniové nebo prostorové vedení inženýrské sítě, včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení a jeho koncových prvků, zabezpečující napojení na jednotlivé druhy využívaných médií.

(3) Sítě technické infrastruktury jsou podle účelu zejména energetické, vodovodní a kanalizační, elektronických komunikací a produktovody.

§ 11

Veřejně prospěšná stavba a opatření

(1) Veřejně prospěšnou stavbou se v tomto zákoně rozumí stavba nebo zařízení pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu vymezená v územně plánovací dokumentaci a stavby a zařízení s ní související nebo podmiňující její realizaci.

(2) Veřejně prospěšným opatřením se v tomto zákoně rozumí opatření nestavební povahy sloužící ke snižování nebezpečí v území, vytváření prvků územního systému ekologické stability2 a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené v územně plánovací dokumentaci.

§ 12

Základní pojmy územního plánování

V tomto zákoně se rozumí

a)  změnou v území změna jeho funkčního využití nebo prostorového uspořádání, včetně umisťování staveb nebo jejich změn,

b)  stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků vymezený a určený k zastavění,

c)  zastavěným stavebním pozemkem pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením tvořící souvislý funkční a prostorový celek se stavbami majícími určující funkci v tomto souvislém celku,

d)  plochou část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částmi, která je vymezena v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech, s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob využití nebo její význam,

e)  koridorem území vymezené pro zpravidla liniový záměr dopravní nebo technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy,

f)  plochou nebo koridorem celostátního významu plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více krajů nebo států,

g)  plochou nebo koridorem nadmístního významu plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí; v případě hlavního města Prahy se za plochu nebo koridor nadmístního významu považují plocha nebo koridor, které svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více městských částí,

h)  zastavěným územím území vymezené samostatným postupem podle tohoto zákona (dále jen „vymezení zastavěného území“) nebo územním plánem,

i)  zastavitelnou plochou plocha určená k zastavění vymezená v územním rozvojovém plánu, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu,

j)  nezastavěným územím území nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,

k)  transformační plochou plocha určená k vytvoření zcela nového charakteru území nebo k obnově znehodnoceného, nebo zanedbaného území za účelem jeho opětovného využití vymezená územním rozvojovým plánem, zásadami územního rozvoje nebo v zastavěném území územním plánem,

l)  plochou změny v krajině plocha určená ke změně stávajícího využití na jiné využití nezastavěného území vymezená v nezastavěném území územním plánem,

m) uliční čarou hranice mezi pozemky a veřejným prostranstvím,

n)  stavební čarou rozhraní mezi stavbou a nezastavěnou částí pozemku, která určuje polohu hrany stavby ve výši rostlého nebo upraveného terénu; stavební čára může být

1. uzavřená, která stanoví rozhraní souvisle zastavěné, v celé délce stavby, nebo

2. otevřená, která stanoví rozhraní přerušované stavebními mezerami,

o)  stavební prolukou nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění,

p)  nadřazenou územně plánovací dokumentací se pro

1. regulační plán rozumí územní plán, zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán,

2. územní plán rozumí zásady územního rozvoje a územní rozvojový plán,

3. zásady územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán,

q)  navazující územně plánovací dokumentací se pro

1. politiku územního rozvoje rozumí územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,

2. územní rozvojový plán rozumí zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,

3. zásady územního rozvoje rozumí územní plán a regulační plán,

4. územní plán rozumí regulační plán,

r)  limitem využití území omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývající z právních předpisů, nebo stanovené na základě jiných právních předpisů, nebo vyplývající z vlastností území,

s)  schématem výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku menším, než je stanoveno pro jednotlivé územně plánovací dokumentace,

t)  vystavěným prostředím prostředí vytvořené nebo upravené člověkem zahrnující stavby a volná prostranství veřejná i neveřejná,

u)  asanací soubor opatření sloužících k ozdravění území, které vykazuje závady, zejména z důvodů hospodářských změn anebo postižení živelní pohromou nebo závažnou havárií,

v)  architektonickou soutěží postup hledání nejlepšího architektonického řešení stavby anebo zhotovitele projektové dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy architektonického řešení stavby,

w) urbanistickou soutěží postup hledání nejlepšího urbanistického řešení území anebo zhotovitele územní studie nebo územně plánovací dokumentace, při němž jsou předkládány a hodnoceny návrhy urbanistického řešení území.

Základní pojmy stavebního řádu

§ 13

V tomto zákoně se dále rozumí

a)  budovou nadzemní stavba, včetně její podzemní části, prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

b)  bytovým domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení,

c)  rodinným domem stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry,

d)  přístupností vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání,

e)  stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový dům, rodinný dům ani stavba pro rodinnou rekreaci,

f)  stavbou pro obchod stavba s prodejní plochou,

g)  stavbou pro výrobu a skladování stavba pro průmyslovou, řemeslnou nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování uvedených v písmenu h),

h)  stavbou pro zemědělství stavba pro hospodářská zvířata, doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, stavba pro rostlinnou výrobu a pro posklizňovou úpravu, stavba pro zemědělské stroje, stavba pro skladování produktů rostlinné výroby, minerálních hnojiv, přípravků a prostředků na ochranu rostlin,

i)  bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení,

j)  bytem zvláštního určení byt upravený k bydlení osob s těžkým pohybovým postižením nebo osob s těžkým zrakovým postižením,

k)  místností prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí střechy a pevnými stěnami,

l)  obytnou místností část bytu, která je určena k bydlení, splňuje požadavky na bydlení z hlediska velikosti, denního osvětlení, větrání, vytápění a hluku a má podlahovou plochu nejméně 8 m2; kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má podlahovou plochu nejméně 12 m2; tvoří-li byt jediná obytná místnost, musí být její podlahová plocha nejméně 16 m2,

m) pobytovou místností místnost, která svou polohou, velikostí a stavebním uspořádáním splňuje požadavky na to, aby se v ní zdržovaly osoby,

n)  podlahovou plochou součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí jednotlivých místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých popřípadě odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí podlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu vodorovné nosné konstrukce,

o)  zastavěnou plochou stavby plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy lodžií a arkýřů se započítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny; u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny,

p)  zastavěnou plochou pozemku součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb.

§ 14

V tomto zákoně se dále rozumí

a)  stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání povolení záměru nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy, a dále osoba, která provádí nebo odstraňuje stavbu, zařízení nebo terénní úpravu, pokud nejde o stavebního podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti,

b)  projektantem fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona ke zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace,

c)  hlavním projektantem projektant pověřený koordinací při zpracování dokumentace,

d)  stavebním podnikatelem osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona,

e)  zhotovitelem stavebník v případě svépomocné formy výstavby, nebo stavební podnikatel,

f)  stavbyvedoucím fyzická osoba oprávněná podle autorizačního zákona k odbornému vedení provádění nebo odstraňování stavby,

g)  stavebním dozorem odborný dozor nad prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení anebo terénní úpravy svépomocí,

h)  dozorem projektanta průběžný odborný dozor nad souladem realizace dokumentace pro provádění záměru s dokumentací o povolení záměru a nad prováděním záměru v souladu s dokumentací pro provedení záměru.

K omentář k § 1 – § 14

     Předmět právní úpravy

V první části vymezuje nový stavební zákon jednak předmět právní úpravy, která se v zásadě neodchyluje od dosavadní koncepce, jak se ustálila v polovině sedmdesátých let sjednocením právní úpravy územního plánování a stavebního řádu do jednoho společného zákona. Určité rozdíly jsou především v rozsáhlejším zavedení hmotného stavebního práva. Na rozdíl od předchozí úpravy jsou samostatně pojednány některé procesní náležitosti (odvolání, soudní správní přezkum), která dosud byly upraveny správním řádem a správním řádem soudním, které i nadále zůstávají ve vztahu ke stavebnímu zákonu obecným právním předpisem, užitým ve všech případech, kde se stavební zákon od obecné právní úpravy neodchyluje.

Důležité

!

     Novou skutečností, k níž se v dalším výkladu dostaneme podrobněji, je koncepce veřejné správy, zejména pokus o výkon činnosti stavebních úřadů jako čisté státní správy vyjmuté z působnosti obcí a krajů, a pokus o integraci (byť nikoliv úplnou) ochrany veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě. Předmětem právní úpravy jsou též povinnosti osob při přípravě a provádění staveb, požadavky na projektovou činnost a provádění staveb, činnost autorizovaných inspektorů (podstatně proměněná) a výkon kontroly.

Důležité

!

     Nad rámec předchozí právní úpravy je sice deklarován smysl a účel stavebního zákona zajistit integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povolování staveb a výstavbě a vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území a zvyšování kvality vystavěného prostředí, architektury a stavební kultury, avšak fakticky se na předchozím systému až tolik podstatného nezmění. Novelou [2023] byl víceméně navrácen do systému předchozí model přenesené působnosti výkonu stavební správy obcemi, kraji a státem – při důsledném zachování, ba rozvoji přebujelého resortismu (blíže k tomu v komentáři k části třetí).

Poněkud nelogicky je již v této části zákona před pojmy pojednána působnost dotčených orgánů (nepochybně součásti výkonu veřejné správy) a požadavků a náležitostí uplatňování jimi vydaných podmiňujících procesních úkonů: koordinovaných (závazných) stanovisek, stanovisek, popřípadě vyjádření, popřípadě rozhodnutí. V předchozím stavebním zákonu byla tato ustanovení logičtěji zařazena do úvodních ustanovení k výkonu veřejné správy ve výstavbě jakožto základních principů činnosti stavebních úřadů a dotčených orgánů (§ 4, který měl v souběhu s ustanoveními § 2 až § 8 správního řádu představovat jakýsi interpretační klíč k aplikaci stavebního zákona, pohříchu příliš nerespektovaný). Co se rozumí dotčeným správním orgánem je stanoveno v § 132 SŘ; jedná se o správní orgány, které jsou speciálním zákonem pověřeny hájením určitých „veřejných zájmů“, tj. zájmů, které jsou obecně považovány za natolik významné, aby péče o ně byla svěřena speciálnímu správnímu orgánu (péče o přírodní složky prostředí a krajinu, památková péče a podobně). Tento systém však zbytněl do podoby, která nesmírně zatěžuje celý proces – a novela tento trend neoslabuje, nýbrž posiluje. Stavební zákon především ukládá dotčeným orgánům vázanost jimi provedenými úkony a stanoví, kdy se k jejich úkonům případně nepřihlíží. Stanoví dále podmínky pro provedení nového úkonu na základě změny podmínek, přičemž změnový úkon omezuje pouze na tu meritorní část, které se změna bezprostředně dotýká. Nové JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí může dotčený orgán v téže věci uplatňovat pouze v rozsahu nově zjištěných skutečností, které nemohly být zjištěny dříve, nebo na základě změny právních předpisů, a pokud se jimi změnily podmínky, za kterých byl původní podmiňující procesní úkon proveden, a to jen v rozsahu změny podmínek.

Novela [2023] opouští jako základní formu podmiňujícího procesního úkonu vyjádření a koordinované vyjádření a vrací se k modelu koordinovaného (závazného) stanoviska, resp. (závazného) stanoviska, v některých případech vyjádření (například při vydávání JES) nebo naopak dokonce podmiňujících rozhodnutí (zákon o ochraně přírody a krajiny).

     Pojmy

Základním pojmem, na němž do značné míry spočívá nová koncepce správních procesů při povolování, je pojem „záměr“, jímž se nejobecněji rozumí stavba, soubor staveb, zařízení, údržba dokončené stavby, změna využití území, dělení nebo scelování pozemků a stanovení ochranného pásma. Zkratku „záměrem EIA“ pak zákon používá pro případy záměrů podléhajících režimu posouzení vlivu na životní prostředí. Nicméně novelou [2023] je pasáž o společném povolení záměru s EIA zrušen a vypuštěn a posouzení vlivů na životní prostředí bude tudíž nutno realizovat podle ZPV.

Již v předchozím stavebním zákonu byl mezi pojmy zařazen pojem „stavby“; tuto koncepci v zásadě nový zákon přejal, a to i s podmínkou, že v případě pochybnosti je rozhodující stanovisko stavebního úřadu. Stavbou se proto i v tomto zákoně rozumí stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní činností ze stavebních výrobků, materiálů nebo konstrukcí za účelem užívání na určitém místě. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

Součástí vymezení pojmů je rovněž rozlišení staveb podle jejich rozsahu a složitosti. Zákon se vrací k pojmu drobná stavba (jejich výčet je uveden v příloze č. 1), i nadále drží pojem stavby jednoduché (uvedené v příloze č. 2). Nově jsou zavedeny stavby vyhrazené (uvedené v příloze č. 3), jimiž se rozumí stavby složité či z důvodů veřejných zájmů významné, o nichž bude rozhodovat Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).

Veškeré další stavby jsou zahrnuty do kategorie „ostatní“. Po vzoru novely předchozího stavebního zákona (a zřejmě pro obtíže, které – neznámo proč – tento pojem v rozhodovací praxi působil), je i v tomto znění zákona definován „soubor staveb“ jakožto vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem. Důvodem pro novelizaci a zpřesnění pojmu v minulosti bylo rozhodování o souborech staveb, v nichž hlavní stavbou byla stavba speciální, aby již její umístění rozhodoval speciální stavební úřad. Tento důvod s novou koncepcí státní stavební správy padl. Žádoucí by však byl naopak pojem, užitý v pražských stavebních předpisech, a to „společně řešený celek“, jímž se rozumí soubor staveb, umožňující odchylky od jinak platných územně technických a stavebně technických standardů (požadavků, norem). S přihlédnutím ke strukturálním změnám výkonu stavební správy novelou [2023] bylo doplněno, co se rozumí hlavní stavbou souboru staveb, neboť se opět vrací na scénu rozhodování speciálních stavebních úřadů, jakkoliv tak nejsou přímo nazvány speciálním stavebním úřadem je DESÚ, jehož odvolacími orgány(sic!) jsou buď MD, nebo MPO.

Zachovány zůstaly také další již dříve užívané a definované pojmy, a to dočasnost staveb (stavba s omezenou dobou trvání), dále zahrnutí pojmu část stavby, změna dokončené stavby, změna a údržba dokončené stavby (nástavba, přístavba, stavební úprava) a změna dokončené stavby (spočívající ve způsobu užívání, provozním zařízení, způsobu výroby nebo jejím podstatném rozšíření, využití pro činnosti s vysokou mírou zátěže prostředí a převedení dočasné stavby mezi stavby trvalé).

Na rozdíl od předchozí právní úpravy je pojem „zařízení“ definován šíře a rozumí se jím nejen reklamní zařízení, ale zejména zařízení technická. Terénní úprava je definována obdobně jako dosud, to jest provedení zemních prací a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejde-li o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem.

Prakticky shodně je definován pojem „staveniště“, jímž se v tomto zákoně rozumí místo, na kterém se provádí stavba, zařízení, terénní úprava nebo udržovací práce anebo na kterém se stavba, zařízení nebo terénní úprava odstraňuje, a zahrnuje stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby potřebné pro provedení nebo odstranění stavby, zařízení nebo terénní úpravy.

Pojem veřejné infrastruktury byl upraven a přece jen zpřesněn a doplněn (byť i nadále s poněkud nesystémovým zařazením veřejných prostranství); rozumí se jím pozemky, stavby a zařízení sloužící veřejné potřebě pro dopravu, technickou vybavenost, občanskou vybavenost a nově též pro infrastrukturu „zelenou“. Sítě technické infrastruktury zahrnují liniová nebo prostorová vedení inženýrských sítí (včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení a jeho koncových prvků, zabezpečující napojení na jednotlivé druhy využívaných médií), a to v obvyklé typologii (byť zde poněkud neúplné a nepřesné): sítě a zařízení vodohospodářské, energetické, elektronických komunikací a produktovody.

Zákon v pojmech drží rozlišení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, jimiž se rozumí případy nestavební povahy.

Rozsáhleji než v předchozí právní úpravě jsou definovány pojmy územního plánování a stavebního řádu. Smyslem a účelem jejich zavedení již v zákonu bylo vyhnout se (oprávněným) výtkám, že mnohé pojmy, s jejichž aplikací jsou spojeny dosti závažné důsledky, jsou uvedeny pouze v podzákonných předpisech a mohou tak být do právní praxe zaváděny víceméně mimo parlamentní kontrolu.

     Pojmy v územním plánování

V územním plánování byly vedle již tradičních pojmů pozemek a stavební pozemek, plocha, koridor, zastavěné a nezastavěné území, zastavitelná a nezastavitelná plocha, nadřazená a navazující územně plánovací dokumentace [územní rozvojový plán (státu), zásady územního rozvoje (kraje), územní plán a regulační plán (obce)], limity území, a dalších, alespoň zčásti a neúplně vráceny (inspirovány pražskými stavebními předpisy, navazujícími na tradici plánů polohy) zásadní urbanistické pojmy: uliční čára, stavební čára (uzavřená nebo otevřená), stavební proluka. Doplněn byl rovněž pojem schéma (výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku menším, než je stanoveno pro jednotlivé územně plánovací dokumentace), zpřesněn byl pojem asanace a v souvislosti s Politikou architektury a stavební kultury též nový pojem „vystavěné prostředí“ jakožto prostředí vytvořené nebo upravené člověkem, zahrnující stavby a volná prostranství veřejná i neveřejná – na jejichž kvalitu se klade stále větší důraz.

Novelou [2023] se do systému vrací zpět též politika územního rozvoje na úrovni celostátní. Tento dokument nebyl v minulosti zcela jasné povahy. Deklarován byl jako dokument visící někde mezi územně plánovacími podklady a územně plánovací dokumentací. Nakládání s ním a právní závaznost však daleko přesahovala tento právní status. Změny PÚR měly přímý dopad na všechny nižší plánovací úrovně (ZÚR, ÚP, RP); byla-li později v PÚR schválena změna odchylná od stavu uvedeného v nižších plánovacích úrovních, byly tyto části dokumentací sistovány, nebylo možné podle nich rozhodovat a kraje a obce byly povinny uvést své dokumentace s PÚR do souladu! To mělo být odstraněno zavedením ÚRP jakožto územně plánovací dokumentace. Návrat k PÚR nedává příliš smysl. Ve vztahu k ÚRP bude zřejmě chápán jako jakýsi „strategický“ dokument obecnější politické povahy. To, co v minulosti bylo opakovaně na PÚR kritizováno, byla především chybějící plánovací část. Jinak řečeno: co považuje stát za prioritu, jak ji hodlá realizovat, v jakém čase a s jakými podmíněnostmi – a konečně: jak bude tento záměr financován! Podrobněji se tématu věnujeme v komentáři k části třetí.

Novelou [2023] byly mezi pojmy územního plánování zahrnuty nově též pojem architektonické soutěže a urbanistické soutěže, především s odkazem na možnost stanovit v územně plánovacích dokumentacích obce (ÚP, RP) při vymezování ploch a koridorů též podmínku prověření architektonickou nebo urbanistickou soutěží (jakožto soutěží o návrh podle § 143 až § 150 ZVZ, resp. podle § 1772 až § 1779 ObčZ jakožto veřejnou soutěží o nejvhodnější nabídku). Podrobněji se tématu věnujeme rovně v komentáři části třetí a na obr. 6, 7, 8 a 9.

     Pojmy ve stavebním řádu

Ve stavebním řádu jsou v pojmech uvedeny četné pojmy z vyhlášek o požadavcích na využívání území a zejména z vyhlášky o obecných technických požadavcích na stavby.

Za podrobnější zmínku stojí redefinice rodinného domu jako stavby pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy slouží bydlení, a která má nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví, nebo třetí nadzemní podlaží ustoupené od vnějšího líce obvodové stěny budovy orientované k uliční čáře alespoň o 2 metry (kromě dalších tradičních pojmů: budova, bytový dům, stavba ubytovacího zařízení stavba nebo její část pro poskytování ubytování a služby s tím spojené; stavba ubytovacího zařízení, stavba se shromažďovacím prostorem, stavba pro obchod, stavba pro výrobu a skladování, stavba pro zemědělství, byt, byt zvláštního určení, místnost, obytná místnost, pobytová místnost, podlahová plocha (oproti minulosti přesněji: součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí jednotlivých místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití v budově; v podlažích se šikmými stěnami nebo šikmým stropem je vymezena vnitřním lícem konstrukcí v úrovni 1,2 m nad úrovní podlahy; u poloodkrytých popřípadě odkrytých prostorů se místo chybějících svislých konstrukcí podlahová plocha vymezí pravoúhlým průmětem obvodu vodorovné nosné konstrukce), zastavěná plocha stavby [plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny; plochy lodžií a arkýřů se započítávají; u objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny; u zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny] a zastavěná plocha pozemku (součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb). Novelou byl zpřesněn pojem bezbariérovosti [nové písmeno d) § 13].

     Osoby zúčastněné na procesu výstavby

Zvláštní definice jsou věnovány některým osobám/aktérům zúčastněným na procesu výstavby a jejich základnímu postavení. Vymezeny jsou již celkem tradičně pojmy stavebník, projektant, hlavní projektant, stavební podnikatel, zhotovitel, stavbyvedoucí a stavební dozor (jímž se i nadále míní dozor nad prováděním stavby svépomocí). Do zákona byl po dlouhých letech konečně včleněn důsledně pojem „dozoru projektanta“ (tj. dozoru autora projektu nad souladem prováděné stavby s dokumentací, s projektem), jakožto vybrané činnosti ve výstavbě. Pojem „dozor projektanta“ byl zákonodárcem v textu v omezené míře používán, aniž však byla dostatečně zřejmá souvislost. Autorizované osoby projektují nebo provádějící stavbu nesou rozsáhlou osobní odpovědnost, přičemž faktické škody mohou nastat (byť způsobeny vadou projektu), až při samotné realizaci stavby. Bylo proti smyslu této odpovědnosti, aby dozor nad souladem prováděné stavby s projektem byl pouze fakultativní a aby projektant byl zbaven možnosti včas a efektivně napravit případné chyby v projektu. Podrobněji se tématu vztahů mezi aktéry výstavbového procesu věnujeme v komentáři k části čtvrté (vizte též obr. 12: Typy odpovědnosti aktérů výstavbového procesu).

Část druhá

Organizace a výkon veřejné správy

Hlava I

Stavební správa

§ 15

Obecné ustanovení

Působnost podle tohoto zákona vykonávají vláda, Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“), orgány územního plánování, stavební úřady, obce, a kraje.

§ 16

Obec a kraj

Obec a kraj soustavně sledují uplatňování jimi vydané územně plánovací dokumentace a vyhodnocují je podle tohoto zákona. Dojde-li ke změně podmínek, za kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, pořídí změnu příslušné územně plánovací dokumentace.

§ 17

Dopravní a energetický stavební úřad

(1) Dopravní a energetický stavební úřad je správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu podřízený Ministerstvu dopravy.

(2) Sídlem Dopravního a energetického stavebního úřadu je Praha.

(3) Územní pracoviště Dopravního a energetického stavebního úřadu stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou.

(4) V čele Dopravního a energetického stavebního úřadu stojí ředitel. Pro účely zákona o státní službě je Ministerstvo dopravy bezprostředně nadřízeným správním úřadem Dopravního a energetického stavebního úřadu.

(5) Výběr, jmenování a odvolání ředitele se řídí zákonem o státní službě.

§ 18

Součinnost orgánů veřejné správy

(1) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují při výkonu své působnosti ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle jiných právních předpisů.

(2) Stavební úřad projednává s dotčenými orgány jimi vydaná vyjádření a závazná stanoviska. Za účelem projednání vyjádření a závazných stanovisek nebo odstranění rozporů může stavební úřad svolat společné jednání s dotčenými orgány. Společné jednání je neveřejné a o jeho průběhu a závěrech se sepisuje protokol. Stavební úřad oznámí dotčeným orgánům jeho konání nejméně 5 dnů předem. Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke společnému jednání stavebníka a ostatní účastníky řízení. V takovém případě nařídí stavební úřad společné jednání jako ústní jednání.

(3) Nedojde-li postupem podle odstavce 2 k odstranění rozporu mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu.

(4) Stanoví-li dotčené orgány ve svém vyjádření nebo závazném stanovisku podmínky, které se staly součástí rozhodnutí stavebního úřadu, kontrolují v součinnosti se stavebním úřadem jejich dodržování.

Hlava II

Působnost ve věcech územního plánování

§ 19

Obecná ustanovení

(1) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního plánování, kterými jsou

a)  ministerstvo,

b)  Ministerstvo obrany,

c)  úřady územního plánování.

(2) Úřady územního plánování jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.

(3) Působnost ve věcech územního plánování vykonávají dále zastupitelstvo obce, zastupitelstvo kraje, rada obce a rada kraje.

§ 20

Vláda

Vláda

a)  schvaluje politiku architektury a stavební kultury,

b)  rozhoduje o pořízení politiky územního rozvoje,

c)  schvaluje politiku územního rozvoje,

d)  projednává a schvaluje zprávu o plnění politiky územního rozvoje a politiky architektury a stavební kultury,

e)  vydává územní rozvojový plán,

f)  projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního rozvojového plánu,

g)  vydává územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu,

h)  vydává územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více krajů nebo států.

§ 21

Ministerstvo

(1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajských úřadů jako úřadů územního plánování.

(2) Ministerstvo

a)  vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,

b)  pořizuje politiku architektury a stavební kultury,

c)  pořizuje politiku územního rozvoje,

d)  pořizuje územní rozvojový plán,

e)  pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu, popřípadě pro plnění dalších svých úkolů,

f)  pořizuje územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území celostátního významu,

g)  pořizuje územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více krajů nebo států,

h)  vede národní geoportál územního plánování a vkládá do něj data,

i)  zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků vědy a techniky a metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury,

j)  vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§ 22

Ministerstvo obrany

Ministerstvo obrany pro území vojenských újezdů

a)  pořizuje a vydává územní plán a regulační plán,

b)  pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost Ministerstva obrany,

c)  vkládá data do národního geoportálu územního plánování.

§ 23

Krajský úřad

(1) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako úřadů územního plánování a obecních úřadů podle § 26.

(2) Krajský úřad jako úřad územního plánování

a)  vykonává kontrolu ve věcech územního plánování,

b)  pořizuje zásady územního rozvoje,

c)  pořizuje územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně plánovací činnost kraje,

d)  pořizuje územní opatření o stavební uzávěře, jedná-li se o změny v území nadmístního významu,

e)  pořizuje územní opatření o asanaci území, ovlivní-li svým významem, rozsahem nebo využitím území více obcí,

f)  vkládá data do národního geoportálu územního plánování,

g)  vydává potvrzení o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací činnosti,

h)  vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§ 24

Zastupitelstvo kraje a rada kraje

(1) Zastupitelstvo kraje

a)  rozhoduje o pořízení zásad územního rozvoje,

b)  schvaluje zadání zásad územního rozvoje,

c)  schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu zásad územního rozvoje,

d)  vydává zásady územního rozvoje,

e)  projednává a schvaluje zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje.

(2) Rada kraje

a)  uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje sousedního kraje,

b)  uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření, který pořizuje ministerstvo a dotýká se území kraje,

c)  rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a asanaci území, k jejichž pořízení je příslušný krajský úřad,

d)  vydává územní opatření o stavební uzávěře a asanaci území, k jejichž pořízení je příslušný krajský úřad,

e)  podává podnět k pořízení změny politiky územního rozvoje, změny územního rozvojového plánu, změny územního plánu nebo změny regulačního plánu.

§ 25

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

Obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování

a)  pořizuje územní plán a regulační plán,

b)  pořizuje územní plán, regulační plán a územní opatření na žádost obce,

c)  pořizuje územně plánovací podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost obcí,

d)  pořizuje a vydává vymezení zastavěného území,

e)  pořizuje územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území pro území obce,

f)  vkládá data do národního geoportálu územního plánování,

g)  vykonává další činnosti podle tohoto zákona.

§ 26

Obecní úřad

Obecní úřad, který získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, může vykonávat v přenesené působnosti působnost podle § 25 písm. a), e) a f) a pořizovat územní studii.

§ 27

Zastupitelstvo obce a rada obce

(1) Zastupitelstvo obce

a)  rozhoduje o pořízení územního plánu a regulačního plánu,

b)  schvaluje zadání územního plánu a regulačního plánu,

c)  schvaluje návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu územního plánu a regulačního plánu,

d)  vydává územní plán a regulační plán,

e)  projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního plánu.

(2) Rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce

a)  uplatňuje připomínky k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu sousední obce,

b)  uplatňuje připomínky k návrhu vymezení zastavěného území pro území obce,

c)  uplatňuje připomínky k návrhu územního opatření o asanaci území a územního opatření o stavební uzávěře, které pořizuje krajský úřad jako úřad územního plánování, nebo ministerstvo, a dotýkají se území obce,

d)  rozhoduje o pořízení územního opatření o stavební uzávěře a o asanaci území pro území obce,

e)  vydává územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území pro území obce,

f)  rozhoduje o podání žádosti podle § 25 písm. b) anebo rozhoduje o uzavření smlouvy s osobou splňující předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti podle § 46 odst. 2 písm. c),

g)  rozhoduje o podání žádosti podle § 48 odst. 3.

§ 28

Působnost na území hlavního města
Prahy

(1) Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, vykonává působnost krajského úřadu ministerstvo.

(2) Pořizuje-li územní plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části, vykonává působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy.

§ 29

Ústav územního rozvoje

(1) Ústav územního rozvoje se sídlem v Brně je organizační složkou státu a účetní jednotkou, pro kterou plní funkci zřizovatele ministerstvo.

(2) Ústav územního rozvoje

a)  provádí výzkum, publikační činnost a řeší koncepční otázky teorie a praxe v oboru územního plánování a stavebního řádu, stavební kultury a vystavěného prostředí, urbanismu a architektury,

b)  zpracovává návrh politiky architektury a stavební kultury,

c)  zpracovává návrh politiky územního rozvoje, jejích změn a úplné znění politiky územního rozvoje po její poslední změně,

d)  zpracovává návrh územního rozvojového plánu, jeho změn a úplné znění územního rozvojového plánu po jeho změně,

e)  zpracovává návrh územně plánovacích podkladů pro území státu,

f)  vykonává další činnosti, kterými ho pověří ministerstvo.

Hlava III

Působnost ve věcech stavebního řádu

§ 30

Obecná ustanovení

(1) Působnost ve věcech stavebního řádu vykonávají stavební úřady, kterými jsou

a)  ministerstvo,

b)  Ministerstvo dopravy,

c)  Ministerstvo průmyslu a obchodu,

d)  Dopravní a energetický stavební úřad,

e)  krajské stavební úřady,

f)  obecní stavební úřady a

g)  jiné stavební úřady3.

(2) Krajskými stavebními úřady jsou krajské úřady.

(3) Obecními stavebními úřady jsou

a)  obecní úřady obcí s rozšířenou působností a

b)  pověřené obecní úřady a obecní úřady, které stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

(4) Správní obvody obecních stavebních úřadů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Stanovení obecního stavebního úřadu nebo jeho zrušení, popřípadě změnu jeho správního obvodu, lze provést pouze k počátku kalendářního roku.

(5) Dojde-li ke stanovení obecního stavebního úřadu nebo k jeho zrušení, popřípadě ke změně jeho správního obvodu, stanoví ministerstvo v prováděcím právním předpisu, který obecní stavební úřad dokončí neskončená správní řízení, a provede spisovou rozluku s rušeným obecním stavebním úřadem.

(6) Jinými stavebními úřady jsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti.

§ 30a

Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti
na úseku stavebního řádu

(1) Krajské stavební úřady a obecní stavební úřady vykonávají činnost na úseku stavebního řádu prostřednictvím úředníků6) splňujících kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu.

(2) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu splňuje fyzická osoba, která

a)  má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost stavební řád a vyvlastnění podle jiného právního předpisu7), nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je stavební řád,

b)  splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona a

c)  splňuje kvalifikační požadavky praxe podle tohoto zákona.

(3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání8) se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije.

(4) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2 písm. b) a c) splňuje

a)  autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor architektura nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zákona,

b)  autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik, kterému byla udělena autorizace pro obor pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, statika a dynamika staveb nebo městské inženýrství,

c)  fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura, stavebnictví nebo právo,

d)  fyzická osoba, která má vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 1 rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě, nebo

e)  fyzická osoba, která má střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 1 rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě.

(5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat činnost stavebního úřadu na úseku stavebního řádu, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu, nejvýše však po dobu 3 let.

§ 31

Metodická činnost

(1) Ministerstvo metodicky sjednocuje výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu.

(2) Ministerstvo dopravy metodicky sjednocuje u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb výkon působnosti stavebních úřadů v oblasti požadavků na výstavbu.

§ 32

Ministerstvo

(1) Ministerstvo je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Dopravní a energetický stavební úřad.

(2) Ministerstvo

a)  vede systém stavebně technické prevence, v němž sleduje a analyzuje závažné nebo opakující se závady nebo havárie staveb, kterým je třeba ve veřejném zájmu předcházet, a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování,

b)  sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,

c)  navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,

d)  připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,

e)  zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,

f)  vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu,

g)  vykonává kontrolu nad činností autorizovaných inspektorů.

(3) Ministerstvo může

a)  vyhradit si zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů,

b)  pověřit vedením systému stavebně technické prevence Ústav územního rozvoje.

(4) Ministerstvo nevykonává působnost podle tohoto zákona v rozsahu, v jakém ji vykonává Ministerstvo dopravy nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu.

§ 32a

Ministerstvo dopravy

(1) Ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu, není-li jeho nadřízeným správním orgánem Ministerstvo průmyslu a obchodu.

(2) Ministerstvo dopravy ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb

a)  sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,

b)  navrhuje úpravy požadavků na stavby, jejich části, funkce, prvky a stavební výrobky a podává podněty k úpravě českých technických norem nebo certifikace stavebních výrobků anebo k jiným stavebně technickým opatřením,

c)  připravuje seznam závazných českých technických norem nebo jejich částí obsahujících podrobnější technické požadavky na stavby, které určí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví jako určené technické normy ve stavebnictví a oznámí je ve Věstníku podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,

d)  zajišťuje bezplatný přístup k určeným technickým normám ve stavebnictví podle jiného právního předpisu s výjimkou norem stanovených prováděcím právním předpisem územního samosprávného celku,

e)  vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

§ 32b

Ministerstvo průmyslu a obchodu

(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu je nadřízeným správním orgánem Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech

a)  vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 písm. d) až p) k tomuto zákonu, včetně staveb souvisejících,

b)  staveb uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,

c)  staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb podle odstavce 1

a)  sleduje účinnost technických předpisů pro stavby a dbá o zlepšování jejich úrovně,

b)  vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

§ 33

Dopravní a energetický stavební úřad

(1) Dopravní a energetický stavební úřad je nadřízeným správním orgánem krajského stavebního úřadu ve věcech staveb

a)  silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,

b)  uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,

c)  technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace.

(2) Dopravní a energetický stavební úřad

a)  vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb,

b)  vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech staveb souvisejících s vyhrazenými stavbami, jež by jinak byly v působnosti krajského stavebního úřadu, nebo obecního stavebního úřadu,

c)  vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a

d)  vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

(3) K přechodu související stavby do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.

§ 34

Krajský stavební úřad

Krajský stavební úřad

a)  vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech

1. záměrů EIA,

2. silnic I. třídy,

3. výroben z obnovitelných zdrojů energie neuvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu,

4. vodních děl na hraničních vodách,

5. čistíren odpadních vod sloužících k vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,

6. vodních nádrží s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,

7. vodních děl sloužících k vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových a k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle jiného právního předpisu,

8. vodních děl sloužících k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových,

9. staveb a zařízení distribuční soustavy o napětí 110 kV včetně transformovny 110 kV,

10. staveb a zařízení distribuční soustavy plynu o tlakové hladině 4 až 40 barů včetně souvisejících technologických objektů,

u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad nebo jiný stavební úřad,

b)  vydává rámcové povolení pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu, včetně staveb souvisejících, a

c)  vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

§ 34a

Obecní stavební úřad

(1) Obecní stavební úřad

a)  vykonává působnost stavebního úřadu ve věcech záměrů, u kterých nevykonává působnost Dopravní a energetický stavební úřad, krajský stavební úřad nebo jiný stavební úřad,

b)  vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu.

(2) Působnost stavebního úřadu ve věcech záměru silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace, technické infrastruktury, která je součástí distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství, a vodního díla, u něhož nevykonává působnost stavebního úřadu krajský stavební úřad, včetně staveb tvořících s nimi soubor staveb, vykonává obecní stavební úřad obce s rozšířenou působností.

§ 35

Jiné stavební úřady

(1) Ministerstvo obrany vykonává působnost stavebního úřadu pro území vojenských újezdů a u záměrů, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu5, realizovaných Ministerstvem obrany, jím zřízenou nebo založenou právnickou osobou nebo, u staveb a záměrů, které slouží nebo mají sloužit k plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, s výjimkou vydání rámcového povolení.

(2) Ministerstvo vnitra vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů pro bezpečnost státu, kterými se rozumí stavby sloužící k plnění úkolů Ministerstva vnitra nebo jím zřízené organizační složky státu, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a Národního bezpečnostního úřadu, s výjimkou staveb nebo jejich částí převážně užívaných pro účely bytové nebo rekreační. Do výkonu působnosti podle věty první nenáleží vydání rámcového povolení.

(3) Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost stavebního úřadu u záměrů staveb pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek, s výjimkou vydání rámcového povolení.

(4) K přechodu stavby podle odstavců 1 až 3 do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.

Hlava IV

Vymezená území

§ 36

(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vymezí opatřením obecné povahy území, v němž v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu

a)  vydává závazné stanovisko pro účely povolení záměru,

b)  vydává vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, dotýká-li se vymezeného území, a

c)  může se vyjádřit k nezbytným úpravám u již zřízených staveb nebo uplatnit požadavky na nezbytné úpravy.

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.

(3) Náklady spojené s požadavky na nezbytné úpravy podle odstavce 1 písm. c) nese ministerstvo, které je uplatnilo.

Hlava V

Společné ustanovení

§ 37

(1) Působnost stanovená tímto zákonem krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a obecnímu úřadu je přenesenou působností.

(2) V pochybnostech, který stavební úřad je příslušný ve věcech týkajících se záměru, určí příslušný stavební úřad nadřízený stavební úřad.

(3) U souboru staveb se příslušnost stavebního úřadu k vydání povolení záměru řídí příslušností k povolení záměru stavby hlavní souboru staveb. Stavební úřad je příslušný k provedení všech úkonů, postupů a vydání rozhodnutí podle tohoto zákona pro všechny stavby souboru staveb.

komentář k § 15 – § 37

     Systém výkonu veřejné moci

Zcela zásadní koncepční proměnou měl projít systém stavební správy jako čistého výkonu státní správy v systému obdobném například postavení finančních úřadů. Dosavadní systém výkonu veřejné moci odpovídal nepříliš povedenému modelu podvojného výkonu veřejné správy na území České republiky, jak byl koncipován reformou veřejné správy, realizovanou především souborem zákonů z roku 2000 a z období bezprostředně následujícího – zejména zákonem č. 128/­2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákonem č. 129/­2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákonem č. 131/­2000 Sb., o hlavním městě Praze, jednak – na úrovni ústředních orgánů státní správy – mnohokrát novelizovaným zákonem kompetenčním (zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, všechny vždy ve znění pozdějších předpisů); soubor těchto zákonů byl i od roku 2000 opakovaně novelizován, přičemž v obecné správě opuštěný systém okresních úřadů zůstává ve speciální správě, v soudnictví a na dalších úsecích veřejné správy zachován.

Nicméně tento podvojný systém rozděluje výkon veřejné správy na správu státní vykonávanou buď přímo orgány státu, nebo orgány krajů, popřípadě obcí v přenesené působnosti, jednak na samosprávu územní (obecní a krajskou), popřípadě personální (samospráva profesní, akademická a podobně); podmínky přenesení působnosti s určením okruhu obcí s přenesenou působností a s působností rozšířenou jsou uvedeny v zákonu č. 314/­2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/­2004 Sb.

Nová koncepce státní stavební správy byla stavebním zákonem v roce 2021 postavena na zřízení soustavy správních úřadů Nejvyššího stavebního úřadu (s klíčovou působností ve věcech územního plánování, stavebního řádu a vyvlastnění) a jeho organizačních jednotek – Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu a krajských stavebních úřadů, které měly zřizovat svá územní pracoviště [pro srovnání s novelizovaným stavem viz obr. 1.1 a 1.2]. Nejvyšší stavební úřad měl být ústředním správním úřadem v čele s předsedou a odbornými místopředsedy na úrovni sekčních ředitelů ministerstev. Sídlem Nejvyššího stavebního úřadu měla být Ostrava. Specializovaný a odvolací stavební úřad pak měl být správním úřadem s celostátní působností ve věcech stavebního řádu (se sídlem v Praze) v čele s ředitelem; rovněž tento úřad měl mít zřízena územní pracoviště. Krajské stavební úřady měly plnit roli územních správních úřadů ve věcech stavebního řádu a se sídly v příslušných krajských městech.

Na rozdíl od praxe převažující zejména ve státech bezprostředně sousedících s Českou republikou, s nimiž máme společnou minulost vývoje veřejné správy (byť u nás na dlouho přerušenou po komunistickém puči), například Rakousko, Bavorsko a další, opouštěla původně zvolenou právní úpravou model, v němž o svém rozvoji rozhodují se vší odpovědností z toho plynoucí obce. I u nás v minulosti vydával povolení stavby starosta či primátor s kontrasignací odpovědným odborným úředníkem. Podvojný systém výkonu veřejné správy, to jest činnost stavebních úřadů jako přenesené působnosti výkonu státní správy, avšak na radnici příslušné obce, vedl opakovaně ke zpochybňování nezávislosti rozhodování a uplatňování námitky podjatosti či dokonce systémové podjatosti, což byla a je jedna ze základních příčin současného neutěšeného stavu v rozhodovací praxi, zejména vedoucích k obrovským ztrátám času – a tedy také finančních prostředků. Zvolené řešení byl ovšem experiment, který v této podobě neexistuje, pokud je nám známo, nikde v bližším i vzdálenějším okolí. Zvolená cesta měla ovšem současně (snad jen jako nechtěný důsledek) výrazně posílit centralizaci veřejné moci, soustředění moci v rukou státu. Tato skutečnost byla navíc posílena – zcela v rozporu se smyslem a účelem plánování, jak uvedeme dále – též zvolenou koncepcí pořizování územně plánovacích dokumentací. Obcím tak byla odňata působnost při povolování staveb, která však nebyla kompenzována odpovídající úpravou – například v územním plánování, resp. v procesním postavení obcí v řízeních o povolení záměru jakožto dotčených orgánů ve smyslu ustanovení § 136 odst. 2 správního řádu a zejména v rozporu s Ústavou ČR upravující územní samosprávu.

Reakce poslanců, z nichž mnozí jsou nebo byli zastupiteli obecních, popřípadě krajských samospráv, tuto koncepci nepřijali a velmi striktně se vůči ní vymezili. Výsledkem je odmítnutí koncepce státní stavební správy a jakýsi (částečný a tudíž také sporný) návrat k minulému, drobně upravenému a očesanému pojetí výkonu veřejné moci. Důsledkem je, že zůstává neodstraněna řada problémů, které by vyžadovaly vskutku koncepční řešení – mezi nimi jako jeden z nejvýznamnějších zádrhelů stávajících procesů, a to vznesení námitky systémové podjatosti. Zachování historicky ověřeného modelu rozhodování o podmínkách v území tak nebylo doprovozeno úpravou, která by toto téma koncepčně vyřešila.

Důležité

!

     Novelizovaná podoba výkonu veřejné moci na úseku stavebního práva (a souvisejících oblastí) tak prochází radikální proměnou a z původní koncepce neponechává víceméně kámen na kameni [viz obr. 1.2]. Ústředním orgánem státní správy zůstává, žel, i nadále ministerstvo pro místní rozvoj, které svoji nekompetenci již opakovaně prokázalo. Výkon rozhodování v první instanci zůstává v převážném rozsahu zachován na místní (obecní) úrovni. Druhoinstanční úrovní (s výjimkou specifikovaných případů) zůstává krajská správní struktura.

Pro okruh vyhrazených záměrů uvedených v příloze č. 3 [SZ2021/­2023] je příslušným pro rozhodování Dopravní a energetický stavební úřad (namísto dosavadního Speciálního stavebního úřadu). Kromě názvu zůstává náplň rozhodování víceméně zachována, avšak zásadní změnou je určení orgánu druhé instance: základním odvolacím orgánem je MD, které je také orgánem odpovědným za celkovou činnost DESÚ a je oprávněno ustanovovat jednotlivá územní pracoviště, avšak pro záležitosti nespadající do působnosti MD je odvolacím orgánem MPO.

     Součinnost orgánů veřejné správy

Bylo-li zákonodárcovou snahou vytvořit pokud možno co nejméně přehledný a co nejkomplikovanější systém obsahující nedostatky obého, podařilo se to! Tuto skutečnost nemůže zhojit ani nové ustanovení § 18 o součinnosti orgánů veřejné správy. Tento princip je totiž v českém právním řádu již dávno obsažen, avšak prakticky vůbec není naplňován [§ 8 v souběhu s § 132 a § 136 SŘ]. Obsah ustanovení § 18 totiž jenom jinými slovy opakuje obsah uvedených ustanovení správního procesu. Podstatou je především rozbujelý resortismus, jehož koordinace je velmi obtížná – a schválený SZ [2021], a to ani v novelizované verzi [2023], tento problém neřeší. V případě povolování záměrů ponechává i nadále zátěž spojenou s obstaráváním stanovisek na žadateli a jeho projektantovi (k tomu blíže v komentáři části šesté k úkonům před zahájením řízení)! Nejedná se totiž pouze o svolání společného jednání, ale o schopnost příslušných dotčených správních orgánů hledat a nalézat rozumná kompromisní řešení.

     Působnost ve věcech územního plánování

Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního plánování, kterými jsou MMR, MO, úřady územního plánování (obce s rozšířenou působností a krajské úřady) a obecní úřady, které získaly „potvrzení o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti“ – tedy jinak řečeno, zaměstnávají pro účely pořizování osoby s příslušným oprávněním pro pořizování.

Vláda kromě schvalování politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, jeho zadání a návrhu, nahrazujícího dosavadní politiku územního rozvoje, a tento dokument také vydává, schvaluje nově politiku architektury a stavební kultury; obsah dokumentu byl novelizován [2023].

MMR je nadřízeným správním orgánem krajských úřadů jako úřadů územního plánování, vykonává na tomto úseku kontrolu. Je odpovědný za pořízení politiky architektury a stavební kultury, politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu, jakož i odpovídající územně plánovací podklady, popřípadě vydává územní opatření o asanaci pro území více krajů. K nově stanoveným činnostem patří zejména vedení geoportálu územního plánování a vkládání dat do něj. Vykonává i metodickou podporu. Čertovo kopyto se skrývá v detailu, a tím je vykonávání „dalších činností“ podle tohoto zákona, čímž se například – mimo jiné – rozumí řešení rozporů vznikajících při územně plánovací činnosti – čímž se celý kruh uzavírá.

Pro území vojenských újezdů koná obdobné činnosti MO, to jest, pořizuje a vydává územní plán a regulační plán, pořizuje územně plánovací podklady a vkládá data do národního geoportálu územního plánování.

     Působnost kraje ve věcech územního plánování

Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako úřadů územního plánování a obecních úřadů. Krajský úřad jako úřad územního plánování mimo jiné pořizuje zásady územního rozvoje a územně plánovací podklady v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování zásad územního rozvoje, popřípadě pro další územně plánovací činnost kraje. Mimo to pořizuje a vydává územní opatření o stavební uzávěře a o asanaci území, dotýkají-li se více správních obvodů obcí s rozšířenou působností a vkládá data do národního geoportálu územního plánování. Obcím, popřípadě fyzickým osobám vydává potvrzení o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací činnosti.

Zastupitelstvo kraje jakožto vrcholný samosprávný orgán rozhoduje o pořízení zásad územního rozvoje, schvaluje zadání a návrh zásad územního rozvoje a vydává je. Radě kraje přísluší uplatňovat připomínky k návrhu územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje sousedního kraje, územního opatření o asanaci území a územního opatření o stavební uzávěře, které pořizuje krajský úřad, a územního opatření o stavební uzávěře, který pořizuje MMR, dotýká-lise území kraje.

     Působnost obce ve věcech územního plánování

Obecní úřad obce s rozšířenou působností je úřadem územního plánování, pověřeným ze zákona provádět pořizovatelskou činnost pro obce ve svém správním obvodu. Od samého počátku však trpí tato činnost latentním, často i otevřeným střetem zájmů. Obecně pořizuje územní plán a regulační plán pro vlastní obec, popřípadě pro další obce na jejich žádost, pořizuje územně plánovací podklady pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů, regulačních plánů, popřípadě pro další územně plánovací činnost obcí, pořizuje a vydává vymezení zastavěného území, pořizuje a vydává územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území pro území obce a vkládá data do národního geoportálu územního plánování. Vydávání těchto územních opatření bylo tudíž vyjmuto z působnosti obcí a je tak dalším střípkem do mozaiky centralizace a etatizace plánovacích činností!

Obecnímu úřadu je svěřeno pořizování jen za předpokladu, že získal potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti v přenesené působnosti.

Zastupitelstvům obcí zůstalo i nadále toliko rozhodování o tom, zda bude vůbec územně plánovací dokumentace pořízena, a realizace schvalovacích rozhodnutí v jednotlivých fázích pořízení – schvalování zadání, návrhu a vydání. Radě obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvu obce je svěřeno uplatňovat připomínky k návrhu zásad územního rozvoje a územního plánu sousední obce, vymezení zastavěného území, územního opatření o asanaci území a územního opatření o stavební uzávěře, které pořizuje úřad územního plánování, a dotýkají se území obce.

     Působnost na území hlavního města Prahy

Pořizuje-li územní plán pro území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, vykonává působnost krajského úřadu MMR. Jen Praze zůstává, s ohledem na její charakter, postavení a velikost, oprávnění pořizovat územní plán nejen pro celé město, ale i pro jeho zvláště vymezené části. V případě, že pořizuje územní plán pro vymezenou část území hlavního města Prahy úřad městské části, vykonává působnost krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy. Urbánní i krajinný prostor hl. m. Prahy je specifický především tím, že zahrnuje velmi rozličná a rozmanitá území od vysoce urbanizovaných až po území venkovského charakteru, přičemž všechny tyto urbánní a krajinné typy jsou soustředěny do kompaktního správního území „obce“, avšak s kompetencemi „kraje“. Ve stejném smyslu je Praze rovněž svěřena působnost k vydání samostatné právní úpravy (nařízení) podmínek a požadavků na využívání a uspořádání území a technické podmínky staveb (tato působnost vydat nařízením specifickou právní úpravu obecných požadavků územně technických a stavebně technických byla svěřena též městům Brnu a Ostravě).

     Ústav územního rozvoje

Na úseku územního plánování je (měl by být) Ústav územního rozvoje, který sídlí v Brně, odborným zázemím státu, reprezentovaného MMR; je organizační složkou státu a zřizovatelem je MMR. Ústav územního rozvoje, vzniklý jako okleštěný právní nástupce Výzkumného ústavu výstavby a architektury v roce 1994, by měl provádět výzkumnou a publikační činnost a řešit koncepční otázky teorie a praxe v oboru územního plánování a stavebního řádu, stavební kultury a vystavěného prostředí, urbanismu a architektury; z uvedeného poslání je mu svěřeno zpracovávání návrhu politiky architektury a stavební kultury. Mimo to je pověřen zpracováváním návrhu územního rozvojového plánu, jeho změn a úplných znění po jeho změně a návrhu územně analytických podkladů pro území státu. Dalšími činnostmi jej může pověřit MMR.

     Působnost ve věcech stavebního řádu – MMR, DESÚ, MD, MPO a podřízené úrovně

Struktura správních orgánů na úseku stavebního řádu měla doznat s přechodem na výkon čisté státní správy zásadní restrukturalizace. Působnost ve věcech stavebního řádu měly vykonávat Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad, krajské stavební úřady a jiné stavební úřady, a to MO, MV a MSp. Resortní příslušnost jiných ústředních orgánů státní správy měla zůstat v rámci působnosti metodické a kontrolní vůči orgánům státní stavební správy, včetně Nejvyššího stavebního úřadu, zachována.

Z důvodů uvedených výše byla tato struktura odmítnuta poslanci i senátory a prakticky zcela nahrazena i na úseku stavebního řádu víceméně návratem k předchozímu stavu. MMR je nadřízeným správním orgánem všem ostatním úrovním, jejichž činnost by mělo metodicky vést a koordinovat, metodicky sjednocovat výkladovou a aplikační praxi krajských stavebních úřadů v oblasti stavebního řádu a požadavků na výstavbu. Svěřena je mu péče o systém stavebně technické prevence, sledování účinnost technických předpisů pro stavby a jejich úrovně včetně účasti na přípravě technických norem včetně podmínek jejich případné závaznosti a včetně bezplatného přístupu k určeným technickým normám ve stavebnictví. Je mu svěřena kontrola ve věcech stavebního řádu, včetně dohledu nad činností autorizovaných inspektorů.

Kromě uvedených kompetencí si může MMR vyhradit zjišťování stavebně technických příčin havárií staveb nebo účast při něm, pokud se svým rozsahem nebo opakovanými důsledky ve značné míře dotýkají veřejných zájmů, popřípadě pověřit vedením systému stavebně technické prevence Ústav územního rozvoje.

DESÚ je n svěřena působnost rozhodování o vyhrazených stavbách dle přílohy č. 3 (stavby dálnic, drah, civilní letecké dopravy a vybrané stavby technické infrastruktury). Do jeho působnosti spadají i stavby souvisejících s vyhrazenými stavbami a stavbami tvořícími s nimi soubor staveb, jež by jinak byly v působnosti krajského stavebního úřadu (k přechodu související stavby do působnosti krajského stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání). Provádí kontrolu ve věcech stavebního řádu. Nadřízeným orgánem DESÚ je MD, které je také ve věcech dotýkajících se rozhodování o dopravní infrastruktuře orgánem odvolacím. V ostatních záležitostech je odvolacím orgánem MPO.

Základní územní úrovní je územní samospráva obcí a krajů. Na obou těchto úrovních jsou zřízeny obecné stavební úřady. V souladu se speciálními zákony pak je všem obcím svěřena působnost rozhodovat i o záležitostech nespadajících do výměru působnosti obecného stavebního úřadu (povolování kácení dřevin rostoucích mimo les, rozhodování o některých pozemních komunikacích a podobně – § 34a), nespadají-li ovšem do působnosti DESÚ. Krajský stavební úřad vykonává působnost stavebního úřadu druhé instance a u specifikovaných staveb (u kterých nevykonává působnost DESÚ nebo jiný stavební úřad) i rozhodování prvoinstanční. Koná kontrolu ve věcech stavebního řádu. Případné kompetenční spory vznikající při rozhodování na území více krajů řeší stavební zákon tak, že řízení vede a rozhodnutí vydává ten krajský úřad, u něhož byla podána žádost jako první.

V důsledku strukturálních změn vyvolaných novelou [2023] muselo být navráceno do právního řádu opět ustanovení o kvalifikačních požadavcích na výkon činností na úseku stavebního řádu (§ 30) – odpovídá ustanovení § 13a [SZ 2006]. Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na úseku stavebního řádu splňuje fyzická osoba, má-li osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost stavební řád a vyvlastnění a/nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je stavební řád, splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe.

Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe pak splňují:

-  autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor architektura nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zá­kona,

-  autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik, kterému byla udělena autorizace pro obor pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, statika a dynamika staveb nebo městské inženýrství,

-  fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura, stavebnictví nebo právo,

-  fyzická osoba, která má vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 1 rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě, nebo

-  fyzická osoba, která má střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 1 rok praxe při výkonu činnosti na úseku stavebního řádu ve veřejné správě.

     MD a MPO a DESÚ

V souvislosti s výše popsanými strukturálními změnami, zejména se zřízením DESÚ, byl SZ doplněn o nová ustanovení § 32a, jímž se stanovuje působnost MD, a ustanovení § 32b, jímž se stanovuje působnost MPO.

Jak již bylo uvedeno výše, DESÚ rozhoduje o stavbách uvedených jako vyhrazené stavby v příloze č. 3 SZ a o stavbách souvisejících s vyhrazenými stavbami, jež by jinak byly v působnosti krajského stavebního úřadu, nebo obecního stavebního úřadu, vydává rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a vykonává kontrolu ve věcech stavebního řádu. Ve všech ostatních případech, zejména ve věcech:

-  silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací,

-  staveb uvedených v § 34 písm. a) bodu 3,

-  technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace,

a v dalších záležitostech je DESÚ nadřízen krajským a obecním stavebním úřadům. K přechodu související stavby do působnosti krajského úřadu nebo obecního stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.



     Působnost obcí a působnost krajů

Působnost obcí a krajů je uvedena nově v ustanoveních § 34 (kraje) a § 34a (obce). Krajům je svěřeno především rozhodování o záměrech EIA a dále především o stavbách dopravní a technické infrastruktury, není-li výslovně vyhrazena DESÚ. Obdobně jsou v § 34a výslovně uvedeny případy staveb infrastrukturních, o nichž přísluší rozhodovat obcím.

     Jiné stavební úřady

Jinými stavebními úřady jsou ministerstvo obrany (MO), ministerstvo vnitra (MV) a ministerstvo spravedlnosti (MSp) vždy pro záměry spadající do jejich resortní působnosti, to jest zajišťování obrany státu kybernetické a informační bezpečnosti, pro vnitřní bezpečnost státu staveb pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních jednotek. K přechodu uvedených staveb do působnosti krajského stavebního úřadu se vyžaduje změna účelu užívání.

Vedle těchto úřadů zůstává zachována struktura báňská (Státní báňská správa) pro povolování důlních děl a staveb pod povrchem a stavební úřady vojenských újezdů.

     Vymezená území

Po zkušenostech s dosavadní rozhodovací praxí, zejména s existencí právně zcela nedostatečně, nepřiměřeně a nedůvodně vymezených specifických území spadajících do kompetence jiných stavebních úřadů, zejména armády, je MO a MV uloženo vymezit tato specifická území opatřením obecné povahy. Je-li to v důvodném zájmu a přiměřené sledovanému účelu zajišťování obrany a bezpečnosti státu, jiné stavební úřady v takto vymezených územích vydávají vyjádření pro účely povolení záměru a vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, dotýká-li se vymezeného území. Kromě toho je jiný stavební úřad oprávněn se vyjádřit k nezbytným úpravám u již zřízených staveb nebo uplatnit požadavky na nezbytné úpravy, je-li to z povahy věci důvodné! Opatření obecné povahy se v tomto případě vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. Náklady spojené s požadavky na nezbytné úpravy ovšem nese ministerstvo, které je uplatnilo.

     Principy dobré správy

Pro charakter výkonu veřejné správy a pro výklad a aplikaci stavebního zákona jsou i nadále ustanovení § 2 až § 8 SŘ, jímž jsou stanoveny základní zásady správního řízení, vskutku určující. Veřejná správa je veřejnou službou a správním orgánům se ukládá postupovat způsobem ekonomickým, zjednodušovat správní procesy, nezatěžovat zbytečně účastníky řízení a dbát na možnosti účinné ochrany práv a právem chráněných zájmů těchto účastníků, jakož i zájmů veřejných. Výsledkem musí být především předvídatelná správní rozhodnutí, jejichž základem je buď nesporná právní úprava, nebo taková její aplikace, která toto širší právní okolí interpretuje v systémových souvislostech.

Obdobně nutno připomínat základní zásady správního procesu, specificky principy dobré správy, jak plynou z ustanovení § 2 až § 8 SŘ; právě v souvislosti s vydáváním závazných stanovisek a se související činností dotčených správních orgánů/úřadů, jakož i stavebních úřadů se v praxi projevují nejčastěji jednak inkonzistence právní úpravy, jednak nedostatky v samotném výkonu správních činností, zejména dlouhotrvající absence skutečné koordinace řízení a výkonu dobré správy. Jak plyne z judikatury, výkon veřejné moci je veden základními zásadami, uvedenými v řadě právních předpisů, specificky pak pro správní řízení v ustanoveních § 2 až § 8 zákona č. 500/­2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, avšak má širší základ, jak ostatně výslovně uvádí například rozsudek NSS 1 As 30/­2008-49 a jím citovaný nález ÚS (viz blíže pod uvedeným číslem jednacím na www.nssoud.cz).

Obecná ustanovení o výkonu veřejné správy však mají vytvářet souběžně se správním řádem ucelený soubor základních zásad výkonu demokratické správy. Jedná se především o povinnost úřadů zjednodušovat proces, soustředit maximálně všechna související řízení či spojovat různé správní akty a správní úkony podle povahy věci; v případě stavebního zákona též napomoci odstraňovat vnitřní inkonzistence nebo dokonce rozpory mezi jednotlivými ustanoveními. Úspora času a prostředků nesmí být pochopitelně na úkor ochrany práv účastníků řízení nebo péče o veřejné zájmy. Zvláštní pozornosti zasluhuje v této souvislosti souběh s ustanovením § 140 SŘ (spojené řízení) a § 149 SŘ (řízení podmíněná závazným stanoviskem) správního řádu. V této souvislosti je významné též ustanovení § 154 až 158 SŘ, jímž se stanovují podrobnější náležitosti pro další druhy správních úkonů, zejména vyjádření, osvědčení a sdělení, resp. ustanovení § 139 SŘ upravující náležitosti podávání předběžných informací. Kvality vydávaných závazných stanovisek byla v minulosti jedním z častých důvodů rušení vydaných prvoinstančních rozhodnutí a vracení správních věcí odvolacími orgány zpět. Tento deficit by měl být odstraněn novou strukturou státní stavební správy, soustřeďující v sobě i koordinovanou činnost dotčených správních orgánů, z nichž mimo struktury státní stavební správy zůstávají orgány požární ochrany (HZS), orgány památkové péče a orgány ochrany přírody a krajiny ve věcech týkajících se výjimek z ochrany zvláště chráněných druhů fauny a flóry, chráněných území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.

Přestože stavební zákon i v minulosti ukládal stavebním úřadům povinnost přezkoumávat vydaná stanoviska, koordinovat je a dohadovat v případě zjištěných rozporů, obvykle tuto povinnost neplnily – zejména proto, že by byly nuceny většinu stanovisek vracet dotčeným správním orgánům zpět k přepracování, přičemž v řadě případů byla tato stanoviska vydávána dokonce správním rozhodnutím, o jehož změnu by byl mohl požádat toliko účastník řízení, který byl tohoto rozhodnutí nositelem. Nová právní úprava měla vytvořit prostor pro zkvalitnění tohoto procesu, neboť v rámci organizační struktury státní stavební správy měla být jednak stanoviska nahrazena vyjádřeními, jednak z větší části uvnitř stavebního úřadu samého také koordinována. Tento pokus však byl ukončen novelou [2023], která se vrací jednak k předchozí správní struktuře, jednak k vydávání závazných stanovisek, „obohacených“ o nový formát – JES. Dalším přínosem by měla být i povinnost druhoinstančního (odvolacího) orgánu v odvolacím řízení rozhodnout (prosazení apelačního principu); ten zatím zůstává i po novele zachován.

     Vázanost dotčených orgánů svým stanoviskem a ustanovení o koordinaci

Explicitně stavební zákon rovněž stanovuje, a to pro všechny procesy, jichž se vydávání závazných stanovisek a stanovisek týká, vázanost dotčených orgánů, a to ve správním procesu jako celku i v jeho jednotlivých fázích. Právní úprava však není zcela konzistentní a důsledná (například v souvislosti s posuzováním vlivů na životní prostředí, ale též v dalších případech). Obecně však lze konstatovat, že výhrady lze uplatnit vždy jen v té fázi, které uplatnění výhrady přísluší. Byť to však stanovoval (v omezenější míře) již předchozí stavební zákon, stavební úřady tento postup v rozhodování obvykle neužívaly. Bude proto nutno důsledně na aplikaci těchto zásad ve správních procesech trvat. Obdobné platí též pro koncentrační zásadu procesní a pro povinnost podat svá stanoviska v určené lhůtě; stavební zákon ukládá v těchto případech k výhradám stanovisek, k námitkám a připomínkám nepřihlížet, nebylo-li stanovisko podáno ve stanovené lhůtě. Tuto zásadu ovšem mnohokrát prolamuje požadavkem, aby stanovisko bylo obstaráno stavebníkem (a jeho projektantem) předem. Přípustná je i změna podmínek ve stanovisku již vydaných, nastala-li podstatná změna podmínek nebo vyšly-li najevo skutečnosti, které nemohly být v době vydání stanoviska známy. Nedůslednostmi v aplikaci koncentrační zásady řízení však taková situace bude, resp. může nastávat pravidelně, neboť akceptování podmínek vydaných jedním z dotčených správních orgánů se obvykle promítne do stanovisek ostatních (doprava versus ochrana přírody a krajiny, památková péče versus hasiči nebo hygienik a podobně). Význam autoritativního postavení stavebních úřadů tím do určité míry vzrůstá – zároveň s tím však porostou i požadavky na kvalifikaci oprávněných úředních osob (§ 15 odst. 2 SŘ) odpovědných za vedení celého procesu.

Součástí podmínek stanovovaných dotčenými správními orgány do řízení bude nyní výslovně i povinnost kontroly plnění těchto podmínek, zejména účastí na kontrolních prohlídkách stavby, popřípadě jinými formami dohledu nad prováděním stavby.



     Souvislost organizace veřejné správy s průběhem investiční činnosti

Veřejnoprávní souvislosti organizace veřejné správy na úseku výstavby s investiční činností, jakož i soukromoprávní souvislosti a zapojení profesionálů do tohoto procesu, jsou v hrubých rysech vyjádřeny na přiloženém schématu průběhu investiční činnosti [obr. 2]. Na tomto schématu jsou uvedeny především náležitosti umísťování a povolování stavby a vazby tohoto procesu na územní plánování podle novelizované právní úpravy, to jest s alternativními postupy ve společných řízeních.

V zásadě lze rozlišit:

-    fázi přípravnou, během níž se formuje se investiční záměr a vytvářejí ekonomické a soukromoprávní předpoklady jejího úspěšného průběhu, během níž však již musí být vzaty v úvahu budoucí souvislosti veřejnoprávní, zejména předpoklady a podmínky územně plánovací a podmínky a předpoklady související s veřejnými i soukromými zájmy, které mohou být investiční činností dotčeny;

-    fázi realizační, obecněji

–  územní přípravu (územně technickou přípravu a územně plánovací rozhodování, a to včetně případného posouzení vlivu koncepcí na životní prostředí (SEA),

–  úkony před zahájením řízení včetně souvisejících věcných a právních předpokladů, které musí být splněny, a to včetně případného posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) a s tím souvisejících věcných a právních předpokladů, které musí být splněny,

–  řízení a povolení záměru a s tím souvisejících věcných a právních předpokladů, které musí být splněny,

–  provádění stavby a její dokončení, včetně případného řízení o změně záměru před dokončením, a uvedení do provozu a užívání a s tím souvisejících věcných a právních předpokladů, které musí být splněny;

-    fázi závěrečnou k vypořádání smluvních závazků, uspořádání vlastnických a věcných práv, uzavření dalších smluv (prodej, nájem a podobně).

Část třetí

Územní plánování

Hlava I

Cíle a úkoly územního plánování

§ 38

Cíle územního plánování

(1) Cílem územního plánování je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovovat zásady jeho plošného a prostorového uspořádání a vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

(2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území a za tímto účelem vyhodnocuje potenciál rozvoje území a prognózy jeho dalšího vývoje.

(3) Cílem územního plánování je také zvyšovat kvalitu vystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel.

(4) Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a ochranu a rozvoj zelené infrastruktury. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na možnosti rozvoje území a míru využití zastavěného území.

(5) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné zájmy v území a podněty na provedení změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících z tohoto zákona a jiných právních předpisů.

§ 39

Úkoly územního plánování

Úkolem územního plánování je ve veřejném zájmu zejména

a)  zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,

b)  stanovovat s ohledem na podmínky a hodnoty území koncepci využití a rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje veřejné infrastruktury a ochrany volné krajiny a stanovení podmínek prostupnosti území,

c)  prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, jejich přínosy, problémy a rizika s ohledem na ochranu veřejných zájmů a hospodárné využívání území,

d)  stanovovat urbanistické, architektonické, estetické a funkční požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na míru využití území, umístění, uspořádání a řešení staveb a kvalitu veřejných prostranství,

e)  vytvářet předpoklady pro hospodárné využívání území, zejména důsledným využíváním zastavěného území sídel prostřednictvím cílené revitalizace znehodnocených nebo zanedbaných ploch,

f)  s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí vyhodnocovat a, je-li to účelné, vymezovat vhodné plochy pro výrobu; plochy pro výrobu elektřiny, plynu a tepla včetně ploch pro jejich výrobu z obnovitelných zdrojů vymezovat rovněž s ohledem na cíle energetické koncepce67 a klimatické cíle státu,

g)  stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu,

h)  prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty v území a na využitelnost navazujícího území, tyto změny navrhovat a stanovovat podmínky pro jejich provedení,

i)  stanovovat pořadí provádění změn v území,

j)  koordinovat veřejné zájmy a podněty na provedení změn v území,

k)  vymezovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření,

l)  vytvářet a stanovovat podmínky pro snižování nebezpečí v území, zejména před účinky povodní, sucha, erozních jevů a extrémních teplot,

m) uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu,

n)  prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,

o)  vytvářet v území podmínky pro zajištění obrany a bezpečnosti státu a civilní ochrany,

p)  vytvářet v území podmínky pro odstraňování následků náhlých hospodářských změn zejména prověřováním a případným vymezováním zastavitelných ploch nebo transformačních ploch,

q)  určovat nutné asanační a rekultivační zásahy do území,

r)  regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních a nerostných zdrojů, vytvářet a stanovovat podmínky pro jejich využití,

s)  vytvářet podmínky pro ochranu území podle jiných právních předpisů před významnými negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud tak stanoví jiný právní předpis.

§ 40

Vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území

(1) Úkolem územního plánování je také posoudit vlivy politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území. Za tímto účelem se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen „vyhodnocení vlivů“).

(2) Vyhodnocení vlivů se zpracovává k návrhu politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li vyžadováno posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí.

(3) Součástí vyhodnocení vlivů je vyhodnocení vlivů na

a)  hospodářský rozvoj,

b)  soudržnost společenství obyvatel území a

c)  životní prostředí.

(4) Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí je i posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je-li to vyžadováno podle jiného právního předpisu.

(5) Ve vyhodnocení vlivů se určí, popíší a posoudí možné významné vlivy podle odstavce 3 vyplývající z politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu a rozumná náhradní řešení s přihlédnutím k cílům posuzovaných dokumentů. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, nadřazené územně plánovací dokumentace nesmí obsahovat podrobnosti, které náleží vyhodnocení vlivů navazující územně plánovací dokumentace.

(6) Obsah a struktura vyhodnocení vlivů a vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou stanoveny v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Náležitosti vyhodnocení vlivů na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti jsou stanoveny jiným právním předpisem.

§ 41

Charakter území

Charakter území se určuje zejména podle funkčního využití, struktury a typu zástavby, uspořádání veřejných prostranství, dalších prvků prostorového uspořádání a urbanistických, architektonických, estetických, kulturních a přírodních hodnot území, včetně jejich vzájemných vztahů a vazeb, a to především vymezením v územně plánovací dokumentaci.

Hlava II

Obecná a společná ustanovení

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 42

Oprávněný investor

(1) Oprávněným investorem se v tomto zákoně rozumí vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury.

(2) Oprávněný investor může požadovat, aby byl o úkonech orgánu územního plánování při projednání návrhů územně plánovací dokumentace a územních opatření vyrozuměn jednotlivě. Za tímto účelem se zřizuje seznam oprávněných investorů, které vede a spravuje ministerstvo.

(3) Ministerstvo zaznamená oprávněného investora do seznamu oprávněných investorů na základě žádosti. V žádosti oprávněný investor kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede

a)  seznam obcí, popřípadě krajů, kterých se vyrozumění týká, a

b)  doklad prokazující skutečnost, že je oprávněným investorem s územní působností na území uvedených obcí, popřípadě krajů.

(4) Je-li žádost podle odstavce 3 úplná, zaznamená ministerstvo oprávněného investora do 14 dnů ode dne obdržení žádosti do seznamu oprávněných investorů. Seznam oprávněných investorů zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup na národním geoportálu územního plánování.

(5) Záznam v seznamu oprávněných investorů je veden po dobu 5 let ode dne jeho zveřejnění. Žádost podle odstavce 3 lze podávat opakovaně. Změní-li se údaje poskytnuté oprávněným investorem podle odstavce 3, je oprávněný investor povinen o této skutečnosti neprodleně vyrozumět ministerstvo, který údaje v seznamu oprávněných investorů upraví.

§ 43

Zveřejňování a ukládání dokumentů

(1) Pořizovatel musí veřejnosti a dotčeným orgánům zajistit možnost seznámit se s návrhy zadání územně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentace nebo zprávy o jejím uplatňování, územních opatření a vymezení zastavěného území ode dne vyvěšení návrhu veřejnou vyhláškou.

(2) Příslušný pořizovatel zveřejňuje zadání územně plánovací dokumentace, zprávu o uplatňování územně plánovací dokumentace, územně plánovací dokumentaci, zastavěné území, územní studii a územní opatření a jejich návrhy v národním geoportálu územního plánování.

(3) Politiku územního rozvoje, včetně dokladů o jejím pořizování, územní rozvojový plán a územní opatření, které vydala vláda, včetně spisu k územnímu rozvojovému plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře, ukládá ministerstvo.

(4) Zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán a územní opatření, včetně spisu, ukládá pořizovatel u kraje nebo obce, pro něž byly pořízeny.

(5) Vymezení zastavěného území, včetně spisu, a územně plánovací podklady, včetně dokladů o jejich pořizování, ukládá příslušný pořizovatel.

Díl 2

Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti

§ 44

Kvalifikační požadavky

(1) Úřady územního plánování vykonávají územně plánovací činnost podle § 23 a 25 prostřednictvím úředníků6 splňujících kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

(2) Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje fyzická osoba, která

a)  má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování podle jiného právního předpisu7, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování,

b)  splňuje kvalifikační požadavky vzdělání podle tohoto zákona a

c)  splňuje kvalifikační požadavky praxe podle tohoto zákona.

(3) Ustanovení jiného právního předpisu o vydávání osvědčení o uznání rovnocennosti vzdělání8 se pro podmínky podle odstavce 2 nepoužije.

(4) Kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle odstavce 2 písm. b) a c) splňuje

a)  autorizovaný architekt, kterému byla udělena autorizace pro obor územní plánování nebo bez specifikace oboru podle autorizačního zákona, nebo autorizovaný inženýr pro obor městské inženýrství,

b)  fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání uznané pro autorizaci v oboru územní plánování a nejméně 18 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě, nebo

c)  fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání ve studijním programu náležejícím do oblasti vzdělávání architektura a urbanismus, stavebnictví nebo geografie a nejméně 24 měsíců praxe při výkonu územně plánovací činnosti ve veřejné správě.

(5) Úředník nesplňující kvalifikační požadavky může vykonávat územně plánovací činnost úřadu územního plánování, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením úředníka splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nejvýše však po dobu 3 let.

§ 45

Výjimka z kvalifikačních požadavků

(1) Výjimku z kvalifikačního požadavku vzdělání ministerstvo udělí na základě žádosti úředníka územního samosprávného celku, který vykonává územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy, splňuje kvalifikační požadavky praxe a má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu7.

(2) Při posuzování žádosti ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, na nichž se prokazatelně osobně podílel, a z příloh žádosti uvedených v odstavci 3 písm. b) a c).

(3) Součástí žádosti o udělení výjimky z kvalifikačního požadavku vzdělání je

a)  doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů v délce nejméně 18 měsíců, včetně výčtu územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích podkladů, na jejichž pořízení se žadatel osobně podílel, s uvedením rozsahu svého podílu,

b)  kopie návrhu zadání nebo zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace a úkonů pořizovatele při pořizování návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, anebo stanoviska krajského úřadu k návrhu územního plánu, na kterých se žadatel osobně podílel,

c)  posudek o pracovní činnosti9 nebo jiný doklad prokazující kvalitu práce žadatele,

d)  kopie osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost územní plánování, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování.

Díl 3

Pořizovatelská činnost

Oddíl 1

Pořizovatel a určený zastupitel

§ 46

Pořizovatel

(1) Pořizovatelem se v tomto zákoně rozumí

a)  ministerstvo,

b)  Ministerstvo obrany,

c)  úřad územního plánování a

d)  obecní úřad na základě potvrzení krajského úřadu o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti.

(2) Pořizovatel vykonává územně plánovací činnost prostřednictvím

a)  státního zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru a zařazen na služební místo nebo jmenován na služební místo představeného k výkonu v oboru státní služby, jehož součástí je územní plánování,

b)  úředníka územního samosprávného celku splňujícího kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, nebyla-li mu z nich udělena výjimka, nebo

c)  osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, které bylo uděleno oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti ministerstvem (dále jen „zástupce pořizovatele“).

(3) Výkon územně plánovací činnosti osobami podle odstavce 2 a činnost projektanta jsou vzájemně neslučitelné.

§ 47

Územně plánovací činnost vykonávaná
obecním úřadem

(1) Obecní úřad může vykonávat územně plánovací činnost podle § 26 pouze na základě potvrzení vydaného krajským úřadem o tom, že zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

(2) V žádosti o vydání potvrzení obecní úřad uvede

a)  své identifikační údaje,

b)  informaci o tom, jakou územně plánovací dokumentaci, popřípadě územní studii hodlá pořizovat,

c)  doklad, že bude vykonávat územně plánovací činnost prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

(3) Krajský úřad do 30 dnů od obdržení žádosti podle odstavce 2 přezkoumá, zda obecní úřad bude územně plánovací činnost vykonávat prostřednictvím osoby splňující požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, a vydá obecnímu úřadu potvrzení nebo mu sdělí, že potvrzení nelze vydat. Součástí potvrzení je stanovení rozsahu výkonu územně plánovací činnosti obecním úřadem. Potvrzení zašle krajský úřad současně ministerstvu a úřadu územního plánování.

(4) Ministerstvo zajistí obecnímu úřadu přístup do národního geoportálu územního plánování v rozsahu potvrzení podle odstavce 3.

§ 48

Překážky výkonu územně plánovací
činnosti

(1) Nemůže-li obecní úřad v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace nebo územní studie zajistit výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, pořizování neprodleně přeruší a sdělí tuto skutečnost ministerstvu a krajskému úřadu. Krajský úřad na základě oznámení podle věty první zruší obecnímu úřadu potvrzení podle § 47 odst. 3.

(2) Ve sdělení podle odstavce 1 obecní úřad uvede, zda

a)  předloží zastupitelstvu návrh na ukončení pořizování,

b)  požaduje, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obce s rozšířenou působností, nebo

c)  učiní kroky, aby zajistil výkon územně plánovací činnosti prostřednictvím osoby, která splňuje kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti.

(3) Požaduje-li obec, aby pořizování dokončil úřad územního plánování obce s rozšířenou působností, předá krajský úřad tuto žádost příslušnému úřadu územního plánování. Požadavek podle věty první se považuje za žádost obce podle § 25 písm. b).

(4) Je-li pro obec pořizována úřadem územního plánování územní studie, která je podmínkou pro rozhodování v území podle § 81 odst. 4, může zastupitelstvo určit zastupitele, který při jejím pořizování spolupracuje s pořizovatelem; ustanovení o určeném zastupiteli se použijí přiměřeně.

§ 49

Určený zastupitel

(1) Zastupitelstvo obce a zastupitelstvo kraje určí člena zastupitelstva, který při pořizování územně plánovací dokumentace obce nebo kraje spolupracuje s pořizovatelem (dále jen „určený zastupitel“).

(2) Pořizovatel při pořizování územně plánovací dokumentace postupuje v součinnosti s určeným zastupitelem.

(3) Nedojde-li mezi pořizovatelem a určeným zastupitelem ke shodě, je pro pokračování v pořizování územně plánovací dokumentace z hlediska souladu návrhu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, s právními předpisy a se stanovisky nadřízeného orgánu územního plánování a dotčených orgánů rozhodující řešení navržené pořizovatelem, v ostatních případech řešení navržené určeným zastupitelem.

(4) Zastupitelstvo obce, pro kterou pořizuje územní studii úřad územního plánování, může určit člena zastupitelstva nebo osobu uvedenou v § 46 odst. 2, která při pořizování územní studie spolupracuje s pořizovatelem; ustanovení o určeném zastupiteli se uplatní přiměřeně.

Oddíl 2

Zástupce pořizovatele

§ 50

Obecná ustanovení

(1) Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti osobě, která

a)  je plně svéprávná,

b)  má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost v územním plánování, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování,

c)  splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle § 44 odst. 4,

d)  je bezúhonná,

e)  vykonávala územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy; při posuzování ministerstvo vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace, na níž se osobně podílel.

(2) Seznam zástupců pořizovatele vede ministerstvo a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup v národním geoportálu územního plánování.

§ 51

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonnou se pro účely udělení oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti nepovažuje osoba,

a)  která byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s výkonem územně plánovací činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena, nebo

b)  které bylo Českou komorou architektů pravomocně uloženo disciplinární opatření ve formě pozastavení nebo odnětí autorizace.

(2) Osoba, která není státním občanem České republiky a nemá na území České republiky povolen trvalý pobyt, dokládá bezúhonnost výpisem z evidence obdobné Rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, nebo státem posledního pobytu. Osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie.

(3) Pro ověření bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z Rejstříku trestů, včetně přílohy obsahující cizozemská odsouzení. Žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis z Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Česká komora architektů bezodkladně uvědomí ministerstvo o pravomocném uložení disciplinárního opatření spočívajícího v pozastavení nebo odnětí autorizace zástupce pořizovatele.

§ 52

Žádost o udělení oprávnění

(1) Součástí žádosti o udělení oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti je

a)  doklad o dosaženém vzdělání podle § 44 odst. 3, nebo doklad o udělení výjimky podle § 45 odst. 1,

b)  doklad o praxi ve veřejné správě při pořizování územně plánovací dokumentace,

c)  kopie osvědčení zvláštní odborné způsobilosti v územním plánování, nebo kopie osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky podle zákona o státní službě,

d)  výčet žadatelem pořizované územně plánovací dokumentace, na níž se osobně podílel, s uvedením rozsahu jeho podílu.

(2) Ministerstvo může požádat krajský úřad o vyjádření, zda v posledních 3 letech před podáním žádosti u územně plánovací dokumentace, u které vykonával žadatel činnost pořizovatele, neučinil opatření při kontrole ve věcech územního plánování.

§ 53

Udělení a zánik oprávnění

(1) Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti se uděluje na dobu 5 let. Tato doba se na žádost zástupce pořizovatele prodlouží o 5 let, a to i opakovaně, splňuje-li podmínky § 50 odst. 1.

(2) Oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti zaniká

a)  dnem doručení písemného prohlášení zástupce pořizovatele o ukončení činnosti ministrovi pro místní rozvoj,

b)  uplynutím doby, na kterou bylo uděleno,

c)  dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena svéprávnost zástupce pořizovatele,

d)  ztrátou bezúhonnosti, nebo

e)  zrušením oprávnění podle odstavce 3.

(3) Ministerstvo zruší oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti, pokud zástupce pořizovatele

a)  poruší opakovaně nebo hrubým způsobem právní předpisy při výkonu územně plánovací činnosti, nebo

b)  přestal splňovat podmínky pro výkon funkce.

(4) Osoba, které zaniklo oprávnění k výkonu územně plánovací činnosti, o této skutečnosti bezodkladně informuje obecní úřad, pro který tuto činnost vykonává, a předloží mu návrh dalšího postupu pořizování územně plánovací dokumentace nebo územní studie.

Díl 4

Dotčené orgány v procesu územního plánování

§ 54

Stanoviska a vyjádření dotčených orgánů

(1) Dotčené orgány uplatňují stanoviska, která nejsou rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro pořizování územně plánovací dokumentace, územních opatření nebo vymezení zastavěného území, není-li při řešení rozporů stanoveno jinak. Ustanovení § 149 odst. 2 správního řádu se použije pro obsah stanovisek obdobně.

(2) Dotčené orgány uplatňují vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace, vyhodnocení vlivů, návrhu zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace a návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace.

(3) Obsahuje-li posuzovaný návrh varianty řešení, dotčený orgán posuzuje každou variantu samostatně.

(4) Jsou-li v rámci procesu pořizování nástrojů územního plánování stanoveny lhůty pro uplatnění stanovisek nebo vyjádření a dotčený orgán v této lhůtě stanovisko nebo vyjádření neuplatní, k později uplatněnému stanovisku nebo vyjádření se nepřihlíží.

§ 55

Řešení rozporů

Orgány územního plánování projednávají protichůdná stanoviska dotčených orgánů. Dojde-li k rozporu mezi pořizovatelem a dotčenými orgány, jakož i mezi dotčenými orgány navzájem, postupuje se podle správního řádu.

Díl 5

Společná ustanovení

§ 56

Územní rezerva

(1) Územní rezervou se v tomto zákoně rozumí plocha nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit.

(2) Při vymezení územní rezervy se v územně plánovací dokumentaci stanoví její uvažované budoucí využití, popřípadě podmínky pro jeho prověření.

(3) Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen změnou územně plánovací dokumentace.

(4) Územní rezerva se neposuzuje z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj území, na životní prostředí, na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti ani z hlediska předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa; uvedené vlivy se posuzují až při změně územně plánovací dokumentace, která má umožnit stanovené využití.

(5) V územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit.

(6) Účelnost dalšího trvání vymezení územní rezervy pořizovatel vždy vyhodnotí podle § 107 odst. 2 písm. a).

Úplné znění a koordinační výkres

§ 57

(1) Úplným zněním územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území (dále jen „úplné znění“) se rozumí účinné znění územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území se zapracovanými pozdějšími změnami. Úplné znění obsahuje textovou a grafickou část.

(2) Zpracování úplného znění zajistí pořizovatel změny územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území.

(3) Koordinačním výkresem se rozumí výkres zahrnující navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území.

(4) Úplné znění se po vydání změny územně plánovací dokumentace opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje

a)  označení správního orgánu, který poslední změnu vydal,

b)  pořadové číslo poslední změny,

c)  datum nabytí účinnosti poslední změny,

d)  jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.

§ 58

(1) Dojde-li při vyhotovení úplného znění k pochybení, pořizovatel chybu bezodkladně odstraní nebo zajistí její odstranění; případné vady při vyhotovení úplného znění nemají vliv na účinnost změny územně plánovací dokumentace.

(2) Za padělání nebo pozměňování úplného znění se nepovažuje změna způsobu grafického vyjádření.

§ 59

Jednotný standard

(1) Územně plánovací dokumentace, její změna a úplné znění, územní studie, vymezení zastavěného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření se vyhotovují v elektronické verzi ve strojově čitelném formátu10, včetně prostorových dat11, rovněž ve vektorové formě.

(2) Vybrané části územně plánovací dokumentace, její změny a úplné znění, vymezení zastavěného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření se zpracovávají v jednotném standardu.

(3) Jednotný standard územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územního opatření stanoví jejich standardizované části a požadavky na

a)  geodetický referenční systém,

b)  strukturu standardizovaných částí,

c)  grafické vyjádření standardizovaných částí,

d)  výměnný formát dat a

e)  metadata.

(4) Podrobný obsah jednotného standardu včetně stanovení vybraných částí územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územního opatření, které se zpracovávají v jednotném standardu, a požadavky na strojově čitelný formát stanoví prováděcí právní předpis.

§ 60

Mapové a další podklady pro územně
plánovací činnost

(1) Mapovými podklady pro územně plánovací činnost (dále jen „mapové podklady“) jsou katastrální mapa a základní státní mapová díla; mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území.

(2) Mapovým podkladem jsou dále základní báze geografických dat a tematická státní mapová díla.

(3) Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností zjištěných vlastním průzkumem území; záznam o provedeném doplnění se ukládá u pořizovatele.

(4) Při územně plánovací činnosti se jako další podklad používají digitální technická mapa kraje, digitální technická mapa obce, je-li k dispozici, a digitální mapa veřejné správy podle jiného právního předpisu14.

Hlava III

Nástroje územního plánování

Díl 1

Obecné ustanovení

§ 61

Druhy nástrojů územního plánování

Nástroji územního plánování jsou

a)  územně plánovací podklady, kterými jsou územně analytické podklady a územní studie,

b)  politika územního rozvoje,

c)  územně plánovací dokumentace, kterými jsou územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,

d)  vymezení zastavěného území,

e)  územní opatření, kterými jsou územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území.

Díl 2

Územně plánovací podklady

Oddíl 1

Územně analytické podklady

§ 62

(1) Územně analytické podklady slouží zejména jako odborný podklad pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovacích dokumentací, územních studií, územních opatření, vymezení zastavěného území a pro rozhodování v území.

(2) Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

(3) Náležitosti obsahu územně analytických podkladů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 63

Údaje o území

(1) Údaji o území jsou informace nebo data o stavu území a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; součástí údaje o území jsou také metadata.

(2) Údaje o území poskytuje pořizovateli poskytovatel údajů o území, kterým je

a)  orgán veřejné správy, s jehož působností údaje o území souvisejí, nebo právnická osoba, jejímž zřizovatelem je stát nebo územní samosprávný celek,

b)  vlastník dopravní nebo technické infrastruktury,

c)  provozovatel staveb a zařízení, z jejichž provozu vznikají omezení v území podle jiného právního předpisu15.

§ 64

Poskytování údajů o území

(1) Poskytovatel údajů o území poskytuje údaje v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom odpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost, a to v rozsahu charakteristik přesnosti uvedených v rámci metadat. Údaje o území se poskytují ve formátech a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Povinnost poskytnutí údajů o území je splněna jejich vložením do digitální technické mapy kraje16, do národního geoportálu územního plánování nebo do registru územní identifikace, adres a nemovitostí17.

(2) Údaje o území mohou být použity pouze pro činnost orgánů veřejné správy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie.

(3) Vlastník dopravní nebo technické infrastruktury má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli. Náklady hradí pořizovatel na základě žádosti vlastníka dopravní nebo technické infrastruktury.

(4) Poskytovatel údajů o území, který nesplní povinnost podle odstavce 1, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na změny územně plánovací dokumentace, územní studie a na aktualizaci územně analytických podkladů a odpovídá za škodu vzniklou v důsledku toho, že údaje o území neposkytl nebo je poskytl nesprávné.

§ 65

Pořizování a aktualizace územně analytických podkladů

(1) Územně analytické podklady a jejich aktualizace pořizuje pořizovatel na základě průzkumů území, údajů o území a dalších dostupných informací. Pořizovatel zohledňuje také prognózy dalšího vývoje území, aby získal představu o jeho budoucím stavu a vývoji.

(2) Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů je i digitální technická mapa kraje nebo obce, je-li k dispozici.

(3) Pořizovatel průběžně aktualizuje územně analytické podklady a nejpozději do 4 let od jejich poslední úplné aktualizace pořídí návrh nové úplné aktualizace.

§ 66

Projednání územně analytických
podkladů

(1) Územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností a jejich úplnou aktualizaci projedná pořizovatel v rozsahu určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu.

(2) Pořizovatel upraví územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností podle výsledku projednání a bezodkladně je vloží do národního geoportálu územního plánování.

(3) Územně analytické podklady pro území kraje a jejich úplnou aktualizaci předkládá pořizovatel k projednání radě kraje v rozsahu a formě stanovené prováděcím právním předpisem.

(4) Krajský úřad vloží územně analytické podklady pro území kraje do národního geoportálu územního plánování do 10 dnů od jejich projednání podle odstavce 3.

Oddíl 2

Územní studie

§ 67

Účel

(1) Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů v území, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat jeho využití a uspořádání.

(2) Územní studie slouží jako odborný podklad pro

a)  rozhodování v území, a to pouze v těch částech, v nichž je v souladu s územně plánovací dokumentací,

b)  pořizování územně plánovací dokumentace, a to pouze v těch částech, v nichž není v rozporu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,

c)  pořizování politiky územního rozvoje.

§ 68

Pořízení

(1) Pořizovatel pořizuje územní studii

a)  v případech, kdy je to požadováno územně plánovací dokumentací,

b)  z vlastního podnětu, nebo

c)  z jiného podnětu.

(2) Náklady na zpracování územní studie požadované územně plánovací dokumentací hradí orgán, který územně plánovací dokumentaci vydal. Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit úhradou nákladů na zpracování územní studie od toho, kdo tento podnět podal.

(3) V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Pořizovatel může stanovit, že ten, kdo hodlá změnu v území realizovat, zajistí zpracování územní studie na své náklady.

(4) Jedná-li se o územní studii, jejíž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka pro rozhodování v území, předloží pořizovatel její návrh k projednání zastupitelstvu obce, které územní plán schválilo. Neprojedná-li zastupitelstvo obce návrh územní studie ve lhůtě 90 dnů ode dne jeho předložení zastupitelstvu obce pořizovatelem, platí, že s návrhem souhlasí.

(5) Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu územní studie a vloží ji do 7 dnů ode dne, kdy schválil možnost jejího využití do národního geoportálu územního plánování; toto vložení je podmínkou využití územní studie.

§ 69

Prověření územní studie

(1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování a následně vždy do 8 let prověří její aktuálnost a v případě kladného výsledku prověření zajistí vložení dat o této skutečnosti do národního geoportálu územního plánování, jinak územní studii z národního geoportálu územního plánování vypustí.

(2) Nedojde-li ke vložení dat o prověření aktuálnosti územní studie ani k vypuštění územní studie z národního geoportálu územního plánování pořizovatelem ve lhůtě podle odstavce 1, vypustí Ministerstvo, nebo jím pověřená organizační složka státu, do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1 územní studii z národního geoportálu územního plánování.

 

 

Díl 3

Politika územního rozvoje

§ 70

Politika územního rozvoje

(1) Politika územního rozvoje je strategickým dokumentem, který určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v celostátních, přeshraničních a mezinárodních souvislostech a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Politika územního rozvoje se zpracovává pro celé území státu.

(2) Politika územního rozvoje s ohledem na možnosti území koordinuje tvorbu a změny územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje, tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území celostátního významu a stanoví úkoly zajišťující tuto koordinaci.

(3) Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a její zveřejnění v národním geoportálu územního plánování. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání územně plánovací dokumentace dnem následujícím po dni uveřejnění sdělení podle věty první.

§ 71

Obsah

(1) Politika územního rozvoje

a)  stanoví celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území České republiky,

b)  stanoví koncepci sídelní struktury České republiky,

c)  vymezí oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které jsou mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „rozvojové oblasti“), a území s vazbou na kapacitní dopravní infrastrukturu propojující rozvojové oblasti a významná centra osídlení (dále jen „rozvojové osy“),

d)  vymezí oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „specifické oblasti“),

e)  vymezí záměry dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a celostátního významu nebo záměry dopravní a technické infrastruktury, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a

f)  stanoví úkoly podle § 70 odst. 2.

(2) K návrhu politiky územního rozvoje ministerstvo zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40.

(3) Obsah a struktura politiky územního rozvoje jsou stanoveny v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

§ 71a

Návrh

(1) Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji.

(2) Ministerstvo životního prostředí na žádost ministerstva ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení návrhu obsahu politiky územního rozvoje stanoví požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí nejpozději 10 dní před uplynutím lhůty podle věty první.

(3) Návrh politiky územního rozvoje pořizuje ministerstvo na základě

a)  územně plánovacích podkladů,

b)  dokumentů určených k podpoře regionálního rozvoje,

c)  podkladů a dokumentů veřejné správy, které mají v mezinárodních a celostátních souvislostech vliv na využívání území státu,

d)  zprávy o stavu životního prostředí a

e)  mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k územnímu rozvoji.

§ 71b

Projednání návrhu

(1) Ministerstvo zveřejní návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů v národním geoportálu územního plánování a současně návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů zašle

a)  ministerstvům,

b)  jiným ústředním správním úřadům a

c)  krajům.

(2) Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce a veřejnost mohou písemně uplatnit své připomínky do 60 dnů od zveřejnění návrhu politiky územního rozvoje. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.

(3) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí zašle návrh politiky územního rozvoje spolu s vyhodnocením vlivů sousedním státům, jejichž území může být uplatňováním politiky územního rozvoje významně ovlivněno a nabídne jim konzultace. Projeví-li sousední stát o konzultace zájem, ministerstvo se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem životního prostředí konzultací účastní.

(4) Ministerstvo v návrhu politiky územního rozvoje zohlední připomínky, výsledky vyhodnocení vlivů a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací.

§ 71c

Stanovisko k návrhu koncepce

(1) Ministerstvo zašle návrh vyhodnocení uplatněných připomínek, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací Ministerstvu životního prostředí jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(2) Ministerstvo životního prostředí stanovisko uplatní do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Nejedná-li se o změnu politiky územního rozvoje, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů, které Ministerstvo životního prostředí sdělí ministerstvu nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů.

(3) Neuplatní-li Ministerstvo životního prostředí stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je možné politiku územního rozvoje schválit i bez tohoto stanoviska; v takovém případě ministerstvo zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací.

(4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že politika územního rozvoje má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku podle § 54 odst. 1.

§ 71d

Schválení a uplatňování

(1) Ministerstvo předkládá návrh politiky územního rozvoje ke schválení vládě.

(2) Ministerstvo nejpozději do 4 let od schválení politiky územního rozvoje a poté nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování politiky územního rozvoje.

(3) Za účelem vyhodnocení uplatňování politiky územního rozvoje zpracuje ministerstvo ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji zprávu o plnění politiky územního rozvoje (dále jen „zpráva o plnění“), která obsahuje zejména

a)  vyhodnocení plnění úkolů politiky územního rozvoje,

b)  problémy k řešení v politice územního rozvoje vyplývající z územně analytických podkladů,

c)  posouzení vlivu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje, podkladů a dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování politiky územního rozvoje,

d)  vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území vyplývajících z uplatňování politiky územního rozvoje z hlediska možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci,

e)  vyhodnocení potřeby pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje.

(4) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 3 písm. e) potřeba pořízení změny politiky územního rozvoje nebo nové politiky územního rozvoje, obsahuje zpráva o plnění dále zejména

a)  návrhy na změnu politiky územního rozvoje včetně jejich zdůvodnění, popřípadě návrh a důvody na pořízení nového návrhu politiky územního rozvoje,

b)  stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny,

c)  stanovisko Ministerstva životního prostředí zpracované na základě kritérií podle přílohy č. 8 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí,

d)  návrh opatření, která je nutné provést v územně plánovací činnosti krajů a obcí a v činnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů.

(5) Ministerstvo zveřejní návrh zprávy o plnění v národním geoportálu územního plánování a stanoví lhůtu pro podání písemných připomínek obcí a veřejnosti, která nesmí být kratší než 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Připomínky se podávají ministerstvu. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.

(6) Návrh zprávy o plnění předloží ministerstvo vládě, která

a)  vezme zprávu o plnění na vědomí, není-li vyžadována změna nebo pořízení nové politiky územního rozvoje, nebo

b)  schválí zprávu o plnění a rozhodne o změně politiky územního rozvoje nebo o pořízení návrhu nové politiky územního rozvoje.

§ 71e

Změna

(1) Změna politiky územního rozvoje se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí. Pro zpracování a projednání změny politiky územního rozvoje se § 71a až 71c použijí ob­dobně.

(2) Vyhodnocení vlivů změny politiky územního rozvoje se zpracovává pouze v případě, stanoví-li tak Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku podle § 71d odst. 4 písm. c).

(3) Ministerstvo zajistí vyhotovení úplného znění politiky územního rozvoje po její změně. Změnu politiky územního rozvoje a úplné znění politiky územního rozvoje po její změně ministerstvo zveřejní v národním geoportálu územního plánování.

(4) Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda na návrh rozhodnout o změně politiky územního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o plnění. V takovém případě vláda může rozhodnout o zkrácení lhůt uvedených v § 71b odst. 2 a § 71c odst. 2.

(5) Návrh na změnu politiky územního rozvoje z důvodu naléhavého veřejného zájmu může podat ústřední orgán státní správy nebo rada kraje a obsahuje

a)  údaje umožňující identifikaci navrhovatele,

b)  obsah změny politiky územního rozvoje,

c)  důvody pro pořízení změny, včetně uvedení naléhavého veřejného zájmu,

d)  stanovisko podle § 45i odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny a

e)  stanovisko Ministerstva životního prostředí s uvedením, má-li být změna politiky územního rozvoje posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí.

(6) Vláda může v odůvodněných případech rozhodnout o souběžném pořízení změny politiky územního rozvoje a územního rozvojového plánu nebo jeho změny.

Díl 4

Územně plánovací dokumentace

Oddíl 1

Účel a základní obsahové náležitosti územně plánovací dokumentace

§ 72

Společná ustanovení

(1) Územně plánovací dokumentace nesmí obsahovat podrobnosti, které náležejí svým obsahem navazující územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí.

(2) Územně plánovací dokumentace a její odůvodnění obsahuje textovou část a grafickou část. Obsah a struktura územně plánovací dokumentace a obsah odůvodnění územně plánovací dokumentace jsou stanoveny v přílohách č. 6 až 9 k tomuto zákonu.

(3) Územně plánovací dokumentací se rozumí i změna územně plánovací dokumentace.

(4) Pro obsah územně plánovací dokumentace vojenského újezdu se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně. Návrh územně plánovací dokumentace vojenského újezdu se podle tohoto zákona projednává jen v rozsahu vlivů přesahujících hranice vojenského újezdu.

§ 73

Forma a závaznost územně plánovací
dokumentace

(1) Územně plánovací dokumentace se vydává formou opatření obecné povahy.

(2) Územně plánovací dokumentace je závazná pro rozhodování v území a další změny v území. Drobné stavby lze realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací

(3) Nadřazená územně plánovací dokumentace je závazná pro obsah navazující územně plánovací dokumentace. K části navazující územně plánovací dokumentace, která je v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, se nepřihlíží.

(4) Je-li to účelné, navazující územně plánovací dokumentace zpřesňuje rozsah ploch a koridorů vymezených v nadřazené územně plánovací dokumentaci.

(5) Zpřesněním podle odstavce 4 se rozumí vymezení ploch a koridorů v území zahrnutém do plochy nebo koridoru vymezeného v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Zpřesněním plochy nebo koridoru se upřesňuje také území, k němuž se vztahují podmínky stanovené v nadřazené územně plánovací dokumentaci pro zpřesňovanou plochu nebo koridor.

Územní rozvojový plán

§ 74

(1) Územní rozvojový plán zpřesňuje záměry vymezené v politice územního rozvoje v souladu s cíli a úkoly územního plánování, vymezuje další záměry, zohledňuje požadavky vyplývající ze strategických koncepcí České republiky a mezinárodních závazků a přispívá k jejich naplňování.

(2) Územní rozvojový plán vymezuje

a)  zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory určené pro umístění záměrů dopravní a technické infrastruktury mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým významem území jednoho kraje, vymezené politikou územního rozvoje a stanovuje účel jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území,

b)  zastavitelné plochy, transformační plochy, plochy a koridory pro další záměry mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahující svým významem území jednoho kraje, které nejsou vymezeny v politice územního rozvoje a o kterých tak rozhodne vláda, a stanovuje účel jejich vymezení, popřípadě podmínky pro rozhodování v území,

c)  územní systém ekologické stability nadregionálního významu a

d)  veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

§ 75

(1) Územní rozvojový plán může vymezit plochu nebo koridor územní rezervy.

(2) Územní rozvojový plán může stanovit pořadí provádění změn v území.

(3) K podrobnějšímu prověření navrženého řešení může územní rozvojový plán ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie.

§ 76

(1) Územní rozvojový plán se pořizuje a vydává pro celé území státu.

(2) K návrhu územního rozvojového plánu ministerstvo zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40.

Zásady územního rozvoje

§ 77

(1) Zásady územního rozvoje jsou základním koncepčním dokumentem kraje k usměrňování jeho územního rozvoje a ochrany hodnot jeho území.

(2) Zásady územního rozvoje

a)  stanoví koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury kraje, se zohledněním koncepce sídelní struktury státu obsažené v politice územního rozvoje,

b)  zpřesňují vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os obsažených v politice územního rozvoje a, je-li to účelné, vymezí rozvojové oblasti a rozvojové osy nadmístního významu,

c)  zpřesňují vymezení specifických oblastí obsažených v politice územního rozvoje a, je-li to účelné, vymezí specifické oblasti nadmístního významu,

d)  přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují věcná řešení obsažená v územním rozvojovém plánu, zejména zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory a územní systém ekologické stability nadregionálního významu,

e)  vymezují zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory nadmístního významu, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ploch pro těžbu nerostů, územního systému ekologické stability regionálního významu, stanoví účel, pro který jsou vymezeny, a požadavky na jejich využití,

f)  vymezují krajiny a stanoví jejich cílové kvality podle Evropské úmluvy o krajině18, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení,

g)  přebírají a, je-li to účelné, zpřesňují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, obsažené v územním rozvojovém plánu,

h)  vymezují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy, transformační plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit,

i)  stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí, a to i s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře a obnovitelným a druhotným zdrojům energie.

§ 78

(1) Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem a určují strategii pro jejich naplňování.

(2) Je-li to účelné, zásady územního rozvoje stanoví podrobnější řešení obsažené v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu a řeší další záležitosti, které přesahují svým významem nebo rozsahem území obce; přitom mohou obsahovat řešení vybraného území, koridoru nebo plochy v podrobnějším měřítku.

(3) Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochu nebo koridor územní rezervy.

(4) Zásady územního rozvoje mohou stanovit pořadí provádění změn v území.

(5) K podrobnějšímu prověření navrženého řešení mohou zásady územního rozvoje ve vybraných územích nebo koridorech uložit pořízení územní studie.

§ 79

(1) Zásady územního rozvoje se pořizují a vydávají pro celé území kraje.

(2) Záležitosti celostátního významu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, mohou být součástí zásad územního rozvoje, nevyloučí-li to nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101 z důvodů potřeby jejich nadregionální koordinace.

(3) K návrhu zásad územního rozvoje pořizovatel zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40.

(4) Zásady územního rozvoje hlavního města Prahy řeší záležitosti celoměstského významu; přitom se ustanovení stanovící obsah zásad územního rozvoje týkající se rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí a sídelní struktury použijí přiměřeně.

Územní plán

§ 80

(1) Územní plán je základním koncepčním dokumentem obce k usměrňování územního rozvoje a ochrany hodnot jejího území.

(2) Územní plán

a)  vymezí zastavěné území a stanoví datum, k němuž je vymezeno,

b)  stanoví základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřenou zejména v cílech zlepšování jeho dosavadního stavu a požadavcích na rozvoj a ochranu jeho hodnot,

c)  stanoví urbanistickou koncepci, jejíž součástí je i urbanistická kompozice, vymezení ploch podle stávajícího nebo nově požadovaného způsobu využití (dále jen „plocha s rozdílným způsobem využití“), vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch, systému veřejných prostranství a systému sídelní zeleně,

d)  stanoví koncepci veřejné infrastruktury, jejíž součástí je i stanovení podmínek pro její umisťování, vymezení ploch a koridorů pro veřejnou infrastrukturu, včetně stanovení podmínek pro jejich využití,

e)  stanoví koncepci uspořádání krajiny, jejíž součástí je i vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, ploch změn v krajině a stanovení podmínek pro jejich využití, vymezení a stanovení podmínek pro zelenou infrastrukturu včetně územního systému ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi a suchem, rekreaci a dobývání ložisek nerostných surovin,

f)  stanoví podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního využití, pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a charakteru území,

g)  vymezí veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

(3) Územní plán přebírá věcná řešení zásad územního rozvoje, zejména plochy a koridory a, je-li to účelné, zpřesňuje je. Nezohlednily-li zásady územního rozvoje dosud věcná řešení obsažená v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, územní plán tato řešení přebírá a, je-li to účelné, zpřesňuje je.

§ 81

(1) Územní plán může vymezit plochy a koridory územních rezerv a členit území podle převažujícího charakteru na lokality.

(2) Územní plán může vymezit zastavitelné území. Do zastavitelného území se zahrne zastavěné území, zastavitelné plochy a transformační plochy.

(3) V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě územní plán stanoví základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.

(4) Územní plán může ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie nebo vydání regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování v území a stanoví základní podmínky pro pořízení územní studie a základní podmínky pro pořízení regulačního plánu nebo zadání regulačního plánu a lhůtu pro vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování nebo pro nabytí účinnosti regulačního plánu, která nesmí být v obou případech delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.

(5) Územní plán může vymezit plochu nebo koridor, v nichž je rozhodování v území podmíněno architektonickou nebo urbanistickou soutěží. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obec, jejíž zastupitelstvo územní plán vydalo. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž může namísto obce zajistit na své náklady ten, kdo hodlá v této ploše nebo koridoru záměr realizovat.

(6) Územní plán může stanovit pořadí provádění změn v území.

§ 82

(1) Územní plán se pořizuje a vydává, rozhodne-li tak zastupitelstvo obce, a to pro celé území obce, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

(2) Územní plán může být pořízen a vydán i pro část území hlavního města Prahy. V takovém případě obsahuje územní plán vymezení řešeného území. Územní plán hlavního města Prahy se považuje za nadřazenou územně plánovací dokumentaci.

(3) Územní plán může pro celé území obce nebo pro jeho část obsahovat prvky regulačního plánu, stanoví-li tak zastupitelstvo obce v zadání územního plánu nebo v zadání změny územního plánu.

§ 83

(1) K návrhu územního plánu pořizovatel zajistí vyhodnocení vlivů, je-li to vyžadováno podle § 40.

(2) Územní plán může vymezit architektonicky nebo urbanisticky významné stavby19.

(3) Poskytování veřejných prostředků podle jiných právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem.

§ 84

Záležitosti nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, nevyloučí-li to nadřízený orgán ve stanovisku podle § 101 z důvodů potřeby jejich nadmístní koordinace.

Regulační plán

§ 85

(1) Regulační plán v řešeném území stanoví podrobné podmínky pro

a)  vymezení a využití pozemků,

b)  umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, a urbanistických a architektonických podmínek,

c)  umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,

d)  ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu.

(2) Regulační plán dále zpravidla stanoví

a)  uliční a stavební čáry,

b)  vzájemné odstupy staveb a odstupy staveb od hranice pozemku,

c)  půdorysnou velikost stavby, výšku, objem a tvar stavby,

d)  základní údaje o kapacitě stavby,

e)  určení částí pozemku, které mohou být zastavěny, nebo zastavitelnost pozemku dalšími stavbami,

f)  základní podmínky pro požární ochranu,

g)  podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability.

§ 86

(1) Regulační plán se pořizuje a vydává pro řešené území, rozhodne-li tak zastupitelstvo obce.

(2) Regulační plán může vymezit veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pozemky pro asanaci, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

(3) V regulačním plánu lze vymezit záměr, pro který je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování v území. V takovém případě obsahuje základní podmínky pro uzavření plánovací smlouvy a lhůtu pro uzavření plánovací smlouvy, která nesmí být delší než 4 roky. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti.

(4) Regulační plán může vymezit záměr, pro který je provedení architektonické nebo urbanistické soutěže podmínkou pro rozhodování v území. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž zajistí na požádání stavebníka na své náklady obec, jejíž zastupitelstvo regulační plán vydalo, není-li dohodnuto jinak. Architektonickou nebo urbanistickou soutěž může namísto obce zajistit na své náklady ten, kdo hodlá tento záměr realizovat.

(5) Regulační plán může stanovit pořadí provádění změn v území nebo architektonicky nebo urbanisticky významné stavby19.

Oddíl 2

Pořízení územně plánovací dokumentace

§ 87

Rozhodnutí o pořízení
a návrh zadání

(1) O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán příslušný k jejímu vydání (dále jen „schvalující orgán“) z

a)  vlastního podnětu, nebo

b)  podnětu podle § 109 odst. 1, jedná-li se o regulační plán nebo změnu územně plánovací dokumentace.

(2) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územně plánovací dokumentace (dále jen „návrh zadání“) na základě rozhodnutí podle odstavce 1, a územně plánovacích podkladů. Jako podklad pro zpracování návrhu zadání lze využít i doplňující průzkumy a rozbory.

(3) V návrhu zadání se stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územně plánovací dokumentace, v případě regulačního plánu a územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy se vymezí řešené území.

(4) Náležitosti obsahu a strukturu zadání zásad územního rozvoje, zadání územního plánu a zadání regulačního plánu stanoví prováděcí právní předpis.

Projednání a schválení návrhu zadání

§ 88

(1) Pořizovatel bezodkladně zveřejní návrh zadání v národním geoportálu územního plánování a toto zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou. Pořizovatel oznámí zveřejnění jednotlivě dotčeným orgánům a

a)  ministerstvu, územním samosprávným celkům v řešeném území a s řešeným územím přímo sousedícím v případě zásad územního rozvoje,

b)  nadřízenému orgánu územního plánování a územním samosprávným celkům s řešeným územím přímo sousedícím v případě územního plánu.

(2) Územní samosprávný celek, pro který má být územně plánovací dokumentace pořizována, zveřejní návrh zadání na své úřední desce. Návrh zadání územního rozvojového plánu zveřejní na své úřední desce ministerstvo.

§ 89

(1) Pořizovatel zašle bezodkladně návrh zadání územního rozvojového plánu, zpracovává-li se, zásad územního rozvoje a územního plánu příslušnému úřadu20 a současně orgánu ochrany přírody.

(2) Orgán ochrany přírody doručí pořizovateli a příslušnému úřadu do 20 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.

(3) Příslušný úřad uplatní u pořizovatele do 30 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 uvede v případě

a)  územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje podrobnější požadavky podle jiného právního předpisu21,

b)  změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje a územního plánu a jeho změny, zda má být jejich návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle jiného právního předpisu21.

(4) Požadavky podle odstavce 3 nesmí vyžadovat podrobnosti náležející svým obsahem navazující územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí.

(5) Do 30 dnů od doručení oznámení podle § 88 odst. 1 může pořizovateli písemně doručit

a)  dotčený orgán a nadřízený orgán vyjádření,

b)  každý podněty.

(6) Vyplyne-li ze stanoviska orgánu uvedeného v odstavci 3, že návrh územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu má být posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, doplní pořizovatel v souladu s § 40 do návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů.

§ 90

(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem upraví návrh zadání na základě výsledků projednání a předloží jej ke schválení schvalujícímu orgánu.

(2) Schvalující orgán v odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu uloží v zadání zpracování variantního řešení návrhu územně plánovací dokumentace. Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem zadání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a k novému projednání, nebo návrh zamítne.

(3) Schválené zadání pořizovatel do 7 dnů od jeho obdržení od schvalujícího orgánu zveřejní v národním geoportálu územního plánování.

Úhrada nákladů při pořizování územně
plánovací dokumentace

§ 91

(1) Náklady na mapové podklady, na zpracování územně plánovací dokumentace nebo její změny projektantem, na vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, na vyhotovení úplného znění územně plánovací dokumentace po její změně, na změnu navazující územně plánovací dokumentace a náklady na náhradu za změnu v území hradí u

a)  územního rozvojového plánu ministerstvo,

b)  zásad územního rozvoje kraj,

c)  územního plánu a u regulačního plánu obec,

d)  územně plánovací dokumentace pro území vojenského újezdu Ministerstvo obrany.

(2) Náklady spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace neuvedené v odstavci 1 hradí pořizovatel.

§ 92

(1) Vyplývá-li pořízení změny územně plánovací dokumentace ze změny politiky územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, uhradí náklady uvedené v § 91 odst. 1 na žádost ministerstvo, jedná-li se o politiku územního rozvoje nebo územní rozvojový plán, nebo územní samosprávný celek, který vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, byla-li příslušná část politiky územního rozvoje nebo nadřazené územně plánovací dokumentace, která změnu vyvolala, vydána na základě výhradní potřeby obce nebo kraje, nebo je-li ve prospěch rozvoje obce nebo kraje příslušných ke schválení navazující územně plánovací dokumentace.

(3) Je-li pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo pořízení regulačního plánu vyvoláno výhradní potřebou toho, kdo dal ke změně podnět, může schvalující orgán podmínit jejich pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů uvedených v odstavci 1 a v § 91 odst. 1 tím, kdo podnět dal.

§ 93

Návrh územně plánovací
dokumentace

(1) Schválené zadání předá pořizovatel bezodkladně projektantovi územně plánovací dokumentace, který zajistí zpracování návrhu územně plánovací dokumentace. Je-li vyžadováno zpracování vyhodnocení vlivů, zajistí jeho zpracování pořizovatel.

(2) Po obdržení návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem bez zbytečného odkladu vyhodnotí zejména jejich úplnost, soulad s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, soulad se zadáním a soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací.

(3) Nesplňuje-li návrh územně plánovací dokumentace požadavky uvedené v odstavci 2, zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem pokyny k jeho dopracování. Pořizovatel pokyny předá projektantovi do 7 dnů od jejich zpracování a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich zapracování. Po obdržení dopracovaného návrhu se postup podle odstavce 2 a tohoto odstavce použije přiměřeně.

(4) Pro vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, se postup podle odstavce 3 použije obdobně.

(5) Pořizovatel do 7 dnů po kladném vyhodnocení podle odstavce 2

a)  zveřejní návrh územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí,

b)  oznámí místo a dobu konání společného jednání a

c)  veřejnou vyhláškou oznámí místo a dobu konání veřejného projednání a místa, kde je možné do návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, nahlédnout.

§ 94

Společné jednání

(1) Pořizovatel oznámí místo, dobu konání společného jednání a adresu uložení návrhu územně plánovací dokumentace v národním geoportálu územního plánování jednotlivě dotčeným orgánům a dále v případě

a)  územního rozvojového plánu krajům,

b)  zásad územního rozvoje ministerstvu, sousedním krajům, a obcím v řešeném území a s řešeným územím sousedícím,

c)  územního plánu obci, pro kterou je územní plán pořizován, krajskému úřadu, Ministerstvu obrany, je-li územní plán zpracováván pro obec sousedící s vojenským újezdem a sousedním obcím,

d)  regulačního plánu obci, pro kterou je regulační plán pořizován.

(2) Společné jednání se koná nejdříve 15 dnů, nejpozději však 30 dnů od oznámení podle § 93 odst. 5.

(3) Dotčené orgány uplatní do 15 dnů ode dne konání společného jednání svá stanoviska k návrhu územně plánovací dokumentace a vyjádření k vyhodnocení vlivů. Ve stejné lhůtě mohou orgány a osoby uvedené v odstavci 1 uplatnit připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží.

§ 95

Přeshraniční konzultace

(1) Je-li ve vyhodnocení vlivů zjištěn významný negativní vliv na území sousedního státu, pořizovatel prostřednictvím Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zahraničních věcí zašle návrh územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů příslušnému orgánu sousedního státu22, jehož území může být uplatňováním územně plánovací dokumentace významně ovlivněno, a nabídne mu konzultace.

(2) Projeví-li příslušný orgán sousedního státu o konzultace zájem, pořizovatel přizve k účasti příslušný orgán sousedního státu, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo životního prostředí, určeného zastupitele a ministerstvo, není-li pořizovatelem projednávané územně plánovací dokumentace.

§ 96

Veřejné projednání

(1) Veřejným projednáním se rozumí prezentace návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, veřejnosti se zajištěním odborného výkladu, který zajistí pořizovatel ve spolupráci s projektantem, a umožnění dotazů veřejnosti.

(2) Veřejné projednání nařizuje pořizovatel po dohodě s určeným zastupitelem postupem podle § 93 odst. 5 písm. c). Je-li to účelné, nařídí pořizovatel více veřejných projednání na jím určených místech nebo konání veřejného projednání formou dálkového přístupu. Pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den konání posledního veřejného projednání.

(3) Veřejné projednání se koná nejpozději třicátý den ode dne doručení veřejné vyhlášky podle § 93 odst. 5.

(4) Z průběhu veřejného projednání pořizovatel pořídí písemný záznam.

§ 97

Připomínky

(1) Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit písemně své připomínky k návrhu územně plánovací dokumentace a vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se. K připomínkám uplatněným po stanovené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží.

(2) Připomínka musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat odůvodnění a vymezení území dotčeného připomínkou.

(3) Obsahuje-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, uplatňují se připomínky ke každé variantě samostatně.

(4) Proti návrhu územně plánovací dokumentace nelze podat námitky podle části šesté správního řádu.

§ 98

Vyhodnocení výsledků projednání

(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněná stanoviska a zajistí řešení případných rozporů.

(2) S ohledem na cíle a úkoly územního plánování zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentace, včetně jeho odůvodnění, je-li navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně. Věcně související připomínky lze vyhodnotit společně.

(3) Návrh vyhodnocení připomínek nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.

(4) Obsahuje-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, pořizovatel v součinnosti s projektantem a určeným zastupitelem na základě uplatněných připomínek a stanovisek, vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, popřípadě na základě výsledků řešení rozporů, navrhne s ohledem na cíle a úkoly územního plánování výběr nejvhodnější varianty.

(5) Pořizovatel zašle bezodkladně návrh vyhodnocení připomínek a návrh výběru nejvhodnější varianty dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska.

(6) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněná stanoviska podle odstavce 5 a, je-li to nezbytné, zajistí řešení případných rozporů.

§ 99

Informování zastupitelstva

(1) Určený zastupitel může předložit zastupitelstvu návrh výběru nejvhodnější varianty a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentace k projednání.

(2) Předloží-li určený zastupitel návrhy podle odstavce 1 na jednání zastupitelstva, zastupitelstvo je projedná ve lhůtě 60 dnů. Neprojedná-li zastupitelstvo návrhy ve lhůtě podle věty první, platí, že s nimi souhlasí.

(3) Nesouhlasí-li zastupitelstvo s návrhy podle odstavce 1, vrátí je určenému zastupiteli se svými pokyny k úpravě, v opačném případě je vezme na vědomí.

(4) Pokyny zastupitelstva nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s nadřazenou územně plánovací dokumentací.

(5) Určený zastupitel předá pokyny k úpravě návrhů podle odstavce 1 bezodkladně pořizovateli. Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zajistí úpravu návrhů podle pokynů zastupitelstva.

§ 100

Stanovisko k návrhu koncepce

(1) Zpracovává-li se vyhodnocení vlivů, pořizovatel bezodkladně zašle návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení uplatněných stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty příslušnému úřadu jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(2) Příslušný úřad uplatní stanovisko k návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu, je-li předmětem posuzování, do 30 dnů od obdržení podkladů podle odstavce 1. Stanovisko podle věty první není stanoviskem podle § 54 odst. 1. Nejde-li o změnu územního plánu, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Příslušný úřad vyrozumí bezodkladně pořizovatele o prodloužení lhůty

(3) Neuplatní-li příslušný úřad stanovisko ve lhůtě podle odstavce 2, je možné územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska; v takovém případě pořizovatel zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací.

(4) Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje nebo územní plán mají významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení nadřazené územně plánovací dokumentace z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Kompenzační opatření uvede příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku.

§ 101

Stanovisko nadřízeného orgánu

(1) Pořizovatel zásad územního rozvoje a územního plánu zašle návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty nadřízenému orgánu.

(2) Nadřízený orgán zašle pořizovateli stanovisko k návrhu zásad územního rozvoje nebo územního plánu z hledisek zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací ve lhůtě 30 dnů od obdržení podkladů. Lhůtu podle věty první lze ze závažných důvodů usnesením, které se pouze poznamenává do spisu, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Nadřízený orgán vyrozumí bezodkladně pořizovatele o prodloužení lhůty. Neuplatní-li nadřízený orgán stanovisko ve lhůtě podle věty první, nebo ve lhůtě prodloužené, je možné zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska.

(3) Upozorní-li nadřízený orgán ve svém stanovisku pořizovatele na nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 2, lze návrh předložit schvalujícímu orgánu ke schválení až na základě potvrzení nadřízeného orgánu o odstranění nedostatků.

Úprava návrhu a opakované projednání

§ 102

(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vypracuje pokyny pro úpravu návrhu územně plánovací dokumentace v souladu s vyhodnocením výsledků projednání, stanoviskem k návrhu koncepce a se stanoviskem nadřízeného orgánu a předá je projektantovi. Obsahoval-li návrh varianty řešení, je součástí pokynů výběr nejvhodnější varianty.

(2) Projektant na základě pokynů podle odstavce 1 upraví návrh územně plánovací dokumentace. Obsahoval-li návrh varianty řešení, doplní odůvodnění o schéma variant a zdůvodnění výběru nejvhodnější varianty.

§ 103

(1) Dojde-li na základě projednání k upravení návrhu územně plánovací dokumentace, při němž jsou nově negativně dotčeny veřejné zájmy nebo v případě územního plánu nebo regulačního plánu negativně dotčeno vlastnictví pozemků a staveb a dotčený orgán ani vlastník neměli možnost k upravené dokumentaci uplatnit stanovisko nebo připomínku (dále jen „podstatná úprava“), nařídí pořizovatel bez zbytečného odkladu nové projednání v rozsahu podstatné úpravy. Za podstatnou úpravu se nepovažuje zúžení návrhu na nejvhodnější variantu ani jiný způsob grafického vyjádření nebo vnitřního uspořádání prostorových dat.

(2) Pořizovatel si k podstatné úpravě návrhu územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu vyžádá stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny a stanovisko příslušného úřadu, ve kterém bude stanoveno, zda je nutné vyhodnocení vlivů upravit nebo zda vyžaduje podstatná úprava doplnit posouzení vlivů na životní prostředí. Stanovisko příslušný úřad vydá do 20 dnů od doručení žádosti pořizovatele. Příslušný orgán ochrany přírody doručí stanovisko pořizovateli a příslušnému úřadu nejpozději 7 dní před uplynutím lhůty podle věty druhé.

(3) Podstatná úprava se projednává v rozsahu měněných částí postupem podle § 93 odst. 5, § 94 až 100 a podle odstavců 1 a 2; společné jednání a veřejné projednání lze při splnění požadavků kladených na obě jednání spojit. Stanoviska, připomínky a vyjádření je možné uplatnit jen k podstatné úpravě, jinak se k nim nepřihlíží.

(4) Vyhodnocení vlivů, které sloužilo jako podklad pro projednání návrhu územně plánovací dokumentace, se s výjimkou případu, kdy tak stanoví příslušný úřad podle odstavce 2, neupravuje.

(5) Stanovisko nadřízeného orgánu k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje a územního plánu uplatní nadřízený orgán do 15 dnů ode dne konání opakovaného projednání; pro obsah stanoviska, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro případ upozornění na nedostatky se postupuje obdobně podle § 101 odst. 2 a 3.

(6) Vyžaduje-li návrh územně plánovací dokumentace na základě výsledku projednání podstatné úpravy další úpravy, postupuje se přiměřeně podle § 102, a je-li to nezbytné, obdobně podle odstavců 1 až 5.

Vydání územně plánovací
dokumentace

§ 104

(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem bezodkladně předloží schvalujícímu orgánu návrh územně plánovací dokumentace s odůvodněním. Obsahoval-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, je součástí předkládaného návrhu také návrh výběru nejvhodnější varianty podle § 98 odst. 4. Návrh územně plánovací dokumentace musí být v souladu

a)  s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

b)  se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a

c)  s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.

(2) Schvalující orgán schválí výběr nejvhodnější varianty, obsahuje-li ji předložený návrh, a vydá územně plánovací dokumentaci po ověření, že není v rozporu s požadavky uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b) a nadřazenou územně plánovací dokumentací. Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem, schválí pokyny k úpravě územně plánovací dokumentace, které předá pořizovateli, nebo návrh zamítne a ukončí tím její pořizování.

(3) Nevyvolají-li pokyny k úpravě podstatnou úpravu, pořizovatel zajistí úpravu návrhu územně plánovací dokumentace a poté jej předloží schvalujícímu orgánu k vydání. Vyvolají-li pokyny k úpravě podstatnou úpravu, postupuje pořizovatel obdobně podle § 103.

§ 105

(1) Pořizovatel po vydání územně plánovací dokumentace zajistí její vložení do národního geoportálu územního plánování.

(2) Územně plánovací dokumentaci a adresu jejího uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územně plánovací dokumentace účinnosti.

(3) Územně plánovací dokumentace se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje

a)  označení orgánu, který územně plánovací dokumentaci vydal,

b)  datum nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace,

c)  jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.

Oddíl 3

Vyhodnocování územně plánovací
dokumentace

§ 106

Vyhodnocování uplatňování územně plánovací dokumentace

(1) Pořizovatel nejpozději do 4 let od vydání územně plánovací dokumentace, s výjimkou regulačního plánu, a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky vyhodnotí uplatňování územně plánovací dokumentace.

(2) Za účelem vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje a územního plánu zastupitelstvo na žádost pořizovatele určí určeného zastupitele, není-li určen na celé volební období.

§ 107

Zpráva o uplatňování

(1) Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zpracuje návrh zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace, s výjimkou regulačního plánu, (dále jen „zpráva o uplatňování“).

(2) Zpráva o uplatňování obsahuje zejména

a)  vyhodnocení uplatňování územně plánovací dokumentace,

b)  problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci vyplývající z územně analytických podkladů,

c)  vyhodnocení souladu územně plánovací dokumentace s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,

d)  vyhodnocení vlivů uplatňování územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území z hlediska jejich možných nepředvídaných dopadů, včetně potřeby opatření na jejich odvrácení, zmírnění nebo kompenzaci,

e)  vyhodnocení potřeby pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo nové územně plánovací dokumentace,

f)  vyhodnocení podnětů na změnu územně plánovací dokumentace,

g)  podnět na změnu nadřazené územně plánovací dokumentace nebo politiky územního rozvoje.

(3) Vyplyne-li z vyhodnocení podle odstavce 2 písm. e) potřeba pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo nové územně plánovací dokumentace, je součástí zprávy o uplatňování návrh zadání změny územně plánovací dokumentace (dále jen „zadání změny“) nebo návrh zadání. Na projednání a schválení návrhu zprávy o uplatňování, návrhu zadání změny nebo návrhu zadání, jsou-li jejím obsahem, se použijí § 88 až 90 obdobně.

(4) Při pořizování nové územně plánovací dokumentace navazující na schválené zadání podle odstavce 3 se dále postupuje podle § 91 až 105.

(5) Při pořizování změny územně plánovací dokumentace navazující na schválené zadání změny podle odstavce 3 se postupuje podle § 111 odst. 5 obdobně.

Oddíl 4

Změna územně plánovací dokumentace

§ 108

Obecná ustanovení

(1) Změna územně plánovací dokumentace se zpracovává, projednává a vydává v rozsahu měněných částí.

(2) Pořizovatel po vydání změny územně plánovací dokumentace zajistí zpracování úplného znění a změnu územně plánovací dokumentace i její úplné znění vloží do národního geoportálu územního plánování.

(3) Změnu územně plánovací dokumentace, úplné znění územně plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna účinnosti.

(4) Jedná-li se o změnu územního plánu, lze další zastavitelné plochy touto změnou vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

§ 109

Rozhodnutí o změně

(1) Nejde-li o změnu územního rozvojového plánu pořizovanou na základě změny politiky územního rozvoje nebo nejde-li o změnu pořizovanou na základě zprávy o uplatňování, schvalující orgán rozhoduje o pořízení změny z vlastního podnětu nebo z podnětu

a)  oprávněného investora,

b)  ministerstva, jiného ústředního správního úřadu nebo rady kraje v případě územního rozvojového plánu, není-li změna podmíněna změnou politiky územního rozvoje,

c)  orgánu veřejné správy v případě zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu,

d)  organizace podle horního zákona, v případě zásad územního rozvoje,

e)  občana obce nebo osoby, která má vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě na území obce v případě územního plánu nebo regulačního plánu.

(2) Podnět na pořízení změny podle odstavce 1 se podává v případě územního rozvojového plánu u ministerstva, v ostatních případech u příslušného schvalujícího orgánu a obsahuje

a)  údaje umožňující identifikaci navrhovatele podnětu, včetně uvedení skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat podnět na pořízení změny územně plánovací dokumentace,

b)  název územně plánovací dokumentace, kterou navrhuje změnit,

c)  předmět změny a důvody pro její pořízení,

d)  návrh úhrady nákladů uvedených v § 91 odst. 1 a § 92.

(3) Podnět může dále obsahovat návrh zadání změny a nejde-li o změnu regulačního plánu také

a)  stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast,

b)  stanovisko příslušného úřadu k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle písmene a) uvede, zda má být návrh změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(4) Obsahové náležitosti zadání změny územně plánovací dokumentace stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Obsahuje-li podnět na pořízení změny náležitosti podle odstavce 3, předá jej schvalující orgán bezodkladně pořizovateli, v ostatních případech se podnět vyhodnotí postupem podle § 107 odst. 2 písm. f).

§ 110

Posouzení podnětu

(1) Pořizovatel posoudí nejpozději do 30 dnů od jeho obdržení podnět podle § 109 z hlediska jeho úplnosti a souladu návrhu zadání změny

a)  s tímto zákonem a jeho prováděcími právními předpisy,

b)  se stanovisky podle § 109 odst. 3, a

c)  s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací.

(2) Není-li podnět úplný nebo vykazuje-li nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1 a ten, kdo podnět dal, ani na výzvu pořizovatele nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, pořizovatel podnět odloží a informuje o tom toho, kdo podnět dal, a schvalující orgán.

§ 111

Zpracování a projednání změny

(1) Je-li změna pořizována z vlastního podnětu a neobsahoval-li tento podnět návrh zadání změny, zpracuje návrh zadání změny pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem obdobně podle § 87 odst. 2 a 3 a dále postupuje obdobně podle § 89 odst. 1 až 4 a 6.

(2) Pořizovatel bez zbytečného odkladu předloží návrh zadání změny se svým vyjádřením k projednání schvalujícímu orgánu.

(3) Souhlasí-li schvalující orgán s návrhem zadání změny, rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace a schválí její zadání. Nesouhlasí-li schvalující orgán s návrhem, vrátí jej pořizovateli se svými pokyny k úpravě, nebo jej zamítne.

(4) Schvalující orgán může podmínit pořízení změny územně plánovací dokumentace úhradou nákladů podle § 91 odst. 1 a § 92 tím, kdo dal ke změně podnět. Schvalující orgán může rozhodnout o sloučení společného jednání a veřejného projednání. Veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky tohoto zákona na společné jednání.

(5) Při pořizování změny územně plánovací dokumentace se dále postupuje podle § 93 až 104, § 105 odst. 3 a § 108 obdobně.

Oddíl 5

Společná ustanovení

§ 112

Zvláštní postupy

(1) Kraj a obec jsou povinny bez zbytečného odkladu územně plánovací dokumentaci, kterou vydaly, uvést do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územně plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Vyhodnocení vlivů změny územně plánovací dokumentace se při uvedení navazující územně plánovací dokumentace do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací nezpracovává.

(2) Znemožňuje-li územně plánovací dokumentace kraje nebo obce nebo její část realizaci záměru obsaženého v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tato část navazující územně plánovací dokumentace se pro rozhodování v území ani pro pořizování navazující územně plánovací dokumentace nepoužije a rozhoduje se podle nadřazené územně plánovací dokumentace.

§ 113

Zrušení územně plánovací dokumentace
schvalujícím orgánem

(1) Územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje a územní plán může schvalující orgán zrušit pouze současně s vydáním nového územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje nebo územního plánu.

(2) Zastupitelstvo může zrušit regulační plán v případě, že se změnily podstatně podmínky, za kterých byl pořízen a vydán a není-li řešení v něm obsažené již aktuální.

(3) Návrh na zrušení regulačního plánu se projednává obdobně podle § 94, 96, 97 a § 98 odst. 1 až 3; ustanovení o vyhodnocení vlivů a variant řešení se nepoužijí.

(4) Zastupitelstvo obce může zrušit regulační plán, je-li to v souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů. Odůvodnění opatření obecné povahy vždy obsahuje prokázání podmínky uvedené ve větě první a vyhodnocení připomínek.

(5) Zrušení regulačního plánu pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou; dnem jejího doručení nabývá zrušení regulačního plánu účinnosti.

(6) Do 7 dnů po nabytí účinnosti zrušení regulačního plánu pořizovatel v národním geoportálu územního plánování

a)  oznámí zrušení regulačního plánu,

b)  vypustí zrušený regulační plán.

§ 114

Následky zrušení územně plánovací
dokumentace

(1) Dojde-li ke zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části nadřízeným orgánem územního plánování v přezkumném řízení nebo soudem, schvalující orgán bezodkladně rozhodne o

a)  pokračování v pořizování územně plánovací dokumentace, přičemž pořizovatel naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením dotčen,

b)  pořízení nové územně plánovací dokumentace nebo její změny, nebo

c)  zastavení pořizování v případě regulačního plánu nebo změny územně plánovací dokumentace.

(2) Při zrušení změny územně plánovací dokumentace platí územně plánovací dokumentace ve znění před touto změnou. Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu úplného znění.

(3) Obec nebo kraj zašlou ministerstvu rozhodnutí soudu o tom, že byla zrušena jimi vydaná územně plánovací dokumentace nebo její část. Ministerstvo bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí soudu v národním geoportálu územního plánování.

(4) Ministerstvo a krajský úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí o zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části v přezkumném řízení v národním geoportálu územního plánování.

(5) Dojde-li ke zrušení územního plánu, považuje se zastavěné území vymezené tímto územním plánem za zastavěné území vymezené podle tohoto zákona do doby vydání nového územního plánu nebo vymezení zastavěného území, nejdéle však po dobu 5 let. To neplatí, byla-li důvodem zrušení územního plánu také nezákonnost vymezení zastavěného území. Úřad územního plánování ve lhůtě 3 měsíců vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného území postupem podle § 121 a zajistí jeho vydání postupem podle § 120.

§ 115

Souběžné pořizování územně plánovací
dokumentace

(1) Je-li k vydání různých územně plánovacích dokumentací příslušný tentýž schvalující orgán, může rozhodnout o souběžném pořízení navazující územně plánovací dokumentace a změny nadřazené územně plánovací dokumentace. Umožňuje-li to povaha projednávané územně plánovací dokumentace, může se projednání obou územně plánovacích dokumentací konat souběžně v jednom projednání.

(2) Při souběžném pořizování územně plánovacích dokumentací nemusí být navazující územně plánovací dokumentace v souladu s částmi nadřazené územně plánovací dokumentace, které mají být změněny souběžně pořizovanou změnou; vydání nadřazené územně plánovací dokumentace je podmínkou pro vydání navazující územně plánovací dokumentace.

(3) Je-li vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí, zpracovává se při postupu podle odstavců 1 a 2 vyhodnocení vlivů jen pro navazující územně plánovací dokumentaci a v podrobnosti, která této navazující dokumentaci odpovídá, je-li řešené území vyžadující posouzení shodné a byl-li stanoviskem orgánu ochrany přírody vyloučen vliv nadřazené a navazující územně plánovací dokumentace nebo její změny na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, je-li navazující územně plánovací dokumentací regulační plán nebo jeho změna.

Díl 5

Vymezování zastavěného území

Oddíl 1

Zastavěné území

§ 116

(1) Na území obce se vymezuje jedno, popřípadě více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích.

(2) Při vymezení zastavěného území se vychází z posledního účinného územního plánu. Nemá-li obec územní plán, je podkladem pro vymezení zastavěného území vymezení pozemků v zastavěné části obce vymezené k 1. září 1966 vyznačené v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilán“), ze kterého se vyjmou

a)  vinice,

b)  chmelnice,

c)  lesní pozemky a

d)  zemědělské pozemky přiléhající k hranici intravilánu netvořící stavební proluku.

(3) Do zastavěného území se dále vždy zahrnou

a)  zastavěné stavební pozemky,

b)  stavební proluky,

c)  další oplocené proluky mezi zastavěnými stavebními pozemky,

d)  veřejná prostranství,

e)  pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území a dráhy v části procházející intravilánem a ostatními pozemky zastavěného území,

f)  další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic a chmelnic.

(4) Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.

Oddíl 2

Vymezení zastavěného území

§ 117

Obecná ustanovení

(1) Není-li vydán územní plán, pořizovatel zajistí bezodkladně v souladu s § 116 odst. 1 až 3 zpracování návrhu vymezení zastavěného území.

(2) Při vymezení zastavěného území se v něm vyznačí pozemky, které jsou nezastavitelné do doby vydání územního plánu (dále jen „nezastavitelný pozemek“), a to

a)  pozemek veřejné zeleně a parku tvořící veřejné prostranství1,

b)  v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha,

c)  pozemek zbořeniště, není-li obklopen zastavěnými stavebními pozemky.

(3) Na nezastavitelných pozemcích lze do doby vydání územního plánu povolit jen nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturu neznemožňující jejich dosavadní využití.

(4) Vymezení zastavěného území vydává formou opatření obecné povahy úřad územního plánování pro celé území obce.

(5) Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu.

§ 118

Obsah

(1) Vymezení zastavěného území obsahuje textovou část a grafickou část.

(2) Textová část obsahuje zejména datum, k němuž je zastavěné území vymezeno.

(3) Grafická část obsahuje výkres vymezení zastavěného území, který se zpracovává nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy a vydává se v měřítku katastrální mapy nebo 1: 5 000, a který obsahuje vyznačení hranic

a)  zastavěného území a

b)  nezastavitelných pozemků.

(4) Odůvodnění vymezení zastavěného území obsahuje zejména

a)  stručný popis postupu pořízení vymezení zastavěného území,

b)  vyhodnocení souladu s § 116 odst. 2 a 3 a vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů,

c)  vyhodnocení připomínek a

d)  posouzení souladu vymezení zastavěného území s jednotným standardem.

§ 119

Pořízení

(1) Pořizovatel zajistí zpracování návrhu vymezení zastavěného území, který zveřejní v národním geoportálu územního plánování a vystaví jej u obce k nahlédnutí. Místa, kde je možné do návrhu vymezení zastavěného území nahlédnout, pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou. Proti návrhu vymezení zastavěného území nelze podat námitky podle části šesté správního řádu.

(2) Do 15 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky může každý uplatnit k návrhu vymezení zastavěného území u pořizovatele písemně své připomínky. K připomínkám, kterými je požadována úprava zastavěného území na základě skutečností, které nastaly po datu, k němuž je zastavěné území vymezeno, se nepřihlíží.

(3) Pořizovatel svolá místní šetření za účasti obce a dotčených orgánů hájících veřejné zájmy na úseku

a)  ochrany přírody,

b)  ochrany zemědělského půdního fondu,

c)  ochrany lesa,

d)  státní památkové péče, a

e)  pozemních komunikací.

(4) Místo a dobu konání místního šetření oznámí pořizovatel nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány uplatní svá stanoviska a příslušná obec své připomínky nejpozději do 15 dnů ode dne místního šetření.

(5) Pořizovatel bezodkladně vyhodnotí výsledky projednání návrhu vymezení zastavěného území, zpracuje návrh vyhodnocení připomínek a zajistí řešení případných rozporů. Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu návrhu vymezení zastavěného území v souladu s výsledky projednání.

(6) Dojde-li na základě projednání k podstatné úpravě návrhu vymezení zastavěného území, pořizovatel zajistí zveřejnění, vystavení a oznámení upraveného návrhu obdobně podle odstavce 1; v rozsahu upravených částí se postupuje podle odstavců 2 až 5.

§ 120

Vydání

(1) Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s výsledky projednání. Pořizovatel zajistí vložení vymezení zastavěného území do národního geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání.

(2) Vymezení zastavěného území a adresu jeho uložení v národním geoportálu územního plánování pořizovatel bezodkladně oznámí veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá vymezení zastavěného území účinnosti.

(3) Vymezení zastavěného území se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje

a)  označení správního orgánu, který vymezení zastavěného území vydal,

b)  datum nabytí účinnosti vymezení zastavěného území,

c)  jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.

(4) Dojde-li ke zrušení vymezení zastavěného území nebo jeho části soudem, zveřejní pořizovatel rozsudek v národním geoportálu územního plánování.

§ 121

Změna

(1) Pořizovatel nejpozději do 8 let od vydání vymezení zastavěného území a poté pravidelně nejméně jednou za 8 let vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného území.

(2) Vymezení zastavěného území se aktualizuje jeho změnou. Je-li na území obce vymezeno více zastavěných území, aktualizují se jen ta, která aktualizaci vyžadují.

(3) Změnu vymezení zastavěného území lze pořídit také na základě podnětu dotčené obce.

(4) Pro pořízení změny vymezení zastavěného území se použijí § 117 až 120 v rozsahu měněných částí obdobně. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným k neměněným částem se nepřihlíží.

(5) Změnu vymezení zastavěného území, úplné znění vymezení zastavěného území a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou. Dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna vymezení zastavěného území účinnosti.

Oddíl 3

Nezastavěné území

§ 122

(1) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem povolovat záměry pro

a)  veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace,

b)  vodní hospodářství,

c)  vyhledávání, průzkum a těžbu nerostů,

d)  snižování nebezpečí havárií, ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků,

e)  zemědělství a lesnictví,

f)  ochranu přírody a krajiny a

g)  zlepšení podmínek jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra,

h)  zázemí lesních mateřských škol a výdejen lesních mateřských škol, jedná-li se o drobnou stavbu.

(2) U staveb a zařízení podle odstavce 1 není doplňková funkce bydlení nebo pobytové rekreace přípustná.

(3) Stavby a zařízení podle odstavce 1 lze v nezastavěném území povolit pouze v případě, že je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.

Díl 6

Územní opatření

Oddíl 1

Územní opatření o stavební uzávěře

§ 123

Podmínky vydání

(1) Územním opatřením o stavební uzávěře se omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho budoucí využití podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí nebo opatření v území, jímž se upravuje využití území.

(2) Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, kdy je zrušena územně plánovací dokumentace nebo její část.

(3) Územní opatření o stavební uzávěře, kterým se omezuje nebo zakazuje stavební činnost, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, se vydává na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší než 6 let.

(4) Územní opatření o stavební uzávěře dále pozbývá účinnosti jeho zrušením.

(5) Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce. Územním opatřením o stavební uzávěře dále nelze omezit nebo zakázat realizaci veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury a stanovení dobývacího prostoru vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

§ 124

Obsah

(1) Územní opatření o stavební uzávěře obsahuje

a)  vymezení území s uvedením katastrálního území a parcelních čísel pozemků podle katastru nemovitostí, pro které platí omezení nebo zákaz stavební činnosti,

b)  rozsah a obsah omezení nebo zákazu stavební činnosti,

c)  popřípadě další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů,

d)  dobu trvání omezení nebo zákazu stavební činnosti,

e)  stanovení podmínek pro povolování výjimek.

(2) Součástí územního opatření o stavební uzávěře je výkres na podkladu katastrální mapy s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra.

(3) Týká-li se územní opatření o stavební uzávěře zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj podle odstavce 1 písm. a) popisem hranice dotčeného území, pro které platí omezení nebo zákaz stavební činnosti.

Oddíl 2

Územní opatření o asanaci území

§ 125

Podmínky vydání

(1) Územní opatření o asanaci území se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejichž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území, je-li nezbytné pro postižené území stanovit podmínky pro odstranění jejich dopadů a pro další využití území.

(2) Územní opatření o asanaci území lze vydat i pro území, ve kterém jsou závadné stavby, kontaminovaná místa nebo staré ekologické zátěže, a to z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, a u nichž je ve veřejném zájmu nebo z důvodu ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značné újmy nutné nařídit úpravy, odstranění staveb, sanaci, rekultivaci kontaminovaných míst nebo starých ekologických zátěží.

(3) Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace v rozsahu podle § 126 odst. 2.

(4) Územní opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území.

(5) Územní opatření o asanaci území dále pozbývá účinnosti jeho zrušením.

§ 126

Obsah

(1) Územní opatření o asanaci území obsahuje

a)  vymezení území s uvedením katastrálního území a parcelních čísel pozemků a staveb na nich podle katastru nemovitostí, pro které platí územní opatření o asanaci území,

b)  seznam pozemků, které musí být upraveny nebo zabezpečeny s uvedením způsobu provedení,

c)  seznam staveb a zařízení, které musí být odstraněny, zabezpečeny nebo upraveny s uvedením způsobu provedení,

d)  stanovení územních, stavebně technických a bezpečnostních podmínek pro provádění asanace, sanace nebo rekultivace území,

e)  stanovení územních, architektonických a urbanistických podmínek pro budoucí využití území,

f)  případné další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů.

(2) V územním opatření o asanaci území se označí územně plánovací dokumentace, která v dotčeném území pozbývá účinnosti, a vymezí území, ve kterém pozbývá účinnosti.

(3) Součástí územního opatření o asanaci území je výkres na kopii katastrální mapy nebo na kopii jiného státního mapového díla vhodného měřítka s vyznačením území, kterého se územní opatření o asanaci týká.

(4) Týká-li se územní opatření o asanaci území zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj podle odstavce 1 písm. a) popisem hranice dotčeného území, kterého se opatření o asanaci území týká.

Oddíl 3

Pořizování a vydávání územních
opatření

§ 127

Pořízení

(1) O pořízení územního opatření rozhodne vláda, rada kraje nebo rada obce z

a)  vlastního podnětu,

b)  podnětu oprávněného investora,

c)  podnětu orgánu veřejné správy,

d)  podnětu rady kraje, je-li příslušná k jeho vydání vláda, nebo

e)  podnětu rady obce, je-li příslušná k jeho vydání rada kraje.

(2) Návrh územního opatření připraví pořizovatel na základě průzkumu a vyhodnocení dotčeného území, nástrojů územního plánování a v případě územního opatření o stavební uzávěře v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

(3) V případě územního opatření o asanaci území postupuje pořizovatel bezodkladně a při přípravě návrhu zohlední rovněž vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska ohrožení života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie.

(4) Návrh územního opatření pořizovatel zveřejní v národním geoportálu územního plánování, zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou a návrh písemně projedná s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska

(5) Každý může k návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území uplatnit připomínky. Stanoviska a připomínky se uplatňují u pořizovatele písemně do 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Na vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu se použije § 98 odst. 2 obdobně s tím, že návrh vyhodnocení připomínek zpracuje pořizovatel samostatně. Proti návrhu územního opatření nelze podat námitky podle části šesté správního řádu

(6) Lhůtu podle odstavce 5 může pořizovatel v případě územního opatření o asanaci území z důležitých důvodů zkrátit. Návrh územního opatření o stavební uzávěře musí být dohodnut s dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, není-li v rámci řešení rozporu stanoveno jinak.

§ 128

Vydání

(1) Územní opatření se vydává formou opatření obecné povahy.

(2) Pořizovatel zajistí vložení územního opatření do národního geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání. Územní opatření a adresu jeho uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územní opatření účinnosti.

(3) Územní opatření se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje

a)  označení správního orgánu, který územní opatření vydal,

b)  datum nabytí účinnosti územního opatření,

c)  jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.

(4) Obec nebo kraj zašlou bezodkladně ministerstvu rozhodnutí soudu o tom, že bylo zrušeno jimi vydané územní opatření nebo jeho část. Ministerstvo bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí soudu podle věty první v národním geoportálu územního plánování.

(5) Ministerstvo a krajský úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o zrušení územního opatření nebo jeho části v přezkumném řízení, v národním geoportálu územního plánování.

§ 129

Výjimky

Ministerstvo, rada obce a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce, nebo rada kraje, které územní opatření o stavební uzávěře vydaly, mohou na žádost povolit výjimku z podmínek, omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel stavební uzávěry. Proti rozhodnutí o žádosti o výjimku se nelze odvolat.

Díl 7

Úprava vztahů v území

Oddíl 1

Plánovací smlouvy

§ 130

Úvodní ustanovení

(1) Plánovací smlouvou je veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem.

(2) Plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého práva. Se souhlasem všech stran může být plánovací smlouva postoupena; ustanovení občanského zákoníku o postoupení smlouvy se použijí přiměřeně.

§ 131

Obsah plánovací smlouvy

(1) V plánovací smlouvě se obec městská část hlavního města Prahy, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že

a)  poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru,

b)  obec nebo kraj učiní kroky k vydání územně plánovací dokumentace, v případě, že záměr nelze uskutečnit bez předchozího vydání územně plánovací dokumentace,

c)  po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru,

d)  po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.

(2) V plánovací smlouvě se obec městská část hlavního města Prahy, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že

a)  pozemky nebo stavby potřebné k realizaci záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí,

b)  se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění záměru,

c)  od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví,

d)  učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva.

(3) Stavebník se může v plánovací smlouvě zavázat zejména k

a)  účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem,

b)  převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem,

c)  účasti na asanaci území dotčeného záměrem,

d)  účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném záměrem,

e)  poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentace; v plánovací smlouvě lze sjednat i jeho účel.

§ 132

Uzavírání a přezkum plánovací
smlouvy

(1) Plánovací smlouvu uzavíranou obcí, krajem nebo hlavním městem Prahou schvaluje zastupitelstvo obce, zastupitelstvo kraje nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy.

(2) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené obcí s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný krajský úřad. Plánovací smlouvu uzavíranou městskou částí hlavního města Prahy schvaluje zastupitelstvo městské části.

(3) K přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené krajem nebo hlavním městem Prahou s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušné ministerstvo.

Oddíl 2

Náhrady za změnu v území

§ 133

Oprávněné osoby

(1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby a osobě, která má jiné věcné právo k pozemku nebo stavbě (dále jen „oprávněná osoba“) a které vznikla škoda v důsledku zrušení nebo významného omezení zastavitelnosti pozemku na základě změny územně plánovací dokumentace nebo vydáním nové územně plánovací dokumentace, náleží náhrada škody spočívající v nákladech vynaložených na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo za snížení hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu.

(2) Oprávněné osobě náleží dále náhrada, byla-li její práva k pozemku nebo stavbě významně omezena územním opatřením o stavební uzávěře a byla-li jí tím způsobena škoda.

(3) Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti pozemku stanoveného územně plánovací dokumentací.

(4) Náhrada oprávněné osobě dále nenáleží, nabylo-li právní moci povolení záměru, pro který bylo zastavění příslušnou územně plánovací dokumentací určeno, a toto povolení je platné nebo pozbylo platnosti.

§ 134

Povinné osoby

(1) Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území má obec, kraj nebo stát, jejichž orgány vydaly územně plánovací dokumentaci nebo její změnu nebo územní opatření o stavební uzávěře.

(2) Náhrada se poskytne na základě písemné žádosti oprávněné osoby obsahující prokázání škody.

§ 135

Způsob náhrady

(1) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout oprávněné osobě jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno.

(2) Dojde-li k následné změně územního plánu anebo změně nebo zrušení regulačního plánu a pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do původního nebo jiného režimu umožňujícího zastavění, je ten, komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu v plné výši vrátit tomu, kdo ji poskytl, do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této povinnosti. Byl-li místo peněžité náhrady poskytnut oprávněné osobě jiný pozemek nebo stavba, je povinna vrátit náhradu v té výši, která by jí jinak náležela.

(3) Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí účinnosti změny územního plánu anebo změny nebo zrušení regulačního plánu, na jejichž základě nárok na náhradu vznikl.

§ 136

Regresní náhrada

(1) Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v důsledku územně plánovací činnosti, může požadovat regresní náhradu od správního orgánu, na základě jehož požadavku došlo k omezení vlastnického práva vlastníka, popřípadě od kraje nebo státu, pokud došlo ke změně územně plánovací dokumentace obce nebo kraje v důsledku jejího uvedení do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací.

(2) Obec nebo kraj uplatní požadavek na regresní náhradu do 3 měsíců od uhrazení náhrady, jinak jejich právo zaniká. Regresní náhrada musí být uhrazena do 3 měsíců od doručení požadavku obce nebo kraje, který tuto náhradu uhradil.

Hlava IV

Politika architektury a stavební kultury

§ 136a

(1) Politika architektury a stavební kultury je strategickým dokumentem s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí.

(2) Politika architektury a stavební kultury rozvíjí cíle a úkoly územního plánování a je podkladem pro zpracování politiky územního rozvoje, který není závazný.

(3) Ministerstvo zajistí zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena politika architektury a stavební kultury, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a v téže lhůtě zveřejní politiku architektury a stavební kultury způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Ministerstvo nejpozději do 6 let od schválení politiky architektury a stavební kultury a poté nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o plnění politiky architektury a stavební kultury. Vláda může na jejím základě uložit ministerstvu pořídit aktualizaci nebo novou politiku architektury a stavební kultury.

komentář k § 38 – § 136a

Územní plánování

Část třetí stavebního zákona je uspořádána do tří ucelených bloků.

První blok je věnován cílům a úkolům územního plánování (v zásadě jeho smyslu a účelu, byť popsanému tím zvláštním jazykem), koncipovanému obdobně ustanovením § 18 a § 19 předchozího stavebního zákona.

Druhý blok je věnován obecným a společným ustanovením (zejména kvalifikačním požadavkům na zpracovatele dokumentace a na pořizovatele, na výkon pořizovatelské činnosti, na postavení dotčených orgánů v územním plánování a konečně na soubor společných ustanovení o územní rezervě, úplném znění a koordinačním výkresu, jednotném standardu a mapových podkladech).

Třetí blok je věnován nástrojům územního plánování a procesu jejich pořízení – to jest územně plánovacím podkladům, Politice architektury a stavební kultury, územně plánovacím dokumentacím a jejich pořízení, vyhodnocování a změnám těchto dokumentací a některým souvisejícím zvláštním postupům, rušení dokumentace a souběžnému pořizování, vymezení zastavěného území a jeho změně, nezastavěnému území, územním opatřením a úpravě vztahů v území.

Úvodem však nutno předeslat, že celá část stavebního zákona týkající se územního plánování zásadním způsobem posiluje státní moc a centralizuje činnosti způsobem, který prakticky vylučuje obce ze smysluplného ovlivňování vlastního rozvoje a rozhodování o něm. Kromě toho je text této části – ve snaze po co nejúplnější textaci, která vyloučí jakékoliv pochybnosti o postavení státní moci v celém procesu – plná opakujících se balastních ustanovení, která znění zákona naopak znepřehledňují. Je zřejmé, že je-li něco určeno k naprostému přepracování, pak právě tato část stavebního zákona. Nejmarkantněji se projevuje tato státně centristická etatistická tendence v pasáži týkající se územních opatření o asanaci území a stavební uzávěře, které byly vyjmuty z kompetence obecních rad a obce, na jejichž území se to děje, v nich sehrávají pouze připomínkové místo – a jsou tedy pouhou stafáží.

     Smysl a účel územního plánování

Složitost vztahů vznikajících v současném světě, ve kterém žijeme, neumožňuje obvykle prosazování určitých dílčích soukromých zájmů jednotlivců nebo skupin, ba ani prosazování společných zájmů veřejných bez dosažení alespoň základní vzájemné dohody, přičemž při uspořádání a využívání (utváření) území dochází jak ke střetu zájmů soukromých navzájem, tak ke střetu zájmů soukromých se zájmy veřejnými i ke střetu zájmů veřejných navzájem, přičemž žádný z těchto zájmů, byť veřejných, nesmí být absolutizován, jak ostatně uvádí ve svém judikátu i Nejvyšší správní soud.

Téma formování a formulování veřejného zájmu je nejen obtížným teoretickým, ale i důležitým praktickým tématem. Vedle označení „veřejný zájem“ se vyskytují i označení s podobným významem, jako „veřejná prospěšnost“, „veřejné blaho“ a podobně. Výraz „veřejný zájem“ používá stavební zákon (ale také používá výraz „veřejně prospěšná stavba“, „veřejně prospěšné opatření“). Považujeme-li za veřejný zájem ten zájem, jehož subjektem je společenství obce, kraje/regionu nebo státu, pak z toho plyne, že jako „veřejný zájem“ může být uznán toliko ten zájem, který podle určitých pravidel artikuluje občanská společnost obce, kraje/regionu nebo státu prostřednictvím zákonem určeného právně relevantního aktu své politické reprezentace, resp. příslušného správního orgánu. Základem těchto pravidel je především způsob, jakým obyvatelstvo volí své zástupce, a všechny další formy „veřejné volby“, které se musí nebo mohou legálně používat při uplatňování a respektování práva občanů podílet se na správě „věcí veřejných“. Z tohoto pojetí veřejného zájmu vyplývá, že existuje (obdobně jako u individuálních, rodinných a ostatních pospolitních zájmů) i pluralita veřejných zájmů, a to jednak dle definovaných správních úrovní, jednak oborově (resortně). Ani zájem státu nelze označit za jednotný (monolitní), neboť zájmy deklarované jako veřejné na úrovni státu (zákonem, popřípadě rozhodnutími politické reprezentace) se týkají mnoha oblastí, které mohou (a z povahy věci často bývají) kolizní: péče o veřejné zdraví, péče o přírodu a její složky, péče o krajinu, péče o kulturní bohatství (zejména památková péče), péče o dopravu, péče o technickou infrastrukturu. Mezi těmito veřejnými zájmy (zjednodušeně: mezi postoji konkrétních zastupitelských orgánů ke konkrétním otázkám spojeným s veřejnými zájmy a postoji konkrétních správců veřejného zájmu z hlediska věcného) jsou právě v důsledku jejich plurality prokazatelné a přirozené inkonzistence a kolize [viz obr. 3].

     Střety zájmů a jejich řešení

Střet nastává obvykle mezi záměry rozvojovými a požadavky na ochranu, nejčastěji reprezentované právem a zájmem vlastníků nakládat vlastním majetkem, to jest věc držet, nakládat jí a užívat ji a brát z ní plody, a na druhé straně právy a zájmy chráněné instituty péče o kulturní a přírodní a krajinné bohatství nebo péče o zdravé životní podmínky. Obé je ovšem součástí komplexnější péče o prostředí. Právní základ pro pořizovatelské a správní činnosti v procesu územního plánování a stavění je v ústavním pořádku České republiky zakotven hned několika ustanoveními – čl. 7 Ústavy České republiky a navazujícím čl. 4 (obecný rámec pro ukládání povinností), čl. 11 (vlastnictví a jeho ochrana) a čl. 6, 34 a 35 (péče o přírodní a kulturní bohatství) Listiny základních práv a svobod, která výše zmíněné napětí mezi vlastněním (vlastnictvím) a možností a touhou žít v kvalitním (a pokud možno trvale se zlepšujícím) životním prostředí rámcově vymezují. Jedná-li se o stanovení podmínek pro utváření (to jest uspořádání a využívání) území, je takovým historicky se vyvinuvším a mezinárodně obecně uznávaným nástrojem územní (či prostorový) plán, územní řízení, stavební řízení a řada správních řízení souvisících – tedy ta část práva, která bývá obvykle zařazována do sféry práva veřejného. Mají-li však být při utváření (to jest uspořádání a využívání) území chráněna dostatečně účinně výše popsaná práva, musí být územní plánování především dialogem, rozpravou vedenou mezi všemi subjekty, které obývají, popřípadě i spravují určité správní území, to jest jednotlivými občany a jejich sdruženími (spolky – § 214 an. ObčZ), podnikatelskými subjekty, politickou reprezentací, pořizovateli i zhotoviteli územního plánu. Základním posláním této rozpravy je totiž dosáhnout shody o správě obývaného území a stanovení podmínek pro kvalifikované rozhodování o vývoji a správě území, o způsobech jeho utváření – tedy jeho uspořádání a využívání.

Nastane-li střet zájmů veřejných a je-li nutno řešit rozpory, předepisuje úřadům postup § 136 odst. 6 správního řádu. Sezná-li úřad, že mezi jeho názorem na zjištěné skutečnosti a některým z dotčených správních orgánů, popřípadě mezi různými dotčenými orgány navzájem panuje neshoda a nesoulad v názoru na podmínky rozhodnutí, nejprve usiluje o dosažení dohody zahájením dohodovacího řízení a nelze-li takové dohody dosáhnout, předloží rozpor k rozhodnutí nejbližšímu společnému nadřízenému správnímu orgánu těch orgánů, které jsou ve sporu.



     Soulad hodnot v území – charakter území (§ 41 SZ)

Ve smyslu stavebního zákona je územní plánování povoláno vytvářet předpoklady k dosahování trvajícího souladu všech přírodně krajinných a kulturně civilizačních hodnot v území. Tohoto účelu může územní plánování dosahovat zejména:

-    sledováním stavu a vývoje spravovaného území, shromažďováním informací o něm, jejich analýzou, hodnocením, uchováním a správou,

-    péčí o rozvoj území, zejména prostřednictvím funkčního využití a prostorového uspořádání území a stanovováním podmínek pro tento účel,

-    ochranou těch hodnot, na nichž se společenství spravovaného území dohodne;

území však musí být chápáno v územním plánování především jako prostor života člověka, prostor jeho činností (včetně ne-činností), jako místo, kde člověk vstupuje do vztahů s jinými lidmi, s vlastními díly i s přírodou, a tedy jako prostor sociální, ekonomický a ekologický. Územní celky a jejich části musí být při územním plánování vždy charakterizovány spolubytím člověka, umělých a přírodních složek se všemi jejich podstatnými vlastnostmi, a tedy i jejich podstatnými vzájemnými vztahy. Jeho nedílnou součástí musí být tedy nejen zhodnocení přírodně krajinných a stavebních kvalit území, nýbrž zhodnocení širších kulturních a civilizačních hodnot území, včetně ekonomických a sociálních. Územní plánování představuje vyhodnocení vývojových (nikoli pouze rozvojových) možností a předpokladů území v časové posloupnosti a funkční hierarchii.

Smyslem územního plánování je co nejméně omezovat, co nejméně bránit přirozenému vývoji územního celku a v určitých případech ho rozmyslným a vhodným způsobem posilovat stanovováním přiměřených kritérií vhodných a nutných pro umísťování a uskutečňování činností v území. Zejména v období relativně prudkých technologických inovací a změn, které často vedou již v průběhu projektové přípravy investice k opakovaným změnám zadání, je na místě volit takovou podobu územně plánovacích dokumentací, které rozsah a obsah těchto omezujících podmínek pojímají restriktivně. Žádoucím výsledkem by měly být dokumenty schopné vytvořit relativně stabilní, ale zároveň dostatečně pružný rámec pro rozhodování všech subjektů v území. Zároveň nesmí mít stanovování kritérií (regulačních podmínek – regulativů a limitů) v žádném případě smysl pouze omezující – naopak: má-li mít vůbec nějaký smysl, musí ve společnosti probouzet schopnosti pro nalézání nových řešení, musí k nim motivovat a iniciovat je, musí posilovat přirozený růst a vývoj a zejména – musí vést k vůli a ochotě pospolitosti zodpovědně pečovat o svět a kultivovat jej a sebe s ním. Ve srovnání se stavěním je v územním plánování toto úsilí o to komplikovanější, oč je komplikovanější vnitřní život obce, kraje, státu nebo mezinárodního společenství. Všechny tyto územní (či lépe prostorové) celky se chovají jako pulsující organismus, jako síť tkaná anonymně po dlouhá staletí a jejich budoucí vývoj bývá často záležitostí jen velmi špatně odhadovatelnou. Uspořádávání či usměrňování života takového organismu je mnohem více poučeným nasloucháním, než vštěpováním universálního ideálu a reglementováním každodenních aktivit člověka a společenství, byť zdůvodňovanou dobrými úmysly [Jan Jehlík; Roman Koucký].

     Vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území

Součástí úvodních ustanovení prvního věcného bloku třetí části stavebního zákona je rovněž proces vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, který je postaven třech základních pilířích, jak o nich byla řeč výše, a to pilíři hospodářského rozvoje, pilíři sociální soudržnosti a pilíři péče o životní prostředí. Toto vyhodnocení se provádí u všech úrovní územního plánování tehdy, je-li příslušným správním orgánem vyžadováno posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí.

     Obecná a společná ustanovení k územnímu plánování – oprávněný investor, územní rezerva, úplné znění a koordinační výkres, jednotný standard a mapové a další podklady

V úvodním bloku třetí části stavebního zákona jsou upraveny ještě některé skutečnosti prostupující celým procesem územního plánování. Jedná se o oprávněného investora, jímž se rozumí vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který požaduje, aby byl informován o všech úkonech orgánů územního plánování, pokud se dotýkají bezprostředně jeho zájmů. Oprávnění investoři jsou vedeni na seznamu MMR.

Další společné ustanovení se týká zveřejňování a ukládání dokumentů. Oproti stávající právní úpravě se koncepčně nic podstatného nemění. Ve způsobu zveřejňování se pouze promítá skutečnost, že je zřízen národní geoportál územního plánování pro elektronické formy výkonu správních činností.

Mezi společná ustanovení zařadil zákonodárce též vymezení pojmu územní rezerva, jíž se rozumí plocha nebo koridor, které jsou vymezené územně plánovací dokumentací pro takové způsoby využití, které je nutno následně prověřit z hlediska plošných nároků. Po dobu trvání územní rezervy nelze provádět v územní beze změny územně plánovací dokumentace žádné změny, které by mohly realizaci budoucího záměru ohrozit; zároveň je však nutno při dlouhodobějším trvání územní rezervy potřebnost této rezervy vyhodnocovat.

Úplným zněním a koordinačním výkresem se rozumí požadavek zákona na jednoznačnou a přehlednou formu vydání územně plánovací dokumentace, zejména v případě zanesení následně prováděných změn. Platí obecně, že dobře postavená územně plánovací dokumentace, dostatečně stabilní v základních parametrech a zároveň dostatečně flexibilní v reakcích na proměny životního standardu a stylu, nemusí podléhat příliš častým změnám. Česká plánovací praxe je však, žel, taková, že územně plánovací dokumentace vyžadují značné množství změn, jimiž se celková koncepce rozvoje území vytrácí a znejasňuje. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi opakovaně potvrdil, že nelze schvalovat per partes množství změn, aniž je dostatečně zřejmé a důvodné, jak se tyto změny projeví v celkové územně plánovací koncepci. Součástí ustanovení o úplném znění je rovněž postup při zjištění chyby, popřípadě vady úplného znění; nemá-li taková skutečnost vliv na účinnost změny, pořizovatel ji bezprostředně odstraní (režim obdobný opravám zjevných chyb ve správních rozhodnutích, resp. postupu podle § 154 až § 158 správního řádu).

Součástí společných ustanovení je rovněž vymezení pojmu a obsahu jednotného standardu; pokud se jím rozumí jednotné zpracování souborů dat v geodetickém referenčním systému, výměnný formát dat a metadata, pak je toto ustanovení smysluplné. Žel nutno konstatovat, že dosavadní praxe sledování dat o území má v právním předpisu (příloha č. 1a a 1b vyhlášky č. 500/­2006 Sb.) podobu mimořádně problematickou a spornou. V žádném případě však není na místě do režimu jednotného standardu pojímat tzv. legendu územně plánovacích dokumentací, k čemuž úsilí autorů zákona neustále směřuje. Svou podobu nabyla tato představa aktuálně v novele platné vyhlášky č. 501/­2006 Sb. – a je zcela absurdní a zbytečná. Jediným důsledkem bude postupné glajchšaltování územně plánovacích dokumentací!

Posledním z pojmů upravených ve společných ustanoveních jsou mapové a další podklady pro územně plánovací činnost. Jako podklad pro plánovací činnost může sloužit prakticky cokoliv, co lze pro účely rozhodování o dalším vývoji území efektivně využít. Jen s některými podklady však zákon spojuje určité právní důsledky; těmi jsou územně analytické podklady a územní studie. To je zřejmě důvod, že se mapové podklady ocitají mimo režim vlastních územně plánovacích podkladů. Nicméně právě mapové podklady představují jeden z nejvýznamnějších zdrojů informací o území. Náležitosti mapových děl jsou podrobněji uvedeny v zákonu o zeměměřictví a v jeho prováděcích podzákonných právních předpisech.

     Subjekty/aktéři územního plánování

Základním činitelem jakéhokoliv plánování je jednotlivý člověk – občan, byť se v tomto procesu může objevovat v různých sociálních, ekonomických a právních rolích. Nepochybně stejně významná role připadá v jakémkoliv plánování občanské veřejnosti, představované obvykle různě sdružovanými uskupeními – (zapsané) spolky. Pro potřeby stanovení určitého rámce pro dosahování shody jednotlivých lidí a určitého společenství jako celku jsou pro územní plánování základními subjekty orgány veřejné správy – a to samosprávné orgány obcí a krajů a ústřední orgány státní správy.

Nesporně významným činitelem v procesu územního plánování jsou odborníci, jejichž činnost prostupuje v různých fázích celým procesem územního plánování – zejména urbanisté, architekti, ekologové, ekonomové, právníci či sociologové. Obvykle konají činnost zpracovatelů územně plánovací dokumentace, pro niž musí splňovat některé zákonem stanovené podmínky a předpoklady. Mohou však vykonávat i činnosti pořizovatelské (§ 44 an. SZ), mohou rovněž zastupovat určité skupiny občanů a konat v jejich prospěch odbornou konzultační činnost a zastupovat je v procesu veřejného projednávání, například jako „zástupci veřejnosti“.

Je-li vlastník či investor, popřípadě jakýkoliv další jednotlivý občan obvykle s to definovat svůj zájem a obhájit ho, vyhodnotit vhodnost či návratnost investice, je-li architekt (inženýr) obvykle s to najít pro takovou investici správnou formu ve správných vztazích, a je-li úředník obvykle s to ve správním řízení kontrolovat, zda nebyly překročeny legislativou stanovené limity a rozhodnout o tom v jednotlivé správní věci, pak vyslovení a kodifikace požadavků celé obce představuje nejobtížnější bod celé územně plánovací činnosti. Obec je sice reprezentována svými politiky, tito politici však nejsou obcí samou – pouze ji zastupují. Kodifikace požadavků obce může být tudíž dosaženo pouze dohodou.

     Struktura orgánů veřejné správy

Soubor orgánů veřejné správy místní, krajské či státní nelze omezit pouze na ty, kdo přímo odpovídají za pořízení příslušné územně plánovací dokumentace; tato činnost se v různé míře a v různých fázích dotýká jak orgánů moci výkonné, tak zákonodárné či soudní (ústavní soudnictví, správní soudnictví, občanskoprávní soudnictví)] a nezávislých orgánů kontrolních. Stavební zákon vymezuje okruh a působnost orgánů působících na úseku územního plánování souhrnně v ustanoveních § 19 až § 29. Již v právní úpravě z roku 2006 nebyla základní plánovací úrovní zvolena obec, nýbrž ve snaze vytvářet větší „plánovací obce“ a plánování znovu centralizovat obec s rozšířenou působností jakožto úřad územního plánování; tento koncept převzala i nová právní úprava (§ 25). Tato obec je také pověřena pořizovat územně plánovací dokumentaci a podklady pro obce ve svém správním obvodu, pokud si nepořizují tyto dokumenty samy. Tento proces však administrativně nahrazuje slučovací procesy, které by měly přirozeně vyplynout z potřeb a záměrů obcí. Kromě toho je tu i nadále dán vážný latentní střet zájmů, neboť zájmy obcí s rozšířenou působností (to jest pravidelně měst krajských a bývalých měst okresních) mohou být a pravidelně budou v rozporu se zájmy menších obcí v jejich bezprostřední blízkosti.

     Obce

Přestože jsou obce základním stavebním kamenem plánování v území (rozumíme-li jím skutečně plánování jakožto usměrňování vlastního vývoje obce), jsou na úseku územního plánování oprávněny pořizovat dokumentaci výlučně prostřednictvím odborně způsobilých osob – pořizovatelů v režimu přenesené působnosti výkonu státní správy (pořizovatelům jsou věnována ustanovení § 42 an. SZ. Jinak je jim (zastupitelstvu) vyhrazeno v souladu s § 27 SZ rozhodovat o tom, zda bude nová dokumentace nebo změna dokumentace stávající vůbec pořízena, a dále toliko schvalování zadání, výběru nejvhodnější varianty návrhu, vydání územně plánovací dokumentace opatřením obecné povahy a projednání a schválení zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace. Radě obce pak přísluší uplatňovat připomínky k návrhu zásad územního rozvoje a územního plánu sousední obce, vymezit zastavěné území a vydat územní opatření o asanaci a stavební uzávěře. Obce tak znovu byly připraveny o možnost podávat připomínky k návrhu celostátního územního rozvojového plánu.

Zvoleným řešením, především důsledným podřízením rozhodujících procesů orgánům státu, byly obce prakticky zbaveny efektivních možností ovlivňovat vývoj svěřeného území podle jeho specifik a tím odlišovat jednotlivé obce mezi sebou. To ostatně posiluje základní tendence sjednocovat tzv. „legendu“ územního plánu, což je obsahem již nyní vydané novely vyhlášky č. 500/­2006 Sb., namísto sjednocování struktury dat. Vyčlenění stavebních úřadů z působnosti obcí, svěření výkonu pořizovatelské činnosti jakožto výkonu přenesené působnosti, ponechání působnosti MMR i v územním plánování jen tuto etatistickou centralizující tendenci potvrdilo. Na této skutečnosti nemění nic podstatného ani novelou [2023] umožněné odchylky od územně technických předpisů, stanovené regulačním plánem.

Rozhodující působnost na úrovni obcí tak přísluší v pořizovatelské činnosti obcím s rozšířenou působností, což je ovšem latentní hrozící střet zájmů, neboť zájmy těchto obcí jsou mnohdy odlišné od zájmů obcí v jejich správním obvodu; je nepochybně obtížné nacházet argumenty pro trasu významné dopravní tepny, na niž je obec s rozšířenou působností vázána a komplexně jí přizpůsobuje svou dopravní infrastrukturu, a zároveň nacházet argumenty pro obec ve svém sousedství, která se takové trase brání a odmítá její trasování.

     Kraje

Jakkoliv se to na první pohled nejeví, stejný osud potkává i samosprávné orgány krajů. S výjimkou kontrolní pravomoci vůči obcím jsou kraje oprávněny pořizovat dokumentaci rovněž výlučně prostřednictvím odborně způsobilých osob – pořizovatelů v režimu přenesené působnosti. Jinak je jim (zastupitelstvu) vyhrazeno v souladu s § 24 rozhodovat o tom, zda bude nová dokumentace nebo změna dokumentace stávající vůbec pořízena, a dále pouze schvalování zadání, výběru nejvhodnější varianty návrhu, vydání územně plánovací dokumentace opatřením obecné povahy a projednání a schválení zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace. Radě kraje pak obdobně obcím přísluší uplatňovat připomínky k návrhu zásad územního rozvoje a územního plánu sousední obce, vymezit zastavěné území a vydat územní opatření o asanaci a stavební uzávěře. Obce tak znovu byly připraveny o možnost podávat připomínky k návrhu celostátního územního rozvojového plánu.

     Stát

Stát je v procesu územního plánování zastupován celou škálou orgánů – výkonných, soudních a kontrolních. Z hlediska pořizování územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů jsou to – vedle nejvyššího orgánu politického, jímž je vláda – především ústřední orgány státní správy, a to MMR a MO. Schvalování územně plánovací dokumentace celostátního charakteru, jímž je územní rozvojový plán, je svěřeno vládě; ta rozhoduje o pořízení, o schválení zadání, návrhu, vydání a následně o zprávě o uplatňování územního rozvojového plánu.

Do působnosti MMR jako ústředního orgánu státní správy na úseku územního plánování se svěřuje výkon

a) pořizovatelské činnosti v nejkomplexnějším rozsahu, a to:

-  pořizování Politiky architektury a stavební kultury,

-  pořizování územního rozvojového plánu,

-  pořizování územně plánovacích podkladů, zejména územně analytických podkladů,

-  pořizování územních opatření o stavební uzávěře dotýkající se území více krajů

-     výkon činnosti nadřízeného orgánu územního plánování,

b) schvalování a vyhlašování závazné části územních plánů velkých územních celků,

c) výkon působnosti nadřízeného orgánu územního plánování pro kraje a rozhodčího orgánu v případě věcných sporů (§ 136 SZ).

Zvláštní působnost se svěřuje MO, které je zmocněno pořizovat územně plánovací podklady a územně plánovací dokumentaci pro území vojenských újezdů.

     Dotčené orgány

Kromě všech těchto kompetencí jsou orgány státní správy pověřeny dohledem nad ochranou některých veřejných zájmů vymezených zvláštními zákony. Orgánům státní správy v této pozici se říká dotčené orgány – lépe a přesněji dotčené úřady – a stavební zákon s jejich postavením spojuje celou řadu právních důsledků, zejména při zpracovávání a projednávání územně plánovací dokumentace. Tyto orgány budou působit uvnitř struktury státní stavební správy s výjimkou orgánů ochrany požární, orgánů památkové péče a orgánů ochrany přírody a krajiny pro zvláště chráněná území. Zařazení dotčených orgánů do struktury státní stavební správy může na jedné straně celý proces urychlit a zjednodušit koordinací jejich činnosti, na druhou stranu mimořádně posiluje pozici státu v celém plánovacím i rozhodovacím procesu, což může postupně u obcí (ostatně i krajů) vyvolat pochopitelný odpor, jímž se celý proces zkomplikuje.

Mezi dotčené orgány, které se účastní přípravy a projednávání územních plánů, náleží například orgány humánní hygieny pro výkon péče o veřejné zdraví a lázeňství, orgány veterinární správy pro výkon péče veterinární, orgány životního prostředí pro výkon péče o životní prostředí, péče o přírodu a krajinu, péče o ovzduší, péče o vody, péče o lesy, péče o zemědělský půdní fond a péče o nerostné bohatství, orgány památkové péče (a Národní památkový ústav) pro výkon péče o památky, orgány spravující jednotlivé úseky infrastruktury dopravní pro výkon péče o dopravu na pozemních komunikacích, péče o drážní dopravu, péče o leteckou dopravu a péče o vnitrozemskou vodní dopravu, orgány spravující úseky technické infrastruktury pro výkon péče o vodohospodářství, energetiku, elektronické komunikace, odpady a nebezpečné látky a obecně ochranu před znečištěním prostředí, protipožární ochranu, bezpečnost práce a správní orgány pro civilní ochranu a krizové řízení.

Všechny tyto orgány, jejichž přehled je uveden níže v tabulce, vydávají pro sledované a chráněné veřejné zájmy stanoviska (§ 54 odst. 1 SZ) a vyjádření (§ 54 odst. 2 SZ: k návrhu zadání, k vyhodnocení vlivů, k návrhu zprávy o uplatňování a návrhu zadání změny) v procesu pořizování, pro něž platí jednak obecná ustanovení správního řádu (§ 2 až § 8 a analogicky § 149 SŘ), jednak ustanovení § 54 SZ. Stanoviska a vyjádření musí jakožto správní úkony podmiňující rozhodování v určité fázi pořizování územního plánu jak z hlediska věcného, tak z hlediska formálního vyhovovat požadavkům správního řádu, musí obsahovat předepsané náležitosti, zejména označení, kdo toto stanovisko vydává, kdy a kde, v čí prospěch, které věci se týká, na základě jakého právního předpisu a jeho konkrétního ustanovení se tak děje, jaká je závazná část („výrok“) a jaké případné podmínky jsou stanoveny. Toto vše musí být řádně odůvodněno a v případě stanovisek uplatněných v procesu pořizování územně plánovací dokumentace, resp. závazných stanovisek v územním, resp. stavebním řízení musí být navíc adresát poučen o tom, že proti závaznému stanovisku lze podat odvolání výlučně prostřednictvím meritorního rozhodnutí, to jest rozhodnutí územního, resp. stavebního. Připomínáme, že i na vydávaná (závazná) stanoviska nutno – vzhledem k jejich procesnímu významu – vztahovat (byť pouze přiměřeně) ustanovení správního řádu o nicotnosti (§ 77 a § 78 SŘ), bylo-li vydáno stanovisko například správním orgánem vůbec věcně nepříslušným. Tuto skutečnost je pořizovatel povinen prověřovat. V případě územního plánování se postavení pořizovatele stalo významně autonomním a pořizovatel nese osobní odpovědnost za svá rozhodnutí. Stále znovu je nutno opakovat, že základním posláním státně správních orgánů je veřejná služba společnosti – krajům, obcím, občanům a veřejnosti. Veškerou tuto činnost musí pracovníci orgánů státní správy vykonávat s plnou vahou své osobní odpovědnosti, například když posuzují zpracovanou územně plánovací dokumentaci a mají poskytnout k této dokumentaci stanovisko.

     Dotčené správní orgány / přehled

orgány státní správy na úseku péče o zdravé životní podmínky a veřejné zdraví

-    humánní hygiena [zákon č. 258/­2000 Sb. – § 80 odst. 1 písm. r) a z); § 82 odst. 2 písm. j); § 94 odst. 1]

–  lázeňství [zákon č. 164/­2001 Sb. – § 35 odst. 2 písm. h); § 37; § 38]

-    veterinární hygiena [zákon č. 166/­1999 Sb. – § 49 odst. 1 písm. i) a j); § 56 odst. 1; § 76 odst. 1;        § 77a]

orgány státní správy na úseku péče o přírodní složky životního prostředí

-    posuzování vlivu na životní prostředí [eia – zákon č. 100/­2001 Sb.; zs – § 3 písm. i) bod 2; § 21 písm. k) a písm. n); § 22 písm. d) a písm. e)]

-    příroda a krajina [zákon č. 114/­1992 Sb.; obecně § 77 odst. 2 písm. j); § 77a odst. 3 písm. y); § 78; § 79 odst. 3 písm. u) a odst. 4; § 90 odst. 1; § 67; zs – § 70]

–  krajinný ráz [kr – § 12]

–  kácení dřevin rostoucích mimo les [kdř – § 8]

–  výjimky z chráněných území a lokalit [zchú – § 44; § 45a an., § 45i]

–  výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů fauny a flóry [zchdf+f § 56 a § 57]

-    zemědělský půdní fond [zpf – zákon č. 334/­1992 Sb. – § 5 odst. 2; § 5 odst. 3; § 15 písm. d); § 17 písm. a) a n); § 17a písm. a); § 18 odst. 1; § 21 odst. 2]

-    myslivost [zákon č. 449/­2001 Sb. – § 58 odst. 2 písm. o)]

-    pozemky a pozemkové úpravy [zákon č. 139/­2002 Sb. – § 2; § 19 písm. p); § 20 odst. 1 písm. d)]

-    lesy [zákon č. 289/­1995 Sb. – § 14 odst. 2; § 48 odst. 2 písm. b) a c); § 48a odst. 1 písm. a) až c); § 49 odst. 3 písm. c) a odst. 5; § 58 odst. 2; „op“ § 20 odst. 2]

-    ovzduší [zákon č. 201/­2012 Sb. – § 11 odst. 2 písm. c); § 27 (spec. odst. 4); § 40 odst. 2; autorizace § 32 an.]

-    vody

–  povrchové a podzemní zdroje [zákon č. 254/­2001 Sb. – § 105; § 106 odst. 2; § 107 písm. a); § 107 písm. z); § 108 odst. 2 a odst. 6; zs – § 115 odst. 6 an.]

–  zdroje minerálních vod [zákon č. 164/­2001 Sb. – § 35 odst. 2 písm. h); § 37; § 38]

-    nerosty [zákon č. 44/­1988 Sb. – § 15 odst. 2; § 18 odst. 1; § 19; § 29 odst. 5; § 33 odst. 8; § 35 odst. 3; zákon č. 62/­1988 Sb. – § 13 odst. 2, 3 a 4; zákon č. 61/­1988 Sb. – § 10 odst. 10]

orgány státní správy na úseku péče o kulturní bohatství

-    státní památková péče [pp – zákon č. 20/­1987 Sb. – § 11 odst. 3; § 14 odst. 4; § 17 – op; § 26 odst. 3, § 28 odst. 2 písm. c), d) a e); § 29 odst. 2 písm. b) a c); § 44a]

orgány státní správy na úseku infrastruktury

– dopravní

-    pozemní komunikace [zákon č. 13/­1997 Sb. – § 10 odst. 5, § 31; § 32 odst. 4; § 40 odst. 2 písm. f), g) a k); § 40 odst. 3 písm. f); § 40 odst. 4 písm. c); § 40 odst. 2 a 5; § 44 odst. 1 / zákon č. 361/­2000 Sb. – § 124]

-    dráhy [zákon č. 266/­1994 Sb. – § 7 odst. 1 až 3; § 56 písm. d) a e); § 56a; § 64]

-    letecká doprava [zákon č. 49/­1997 Sb. – § 3 odst. 11, § 40; § 41 odst. 1; /§ 87 odst. 2 pro vojenská letiště/; § 88 odst. 1 písm. p); § 89 písm. q); § 95]

-    vnitrozemská vodní doprava [zákon č. 114/­1995 Sb. – § 4; § 5 odst. 4, § 41 písm. k)]

– technické

-    vodohospodářské – vodovody a kanalizace [zákon č. 254/­2001 Sb. – § 105; § 106 odst. 2; § 107 písm. a); § 107 písm. z); § 108 odst. 2; zákon č. 274/­2001 Sb. – § 14 odst. 3, § 29 odst. 7]

-    energetické [zákon č. 458/­2001 Sb. – § 16 písm. h); § 46 odst. 12; § 68 odst. 6 a 7; § 69 odst. 3; § 87 odst. 4; § 94 odst. 2; § 96 odst. 1 / zákon č. 406/­2000 Sb. – § 13 odst. 1; § 13 odst. 2]

–  elektřina

–  plyn

–  teplo

–  ostatní produktovody

-    elektronické komunikace [spoje] [zákon č. 127/­2005 Sb. – § 28 an., § 101 až 104 (§ 102-op); § 105 an., § 108 odst. 1 písm. cc)]

–  telekomunikace

–  radiokomunikace

-    odpady a znečištění

–  odpady obecné a některé odpady specifické [zákon č. 541/­2020 Sb. – § 127 písm. i); § 133 písm. a) a b); § 145 odst. 1 písm. e); § 146 odst. 1 písm. e) a odst. 3 až odst. 5]

–  jaderná energie [zákon č. 263/­2016 Sb. – § 208 písm. p); zákon č. 18/­1997 Sb. – jen občanskoprávní odpovědnost]

–  chemické a nebezpečné látky [zákon č. 19/­1997 Sb. – § 1 odst. 2; zákon č. 356/­2003 Sb. – § 30 an.]

–  hluk a vibrace [zákon č. 258/­2000 Sb. – § 80 odst. 1 písm. r); § 82 odst. 2 písm. j); § 94 odst. 1] 

orgány státní správy na úseku požární bezpečností / hasičský záchranný sbor

-    požární bezpečnost [zákon č. 133/­1985 Sb. – § 24 písm. t), § 31; § 95; § 99]

orgány státní správy na úseku

-    územní ochrany, obrany a bezpečnosti [zákon č. 222/­1999 Sb. – § 6, 7, 7a, 8, 29 odst. 2 písm. b), § 43 a § 44]

-    krizového řízení [zákon č. 240/­2000 Sb. – § 15]

-    integrovaného záchranného systému [zákon č. 239/­2000 Sb. – § 7 odst. 2 písm. h); § 7 odst. 7 písm. j); § 12 odst. 2 písm. i); § 15 odst. 5; § 33 odst. 1]

-    prevence závažných havárií [zákon č. 224/­2015 Sb. – § 47 odst. 1]

-    integrovaného povolování staveb [zákon č. 76/­2002 Sb. – zs – § 7 odst. 1 písm. c)]

-    státní hranice [zákon č. 312/­2001 Sb. – § 8 písm. l)]

-    celní správy [zákon č. 17/­2012 Sb. – § 9 odst. 2 písm. b)]

orgány státní správy na úseku dohledu nad živnostenským podnikáním a inspekcí práce

-    živnostenské podnikání [zákon č. 455/­1991 Sb.]

-    inspekce práce [zákon č. 251/­2005 Sb. – § 4 odst. 2 písm. g) a § 5 odst. 1 písm. i)]

orgány státní správy na úseku evidence a správy nemovitostí

-    katastr [zákon č. 256/­2013 Sb.]

-    zeměměřictví [zákon č. 200/­1994 Sb.]

     Pořizovatelé a zpracovatelé

Vedle vlastníků a podnikajících osob, resp. občanské veřejnosti, jejichž úrovně možného zapojení jsou uvedeny na obr. 4, mají pro proces pořizování zvláštní význam dvě skupiny odborně způsobilých osob: pořizovatelé a zpracovatelé, resp. projektanti – přesněji architekti či urbanisté, neboť výkon těchto činností podléhá zvláštnímu právnímu režimu. Jejich odpovědnost je důsledně osobní odpovědností vymezenou zvláštním právním předpisem – zákonem o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v případě pořizovatelů též předpisy týkajícími se výkonu veřejné správy. Tímto předpisem byla činnost zpracovatelů a zčásti též pořizovatelů územně plánovací dokumentace podřízena zvláštnímu právnímu režimu autorizace, s níž zákon spojuje celou řadu práv a povinností autorizovaných osob vůči objednatelům dokumentace. Každá těmito osobami zpracovaná dokumentace musí být řádně označena jejich autorizačním razítkem, z něhož je patrné, zda jsou pro zpracování takové dokumentace oprávněny. Rozsah a struktura problémů řešených územním plánem vyžaduje součinnost celé řady profesí: architektů, urbanistů, ekologů, ekonomů, sociologů, právníků – mnohdy psychologů. Tato šíře problémů prakticky vylučuje nahrazení kompaktních týmů jednotlivými profesemi. Jejich postavení a výkon některých speciálních činností a požadavků na výkon takových činností však mohou určovat speciální právní normy.

Z hlediska obsahu činnosti zpracovatele se souhrnně jedná o tyto základní okruhy výkonů:

-    o odborné výkony plánovací (rozbory, studie, koncepty a návrhy), jejichž povaha je multidisciplinární a zasahuje otázky sociální (kulturně-civilizační), přírodní a technické,

-    o odborné výkony administrativní a poradenské, zahrnující zejména spolupráci při projednávání územně plánovací dokumentace s jednotlivými činiteli plánovacího procesu v různých fázích vzniku této dokumentace.



     Výkony zpracovatelů územně plánovací dokumentace

jsou popsány v pracovním dokumentu Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě a v příslušných vzorových smlouvách. Rozlišují se základní a zvláštní výkony, přičemž základními výkony se rozumí takové výkony, bez nichž nelze řádnou územně plánovací dokumentaci (v celém rozsahu) zpracovat a zvláštními výkony se rozumí takové výkony, jimiž se uspokojují některé nadstandardní požadavky obcí [nejčastějšími objednateli (zadavateli) územně plánovací dokumentace jsou obce, proto budeme při popisu činnosti zpracovatelů a pořizovatelů obvykle jako o klientovi mluvit o obci]. Zvláštní výkony překračují zpravidla základní výkony nejen obsahem, nýbrž často i rozsahem a pracností. Mohou být se základními výkony spojeny, popřípadě je mohou nahradit. Zvláštní výkony nejsou zahrnuty v základních výkonech a bývají poskytovány pouze tehdy, pokud si je obec výslovně vyžádá ve smlouvě; zvláštní výkony jsou i samostatně hrazeny [obr. 5].

Výkony architektů/urbanistů jakožto zpracovatelů územně plánovací dokumentace se (obdobně jako fáze pořizovatelské činnosti) člení do šesti výkonových fází (v souvislosti s typem územně plánovací dokumentace a rozsahem jednotlivých pořizovatelských fází), které představují souhrn základních a zvláštních výkonů souvisejících spolu obsahově a časově a utvářejících relativně uzavřený celek činností. Architekt územně plánovací dokumentace je výslovně a jmenovitě zodpovědný za řádné poskytnutí následujících základních výkonů a služeb:

1. výkonová fáze první: přípravné práce / příprava zakázky;

2. výkonová fáze druhá: zhotovení (popřípadě aktualizace) průzkumů, rozborů a územně technických studií a příprava podkladů pro návrh zadání (které zpracovává pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem);

3. výkonová fáze třetí: zhotovení návrhu díla pro projednání a schválení nebo jiné způsoby převzetí díla;

4. výkonová fáze čtvrtá: příprava podkladů pro společné jednání a veřejné projednání návrhu územně plánovací dokumentace a jeho schválení a vydání opatření obecné povahy;

5. výkonová fáze pátá: zhotovení čistopisu díla;

6. výkonová fáze šestá: spolupráce při implementaci/instrumentalizaci územně plánovací dokumentace;

činnost zpracovatelů územně plánovací dokumentace (i územně plánovacích podkladů) je komplementární s činností pořizovatelů, a to na principu vzájemné úzké součinnosti: tam, kde nese odpovědnost zpracovatel, je pořizovatel v součinnosti, tam, kde nese odpovědnost pořizovatel, je v součinnosti zpracovatel.

Na připojeném schématu je znázorněna struktura a základní rozsah výkonů plánovacích (pořízení a zpracování):



     Výkony pořizovatele a všeobecné a speciální kvalifikační předpoklady

Obdobně jsou koncipovány pořizovatelské činnosti, které vykonává buď obec sama prostřednictvím svého úřadu, je-li pro tento účel personálně vybavena odborně způsobilými osobami a pro výkon této činnosti získala potvrzení krajského úřadu (§ 26 a § 47; obava ze ztráty moci v procesu územního plánování vedla autory zákona k potřebě tuto skutečnost deklarovat ve dvou různých ustanoveních!). Je mimo veškeré pochybnosti, že je výkon pořizovatelské činnosti specifickým výkonem profesním, předpokládajícím splnění řady podmínek a náležitostí. Nicméně – jedná se o činnost z povahy věci samosprávnou (konanou v samostatné působnosti obcí a krajů). Skutečnost, že tomu tak v České republice není, je důsledkem nesmyslné koncepce systému veřejné správy, která již dvě desetiletí tenduje k posilování role státu a oslabování role samospráv – zcela v rozporu s tendencemi obvyklými ve světě (jak dokládá například rozsáhlá komparativní studie, zadaná MMR za nemalé prostředky společnosti Deloitte, ale dosud nezveřejněná, zřejmě aby nebylo možno ověřit, že vydaný zákon je v této části se zjištěními studie v naprostém rozporu). Důsledkem této zmatené koncepce jsou problémy součinnosti pořizovatele s obcí.

Pořizovatelem se rozumí MMR, MO, úřady územního plánování (kraje a obce s rozšířenou působností) a obecní úřady s oprávněním vydaným krajským úřadem. Činnost pořizovatele lze vykonávat v postavení státního zaměstnance, zaměstnance územního samosprávného celku nebo jako fyzická osoba splňující předepsané kvalifikační požadavky. Z hlediska profesního, jak řečeno, se jedná o činnost velmi kvalifikovanou. Tomu odpovídají též kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti, jak je postulují ustanovení § 44 a § 45 SZ a jak se promítá do ustanovení § 46 a § 50 až 53 SZ, jimiž se stanovují všeobecné a specifické profesní požadavky na „zástupce pořizovatele“. Pořizovatelovým partnerem, zastupujícím v procesu pořizování obec, je určený zastupitel (§ 49SZ). Na rozdíl od předchozí právní úpravy je sice stanoven postup pro případy neshody, avšak i nadále je pozice pořizovatele silnější a může obec nutit k rozhodnutím, která nejsou v souladu se záměry obce (mimo jiné proto, že je to obvykle obec, kdo nemá dostatek času na vyjednávání, nechce podstupovat nekonečné spory, často končící až u správních soudů, a raději se podvolí i při vědomí, že to není ku prospěchu obce samé). Až úsměvně působí absurdita novelizovaného ustanovení § 49 odst. 4 – v případě pořizování územní studie pro obec, podle níž se má v obci rozhodovat(sic!) podle § 81 odst. 4 (tj. ÚS jako nepominutelný podklad), „může si zastupitelstvo určit zastupitele, který při jejím pořizování spolupracuje s pořizovatelem“.

Kvalifikační požadavky na zástupce pořizovatele mají standardní formát. Osoba ucházející se o výkon pořizovatelské činnosti:

-  požádá v souladu s § 52SZ o udělení oprávnění,

-  je plně svéprávná,

-  má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti pro správní činnost v územním plánování, nebo osvědčení o úspěšném vykonání úřednické zkoušky pro obor státní služby, jehož součástí je územní plánování,

-  splňuje kvalifikační požadavky vzdělání a praxe podle § 44 odst. 4SZ(architekt, urbanista),

-  je bezúhonná, tj. nebyla pravomocně potrestána za úmyslný trestný čin v souvislosti s územním plánováním, resp. nebyla pravomocně disciplinárně potrestána Českou komorou architektů pozastavením nebo odnětím autorizace,

-  vykonávala územně plánovací činnost v souladu s právními předpisy; při posuzování MMR vychází z kvality úkonů žadatele při pořizování územně plánovací dokumentace a územních studií, na nichž se osobně podílel.

Poslední z uvedených požadavků je zcela absurdní a jen potvrzuje snahu autorů této části stavebního zákona ovládnout celý proces pořizování a nastavit parametry této činnosti podle svých představ o tom, co je či není nejen správné, ale dokonce legální. MMR se tu přiznává fakticky postavení nezávislé soudní instance, která bude – dokonce se zpětnou platností – zřejmě posuzovat, co bylo či nebylo v souladu s právem, přičemž je po opakovaných zkušenostech zřejmé, jakou představu o právu v této oblasti stávající úředníci ministerstva mají. Bude-li nová politická reprezentace do stavebního zákona v souladu se svými prohlášeními zasahovat, toto je jeden z mnoha bodů, který musí být opraven.

Oprávnění uděluje MMR na dobu 5 let, kterou lze i opakovaně vždy o 5 let prodlužovat. Oprávnění zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého (jedná se o fyzické osoby), dále doručením oznámení o ukončení činnosti, uplynutím doby, omezením svéprávnosti, pozbytím bezúhonnosti a konečně též zrušením oprávnění MMR z důvodů uvedených v § 53 odst. 3 SZ (pro opakované nebo hrubé porušení právních předpisů a pro ztrátu způsobilosti řádného výkonu funkce).

Výkon pořizovatelské činnosti je vázán nejen na splnění obecných kvalifikačních předpokladů, ale též na splnění speciálních kvalifikačních předpokladů a podmínek stanovených § 21 až § 26 zákona č. 312/­2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vykonání zkoušky zvláštní způsobilosti podle vyhlášky MV č. 512/­2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, a to v zařízeních ministerstva vnitra.

Výkony pořizovatelů územně plánovací dokumentace se rovněž obvykle člení do šesti výkonových fází (v souvislosti s typem územně plánovací dokumentace a jejich rozsahem), které představují souhrn základních a zvláštních výkonů souvisejících spolu obsahově a časově a utvářejících relativně uzavřený celek činností. Pořizovatel územně plánovací dokumentace je výslovně a jmenovitě zodpovědný za řádné poskytnutí následujících základních výkonů a služeb:

1. výkonová fáze první: přípravné práce, monitoring území a shromažďování informací o území a nejvýznamnějších rozhodnutích a změnách, zpracovávání (územně analytických) podkladů a územních studií a zadání veřejné zakázky na zhotovení územně plánovací dokumentace, popřípadě územně plánovacího podkladu odborně způsobilou osobou;

2. výkonová fáze druhá: součinnost při aktualizaci územně analytických podkladů, jejich doplnění o související průzkumy a analýzy a příprava a projednání návrhu zadání a jeho předložení ke schválení zastupitelstvu obce/kraje;

3. výkonová fáze třetí: součinnost při zhotovení návrhu díla pro projednání a schválení nebo jiné způsoby převzetí díla;

4. výkonová fáze čtvrtá: organizace společného jednání a veřejného projednání návrhu územně plánovací dokumentace a jeho předložení ke schválení a vydání opatřením obecné povahy;

5. výkonová fáze pátá: součinnost při zhotovení čistopisu díla pro účely archivace a evidence;

6. výkonová fáze šestá: implementace/instrumentalizace územně plánovací dokumentace, zejména monitoring území a shromažďování informací o území a nejvýznamnějších rozhodnutích a změnách, zpracovávání (územně analytických) podkladů a územních studií; příprava zadání podrobnější územně plánovací dokumentace, popřípadě územně plánovacího podkladu – územní studie;

tyto výkony jsou ve vztahu k výkonům zpracovatele komplementární; jednotlivé fáze si věcně odpovídají, avšak v každé z těchto fází se primárně odpovědnost buď zpracovatel, nebo pořizovatel, přičemž druhá z obou osob je součinná.

Ať však vykonává pořizovatelskou činnost obec sama nebo zpracovatel, nebo ať si k výkonu této činnosti obec zjedná fyzickou nebo právnickou osobu třetí, nese před občany a občanskou veřejností za pořizování územně plánovací dokumentace odpovědnost obec (a pořizovatelská činnost sama má standardní rozsah). Dotýká se (kromě předpisů vztahujících se k výstavbě) celé řady resortních předpisů, zejména na úseku:

-    veřejné správy, a to územní samosprávy (obce a vyšší územní samosprávné celky), státní správy (okresů a ústřední správy), profesní samosprávy, obecné správy a správního řízení,

-    péče o zdravé životní podmínky, a to péče o zdraví a hygienu, lázeňství, veterinární hygieny,

-    péče o přírodní a krajinné bohatství, a to péče o životní prostředí a posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), péče o přírodu a krajinu, péče o ovzduší, péče o vody, péče o lesy a lesní hospodaření, péče o zemědělský půdní fond, péče o nerostné bohatství a výkonu geologie a horních činností, pozemků a pozemkových úprav a vlastnictví pozemků, katastr nemovitostí, zeměměřictví a kartografii,

-    péče o kulturní bohatství (památkové péče), a to péče o památky, péče o ostatní součásti kulturního dědictví,

-    informací, informačních systémů a státní statistiky, a to informací a informačních systémů, státní statistiky,

-    infrastruktury, a to dopravy, technické infrastruktury, zejména telekomunikací, energetiky (elektrárenství, plynárenství, teplárenství), vodohospodářství, odpadů a ukládání nebezpečných látek včetně hospodaření s jadernou energií, požární ochrany, bezpečnosti práce a technických zařízení,

-    technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, a to technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví,

-    zadávání veřejných zakázek, a to zadávání veřejných zakázek podle příslušného zákona, urbanistických a architektonických soutěží dle Soutěžního řádu České komory architektů;

většina zájmů chráněných těmito resortními předpisy musí být v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace projednána s příslušnými orgány státní správy, které za správu těchto úseků odpovídají (tak zvané „dotčené orgány“).

     Obsah a rozsah pořizovatelských činností

Samotný výkon činnosti pořizovatele je možno třídit a uspořádat podle několika různých hledisek: z hlediska rozsahu a obsahu činnosti, z hlediska posloupnosti pořizovatelských činností a z hlediska základních forem výkonu pořizovatelských činností. Základní pořizovatelské činnosti podle jejich rozsahu a obsahu zahrnují zejména:

-    pořizování podkladů pro utváření územní politiky a strategického plánování obcí a krajů a pro další rozvojové dokumenty schvalované obcemi a kraji; při aplikaci platné územně plánovací dokumentace příprava podkladů pro tvorbu politik a programů obcí a krajů,

-    tvorba ucelené informační databáze o území a pořizování územně plánovacích podkladů, zejména územních studií a územně analytických podkladů,

-    pořizování nové územně plánovací dokumentace obcí, resp. krajů, a jejich změn,

-    poskytování odborných konzultací a porad a spolupráce při implementaci schválené a platné územně plánovací dokumentace (především ve vazbě na rozhodování v územně správním procesu), sledování vývoje příslušné legislativy a aplikace případných změn a doplňků; spoluúčast na publikaci výsledků územně plánovacích činností,

-    trvalý monitoring a vyhodnocování využívání územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů při územním řízení (popřípadě řízením stavebním a speciálních řízeních souvisících) a příprava podkladů pro změny, popřípadě pořizování nové dokumentace, reagující na územní vývoj,

-    aktivní spolupráce při přípravě, projednávání a schvalování územních plánů jiných obcí či krajů, (jiných územních samosprávných celků), popřípadě při přípravě celostátního dokumentu pro území České republiky – politiky územního rozvoje.

     Formy pořizovatelských činností

Z hlediska forem pořizovatelské činnosti lze základní pořizovatelské činnosti lišit na:

-    shromažďování a vyhodnocování informací o správním území a informací o širším souvisícím území, jejich správa a ukládání v písemné, grafické a digitální podobě,

-    zpracovávání písemných dokumentů pro účely pořizování územně plánovací dokumentace a pro tvorbu programů a politik,

-    poskytování ústních a písemných konzultací,

-    příprava a organizace projednávání zpracovávané územně plánovací dokumentace s jednotlivými subjekty: s orgány veřejné správy (státní správa, územní samospráva), s právnickými a fyzickými osobami a občanskou veřejností (jednotlivými občany a jejich sdruženími),

-    sledování obecné legislativy (změna doplňků právních norem) a uplatňování těchto změn v běžné praxi,

-    vypracování odborných zpráv a posudků,

-    spolupráce a podpora při rozporných jednáních a řízeních, pokud nejsou taková jednání a řízení nedílnou součástí řádného projednávání územně plánovací dokumentace; příprava podkladů pro správní, rozhodčí nebo soudní řízení,

-    uspořádávání výstav a jiných veřejných představení, popřípadě publikace výsledků územně plánovacích činností.

     Nástroje územního plánování

Pro účely územního plánování se nástroji územního plánování rozumí tyto druhy:

-  územně plánovací podklady, kterými jsou územně analytické podklady a územní studie,

-  Politika architektury a stavební kultury ČR,

-  Politika územního rozvoje ČR,

-  územně plánovací dokumentace, kterými jsou územní rozvojový plán, zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán,

-  vymezení zastavěného území,

-  územní opatření, kterými jsou územní opatření o stavební uzávěře a územní opatření o asanaci území.

     Územně plánovací podklady

Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limitů využití území, záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování podmínek udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Jejich náležitosti má stanovit prováděcí právní předpis; nezbývá než doufat, že tak – společně se strukturou údajů o území – naloží lépe, než je tomu dosud v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/­2006 Sb. Soubory údajů o území a jejich smysluplná struktura mohou významně napomoci nejen tvorbě územně plánovacích dokumentací a jejich změn, ale zejména jejich aplikaci. Údaje o území jsou informace nebo data o stavu území a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; součástí údaje o území jsou také metadata. Zákon stanovuje, kteří aktéři jsou poskytovateli údajů (orgán veřejné správy, s jehož působností údaje o území souvisejí, nebo právnická osoba, jejímž zřizovatelem je stát nebo územní samosprávný celek, vlastník dopravní nebo technické infrastruktury, popřípadě provozovatel staveb a zařízení, z jejichž provozu vznikají omezení v území podle jiných právních předpisů).

Zákon předpisuje závazný postup a formu poskytování údajů, a to v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom odpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost, a to v rozsahu charakteristik přesnosti uvedených v rámci metadat. Formáty a podmínky poskytování jsou rovněž odkázány na prováděcí předpis. Povinnost poskytnutí údajů o území je splněna jejich vložením do digitální technické mapy kraje, do národního geoportálu územního plánování nebo do registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Použity mohou být pouze pro činnost orgánů veřejné správy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Vlastníci dopravní nebo technické infrastruktury mají nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s poskytnutím údajů o území nejvýše do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli. Náklady hradí pořizovatel na základě žádosti vlastníka dopravní nebo technické infrastruktury. Zároveň jsou poskytovatelé údajů o území pod sankcí, nesplní-li zákonem uloženou povinnost a jsou zavázáni uhradit z toho vyplývající náklady na změny územně plánovací dokumentace, územní studie a na aktualizaci územně analytických podkladů a odpovídá za škodu vzniklou v důsledku toho, že údaje o území neposkytl nebo je poskytl nesprávné. Nezbývá než i v tomto případě doufat, že tato ustanovení neskončí stejně, jako § 161 stávající právní úpravy!

Územně plánovací činnost je činností do značné míry systémovou. Soubor sledovaných jevů, jak byl až dosud prezentován v příslušném shora citovaném prováděcím předpisu, však takové systémové třídění postrádal, ačkoliv se určité (byť rovněž ne zcela bezvadné) možnosti systémového uspořádání nabízely například v přílohách k téže vyhlášce, ve kterých jsou uvedeny náležitosti obsahu dokumentace k územnímu řízení. Sledované jevy nebyly ani stratifikovány, ani hierarchizovány. Vedle sebe se vyskytovaly na jedné hierarchické úrovni jevy naprosto nesouměřitelné až o několik řádů. Považujeme proto za vhodné třídit sledované jevy do určitých ucelených bloků, umožňujících i případnou proměnu struktury podřazených úrovní a jejich obsahu. Vzhledem k navrhovanému obsahu projektové dokumentace (a konečně i například obsahu dokumentace přikládané k žádosti o vydání regulačního plánu) a charakteru jevů v území se vyskytujících a zároveň upravených i obdobnými právními předpisy například takto:

-    příroda a krajina, přírodně krajinné předpoklady a podmínky osídlení, to jest přírodní a krajinné struktury a infrastruktury,

-    člověk – demografické a sociální jevy a kulturně civilizační aktivity (způsoby užívání území) – metastruktury,

-    vystavěné prostředí a způsoby jeho uspořádání, to jest urbánní struktury a infrastruktury,

které by měly být dále stratifikovány a hierarchicky uspořádány podle jejich významnosti do menších bloků až k prvkům.

     Pořizování a aktualizace územně analytických podkladů

Územně analytické podklady a jejich aktualizace pořizuje pořizovatel na základě průzkumů území, údajů o území a dalších dostupných informací. Pořizovatel zohledňuje také prognózy dalšího vývoje území, aby získal představu o jeho budoucím stavu a vývoji. Územně analytické podklady se projednávají v rozsahu určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích do 30 dnů po jejich vyhotovení s obcemi ve svém správním obvodu. Pořizovatel následně upraví územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností podle výsledku projednání a bezodkladně, nejpozději do 60 dnů od ukončení projednání, je předá krajskému úřadu. Obdobně se postupuje v případě krajů. Krajský úřad vkládá územně analytické podklady pro území kraje do národního geoportálu územního plánování do 10 dnů od jejich projednání.

Jakékoliv úvahy o územním plánování musí vycházet ze skutečnosti ověřené sběrem, analýzou a kritickým vyhodnocením dat. Tomuto účelu by mělo sloužit zejména zpracování územně analytických podkladů, resp. vypracování nebo obstarání doplňkových průzkumů a analýz, vypracování podkladů pro zadání – tzv. přípravné práce. Podklady o záměrech využití území zahrnují zejména územně plánovací dokumentaci, územně plánovací podklady, správní rozhodnutí o území, zejména platná územní rozhodnutí a podklady pořizované orgány státní správy; o nabytí účinnosti tohoto zákon pak rozhodnutí o povolení záměru. Součástí této fáze bývá obvykle již i výběr příštího zhotovitele územně plánovací dokumentace. Vzhledem k povaze této činnosti, zejména pak vzhledem k jejímu veřejnému charakteru, se jeví jako účelné zadávání této veřejné zakázky dle § 145 an. zákona č. 134/­2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek /ZVZ/, formou soutěže o návrh, a to soutěže urbanistické, resp. územně plánovací, kterou by měli uchazeči o zpracování dokumentace prokázat svoji schopnost dostatečně celistvé a kvalifikované orientace v tématech územního plánování s aplikací v konkrétním území a zároveň svoji schopnost skutečně týmové činnosti, což je obé naprosto nezbytným předpokladem i kvalitně provedených průzkumů a analýz! Vskutku veřejný charakter tohoto způsobu výběru (výstavy, publikace s možností předvést určité konkrétnější výsledky práce) mohou již v těchto raných fázích pořizování územně plánovací dokumentace vtáhnout do celého procesu veřejnost občanskou a podnikatelskou. Výběr zpracovatele cestou urbanistické soutěže umožňuje zadat veřejnou zakázku prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění dle § 65 ZVZ. Právní předpisy (stavební zákon a vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci) stanovují s jistou mírou určitosti rozsah a obsah konceptu a návrhu dokumentace (zejména tak činí přílohy citované vyhlášky). I na tomto místě je nutno zdůraznit, že přednost při zadávání prací na územně plánovací dokumentaci by měla mít smluvní volnost partnerů, neboť nelze příliš předepisovat rozsah dokumentace při velké různorodosti obcí a jejich konkrétních územních (prostorových) podmínek. Příliš zavazující předpisy by v tomto případě nutně vedly k zmechanizování a neúčelnému zformalizování územně plánovacích činností. Striktní uplatňování požadavků na obsah dokumentace, aniž by byl zároveň respektován různý obsah pro různé typy sídlišť (obcí), by nutně vedlo i k nepřijatelnému, protože nesmyslnému vynakládání finančních prostředků (zejména v případech menších obcí, jejichž struktura problémů řešených územně plánovací dokumentací je omezena).

Významnou skutečností pro navazující procesy je především ustanovení o vázanosti vydanými závaznými stanovisky a stanovisky a dále ustanovení, že nelze v navazujících procesech uplatňovat ty výhrady (DOSS), resp. ty námitky a připomínky, o nichž bylo nebo mělo být rozhodnuto ve fázích předchozích. Přestože obdobné ustanovení bylo obsaženo i v zákonu předchozím, nebylo často respektováno stavebními úřady, ani jinými správními orgány. Má-li být proces rozhodování skutečně ekonomizován, nezbývá, než důsledně na tomto principu trvat.

Důležité

!

     Jak bylo podrobněji uvedeno výše, je smyslem (jen odvozeně a dílčím způsobem cílem) územního plánování vytvářet účelným využitím a uspořádáním prostoru/území obecně akceptovatelný soulad veřejných a soukromých zájmů, umožňující soustavnou péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území.

Účelem (úkolem) územního plánování je zejména:

-    zjišťovat a posuzovat stav a vývoj území a shromažďovat, spravovat a poskytovat o tom informace,

-    stanovovat koncepci vývoje území a podmínky pro jeho utváření – to jest uspořádání a využívání, stanovovat podmínky pro správu území v její věcné a časové posloupnosti (zejména s ohledem na účinnou ochranu území před ohrožením a před negativními vlivy záměrů) a prokazovat (veřejný) zájem na provedení změn v území.

     Územní studie a možnosti její aplikace

Územní studie skýtá relativně pružný způsob ověřování možností uspořádání a využívání území, a to pro území velmi různorodá jak velikostí, tak charakterem. Praktické možnosti využití územní studie mohou být obecně velmi široké, neboť umožňují škálu přístupů od komplexního zpracování podmínek využití a uspořádání území až k dílčím, oborově zaměřeným tématům. V případě pořízení územní studie, jejíž data byla vložena do evidence – do národního geoportálu územního plánování, se stává územní studie kvalifikovaným územně plánovacím podkladem, pro rozhodování v území neopominutelným. Stavební úřad, popřípadě ostatní správní úřady, které rozhodují v území, jsou zavázány užít studii jako povinný podkladu pro rozhodnutí, avšak mohou rozhodnout odchylně od jejího obsahu, jestliže z jiných kvalifikovaných podkladů taková možnost důvodně vyplyne; odchylné rozhodnutí musí být, pochopitelně, řádně odůvodněno. Územní studií nelze zejména založit vyvlastňovací titul (vymezit veřejně prospěšnou stavbu nebo opatření), vymezit zastavěné území a měnit podmínky využití území stanovené územně plánovací dokumentací. Územní studie však může být koncipována též jako dokument ověřující možnosti případných změn, který bude následně využit jako základ pro zahájení procesu změny územně plánovací dokumentace. Doba použitelnosti a povinné aktualizace územní studie je obdobná jako ve stávající právní úpravě po novele v roce 2017; pořizovatel je povinen nejpozději do 8 let od posledního vložení dat prověřit aktuálnosti řešení v územní studii obsažených s případným obnoveným vložením dat do evidence – do národního geoportálu územního plánování. Pokud tak neučiní, MMR nebo jím pověřená organizační složka státu územní studii z evidence vypustí do 30 dnů od uplynutí lhůty. Stejně může postupovat, sezná-li, že je její obsah v rozporu s právními předpisy (toto ustanovení je ovšem poněkud problematické, zejména v případě, že o zákonnosti či nezákonnosti bude rozhodovat „pověřená organizační složka státu“, aniž je zároveň zřejmé, jak se může obec nebo kraj efektivně takovému postupu bránit, bude-li zastávat jiný právní názor; tím spíše pak, že škála možností využití územních studií je mimořádně široká).

Zachován zůstává problematický model pořizování územní studie pořizovatel, ať se tak děje z jakéhokoliv podnětu (v případech, kdy je to požadováno územně plánovací dokumentací, z vlastního podnětu, nebo z jiného podnětu). Pozice pořizovatele je v případě pořizování územních studií nepřiměřeně silná; v zadání územní studie určuje pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel. Jedinou výjimkou, kdy je účastno zastupitelstvo, je případ pořízení studie na základě podmínky uvedené v územním plánu. Jedná-li se o územní studii, jejíž pořízení je uloženo územním plánem jako podmínka pro rozhodování v území, projedná pořizovatel její návrh v zastupitelstvu obce, které územní plán schválilo – a neprojedná-li zastupitelstvo obce návrh územní studie ve lhůtě 60 dnů ode dne jeho předložení zastupitelstvu obce pořizovatelem, platí, že s návrhem souhlasí. Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu územní studie a vloží ji do 7 dnů ode dne její úpravy do národního geoportálu územního plánování; toto vložení je podmínkou využití územní studie. Novelou [2023] bylo umožněno obci, aby pro případy předvídaného využití ÚS pro rozhodování v území, mohlo (tj. fakultativně) zastupitelstvo určit zastupitele, jehož postavení bude obdobné jako při pořizování územně plánovací dokumentace. Absurdita tohoto pojetí ÚS tak byla potvrzena.

Obdobně jako dosud platí, že náklady na zpracování územní studie požadované územně plánovací dokumentací hradí orgán, který územně plánovací dokumentaci vydal. Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit úhradou nákladů na zpracování územní studie od toho, kdo tento podnět podal.

     Politika územního rozvoje

Staronovým nástrojem zavedeným opět do SZ je Politika územního rozvoje [§ 70 až § 71e SZ 2023]. PÚR má být strategickým dokumentem, určujícím se čtyřletou periodicitou požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v celostátních, přeshraničních a mezinárodních souvislostech a určovat strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů. Podle zákonodárcových představ by měla s ohledem na možnosti území koordinovat tvorbu a změny územních dokumentací a záměrů na úrovni celostátní a krajské a koordinovat tvorbu koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměry na změny v území celostátního významu a na tomto základě stanovovat úkoly zajišťující tuto koordinaci. Zní to vzletně – nezbývá, než doufat, že neskončí jako dosud vydávaná PÚR a její aktualizace, která obsahovala všechno jiné, jen ne právě tyto strategické priority, které by se následně promítaly do územně plánovacích dokumentací.

Vzhledem k charakteru PÚR jakožto dokumentu visícímu kdesi mezi územně plánovacími podklady a územně plánovacími dokumentacemi, je v SZ [2023] vymezen obsah a fáze pořízení: podmínky a náležitosti návrhu, projednání návrhu, stanoviska k návrhu koncepce, podmínky a náležitosti schválení a následného uplatňování, popřípadě pořizování změn. Náhledem do ustanovení § 71 o obsahu lze konstatovat s obavou, že se jedná do značné míry o duplicitní dokument s ÚRP.

Důležité

!

     Návrh PÚR:

-    stanoví celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území České republiky,

-    stanoví koncepci sídelní struktury České republiky,

-    vymezí oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které jsou mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti ovlivněné rozvojovou dynamikou jednoho nebo více center osídlení se zvýšenými požadavky na změny v území, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „rozvojové oblasti“), a území s vazbou na kapacitní dopravní infrastrukturu propojující rozvojové oblasti a významná centra osídlení (dále jen „rozvojové osy“),

-    vymezí oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního nebo celostátního významu nebo oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy, které svým významem přesahují území jednoho kraje (dále jen „specifické oblasti“),

-    vymezí záměry dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a celostátního významu nebo záměry dopravní a technické infrastruktury, které svým významem přesahují území jednoho kraje, a

-    stanoví úkoly koordinace tvorby a změn územně plánovací dokumentace celostátní a krajské úrovně.

     Územně plánovací dokumentace – její účel a základní obsahové náležitosti

S přihlédnutím k velmi neutěšené územně plánovací praxi i problematické judikatuře přikročil zákonodárce již v roce 2012 (s účinností od roku 2013) k úpravě obsahových ustanovení, omezující obsahovou podrobnost v tom smyslu, že dokumentace nesmí obsahovat to, co svou podrobností náleží navazující územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí. Územně plánovací dokumentace a její odůvodnění obsahuje textovou část a grafickou část. Obsah a struktura územně plánovací dokumentace a obsah odůvodnění územně plánovací dokumentace jsou stanoveny v přílohách č. 6 až 9 k zákonu. Územně plánovací dokumentací se rozumí i změna územně plánovací dokumentace.

Územně plánovací dokumentace se budou i nadále vydávat formou opatření obecné povahy; tato forma však není dosud ustálena a ujasněna. Jak plyne z judikatury Nejvyššího správního soudu, zejména z judikátu publikovaného v roce 2006 pod č. 740 ve Sbírce rozhodnutí NSS, jímž byl nastaven algoritmus přezkumu těchto opatření, jedná se o formu bližší správnímu aktu než právnímu předpisu (ustanovení § 171 SŘ stanoví, že opatření obecné povahy není ani správním rozhodnutím, ani právním předpisem). V citovaném judikátu NSS výslovně konstatuje, že „opatření obecné povahy je správním aktem s konkrétně určeným předmětem (vztahuje se k určité konkrétní situaci) a s obecně vymezeným okruhem adresátů. Je-li určitý akt pouze formálně označen jako opatření obecné povahy, avšak z materiálního hlediska nesplňuje jeho pojmové znaky (konkrétnost předmětu, obecnost adresátů), Nejvyšší správní soud jej k námitce navrhovatele zruší (§ 101d odst. 2 s.ř.s.).“ Judikát, kterým se proces přezkumu algoritmizoval, se týkal věci, která je pro uplatnění opatření obecné povahy příhodná – jednalo se o umístění energetické sítě, jejíž technické parametry jsou velmi přesně známy (dokonce natolik, že se vedlo pouze územní řízení bez navazujícího řízení stavebního) a kterou bylo nutno umístit, přičemž okruh dotčených subjektů byl velmi široký a prakticky „nezjistitelný“. Tak tomu ovšem v případě územně plánovacích dokumentací (snad s výjimkou regulačních plánů) není. Vymezení podmínek utváření území, to jest jeho uspořádání a využívání, není postačující pro přímou realizaci záměru; vždy se předpokládá provedení navazujícího řízení – podle nové právní úpravy naštěstí již jen jedním veřejnoprávním procesem, a to řízením o povolení záměru. Územně plánovací dokumentace se tak svou povahou blíží spíše právnímu předpisu, to jest pravidlu chování v území. Lze se obávat, že setrvání u tohoto modelu bez dalšího zásadního upřesnění jeho právní povahy, bude i nadále přinášet v rozhodovací praxi problémy.

Ostatně sám stavební zákon výslovně tuto vazbu připomíná, když zdůrazňuje, že územně plánovací dokumentace je závazná pro rozhodování v území a další změny v území. Nadřazená územně plánovací dokumentace je závazná pro obsah navazující územně plánovací dokumentace; je-li navazující územně plánovací dokumentace v rozporu s nadřazenou územně plánovací dokumentací, k jejím ustanovením se v této části nepřihlíží. Je-li to účelné, navazující územně plánovací dokumentace zpřesňuje rozsah ploch a koridorů vymezených v nadřazené územně plánovací dokumentaci.

Soubor územně plánovacích dokumentací tvoří

-  územní rozvojový plán pro celé území České republiky,

-  zásady územního rozvoje pro celé správní území krajů,

-  územní plány pro celé správní území obcí, s výjimkou hl. m. Prahy, které je oprávněno pořizovat územní plány jak pro celé správní území, tak pro jeho části,

-  regulační plány pro části území obcí;

-  základní obsahovou strukturu a účel jednotlivých dokumentací stanovuje stavební zákon jednak v ustanoveních § 74 až § 86, jednak v přílohách k zákonu č. 5 až 8.

     Územní rozvojový plán (§ 74 až § 76, příloha č. 6)

Územní rozvojový plán rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v celostátních souvislostech a stanovuje strategické záměry státu v oblasti rozvoje a ochrany hodnot jeho území, zohledňuje požadavky vyplývající ze strategických koncepcí České republiky a mezinárodních závazků a přispívá k jejich naplňování. To, co je nutno očekávat od tohoto dokumentu a co se nedařilo dosáhnout v minulosti politikou územního rozvoje, je jasný názor státu na rozvoj území a priority, jimiž se bude řídit rozhodování v území. Nejde tudíž pouze o sběr všech možných podnětů, zájmů a záměrů, ale především o rozhodnutí, který z veřejných zájmů bude v konkrétních případech určující, v jakých etapách a při jakých podmíněnostech – a konečně, byť nikoliv poslední v řadě, jak budou tyto aktivity financovány.

Územní rozvojový plán stanoví základní koncepci územního rozvoje území České republiky a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce osídlení; vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a celostátního významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, kterými jsou rozvojové oblasti a rozvojové osy, vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy (dále jen „specifické oblasti“) mezinárodního nebo celostátního významu nebo přesahujícími svým významem území jednoho kraje, vymezuje zastavitelné plochy a koridory určené pro umístění záměrů mezinárodního nebo celostátního významu, nebo přesahujících svým významem území jednoho kraje, včetně územního systému ekologické stability nadregionálního významu, a stanoví účel a požadavky na jejich využití, popřípadě podmínky pro rozhodování v nich, vymezuje veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

Územní rozvojový může vymezit plochu nebo koridor územní rezervy, stanovit pořadí provádění změn v území a ve vybraných územích nebo koridorech může uložit pořízení územní studie!

     Zásady územního rozvoje (§ 77 až § 79, příloha č. 7)

Zásady územního rozvoje jsou základním koncepčním dokumentem kraje k usměrňování jeho územního rozvoje a ochrany hodnot jeho území. Zásady územního rozvoje stanovují koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury kraje, a zpřesňují ustanovení územního rozvojového plánu promítající se do území kraje. Kromě toho vymezují zastavitelné plochy a koridory nadmístního významu, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability regionálního významu, stanoví účel, pro který jsou vymezeny, a požadavky na jejich využití, vymezují krajiny a stanoví jejich cílové kvality podle Evropské úmluvy o krajině, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení, vymezují veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, stanovují požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí, a to i s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře.

Zásady územního rozvoje mohou vymezit plochu nebo koridor územní rezervy, mohou stanovit pořadí provádění změn v území. K podrobnějšímu prověření navrženého řešení mohou zásady územního rozvoje ve vybraných územích nebo koridorech uložit pořízení územní studie.

     Územní plán (§ 80 až § 84, příloha č. 8)

Územní plán je základním koncepčním dokumentem obce k usměrňování územního rozvoje a ochrany hodnot jejího území. Územní plán vymezuje rozsah zastavěného území, stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, urbanistickou koncepci, jejíž součástí je i urbanistická kompozice, vymezení ploch podle stávajícího nebo nově požadovaného způsobu využití (dále jen „plocha s rozdílným způsobem využití“), vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch a systému zeleně, koncepci veřejné infrastruktury, jejíž součástí je i stanovení podmínek pro její umisťování, vymezení ploch a koridorů pro veřejnou infrastrukturu, včetně stanovení podmínek pro jejich využití, koncepci uspořádání krajiny a jejího využívání, podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením hlavního využití, pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, vymezuje veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a plochy pro asanaci, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit.

Územní plán rovněž přebírá a podle potřeby zpřesňuje věcná řešení zásad územního rozvoje, zejména plochy a koridory a, je-li to účelné, zpřesňuje je. Územní plán může vymezit plochy a koridory územních rezerv a členit území podle převažujícího charakteru na lokality, může vymezit zastavitelné území, může vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě územní plán stanoví základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůtu pro její uzavření, která nesmí být delší než 4 roky od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti. Záležitosti nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, nevyloučí-li to nadřízený orgán ve stanovisku z důvodů potřeby jejich nadmístní koordinace.

Územní plán může ve vybraných plochách nebo koridorech uložit pořízení územní studie nebo vydání regulačního plánu jako podmínku pro rozhodování v území a stanoví základní podmínky pro pořízení územní studie a základní podmínky pro pořízení regulačního plánu nebo zadání regulačního plánu a lhůtu pro vložení územní studie do národního geoportálu územního plánování nebo pro nabytí účinnosti regulačního plánu, která nesmí být v obou případech delší než 6 let od nabytí účinnosti územního plánu. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti. Územní plán může rovněž stanovit pořadí provádění změn v území.

Územní plán může pro celé území obce nebo pro jeho část obsahovat prvky regulačního plánu, stanoví-li tak zastupitelstvo obce v zadání územního plánu nebo v zadání změny územního plánu. Územní plán může vymezit architektonicky nebo urbanisticky významné stavby ve smyslu ustanovení § 17 písm. d) a § 18 písm. a) autorizačního zákona.

     Architektonické a urbanistické soutěže jako podmínka stanovená ÚP a RP

Po novele ustanovením § 84 odst. 5 mohou některé druhy územně plánovacích dokumentací, a to ÚP a RP obcí rovněž vymezit plochy nebo koridory, v nichž je rozhodování v území podmíněno architektonickou nebo urbanistickou soutěží, jejichž definice je podána v první části SZ [2023], konanou v souladu s ustanoveními § 1772 až § 1779 ObčZ, resp. v případě veřejných zadání v souladu s ustanovením § 143 až § 150 v souběhu s § 65 ZVZ. Pro účely tohoto komentáře je podrobné pojednání o soutěžích mimo jeho rozsah a poslání, proto se omezíme pouze na souhrnnou poznámku. Pro porozumění soutěžím samým ale připojujeme několik schémat ilustrujících jejich průběh a rozhodování o nich [obr. 6, 7, 8 a 9].

Architektonické a urbanistické soutěže (soutěže o návrh) představují mezinárodně uznávaný způsob prověřování podmínek v území a řešení stavebních i nestavebních záměrů. Architektonickou anebo urbanistickou soutěží se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu, což jinými způsoby zadávání dosažitelné není. Podrobný postup je popsán jednak v mezinárodních dokumentech (UNESCO, UIA, EU), jednak ve výše uvedených právních předpisech. Nejpodrobněji nastavuje pravidla konání v souladu se zmocněním plynoucím z ustanovení § 23 AutZ ČKA, a to v Soutěžním řádu.

Smyslem a posláním architektonických a urbanistických soutěží a soutěžení je především zadavatelova snaha nalézt a ověřit možnosti řešení složitého problému a vyhledání takového architekta nebo urbanisty, jehož řešení se prokáže jako nejkvalitnější.

Účelem urbanistické či architektonické soutěže je rovněž vybrat na základě porovnání v soutěži předložených návrhů co nejkvalitnější urbanistický či architektonický tým, schopný vypracovat nejvhodnější řešení úkolu a – zejména u veřejných zakázek – poskytnout nezávislým názorem poroty oporu pro politická i ekonomická rozhodnutí zadavatele.

Zvláštnost architektonických a urbanistických zakázek spočívá v obvyklé a pochopitelné snaze klienta nechat si architektem či urbanistou prokázat nejen obecnou způsobilost zhotovit zakázku, nýbrž speciální odbornou způsobilost zvládnout zcela konkrétní zadání a prokázat schopnost vlastního řešení.

Architektonická či urbanistická soutěž je zvláštním způsobem vedená rozprava mezi klientem zastupovaným porotou na straně jedné a účastníky soutěže – architekty či urbanisty – na straně druhé. Úspěšnost soutěží je dána především schopností obou stran vést tuto rozpravu, naplňovat její smysl; je dána kulturou všech zúčastněných. Zatímco klient (a porota) by měl prokázat schopnost dostatečně přesně vymezit předmět řešení a během hodnocení výsledků soutěže pak vnímat předložená řešení s dostatečnou odbornou kvalifikací (k tomu blíže v pojednání o porotách), pak předpokladem úspěšné účasti soutěžícího je schopnost vnímat smysl zadání, účel soutěže a tomu volit prostředky profesionálně přiměřené a před sebou samým názorově obhajitelné. V tomto smyslu je předmět řešení a způsob jeho zadání v soutěži základním věcným kritériem vymezujícím okruh účastníků soutěže.

Významnou součástí soutěže však jsou i kritéria formální, rovněž předběžně stanovovaná klientem (a porotou) a akceptovaná soutěžícím. V jejich rámci lze uložit celou řadu omezení, které zpřesňují definici budoucího účastníka soutěže. Toto vymezení bývá (či by mělo být) v přímé úměře se záměrem a účelem soutěže. Měl by tomu odpovídat rovněž obvyklý obsah soutěžních podmínek architektonických a urbanistických soutěží.

Zde se lze odkázat na mezinárodní dokumenty UIA a ENESCO:

„Zdůrazňuje se, že zveřejnění podmínek znamená nabídku smlouvy, kterou je vyhlašovatel vázán. Přihlášením se k soutěži soutěžící tuto smlouvu přijímají. Program (a eventuální odpovědi na otázky soutěžících) představuje právní základ pro tuto smlouvu, která je závazná jak pro vyhlašovatele, tak pro soutěžící.“ [Soutěžní řád UIA, článek 6 písm. c)]

„Musí být jasně rozlišováno mezi závaznými požadavky podstatného charakteru a těmi, které umožňují soutěžícímu svobodu výkladu, která by měla být co možná nejširší. Všechny údaje k soutěži musí být předloženy v souladu se soutěžním řádem.“ [Soutěžní řád UNESCO, článek 11]

Tyto texty ve zkratce právního předpisu konstatují podstatu a význam soutěžních podmínek pro průběh jakýchkoliv soutěží, tím spíše soutěží architektonických a urbanistických. Smyslem soutěžních podmínek je stanovit pro všechny zúčastněné aktéry taková závazná pravidla, za nichž bude porota rozhodovat s „příkazním“ pověřením zadavatelovým o řešeních předložených soutěžícími a volit mezi nimi taková, která prokáží nejvyšší kvalitu, ta ocenit nebo odměnit a doporučit k realizaci.

Pravidla ovšem co možná pružná, umožňující všem zúčastněným aktérům dosahovat účelu soutěže a chránit své oprávněné zájmy:

-  zadavateli dospět k nejvhodnějšímu a nejlepšímu řešení, uspokojujícímu dostatečně jeho požadavky, a tedy k účelnému vynaložení prostředků,

-  porotě rozhodovat v přijatelně volných mezích o kvalitě předložených řešení,

-  soutěžícím poskytovat dostatečný tvůrčí prostor pro vypracování soutěžních návrhů.

Dostatečná přesnost a současná pružnost soutěžních podmínek, otevírající dostatečný prostor pro tvůrčí přístup architektů, je jednou ze základních záruk úspěšného průběhu soutěže vůbec. Soutěžní podmínky musí rovněž v souladu s obecně závaznými právními předpisy a vnitřními předpisy Komory obsahovat několik okruhů informací.



     Dělení soutěží

Z hlediska předmětu řešení jsou základními:

-    soutěž architektonická, zaměřená na řešení jednotlivých objektů, popřípadě jejich menšího souboru,

-    soutěž urbanistická, zaměřená na nejvhodnější řešení urbanisticky významného souboru staveb, popřípadě územní řešení vymezené oblasti.

Na pomezí obou těchto soutěží je zadávání zakázek na zpracování zahradních a krajinářských děl. Vedle nich pak rozlišuje soutěžní řád i:

-    soutěže konstrukční, zaměřené na nejvhodnější řešení konstrukce stavby, popřípadě jednotlivých konstrukčních prvků. Součástí konstrukčních soutěží jsou i soutěže na řešení interiérů jako celku nebo jejich jednotlivých částí.

Nezřídka se ovšem vyskytují úlohy, které jsou na pomezí všech těchto úkolů, a je proto účelné sáhnout k nějaké kombinaci mezi nimi.

Z hlediska okruhu účastníků se rozlišují soutěže:

-    veřejné, zásadně anonymní, otevřené co největšímu okruhu soutěžících či možných uchazečů o zakázku,

-    soutěže vyzvané, k nimž vyhlašovatel soutěže vyzývá účastníky v omezeném počtu a jmenovitě, které mohou být anonymní, ale častěji bývají neanonymní,

-    soutěže kombinované, rovněž zásadně anonymní.

Z hlediska průběhu lze konat:

-    soutěže jednofázové,

-    soutěže dvoufázové, popřípadě i vícefázové;

v současnosti se stále více prosazují dvoufázové soutěže, neboť si zadavatelé stále více uvědomují, že obavy z vysokých nákladů s konáním těchto soutěží spojených jsou zbytečné. Ba naopak: že se tím spíše zvyšuje – zejména u soutěží na složitější stavby nebo jejich soubory, popřípadě větší a složitější území – pravděpodobnost menšího úspěchu výsledného řešení. Větší počet fází umožňuje dobírat se výsledku postupnými kroky, přičemž v každém další konané fázi může být zadání předmětu řešení zpřesňováno a lze proniknout hlouběji do procesu projektové přípravy stavby nebo procesu plánovacího a tím ušetřit následně čas. I v těchto případech však musí být šetřeno autorských práv. Zejména u významných rozsáhlých veřejných urbanistických a architektonických zakázek je konání alespoň dvoukolových soutěží žádoucí a účelné.

S rozlišováním jednofázových a vícefázových soutěží úzce souvisí i hledisko záměru řešení, podle něhož lze konat:

-    soutěže ideové,

-    soutěže projektové;

zatímco cílem projektové soutěže je najít nejlepší řešení projektu a pověřit pak jeho autora vypracováním kompletní projektové dokumentace (včetně služeb souvisících), cílem ideové soutěže je vyjasnění určitých aspektů architektonických anebo urbanistických problémů; vítěz takové soutěže nemusí být pověřen realizací projektu, a proto se jí mohou zúčastnit podle uvážení vyhlašovatele například i studenti architektury.

Velmi významnou roli plní v architektonických a urbanistických soutěžích soutěžní porota [obr. 7 a 8]. Zvláštní složitost (ale zároveň nepochybný půvab) postavení soutěžní poroty spočívá v jejím prostřednictví v rozpravě mezi klientem a architektem. Úkolem poroty je zapojit se intenzívně již do přípravy soutěže, konzultovat podklady i obsah plnění, jakož i stanovení dalších podmínek tak, aby průběh soutěže a zejména její výsledek splnil očekávání. Následně se účastnit na hodnocení předložených návrhů, posoudit jejich kvalitu vzhledem k zadání a rozhodnout o jejich pořadí. Porota musí být jmenována a zveřejněna z uvedených důvodů nejpozději v den vyhlášení soutěže (obvykle to bývá podstatně dříve), musí v ní být zastoupeni obdobně nebo výše kvalifikovaní profesionálové, z nadpoloviční většiny nezávislí na zadavateli. Na rozdíl od standardních hodnotících komisí se musí účastnit průběžně jednání poroty i náhradníci. Včasné jmenování porotců je významnou informací i pro účastníky soutěže, neboť odbornou skladbou poroty dává zadavatel velmi často najevo i odborný názor, který upřednostňuje.

Specifickou formou soutěží jsou architektonické anebo urbanistické soutěže kombinované s vyhledáním spolufinancujícího subjektu (investorská soutěž). Jedná se o případy blízké soukromo-veřejnému financování projektů (tzv. „public-privat partnership“; například vybudovat budovu radnice s možností využívat její část pro komerční aktivity a tím účelně rozložit náklady spojené s jejím pořízením a provozem). Jak je patrno z obr. 9, lze postupovat v zásadě třemi možnými způsoby. Architektonickou anebo urbanistickou soutěž provede obec a na jejím základě vyhledá spolufinancující subjekt. Při tomto postupu má obec proces soutěže pod kontrolou, avšak na výsledné řešení nemusí sehnat spolufinancující subjekt. Druhou možností je svěřit provedení soutěže investorovi. Nevýhodou tohoto postupu je, že obec nemusí mít celý proces pod dostatečnou kontrolou a výsledné řešení jí nebude vyhovovat. Konečně třetí možností je provést soutěže jako kombinovanou architektonicko- nebo urbanisticko-investorskou, jíž se účastní architektonické či urbanistické týmy spolu s investory, kteří pak garantují a zavazují se výsledné vítězné řešení spolufinancovat.







     Regulační plán (§ 85 až § 86, příloha č. 9)

Regulační plán pracuje s největší podrobností v území. Základní územní jednotkou je pozemek; velikost řešeného území není sice limitována, avšak obvykle odpovídá části území s jednotným charakterem, to jest přibližně v rozsahu lokality jakožto souboru bloků. V řešené ploše stanoví tudíž podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, a urbanistických a architektonických podmínek a pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury.

Regulační plány dále zpravidla stanoví parametry zástavby, nejlépe s využitím tradičních nástrojů plošné, objemové a polohové regulace, zejména stanovením uliční a stavební čáry, určením vzájemných odstupů staveb a odstupů staveb od hranice pozemku, vymezením půdorysné velikosti stavby a jejích dalších parametrů včetně základních údajů o kapacitě stavby, určením částí pozemku, které mohou být zastavěny, nebo zastavitelnost pozemku dalšími stavbami, určením základních podmínek pro požární ochranu a stanovením podmínek pro zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability.

Regulační plán může vymezit veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pozemky pro asanaci, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit. V regulačním plánu lze vymezit záměr, pro který je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování v území. V takovém případě obsahuje základní podmínky pro uzavření plánovací smlouvy a lhůtu pro uzavření plánovací smlouvy, která nesmí být delší než 4 roky. Marným uplynutím stanovené lhůty pozbývá uvedená podmínka platnosti. Může stanovit pořadí provádění změn v území – etapizaci a vzájemnou podmíněnost investic.

     Pořízení územně plánovací dokumentace [obr. 10]

Na rozdíl od předchozí právní úpravy, která stanovovala podmínky a náležitosti pořizování pro každý nástroj územního plánování samostatně, nová právní úprava pořizovatelský proces sjednotila a v takto popsaném rámci odlišila pouze některými dílčími odchylkami, zejména v dotčených aktérech a ve lhůtách. Postup pořizování je uveden na přiloženém schématu. Už z prvního náhledu je zřejmé, že se jedná o proces značně rozsáhlý, málo přehledný a zatížený mnoha procesními lhůtami.

Nicméně základní struktura průběhu pořizování územně plánovacích dokumentací zůstává zachována:

-  přípravné práce vyúsťující v rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace nebo její změny;

-  vypracování, projednání a schválení návrhu zadání;

-  zpracování návrhu a jeho projednání ve společném jednání s dotčenými orgány a ve veřejném projednání (náhrada dosavadního řízení o územně plánovací dokumentaci);

-  schválení a vydání opatřením obecné povahy;

-  ve všech fázích vývoje pořizování pak mohou nastat reverzibilní procesy, jestliže nedojde ke schválení jednotlivé dílčí fáze, přičemž výsledkem může být buď ukončení procesu, nebo návrat o jednu či více fází pořizovatelského procesu zpět.

Je-li pořizování územně plánovací dokumentace nebo její změny vyvoláno konkrétní potřebou nebo požadavky některého z aktérů, může být úhrada nákladů při pořizování územně plánovací dokumentace na takového aktéra zcela nebo zčásti přenesena. Obecně však platí, že náklady na mapové podklady, na zpracování územně plánovací dokumentace nebo její změny projektantem, na vyhodnocení vlivů, zpracovává-li se, na vyhotovení úplného znění územně plánovací dokumentace po její změně, na změnu navazující územně plánovací dokumentace a náklady na náhradu za změnu v území hradí u územního rozvojového plánu MMR, u zásad územního rozvoje kraj, u územního plánu a u regulačního plánu obec a u územně plánovací dokumentace pro území vojenského újezdu MO. Náklady spojené s pořizováním územně plánovací dokumentace neuvedené výše hradí pořizovatel. Vyplývá-li pořízení změny územně plánovací dokumentace ze změny nadřazené územně plánovací dokumentace, uhradí náklady uvedené v § 91 odst. 1 na požádání orgán, který vydal nadřazenou územně plánovací dokumentaci, s výjimkou případů, kdy příslušná část nadřazené územně plánovací dokumentace, která změnu vyvolala, byla vydána na základě výhradní potřeby nebo je ve prospěch rozvoje obce nebo kraje příslušných ke schválení navazující územně plánovací dokumentace.

Vzhledem k přiloženému schématu se v dalším komentáři omezíme jen na základní sdělení k jednotlivým fázím pořizování. Zvláštní pozornost však věnujeme zdůraznění jednotlivých lhůt, které jsou v textu označeny tučným písmem.



     Rozhodnutí o pořízení a návrh zadání

O pořízení územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán příslušný k jejímu vydání, to jest zastupitelstvo obce a kraje, resp. vláda. Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zpracuje do 60 dnů od obdržení tohoto rozhodnutí návrh zadání. Jako podklad pro zpracování návrhu zadání lze využít i doplňující průzkumy a rozbory. V návrhu zadání se stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územně plánovací dokumentace, v případě regulačního plánu a územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy se vymezí řešené území.

     Projednání a schválení návrhu zadání

Pořizovatel bezodkladně zveřejní návrh zadání v národním geoportálu územního plánování a toto zveřejnění oznámí veřejnou vyhláškou na své úřední desce. Pořizovatel oznámí zveřejnění jednotlivě dotčeným orgánům a MMR, územním samosprávným celkům v řešeném území a s řešeným územím přímo sousedícím v případě zásad územního rozvoje, resp. nadřízenému orgánu územního plánování a územním samosprávným celkům s řešeným územím přímo sousedícím v případě územního plánu.

Pořizovatel zašle bezodkladně návrh zadání územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu příslušnému úřadu pro posuzování vlivu a současně orgánu ochrany přírody, který je povinen doručit pořizovateli a příslušnému úřadu do 23 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko podle zákona o ochraně přírody a krajiny, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Příslušný úřad uplatní u pořizovatele do 30 dnů od obdržení návrhu zadání stanovisko, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody případné podrobnější požadavky, přičemž tyto požadavky nesmí vyžadovat podrobnosti náležející svým obsahem navazující územně plánovací dokumentaci nebo rozhodnutí. Do 30 dnů od doručení oznámení může pořizovateli písemně doručit dotčený orgán a nadřízený orgán vyjádření a každý podněty. Vyplyne-li ze stanoviska potřeba posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí, doplní pořizovatel do návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů.

Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem upraví návrh zadání na základě výsledků projednání a předloží jej ke schválení schvalujícímu orgánu do 60 dnů ode dne obdržení výsledků projednání. Schvalující orgán v odůvodněných případech nebo z podnětu dotčeného orgánu uloží v zadání zpracování variantního řešení návrhu územně plánovací dokumentace. Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem zadání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a k novému projednání, nebo návrh zamítne, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne předložení návrhu zadání ke schválení. Schválené zadání pořizovatel do 7 dnů od jeho obdržení od schvalujícího orgánu zveřejní v národním geoportálu územního plánování.

     Návrh územně plánovací dokumentace

Schválené zadání předá pořizovatel bezodkladně projektantovi územně plánovací dokumentace, který návrh územně plánovací dokumentace zpracovává; je-li vyžadováno zpracování vyhodnocení vlivů, zajistí jeho zpracování pořizovatel. Práce na návrhu územního plánu může trvat řadu měsíců i let podle složitosti území, sociální struktuře a existujícím demografickým podmínkám, ke struktuře vlastnictví a k ekonomickým souvislostem.

Po obdržení návrhu územně plánovací dokumentace a případném vyhodnocení vlivů vyhodnocuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 30 dnů jeho/jejich úplnost, soulad s požadavky právních předpisů, soulad se zadáním a soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Pokud návrh tyto požadavky a náležitosti nesplňuje, zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem pokyny k jeho dopracování, které předá projektantovi do 7 dnů od jejich zpracování a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich zapracování, přičemž po obdržení dopracovaného návrhu postupuje obdobně. Obdobně se postupuje i při vyhodnocení vlivů.

Jakmile je pořizovatelem návrh přijat, do 7 dnů poté zveřejní návrh územně plánovací dokumentace a případné vyhodnocení vlivů v národním geoportálu územního plánování a vystaví je k nahlédnutí, oznámí místo a dobu konání společného jednání a veřejnou vyhláškou oznámí místo a dobu konání veřejného projednání a místa, kde je možné do návrhu územně plánovací dokumentace a případného vyhodnocení vlivů nahlédnout.

     Společné jednání

Společným jednáním se rozumí projednání návrhu s dotčenými orgány, jimž se návrh doručuje jednotlivě. V případě územního rozvojového plánu se doručuje též krajům jakožto územním samosprávným celkům, v případě zásad územního rozvoje MMR, sousedním krajům, a obcím v řešeném území a s řešeným územím sousedícím, v případě územního plánu obci, pro kterou je územní plán pořizován, krajskému úřadu, Ministerstvu obrany, je-li územní plán zpracováván pro obec sousedící s vojenským újezdem a sousedním obcím, v případě regulačního plánu obci, pro kterou je regulační plán pořizován.

Společné jednání se koná nejdříve 15 dnů, nejpozději však 30 dnů od oznámení. Dotčené orgány jsou povinny uplatnit svá stanoviska a vyjádření k návrhu do 15 dnů ode dne konání společného jednání. Ve lhůtě 15 dnů mohou další výše vyjmenované orgány a osoby uplatnit připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným po uvedené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží.

     Veřejné projednání

Veřejným projednáním se rozumí prezentace návrhu územně plánovací dokumentace a případné vyhodnocení vlivů s veřejnosti se zajištěním odborného výkladu, který zajistí pořizovatel ve spolupráci s projektantem, a umožnění dotazů veřejnosti. Veřejné projednání nařizuje pořizovatel po dohodě s určeným zastupitelem; stanoví pro tento účel dobu a místo konání a místo, kde je možno do dokumentace nahlédnout. Je-li to účelné, může pořizovatel nařídit i více veřejných projednání na jím určených místech nebo konání veřejného projednání formou dálkového přístupu; pro počítání lhůt stanovených zákonem je rozhodný den konání posledního veřejného projednání. Veřejné projednání se koná nejpozději 30. den ode dne doručení veřejné vyhlášky. Z průběhu veřejného projednání pořizovatel pořídí písemný záznam.

     Připomínky

Připomínky v písemné formě musí být uplatněny nejpozději do 15 dnů ode dne veřejného projednání; uplatnit je může každý. K připomínkám uplatněným po stanovené lhůtě nebo uplatněným ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto v nadřazené územně plánovací dokumentaci, se nepřihlíží. Připomínka musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat odůvodnění a vymezení území dotčeného připomínkou; v případě návrhu variantních řešení se uplatňují připomínky ke každé variantě samostatně. Proti návrhu územně plánovací dokumentace nelze podat námitky podle části správního řádu upravujícího opatření obecné povahy (část šestá).

     Vyhodnocení výsledků projednání

Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem vyhodnotí uplatněná stanoviska a zajistí řešení případných rozporů nejpozději do 135 dní po uplynutí lhůty stanovené v části upravující společné jednání (§ 94 odst. 3 SZ). Do 90 dnů po uplynutí lhůty stanovené k podání připomínek (§ 97 odst. 1 SZ) vyhotoví pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentace, včetně jeho odůvodnění, je-li navrženo připomínce nevyhovět nebo vyhovět pouze částečně. Věcně související připomínky lze vyhodnotit společně. Poněkud redundantně zákonodárce připomíná, že návrh vyhodnocení připomínek nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s nadřazenou územně plánovací dokumentací. V případě variant řešení navrhne výběr nejvhodnější varianty.

Následně zašle bezodkladně, nejpozději do 3 dnů ode dne pořizovatel vyhodnocené připomínky s návrhem na rozhodnutí o nich a návrh výběru nejvhodnější varianty dotčeným orgánům a vyzve je, aby k nim ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Neuplatní-li dotčený orgán stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí. Je-li to nezbytné, pořizovatel zajistí řešení případných rozporů. Pořizovatel ve lhůtě 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění stanovisek dotčených orgánů vypracuje návrh vyhodnocení uplatněných stanovisek. O všech těchto skutečnostech informuje určený zastupitel zastupitelstvo a může mu předložit návrh výběru nejvhodnější varianty a návrh vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu územně plánovací dokumentace k projednání; v takovém případě je zastupitelstvo projedná ve lhůtě 60 dnů. Neprojedná-li zastupitelstvo návrhy ve lhůtě podle věty první, platí, že s nimi souhlasí. Pokud nesouhlasí, vrátí je určenému zastupiteli se svými pokyny k úpravě, v opačném případě je vezme na vědomí; i v tomto případě zákonodárce poněkud zbytečně opakuje (a tím zatěžuje a znepřehledňuje text předpisu), že pokyny zastupitelstva nesmí být v rozporu s právními předpisy, se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů a s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Určený zastupitel předá případně udělené pokyny k úpravě návrhů bezodkladně pořizovateli. Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem zajistí ve lhůtě do 60 dnů ode dne předání pokynu úpravu návrhů podle pokynů zastupitelstva.

     Stanovisko k návrhu koncepce

Zpracovává-li se vyhodnocení vlivů, pořizovatel bezodkladně zašle návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení uplatněných stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty příslušnému úřadu jako podklad pro vydání stanoviska k návrhu koncepce podle § 10g zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Příslušný úřad uplatní stanovisko (které není stanoviskem dle § 54 odst. 1 SZ) k návrhu do 30 dnů od obdržení podkladů. Nejde-li o změnu územně plánovací dokumentace, lze lhůtu pro uplatnění stanoviska ze závažných důvodů, které příslušný úřad sdělí pořizovateli nejpozději do 30 dnů od obdržení podkladů, prodloužit, nejdéle však o 30 dnů. Pokud příslušný úřad stanovisko ve lhůtě neuplatnil, je možné územně plánovací dokumentaci vydat i bez jeho stanoviska; v takovém případě pořizovatel zohlední závěry vyhodnocení vlivů, připomínky a výsledky konzultací.

Vyplyne-li z posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, že územně plánovací dokumentace má významný negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost některé evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, který nebyl předmětem posouzení nadřazené územně plánovací dokumentace z hlediska těchto vlivů, postupuje se podle zákona o ochraně přírody a krajiny; kompenzační opatření uvede příslušný orgán ochrany přírody ve svém stanovisku.

     Stanovisko nadřízeného orgánu

Pořizovatel zásad územního rozvoje a územního plánu je nejpozději do 7 dnů od zpracování nebo obdržení posledního z podkladů povinen zaslat návrh vyhodnocení připomínek, výsledky konzultací a návrh vyhodnocení stanovisek, popřípadě výsledky řešení rozporů a návrh výběru nejvhodnější varianty nadřízenému orgánu k vydání stanoviska o souladu s širšími územními vazbami a nadřazenými dokumentacemi, a to do 30 dnů. Pokud tak neučiní, je možné zásady územního rozvoje nebo územní plán vydat i bez jeho stanoviska. Upozorní-li nadřízený orgán ve svém stanovisku pořizovatele na nedostatky z jím sledovaných hledisek, lze návrh předložit schvalujícímu orgánu ke schválení až na základě potvrzení nadřízeného orgánu o odstranění nedostatků. Odstranění nedostatků provede pořizovatel nejpozději do 30 dnů od obdržení stanoviska nadřízeného orgánu.

     Úprava návrhu a opakované projednání

Pořizovatel je v součinnosti s určeným zastupitelem povinen nejpozději do 30 dnů od obdržení stanoviska nadřízeného orgánu vypracovat pokyny pro úpravu návrhu územně plánovací dokumentace v souladu s vyhodnocením výsledků projednání, stanoviskem k návrhu koncepce a se stanoviskem nadřízeného orgánu a předat je projektantovi. Obsahoval-li návrh varianty řešení, je součástí pokynů výběr nejvhodnější varianty. Projektant poté na základě těchto pokynů upraví návrh územně plánovací dokumentace. Obsahoval-li návrh varianty řešení, doplní odůvodnění o schéma variant a zdůvodnění výběru nejvhodnější varianty. Dojde-li na základě projednání k podstatné úpravě návrhu územně plánovací dokumentace, nařídí pořizovatel bez zbytečného odkladu nové projednání v rozsahu této úpravy. Za podstatnou úpravu se nepovažuje zúžení návrhu na nejvhodnější variantu. Jedná-li se o podstatnou úpravu návrhu, je pořizovatel povinen vyžádat si stanovisko orgánu ochrany přírody a stanovisko úřadu příslušného k posouzení vlivů na životní prostředí, ve kterém bude stanoveno, zda je nutné vyhodnocení vlivů upravit nebo zda vyžaduje podstatná úprava posouzení vlivů na životní prostředí. Stanovisko orgán ochrany přírody a příslušný úřad vydá do 15 dnů od doručení žádosti pořizovatele.

Podstatná úprava se projednává v rozsahu měněných částí stejným postupem; společné jednání a veřejné projednání lze při splnění požadavků kladených na obě jednání v takovém případě spojit. Stanoviska, připomínky a vyjádření je možné uplatnit jen k částem řešení, které byly od posledního projednání změněny, jinak se k nim nepřihlíží. Stanovisko nadřízeného orgánu k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje a územního plánu uplatní nadřízený orgán do 15 dnů ode dne konání opakovaného projednání; pro obsah stanoviska, postup při jeho nevydání ve stanovené lhůtě a pro případ upozornění na nedostatky se postupuje obdobně. (6) Vyžaduje-li návrh územně plánovací dokumentace na základě výsledku projednání podstatné úpravy další úpravy, postupuje se přiměřeně podle § 102, a je-li to nezbytné, obdobně podle odstavců 1 až 5.

     Vydání územně plánovací dokumentace

Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem předkládá bezodkladně, nejpozději do 5 dnů, schvalujícímu orgánu návrh územně plánovací dokumentace s odůvodněním. Obsahoval-li návrh územně plánovací dokumentace varianty řešení, je součástí předkládaného návrhu také návrh výběru nejvhodnější varianty. Zákonodárce i v tomto případě zjevně nadbytečně opakuje, s čím vším nesmí být návrh v rozporu (snaha po ovládnutí celého procesu plánování z uvedených ustanovení trčí jako sláma z bot!). Schvalující orgán vydává územně plánovací dokumentaci po ověření, že není v rozporu se všemi opakovaně uváděnými požadavky(sic!). Nesouhlasí-li schvalující orgán s předloženým návrhem, schválí pokyny k úpravě územně plánovací dokumentace, které předá pořizovateli, nebo návrh zamítne a ukončí tím její pořizování. Pokud pokyny k úpravě nevyvolají podstatnou úpravu, pořizovatel zajistí úpravu návrhu územně plánovací dokumentace a do 60 dnů ode dne předání jej předloží schvalujícímu orgánu k vydání. Pokud pokyny k úpravě podstatnou úpravu vyvolají, proces se přiměřeně opakuje.

Jakmile je územně plánovací dokumentace vydána opatřením obecné povahy, zajistí pořizovatel její vložení do národního geoportálu územního plánování. Tuto skutečnost spolu s uvedením adresy jejího uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územně plánovací dokumentace účinnosti. Územně plánovací dokumentace se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje označení orgánu, který územně plánovací dokumentaci vydal, datum nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka.

     Vyhodnocování územně plánovací dokumentace

Obdobně jako v současně platné právní úpravě je pořizovatel povinen nejpozději do 4 let od vydání územně plánovací dokumentace, s výjimkou regulačního plánu, a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky vyhodnotit uplatňování územně plánovací dokumentace podle skutečného vývoje v území. Pro tento účel vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje a územního plánu zastupitelstvo na žádost pořizovatele určí určeného zastupitele, není-li určen na celé volební období. Na základě provedeného vyhodnocení zpracuje pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem návrh zprávy o uplatňování územně plánovací dokumentace, s výjimkou regulačního plánu, v níž uvede, jak byla dokumentace uplatňována, jaké problémy její uplatňování případně působilo v rozhodovací praxi (a to jak rozhodování správních orgánů, tak zejména rozhodování obce o vlastní investiční činnosti, o nakládání s obecním majetkem a představě o dalším vývoji obce), jaké důsledky vyplynuly z aktualizovaných podkladů, zejména podkladů územně analytických, popřípadě z později schválené nadřazené dokumentace, a uvede, zda na základě provedeného vyhodnocení vznikla potřeba pořízení změny územně plánovací dokumentace nebo nové územně plánovací dokumentace. Pokud taková potřeba vznikla, připraví pořizovatel současně návrh zadání změny, resp. nové dokumentace. Pro projednání a schválení návrhu zprávy o uplatňování, návrhu zadání změny nebo návrhu zadání, jsou-li jejím obsahem, se použijí ustanovení o projednávání zadání nové dokumentace nebo podle ustanovení o zadání změny stávající dokumentace.

     Změna územně plánovací dokumentace

Nový stavební zákon upravuje samostatně postupy v případě pořizování změny, neboť v takovém případě lze procesní postupy alespoň do určité míry (podle charakteru a rozsahu změny) zjednodušit. Především se změna územně plánovací dokumentace zpracovává, projednává a vydává pouze v rozsahu měněných částí. Byla-li změna schválena, zajistí pořizovatel do 7 dnů po vydání změny její vložení a vložení úplného znění územně plánovací dokumentace po této změně do národního geoportálu územního plánování. Změnu územně plánovací dokumentace, úplné znění územně plánovací dokumentace po této změně a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna účinnosti. Jedná-li se o změnu územního plánu, lze další zastavitelné plochy touto změnou vymezit pouze na základě prokázání potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

Nejde-li o změnu pořizovanou na základě zprávy o uplatňování, rozhoduje schvalující orgán o případném pořízení změny buď z vlastního podnětu, nebo z podnětu oprávněného investora, ministerstva, jiného ústředního orgánu státní správy nebo kraje v případě územního rozvojového plánu, orgánu veřejné správy v případě zásad územního rozvoje, orgánu veřejné správy, občana obce nebo osoby, která má vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě na území obce v případě územního plánu nebo regulačního plánu.

Důležité

!

     Podnět na pořízení změny se podává v případě územního rozvojového plánu u MMR, v ostatních případech u příslušného schvalujícího orgánu kraje, nebo obce. Podnět musí obsahovat:

-    údaje umožňující identifikaci navrhovatele podnětu, včetně uvedení skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat podnět na pořízení změny územně plánovací dokumentace,

-    název územně plánovací dokumentace, kterou navrhuje změnit,

-    důvody pro pořízení změny,

-    návrh zadání změny,

-    návrh úhrady nákladů, je-li změna vyvolána především potřebou toho, kdo o změnu žádá.

S výjimkou změny regulačního plánu může podnět dále obsahovat:

-  stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém uvede, zda je možné vyloučit významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast,

-  stanovisko příslušného úřadu k navrhovanému obsahu změny územně plánovací dokumentace, ve kterém i s přihlédnutím ke stanovisku orgánu ochrany přírody podle písmene a) uvede, zda má být návrh změny posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, popřípadě stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní pro­středí.

I s obsahovými náležitostmi zadání změny zákonodárce odkazuje na prováděcí právní předpis, který však dosud není připraven.

Byl-li podán podnět, pořizovatel jej posoudí nejpozději do 30 dnů od jeho podání z hlediska jeho úplnosti a souladu návrhu zadání změny s právními předpisy, stanovisky a s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Není-li podnět úplný nebo vykazuje-li nedostatky z uvedených hledisek, a ten, kdo podnět dal, ani na výzvu pořizovatele nedostatky neodstraní ve stanovené lhůtě, pořizovatel podnět odloží a informuje o tom toho, kdo podnět dal, a schvalující orgán. Pořizovateli je tu dána mimořádně silná pravomoc – obáváme se, že velmi zneužitelná. Informace schvalujícímu orgánu by měla případné odložení podnětu nepochybně předcházet. Pokud nebyl podnět odložen, avšak neobsahuje stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny a orgánu příslušnému k posouzení vlivu na životní prostředí, zašle pořizovatel návrh zadání změny těmto orgánům sám. Postup těchto orgánů je obdobný, jako v případě pořizování nové dokumentace. Vyplyne-li z jejich stanovisek potřeba posuzování vlivů na životní prostředí, pořizovatel tato stanoviska zohlední v návrhu zadání změny.

     Zpracování a projednání změny

Je-li změna pořizována z vlastního podnětu a neobsahoval-li tento podnět návrh zadání změny, zpracuje jeho návrh pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem obdobně jako ve výše popsaných případech. Pořizovatel v součinnosti s určeným zastupitelem upraví návrh zadání změny na základě výsledků projednání a bez zbytečného odkladu jej předloží se svým vyjádřením k projednání schvalujícímu orgánu. Souhlasí-li schvalující orgán s návrhem zadání změny, rozhodne o jejím pořízení a schválí její zadání. Nesouhlasí-li s návrhem, vrátí jej pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání, nebo jej zamítne. Schvalující orgán může podmínit pořízení změny územně plánovací dokumentace úhradou nákladů tím, kdo dal ke změně podnět. Schvalující orgán může rozhodnout o sloučení společného jednání a veřejného projednání. Veřejné projednání musí v takovém případě splňovat také požadavky tohoto zákona na společné jednání. Při pořizování změny se postupuje obdobně jako v případě pořizování nové dokumentace.

     Společná ustanovení

Společná ustanovení uzavírající pasáž části třetí obsahuje jednak zvláštní postupy, jednak podmínky a náležitosti zrušení územně plánovací dokumentace schvalujícím orgánem a následky, které z toho plynou. Konečně je součástí společných ustanovení též úprava souběžného pořizování územně plánovací dokumentace.

     Zvláštní postupy

Kraj a obec jsou povinny bez zbytečného odkladu uvést jimi vydanou územně plánovací dokumentaci do souladu s později schválenou a vydanou nadřazenou územně plánovací dokumentací, je-li mezi nimi rozpor. Do té doby jsou rozporná ustanovení sistována a nelze podle nich rozhodovat. Vyhodnocení vlivů změny územně plánovací dokumentace se při uvedení navazující územně plánovací dokumentace do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací nezpracovává. Znemožňuje-li územně plánovací dokumentace kraje nebo obce nebo její část realizaci záměru obsaženého v nadřazené územně plánovací dokumentaci, tato část navazující územně plánovací dokumentace se pro rozhodování v území ani pro pořizování navazující územně plánovací dokumentace nepoužije a rozhoduje se podle nadřazené územně plánovací dokumentace.

     Zrušení územně plánovací dokumentace schvalujícím orgánem a následky zcela nebo zčásti zrušení územně plánovací dokumentace nadřízeným orgánem nebo soudem

Územně plánovací dokumentaci s výjimkou regulačního plánu může schvalující orgán zrušit pouze současně s vydáním nové územně plánovací dokumentace. Regulační plán může zastupitelstvo zrušit v případě, že se změnily podstatně podmínky, za kterých byl pořízen a vydán a není-li řešení v něm obsažené již aktuální. Návrh na zrušení regulačního plánu se projednává obdobně jako nově pořizovaná dokumentace, avšak ustanovení o vyhodnocení vlivů a variant řešení se, pochopitelně, nepoužijí. Zastupitelstvo obce může zrušit regulační plán, je-li to v souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů. Odůvodnění opatření obecné povahy vždy obsahuje prokázání popsaných podmínek a po vyhodnocení připomínek. Zrušení regulačního plánu pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou; dnem jejího doručení nabývá zrušení regulačního plánu účinnosti. Poté pořizovatel do 7 dnů po nabytí účinnosti zrušení regulačního plánu pořizovatel v národním geoportálu územního plánování oznámí zrušení regulačního plánu a vypustí zrušený regulační plán.

Dojde-li ke zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části nadřízeným orgánem územního plánování v přezkumném řízení nebo soudem, schvalující orgán bezodkladně rozhodne buď o pokračování v pořizování územně plánovací dokumentace, přičemž pořizovatel naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením dotčen, nebo o pořízení nové územně plánovací dokumentace nebo její změny, nebo o zastavení pořizování v případě regulačního plánu nebo změny územně plánovací dokumentace. Protože dosavadní plánovací praxe vedla v těchto případech ke značným nejasnostem a dalším postupu a k problémům s užitím plánovací dokumentace pro navazující rozhodování, stanovil zákonodárce výslovně a jednoznačně, že při zrušení změny územně plánovací dokumentace platí územně plánovací dokumentace ve znění před touto změnou, a je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu úplného znění. Obec nebo kraj zašlou MMR rozhodnutí soudu o tom, že byla zrušena jimi vydaná územně plánovací dokumentace nebo její část, přičemž tento úřad bezodkladně zajistí zveřejnění rozhodnutí soudu v národním geoportálu územního plánování.

     Souběžné pořizování územně plánovací dokumentace

Aby se předešlo zbytečným prolongacím procesu a ztrátám času, lze rozhodnout o souběžném pořízení navazující územně plánovací dokumentace a změny nadřazené územně plánovací dokumentace, je-li k vydání různých územně plánovacích dokumentací příslušný tentýž schvalující orgán. Pokud to umožňuje povaha projednávané územně plánovací dokumentace, může se projednání obou územně plánovacích dokumentací konat souběžně v jednom projednání. Při souběžném pořizování územně plánovacích dokumentací nemusí být navazující územně plánovací dokumentace v souladu s částmi nadřazené územně plánovací dokumentace, které mají být změněny souběžně pořizovanou změnou; vydání nadřazené územně plánovací dokumentace je podmínkou pro vydání navazující územně plánovací dokumentace. Je-li vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí, zpracovává se při postupu podle těchto ustanovení stavebního zákona vyhodnocení vlivů jen pro navazující územně plánovací dokumentaci a v podrobnosti, která této navazující dokumentaci odpovídá, je-li řešené území vyžadující posouzení shodné a byl-li stanoviskem orgánu ochrany přírody vyloučen vliv nadřazené a navazující územně plánovací dokumentace nebo její změny na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Uvedený postup nelze však užít, je-li navazující územně plánovací dokumentací regulační plán nebo jeho změna.

MMR a krajský úřad mohou z podnětu MMR a kraje pořizovat souběžně změnu územního rozvojového plánu a zásad územního rozvoje; pořizování v tomto případě koordinuje MMR. Krajský úřad a obecní úřad mohou z podnětu kraje a obce souběžně pořizovat změnu zásad územního rozvoje a územního plánu nebo jeho změny; pořizování v tomto případě koordinuje krajský úřad. Toto ustanovení je důsledkem opakujících se situací zejména velkých krajských měst s významným vlivem na obsah nadřazených dokumentací. Přestože se domníváme, že takový postup nebyl vyloučen ani podle předchozí právní úpravy, je – přes všechny zásadní koncepční výhrady, které máme k podobě tohoto stavebního zákona, ku prospěchu věci, že jsou podmínky společného pořizování výslovně upraveny.

     Vymezování zastavěného území

Pořízení územního nebo regulačního plánu představuje pro obce značný výdaj, který nemusí být, zejména v případě malých obcí, adekvátní smyslu a účelu územního plánování a potřebě konkrétní obce. Zejména v případě nejmenších obcí je pořizování územního plánu často zbytečné; pro tyto obce by bylo přínosem, kdyby bylo možno pořizovat územní plán například v rozsahu mikroregionálním, a to pro řešení „nadmístních“ otázek (zejména například společné infrastruktury).

Vzhledem k uvedenému a vzhledem ke skutečnosti, že pořízení územního plánu není obligatorní, jakkoliv se stát snaží donutit obce například provázáním pořízení územních plánů s dotacemi, řada obcí územní plán nemá. Těmto obcím je určen postup jednodušší, a to je jednak určení zastavěného území (intravilánu) podle ustanovení převzatého z předchozí právní úpravy (byť opakovaně kritizovaného pro jeho nepřesnost a neaktuálnost; obce až do roku 1976 do přijetí nové právní úpravy stavebního práva rozhodovaly o výstavbě v území, kterou často intravilán z roku 1966 překročily, to znamená, že se jedná o historicky existující situaci), jednak jednodušším postupem vymezení zastavěného území.

Důležité

!

     Novelou [2023] bylo poněkud rozšířeno vymezení zastavěného území i na specifický případ zrušení územního plánu (přezkumem nebo soudním rozsudkem). V takovém případě se považuje vymezené zastavěné území za vymezení podle SZ, a to až do pořízení a vydání územního plánu nového, popřípadě nejdéle na 5 let. Toto pravidlo však nelze uplatnit, byl-li územní plán zrušen pro nezákonnost postupu pořízení (§ 114 odst. 5).

     Zastavěné území

Na území obce se vymezuje jedno, popřípadě více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území se zahrnují pozemky v zastavěné části obce vymezené k 1. září 1966 a vyznačené v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilán“), s výjimkou vinic, chmelnic, lesních pozemků a neoplocených zemědělských pozemků přiléhajících k hranici intravilánu netvořících stavební proluku, a dále pozemky vně intravilánu, a to zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, další oplocené proluky mezi zastavěnými stavebními pozemky, veřejná prostranství, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území a dráhy v části procházející intravilánem a ostatními pozemky zastavěného území, další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic a chmelnic. Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.

     Vymezení zastavěného území

Tlak státu na obce se však projevuje v bezodkladném zahájení procesu vymezení zastavěného území úřadem územního plánování a víceméně bez iniciace procesu dotčenou obcí. Pořizovatel zpracuje návrh vymezení zastavěného území, nejpozději však do 3 měsíců ode dne, kdy tato skutečnost nastane. Při vymezení zastavěného území se v něm vyznačí pozemky, které jsou nezastavitelné do doby vydání územního plánu (dále jen „nezastavitelný pozemek“), a to pozemek veřejné zeleně a parku tvořící veřejné prostranství, v intravilánu pak lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha. Na nezastavitelných pozemcích lze do doby vydání územního plánu povolit jen nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturu neznemožňující jejich dosavadní využití. Vymezení zastavěného území vydává ve lhůtě 3 měsíců formou opatření obecné povahy úřad územního plánování, u něhož však, jak jsme uvedli výše, hrozí bezprostředně střet zájmů! Vymezení zastavěného území není náhradou územního plánu, neboť tímto dokumentem nelze stanovovat podmínky změn způsobů využití, veřejně prospěšné stavby a opatření a další skutečnosti s bezprostředním dopadem do vlastnických práv. Vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu.

Vymezení zastavěného území obsahuje textovou část a grafickou část. Textová část obsahuje zejména datum, k němuž je zastavěné území vymezeno. Grafická část obsahuje výkres vymezení zastavěného území, který se zpracovává nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy a vydává se v měřítku katastrální mapy nebo 1: 5000, a který obsahuje vyznačení hranic zastavěného území a nezastavitelných pozemků. Odůvodnění vymezení zastavěného území obsahuje zejména stručný popis postupu pořízení vymezení zastavěného území, vyhodnocení souladu s definicí zastavěného území a vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo s výsledkem řešení rozporů, vyhodnocení připomínek a posouzení souladu vymezení zastavěného území s jednotným standardem.

     Pořízení

Pořizovatel zajistí zpracování návrhu vymezení zastavěného území, který zveřejní v národním geoportálu územního plánování a vystaví jej u obce k nahlédnutí. Místa, kde je možné do návrhu vymezení zastavěného území nahlédnout, pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou. Do 15 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky může každý uplatnit k návrhu vymezení zastavěného území u pořizovatele písemně své připomínky. K připomínkám, kterými je požadována úprava zastavěného území na základě skutečností, které nastaly po datu, k němuž je zastavěné území vymezeno, se nepřihlíží. Pořizovatel svolá místní šetření za účasti obce a dotčených orgánů hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče.

Místo a dobu konání místního šetření oznámí pořizovatel nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány uplatní svá stanoviska a příslušná obec své připomínky nejpozději do 15 dnů ode dne místního šetření. Pořizovatel poté bezodkladně vyhodnotí výsledky projednání návrhu vymezení zastavěného území, zpracuje návrh vyhodnocení připomínek a zajistí řešení případných rozporů. Je-li to nezbytné, zajistí pořizovatel úpravu návrhu vymezení zastavěného území v souladu s výsledky projednání. Dojde-li na základě projednání k podstatné úpravě návrhu vymezení zastavěného území, pořizovatel zajistí zveřejnění, vystavení a oznámení upraveného návrhu obdobně.

     Vydání

Vymezení zastavěného území lze vydat jen tehdy, je-li v souladu s výsledky projednání. Pořizovatel zajistí vložení vymezení zastavěného území do národního geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání. Vymezení zastavěného území a adresu jeho uložení v národním geoportálu územního plánování pořizovatel bezodkladně oznámí veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá vymezení zastavěného území účinnosti. Vymezení zastavěného území se opatří záznamem o účinnosti, který obsahuje označení správního orgánu, který vymezení zastavěného území vydal, datum nabytí účinnosti vymezení zastavěného území, jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka. Dojde-li ke zrušení vymezení zastavěného území nebo jeho části soudem, zveřejní pořizovatel rozsudek v národním geoportálu územního plánování.



     Změna

Pořizovatel nejpozději do 8 let od vydání vymezení zastavěného území a poté pravidelně nejméně jednou za 8 let vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného území, přičemž aktualizace se provádí jeho změnou. Při existenci dvou a více zastavěných území ve správním obvodu obce se aktualizují se jen ta, která aktualizaci vyžadují. Za zvláště absurdní nutno považovat ustanovení, že změnu vymezení zastavěného území lze pořídit také na základě podnětu dotčené obce. Pořízení změny vymezení zastavěného území se řídí obdobnými pravidly, jako samo pořízení vymezeného území, a to pouze v rozsahu měněných částí. Ke stanoviskům a připomínkám uplatněným k neměněným částem se nepřihlíží. Změnu vymezení zastavěného území, úplné znění vymezení zastavěného území a adresy jejich uložení v národním geoportálu územního plánování pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou. Dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá změna vymezení zastavěného území účinnosti.

     Nezastavěné území

Zvláštní ustanovení obsahuje stavební zákon k nezastavěným (a nezastavitelným) územím (resp. plochám); v obou případech připouští v určitém rozsahu výstavbu i v těchto územích a plochách, avšak vždy v souvislosti a v souladu s charakterem území. Nezastavitelná území představují z obou případů režim přísnější, neboť jejich nezastavitelnost byla stanovena vydanou územně plánovací dokumentací. Nová koncepce víceméně vychází z koncepce stavebního zákona po novele 2017; nad rámec staveb přípustných (stavby pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace a v souladu s jeho charakterem stavby a zařízení pouze pro vodní hospodářství, těžbu nerostů, snižování nebezpečí havárií, ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, zemědělství a lesnictví, ochranu přírody a krajiny a zlepšení podmínek jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje) bylo vyloučeno umísťování nových a využívání existujících staveb pro doplňkové bydlení a pobytovou rekreaci. Toto ustanovení, jakkoliv se zdá být logické, zbytečně podrobně předurčuje a přeurčuje právní regulaci a prakticky vylučuje územně plánovací dokumentací reagovat na konkrétní podmínky v území. V případě souběhu obecného vymezení podmínek výstavby v nezastavěném území a platného územně plánovací dokumentace by měla mít vždy přednost územně plánovací dokumentace, která může stanovit podmínky výstavby v konkrétní situaci a s nezbytným podrobnějším poznáním lokálních souvislostí odlišně, a to přísněji i méně přísně než stavební zákon. Pokud stanoví podmínky využití území (zejména pro účely výstavby) méně přísně, musí se tak stát vždy v souladu se stanovisky dotčených správních orgánů odpovědných za ochranu těch zájmů, jichž se mírnější režim ochrany dotkne.

     Územní opatření

Územním opatřením, jakožto specifickým opatřením obecné povahy, se rozumí dva základní nástroje omezující výstavbu v území, a to stavební uzávěra a asanace území, která byla podle právní úpravy z roku 1976 vydávána formou územního rozhodnutí. V roce 2006 nastavil stavební zákon nový model, kterým svěřil rozhodování o těchto omezeních výkonu vlastnických práv obcím (radám obcí a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvům). Tuto koncepci však nová právní úprava nepřevzala a vydávání územních opatření svěřila úřadům územního plánování, čímž zásadním způsobem dále oslabila postavení územní samosprávy obcí ve prospěch státní správy. Tento deficit není ničím omluvitelný, dokonce ani často problematickou rozhodovací praxí obcí. To se týká zejména časově prakticky neomezeného trvání zásahu do vlastnických práv, byť smyslem je tato práva omezovat jen na nezbytně nutnou dobu. Zejména byl zneužíván instrument stavební uzávěry, a to nejen vzhledem k času, ale též rozsahu omezení. Je tedy absurdním projevem centralizačních tendencí, že obce, jichž se stavební uzávěra nebo asanace týká, podávají prostřednictvím své rady (popřípadě zastupitelstva, kde se rada nevolí) pouhé připomínky k návrhu územního opatření!

     Územní opatření o stavební uzávěře

Územním opatřením o stavební uzávěře se rozumí rozhodnutí omezit nebo zakázat v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho budoucí využití podle připravované územně plánovací dokumentace nebo její změny, nebo podle jiného rozhodnutí nebo opatření v území, jímž se upravuje uspořádání a využití území. S ohledem na tento účel je lze vydat také v případech, kdy je zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace nebo jeho část. Územní opatření o stavební uzávěře, kterým se omezuje nebo zakazuje stavební činnost, představuje podstatný zásah do výkonu vlastnických práv; proto je lze vydat jen na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší než 6 let. Účinnosti pozbývá též jeho zrušením, byl-li stavební uzávěrou sledovaný účel dosažen. I nadále platí, že územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce; nelze také omezit nebo zakázat realizaci veřejně prospěšné stavby dopravní nebo technické infrastruktury vymezené v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

Územní opatření o stavební uzávěře obsahuje vymezení území s omezením nebo zákazem stavební činnosti, rozsah a obsah tohoto omezení nebo zákazu, popřípadě další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů, dobu trvání omezení nebo zákazu a stanovení podmínek pro případná povolování výjimek. Součástí územního opatření o stavební uzávěře je výkres na podkladu katastrální mapy s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra; týká-li se toto územní opatření území zvlášť rozsáhlého, postačuje pro vymezení dotčeného území popis jeho hranice.

     Územní opatření o asanaci území

Územní opatření o asanaci území se vydává na území se specifickými případy postižení, zejména živelní pohromou nebo závažnou havárií, které způsobily tak rozsáhlé poškození území, že vyžaduje provedení podstatného zásahu do uspořádání a využití území a stanovení podmínek pro odstranění jejich dopadů a pro další využití území. Kromě těchto případů mohou být územní opatření o asanaci území vydána i pro území, v nichž jsou závadné stavby, kontaminovaná místa nebo staré ekologické zátěže, a to z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, a u nichž je ve veřejném zájmu nebo z důvodu ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značné újmy nutné nařídit úpravy, odstranění staveb, sanaci, rekultivaci kontaminovaných míst nebo starých ekologických zátěží (tzv. „brownfields“).

Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace v nezbytném a důvodném rozsahu. Naopak – územní opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území. Územní opatření o asanaci území dále pozbývá účinnosti jeho zrušením.

Územní opatření o asanaci území obsahuje:

-  vymezení území s uvedením katastrálního území a parcelních čísel pozemků a staveb na nich podle katastru nemovitostí, pro které platí územní opatření o asanaci území,

-  seznam pozemků, které musí být upraveny nebo zabezpečeny s uvedením způsobu provedení,

-  seznam staveb a zařízení, které musí být odstraněny, zabezpečeny nebo upraveny s uvedením způsobu provedení,

-  stanovení územních, stavebně technických a bezpečnostních podmínek pro provádění asanace, sanace nebo rekultivace území,

-  stanovení územních, architektonických a urbanistických podmínek pro budoucí využití území,

-  případné další podmínky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů;

v územním opatření o asanaci území se označí územně plánovací dokumentace, která v dotčeném území pozbývá účinnosti, a vymezí území, ve kterém pozbývá účinnosti. Součástí územního opatření o asanaci území je výkres na kopii katastrální mapy nebo na kopii jiného státního mapového díla vhodného měřítka s vyznačením území, kterého se územní opatření o asanaci týká. Týká-li se územní opatření o asanaci území zvlášť rozsáhlého území, nahradí se údaj o vymezení území popisem hranice dotčeného území, kterého se opatření o asanaci území týká.

     Postup při pořizování a vydávání územních opatření

Návrh územního opatření připravuje pořizovatel buď ex offo, nebo na podnět oprávněného investora, obce nebo kraje na základě průzkumu a vyhodnocení dotčeného území, nástrojů územního plánování a v případě územního opatření o stavební uzávěře v souladu s cíli a úkoly územního plánování. V případě územního opatření o asanaci území postupuje pořizovatel bezodkladně a při přípravě návrhu zohlední rovněž vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska ohrožení života nebo zdraví osob nebo z hlediska požadavků na využití území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie.

Návrh územního opatření pořizovatel se zveřejňuje v národním geoportálu územního plánování, a oznamuje se veřejnou vyhláškou. Návrh písemně projedná s dotčenými orgány, které mohou uplatnit svá stanoviska, a příslušnou obcí nebo krajem, které mohou uplatnit své připomínky. Každý může k návrhu územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území uplatnit připomínky. Stanoviska a připomínky se uplatňují u pořizovatele písemně do 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu. Na vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu se použije ustanovení o hodnocení výsledků projednání i se lhůtami tam stanovenými (§ 98 odst. 2 SZ) s tím, že návrh vyhodnocení připomínek zpracuje pořizovatel samostatně. Jsou-li pro to dány závažné důvody – havárie a podobně – může pořizovatel lhůtu v případě územního opatření o asanaci území zkrátit. Návrh územního opatření o stavební uzávěře musí být dohodnut s dotčenými orgány, které uplatnily svá stanoviska, není-li v rámci řešení rozporu stanoveno jinak.

     Vydání

Územní opatření vydává formou opatření obecné povahy úřad územního plánování nebo MMR(sic!). Pořizovatel zajišťuje vložení územního opatření do národního geoportálu územního plánování do 7 dnů po jeho vydání. Územní opatření a adresu jeho uložení v národním geoportálu územního plánování oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou; dnem doručení veřejné vyhlášky nabývá územní opatření účinnosti. Územní opatření se obdobně jako další vkládané dokumenty opatřuje záznamem o účinnosti, který obsahuje označení správního orgánu, který územní opatření vydal, datum nabytí účinnosti územního opatření, jméno, příjmení, funkci a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele a otisk úředního razítka. Dojde-li ke zrušení územního opatření nebo jeho části soudem, úřad územního plánování nebo MMR, jehož územní opatření bylo zrušeno, zveřejní rozsudek v národním geoportálu územního plánování.

Příslušný úřad územního plánování nebo MMR může na žádost povolit výjimku z podmínek, omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat.

     Úprava vztahů v území

Pasáž stanovující podmínky a náležitosti úpravy vztahů v území sice opustila dlouho kritizovaný institut předkupního práva a naopak standardizovala plánovací smlouvu, avšak očekávání hlubšího záběru do ekonomie území a do rámcové úpravy vztahů v území nenaplnila. Jakákoliv investice v území nese s sebou externality nejen negativní, vyžadující různé formy kompenzací, ale i pozitivní, pro něž by mělo být možné vyžadovat příspěvek. Do určité míry může tato pravidla nastavit plánovací smlouva alespoň potud, že – na rozdíl od minulosti – připouští, aby se obec i ve věcech územního plánování zavazovala.

Je nepochybné, že jakýkoliv záměr realizovaný v území, nese důsledky pro své okolí, a to jak během své realizace, tak dalšího životního cyklu (tj. svého provozu a užívání). Nicméně tyto důsledky nemusí být nutně pouze negativní a zatěžující, nýbrž i přínosné a zhodnocující, jak napovídá obr. 11. Tyto skutečnosti by měly být důsledně zvažovány, alespoň při vymezování základních parametrů území, již v procesu územního plánování. Plánovací smlouva by (za příznivých okolností) mohla být jedním z takových efektivních nástrojů.

     Plánovací smlouvy

Plánovací smlouvou je koncipována novou právní úpravou jako smlouva veřejnoprávní, uzavřená mezi stavebníkem a obcí nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejímž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. Původní úprava plánovací smlouvy postrádala některé podstatné náležitosti, její postavení, smysl a účel nebyly dostatečně zřetelné a z hlediska stavebníků/investorů neskýtaly, s ohledem na omezené nebo dokonce zcela chybějící možnosti obcí se zavazovat například k součinnosti v územním plánování, dostatečnou právní jistotu. V předchozí právní úpravě byla původně plánovací smlouva spojena jednak s regulačními plány, jednak s územním řízením. Po jedné z komplexních novel bylo uzavírání smluv omezeno víceméně pouze na regulační plánování, které se však prakticky neprovádělo. Uzavírání plánovacích smluv nebylo sice zcela vyloučeno, ale pravidla byla značně neurčitá. V tomto ohledu jsou ustanovení o plánovací smlouvě jednou z mála světlejších výjimek v marasmu celé třetí části stavebního zákona.

Podstatnou změnou, resp. výslovným potvrzením, je skutečnost, že plánovací smlouva může obsahovat i úpravu práv a povinností osob v oblasti soukromého práva. V plánovací smlouvě se tudíž obec, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může zavázat k tomu, že:

-  poskytne stavebníkovi součinnost k uskutečnění záměru,

-  obec nebo kraj učiní kroky k vydání územně plánovací dokumentace, v případě, že záměr nelze uskutečnit bez předchozího vydání územně plánovací dokumentace,

-  po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci nebo neučiní jiný úkon, který by ztížil nebo vyloučil uskutečnění záměru,

-  po dobu trvání plánovací smlouvy nebude ve správních nebo soudních řízeních týkajících se povolení záměru uplatňovat návrhy, vyjádření a opravné prostředky, které by byly v rozporu s obsahem uzavřené plánovací smlouvy.

V plánovací smlouvě se obec, kraj nebo vlastník veřejné infrastruktury může dále zavázat k tomu, že:

-    pozemky nebo stavby potřebné k realizaci záměru, k nimž vykonávají práva, ať již přímo, nebo prostřednictvím dalších osob, po sjednanou dobu nezatíží nebo nezcizí,

-    se bude podílet na přípravě, výstavbě nebo financování veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo jiných opatření potřebných k uskutečnění záměru,

-    od stavebníka převezme jím zhotovenou stavbu do svého vlastnictví,

-    učiní jiné právní jednání v oblasti soukromého práva.

Stavebník se může v plánovací smlouvě zavázat zejména k:

-    účasti na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem,

-    převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo veřejně prospěšných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem,

-    účasti na asanaci území dotčeného záměrem,

-    účasti na narovnání majetkových vztahů v území dotčeném záměrem,

-    poskytnutí peněžního nebo věcného plnění za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentace; v plánovací smlouvě lze sjednat i jeho účel.

     Uzavírání a přezkum plánovací smlouvy

Plánovací smlouvu uzavíranou obcí, krajem nebo hlavním městem Prahou schvaluje zastupitelstvo obce, zastupitelstvo kraje nebo zastupitelstvo hlavního města Prahy. Zařazením smlouvy do režimu veřejnoprávní smlouvy však opět posiluje pozici státu na místo případného přezkumu nezávislým soudem, neboť k přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené obcí s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný krajský úřad, a k přezkumu souladu plánovací smlouvy uzavřené krajem nebo hlavním městem Prahou s právními předpisy a k rozhodování sporů z ní je příslušný MMR.

     Vzorový obsah plánovací smlouvy

Bez ohledu na nedostatečnost předchozí právní úpravy hledali jednotliví aktéři cestu k uzavírání smluv, které by skýtaly oběma smluvním stranám dostatek právních jistot. Jeden z užívaných vzorů představuje následující osnova.

město/obec ……………………………………

<identifikáty> (dále jen „město/obec“)

a

společnost ……………………………………… development, s.r.o./a.s.

<identifikáty> (dále jen „společnost“)

(společně vždy jen „smluvní strany“)

uzavírají tuto

smlouvu o spolupráci a poskytování vzájemné součinnosti

[jakožto smlouvu plánovací]

(dále jen „smlouva“)

i. preambule

•  společný zájem a záměry

•  cíl smlouvy

•  základní parametry rozsahu, obsahu a formy naplňování společného zájmu, záměrů smluvních stran, vzájemné spolupráce a součinnosti

ii. záměr města/obce

•  primární

•  ostatní / odvozené / doplňkové

iii. záměr společnosti, dotčené pozemky společnosti

iv. projekty společného zájmu / „záměry smluvních stran“

v. realizace záměrů smluvních stran

•  etapy / priority realizace primárního záměru města/obce

•  etapy realizace záměru společnosti

•  termíny realizace záměrů smluvních stran

•  termíny realizace projektů společného zájmu

vi. plnění poskytnutá společností ve prospěch města/obce

•  finanční

•  nefinanční

vii. způsob úhrady částky

viii. záruky / věcné břemeno

ix. užívání projektů společného zájmu

x. prohlášení města/obce

xi. prohlášení společnosti

xii. zásady spolupráce a vzájemné součinnosti smluvních stran

xiii. odpovědnost za škodu, vyšší moc

xiv. povinnost mlčenlivosti

xv. součinnost a způsob komunikace

xvi. závěrečná ustanovení

•  řádné schválení zastupitelstvem města/obce

•  platnosti a účinnosti smlouvy

•  změny smlouvy

•  výklad smlouvy

•  podmínky postoupení anebo převodu práv a povinností ze smlouvy na třetí osoby

•  salvátorská klauzule

•  právní řád

•  spory a jejich řešení

•  počet listů a příloh smlouvy

•  závěrečná klauzule

vročení a lokace smlouvy

podpisy oprávněných zástupců

     Náhrady za změnu v území – důvody a způsob náhrady škody

I nadále zůstává zachován institut náhrady za změny v území, jímž mohou být kompenzovány důsledky změny využití pozemků určených dosud k zastavění jako pozemků nezastavitelných nebo zastavitelných za významně zhoršených podmínek, resp. byla-li vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě významně omezena územním opatřením o stavební uzávěře, a byla-li tím vlastníkům (oprávněným osobám) způsobena škoda. V takovém případě náleží vlastníkům nebo držitelům jiných věcných práv náhrada škody spočívající v nákladech vynaložených na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo za snížení hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu. Náhrada oprávněné osobě nenáleží, došlo-li ke zrušení nebo významnému omezení zastavitelnosti pozemku na základě jejího návrhu nebo po uplynutí doby 5 let od nabytí účinnosti územně plánovací dokumentace, která zastavění dotčeného pozemku ke stanovenému účelu umožnila. Do této doby se nezapočítává doba, po kterou bylo zastavění pozemku znemožněno v důsledku stavební uzávěry nebo jiného dočasného omezení zastavitelnosti pozemku stanoveného územně plánovací dokumentací. Náhrada oprávněné osobě dále nenáleží, nabylo-li právní moci povolení záměru, pro který bylo zastavění příslušnou územně plánovací dokumentací určeno, a toto povolení je platné nebo pozbylo platnosti.

Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území má povinná osoba, to jest podle okolností obec, kraj nebo stát, jejichž orgány vydaly územně plánovací dokumentaci nebo její změnu nebo územní opatření o stavební uzávěře. Podmínkou poskytnutí náhrady je podání písemné žádosti oprávněnou osobou, která musí obsahovat prokázání škody.

Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout oprávněné osobě jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno. Dojde-li k následné změně územního plánu anebo změně nebo zrušení regulačního plánu a pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do původního nebo jiného režimu umožňujícího zastavění, je ten, komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu v plné výši vrátit tomu, kdo ji poskytl, do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této povinnosti. Byl-li místo peněžité náhrady poskytnut oprávněné osobě jiný pozemek nebo stavba, je povinna vrátit náhradu v té výši, která by jí jinak náležela. Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí účinnosti změny územního plánu anebo změny nebo zrušení regulačního plánu, na jejichž základě nárok na náhradu vznikl.

Uhradí-li obec nebo kraj náhradu za změnu v důsledku územně plánovací činnosti, může požadovat regresní náhradu od správního orgánu, na základě jehož požadavku došlo k omezení vlastnického práva vlastníka, popřípadě od kraje nebo státu, pokud došlo ke změně územně plánovací dokumentace obce nebo kraje v důsledku jejího uvedení do souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací. Tento požadavek musí uplatnit do 3 měsíců od uhrazení náhrady, jinak jejich právo zaniká. Regresní náhrada musí být uhrazena do 3 měsíců od doručení požadavku obce nebo kraje, který tuto náhradu uhradil.

     Politika architektury a stavební kultury České republiky

Novým nástrojem zavedeným do stavebního zákona je Politika architektury a stavební kultury České republiky. Původně byla zařazena pod § 70 mezi územně plánovacími podklady a územně plánovací dokumentací. S obnovením politiky územního rozvoje, která ji na tomto místě právní úpravy nahradila, je zařazena na závěr celé části třetí pod § 136a. Obsahově je v podstatě s dosavadní právní úpravou shodný. Nejednalo se ani v SZ 2021. Politika architektury a stavební kultury již byla v minulosti pořízena, projednána a schválena vládním usnesením – jen se jí uvedením ve SZ dostává vyšší míry oficiality. Jedná se o strategický dokument s celostátní působností, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí, vydaný v souladu s politikami EU a obdobně jako ve většině členských států. Politiku architektury a stavební kultury České republiky pořizuje a projednává MMR a zpracovává Ústav územního rozvoje a na návrh MMR ji schvaluje vláda. MMR zajistí nejpozději do 10 dnů od schválení zveřejnění usnesení vlády, kterým byla schválena Politika architektury a stavební kultury České republiky, ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí a v téže lhůtě zveřejní Politiku architektury a stavební kultury České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup. MMR nejpozději do 6 let od schválení Politiky architektury a stavební kultury České republiky a poté pravidelně nejméně jednou za 6 let předloží vládě zprávu o vyhodnocení plnění Politiky architektury a stavební kultury České republiky. Vláda může na jejím základě uložit MMR pořídit aktualizaci nebo novou Politiku architektury a stavební kultury České republiky. Smyslem a účelem tohoto dokumentu je zapojit do tvorby kvalitního vystavěného prostředí a krajiny co nejširší škálu odpovědných aktérů, zejména obcí a krajů, které si v rámci celostátního dokumentu mohou pořizovat vlastní politiky (tak je tomu ostatně ve většině členských států EU, kde již politiky architektury, často dlouhou dobu, existují).

Část čtvrtá

Stavební právo hmotné

Hlava I

Požadavky na výstavbu

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 137

(1) Požadavky na výstavbu se rozumí

a)  požadavky na vymezování pozemků,

b)  požadavky na umisťování staveb,

c)  technické požadavky na stavby.

(2) Při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb je každý povinen dodržovat cíle a úkoly územního plánování a dodržovat požadavky na výstavbu stanovené tímto zákonem, prováděcím právním předpisem nebo jinými právními předpisy.

(3) Požadavky na výstavbu se považují za splněné splněním požadavků, které stanoví tento zákon, jeho prováděcí právní předpisy a další právní předpisy.

(4) V rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem nevylučují, uplatní se požadavky na výstavbu rovněž u

a)  změny dokončené stavby,

b)  údržby dokončené stavby,

c)  změny v užívání stavby,

d)  dočasné stavby,

e)  zařízení staveniště,

f)  pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně.

§ 138

Výjimky z požadavků na výstavbu
a odchylné řešení

(1) Výjimku z požadavků na výstavbu lze povolit pouze z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného požadavky na výstavbu stanovenými tímto zákonem.

(2) V regulačním plánu nebo v územním plánu, který obsahuje prvky regulačního plánu, lze stanovit požadavky na vymezování pozemků a požadavky na umisťování staveb odchylně od těch ustanovení prováděcího právního předpisu, která to umožňují, a to i pro část území; podmínky podle odstavce 1 se použijí přiměřeně.

Díl 2

Požadavky na vymezování pozemků

§ 139

Obecné požadavky

(1) Pozemky se vymezují a podmínky pro jejich využití se stanovují v souladu s územně plánovací dokumentací, a nebyla-li vydána, s cíli a úkoly územního plánování, s ohledem na charakter území, urbanistickou, architektonickou, kulturně historickou, přírodní a archeologickou hodnotu území a kvalitu vystavěného prostředí. Pozemky se vždy vymezují tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním umožňovaly využití pro navrhovaný účel.

(2) V zastavěném území obce, která nemá územní plán, lze vymezovat pozemky a povolovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením nebo rekreací, stavby pro dopravní a technickou infrastrukturu a pozemky veřejných prostranství. Vymezování jiných pozemků a umisťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud jsou tyto stavby v souladu s charakterem území a nesnižují kvalitu životního prostředí stanovenou jinými právními předpisy.

(3) Při vymezování pozemků se dbá na vymezení veřejných prostranství odpovídajících charakteru území, zejména uličního prostranství.

§ 140

Požadavky na vymezování stavebních pozemků

(1) Pozemky nesmí být děleny tak, aby bylo vyloučeno jejich účelné využití. Pozemky, jejichž součástí je stavba, nesmí být děleny tak, aby tím došlo k oddělení části stavby, kterou nelze samostatně užívat; obdobně se postupuje při dělení pozemků, které jsou zatíženy právem stavby.

(2) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci23.

(3) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno

a)  umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných,

b)  nakládání s odpady a zneškodňování odpadních vod podle jiných právních předpisů24, které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm umístěných,

c)  hospodaření se srážkovými vodami jejich

1. akumulací a následným využitím, vsakováním nebo výparem, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožňují a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavby nebo pozemky,

2. odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace, pokud jejich vsakování ani akumulace s následným využitím není možná, nebo

3. regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových.

(4) Při vymezování stavebního pozemku nebo při změně využití zastavěného stavebního pozemku lze prokázat splnění požadavků odstavců 2 a 3 regulačním plánem nebo dokumentací pro vydání povolení záměru též s využitím dalších pozemků.

§ 141

Veřejné prostranství

(1) Pozemky tvořící veřejné prostranství se vymezují tak, aby vytvářely prostupný spojitý systém odpovídající charakteru území a potřebám života lidí, přispívaly obytné kvalitě a významu místa a omezovaly dopady oteplování a sucha, zejména možností vsakování vody a výsadby stromů a další veřejné zeleně.

(2) Uspořádání veřejných prostranství musí zajistit dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro užití chodci a podle možností též bezmotorovou dopravou.

(3) Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy jako součást veřejných prostranství musí splňovat požadavky na přístupnost.

§ 142

Uliční prostranství

(1) Uliční prostranství tvoří část veřejného prostranství a vytváří základní síť obsluhy a prostupnosti území; je vymezeno zejména uličními čarami.

(2) Pozemky tvořící uliční prostranství se vymezují tak, aby svými vlastnostmi, zejména svou šířkou, umožňovaly předpokládané využití v souladu s charakterem území.

(3) Je-li to technicky možné a není-li to v rozporu s charakterem území, vymezují se v nově zakládaných uličních prostranstvích a při celkových stavebních úpravách stávajících uličních prostranství pozemky tvořící výsadbový pás pro stromy nebo jinou veřejnou zeleň.

Díl 3

Požadavky na umisťování staveb

§ 143

Obecné požadavky

(1) Stavby se umisťují v souladu s územně plánovací dokumentací, a nebyla-li vydána, s cíli územního plánování. Stavby se umisťují též s ohledem na charakter území, urbanistickou, architektonickou, kulturně historickou, přírodní a archeologickou hodnotu území a kvalitu vystavěného prostředí.

(2) Stavby se podle druhu a potřeby umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo přístup požární techniky a provedení jejího zásahu mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích25. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost a parkování.

(3) Změnou stavby nesmí být narušeny kulturně historické, přírodní, urbanistické a architektonické hodnoty daného místa nebo nesmí dojít k narušení architektonické jednoty celku.

(4) Mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby zařízení staveniště a připojení staveb na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace.

§ 144

Odstupy staveb

(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické a požadavky stanovené prováděcím právním předpisem a jinými právními předpisy.

(2) Vzájemné odstupy staveb musí umožňovat údržbu staveb.

Díl 4

Technické požadavky na stavby

§ 145

Základní požadavky na stavby

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a po celou dobu trvání plnila při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů základní požadavky na stavby, kterými jsou

a)  mechanická odolnost a stabilita,

b)  požární bezpečnost26,

c)  ochrana zdraví27,

d)  ochrana životního prostředí28,

e)  bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě,

f)  úspora energie29,

g)  udržitelné využívání přírodních zdrojů30.

(2) Při projektové činnosti, při povolování, provádění a užívání staveb v působnosti jiných stavebních úřadů nebo u staveb jaderného zařízení a staveb v areálu jaderného zařízení, které jsou jaderným zařízením31, se technické požadavky na stavbu stanovené tímto zákonem nebo jinými právními předpisy použijí přiměřeně tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti, ochrany zdraví a života osob nebo zvířat a životního prostředí.

§ 146

Požadavky na mechanickou odolnost
a stabilitu stavby

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým je vystavena během výstavby a užívání, neměly za následek

a)  náhlé nebo postupné zřícení stavby nebo její části,

b)  nepřípustné deformace, které mohou narušit stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby nebo její části,

c)  poškození částí stavby nebo technických zařízení anebo instalovaného vybavení v důsledku deformace nosné konstrukce,

d)  poškození stavby v míře nepřiměřené původní příčině,

e)  ohrožení provozuschopnosti dopravní a technické infrastruktury v dosahu stavby nebo staveniště,

f)  poškození stavby vlivem nepříznivých účinků podzemních vod nebo dynamickými účinky povodňových průtoků, popřípadě hydrostatickým vztlakem při zaplavení,

g)  ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, popřípadě údolních profilů mostů a propustků.

(2) Stavby umístěné v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v dosahu seizmických účinků se navrhují též s ohledem na předpokládané deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seizmické činnosti na povrchu.

§ 147

Požadavky na požární bezpečnost

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru

a)  byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukcí,

b)  byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře,

c)  bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby,

d)  uživatelé mohli stavbu opustit nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni,

e)  byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

§ 148

Požadavky na ochranu zdraví a životního prostředí

(1) Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala bezpečnost, život nebo zdraví osob nebo zvířat, aby byl hluk v chráněném prostoru stavby udržován na úrovni, která neohrozí zdraví jejích uživatelů, zaručí noční klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i na sousedních pozemcích a stavbách, ani neměla nepřípustný negativní vliv na kvalitu životního prostředí nebo na klima, a to během výstavby, užívání i odstraňování, zejména následkem

a)  nedostatečných tepelně izolačních, zvukoizolačních nebo světelně technických vlastností,

b)  uvolňování toxických plynů, nebezpečných látek, těkavých organických sloučenin, skleníkových plynů nebo nebezpečných částic do vnitřního nebo venkovního prostředí,

c)  výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu stavebních konstrukcí uvnitř staveb,

d)  emisí nebezpečného záření a světla,

e)  uvolňování nebezpečných látek do vody nebo půdy,

f)  vypouštění odpadních vod, emisí odpadních plynů, nebo

g)  narušení podloží s následkem trvalé změny proudění podzemních vod nebo jiným nepřípustným dopadem na úroveň hladiny podzemní vody.

(2) Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby nezpůsobila

a)  nadměrný úhyn rostlin a zranění nebo úhyn živočichů nebo ničení jejich biotopů, nebo

b)  zhoršení prostupnosti krajiny pro volně žijící živočichy.

§ 149

Požadavky na bezpečnost a přístupnost při užívání, provozu a údržbě

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání, údržbě nebo provozu

a)  nevznikalo nebezpečí nehod nebo poškození zdraví osob nebo zvířat,

b)  byla zohledněna přístupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, zejména u

1. staveb pozemních komunikací a veřejných prostranství32,

2. staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností,

3. společných prostor a domovního vybavení bytového domu,

4. bytu zvláštního určení,

5. staveb pro výkon práce více než 25 osob, pokud charakter provozu v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.

§ 150

Požadavky na úsporu energie

Stavba a její technické zařízení pro vytápění, chlazení, osvětlení a větrání musí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby při jejich užívání, údržbě nebo provozu byla spotřeba energie co nejnižší s ohledem na účel užívání a na místní klimatické podmínky. Stavba musí být rovněž energeticky účinná.

§ 151

Požadavky na udržitelné využití
přírodních zdrojů

(1) Stavba musí být navržena, provedena a odstraněna takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů zejména opětovným využitím nebo recyklovatelností materiálů a konstrukcí z odstraněné stavby nebo použitím surovin nebo druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.

(2) Udržitelné využití přírodních zdrojů může být zajištěno opětovným použitím materiálů a konstrukcí nebo stavebních výrobků, které vznikly při realizaci nebo odstraňování záměru, nebo využitím vedlejších produktů nebo stavebních výrobků, které přestaly být odpadem.

Díl 5

Společná ustanovení

§ 152

Podrobné vymezení požadavků
na výstavbu

(1) Prováděcí právní předpis stanoví podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby.

(2) Územní samosprávné celky, které jsou k tomu tímto zákonem zmocněny, mohou s výjimkou požadavků na výstavbu staveb dálnic, silnic, drah a civilních leteckých staveb stanovit prováděcím právním předpisem podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby s výjimkou požadavků na stavby technické infrastruktury odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1.

(3) Prováděcí právní předpis podle odstavce 1 nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li prováděcí právní předpis podle odstavce 2 jinak.

(4) Určí-li prováděcí právní předpis územního samosprávného celku podle odstavce 2 závazné technické normy ve stavebnictví odchylně od prováděcího právního předpisu podle odstavce 1, zajistí územní samosprávný celek bezplatný přístup k těmto určeným technickým normám a vede jejich seznam.

Hlava II

Požadavky na výrobky pro stavby

§ 153

(1) Pro stavby mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby33.

(2) Výrobky pro stavby, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a které by mohly ve zvýšené míře ohrozit život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, jsou stanoveny a posuzovány podle jiných právních předpisů34.

Hlava III

Systém stavebně technické
prevence

§ 154

(1) V systému stavebně technické prevence se evidují závažné nebo opakující se vady nebo havárie staveb, a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech osob nebo zvířat, k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, k ohrožení bezpečnosti stavby nebo ke značným škodám.

(2) Rozsah a obsah systému stavebně technické prevence stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Veřejnoprávní smlouva může upravit spolupráci při předávání informací o skutečnostech, které mají vliv na stavebně technickou prevenci, majících souvislost s havárií nebo mimořádnou událostí, při nichž došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám. Veřejnoprávní smlouvu může uzavřít ministerstvo s jiným ústředním orgánem státní správy, veřejnoprávní korporací nebo právnickou osobou zřízenou zákonem. Ve veřejnoprávní smlouvě se určí rozsah předávaných informací a četnost jejich poskytování a doba jejího trvání.

Hlava IV

Činnosti ve výstavbě

§ 155

Vybrané činnosti

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, může vykonávat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k jejich výkonu podle jiného právního předpisu35. Vybranými činnostmi jsou

a)  zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace,

b)  odborné vedení provádění stavby nebo její změny anebo odstraňování stavby,

c)  ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě36,

d)  výkon dozoru projektanta.

§ 156

Projektová činnost

(1) Územně plánovací dokumentace, územní studie a projektová dokumentace musí být zpracovány projektantem.

(2) Dokumentaci jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) ae) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a dokumentaci stávajícího stavu stavby (dále jen „pasport stavby“) může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb.

§ 157

Projektová dokumentace a dokumentace
pro povolení záměru

(1) Projektovou dokumentací se rozumí dokumentace pro

a)  povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací (dále jen „dokumentace pro povolení stavby“), s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu,

b)  rámcové povolení,

c)  povolení změny využití území,

d)  provádění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu,

e)  odstranění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Dokumentací pro povolení záměru se rozumí dokumentace pro

a)  povolení stavby,

b)  rámcové povolení,

c)  povolení změny využití území.

§ 158

Obsah dokumentace

(1) Dokumentace pro povolení stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů. Dokumentace pro povolení změny využití území obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci. Dokumentace pro rámcové povolení obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu a situační výkresy. Dokumentace pro povolení záměru stanovená prováděcím právním předpisem musí obsahovat urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí.

(2) Dokumentace pro provádění stavby a dokumentace pro odstranění stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení.

(3) Dokumentace jednoduchých staveb a pasport stavby obsahují průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci. V případě výrobku, který plní funkci stavby, lze příslušné části dokumentace nahradit dokladem podle jiného právního předpisu34 prokazujícím shodu vlastností výrobku plnícího funkci stavby s požadavky podle § 153, dokumentací výrobce nebo dovozce, popřípadě dalšími doklady, ze kterých je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

(4) K projektové dokumentaci a dokumentaci jednoduchých staveb se přikládá dokladová část, která obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů, dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů a závěry povinných průzkumů, které stanoví prováděcí právní předpis.

(5) Podrobnosti obsahu projektové dokumentace, dokumentace jednoduchých staveb, pasportu stavby a rozsah povinných průzkumů včetně druhu staveb, k jejichž projektové dokumentaci se závěry povinných průzkumů přikládají, stanoví prováděcí právní předpis.

§ 159

Provádění a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav

(1) Stavby, zařízení a terénní úpravy musí být prováděny a odstraňovány stavebním podnikatelem, který zabezpečí odborné vedení provádění nebo odstraňování stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 2 a 3 není stanoveno jinak.

(2) Svépomocí může stavebník provádět

a)  drobné stavby uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11 a 12 této přílohy, jakož i stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umisťovány v odstupové vzdálenosti méně než 2 m od hranic pozemků,

b)  jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

pokud zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

(3) Svépomocí může stavebník odstraňovat drobné stavby, s výjimkou drobných staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11 a 12 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jakož i stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umístěny v odstupové vzdálenosti méně než 2 m od hranic pozemků, pokud zajistí stavební dozor. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.

Hlava V

Povinnosti osob při přípravě,
provádění, užívání a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav

Stavebník

§ 160

(1) Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit stanovenou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.

(2) Stavebník je v případě stavby, zařízení nebo terénní úpravy podléhající povolení podle tohoto zákona povinen

a)  před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu,

b)  před zahájením stavby opatřit souhlas orgánu státního požárního dozoru k dokumentaci pro provádění stavby, je-li vyžadován jiným právním předpisem26,

c)  oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, název a sídlo stavebního podnikatele, který je bude provádět nebo odstraňovat, u stavby prováděné nebo odstraňované svépomocí jméno a příjmení stavbyvedoucího, nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor, a změny v těchto skutečnostech oznámit neprodleně stavebnímu úřadu,

d)  před zahájením provádění nebo odstraňování stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek obsahující identifikační údaje o stavbě a ponechat jej tam až do dokončení stavby, popřípadě do vydání kolaudačního rozhodnutí, nebo do jejího odstranění; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,

e)  zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace pro povolení stavby a dokumentace pro provádění stavby, popřípadě ověřená dokumentace pro odstranění stavby, a všechny doklady týkající se prováděné nebo odstraňované stavby, popřípadě jejich kopie,

f)  ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby stanovené v podmínkách povolení za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,

g)  oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu,

h)  při výstavbě, nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, pokud jiný právní předpis37 nestanoví jinak, opatřit průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem37.

§ 161

(1) Od zahájení stavby do jejího dokončení je stavebník povinen zabezpečit uchování všech povinných dokladů a dokumentací uvedených v § 167 písm. c) a d), a není-li současně vlastníkem stavby, je povinen je předat vlastníku stavby nejpozději po dokončení nebo kolaudaci stavby.

(2) U stavby financované z veřejných prostředků, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona. Zpracoval-li projektovou dokumentaci pro tuto stavbu projektant, zajistí stavebník dozor projektanta; to neplatí pro stavby sítí technické infrastruktury.

(3) Při provádění vyhrazených staveb je stavebník povinen vždy zajistit dozor projektanta.

(4) Obsahové náležitosti štítku stanoví prováděcí právní předpis.

§ 162

Projektant

(1) Projektant je při projektové činnosti povinen respektovat veřejné zájmy chráněné na základě tohoto nebo jiného právního předpisu, požadavky vyplývající z cílů a úkolů územního plánování a požadavky na výstavbu a jednat v součinnosti s dotčenými orgány. Při zpracování územně plánovací dokumentace a územní studie je dále povinen jednat v součinnosti s orgánem územního plánování a při zpracování projektové dokumentace se stavebním úřadem.

(2) Projektant je povinen zpracovat

a)  územně plánovací dokumentaci a územní studii v souladu s právními předpisy,

b)  projektovou dokumentaci v souladu s právními předpisy; statické a jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly přezkoumatelné.

(3) Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh.

(4) Projektant neodpovídá za odchylky od projektové dokumentace, ke kterým došlo při provádění stavby a které neschválil.

(5) Na zpracovatele dokumentace jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až p) a v odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu se vztahují odstavce 1 až 4 obdobně.

(6) Projektant je povinen zajistit zpracování příslušných částí územně plánovací dokumentace nebo územní studie a podkladů pro zpracování projektové dokumentace prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiných právních předpisů38. Projektant územně plánovací dokumentaci zpracovává a pořizovateli ji předává v jednotném standardu.

§ 163

Zhotovitel

(1) Zhotovitel je povinen

a)  dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, zařízení nebo terénní úpravy; přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku i šetrnost k sousedství,

b)  zajistit vytyčení prostorové polohy stavby v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavby,

c)  zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy stavbyvedoucího nebo stavební dozor,

d)  zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

e)  ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, zařízení nebo terénní úpravě, které ohrožují životy a zdraví osob nebo zvířat anebo bezpečnost stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

f)  zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy provedení a vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy.

(2) Zhotovitel je při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy podléhajícím povolení podle tohoto zákona dále povinen

a)  provádět nebo odstraňovat stavbu, zařízení nebo terénní úpravu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu, ověřenou dokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby,

b)  zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících z jiných právních předpisů,

c)  zajistit, aby práce na stavbě, jejím odstranění nebo terénní úpravě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění39, vykonávaly pouze osoby, které jsou držiteli takového oprávnění,

d)  vést stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě.

§ 164

Stavbyvedoucí

(1) Stavbyvedoucí je povinen

a)  odborně vést provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

b)  řídit provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby,

c)  zajistit řádné uspořádání staveniště a provozu na něm,

d)  zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících z jiných právních předpisů,

e)  zajistit dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

f)  zajistit vytyčení tras technické infrastruktury na staveništi.

(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad vzniklých při provádění nebo odstraňování stavby nebo terénní úpravy a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo dozor projektanta, pokud jsou určeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci40, působí-li na staveništi.

§ 165

Stavební dozor

(1) Stavební dozor může vykonávat pouze fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.

(2) Osoba vykonávající stavební dozor zajistí spolu se stavebníkem

a)  provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby,

b)  dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní úpravy.

(3) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění nebo odstraňování stavby, zejména bezpečnost provádění a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost použití a správnost ukládání stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí na staveništi a způsob vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad vzniklých při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.

§ 166

Stavební deník

(1) Při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, která vyžaduje povolení podle tohoto zákona, musí být veden stavební deník v českém jazyce. Do stavebního deníku se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy. Při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě.

(2) Záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických činností. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka nebo dozor projektanta, jsou-li takové dozory vykonávány, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, a další osoby, které mohou vykonávat kontrolu podle jiných právních předpisů.

(3) Po dokončení nebo odstranění stavby předá zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi; v případě jejich vedení v elektronické formě je zhotovitel předá ve strojově čitelném formátu nebo je uchová a zajistí k nim stavebníkovi a jím určeným osobám přístup po dobu 10 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje.

(4) Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení stanoví prováděcí právní předpis.

(5) U stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, musí být stavební deník veden v elektronické formě.

§ 167

Vlastník stavby a zařízení

Vlastník stavby a zařízení je povinen

a)  provádět údržbu stavby nebo zařízení po celou dobu jejich existence,

b)  neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě nebo zařízení, které ohrožují životy, zdraví osob nebo zvířat,

c)  uchovávat stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě nebo zařízení po dobu 10 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby nebo zařízení, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje,

d)  uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci, dokumentaci pro provádění stavby, dokumentaci stavby, došlo-li k odchylce od dokumentace pro povolení stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně její geodetické části, nebo pasport stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se stavby nebo zařízení; dokumentaci lze uchovávat i v elektronické formě,

e)  zajistit do 1. ledna 2025 instalaci alespoň 1 dobíjecí stanice, a to pokud je vlastníkem jiné stavby než stavby pro bydlení s více než 20 parkovacími stáními, za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem,

f)  pokud je to technicky proveditelné, zajistit do 1. ledna 2025 instalaci systémů automatizace a kontroly budov, za podmínek stanovených jiným právním předpisem67, pokud je vlastníkem jiné než obytné budovy se systémem

1. vytápění nebo kombinovaným systémem pro vytápění a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW nebo

2. klimatizace nebo kombinovaným systémem klimatizace a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW.

§ 168

Vlastník technické infrastruktury

Vlastník technické infrastruktury je povinen

a)  vést evidenci technické infrastruktury, která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové umístění,

b)  sdělit bezplatně každému na žádost údaje o podmínkách napojení, o ochranných a bezpečnostních pásmech a o základních podmínkách provádění činnosti v nich, pokud nejde o technickou infrastrukturu, s níž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra.

§ 169

Oznámení závad a havárií staveb

(1) Stavebník, zhotovitel, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, dozor projektanta, technický dozor stavebníka, autorizovaný inspektor a vlastník stavby jsou povinni bezodkladně oznamovat stavebnímu úřadu prostřednictvím systému stavebně technické prevence výskyt závažné a opakující se závady nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám. Oznámení musí obsahovat místo, čas, popis oznamované události a jejích důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro správné posouzení příčin.

(2) Obsahové náležitosti oznámení výskytu závady nebo havárie a výsledku šetření jejich příčin stanoví prováděcí právní předpis.

komentář k § 137 – § 169

Stavební právo hmotné

Do stavebního zákona byla zařazena, obdobně jako v zahraničních právních úpravách, samostatná rozsáhlejší část věnovaná stavebnímu právu hmotnému (část čtvrtá). Ustanovení týkající se hmotného práva byla jednotlivě obsažena i v předchozí právní úpravě, avšak jen zlomkově, neboť podstatná část těchto ustanovení byla uvedena až v podzákonných prováděcích právních předpisech.

Smyslem a účelem souhrnné samostatné právní úpravy bylo do jedné části sjednotit ustanovení týkající se územní ekonomie (dříve § 101 a § 102), ustanovení o územně technických a stavebně technických požadavcích (dříve některé pojmy obsažené v § 2 a § 3, dále § 156 a § 169), systém stavebně technické prevence (dříve § 155) a výkon základních kontrolních činností nad stavbou (§ 132 an.), výkon vybraných činností ve výstavbě (§ 158 an.) a práva a povinnosti osob (§ 152 an.). Prováděcími vyhláškami byly zejména vyhláška č. 501/­2006 Sb. (územně technické požadavky), vyhláška č. 268/­2009 Sb. (technické požadavky na stavby) a vyhláška č. 398/­2009 Sb. (bezbariérové užívání staveb). Nicméně i tyto prováděcí vyhlášky postrádaly řadu (tradičních) ustanovení, například v územním uspořádání pojmy jako uliční a stavební čára a podobně, což se pokusil odstranit předpis hl. m. Prahy, tzv. pražské stavební předpisy (PSP). Kromě toho neobsahovaly tyto podzákonné předpisy ani řadu požadavků a podmínek, v nichž se pouze odkazovaly na technické normy.

Důležité

!

     Nová právní úprava usiluje o komplexnější přístup, avšak i v tomto případě budou mnohá ustanovení obsažena opět až v prováděcích předpisech. Zejména však v tématu územní ekonomie zůstal nový předpis slibovanému dosti dlužen. Mimo systematiku hmotného stavebního práva zůstal i nadále institut úpravy vztahů v území, z něhož vypadlo problematické ustanovení o předkupním právu a bylo nahrazeno plánovací smlouvu, do té doby poněkud nekoncepčně vlající mezi regulačním plánem a územním rozhodnutím, a náhrady za změny v území. Investiční činnost v území má však velmi různorodé a často vrstevnaté důsledky, pro něž představená právní úprava příliš velkou oporu neskýtá. Novela SZ [2023] se svými strukturálními důsledky promítá i do této části, byť nikoliv tak dramaticky, jako do části územního plánování a stavebního řádu.

     Systematika čtvrté části

Systematiku části čtvrté tvoří:

-    požadavky na výstavbu (územně technické požadavky a požadavky na stavby);

-    požadavky na výrobky;

-    systém stavebně technické prevence;

-    činnosti ve výstavbě (vybrané činnosti);

-    práva a povinnosti osob účastných na vý­stavbě.

V obecných ustanoveních uvádějících čtvrtou část jsou především vymezeny základní pojmy; požadavky na výstavbu se rozumí:

-    požadavky na vymezování pozemků,

-    požadavky na umisťování staveb,

-    technické požadavky na stavby.

Důležité

!

     Nově výslovně formulovaným požadavkem a podmínkou je uložená povinnost dodržovat popsané požadavky a podmínky při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb, přičemž tyto požadavky se považují za splněné jednak splněním požadavků, které stanoví stavební zákon a jeho prováděcí právní předpisy, jednak další právní předpisy, jimiž se rozumí především speciální předpisy dotýkající se například dopravní a technické infrastruk­tury.

Nově je formulována podmínka vyloučení požadavků na výstavbu při rozhodování, a to v případě:

-    změny dokončené stavby nebo změny v užívání stavby,

-    dočasné stavby nebo zařízení staveniště,

-    pozemku nebo stavby, které jsou kulturní památkou nebo se nacházejí v památkové rezervaci nebo památkové zóně,

-    pozemku nebo stavby, které jsou součástí zvláště chráněného území nebo evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,

-    veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření,

-    vymezování pozemků veřejného prostranství,

a to v rozsahu, v jakém to závažné územně technické nebo stavebně technické důvody nebo jiný veřejný zájem vylučují, pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavby.

Obdobně jako v předchozí právní úpravě (§ 169) je umožněno povolit z požadavků na výstavbu výjimky, pokud to příslušný právní předpis připouští, a jen tehdy, neohrozí-li se tím bezpečnost, ochrana zdraví nebo života osob nebo zvířat, životní prostředí, sousední pozemky nebo stavby, přičemž zvoleným řešením musí být dosaženo účelu sledovaného požadavky na výstavbu stanovenými tímto zákonem (toto znění v zásadě sleduje obdobný cíl, jako ustanovení § 99 zákona o požární ochraně: „Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb (dále jen „autorizovaná osoba“), je při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb stanovených prováděcím právním předpisem vydaným podle § 24 odst. 3 oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument upravující podmínky požární ochrany. Při použití takového postupu však musí autorizovaná osoba dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhla při postupu podle prováděcího právního předpisu vydaného podle § 24 odst. 3.“ Rozšířením možnosti výjimek je též stanovení výjimky z obecných požadavků regulačním plánem nebo územním plánem s prvky regulačního plánu (§ 138).

     Požadavky na vymezování pozemků a stavebních pozemků

V části čtvrté jsou obdobně jako v předchozí prováděcí vyhlášce č. 501/­2006 Sb. stanoveny základní požadavky na vymezování pozemků, a to v souladu s územně plánovací dokumentací, a nebyla-li vydána, pak v souladu s cíli a úkoly územního plánování, s charakterem území, urbanistickou, architektonickou, kulturně historickou, přírodní a archeologickou hodnotou území a kvalitou vystavěného prostředí (k povinnosti respektovat charakter území a k možnostem se od něho odchýlit viz velmi podnětný judikát Nejvyššího správního soudu, a to rozsudek vydaný dne 20. 5. 2010 pod čj. 7 as 17/­2010-101). Pozemky musí být vymezovány tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním umožňovaly využití pro navrhovaný účel. Tyto podmínky pak byly dále rozšířeny i pro případy zastavěných území obcí bez územních plánů tak, že v nich lze vymezovat pozemky a povolovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením nebo rekreací, stavby pro dopravní a technickou infrastrukturu a pozemky veřejných prostranství; umísťování dalších staveb je přípustné jen tehdy, jsou-li v souladu s charakterem území a nesnižují kvalitu životního prostředí stanovenou jinými právními předpisy. Obdobně jako v PSP se ve stavebním zákonu zdůrazňují požadavky na kvalitu veřejných prostranství.

V požadavcích na pozemky pro stavby se poněkud redundantně opakuje, že pozemky nesmí být děleny tak, aby bylo vyloučeno jejich účelné využití; nad tento rámec nelze dělit pozemky, jejichž součástí je stavba, tak, aby tím došlo k oddělení části stavby, kterou nelze samostatně užívat (a to i v případě pozemků zatížených právem stavby (§ 1240 an. ObčZ). Stavební pozemek musí svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňovat umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel, a aby byl dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci.

Na stavebním pozemku musí být vyřešeno umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a užívání staveb na něm umístěných, nakládání s odpady a zneškodňování odpadních vod podle jiných právních předpisů, hospodaření se srážkovými vodami jejich akumulací a následným využitím, vsakováním nebo výparem, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožňují a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavby nebo pozemky, resp. jejich odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace, pokud jejich vsakování ani akumulace s následným využitím není možná, nebo regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových.

Samostatnou pozornost věnuje stavební zákon nově kvalitě pozemků tvořících veřejné prostranství jako prostupný spojitý systém odpovídající charakteru území, obytné kvalitě a významu místa, vytvářející příhodné mikroklima, zajišťující dostupnost a obsluhu území a jeho prostupnost pro užití chodci a podle možností též bezmotorovou dopravou. Chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy jako součást veřejných prostranství musí umožňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osob s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osob pokročilého věku, těhotných žen a osob doprovázejících dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“). Obdobně jsou definovány pozemky tvořící ulice; i zde se ukládá povinnost vymezovat je tak, aby svými vlastnostmi, zejména svou šířkou, umožňovaly předpokládané využití v souladu s charakterem území, a to – podle okolností – i s umístěním výsadbových pásů pro stromy nebo jinou veřejnou zeleň.

     Požadavky na umisťování staveb

Obecné požadavky jsou koncipovány shodně s dosud platnou prováděcí vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území; stavby musí být umisťovány v souladu s územně plánovací dokumentací, a nebyla-li vydána, s cíli územního plánování, musí respektovat charakter území, urbanistickou, architektonickou, kulturně historickou, přírodní a archeologickou hodnotu území a kvalitu vystavěného prostředí. Změnou stavby nesmí být narušeny kulturně historické, přírodní, urbanistické a architektonické hodnoty daného místa nebo nesmí dojít k narušení architektonické jednoty celku (opět s přihlédnutím k výše citované judikatuře NSS). Stavby se podle druhu a potřeby umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo přístup požární techniky a provedení jejího zásahu mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost a parkování.

Součástí požadavků na umísťování staveb je rovněž základní koncepce odstupů staveb. I v tomto případě se nová právní úprava odkazuje především na požadavky urbanistické, architektonické a požadavky stanovené prováděcím právním předpisem a jinými právními předpisy a na možnost provádět údržbu staveb. Lze se tudíž obávat, že požadavky uvedené v současné prováděcí vyhlášce budou obsaženy i v novém podzákonném předpisu (sklápění fasád a podobně). K dosažení smysluplného cíle bude zřejmě dán prostor pouze Praze, Brnu a Ostravě.

     Technické požadavky na stavby

Základní požadavky na stavby odpovídají standardu, jak je – mimo jiné – uveden v příslušných měrnicích EU a zejména v příloze I nařízení EpaR č. 305/­2011 ze dne 9. března 2011, který se stanovují požadavky na stavební výrobky.

Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla vhodná pro určené využití a po celou dobu trvání plnila při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů základní požadavky na stavby. Na rozdíl od předchozí právní úpravy jsou jednotlivé bloky podrobněji specifikovány již v zákonu samém, nikoliv až v prováděcím právním předpisu.

Technickými požadavky jsou:

-  mechanická odolnost a stabilita, podrobnější specifikace § 146,

-  požární bezpečnost, podrobnější specifikace § 147,

-  ochrana zdraví (humánní i veterinární hygiena), podrobnější specifikace § 148,

-  ochrana životního prostředí, podrobnější specifikace § 148,

-  bezpečnost při užívání, provozu a údržbě, podrobnější specifikace § 149,

-  úspora energie, podrobnější specifikace § 150,

-  udržitelné využívání přírodních zdrojů, podrobnější specifikace § 151; udržitelné využití přírodních zdrojů může být zajištěno opětovným použitím materiálů a konstrukcí nebo stavebních výrobků, které vznikly při realizaci nebo odstraňování záměru, nebo využitím vedlejších produktů nebo stavebních výrobků, které přestaly být odpadem;

nad tento rámec obecných požadavků pak musí být aplikovány též požadavky podle zvláštních právních předpisů, jestliže to vyplývá z charakteru a účelu stavby.

Již delší dobu se v projektové praxi proměňují náplně profesních výkonových fází, a to nejen směrem k navrhování udržitelných projektů, ale i ve fázích závěrečných, v nichž se uvádí, jakými způsoby budou vložená technická a technologická zařízení, materiály a konstrukce moci být znovu užity, recyklovány, nebo alespoň efektivně likvidovány s druhotným využitím likvidovaných materiálů. Je to vyvoláno především technologickými možnostmi současnosti; instalovaná zařízení, materiály pro tato zařízení užívané, mají zpravidla významně kratší dobu životnosti technické i morální a je nutno s tím kalkulovat v rámci celého životního cyklu stavby.

Požadavky na stavby, na stavební materiály, výrobky, konstrukce i na stavby jako celek jsou jednou z mála částí stavebního práva, které bylo v minulosti v rámci Evropských společenství harmonizováno. Již v ustanovení § 47 stavebního zákona z roku 1976, jakož i v ustanovení § 156 stavebního zákona z roku 2006, byl obsažen ucelený výčet těchto požadavků, jak je nyní uveden v § 145 an. SZ, který byl promítnut též do ustanovení o technických požadavcích na výstavbu a zejména do celkové struktury a pojetí prováděcí vyhlášky č. 268/­2009 Sb., o obecných technických požadavcích na stavby. Na novou vyhlášku se teprve čeká. Přestože příprava této vyhlášky otevřela možnost její důslednější a podstatnější revize řady ustanovení zbytných, nebo dokonce nesmyslných, nestalo se tak dosud. Lze, žel, očekávat obdobné problémy i s připravovanou vyhláškou novou. Obdobně jako v případě celého stavebního zákona, i v tomto případě chybí zásadnější koncepční úvaha nad smyslem a rozsahem reglementace nezbytné pro sledování základních zásad bezpečnosti konstrukční, materiálové a provozně-uživatelské a ochrany životního prostředí a veřejného zdraví tak, aby uvedenými požadavky nebyla znemožněna smysluplná výstavba urbánního prostředí a využito prostředí krajinné. Rovněž bude nutno jednoznačně vymezit poměr mezi právním předpisem a technickou normou, neboť v současnosti jsou tyto dvě struktury zaměňovány.

ČSN představují totiž technický popis parametrů výrobků, konstrukcí, materiálů i složitějších celků z těchto částí tvořených, jakož i činností, jimiž výrobky (stavby) vznikají. Nejsou však právním předpisem a nelze je tudíž aplikovat jako právní předpis. Tento standard byl uveden do českého právního řádu již počátkem devadesátých let (zákonem č. 142/­1991 Sb., o československých technických normách, ve znění pozdějších předpisů). Smyslem tohoto rozhodnutí bylo (v souvislosti s výstavbou) uvolnit sešněrovaný proces projektové přípravy staveb a učinit projektovou přípravu stavby rozhodujícím činitelem (až do té doby rozhodující slovo měla dodavatelská sféra, což má svá rezidua dosud). Okruh požadavků na stavby je v současnosti rámcově vymezen v ustanovení stavebního zákona, avšak rozhodující postavení má zákon č. 22/­1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění mnoha pozdějších předpisů, zákon č. 102/­2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, a konečně též četná nařízení vlády, která tento zákon provádějí. Mají-li být aplikovány, musí je v určité formě převzít právní předpis, a to buď přímo nebo formou legislativního odkazu, který mívá různou legislativní podobu – nejčastěji prostého výčtu odkazovaných a závaznými učiněných norem (vyhláška č. 104/­1997 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů) nebo odkazováním v textu samém. Využití norem tímto prostřednictvím by však mělo být naprosto výjimečné, neboť stanovování norem opětně závaznými opouští systém norem doporučených a celý proces projektové přípravy staveb a jejich provádění se znovu vrací k systému závazných technických norem; otázkou závaznosti norem se ostatně opakovaně zabýval, byť v jiné souvislosti, též Nejvyšší správní soud (viz Sb. RNSS č. 549/­2005; roč. III-05/str. 454; k závaznosti českých technických norem (rozsudek NSS ze dne 22. 12. 2004, čj. 4 As 31/­2003-111)]. Pro stavbu jsou tudíž určující určité principy, které obsahují evropsky harmonizovaná ustanovení: pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu včetně ochrany proti hluku, ochranu životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby, úsporu energie a ochranu tepla a zodpovědné využívání zdrojů; z obecných technických požadavků lze udělit za podmínek stanovených zákonem, resp. prováděcí vyhláškou, výjimku, avšak na její udělení není právní nárok!

     Společná ustanovení

Podrobnější stanovení požadavků na vymezování pozemků, umísťování staveb na pozemcích a na stavby stanoví prováděcí právní předpis. Určité novum platí pro vybraná velká města (Praha, Brno, Ostrava), které si mohou stanovit prováděcím právním předpisem podrobné požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby odchylně od celostátního prováděcího právního předpisu (viz dříve zmíněné pražské stavební předpisy). Pokud nestanoví takto specificky pořízené právní předpisy jinak, použijí se jednotlivá ustanovení celostátního prováděcího právního předpisu. Toto ustanovení může mít však dosti podstatné důsledky pro přípravu dokumentů těmito městy. Mají-li si městské předpisy (zejména pražské) udržet svoji vnitřní konzistenci, nezbude zřejmě, než v případech jimi neupravených zvolit pro přehlednost na konci vlastního předpisu výčtovou citaci ustanovení převzatých z celostátních předpisů nebo zvolit obdobnou legislativně technickou cestu.

     Požadavky na výrobky

Obdobně jako v případě požadavků na stavby, i v případě požadavků na výrobky pro stavby mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby. Výrobky pro stavby, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a které by mohly ve zvýšené míře ohrozit život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, jsou stanoveny a posuzovány podle shora uvedených právních a technických předpisů.

     Stavebně technická prevence

Výstavba je charakteristická tím, že v jejím průběhu hrozí vznik mimořádně rozsáhlých újem na zdraví a životech, jakož i škod na majetku. Proto je žádoucí sledovat vývoj stavební produkce a zejména kvalifikovaně hodnotit případné havárie. V systému stavebně technické prevence se proto evidují závažné nebo opakující se vady nebo havárie staveb, a výsledky šetření jejich příčin, zejména pokud během nich došlo ke ztrátám na životech osob nebo zvířat, k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat, k ohrožení bezpečnosti stavby nebo ke značným škodám. I v tomto případě se však v detailu (ve kterém je ovšem, jak víme, skryt ďábel) stavební zákon odkazuje na prováděcí právní předpis.

Novelou [2023] byla do stavebně technické prevence doplněna možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu k úpravě spolupráce při předávání informací o skutečnostech, které mají vliv na stavebně technickou prevenci, majících souvislost s havárií nebo mimořádnou událostí, při nichž došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám (smluvními stranami takové veřejnoprávní smlouvy MMR a jiný ústřední orgán státní správy, popřípadě veřejnoprávní korporace nebo právnická osoba zřízená zákonem). Ve veřejnoprávní smlouvě se pak určí rozsah předávaných informací a četnost jejich poskytování a doba jejího trvání.

     Vybrané činnosti ve výstavbě

Vybranými činnostmi se rozumí činnosti s významným vlivem na ochranu veřejných zájmů ve výstavbě (zdraví a životy, majetek, životní prostředí, památky); proto je může vykonávat pouze fyzická osoba, která získala oprávnění k jejich výkonu podle zákona o výkonu povolání (autorizačního zákona), popřípadě v podstatně omezeném rozsahu podle zákona živnostenského. Vybranými činnostmi jsou projektování (zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace), provádění staveb (odborné vedení provádění stavby nebo její změny anebo odstraňování stavby), ověřování výsledků zeměměřických činností ve výstavbě podle zákona o zeměměřictví a konečně novelou [2023] též výkon dozoru projektanta (v profesní praxi pravidelně označovaného jako autorský dozor). Bylo proti veškeré logice, že přes rozsah osobní odpovědnosti, kterou nese projektant za kvalitu a správnost projektu, nebylo možné následně kontrolovat provádění stavby a soulad této stavby s projektem (mimo jiné i případně korigovat či vysvětlit některé nejasnosti v projektové dokumentaci a tak bránit zbytečnému vzniku škod).

Vybrané činnosti ve výstavbě tvořily od poloviny 19. století jádro profesních inženýrských a architektonických činností spjatých s výstavbou a s nimi souvisejících služeb, k nimž bylo třeba specifického oprávnění a které také byly spravovány vlastní samosprávnou institucí (obdobně jako profese lékařské a právnické).

Vedle těchto oprávnění však existuje ještě celá řada dalších regulovaných profesí, jejichž činnost s výstavbou často velmi úzce souvisí, například podle zákona o památkové péči (archeologové a restaurátoři), podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zpracovatelé posudků), podle zákona o ovzduší (obdobně zpracovatelé posudků) podle zákona o ochraně přírody a krajiny (projektanti územních systémů ekologické stability a zpracovatelé posudků pro udělení výjimky ze zvláště chráněných druhů fauny a flóry), podle zákona o pozemkových úpravách (projektanti pozemkových úprav), patří sem rovněž profese související s důlní činností a s geologickými činnostmi, s ochranou před požáry, s dopravní a technickou infrastrukturou a podobně.

Nad standardní rámec výkonu projektových činností, pro něž je třeba autorizace, mohou dokumentaci jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. e) až n) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a dokumentaci stávajícího stavu stavby (dále jen „pasport stavby“) zpracovat též osoby s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru anebo středním vzděláním stavebního směru s maturitní zkouškou s alespoň 3 roky praxe v projektování staveb, a to podle živnostenského zákona s příslušným živnostenským oprávněním (živnost vázaná). [Poznámka: Velmi podrobný výklad k profesi viz Jiří Plos. Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – Komentář a výklad náležitostí a podmínek samostatného výkonu profese. Wolters Kluwer. Praha. 2018; ISBN: 978-80-7598-172-1.]

     Přehled vybraných autorizovaných (regulovaných) profesí souvisejících s výstavbou

Odbornou souvislost s výstavbou obsahují též některé další právní předpisy upravující související profesní i neprofesní odborné činnosti (správní výkony), zejména pro provádění správních činností při výkonu veřejné správy (státní správy, státní správy v přenesené působnosti a samosprávy):

-      základní předpisy upravující profesní činnosti (výkony)

-    zákon č. 283/­2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (§ 155 až § 159)

-    zákon č. 360/­1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů

-    zákon č. 309/­2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

-    nařízení vlády č. 592/­2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů

-      některé další právní předpisy upravující související odborné činnosti (výkony)

1. pro projektování a provádění restaurátorských činností a archeologických výzkumů

-    zákon č. 20/­1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška MK č. 66/­1988 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

2. pro projektování územních systémů ekologické stability

-    zákon č. 114/­1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška MŽP č. 395/­1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

3. pro vydávání posudků k ochraně zvláště chráněných druhů podle zákona o ochraně přírody a krajiny

-    zákon č. 114/­1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

4. pro posuzování vlivů na životní prostředí

-    zákon č. 100/­2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška MŽP č. 457/­2001 Sb., o odborné způsobilosti a úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

5. pro posuzování požadavků na veřejné zdraví (hygiena)

-    zákon č. 258/­2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 83a až § 83e)

-    vyhláška MZd č. 490/­2000 Sb., o rozsahu znalostí a dalších podmínkách k získání odborné způsobilosti v některých oborech ochrany veřejného zdraví, ve znění vyhlášky č. 472/­2006 Sb.

6. pro podávání odborných posudků v řízení podle zákona o ovzduší

-    zákon č. 201/­2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška MŽP č. 330/­2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích

7. pro ověřování způsobilosti zpracovávat projekty pozemkových úprav

-    zákon č. 139/­2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška MZe č. 545/­2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, ve znění pozdějších předpisů

8. pro provádění geodetických činností

-    zákon č. 200/­1994 sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 88/­2023 Sb. zřídil komoru zeměměřičů)

-    vyhláška ČÚZK č. 31/­1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/­1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů

9. pro provádění geologických a hornických (důlních/horních) činností včetně projektování

-    zákon č. 62/­1988 Sb., o geologických pracích a Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška ČBÚ č. 206/­2001 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti, projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce, ve znění pozdějších předpisů

-    zákon č. 61/­1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška ČBÚ č. 15/­1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto zařízení, ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška ČBÚ č. 298/­2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů

10. pro provádění činností v energetických odvětvích

-    zákon č. 458/­2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška MPO č. 8/2016 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích

-    zákon č. 406/­2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů [§ 10 – § 10e]

-    vyhláška MPO č. 264/­2020 Sb., o energetické náročnosti budov

-    vyhláška MPO č. 480/­2012 Sb., o energetickém auditu a o energetickém posudku

-    vyhláška MPO č. 387/­2012 Sb., o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny

-    vyhláška MPO č. 4/2020 Sb., o energetických specialistech

11. pro provádění některých odborných činností v elektronických komunikacích

-    zákon č. 127/­2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška MI č. 157/­2005 Sb., o náležitostech přihlášky ke zkoušce k prokázání odborné způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových zařízení, o rozsahu znalostí potřebných pro jednotlivé druhy odborné způsobilosti, o způsobu provádění zkoušek, o druzích průkazů odborné způsobilosti a době jejich platnosti, ve znění pozdějších předpisů

12. pro provádění odborných činností v požární ochraně

-    zákon č. 133/­1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška MV č. 37/­1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška MV č. 23/­2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů

13. pro provádění činností při využívání atomové energie

-    zákon č. 263/­2016 Sb., atomový zákon

-    vyhláška SÚJB č. 409/­2016 Sb., o činnostech zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, zvláštní odborné způsobilosti a přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta

-    vyhláška SÚJB č. 408/­2016 Sb., o požadavcích na systém řízení

14. pro provádění činností při nakládání s nebezpečnými látkami

-    zákon č. 19/­1997 Sb., o některých opatřeních souvisících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění stavebního zákona, živnostenského zákona a trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů

-    zákon č. 356/­2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

-    vyhláška MZd č. 428/­2004 Sb., o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, ve znění pozdějších předpisů

V souvislosti s výstavbou jsou některými dalšími právními předpisy upraveny podmínky výkonu souvisejících neprofesních odborných činností (správních výkonů) při výkonu veřejné moci (státní správy, státní správy v přenesené působnosti a samosprávy), a to zejména zákonem č. 234/­2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, nařízením vlády č. 1/2019 Sb., o oborech státní služby, nařízením vlády č. 302/­2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů, nařízením vlády č. 222/­2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, nařízením vlády č. 136/­2015 Sb., o rovnocennosti některých zkoušek a odborných kvalifikací zvláštní části úřednické zkoušky, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 312/­2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou MV č. 512/­2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou MV č. 162/­2015 Sb., o podrobnostech úřednické zkoušky, ve znění pozdějších předpisů.

     Projektová dokumentace

Projektovou dokumentací se rozumí dokumentace pro povolení stavby, zařízení nebo udržovacích prací (dále jen „dokumentace pro povolení stavby“), rámcové povolení, povolení změny využití území, provádění stavby, odstranění stavby. Dokumentací pro povolení záměru se rozumí dokumentace pro povolení stavby, rámcové povolení a pro povolení změny využití území. Změnou oproti předchozí právní úpravě je obligatorní vyhotovení dokumentace pro provádění stavby; vypracování této dokumentace bylo již od roku 2006 vybranou činností ve výstavbě, avšak povinnost jejího vypracování byla omezena pouze na stavby z veřejných rozpočtů.

Základní obsah dokumentace stanovuje již stavební zákon sám, byť podrobnosti opět odkládá do prováděcího podzákonného předpisu (vyhlášky). Jsou jimi: průvodní list, souhrnná technická zpráva, situační výkresy a dokumentace objektů. Dokumentace pro povolení stavby obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a dokumentaci objektů. Dokumentace pro povolení změny využití území obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci. Dokumentace pro rámcové povolení obsahuje průvodní list, souhrnnou technickou zprávu a situační výkresy. Dokumentace pro povolení záměru stanovená prováděcím právním předpisem musí obsahovat urbanistické a základní architektonické a technické řešení záměru umožňující posouzení jeho mechanické odolnosti a stability, požární bezpečnosti a vlivů na území a životní prostředí.

Drobnější odchylky od shora popsané struktury obsahují dokumentace pro provádění stavby a dokumentace pro odstranění stavby, a to průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení. Dokumentace jednoduchých staveb a pasport stavby obsahují průvodní list, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy a výkresovou dokumentaci. V případě výrobku lze splnění požadavků prokázat prohlášením o shodě.

K projektové dokumentaci a dokumentaci jednoduchých staveb se přikládá – obdobně jako dosud podle vyhlášky č. 499/­2006 Sb. (o dokumentaci staveb) dokladová část, která obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

     Dokumentace pro provádění stavby a dokumentace realizační a jejich vztah

V souvislosti s běžnou profesní praxí připomínáme, že existuje rozdíl mezi dokumentací pro provádění stavby, která je vybranou činností ve výstavbě a musí být autorizována (zpracovává ji projektant), a dokumentací realizační, kterou pro své potřeby zpracovává dodavatel stavebních prací (zhotovitel). Určitým problémem, opakovaně v odborné veřejnosti diskutovaným, je rozhraní mezi dokumentací pro provádění stavby a navazující dokumentací realizační; jinak řečeno: do jaké podrobnosti musí a má být zpracována dokumentace pro provádění stavby, aby nepředepisovala zbytečně skutečnosti notoricky známé a nepředjímala řešení, která mohou být účelně rozhodnuta až v rámci provádění stavby samé, a aby zároveň neumožňovala svou neurčitostí nárůst víceprací a ceny stavby (za niž ostatně nese autorizovaná, resp. registrovaná osoba jakožto autor projektu odpovědnost). Charakteristikou dokumentace pro provádění stavby je určení podmínek stavby s takovou mírou přesnosti, aby umožnila odborně způsobilému dodavateli stavebních prací stavbu, objekt nebo zařízení provést, a to za cenu, která byla smluvně sjednána mezi objednatelem a dodavatelem stavebních prací (rozpočet stavby). Bude tudíž vždy záležet na skutečnosti, do jaké míry jsou navrhované materiály a konstrukce, technika a technologie standardní nebo individuálně řešené. V případech standardizovaných a obvyklých postačí odkaz na tento standard; bude-li se jednat o řešení speciální, bude nutno již v dokumentaci pro provádění stavby vypracovávat detaily v takovém měřítku, aby určení podmínek stavby bylo dostatečně srozumitelné a realizovatelné. Za postačující měřítka s odpovídající výpovědní hodnotou se obvykle považují výkresy dokumentace pro provádění stavby v měřítku 1:100, popřípadě 1:50. Ve zvláště komplikovaných případech ovšem i s vypracováním detailnějších řešení – je-li nutno, tedy i v měřítku 1:1.

Rozsah realizační dokumentace zhotovené dodavatelem stavebních prací obsahuje zpravidla tyto výkony, resp. dokumentace jako součást své dodávky:

-  realizační dokumentaci stavby nebo její ­části;

-  dokumentaci pro prokazování požadovaných vlastností dodávek (atesty, individuální a komplexní zkoušky apod.);

-  dokumentaci pro správné a bezpečné uvádění do provozu, provozování a odstavování dodávaných strojů a zařízení;

-  dokumentaci pro správné a včasné provádění údržby dodávaných strojů a zařízení;

-  dokumentaci dočasných objektů zařízení staveniště;

-  uživatelské programové (softwarové) vybavení pro automatizaci řízení a způsob distribuce a sdílení dat v souvislosti s prováděním stavby (například vstupu do BIM a jeho užívání v procesu výstavby a podobně).

Výkony, resp. dokumentace, které obvykle zabezpečuje dodavatel stavebních prací v rámci své výrobní přípravy, obsahují zejména:

-    konstrukční, dílenské a montážní výkresy:

–  jednotlivých strojů a zařízení;

–  kovových a dřevěných konstrukcí;

–  výrobků přidružené stavební výroby;

–  výrobků vnitřního zařízení a vybavení včetně způsobů upevnění při jejich zabudování;

–  vyzdívek a izolací technologických zařízení;

–  nosných konstrukcí kabelových a potrubních rozvodů;

-    výkresy:

–  podrobné výkresy výztuže betonových konstrukcí;

–  pomocných konstrukcí;

–  stavebních a montážních zařízení;

–  konstrukcí bednění a skruží;

–  tvaru a výztuže prefabrikovaných prvků, dílů a jejich styků;

–  pažení a rozepření rýh a základových jam, štětových stěn a jímek;

-    výkresy a specifikace:

–  prvků a spojovacího materiálu konstrukcí lehké prefabrikace;

–  svarů styků prefabrikátů;

–  dělení rovných částí vzduchotechnických rozvodů stejného profilu na montážní díly a jejich označování jednotlivými pozicemi;

–  základního a pomocného materiálu pro montážní práce;

-    statické, dynamické a technicko-fyzikální výpočty:

–  betonových, železobetonových a jiných prefabrikátů;

–  výrobků přidružené stavební výroby;

–  podporovacích lešení, skruží a montážních konstrukcí;

–  pomocných konstrukcí pro zakládání;

–  prvků lehké prefabrikace;

-    realizační projekt zařízení staveniště;

-    podrobné vytyčení stavby zhotovitelem stavby;

-    drátovací a svorkovací schémata;

-    dokumentace pro ostatní výrobní a montážní přípravu zhotovitelů stavby.

Autorizované (anebo registrované) osoby, které jsou autory projektové dokumentace, mohou být pověřeny výkonem autorského dohledu nad vypracováváním některých podrobnějších výkresů dílenských a výrobních; dohledem se v tomto případě (ve smyslu ustanovení § 11 odst. 3 autorského zákona a v souladu s profesní praxí) rozumí dohled nad souladem vypracovávané dokumentace s celkovou urbanisticko-architektonickou, materiálovou a konstrukční, technickou a technologickou, jakož i provozně dispoziční a uživatelskou koncepcí stavby; nerozumí se jí tudíž autorský dozor, který je dozorem nad souladem prováděné stavby s dokumentací.

Základní soubor dokumentů potřebných pro budoucí efektivní organizaci výstavby tvoří zejména:

-    schéma výstavby (členění stavebního díla na dílčí výstavbové části, objekty, úseky; směr výstavby, rozmístění a postup určujících strojů),

-    prostorová struktura [členění stavby (objektu) na výstavbové prostory, na prostorové úseky],

-    technologická struktura stavebního procesu (členění stavebních procesů s ohledem na technologický sled – etapy činnosti; údaje ohodnocující procesy z hlediska pracnosti, jejich průběhu a podmíněností, potřeby pracovních sil a prostředků, stavebních nákladů a další),

-    časová struktura [schéma výstavby a návrh technologické struktury procesu formou časových grafů (řádkový harmonogram, časoprostorové grafy, výpočty síťového grafu)],

-    poloha a rozsah výrobních ploch a zařízení [vymezení dotčeného území a jeho širších vztahů, určení jednotlivých ploch (polohy, tvaru, velikosti) a jejich dispozičního uspořádání];

-    souhrnným vyjádřením podstatných náležitostí procesu výstavby je například „plánovací karta výstavbové skupiny“, obsahující zejména jednotlivé objektové procesy a jejich sled vyjádřený cyklogramem a doplněný finančním plánem.

     Průzkumy

Důležité

!

     Podstatnou součástí dokladové části jsou provedené průzkumy [požadavek na ně byl doplněn výslovně novelou 2023]. Průzkumy lze dělit podle dvou základních kritérií – jednak podle času jejich pořízení a jejich časové posloupnosti, jednak podle předmětu. Přestože nejsou průzkumy standardní součástí výkonů projektanta, neboť jejich obstarání je povinností stavebníkovou, je nepochybné, že je žádoucí profesní praxí, aby byl projektant stavebníkem pověřen obstaráním takových průzkumů, neboť jejich význam pro úspěšný výsledek je i z hlediska profesního zcela zásadní. Byť projektant sám tyto průzkumy neprovádí, musí být s povahou i užitím průzkumů obeznámen. Pro obstarání kvalitních průzkumů a analýz je podstatné, jakým způsobem jsou zadány, co se od nich očekává, k čemu mají sloužit a jak budou v procesu projektování užity.

Při navrhování a provádění staveb, ale především při jejich změnách (nástavbách, přístavbách či vestavbách), popřípadě při jejich obnově je nezbytné mít k dispozici a znát řadu důležitých informací. Jsou to informace nejen o stavbě samé, nýbrž i o stavbách bezprostředně sousedících (přilehlých), o poruchách, o systému založení a mnohé další. I při návrhu nové stavby projektant přizpůsobuje stavbu přírodně krajinnému a urbánnímu (to jest obecně: kulturnímu) prostředí a souvisícím podmínkám technickým, za nichž bude realizována, to jest okolní zástavbě. Přitom volí druhy a rozměry konstrukcí, navrhuje použité materiály a předepisuje jejich vlastnosti, jakož i postupy jejich užití. Za dodržení navržených parametrů pak odpovídá dodavatel stavby, popřípadě výrobce stavebních hmot.

Jsou-li takové požadavky složité u novostaveb, o to složitější jsou při změně, popřípadě obnově stavby, neboť před projektantem stojí stavba již existující, skrývající technická a technologická řešení, druhy a skladby konstrukcí a užitých materiálů, jejichž vlastnosti často nejsou dostatečně známy a ukrývají vážná úskalí a obtíže. Při změně, popřípadě obnově stavby je především potřeba získat informace o její původní již existující části. Stavba ovšem existuje též v určitých širších souvislostech, z nichž mnohé se změnou, popřípadě obnovou stavby rovněž mění. Pro účelný a úsporný hospodárný návrh změny, popřípadě obnovy stavby je proto třeba získat co nejvíce spolehlivých informací provedením řady průzkumů.

Průzkumy lze členit a uspořádávat z řady hledisek. Z hlediska časové posloupnosti se vzhledem k jednotlivým výkonovým fázím/fázím služeb jedná o průzkumy:

-    předběžné, jimiž se rozumí průzkumy prováděné v nejčasnějších přípravných fázích předprojektových (resp. projektových), které slouží především jako podklad pro zpracování návrhu/studie stavby a/nebo dokumentace pro provedení úkonů před zahájením řízení,

-    podrobné, jimiž se rozumí průzkumy prováděné v pokročilých fázích projektování, které slouží jako podklad pro zpracování dokumentace pro povolení záměru (popřípadě i ve fázi zpracování dokumentace pro provádění stavby, jedná-li se o skutečnosti, které nemusí být v řízení o povolení záměru posuzovány a rozhodovány),

-    doplňující/následné, jimiž se rozumí průzkumy prováděné v pozdních projektových fázích (podklad pro zpracování projektu pro provedení stavby), jehož výsledky mohou sloužit rovněž pro stanovení podmínek pro výběr dodavatele (zhotovitele stavby) a zejména při provádění stavby samé při výkonu nezbytných autorských dozorů; po dokončení stavby mohou sloužit pro případnou reklamaci vad.

Rozsáhlou skupinu průzkumů tvoří průzkumy z hlediska právních souvislostí, jimiž se ověřuje zejména:

-    existence a stav vlastnických a jiných věcných práv k pozemkům a stavbám dotčeným záměrem;

-    případná existence a rozsah omezení vlastnických nebo jiných věcných práv, a to

–  z důvodů stanovených zákonem (veřejný zájem), například existence chráněných území a ochranných pásem a/nebo limitů obdobných;

–  z jiných důvodů (zpravidla založených smlouvou, rozhodnutím správních nebo soudních orgánů nebo jinou právní skutečností).

A konečně velmi rozsáhlou skupinu průzkumů tvoří průzkumy členěné z hlediska věcného obsahu, mezi nimiž lze rozlišovat:

-    průzkumy životního prostředí, a to

–  průzkumy přírodních složek (hydrologie, hydrogeologie, geologie, pedologie, klima, biota-biologické hodnocení);

–  průzkumy krajinné (krajinný ráz);

-    průzkumy kulturně historické povahy, a to

–  archeologický (záchranný/badatelský);

–  restaurátorský/konzervátorský;

–  stavebně historický / památkový;

-    průzkumy stavebně technické povahy, a to

–  fyzikální včetně stavebně tepelných souvislostí, energetiky (energetický audit), akustiky, hluku a vibrací, osvětlení, geotechniky;

–  chemický;

–  biologický.

Zvláštní povahu má souhrnné hodnocení vlivů na životní prostředí SEA/EIA, jehož nejpodstatnější součástí je obvykle posouzení vlivů na přírodní složky životního prostředí a krajinu, ale také na zdravé životní podmínky (vlivy na veřejné zdraví) i vlivy na vystavěné prostředí, čímž přesahuje významně do všech shora uvedených oblastí.

Jednotlivé průzkumy jsou realizovány podle konkrétních potřeb závisících na náročnosti stavebních záměrů, kvalitě a existenci původních podkladů (výkresová dokumentace, statický výpočet), na zkušenostech zpracovatele dokumentace apod. Přitom náplň jednotlivých etap průzkumu může být velmi různorodá. Předběžný průzkum může být vypuštěn a nahrazen podrobným, doplňující průzkum může mít více etap, nebo nemusí být realizován vůbec. Jedna zásada by však platit měla – žádná stavební aktivita by neměla být navrhována a prováděna bez náležitě provedených odborných průzkumů.

     Provádění a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav

Obdobně jako dosud lze stavby provádět dvojím způsobem, a to standardně způsobem dodavatelským stavebním podnikatelem pod vedením stavbyvedoucího, výjimečně pak svépomocí. Svépomocí může stavebník provádět pouze:

-    drobné stavby uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11 této přílohy, jakož i stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, které jsou umisťovány v odstupové vzdálenosti méně než 2 m od hranic pozemků,

-    jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý; stavební dozor však nepostačuje u staveb pro bydlení nebo změny stavby, která je kulturní památkou – v takovém případě je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím;

svépomocí mohou být odstraňovány drobné stavby, s výjimkou drobných staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) bodu 11 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, a jednoduché stavby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jakož i stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 a 2 přílohy č. 1 ke stavebnímu zákonu, které jsou umístěny v odstupové vzdálenosti méně než 2 m od hranic pozemků, pokud zajistí stavební dozor. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím.

     Povinnosti osob při přípravě, provádění, užívání a odstraňování staveb, zařízení a terénních úprav

Obdobně jako v předchozí právní úpravě jsou i touto právní úpravou stanovena práva a povinnosti osob účastných na výstavbě (aktérů výstavby, jak jsou uvedeny na obr. 12 a 13). Jedná se o tradiční trojúhelník stavebník-projektant-zhotovitel stavby (stavbyvedoucí). Mezi těmito osobami pak může působit za podmínek stanovených zákonem o bezpečnosti práce a zařízení též koordinátor bezpečnosti práce.

Základní povinnosti nese při výstavbě stavebník. Je především povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit stanovenou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám (v opačném případě musí být žádost zamítnuta).

Kromě dokumentace pro povolení záměru je stavebník povinen před zahájením stavby zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) a e) až n) a odstavci 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu; kromě toho je povinen:

-    před zahájením stavby opatřit souhlas orgánu státního požárního dozoru k dokumentaci pro provádění stavby, je-li vyžadován jiným právním předpisem,

-    oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, název a sídlo stavebního podnikatele, který je bude provádět nebo odstraňovat, u stavby prováděné nebo odstraňované svépomocí jméno a příjmení stavbyvedoucího, nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor, a změny v těchto skutečnostech oznámit neprodleně stavebnímu úřadu,

-    před zahájením provádění nebo odstraňování stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek obsahující identifikační údaje o stavbě a ponechat jej tam až do dokončení stavby, popřípadě do vydání kolaudačního rozhodnutí, nebo do jejího odstranění; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,

-    zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace pro povolení stavby a dokumentace pro provádění stavby, popřípadě ověřená dokumentace pro odstranění stavby, a všechny doklady týkající se prováděné nebo odstraňované stavby, popřípadě jejich kopie,

-    ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby stanovené v podmínkách povolení za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,

-    oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu,

-    při výstavbě, nejpozději k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí, opatřit průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem.

Obdobně jako dosud je stavebník povinen zabezpečit uchování všech povinných dokladů a dokumentací. Pokud není sám vlastníkem stavby, je povinen předat tuto dokumentaci vlastníku stavby nejpozději po dokončení nebo kolaudaci stavby.

U staveb financovaných z veřejných prostředků, prováděných stavebním podnikatelem musí stavebník zajistit technický dozor stavebníka autorizovanou osobou; zpracoval-li projektovou dokumentaci pro stavbu projektant, zajistí stavebník dozor projektanta. Tento dozor je povinen zajistit též u vyhrazených staveb. Ani tato nová právní úprava tak neodstranila v úplnosti zásadní problém spojený s širokou odpovědností projektanta nejen za projekt, ale zejména za případné škody způsobené vadou projektu, jejichž odstranění by bylo v případě výkonu dozoru nad souladem prováděné stavby s projektem, možno odhalit a napravit, což je nejen v zájmu projektanta, ale zejména vlastníka – a ostatně i stavebního podnikatele!



     Projektant

Základní povinnosti projektanta při výkonu činností ve výstavbě stanovuje stavební zákon obdobně jako v předchozí právní úpravě (§ 158 až § 159). Je povinen při zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie a projektové dokumentace respektovat veřejné zájmy chráněné na základě tohoto nebo jiného zákona, požadavky vyplývající z cílů a úkolů územního plánování a požadavky na výstavbu a je povinen jednat v součinnosti se stavebním úřadem a dotčenými orgány. Je povinen zpracovat ji v souladu s právními předpisy (v případě staveb musí být statické a jiné výpočty vypracovány tak, aby byly přezkoumatelné). Není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh.

Projektant neodpovídá za odchylky od projektové dokumentace, ke kterým došlo při provádění stavby a které neschválil; tato právní úprava však předvídá možnost zásahů třetích osob, což je nejen v rozporu se zájmy projektanta, ale především se zájmy stavebníka. Podrobnosti k činnosti projektanta uvádíme na závěr komentáře k této části.

     Zhotovitel

Zhotovitel je především povinen řádně provést záměr podle příslušné projektové dokumentace a při provádění stavby dbát ochrany veřejných zájmů i šetrnosti k sousedství. Je povinen zajistit a/nebo provést:

-    zajistit vytyčení prostorové polohy stavby v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavby,

-    zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy stavbyvedoucího nebo stavební dozor,

-    zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

-    ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, zařízení nebo terénní úpravě, které ohrožují životy a zdraví osob nebo zvířat anebo bezpečnost stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

-    zajistit při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy provedení a vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy;

zhotovitel je při provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy dále povinen provádět nebo odstraňovat stavbu, zařízení nebo terénní úpravu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu, ověřenou dokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících z jiných právních předpisů, zajistit provádění speciálních prací osobami se zvláštním oprávněn, a vést stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě.

     Stavbyvedoucí a stavební dozor

Stavbyvedoucí je v procesu výstavby klíčovou odborně způsobilou osobou; je povinen:

-    odborně vést provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

-    řídit provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou dokumentací pro povolení záměru a dokumentací pro provádění stavby nebo dokumentací pro odstranění stavby,

-    zajistit řádné uspořádání staveniště a provozu na něm,

-    zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících z jiných právních předpisů,

-    zajistit dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní úpravy,

-    zajistit vytyčení tras technické infrastruktury na staveništi;

je rovněž povinen působit k odstranění závad, neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro řádný průběh kontrolní prohlídky stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo dozor projektanta, pokud jsou určeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Poněkud méně striktní formou vedení staveb (například prováděných svépomocí) je stavební dozor, který může vykonávat fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Postupuje obdobně jako stavbyvedoucí, zejména sleduje provádění dokumentací a rozhodnutím předepsaných činností, dodržení požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem, které souvisí s vlastním prováděním nebo odstraňováním stavby, zařízení nebo terénní úpravy.

     Stavební deník

Základním evidenčním dokumentem průběhu provádění nebo odstraňování stavby, zařízení nebo terénní úpravy, je i nadále stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se průběhu výstavby. Veden může být buď tištěné nebo v elektronické podobě. U stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, musí být stavební deník veden v elektronické formě. Podmínkou je, že veškeré zapisující osoby jsou oprávněny k takovým zápisům. Zápisy do stavebního deníku mají i z hlediska práva různý charakter. Nejvýznamnějšími zápisy jsou takové, jimiž se zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti aktérů výstavby neboli zápisy konstitutivní. Takové zápisy provádí vedle stavebního úřadu též dotčené správní orgány. Mohou je však provádět v rozsahu své působnosti i další osoby, například projektant v případě provedení změny projektu. Pro tento druh zápisu pak platí obecnější pravidla formální i obsahová. Konstitutivní zápis stavebního úřadu (například o zastavení stavby z důvodů zjištěných odchylek a změn od schválené dokumentace a vydaného povolení) musí obsahovat výrok, odůvodnění a možnosti případného odvolání. Obdobně musí postupovat i dotčené správní orgány.

Okruh osob oprávněných k zápisům do stavebního deníku je omezen podle odpovědnosti, kterou v souvislosti s výstavbou nesou. Jsou jimi stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby, osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických činností, osoba vykonávající technický dozor stavebníka a dozor projektanta, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, a další osoby, které mohou vykonávat kontrolu podle jiných právních předpisů (dotčené správní orgány).

Po dokončení nebo odstranění stavby předává zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi; v případě jejich vedení v elektronické formě je zhotovitel předá ve strojově čitelném formátu nebo je uchová a zajistí k nim stavebníkovi a jím určeným osobám přístup po dobu 10 let od právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje.

     Vlastník stavby a zařízení

Vlastník stavby a zařízení nemusí být nutně totožný se stavebníkem (obdobně je tomu s pojmem investor!). Proto stavební zákon v souladu s civilistickou úpravou) ukládá vlastníkovi stavby celou řadu povinností, z nichž některé jsou tradiční a nesporné, zejména:

-    provádět údržbu stavby nebo zařízení po celou dobu jejich existence,

-    neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě nebo zařízení, které ohrožují životy, zdraví osob nebo zvířat,

-    uchovávat stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě nebo zařízení po dobu 10 let ode dne právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby nebo zařízení, pokud se kolaudační rozhodnutí nevyžaduje,

-    uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou projektovou dokumentaci, dokumentaci pro provádění stavby, dokumentaci stavby, došlo-li k odchylce od dokumentace pro povolení stavby, popřípadě dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně její geodetické části, nebo pasport stavby, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy a jiné důležité doklady týkající se stavby nebo zařízení; dokumentaci lze uchovávat i v elektronické formě.

Nad tyto povinnosti však ukládá stavební zákon povinnost jen sotva obhajitelnou při zdravém rozumu, a to zajistit do 1. ledna 2025 instalaci alespoň 1 dobíjecí stanice, a to pokud je vlastníkem jiné stavby než stavby pro bydlení s více než 20 parkovacími stáními, za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Nejen, že se jedná o povinnost dosud technicky nevyřešenou, ale předvídá se tu rozvoj jednoho způsobu zajištění energií před jinými, které se však v budoucnu mohou projevit jako daleko vhodnější.

     Vlastník technické infrastruktury

Obdobně jako v předchozí právní úpravě se ukládají povinnosti též vlastníkům technické infrastruktury – doufejme jen, že s větším úspěchem a s vyšší účinností, neboť dosavadní právní úprava v tomto ohledu zcela selhala a prakticky po celou dobu její účinnosti se nepodařilo naplnit základní cíl předchozí právní úpravou sledovaný – zpřehlednit provozované sítě a zjednodušit systém poskytování informací o sítích pro správní řízení.

Důležité

!

     Vlastník technické infrastruktury je tedy „nově“ povinen:

-    vést evidenci technické infrastruktury, která musí obsahovat polohové umístění a ochranu, a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové umístění,

-    sdělit bezplatně každému na žádost údaje o podmínkách napojení, o ochranných a bezpečnostních pásmech a o základních podmínkách provádění činnosti v nich, pokud nejde o technickou infrastrukturu, s níž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra.

     Oznámení závad a havárií staveb

V souladu se shora uvedeným principem stavebně technické prevence jsou všichni aktéři účastní na výstavbě – stavebník, zhotovitel, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, dozor projektanta, technický dozor stavebníka, autorizovaný inspektor a vlastník stavby – povinni bezodkladně oznamovat stavebnímu úřadu prostřednictvím systému stavebně technické prevence výskyt závažné a opakující se závady nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným škodám. Oznámení musí obsahovat místo, čas, popis oznamované události a jejích důsledků, povahu stavby, popřípadě další okolnosti důležité pro správné posouzení příčin.

Závěrem čtvrté části stavebního zákona připomínáme důležitost vztahů mezi jednotlivými aktéry a rozsah odpovědnosti jimi nesené. V tomto smyslu tvoří základní vztahovou osu stavební – projektant – stavbyvedoucí, na něž se pak jak v průběhu projektování, tak v průběhu provádění stavby napojují další aktéři [obr. 131 a 13.2].

     Odpovědnost autorizovaných osob za výkon profese včetně dozoru projektanta (autora)

Osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena, jsou povinny při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy; tímto ustanovením se rozumí, že osoba vykonávající činnost uvedenou v § 155 a § 158 SZ odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace projektové pro povolení záměru, resp. že odpovídá za správnost, celistvost, úplnost dokumentace stavby a její bezpečnost. Nejedná se však pouze o úplnost dokumentace z hlediska sledovaných veřejných zájmů a požadavků stanovených zákonem, ale především o celistvost návrhu a projektu, zodpovědné skloubení požadavků a náležitostí estetických (tvarových, barevných), provozně dispozičních (funkčních), materiálových, technických a technologických (strukturálních) tak, aby vzniklo komplexní dílo; nelze akceptovat názor, že projekt stavby může být složen z projektů vyhotovovaných per partes, nekoordinovaných do celistvého návrhu a projektu. Významnost profese, daná její odpovědností, se promítá i do požadavku odpovědnosti nejen za proveditelnost stavby, nýbrž i za její bezpečnost, jakkoliv v tomto případě nesou svůj díl odpovědnosti rovněž jednotliví specialisté a spolupracující profese. V uvedeném rozsahu je součástí těchto výkonů též dozor projektanta (autora). Je-li ve stavebním zákonu nutno specifikovat dohled nad prováděním drobné a jednoduché stavby (stavební dozor), pak je naprosto absurdní, že dozor projektanta zůstává omezen pouze na některé segmenty staveb, přestože souvisí se zcela základním koncepčním východiskem, kterým je přesné vymezení konkrétní odpovědnosti jednotlivých účastníků procesu výstavby. I nové znění stavebního zákona tak navozuje dojem, že i odpovědnost projektanta je toliko fakultativní, je-li přípustné, aby stavba, za niž jinak odpovídá, mohla být prováděna bez projektantova vědomí a účasti. Smysl dozoru projektanta (autora) je sledovat z pozice poučené profesní osoby odpovídající za projekt stavby a její kvalitu po realizaci, soulad prováděné stavby s projektem, tj. nést vskutku účinně svoji osobní odpovědnost za stavbu. Tím se nenahrazují jiné odpovědnosti, zejména odpovědnost stavebníka, odpovědnost stavbyvedoucího či koordinátora bezpečnosti práce – a ani stavebního úřadu. Výkon dozoru projektanta (autora) pak velmi úzce souvisí s kontrolními prohlídkami stavby. Není-li osobě odpovídající za projekt umožněno obligatorně sledovat z této pozice vývoj prováděné stavby a případně tento vývoj korigovat a předcházet tak budoucím škodám, je to popření celé koncepce osobní odpovědnosti. Dozor projektanta (autora) není dohled nad dodržením estetických standardů, nýbrž nad kvalitativními parametry celkové koncepce a řešení stavby.

V této souvislosti připomínáme z poslední doby některá soudní řízení, týkající k odpovědnosti autorizovaných osob, resp. odborně způsobilých osob tam, kde to zákon připouští, například rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí v cause zřícení střechy tělocvičny Vyšší odborné školy a Střední školy technické v Č.T., vydaný pod sp. Zn. 1 T 2/2018-1735 (potvrzený odvolacím soudem a následně soudem dovolacím, a to usnesením Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání ve věci trestní odpovědnosti za způsobenou škodu pod sp. Zn. 7 Tdo 1105/­2019-1943 ze dne 30. října 2019, a to pro skutkovou podstatu obecného ohrožení z nedbalosti § 273 odst. 1, 2 a 3 písm. b) trestního zákoníku postupem podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu. Z uvedeného rozsudku plyne jednoznačně odpovědnost autorizované osoby za projekt stavby i za další výkony a služby v souvislosti s tím poskytované, zejména za řádný výkon dozorů a poskytování relevantních informací přezkoumatelnou formou, zpravidla písemnou konstitutivním zápisem do stavebního deníku, ověřenou změnovou dokumentací stavby s jednoznačnými pokyny pro provádění stavby.





     Struktura profesních výkonů projektových

Struktura základních výkonových fází je určena platným právem, avšak základní posloupnost výkonů odpovídá uznávaným mezinárodním standardům. Celkem 9 výkonových fází je uspořádáno do 4 bloků (obr. 14), a to

I. blok – předprojektová příprava, zahrnující

1. fázi – přípravu zakázky,

2. fázi – vypracování studie/návrhu stavby,

3. fázi – vypracování dokumentace pro provedení úkonů před zahájením řízení o povolení záměru

II. blok – projektová příprava, zahrnující

4. fázi – vypracování projektu pro řízení o povolení záměru,

5. fázi – vypracování projektu pro provádění stavby;

III. blok – zadávací, zahrnující

6. fázi – vypracování soupisu prací a dodávek (zadávací dokumentace – tendr) a spoluúčast a součinnost při výběru dodavatele stavby;

IV. blok – prováděcí, zahrnující

7. fázi – autorský dozor nad prováděním stavby, vypracování dokumentace skutečného provedení stavby a především uvedení stavby do provozu a užívání.

Součástí těchto výkonů a dokumentací není „dokumentace realizační“, jíž se rozumí dokumentace dílenská a výrobní, kterou si vypracovává pro potřeby realizace stavby dodavatel.

     Právní úprava podmínek výkonu profese autorizovaných osob

Sám zákon o výkonu povolání, který provádí ustanovení stavebního zákona, podrobněji upravuje v první části rozsah zákonné úpravy a její vztah k ostatním právním předpisům. Ve druhé části určuje podmínky a náležitosti udělování autorizace, ve třetí části vymezuje podmínky a náležitosti výkonu činnosti autorizovanými, popřípadě registrovanými osobami (působnost autorizovaných osob je uvedena pro autorizovaného architekta v § 17, autorizovaného inženýra v § 18 a autorizovaného technika v § 19). Ve čtvrté části určuje zákon o výkonu povolání podmínky a náležitosti disciplinární odpovědnosti autorizovaných osob. V části páté jsou podrobně stanoveny podmínky působnosti České komory architektů a České komory inženýrů a techniků činných ve výstavbě, a to zejména rozsah a obsah jejich působnosti a struktura jejich orgánů. V nové části šesté jsou zvláště upraveny podmínky pro výkon povolání osobami z jiných členských států Evropské unie a evropského hospodářského prostoru – a to osob registrovaných pro výkon povolání jako osoby usazené a jako osoby hostující. Část šestá vymezuje požadavky na výkon činností občany Evropské unie, a to nejprve pro osoby usazené a hostující společně v obecných ustanoveních o posuzování jejich kvalifikačních předpokladů, jejich práva a povinnostech, postavení uznávacího orgánu a jeho působnosti, podmínkách užívání akademických titulů a právu na soudní ochranu. Samostatně jsou upraveny požadavky na výkon činnosti osobami usazenými (žádost o registraci, bezúhonnost, činnost uznávacího orgánu, členství v Komoře) a osobami hostujícími (oznámení a činnost uznávacího orgánu). Zvláštní společná a závěrečná ustanovení v části sedmé deklarují právo neúspěšného uchazeče domáhat se ochrany u obecného soudu, zmocňují komory umožnit udělení autorizace i uchazečům s obdobným zahraničním oprávněním k výkonu činnosti, popřípadě uznat výjimku z ustanovení o občanství.

     Profesní předpisy – vnitřní řády

V souladu se zmocněním obsaženým v ustanovení § 30 vydala Česká komora architektů /ČKA/ (obdobné dokumenty vydává též Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě /ČKAIT/) se souhlasem ministra pro místní rozvoj a z jeho rozhodnutí ke dni 6. září 2004 Autorizační řád České komory architektů, který provádí podrobně ustanovení § 4, 6 až 9, 13, 17, 29, 30 a 32 zákona. Pro osoby registrované vydala ve stejném období Uznávací a registrační řád ČKA. Autorizační řád vymezuje náležitosti autorizace, autorizačního řízení a třídění, rozsah a obsah autorizace a jejich označování, náležitosti vzdělání, požadavky na odbornou praxi konanou pod dohledem, náležitosti žádosti o udělení autorizace s výčtem dokladů k žádosti přikládaných, náležitosti posouzení žádosti, zkoušky odborné způsobilosti a udělování autorizace; náležitosti zkoušky odborné způsobilosti, náležitosti složení slibu, náležitosti osvědčení o autorizaci, zápisů o jednáních a rozhodnutích rady a dokladů vyhotovovaných v souvislosti s udělováním autorizace a konečně náležitosti zápisu a vedení seznamu autorizovaných osob. Obdobně je koncipován též Uznávací a registrační řád ČKA k provedení § 30a až 30r zákona s tím, že je rozlišován režim pro registrované osoby usazené a hostující. Přílohou registračního řádu jsou Příloha I – Žádost o provedení registrace (osoby usazené ucházející se o registraci) a Příloha II – Oznámení o výkonu povolání na území ČR a žádost o provedení registrace (osoby hostující ucházející se o registraci).

Základním profesním předpisem vymezujícím podmínky etického výkonu povolání autorizovanými osobami je Profesní a etický řád České komory architektů. Tento profesní předpis upravuje pět základních okruhů právních a profesně etických vztahů, do nichž autorizovaný architekt vstupuje, a to vztah k profesi samé, vztah ke klientovi, vztah ke společnosti, vztah k ostatním architektům a vztah k profesnímu společenství (Komoře).

Pro případy porušení právních předpisů stanovuje podrobnosti výkonu disciplinární působnosti Komory Disciplinární a smírčí řád, vymezující účel disciplinárního a smírčího řádu a základní zásady řízení, podmínky disciplinárního řízení, rozsah a obsah působnosti jednotlivých orgánů činných v disciplinárním procesu, postavení účastníků disciplinárního řízení a podmínky jejich zastoupení, náležitosti procesních úkonů, náležitosti postupu disciplinárního řízení, náležitosti postupu při uplatnění opravných prostředků, určuje náklady disciplinárního řízení, náležitosti výkonu disciplinárního opatření a podmínky a náležitosti zahlazení disciplinárního opatření. Není ovšem smyslem Komory trestat své členy – mělo by se vždy jednat až o krajní prostředek, kterým má být vynuceno dodržování etických a právních principů, k nimž se autorizovaná osoba zavázala složením profesního slibu. Proto je součástí tohoto profesního předpisu velmi významná část třetí – samostatný Smírčí řád, pro nějž se pro obecné postupy užívají přiměřeně ustanovení řádu disciplinárního, a jehož smyslem je především odstranit rozpory a nedorozumění mezi klientem a architektem, popřípadě mezi architekty a napomoci nápravě vztahů a dokončení zakázky, popřípadě jejímu kultivovanému ukončení, aniž je tímto postupem pochopitelně dotčena odpovědnost konkrétních osob.

Významnou aktivitu architektů a urbanistů představuje účast v soutěžích, neboť je to jeden ze základních způsobů získání zakázky, zejména zakázky veřejné. Podrobnosti o podmínkách účasti v architektonických a urbanistických soutěžích (terminologií zákona o veřejných zakázkách „soutěží o návrh“ – § 102 an. zákona č. 137/­2006 Sb.) stanovuje Soutěžní řád České komory architektů, jehož ustanovení jsou kompatibilní s nejvýznamnějšími mezinárodními soutěžními předpisy evropskými i světovými, zejména pravidly UNESCO a UIA. Soutěžní řád České komory architektů upravuje podrobněji zejména účel a druhy soutěží, okruh účastníků soutěže a okruh vyhlašovatelů, podmínky a náležitosti vyhlašování soutěží, popřípadě jejich odvolávání, náležitosti obsahu a formy soutěžních podmínek, statut soutěžní poroty a rozsah a obsah její působnosti, statut pomocných orgánů poroty, podmínky rozhodování v soutěži a oznámení výsledků soutěže, finanční podmínky soutěže.

Předposledním z řady profesních předpisů je Organizační, jednací a volební řád, který v šesti částech stanovuje podrobné podmínky vnitřního uspořádání a činnosti Komory a jejích orgánů při výkonu správy profese a podpoře dalších s tím souvisících činností. Posledním pak je Jednací řád valné hromady ČKA, který stanovuje podrobné podmínky vnitřního uspořádání a činnosti Komory a jejích orgánů při výkonu správy profese a podpoře dalších s tím souvisících činností.



     Profesní dokumenty

Vedle uvedených vnitřních řádů vydávají obě profesní komory též řadu pomocných profesních dokumentů. Jedná se především o Standardy výkonů a dokumentace architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě, soubory profesních smluv včetně smluv pojistných, neboť jednou ze základních povinností autorizovaných a registrovaných osob je povinnost být profesně pojištěn. Součástí dokumentu o standardech výkonů a dokumentace je též uvedení základního kalkulačního vzorce pro výpočet honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě, jehož posláním je orientovat účastníky smluvních vztahů vznikajících v procesu územně plánovacím a v procesu stavění ve vymezování rozsahu a obsahu výkonů poskytovaných autorizovanými osobami a ve způsobu odměnění takto odvedených výkonů honorářem (jeho konstrukci a jeho obvykle dosahovanou výši). Základní honorář se stanovuje procentem ze započitatelných nákladů stavby, objektu nebo profesní dodávky v rozpětí honorářové zóny odpovídající příslušné kategorii stavby nebo objektu. Smyslem a účelem výkonových a honorářových dokumentů je učinit dohodu o ceně dostatečně transparentní, profesně ověřitelnou, umožňující spotřebiteli a klientovi snazší a rychlejší sjednání dohody o ceně, kterou si může klient samostatně ověřit, popřípadě dále odborně konzultovat nad strukturou výkonů a dokumentace. Smyslem a posláním souboru smluvních dokumentů je sjednocovat formálně právní stránku uzavírání smluvních vztahů mezi klientem a architektem, urbanistou či inženýrem a vytvářet tak stabilizované právní prostředí na jedné straně a otevřít prostor pro soustředění na samu podstatu architektovy práce, tj. na důkladnou dohodu s klientem o celistvém a úplném rozsahu a obsahu odborných výkonů a jejich naplnění na straně druhé.

Část pátá

Vyvlastnění

§ 170

Účely vyvlastnění

(1) Práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny v územně plánovací dokumentaci a jde-li o

a)  uskutečnění veřejně prospěšné stavby,

b)  uskutečnění veřejně prospěšného opatření,

c)  realizaci stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, nebo

d)  asanaci území.

(2) Právo k pozemku nebo stavbě lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku nebo stavbě, a pro řádné užívání veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.

(3) Odejmutí nebo omezení práva podle odstavce 1 se vztahuje také na plochy nezbytné k zajištění výstavby nebo k uskutečnění veřejně prospěšného opatření a vytvoření ochranného pásma, jde-li o ochranné pásmo podle zákona.

komentář k § 170

Účely vyvlastnění

Právní úprava vyvlastnění byla provedena samostatným (procesně právním) zákonem (v současnosti je v legislativním procesu přípravy nová procesně právní úprava, jejíž základní principy však budou obdobné, resp. shodné). Vyvlastňovací tituly (tj. hmotně právní důvody pro vyvlastnění) jsou obsaženy v řadě speciálních právních předpisů. Zachovány zůstaly též ve stavebním zákonu.

Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření podle tohoto zákona, lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o:

– veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel,

– veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví,

– stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu,

– asanaci (ozdravění) území.

Právo k pozemku lze odejmout nebo omezit též k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě, obvykle formou věcného práva – služebnosti cesty.

Vyvlastňovací tituly jsou uvedeny kromě tohoto ustanovení též v řadě dalších právních předpisů, například v zákonu č. 20/­1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, v zákonu č. 114/­1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zejména v zákonech k dopravní infrastruktuře a k infrastruktuře technické. Specifickou pozornost problematice vyvlastňovacích titulů věnuje zákon č. 416/­2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů.

Vyvlastňování zůstává vyhrazeno samostatné právní úpravě, a to i nadále zákonem č. 184/­2006 Sb., o vyvlastnění, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu vyvlastňovacího řízení je pak nutno prokázat nejen existenci vyvlastňovacího titulu, nýbrž také jeho důvodnost.

Samo vyvlastňovací řízení lze zahájit zpravidla podáním žádosti o vyvlastnění ve prospěch vyvlastnitele, byl-li v posledních třech měsících předcházejících podání žádosti učiněn relevantní, avšak neúspěšný pokus o dohodu (s návrhem odpovídající relutární nebo naturální náhrady). Samo vyvlastňovací řízení následně prokazuje, zda:

-    je skutečně dán vyvlastňovací titul opravňující k zásahu do soukromého vlastnictví (nelze-li využít majetku obce, kraje nebo státu, a to pro unikátnost řešení, které takový postup vylučuje, nebo proto, že náklady spojené s umístěním záměru jsou významně nepoměrně vyšší, než v případě umístění na soukromém pozemku), dále

-    jakého rozsahu vyvlastnění bude (ne vždy je nutno například vyvlastňovat celý pozemek), a to na základě principu proporcionality zásahu do práva,

-    jaká bude náhrada poskytovaná vyvlastňovanému vyvlastnitelem (tedy výše relutární náhrady, resp. rozsah a kvalita naturální směny) a konečně,

-    jak se bude postupovat v případě, že záměr, pro který bylo vyvlastňováno, realizován nebude a vyvlastňovatel od jeho realizace upustí (vyvlastňovaný se může domáhat navrácení vyvlastněného majetku, arci s tím, že je povinen vrátit poskytnutou náhradu).

Lze předpokládat, že nová právní úprava vyvlastňovacího řízení se bude muset po novele [2023] vypořádat s hrozbou námitky podjatosti, resp. dokonce systémové podjatosti.

Část šestá

Stavební řád

Hlava I

Obecná a společná ustanovení

§ 171

Záměr vyžaduje povolení s výjimkou drobných staveb a změn využití území, u kterých tak stanoví tento zákon.

§ 172

Způsob a forma podání a žádosti

(1) Podání podle této části je možné učinit také prostřednictvím portálu stavebníka.

(2) Žádost nebo návrh podle této části se podává na stanoveném formuláři elektronicky prostřednictvím portálu stavebníka nebo v listinné podobě. Formulář žádosti a formulář návrhu stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Na elektronický dokument vedený v evidenci elektronických dokumentací nebo v evidenci řízení a jiných postupů stavebních úřadů a dotčených orgánů (dále jen „evidence stavebních postupů“) může žadatel v žádosti odkázat namísto jeho přiložení k žádosti jako její součást.

(4) Nejpozději s podáním žádosti vloží stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. Dokumentaci pro povolení záměru, která nemusí být zpracovaná projektantem, vloží do evidence elektronických dokumentací stavební úřad, neučiní-li tak spolu s podáním žádosti stavebník.

§ 173

Evidence a doručování

(1) Stavební úřad eviduje veškeré úkony a vkládá veškeré písemnosti do evidence stavebních postupů.

(2) Stavební úřad a dotčený orgán si doručují písemnosti navzájem prostřednictvím evidence stavebních postupů. Písemnost je doručena dnem, kdy ji stavební úřad nebo dotčený orgán vloží do evidence stavebních postupů.

(3) Je-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli.

Hlava II

Úkony před zahájením řízení

Díl 1

Předběžná informace

§ 174

(1) Stavební úřad poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci

a)  o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace,

b)  o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace,

c)  o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení záměru a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět,

d)  o dotčených orgánech ve vztahu k záměru.

(2) Dotčený orgán poskytne tomu, kdo požádá, v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání předběžnou informaci

a)  o nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu,

b)  o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.

(3) Ten, kdo o předběžnou informaci žádá, kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede konkrétní požadavky na předběžnou informaci a konkrétní údaje o záměru, zejména jeho umístění, účel a technické provedení záměru.

Díl 2

Vyjádření a závazné stanovisko dotčeného orgánu

§ 175

Vyjádření

(1) Vyjádření dotčeného orgánu obsahuje závěr a odůvodnění. V závěru dotčený orgán uvede, zda je záměr z hlediska jím chráněných veřejných zájmů přípustný. V odůvodnění dotčený orgán stručně uvede důvody, o které opírá svůj závěr, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je závěr založen.

(2) Je-li to nezbytné pro ochranu jím chráněných veřejných zájmů, dotčený orgán uvede v závěru též podmínky přípustnosti záměru. Dotčený orgán je povinen dbát, aby podmínky byly ve vzájemném souladu.

§ 176

Koordinované závazné stanovisko

(1) Je-li dotčeným orgánem podle jiného právního předpisu tentýž orgán veřejné správy, vydá namísto jednotlivých závazných stanovisek koordinované závazné stanovisko a namísto jednotlivých závazných stanovisek koordinované závazné stanovisko. Ustanovení správního řádu o společném řízení a ustanovení o řešení rozporů se použijí přiměřeně.

(2) Koordinované závazné stanovisko zahrnuje požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které orgán veřejné správy hájí podle jiných právních předpisů.

(3) Koordinované závazné stanovisko nezahrnuje

a)  závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a

b)  jednotné environmentální stanovisko podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku, vydává-li se současně jako závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(4) V závěru koordinovaného závazného stanoviska orgán veřejné správy souhrnně uvede, zda je záměr z hlediska všech jím chráněných veřejných zájmů přípustný. Ustanovení § 175 odst. 2 se použije obdobně.

(5) Koordinované závazné stanovisko je platné 5 let ode dne jeho vydání. Zahrnuje-li koordinované závazné stanovisko jednotné environmentální závazné stanovisko, použijí se ustanovení o platnosti jednotného environmentálního závazného stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku pro koordinované závazné stanovisko obdobně.

§ 177

Žádost

(1) Žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu dokumentaci, identifikační údaje o záměru a popřípadě další náležitosti podle jiných právních předpisů.

(2) Nemá-li žádost o vyjádření nebo závazné stanovisko stanovené náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve dotčený orgán žadatele k jejich odstranění nejpozději do 10 dnů od jejího podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků žádosti.

(3) Neodstraní-li žadatel vady žádosti, dotčený orgán písemně sdělí žadateli, že vyjádření nebo závazné stanovisko nemůže být vydáno. Po dobu odstraňování vad žádosti lhůta pro vydání vyjádření nebo závazného stanoviska neběží. Ode dne odstranění vad žádosti počne běžet nová lhůta pro jejich vydání.

§ 178

Lhůta pro vydání

(1) Dotčený orgán vydá do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem vyjádření nebo závazné stanovisko k záměru z hlediska jím chráněných veřejných zájmů.

(2) Lhůtu podle odstavce 1 může dotčený orgán prodloužit až o 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ. Lhůtu podle odstavce 1 může dotčený orgán prodloužit také z důvodu, pro který lze prodloužit lhůtu pro vydání jednotného environmentálního stanoviska podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku, jde-li o koordinované závazné stanovisko, které zahrnuje jednotné environmentální stanovisko. O prodloužení lhůty vydá dotčený orgán usnesení, které se pouze poznamená do spisu.

(3) Nevydá-li dotčený orgán vyjádření nebo závazné stanovisko ve lhůtě pro jeho vydání, považuje se za souhlasné a bez podmínek.

(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije na

a)  závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

b)  jednotné environmentální stanovisko vydané podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku namísto závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo správního úkonu orgánu ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kterým se

1. posuzuje splnění podmínek pro stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků,

2. vyslovuje souhlas k zásahům, které by mohly vést k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropského stanoviště nebo stanoviště evropsky významných druhů,

3. uděluje souhlas k činnostem v ptačích oblastech,

4. posuzuje splnění podmínek pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropské unie,

5. uděluje souhlas k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území, která byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit.

§ 179

Nové vyjádření a závazné stanovisko
dotčeného orgánu

(1) Nebyly-li v případě uvedeném v § 178 odst. 3 splněny předpoklady pro vydání souhlasného vyjádření nebo závazného stanoviska bez podmínek, vydá nadřízený správní orgán nové vyjádření nebo závazné stanovisko, kterým se vyjádření nebo závazné stanovisko ruší.

(2) Nové vyjádření nebo závazné stanovisko lze vydat do6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí, pro které bylo vyjádření, koordinované vyjádření nebo závazné stanovisko podkladem.

§ 179a

Přezkum závazného stanoviska v přezkumném řízení

Zahájit přezkumné řízení, jehož předmětem je závazné stanovisko sloužící jako podklad pro řízení podle tohoto zákona, lze do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem. Závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po uplynutí 9 měsíců od právní moci rozhodnutí, jehož bylo závazné stanovisko podkladem.

Díl 3

Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury

§ 180

Žádost

(1) Žádost o vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury z hlediska možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru.

(2) Žádost o vyjádření lze podat prostřednictvím portálu stavebníka, pokud má vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury zřízenu datovou schránku nebo přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka.

(3) Součástí žádosti je vždy dokumentace pro povolení záměru.

§ 181

Lhůta a způsob doručení

(1) Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury vydá vyjádření k záměru do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti.

(2) Má se za to, že žádost podaná prostřednictvím portálu stavebníka je vlastníkovi veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který má zřízen přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka, doručena okamžikem jejího odeslání.

(3) Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který má zřízen přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka, doručí své vyjádření jeho vložením do evidence stavebních postupů. Vyjádření je doručeno okamžikem jeho vložení do evidence stavebních postupů.

(4) Za vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury činí úkony její správce nebo provozovatel v rozsahu, v jakém plní editační povinnost správce technické infrastruktury podle seznamu editorů digitálních technických map krajů vedeného na základě zákona o zeměměřictví.

Hlava III

Řízení o povolení záměru

Díl 1

Obecná ustanovení o řízení

§ 182

Účastníci řízení

Účastníky řízení jsou

a)  stavebník,

b)  obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn,

c)  vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě,

d)  osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno,

e)  osoby, o kterých tak stanoví jiný zákon.

§ 183

Společenství vlastníků jednotek

Je-li stavebníkem společenství vlastníků jednotek41, je zástupcem vlastníků jednotek, kteří jsou účastníky řízení. Oznámí-li zastoupený vlastník jednotky stavebnímu úřadu, že nadále nechce být zastupován společenstvím vlastníků jednotek, jeho zastoupení zaniká okamžikem, kdy toto oznámení dojde stavebnímu úřadu.

§ 184

Žádost

(1) Žádost o povolení záměru obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu

a)  základní údaje o záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění,

b)  identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit,

c)  dobu trvání u dočasné stavby a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění.

(2) Součástí žádosti je

a)  dokumentace pro povolení záměru,

b)  plánovací smlouva, je-li uzavřena,

c)  souhlas vlastníka,

d)  souhlas účastníků řízení se záměrem, pokud stavebník žádá o vydání povolení ve zrychleném řízení,

e)  vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo náležitosti žádosti podle § 177, není-li vyjádření nebo závazné stanovisko součástí žádosti,

f)  vyjádření vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury uvedených v digitální technické mapě,

g)  závěr zjišťovacího řízení, že záměr nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, byl-li vydán,

h)  specifikace výjimky z obecných požadavků na výstavbu požadované k realizaci záměru a její odůvodnění a vyjádření nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu, který hájí zájmy podle jiných právních předpisů, kterých se výjimka z obecných požadavků týká,

i)  další podklad vyžadovaný jinými právními předpisy.

(3) Není-li součástí žádosti vyjádření nebo závazné stanovisko vyžadované tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, stavební úřad si je vyžádá u dotčeného orgánu; to neplatí pro závazné stanovisko k ověření změn záměru podle § 9a odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

(4) Vyžádáním podle odstavce 3 se běh lhůty pro vydání rozhodnutí staví do doby vydání vyjádření nebo závazného stanoviska, nejpozději však do dne, kdy nastane skutečnost podle § 178 odst. 3.

§ 185

Vady žádosti

(1) Při výzvě k odstranění vad žádosti postupuje stavební úřad tak, aby mohly být všechny vady odstraněny najednou, je-li to možné.

(2) Stavební úřad vyzve stavebníka k doplnění žádosti a odstranění vad žádosti nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení a řízení usnesením přeruší; usnesení se doručuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat.

(3) Stavební úřad žádost neprojedná a usnesením ji odloží,

a)  není-li součástí žádosti dokumentace pro povolení záměru,

b)  není-li projektová dokumentace nebo její část zpracována projektantem, nebo

c)  nevloží-li stavebník projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací.

(4) Usnesení o odložení žádosti se oznamuje pouze stavebníkovi.

§ 186

Závěr zjišťovacího řízení

(1) V případě záměru, pro který byl vydán závěr zjišťovacího řízení podle jiného právního předpisu42, že záměr nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí, stavební úřad ověří, zda nedošlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. Stavební úřad zejména ověří, zda nedošlo ke zvýšení kapacity a rozsahu záměru nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání43.

(2) Dojde-li stavební úřad na základě ověření podle odstavce 1 k závěru, že došlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, vyzve stavebníka k předložení závěru zjišťovacího řízení podle odstavce 1 k takto změněnému záměru. V takovém případě stavební úřad řízení přeruší a postupuje podle ustanovení jiného právního předpisu.

§ 187

Souhlas vlastníka

(1) Je-li stavebník vlastníkem pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr uskutečněn, nebo je-li oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, ověří stavební úřad tuto skutečnost v katastru nemovitostí. Vlastnické právo ke stavbě, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, doloží stavebník čestným prohlášením.

(2) Není-li stavebník vlastníkem pozemku, na němž má být záměr uskutečněn, a není-li ani oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, dokládá stavebník souhlas vlastníka pozemku, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. To platí obdobně i v případě, že stavebník není vlastníkem stavby, která není součástí pozemku. Souhlas vlastníka pozemku nebo stavby nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Dojde-li po podání žádosti k podstatné změně záměru, lze záměr povolit, jen doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem.

(3) Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr povolen, nebo oprávněného k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti. Identifikačními údaji jsou u

a)  fyzické osoby jméno, příjmení datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště,

b)  právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.

(4) K souhlasu vlastníka pozemku nebo stavby, které jsou v podílovém spoluvlastnictví, je třeba souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků podle výše jejich podílů; v případě bytového spoluvlastnictví postačí pouze souhlas společenství vlastníků jednotek, nebo správce, pokud společenství vlastníků jednotek nevzniklo.

(5) Souhlas není potřeba, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro záměr stanoven zákonem účel vyvlastnění.

§ 188

Vyrozumění o zahájení řízení

(1) Bezodkladně, nejpozději do 7 dnů od zahájení řízení doručením bezvadné žádosti nebo od odstranění vad žádosti vyrozumí stavební úřad účastníky řízení, dotčené orgány a hlavního projektanta o zahájení řízení. Ve vyrozumění uvede, jakým způsobem se mohou účastníci řízení se záměrem seznámit a zda, popřípadě kdy bude ve věci nařízeno ústní jednání anebo veřejné ústní jednání, a zda bude ústní jednání spojeno s ohledáním na místě.

(2) Vyrozumění o zahájení řízení obsahuje také poučení o podmínkách pro uplatňování námitek účastníků řízení, popřípadě připomínek veřejnosti.

(3) Účastníci řízení podle § 182 písm. d) se ve vyrozumění o zahájení řízení s velkým počtem účastníků a v dalších písemnostech v řízení identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí.

(4) V řízení s velkým počtem účastníků se vyrozumění o zahájení řízení doručuje účastníkům řízení podle § 182 písm. a), b) a c) jednotlivě. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí ve vyrozumění o zahájení řízení. Při doručování do ciziny se písemnost doručuje na adresu uvedenou v katastru nemovitostí a za den doručení se považuje třicátý den od předání písemnosti k poštovní přepravě.

(5) U záměru zasahujícího do území několika obcí se vyrozumění o zahájení řízení a další úkony v řízení oznamují rovněž vyvěšením na úředních deskách všech těchto obcí.

§ 189

Ústní jednání

(1) Nařídí-li stavební úřad ústní jednání, vyrozumí účastníky řízení a dotčené orgány o termínu jeho konání nejméně 15 dnů předem. Nebude-li nařízeno ústní jednání, stavební úřad ve vyrozumění o zahájení řízení určí lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, do kdy mohou účastníci řízení podat námitky.

(2) V případě záměru v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad vždy veřejné ústní jednání. V případech záměrů EIA v území, ve kterém byl vydán územní plán, může stavební úřad nařídit veřejné ústní jednání. Konání veřejného ústního jednání se veřejnosti oznamuje veřejnou vyhláškou a může být stanoveno nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou; po tuto dobu stavební úřad umožní každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí.

§ 190

Námitky účastníků řízení

(1) Námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, popřípadě při veřejném ústním jednání, a nebylo-li nařízeno, ve lhůtě stanovené ve vyrozumění o zahájení řízení. K později uplatněným námitkám stavební úřad přihlédne a vypořádá je pouze tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit námitku dříve. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží.

(2) Účastníci řízení mohou uplatňovat námitky směřující k hájení jejich procesních práv; další námitky pouze v rozsahu uvedeném v odstavci 3. K námitkám, které přesahují rozsah odstavce 3, stavební úřad nepřihlíží. Stavební úřad dále nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.

(3) Obec jako účastník řízení může uplatňovat námitky pouze v rozsahu své samostatné působnosti. Účastník řízení podle § 182 písm. c) a d) může uplatňovat námitky pouze v rozsahu možného přímého dotčení svých práv. Účastník řízení podle § 182 písm. e) může uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona. Účastník řízení je povinen v námitce uvést důvody podání námitky.

(4) Shledá-li stavební úřad námitku důvodnou, umožní stavebníkovi se k ní vyjádřit, k čemuž mu poskytne přiměřenou lhůtu. Výzvu k vyjádření stavebníka může stavební úřad spojit s jiným úkonem v řízení.

§ 191

Námitky o existenci nebo rozsahu
věcných práv

(1) Námitky týkající se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv posoudí stavební úřad podle údajů v katastru nemovitostí. Svědčí-li vlastnické nebo jiné věcné právo stavebníkovi, stavební úřad k námitce nepřihlíží.

(2) Zakládají-li údaje v katastru nemovitostí pochybnosti o existenci nebo rozsahu vlastnického nebo jiného věcného práva, stavební úřad řízení přeruší a vyzve účastníka řízení, který takovou námitku uplatnil, aby ji uplatnil ve stanovené lhůtě u soudu.

(3) Nebylo-li ve stanovené lhůtě zahájeno soudní řízení, návrh byl soudem odmítnut nebo bylo řízení zastaveno, stavební úřad k námitce nepřihlíží.

§ 192

Připomínky veřejnosti

(1) Je-li nařízeno veřejné ústní jednání, může každý uplatnit připomínky, a to nejpozději na tomto jednání. K připomínkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží.

(2) K později uplatněným připomínkám stavební úřad přihlédne a vyhodnotí je pouze tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit připomínku dříve.

(3) Vyhodnocení připomínek veřejnosti se uvede jako součást odůvodnění rozhodnutí o povolení záměru.

§ 193

Posuzování záměru

(1) Stavební úřad posuzuje, zda je záměr v souladu s

a)  územně plánovací dokumentací, územními opatřeními a vymezením zastavěného území,

b)  cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území, nemá-li obec vydán územní plán,

c)  požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

d)  požadavky jiných právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy,

e)  požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu,

f)  ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení,

které hodnotí a poměřuje ve vzájemných souvislostech.

(2) Při posuzování souladu záměru s požadavky jiných právních předpisů vychází stavební úřad z vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu nebo z výsledků řešení rozporů. Na vyžádání stavebního úřadu vydá dotčený orgán do 5 dnů sdělení k návrhům, námitkám, vyjádřením nebo návrhům důkazů účastníků řízení, které se týkají jím chráněného veřejného zájmu.

§ 194

Vyjádření stavebníka

(zrušen)

 

 

§ 195

Rozhodnutí o záměru

Jsou-li splněny podmínky podle § 193 nebo lze-li jejich splnění zajistit stanovením podmínek v rozhodnutí o povolení záměru, stavební úřad vydá povolení záměru; v opačném případě žádost o povolení záměru zamítne.

§ 196

Lhůta pro vydání rozhodnutí

(1) Stavební úřad rozhodne o žádosti nejpozději do

a)  30 dnů ode dne zahájení řízení v případě jednoduché stavby,

b)  60 dnů ode dne zahájení řízení v ostatních případech.

(2) Lhůty podle odstavce 1 může stavební úřad před jejich uplynutím usnesením prodloužit

a)  až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech nebo je-li nařízeno ústní jednání, nebo

b)  až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny.

(3) V usnesení o prodloužení lhůty stavební úřad uvede, z jakých důvodů nelze rozhodnout ve lhůtách podle odstavce 1 nebo 2; toto usnesení stavební úřad pouze poznamená do spisu a vyrozumí o prodloužení lhůty pouze stavebníka.

(4) Lhůta pro vydání rozhodnutí se v případě přerušení řízení z důvodu vad žádosti přerušuje a začne znovu běžet od počátku po jejich odstranění.

§ 197

Povolení

(1) Ve výrokové části povolení záměru stavební úřad

a)  povolí záměr,

b)  vymezí pozemky pro realizaci záměru, popřípadě stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a stanoví podmínky pro jeho umístění a provedení, a pokud je to třeba, i pro jeho užívání,

c)  stanoví podmínky, kterými bude zabezpečeno dodržování požadavků podle § 193 odst. 1, zejména podmínky k zabezpečení ochrany veřejných zájmů, dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických norem, a požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu.

(2) V případě záměru na kulturní památce nebo záměru na nemovité věci, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, může stavební úřad ve výrokové části povolení záměru stanovit okruh dílčích prací, jejichž provedení bude podmíněno rozhodnutím orgánu státní památkové péče.

(3) Po nabytí právní moci povolení stavební úřad zašle stavebníkovi oznámení o ověření projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Oznámení o ověření projektové dokumentace zašle stavební úřad také vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Současně o vydání povolení vyrozumí hlavního projektanta.

§ 198

Platnost povolení

(1) Povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší, nejdéle však 5 let. Bylo-li provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, prodlužuje se doba platnosti na 10 let ode dne právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení.

(2) Povolení pozbývá platnosti také dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého záměru upouští. Jde-li o vyhrazené stavby, včetně staveb souvisejících, povolení nepozbývá platnosti, bylo-li provádění stavby zahájeno v době jeho platnosti.

(3) Dobu platnosti povolení může stavební úřad prodloužit na základě žádosti stavebníka podané před jejím uplynutím, a to i opakovaně, nejdéle však vždy o další 2 roky. Platnost povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto.

(4) Stavební úřad v řízení o prodloužení platnosti povolení zkoumá, zda nedošlo ke změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno. Doplnění podkladů si stavební úřad vyžádá od stavebníka pouze v rozsahu změněných podmínek. Dojde-li stavební úřad k závěru, že od vydání povolení nedošlo k takové změně podmínek, která by vyžadovala doplnění podkladů, může prodloužit dobu platnosti povolení rozhodnutím jako prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.

(5) Na řízení o prodloužení platnosti povolení se použijí ustanovení o řízení o povolení záměru přiměřeně.

§ 199

Přechod povolení

(1) O přechodu práv a povinností z povolení vyrozumí právní nástupce stavebníka stavební úřad.

(2) Na žádost právního nástupce stavebníka vydá stavební úřad nový štítek obsahující identifikační údaje o stavbě.

§ 200

Změna a zrušení povolení

(1) Povolení lze změnit na základě žádosti stavebníka nebo vlastníka stavby. Platnost povolení není dotčena, pokud není současně na žádost stavebníka rozhodnuto o změně doby jeho platnosti.

(2) Povolení lze změnit nebo zrušit na žádost stavebníka nebo z moci úřední v řízení o povolení veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření. Povolení nelze změnit nebo zrušit, pokud bylo se stavbou započato.

(3) Na řízení o změně nebo zrušení povolení se přiměřeně použijí ustanovení o řízení o povolení záměru. Změnu povolení projedná stavební úřad v rozsahu této změny.

Díl 2

Záměr EIA

(zrušen)

Oddíl 1

Řízení s posouzením vlivů

(zrušen)

Oddíl 2

Samostatné posouzení vlivů

(zrušen)

Oddíl 3

Společná ustanovení

(zrušen)

Díl 3

Povolení stavby nebo zařízení a zrychlené řízení

§ 211

Povolení stavby nebo
zařízení

(1) Povolení stavby nebo zařízení obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 také

a)  druh a účel povolované stavby nebo zařízení,

b)  katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba nebo zařízení umisťuje,

c)  umístění stavby nebo zařízení na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb,

d)  určení prostorového řešení stavby nebo zařízení, zejména půdorysnou velikost, maximální výšku a tvar a základní údaje o kapacitě,

e)  podmínky pro provedení stavby nebo zařízení,

f)  vymezení území dotčeného vlivem stavby nebo zařízení.

(2) Stavební úřad v povolení stanoví podle okolností také

a)  u dočasné stavby dobu trvání, lhůtu pro její odstranění a způsob jejího odstranění a následné úpravy území,

b)  u jednoduché stavby účel užívání a případné další podmínky užívání,

c)  opatření na sousedním pozemku z důvodů realizace stavby nebo zařízení,

d)  fáze výstavby za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby,

e)  další požadavky podle jiných právních předpisů.

(3) K ověření funkčnosti stavby nebo zařízení může stavební úřad zároveň s povolením uložit provedení zkušebního provozu na dobu nejvýše 1 roku.

§ 212

Zrychlené řízení

(1) Povolení stavby nebo zařízení je vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení, pokud stavebník o vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení požádal a

a)  obec, na jejímž území má být stavba nebo zařízení uskutečněna, má vydán územní plán,

b)  nejde o záměr EIA,

c)  nejde o záměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny,

d)  stavba splňuje požadavky uvedené v § 193 a

e)  stavebník doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace.

(2) Povolení stavby nebo zařízení vydané ve zrychleném řízení se vedle oznámení účastníkům řízení zveřejňuje také na úřední desce stavebního úřadu po dobu 15 dnů ode dne vydání.

(3) Nejsou-li splněny podmínky pro vydání povolení ve zrychleném řízení, stavební úřad postupuje podle obecných ustanovení o řízení o povolení záměru.

Díl 4

Nestavební záměr

Oddíl 1

Změna využití území

§ 213

Změny vyžadující povolení

Povolení změny využití území vyžadují

a)  terénní úprava,

b)  stanovení prostoru pro dobývání ložisek nerostů, pro která se nestanoví dobývací prostor podle horního zákona,

c)  odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plocha,

d)  pohřebiště,

e)  změna druhu pozemku48, nebo způsobu využití pozemku49, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami,

f)  úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody.

§ 214

Změny nevyžadující povolení

(1) Povolení změny využití území nevyžadují

a)  terénní úprava do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemku, který nemá společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím,

b)  odstavná, manipulační, prodejní, skladová nebo výstavní plocha do 300 m2, která neslouží pro skladování hořlavých látek nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí, nebo se zvláště nebezpečnými a nebezpečnými látkami podle vodního zákona,

c)  změna druhu pozemku48 nebo způsobu využití pozemků49 o výměře do 300 m2,

d)  terénní úprava v přirozeném korytu vodního toku a na pozemcích sousedících s ním, kterou se podstatně nemění přirozené koryto vodního toku, pokud se neprovádí ve stanoveném záplavovém území,

e)  úprava pozemku, která má vliv na schopnost vsakování vody, provedená na pozemku stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu s územně plánovací dokumentací a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci,

f)  plocha určená k ničení výbušnin, pokud není stavbou.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud jde o

a)  území, pro které je vydán plán území s archeologickými nálezy,

b)  záměry EIA,

c)  záměr ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti,

d)  záměr v chráněném ložiskovém území.

§ 215

Povolení změny využití území

(1) V povolení změny využití území stavební úřad určí nový způsob užívání pozemku a stanoví podmínky jeho využití.

(2) Povolení změny využití území obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 také

a)  katastrální území, parcelní čísla a druh pozemku podle katastru nemovitostí, kterého se změna využití týká,

b)  plošné vymezení a určení nového využití území.

(3) Povolení změny využití území lze vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Ustanovení § 212 se použije obdobně.

Oddíl 2

Dělení nebo scelení pozemků

§ 216

Podmínky

(1) Povolení dělení nebo scelení pozemků může stavební úřad vydat pouze na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků. Ustanovení § 187 se na souhlas vlastníků dotčených pozemků použije obdobně. V případě veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření lze povolení dělení nebo scelení pozemků vydat i na základě žádosti stavebníka; v takovém případě se vždy nařídí veřejné ústní jednání.

(2) K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přímého přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, nebo přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, anebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě.

(3) Vydání povolení dělení nebo scelení pozemků je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, pokud jsou podmínky pro dělení nebo scelení pozemků dány územním plánem, regulačním plánem nebo rozhodnutím podle jiného právního předpisu. Povolení dělení nebo scelování pozemků se nevydává, pokud je dělení nebo scelování schváleno pozemkovými úpravami.

(4) K žádosti o dělení nebo scelení pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci. V rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.

(5) V řízení o dělení nebo scelování pozemků se § 193 odst. 1 písm. a) a b) nepoužije.

§ 217

Povolení dělení nebo scelování
pozemků

(1) V povolení dělení nebo scelování pozemků stavební úřad stanoví podmínky pro dělení nebo scelení pozemků.

(2) Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelení pozemků, je vydání povolení dělení nebo scelení pozemků prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.

(3) Povolení dělení nebo scelení pozemků obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu také

a)  katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, jichž se dělení nebo scelení týká,

b)  určení nových hranic pozemků s vyznačením přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace ke každému pozemku.

(4) Povolení dělení nebo scelení pozemků platí na dobu neurčitou. Povolení pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého záměru upouští.

Oddíl 3

Stanovení ochranného pásma

§ 218

Podmínky

(1) K ochraně stavby nebo zařízení před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí stavby nebo zařízení před negativními účinky stavby nebo zařízení může stavební úřad stanovit ochranné pásmo rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, týká-li se ochranné pásmo blíže neurčeného okruhu osob.

(2) Stavební úřad ochranné pásmo nestanoví, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny jiným právním předpisem nebo na jeho základě. Vznik ochranného pásma podle jiného právního předpisu tím není dotčen.

(3) Stavební úřad na návrh stavebníka nebo vlastníka stavby v zájmu ochrany povolované nebo dokončené stavby nebo zařízení stanoví ochranné pásmo stavby nebo zařízení.

(4) Stavební úřad z moci úřední stanoví ochranné pásmo dokončené nebo povolované stavby nebo zařízení, pokud je to nezbytné k ochraně okolí před negativními účinky stavby nebo zařízení.

(5) V ochranném pásmu stavební úřad zakáže nebo omezí podle charakteru nebo negativních účinků chráněné stavby nebo zařízení povolování a provádění některých staveb nebo některé činnosti. Zakázat nebo omezit povolování a provádění některých staveb nebo některé činnosti lze z důvodů ochrany života a zdraví osob nebo zvířat nebo ochrany životního prostředí před negativními účinky staveb nebo zařízení na okolí nebo z důvodu ochrany staveb nebo zařízení před negativními vlivy okolí.

§ 219

Návrh opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma

(1) K návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma uplatňují dotčené orgány, které hájí veřejné zájmy podle jiných právních předpisů, kterých se ochrana stavby nebo zařízení nebo jejich okolí dotýká, vyjádření do 30 dnů ode dne doručení návrhu. K později uplatněným vyjádřením se nepřihlíží.

(2) Připomínky a námitky k návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma lze uplatnit ve lhůtě 30 dnů od jeho zveřejnění, koná-li se veřejné projednání, lze uplatnit připomínky a námitky nejpozději na tomto veřejném projednání.

(3) Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat, kromě osob uvedených v § 172 odst. 5 správního řádu, také osoby, kterým jsou v návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma stanoveny povinnosti.

(4) Stavební úřad vydá opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma ve lhůtě 90 dnů ode dne zveřejnění návrhu ochranného pásma.

§ 220

Opatření obecné povahy nebo rozhodnutí o stanovení ochranného pásma

(1) Opatření obecné povahy nebo výroková část rozhodnutí o stanovení ochranného pásma obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu také

a)  označení chráněné stavby nebo zařízení, anebo označení stavby nebo zařízení, před jejichž negativními účinky ochranné pásmo chrání okolí,

b)  katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se ochranné pásmo zřizuje,

c)  stanovení zákazů nebo omezení povolování a provádění staveb nebo činností,

d)  dobu platnosti opatření obecné povahy nebo rozhodnutí, pokud je možno ji předem stanovit,

e)  grafickou přílohu obsahující celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků; u ochranných pásem liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvlášť rozsáhlých se doplní uvedené údaje na mapovém podkladě v měřítku 1: 10 000 až 1: 50 000.

(2) Opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma nabývá účinnosti nejdříve dnem právní moci kolaudačního rozhodnutí, jde-li o stavbu, která jej vyžaduje. U stavby, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí, nebo v případě zařízení stanoví den nabytí účinnosti opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma stavební úřad.

(3) Zřizuje-li se ochranné pásmo k povolované stavbě nebo zařízení, je povolení vykonatelné nejdříve dnem vydání opatření obecné povahy o ochranném pásmu této stavby.

(4) Nestanoví-li stavební úřad dobu platnosti opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma, platí po dobu trvání stavby nebo zařízení.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se na rozhodnutí o stanovení ochranného pásma použijí obdobně.

(6) Opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma lze změnit nebo zrušit na podnět toho, komu z něj vyplývá ochrana nebo povinnost, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem; rozhodnutí o stanovení ochranného pásma lze změnit nebo zrušit na žádost toho, komu z něj vyplývá ochrana nebo povinnost, nebo z moci úřední, vyžaduje-li to veřejný zájem. Z opatření obecné povahy nebo rozhodnutí o stanovení ochranného pásma může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost, povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s účelem ochranného pásma.

Díl 5

Rámcové povolení

§ 221

Obecná ustanovení

(1) Stavební úřad vydá na žádost stavebníka rámcové povolení

a)  v případě staveb jaderného zařízení a staveb souvisejících, nacházejících se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, nebo

b)  u záměrů v působnosti jiného stavebního úřadu.

(2) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro řízení o vydání rámcového povolení ustanovení této hlavy s výjimkou ustanovení dílů 3, 6 a 8 a ustanovení hlav I, II, IV a V této části. Při posuzování záměru se ochrana veřejných zájmů uplatní pouze v rozsahu rámcového povolení.

(3) Rámcové povolení neumožňuje provedení záměru. Požadavky tohoto zákona související s provedením a provozem záměru se pro rámcové povolení nepoužijí. Provedení záměru se povolí povolením záměru, které lze vydat jen za podmínek a v souladu s rámcovým povolením stavebního úřadu. Jiný stavební úřad může povolit stavbu pouze na základě rámcového povolení vydaného krajským úřadem. Stavby podle odstavce 1 písm. a) může Dopravní a energetický stavební úřad povolit i bez předchozího rámcového povolení. Rámcové povolení pro záměry na území vojenských újezdů se nevydává. Stavby podle odstavce 1 písm. a) může Dopravní a energetický stavební úřad povolit i bez předchozího rámcového povolení. Rámcové povolení pro záměry na území vojenských újezdů se nevydává.

(4) Účastníky řízení o povolení záměru, pro který bylo vydáno rámcové povolení, a který slouží nebo má sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nebo pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních složek, jsou osoby uvedené v § 182 odst. 1 písm. a), c) a d).

(5) Záměry, které se nacházejí v areálech dokončených staveb a nepřekračují stávající prostorové parametry, zejména výškovou hladinu stávajících staveb nebo odstupové vzdálenosti od hranic pozemků a sousedních staveb, lze povolit i bez předchozího rámcového povolení. Účastníky řízení o povolení záměru pro záměry podle věty první jsou osoby uvedené v § 182 odst. 1 písm. a), c) a d).

(6) Na stanovení doby platnosti rámcového povolení se použije přiměřeně § 198. Platnost rámcového povolení nezaniká, pokud je v době jeho platnosti vydáno povolení záměru.

§ 222

Rozsah povolení

(1) Rámcovým povolením stavební úřad pouze vymezí stavební pozemek a v jeho rámci stanoví skladbu, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech, zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu a limitní hodnoty pro vstupy a výstupy.

(2) Rámcovým povolením pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a nenachází se v areálech dokončených staveb, stavební úřad pouze vymezí stavební pozemek a stanoví účel staveb.

§ 223

Obsah rámcového povolení

(1) Rámcové povolení pro stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení, a pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu ve výrokové části obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu

a)  vymezení areálu jako stavebního pozemku,

b)  katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se soubor staveb umisťuje,

c)  stanovení skladby, druhu a účelu staveb,

d)  stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb umisťovaných od hranice areálu, popřípadě od sousedních staveb mimo areál,

e)  vymezení maximální výměry zastavěných ploch pro umístění staveb v areálu jaderného zařízení a maximálního výškového omezení staveb uvnitř areálu jaderného zařízení,

f)  stanovení rámcových podmínek napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, zejména míst napojení a kapacit, limitních požadavků na vstupy a výstupy nezbytné pro realizaci a provoz areálu, a to kapacitních a časových maxim povolených vstupů, například vody, energie a skladovaného paliva, a kapacitních a časových maxim povolených výstupů, například odpadních vod, odpadů, emisí a imisí,

g)  vymezení území dotčeného vlivy stavby,

h)  podle potřeby stanovení dalších podmínek pro projektovou přípravu stavby,

i)  u dočasných staveb stanovení lhůty pro jejich odstranění.

(2) U záměrů v působnosti jiného stavebního úřadu, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, obsahuje rámcové povolení ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu

a)  vymezení stavebního pozemku,

b)  katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí,

c)  stanovení účelu staveb.

Díl 6

Změna záměru před dokončením

§ 224

(1) Změna záměru před jeho dokončením je změna v záměru oproti jeho povolení nebo oproti dokumentaci pro povolení stavby ověřené stavebním úřadem.

(2) Změnu záměru před dokončením lze realizovat jen na základě povolení. O žádosti stavebníka o změnu záměru před dokončením rozhodne stavební úřad, který záměr povolil.

(3) Nepodstatné odchylky od ověřené projektové dokumentace podle § 157 písm. a), c) a d), při kterých se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby a nedochází k ovlivnění požární bezpečnosti, se nepovažují za změnu stavby a projednávají se v kolaudačním řízení.

(4) V žádosti o změnu záměru před dokončením stavebník kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede popis změn a připojí dokumentaci pro povolení záměru s vyznačením zamýšlených změn a připojí vyjádření, závazná stanoviska a rozhodnutí dotčených orgánů v rozsahu, v jakém se změna záměru dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem.

(5) Nedotýká-li se změna záměru práv účastníků řízení, s výjimkou stavebníka, ani chráněných veřejných zájmů a nepodléhá-li posouzení vlivu na životní prostředí, může stavební úřad vydat povolení jako první úkon stavebního úřadu v řízení.

Díl 7

Řízení o odvolání

§ 225

(1) Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí vydané v řízení o žádosti je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní.

(2) Rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtě podle § 196.

(3) Není-li v tomto díle stanoveno jinak, na řízení o odvolání se použijí ustanovení dílu 1 s výjimkou ustanovení o zrychleném řízení.

§ 226

Postup odvolacího orgánu

(1) Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas s povolením záměru, odvolací správní orgán nepřihlíží k části obsahu odvolání, která směřuje proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil.

(2) Odvolací správní orgán nepřihlíží k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel uplatnit dříve. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal. Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je účastníkem řízení podle § 182 písm. e), v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr nedotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona.

(3) Podkladem pro vydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu je také vyjádření Ministerstva zdravotnictví a v případě vyhrazených staveb uvedených v písmenech m) a n) přílohy č. 3 k tomuto zákonu i Českého báňského úřadu, ve kterém posoudí splnění podmínek pro ochranu veřejných zájmů v jejich působnosti v rozhodnutí Dopravního a energetického stavebního úřadu.

Díl 8

Kontrolní prohlídka

§ 227

(1) Stavební úřad může v povolení záměru, povolení odstranění stavby, rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, v zakazujícím opatření nebo v opatření k nápravě stanovit povinnost strpět provedení kontrolních prohlídek, pokud je to nezbytné pro zjištění, zda stavebník při výstavbě nebo odstraňování postupuje v souladu s povolením nebo rozhodnutím.

(2) Na výzvu stavebního úřadu jsou povinny se kontrolní prohlídky zúčastnit též další osoby uvedené v § 292 odst. 3; ustanovení § 292 odst. 4 a 5 se použije obdobně.

(3) O průběhu kontrolní prohlídky pořídí stavební úřad protokol, který kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje též skutková zjištění. Protokol obdrží všichni účastníci kontrolní prohlídky.

(4) Ustanovení § 62 správního řádu platí obdobně. Při kontrolní prohlídce se nepostupuje podle kontrolního řádu, pro vstup na pozemek a do stavby při kontrolní prohlídce platí ustanovení § 293 obdobně.

(5) Podrobnosti rozsahu kontrolní prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.

Hlava IV

Řízení o výjimce z požadavků na výstavbu

§ 228

Rozhodování o výjimce a žádost

(1) Je-li k povolení záměru nezbytná výjimka z požadavků na výstavbu, rozhoduje o výjimce stavební úřad v řízení o povolení záměru.

(2) Žádost o výjimku z požadavků na výstavbu je součástí žádosti o povolení záměru a obsahuje uvedení, o jakou výjimku se žádá, a její odůvodnění.

Hlava V

Náhrada za škodu

§ 229

(1) Vlastníkovi pozemku, stavby nebo zařízení, jehož práva k pozemku, stavbě nebo zařízení byla stanovením ochranného pásma omezena a byla mu tím způsobena škoda, náleží náhrada.

(2) Náhradu za omezení práv k pozemku, stavbě nebo zařízení stanovením ochranného pásma je povinen poskytnout vlastník stavby nebo zařízení, pro kterou bylo ochranné pásmo stanoveno.

(3) Vlastníkovi pozemku, stavby nebo zařízení, kterému vznikla škoda v důsledku zrušení nebo změny rozhodnutí o povolení záměru stavebním úřadem z moci úřední v řízení o povolení veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu záměru v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu.

(4) Povinnost poskytnout náhradu podle odstavce 3 má obec, kraj nebo stát, jejichž orgány daly podnět ke zrušení nebo změně rozhodnutí o povolení záměru z moci úřední postupem podle § 200 odst. 2 a 3.

(5) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout vlastníkovi jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno.

Hlava VI

Řízení o užívání

Díl 1

Kolaudační řízení

§ 230

Kolaudace

(1) Stavbu, která vyžaduje povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí a jen k účelu vymezenému v tomto rozhodnutí.

(2) Kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) až c)a odstavci 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu.

(3) Stavbu, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí, lze užívat ihned po dokončení, a to pouze v souladu s účelem vymezeným v povolení stavby. Dokončení stavby je stavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. V oznámení stavebník uvede

a)  číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku,

b)  identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje50.

(4) Drobnou stavbu lze užívat jen k účelu, ke kterému je určena svým charakterem.

(5) Vznikla-li stavba, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí a která musí být podle jiného právního předpisu označena číslem, stavební úřad po oznámení dokončení stavby podle odstavce 3 vyzve příslušnou obec k přidělení čísla.

§ 231

Účastníci řízení

Účastníky kolaudačního řízení jsou stavebník a vlastník stavby.

§ 232

Žádost

(1) Žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační číslo stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a popis odchylek od dokumentace pro povolení stavby.

(2) Součástí žádosti je

a)  dokumentace pro povolení stavby s vyznačením odchylek, došlo-li k nepodstatné odchylce oproti ověřené projektové dokumentaci,

b)  údaj o poloze definičního bodu stavby, a jde-li o budovu51, údaj o adresním místě17,

c)  číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení nebo scelení pozemku,

d)  vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,

e)  vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy,

f)  vyhodnocení zkušebního provozu, pokud byl nařízen nebo povolen,

g)  geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby technické a dopravní infrastruktury nebo identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje, nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje,

h)  průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem29.

§ 233

Posuzování žádosti

(1) V kolaudačním řízení stavební úřad posoudí, zda skutečné provedení stavby, popřípadě její části, kterou lze užívat samostatně, je v souladu s povolením.

(2) Stavební úřad posoudí nepodstatné odchylky od ověřené projektové dokumentace pro povolení stavby. Nemění-li se jimi půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje-li se do nosných konstrukcí stavby, nemění-li se způsob užívání stavby a nedochází-li k negativnímu ovlivnění požární bezpečnosti, stavební úřad k těmto odchylkám nepřihlíží.

(3) Dojde-li během provádění stavby ke změně technických norem nebo jiných technických předpisů, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace pro povolení stavby ověřena stavebním úřadem.

§ 234

Závěrečná kontrolní prohlídka

(1) V kolaudačním řízení stavební úřad provede závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné pro ověření skutečného provedení stavby. Závěrečná kontrolní prohlídka se neprovádí u podzemní stavby energetických sítí technické infrastruktury s výjimkou kolektorů a rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona52. Závěrečná kontrolní prohlídka musí být provedena do 30 dnů od podání úplné žádosti nebo ode dne doplnění nebo odstranění vad žádosti, neobsahovala-li žádost všechny povinné náležitosti nebo trpěla-li vadami. O termínu závěrečné kontrolní prohlídky musí být účastníci řízení vyrozuměni nejméně 10 dnů přede dnem jejího konání. O konání závěrečné kontrolní prohlídky vyrozumí stavební úřad i hlavního projektanta.

(2) Je-li k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu skutečného provedení stavby s jejím povolením a její způsobilosti k užívání, stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky.

(3) Vznikla-li realizací stavba, která musí být podle jiného zákona54 označena číslem, stavební úřad po provedení závěrečné kontrolní prohlídky vyzve příslušnou obec k přidělení čísla.

§ 235

Kolaudační rozhodnutí

(1) Jsou-li splněny podmínky podle § 233, stavební úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky vydá kolaudační rozhodnutí, kterým povolí užívání stavby k určenému účelu.

(2) Kolaudační rozhodnutí obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2

a)  druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,

b)  místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí,

c)  datum a číslo jednací povolení stavby, na základě kterého byla stavba provedena,

d)  údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavby,

e)  datum konání a výsledek závěrečné kontrolní prohlídky,

f)  vymezení účelu užívání stavby.

(3) Je-li to nezbytné, kolaudační rozhodnutí ve výrokové části dále obsahuje

a)  podmínky pro užívání stavby,

b)  podmínky pro odstranění drobných nedostatků zjištěných při kolaudačním řízení, včetně určení přiměřené lhůty k jejich odstranění, nebo

c)  podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů.

(4) Neprovádí-li stavební úřad závěrečnou kontrolní prohlídku, vydá kolaudační rozhodnutí jako první úkon stavebního úřadu v řízení do 15 dnů od podání žádosti. Kolaudační rozhodnutí se doručuje účastníkům řízení a dotčeným orgánům.

(5) Kolaudační rozhodnutí lze vydat i pro část stavby, lze-li ji užívat samostatně, pokud to neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.

Díl 2

Předčasné užívání a zkušební provoz

§ 236

Předčasné užívání

(1) Před dokončením stavby může stavební úřad povolit předčasné užívání stavby nejdéle na dobu 1 roku, lze-li ji užívat a pokud to neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.

(2) O předčasném užívání stavby rozhoduje stavební úřad na žádost stavebníka, ve které stavebník doloží, že nedokončená stavba je předčasně uživatelná.

(3) Žádost o povolení předčasného užívání stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění žádosti. Součástí žádosti jsou podklady podle § 232 odst. 2 v rozsahu podle charakteru stavby. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti.

(4) Účastníkem řízení o povolení předčasného užívání stavby je stavebník a vlastník stavby.

(5) Po dokončení stavby se postupuje podle § 230 až 235 a 237 obdobně.

§ 237

Zkušební provoz

(1) Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost dokončené stavby.

(2) Zkušební provoz stavební úřad povolí na žádost stavebníka nebo nařídí z moci úřední.

(3) Žádost o povolení zkušebního provozu obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění. Součástí žádosti je vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

(4) Stavební úřad nařídí zkušební provoz, pokud byla tato podmínka stanovena v povolení. Stavebník je povinen písemně oznámit stavebnímu úřadu dokončení stavby; součástí oznámení je vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

(5) Účastníkem řízení o povolení nebo nařízení zkušebního provozu je stavebník a vlastník stavby.

(6) Po ukončení zkušebního provozu podá stavebník žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.

§ 238

Povolení předčasného užívání a zkušebního provozu

(1) Rozhodnutí o povolení předčasného užívání a zkušebního provozu obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2

a)  druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,

b)  místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí,

c)  datum a číslo jednací povolení stavby, na základě kterého byla stavba provedena,

d)  dobu trvání předčasného užívání nebo zkušebního provozu,

e)  podmínky pro předčasné užívání stavby, nebo podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do běžného užívání,

f)  další podmínky podle zvláštních právních předpisů.

(2) V rozhodnutí o zkušebním provozu stavební úřad určí dobu trvání zkušebního provozu, nejdéle na dobu 1 roku.

(3) Stavební úřad, který předčasné užívání nebo zkušební provoz povolil, může na žádost stavebníka, v případě zkušebního provozu i z moci úřední, rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, stanovenou dobu předčasného užívání, nebo dobu trvání zkušebního provozu, prodloužit před jejím uplynutím i opakovaně, v takovém případě nesmí doba předčasného užívání nebo zkušebního provozu přesáhnout 3 roky. V případě vyhrazených staveb nesmí doba předčasného užívání nebo zkušebního provozu přesáhnout 10 let.

Díl 3

Rekolaudace

§ 239

Změna v užívání stavby

(1) Změnu v užívání stavby nebo její části lze na žádost vlastníka stavby povolit povolením změny v užívání stavby, pokud taková změna není podmíněna úpravou stavby vyžadující povolení.

(2) Žádost o povolení změny v užívání stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky.

(3) Součástí žádosti je

a)  dokumentace stavby s vyznačením změn vyvolaných změnou v užívání a

b)  vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

(4) Účastníky řízení jsou vlastník stavby, vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, u které bude prováděna změna v užívání, osoby, jejichž jiné věcné právo ke stavbě může být přímo dotčeno, a osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením změny užívání přímo dotčeno.

§ 240

Povolení změny v užívání stavby

Povolení změny v užívání stavby obsahuje ve výrokové části kromě náležitosti kolaudačního rozhodnutí také

a)  dosavadní účel užívání stavby,

b)  nový účel užívání stavby.

§ 241

Zrychlené řízení o změně v užívání
stavby

(1) Stavební úřad může vydat povolení změny v užívání stavby jako první úkon stavebního úřadu v řízení, jde-li o změnu v užívání stavby, která

a)  se nedotýká práv třetích osob,

b)  nevyžaduje vydání integrovaného povolení,

c)  nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí,

d)  nevyžaduje zkušební provoz,

e)  nevyžaduje stanovení podmínek pro užívání nebo podmínek k zajištění ochrany veřejných zájmů, nebo

f)  nezpůsobí změnu kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva stavby podle jiného právního předpisu.

(2) Součástí žádosti je dokumentace stavby s vyznačením změn vyvolaných změnou v užívání a vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

(3) Účastníkem řízení je vlastník stavby.

§ 242

(1) Dnem nabytí právní moci povolení o změně v užívání stavby se kolaudační rozhodnutí v rozsahu povolené změny ruší.

(2) Je-li změna v užívání stavby podmíněna stavební úpravou vyžadující povolení, postupuje se podle § 172 až 181, 189 až 193, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188 a 194 přiměřeně.

§ 243

Změna v užívání drobné a jednoduché stavby

(1) Změnit užívání jednoduché stavby nebo její části s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu a jednoduchých staveb uvedených odstavci 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu nebo jejich části lze jen na žádost vlastníka stavby povolením o změně v užívání jednoduché stavby, pokud taková změna není podmíněna stavební úpravou záměru vyžadující povolení. To platí také pro drobné stavby, pokud změnou v užívání pozbývají charakteru drobné stavby.

(2) Při povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby se použije § 239 a 241 obdobně.

§ 244

Povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby

Povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2

a)  druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,

b)  místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí,

c)  dosavadní účel užívání stavby,

d)  nový účel užívání stavby,

e)  podmínky pro užívání stavby.

§ 245

Pasport stavby

(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy se dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu a stavba byla povolena nebo povolení podle právních předpisů platných při provedení stavby nevyžadovala, je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby.

(2) Nejsou-li zachovány doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním určena.

(3) Neplní-li vlastník stavby povinnost podle odstavce 1, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil pasport stavby. Rozhodnutí o nařízení pořízení pasportu stavby se vydává jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Není-li třeba pasport stavby doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad jej ověří.

Díl 4

Společná ustanovení

§ 246

Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se při vydání kolaudačního rozhodnutí podle § 172 až 181, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188, 190 a 194 přiměřeně, při vydání povolení změny v užívání stavby nebo povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby podle § 172 až 181, 189 až 193, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 185, 188 a 194 přiměřeně.

Hlava VII

Odstraňování staveb a terénních
úprav

Díl 1

Řízení o povolení odstranění

§ 247

Podmínky odstraňování staveb

(1) Stavbu, která podléhá povolení nebo obsahuje azbest, je možné odstranit pouze na základě povolení odstranění stavby.

(2) Účastníkem řízení o povolení odstranění je vlastník pozemku, na němž se odstraňovaná stavba nachází, vlastník stavby a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena.

(3) Nejde-li o stavbu v památkové rezervaci, památkové zóně nebo o stavbu, v níž je obsažen azbest, a zároveň se žádost nedotýká vlastnických nebo jiných věcných práv k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo stavbám na něm, a vlastnických nebo jiných věcných práv k sousedním pozemkům nebo sousedním stavbám, které by mohly být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčeny a není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad na základě úplné žádosti vydá povolení odstranění jako první úkon stavebního úřadu v řízení.

§ 248

Žádost o povolení odstranění stavby

(1) Žádost o povolení odstranění stavby kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje

a)  předpokládaný termín započetí a ukončení bouracích prací a způsob jejich provádění,

b)  identifikaci sousedních pozemků a staveb nezbytných k provedení bouracích prací a

c)  informaci o tom, zda jde o stavbu, v níž je obsažen azbest nebo lze přítomnost azbestu očekávat.

(2) Součástí žádosti je dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazné stanovisko nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

§ 249

Povolení odstranění stavby

(1) Povolení odstranění stavby obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu

a)  druh, účel stavby, parcelní číslo a katastrální území, ve kterém se stavba nachází, číslo popisné nebo evidenční, pokud bylo přiděleno,

b)  lhůtu pro odstranění stavby,

c)  postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, a provozu na přilehlých komunikacích,

d)  podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů,

e)  povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele, který bude práce provádět, nebo jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresu bydliště osoby, která bude vykonávat stavební dozor při svépomocném provádění bouracích prací u stavby, která nevyžaduje povolení,

f)  povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky,

g)  úpravu pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení zeleně.

(2) Rozhodnutí o povolení odstranění stavby může být součástí rozhodnutí o povolení záměru.

Díl 2

Nařízení odstranění

Oddíl 1

Řízení o nařízení odstranění stavby

§ 250

Obecné ustanovení

(1) Stavební úřad nařídí stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby odstranit stavbu, pokud

a)  svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav, nejde-li o kulturní památku,

b)  je prováděna nebo byla provedena bez povolení podle tohoto zákona anebo v rozporu s ním,

c)  je prováděna nebo byla provedena na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno,

d)  nevyžaduje povolení, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy,

e)  jde o stavbu, u které uplynula stanovená doba trvání, aniž byla do skončení této doby podána žádost o prodloužení doby trvání stavby,

f)  jde o stavbu, která nebyla dokončena v době platnosti povolení,

g)  jde o stavbu, která nebyla obnovena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu nebo do 10 let ode dne nabytí právní moci povolení obnovy stavby,

h)  je prováděna nebo byla provedena v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací.

(2) Účastníkem řízení o nařízení odstranění je vlastník stavby a stavebník (dále jen „povinný“), vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, osoba, která má jiná věcná práva k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo ke stavbám na něm, obec, na jejímž území se stavba, která má být odstraňována, nachází, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věc náprava k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčena.

§ 251

Oznámení o zahájení řízení

(1) Stavební úřad oznámí zahájení řízení o odstranění stavby a vyzve povinného k předložení dokumentace pro odstranění stavby a vyjádření, závazného stanoviska nebo rozhodnutí dotčeného orgánu, jsou-li vyžadována tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, nejde-li o opakované řízení a nové povolení stavby.

(2) Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě dokumentaci pro odstranění stavby, stavební úřad ji opatří na jeho náklady; o tom musí být povinný poučen. Po předložení dokumentace pro odstranění stavby, včetně vyjádření, závazného stanoviska a rozhodnutí dotčeného orgánu, nebo po jejím opatření stavebním úřadem, stavební úřad oznámí zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ostatním účastníkům řízení a stanoví lhůtu pro podání námitek.

§ 252

Rozhodnutí o nařízení odstranění
stavby

(1) Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle § 197 odst. 1 a 2 obsahuje

a)  druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,

b)  místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí,

c)  postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, a provozu na přilehlých komunikacích,

d)  podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů,

e)  povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele, který bude práce provádět,

f)  povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky,

g)  povinnost zajistit úpravu pozemku po odstranění stavby podle jeho původního účelového určení, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení zeleně,

h)  lhůtu pro odstranění stavby.

(2) V rozhodnutí může stavební úřad též uložit povinnému předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení nebo ke kompenzaci případných negativních důsledků na zájmy chráněné podle zákona nebo jiných právních předpisů. Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, stavební úřad jej opatří na náklady povinného; o tom musí být povinný poučen.

(3) O nařízení odstranění stavební úřad vyrozumí nájemce bytů a nebytových prostor informací umístěnou na místě stavby před provedením odstranění.

§ 253

Obnovení předcházejícího stavu stavby
a odstranění stavby na základě rozhodnutí soudu

(1) Je-li třeba nařídit obnovení předcházejícího stavu stavby, u které byly bez povolení anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy, postupuje stavební úřad podle tohoto dílu přiměřeně.

(2) Rozhodl-li o odstranění stavby soud, může stavební úřad z moci úřední nebo na žádost toho, komu soud odstranění stavby uložil, stanovit podmínky pro odstranění stavby; rozhodnutí, kterým se podmínky stanoví, je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.

(3) Náklady na odstranění nese povinný nebo ten, komu soud odstranění stavby uložil.

Oddíl 2

Postupy související s řízením o nařízení odstranění stavby

§ 254

Obecné ustanovení

(1) Stavbu provedenou bez povolení nebo v rozporu s ním může stavební úřad dodatečně povolit v případě, že povinný o dodatečné povolení požádal a splnil podmínky pro jeho vydání.

(2) Stavbu provedenou na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno, stavební úřad povolí novým rozhodnutím v opakovaném řízení v případě, že povinný splní podmínky pro jeho vydání.

(3) Stavbu nevyžadující povolení, ale prováděnou nebo provedenou v rozporu s právními předpisy stavební úřad nenařídí odstranit, pokud povinný uvedl stavbu do souladu s právními předpisy.

(4) U stavby, u které uplynula stanovená doba trvání, může stavební úřad prodloužit dobu trvání stavby, pokud do skončení doby trvání stavby nebo do 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby byla podána žádost o prodloužení doby trvání stavby a povinný splní podmínky pro vydání povolení prodloužení doby trvání stavby.

(5) Účastníkem řízení podle odstavců 1, 2 a 4 je povinný, osoba, která má vlastnické nebo jiné věcné právo k pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, nebo stavbám na něm, a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

Dodatečné povolení

§ 255

(1) V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby stavební úřad poučí povinného o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. V případě, že ve stanovené lhůtě nebude žádost podána, nelze stavbu dodatečně povolit. Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, platí, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení zamítnuta, nelze podat žádost o vydání nového rozhodnutí.

(2) Žádost o dodatečné povolení stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu náležitosti stanovené v § 184 odst. 1 a 2 v rozsahu jako k povolení stavby.

(3) V řízení o dodatečném povolení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.

(4) Řízení o dodatečném povolení stavby je součástí řízení o nařízení odstranění stavby.

§ 256

(1) Stavbu lze dodatečně povolit, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193 a

a)  stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu,

b)  stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu a

c)  povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena.

(2) Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.

(3) Dodatečné povolení obsahuje náležitosti povolení stavby nebo zařízení. Je-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví v povolení podmínky pro její dokončení.

(4) Je-li předmětem dodatečného povolení dokončená stavba, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného podanou společně se žádostí o dodatečné povolení současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje. Stavební úřad vydá dodatečné povolení a kolaudační rozhodnutí jako společné rozhodnutí.

§ 257

Nelze-li stavbu dodatečně povolit, stavební úřad žádost o dodatečné povolení zamítne a nařídí odstranění stavby.

Opakované řízení a nové povolení

§ 258

(1) Za žádost o nové povolení stavby se považuje žádost, na základě které bylo vydáno následně zrušené povolení; doplnění podkladů stavební úřad požaduje pouze v rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby.

(2) V opakovaném řízení se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.

(3) Lhůta pro vydání rozhodnutí v opakovaném řízení začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí. Stavební úřad, který rozhodl v posledním stupni, uvědomí stavební úřad, který rozhodl v prvním stupni, o zrušení rozhodnutí o povolení stavby.

(4) Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba povolena, stavební úřad žádost zamítne a nařídí odstranění stavby.

§ 259

(1) Stavba se v opakovaném řízení povolí, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193. Nejsou-li tyto podmínky splněny, povolí se stavba, pokud povinný jednal v dobré víře a pokud by nařízením odstranění stavby vznikla třetím osobám nebo veřejnému zájmu újma, která by byla ve zjevném nepoměru k újmě vzniklé nenařízením odstranění stavby.

(2) Nové povolení obsahuje náležitosti povolení stavby.

(3) Je-li předmětem nového povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.

(4) Je-li předmětem nového povolení dokončená stavba, může stavební úřad po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje.

(5) Je-li předmětem nového povolení dokončená stavba, pro kterou bylo před zrušením povolení vydáno kolaudační rozhodnutí, vydá stavební úřad současně po ověření splnění podmínek podle § 232 a 233 na žádost povinného nové kolaudační rozhodnutí; původní kolaudační rozhodnutí pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci nového kolaudačního rozhodnutí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby v případě, že nové povolení nelze vydat.

§ 260

Povolení prodloužení doby trvání
stavby

(1) Žádost o povolení prodloužení doby trvání stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu náležitosti stanovené v § 184 odst. 1 a 2.

(2) V řízení o povolení prodloužení doby trvání stavby se ustanovení § 172 až 181, 183 až 220 a 225 až 227 použijí obdobně.

(3) Prodloužení doby trvání stavby lze povolit, pokud povinný prokáže, že splnil podmínky podle § 193.

(4) Povolení prodloužení doby trvání stavby obsahuje náležitosti povolení stavby.

(5) Nelze-li vydat povolení o prodloužení doby trvání stavby, stavební úřad žádost o povolení zamítne a nařídí odstranění stavby.

Díl 3

Společná ustanovení

§ 261

(1) Pro terénní úpravy a zařízení se ustanovení této hlavy použijí obdobně.

(2) Ministerstvo může na žádost stavebního úřadu uhradit účelně vynaložené náklady vzniklé při provedení náhradního výkonu rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo terénní úpravy, pokud stavební úřad usnesením podle § 119 odst. 4 správního řádu uložil povinnému zaplatit předem potřebné náklady na provedení exekuce a povinný tyto náklady nezaplatil.

(3) Žádost podle odstavce 2 obsahuje

a)  rozhodnutí o nařízení odstranění stavby,

b)  exekuční příkaz, na jehož základě stavební úřad pověřil jinou osobu odstraněním stavby nebo terénní úpravy,

c)  usnesení podle § 119 odst. 4 správního řádu, kterým stavební úřad uložil povinnému zaplatit potřebné náklady na provedení exekuce, a

d)  daňový doklad o výši nákladů na odstranění stavby nebo terénní úpravy.

(4) Uhradilo-li ministerstvo účelně vynaložené náklady podle odstavce 2, uloží po provedení náhradního výkonu rozhodnutí povinnému zaplatit ministerstvu úhradu těchto nákladů.

§ 262

Není-li v této hlavě stanoveno jinak, postupuje se v řízení o povolení odstranění stavby podle § 172, 174, 185, 188, 189, 191, 192, 194, 196, 225 a 226 obdobně a podle § 190 a 200 přiměřeně. V řízení o nařízení odstranění stavby se postupuje podle § 173, 175, 176, 178 až 181, 189, 191, 192, 225 a 226 obdobně a podle § 190 přiměřeně.

Hlava VIII

Mimořádné postupy

§ 263

Mimořádné opatření

(1) Je-li při bezprostředně hrozící živelní pohromě nebo závažné havárii (dále jen „mimořádná událost“) třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, lze se od postupů stanovených tímto zákonem odchýlit v mezích ustanovení této hlavy.

(2) Mimořádné opatření na stavbě nebo pozemku spočívající podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům mimořádné události, čelí jejím účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, může být zahájeno bez předchozího povolení podle tohoto zákona.

(3) Stavebník neprodleně oznámí stavebnímu úřadu, že provádí mimořádné opatření.

(4) Je-li nutné pro zmírnění následků nebo odvrácení dopadů mimořádné události provést nebo odstranit stavbu nebo terénní úpravu, může stavební úřad na základě oznámení podle odstavce 3 rozhodnout o tom, že

a)  upouští od vydání povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění,

b)  omezuje obsah žádosti o povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění a jejích příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro povolení,

c)  lze některé podklady pro vydání povolení o povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění předložit dodatečně, a to ve lhůtě stanovené stavebním úřadem.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 264

Obnova

(1) Stavbu nebo terénní úpravu zničenou nebo poškozenou mimořádnou událostí lze obnovit podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, na základě oznámení stavebníka nebo na základě povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy. Pokud o to stavebník nebo vlastník stavby nebo pozemku požádá, stavební úřad mu kopii původního povolení a dokumentace bezodkladně poskytne, má-li ji k dispozici.

(2) Stavebník oznámí stavebnímu úřadu obnovu stavby nebo terénní úpravy podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, do 6 měsíců ode dne, kdy došlo ke zničení nebo poškození stavby nebo terénní úpravy. V oznámení stavebník uvede údaje o stavbě nebo terénní úpravě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací a osobu, která bude činnost provádět. Po oznámení obnovy stavby nebo terénní úpravy může stavebník započít s pracemi směřujícími k obnově stavby nebo terénní úpravy.

(3) Vyžaduje-li obnovení stavby nebo terénní úpravy stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů, vyrozumí stavební úřad stavebníka do 15 dnů ode dne oznámení o tom, že obnova vyžaduje povolení. V takovém případě se oznámení považuje za žádost o povolení obnovy. Stavební úřad vydá povolení obnovy stavby nebo zařízení do 30 dnů od oznámení stavebníka, jinak lze obnovu provést na základě oznámení, pokud s ní bude započato do 2 let ode dne oznámení; obnova musí být provedena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu. Odvolání proti povolení nemá odkladný účinek.

(4) Je-li obnova v rozporu s požadavky jiných právních předpisů, stavební úřad zakáže stavebníkovi obnovu provést.

(5) Povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy platí 2 roky ode dne nabytí jeho právní moci. Bylo-li s prováděním obnovy stavby nebo terénní úpravy započato v době platnosti povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy, prodlužuje se doba platnosti povolení na 10 let ode dne právní moci povolení nebo rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení, byla-li doba platnosti povolení prodloužena. Ustanovení § 198 odst. 3 se na prodloužení doby platnosti povolení obnovy použije obdobně.

§ 265

Společná ustanovení

(1) Podle ustanovení o mimořádných postupech nelze postupovat v případě, kdy má mimořádná událost původ v zaviněném konání nebo opomenutí stavebníka nebo vlastníka pozemku nebo stavby.

(2) Dokončení staveb, terénních úprav a prací provedených podle této hlavy je stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu; ustanovení o užívání staveb tím nejsou dotčena.

Hlava IX

Nález

§ 266

(1) Nepředvídaný archeologický nebo paleontologický nález nebo nález kulturně cenného předmětu, detailu stavby nebo chráněné části přírody je stavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu a zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, práce v místě nálezu přerušit a zaznamenat do stavebního deníku čas a okolnosti nálezu, datum oznámení stavebnímu úřadu a popis provedených opatření.

(2) Stavební úřad do 30 dnů od oznámení nálezu a v dohodě s dotčeným orgánem rozhodnutím vydaným na místě nebo rozhodnutím vydaným jako první úkon v řízení stanoví podmínky k ochraně nálezu. Současně může stavební úřad provést ohledání na místě.

(3) Na základě oznámení nálezu může stavební úřad v součinnosti s dotčeným orgánem ve veřejném zájmu provést nové řízení a vydat nové povolení záměru.

(4) Ministerstvo kultury může z podnětu dotčeného orgánu státní památkové péče rozhodnout, že jde o nález mimořádného významu, a z moci úřední jej prohlásí za kulturní památku. Ministerstvo kultury do 30 dnů od podání podnětu informuje stavební úřad o svém postupu, a popřípadě stanoví požadavky na změnu nebo zrušení vydaného rozhodnutí o povolení stavby.

(5) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v důsledku postupu podle odstavce 3 u dotčeného orgánu nebo v důsledku postupu podle odstavce 4 u Ministerstva kultury, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok na jejich náhradu zaniká.

komentář k § 171 – § 266

Stavební řád

Právní úprava obsažená v šesté části sleduje základní procesní schéma, kterým prochází proces přípravy a povolování záměru (viz přehled průběhu na přiložených schématech – zejména obr. 17 a 20). Především stanovuje podmínky pro podání žádosti a její náležitosti, vycházející z digitalizace veřejné správy a procesů povolování staveb, a to elektronicky prostřednictvím zákonem předvídaného portálu stavebníka. Smyslem a účelem této úpravy je zpřehlednit a do jednotného systému zavést veškeré úkony související s projektovou přípravou a povolováním záměru, a to nejen podání stavebníka/žadatele, úkony stavebního úřadu, ale též úkony prováděné dalšími aktéry tohoto procesu.

Část šestá je uspořádána do několika bloků; kromě obecných úvodních společných ustanovení je věnována úkonům před zahájením řízení (předběžné informaci, JES, koordinovanému (závaznému) stanovisku, (závaznému) stanovisku, popřípadě vyjádření nebo podmiňujícímu rozhodnutí), jakož i vyjádřením vlastníků dopravní a technické infrastruktury), samotnému řízení o povolení záměru a jeho typům a případným procesním odchylkám v některých specifických případech (drobné stavby, jednoduché stavby, zrychlené řízení, rámcové povolení, změna záměru před dokončením, řízení o odvolání a kontrolní prohlídky). Samostatně je upraven proces udělování výjimek, pojetí náhrad za škodu, řízení o užívání (kolaudační řízení, předčasné užívání a zkušební provoz, rekolaudace), odstraňování staveb, mimořádné postupy a nález (archeologický a/nebo paleontologický).

Zásadním přínosem stavebního zákona má být redukce nejen velkého množství správních procesů, do nichž po mnoha novelách dospěla předchozí právní úprava, ale též redukce dvou stupňů řízení (územního a stavebního), neboť se tyto procesy v podstatné míře překrývaly a stavební úřady tak rozhodovaly opakovaně o týchž skutečnostech, přičemž dva stupně projednávání téže věci umožňovaly účastníkům řízení opakovaně uplatňovat námitky a celý proces velmi efektivně blokovat. Tomu nedokázala zabránit ani skutečnost, že právní úprava výslovně nepřipouštěla možnost uplatňování námitek a připomínek, které bylo možno uplatnit v předchozích fázích řízení, a to včetně pořizování územně plánovací dokumentace. Nová právní úprava využívá tentýž model; lze jen doufat, že zbržďující praktiky budou zvládány důsledným uplatněním apelačního principu při rozhodování o odvoláních.

     Obecná a společná ustanovení

Jak již uvedeno výše, dosavadní nepřehledná změť správních řízení podle stavebního zákona byla redukována na jeden veřejnoprávní proces, a to řízení o povolení záměru; povolení záměru nevyžadují stavby drobné a změny využití území, pokud to stavební zákon v konkrétních případech připouští. Tento postup obvykle nebývá možný v případech posuzování vlivů na životní prostředí a v případech, že se jedná o památkově chráněné objekty.

     Způsob a forma podání a žádosti

Rozšířením možností a nastavením nového standardu oproti dosavadní právní úpravě je nejen podání podle předepsaného formuláře v listinné podobě, ale možnost učinit podání také prostřednictvím nově koncipovaného portálu stavebníka, jehož předpokládanou pracovní podobu zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Elektronizace veřejné správy je jednou z cest, jak napomoci urychlení správních procesů souvisejících s územním plánováním a povolováním staveb. Nutno však zdůraznit, že je to pouze nástroj, nikoliv cíl a účel sám o sobě. Navíc nástroj v mnohém rizikový – mimo jiné svou technologickou závislostí na energiích. Zásadní však je, že ani seberozsáhlejší elektronizace není zárukou schopnosti dotčených aktérů ve výstavbě se dohodnout – tím méně pak je zárukou skutečně kvalitní tvorby vystavěného prostředí.

Na elektronický dokument vedený v evidenci elektronických dokumentací nebo v evidenci řízení a jiných postupů stavebních úřadů a dotčených orgánů může žadatel v žádosti odkázat namísto jeho přiložení k žádosti jako její součást. Projektová dokumentace nebo dokumentace pro povolení záměru musí být vložena do evidence elektronických dokumentací nejpozději s podáním žádosti. Výjimkou je vložení dokumentace pro povolení záměru, která nemusí být zpracovaná projektantem; tuto dokumentaci vkládá, pokud tak neučiní sám stavebník, do evidence elektronických dokumentací stavební úřad.

Stavebnímu úřadu přísluší evidovat veškeré úkony a vkládat veškeré písemnosti do evidence stavebních postupů. Doručování písemností mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány se doručují vzájemně prostřednictvím evidence stavebních postupů, přičemž písemnost je doručena dnem, kdy ji stavební úřad nebo dotčený orgán vloží do evidence stavebních postupů. Je-li žádost o koordinované závazné stanovisko nebo závazné stanovisko podána žadatelem před zahájením řízení podle této části, vloží dotčený orgán koordinované závazné stanovisko, resp. závazné stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí do evidence stavebních postupů a doručí jej žadateli.

Základem efektivního (a tedy i rychlého) rozhodování je přístup k datům, způsob nakládání s nimi (včetně jejich nezbytné ochrany) a tvorba využitelných informací. Není to ovšem účel sám o sobě, nýbrž nástroj, jehož užívání má svá pravidla, mezi nimiž jedno z podstatných je bezpečné nakládání informacemi a ochrana osobních údajů. Celý komplex takto vznikajících vztahů je – kromě Listiny základních práv a svobod – upraven velmi rozsáhlým souborem právních předpisů, jejichž kostru tvoří několik základních zákonů:

a)  zákon č. 106/­1999 sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů,

b)  zákon č.101/­2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

c)  zákon č. 365/­2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů,

d)  zákon č. 412/­2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů,

e)  zákon č. 111/­2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů,

f) zákon č. 110/­2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (GDPR).

Není cílem tohoto komentáře zabývat se podrobně informačními systémy, proto se na tomto místě omezíme pouze na základní popis a komentář. Téma souvisí velmi úzce i s elektronizací a digitalizací veřejné správy, jíž se věnujeme v komentáři k části sedmé.





     Soustavu základních registrů
[ISZR – obr. 15 a 16] tvoří

Registr osob [ROS], jehož správcem je Český statistický úřad. Evidovanými subjekty jsou podnikající fyzické osoby, právnické osoby, organizační složky státu, veřejnoprávní korporace (obce, kraje), organizační složky právnických osob, zahraniční osoby a organizační složky zahraničních osob, organizace s mezinárodním prvkem.

Evidovanými údaji jsou referenční údaje, a to obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby; jde-li o osobu vedenou v ROB, vede se tento údaj ve formě referenční vazby, AIFO pro agendu registru osob – referenční odkaz do ROB, datum vzniku nebo datum zápisu do evidence, datum zániku nebo datum výmazu z evidence, právní forma podle číselníku ČSÚ, záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna, statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na ROB anebo na ROS nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob, právní stav, adresa sídla fyzické nebo právnické osoby; je-li adresa vedena v RUIAN, vede se tento údaj ve formě referenční vazby, adresa provozovny; je-li adresa vedena v RUIAN, vede se tento údaj ve formě referenční vazby, datum zahájení provozování činnosti v provozovně, datum ukončení provozování činnosti v provozovně, adresa místa pobytu v České republice ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na RUIAN, popřípadě bydliště v zahraničí fyzické osoby vedené textem.

Veškeré záznamy do ROS zapisují pouze příslušní editoři ROS. Editoři přidělují IČO poskytnuté informačním systémem ROS a zapisují a aktualizují příslušné referenční údaje v ROS. Jsou odpovědní za správnost a úplnost dat – editor je zodpovědný za to, že jím zapsané referenční údaje jsou v souladu s údaji uvedenými v dokumentech, na jejichž základě jsou údaje do ROS zapsány. Editorem ROS jsou tyto orgány nebo instituce: Česká advokátní komora, Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Česká komora zeměměřičů, Česká národní banka, Český báňský úřad, Český telekomunikační úřad, Energetický regulační úřad, Exekutorská komora ČR, Komora auditorů ČR, Komora daňových poradců ČR, Komora patentových zástupců ČR, Komora veterinárních lékařů ČR, Krajské rejstříkové soudy, Kraje, Krajské úřady, Magistrát hl. města Prahy, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo vnitra ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Notářská komora ČR, Obce, Obecní živnostenské úřady, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Státní veterinární správa a Úřad pro civilní letectví.

Registr obyvatel [ROB], je spravován Správou základních registrů. Evidovanými subjekty jsou státní občané České republiky, cizinci, kterým bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území ČR nebo povolení k přechodnému pobytu na dobu delší než 90 dnů, občané jiných členských států Evropské unie s přechodnou dobou pobytu delší než 90 dnů, cizinci s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou a jiné fyzické osoby, o nichž to stanoví jiný právní předpis (např.: přeshraniční pracovníci, zahraniční studenti vysokých škol, zahraniční statutáři právnických osob).

Evidovanými údaji jsou jednak referenční údaje (tj. základní údaje o fyzické osobě, které většina orgánů veřejné moci potřebuje pro výkon své činnosti. Mohou je využívat, aniž by ověřovaly jejich správnost; podle § 18 odst. 1 se jedná o tyto údaje: příjmení, rodné příjmení, jméno, popřípadě jména, pohlaví, rodinný stav, svéprávnost, adresa místa pobytu a příznak pobytu na úřední adrese, případně adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, vede se datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, státní občanství, popřípadě více státních občanství, čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, platnost dokladu, typ datové schránky a identifikátor datové schránky), jednak technické údaje (autentizační údaje – údaje slouží k ověření skutečnosti, že uváděná identita fyzické osoby je skutečně její – takovým údajem je bezpečnostní osobní kód, vede se pro některé elektronicky čitelné doklady; identifikátor – agendový identifikátor fyzické osoby (AIFO), který jednoznačně identifikuje danou fyzickou osobu a údaje o ní vedené v registru obyvatel; provozní údaje – uchovávají se záznamy o využívání údajů a údaje o okamžiku změny každého referenčního údaje).

Registr práv a povinností [RPP], to jest základní registr agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností, obsahuje referenční údaje agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a práv a povinností fyzických a právnických osob, pokud jsou údaje o nich vedeny v základních registrech. To se týká také práv a povinností osob ve vztahu k rozhodnutím orgánů veřejné moci.

Registr územní identifikace, adres a nemovitostí [RÚIAN], jehož správcem je ČÚZK, vede popisné a lokalizační údaje o územních prvcích, územně evidenčních jednotkách, účelových územních prvcích, jejich vazbách a o adresách. Z pohledu veřejné správy je nejdůležitějším referenčním prvkem RÚIAN adresa, na kterou se odkazují ostatní informační systémy veřejné správy. V rámci projektu RÚIAN byl vybudován agendový Informační systém územní identifikace (ISÚI), jehož prostřednictvím jsou prováděny zápisy nových a aktualizace či rušení existujících záznamů v RÚIAN. Editory územních prvků jsou, vedle správce registru, obce, stavební úřady a ČSÚ.

Na tento systém je navázán soubor jednotlivých agendových informačních systémů. Velkým problémem využívání a správy informací je jejich bezpečnost a případné hrozby jejich zneužití. To je ostatně i jeden z úhelných problémů digitalizace veřejné správy, jakož i postupného prosazování BIM.

     Úkony před zahájením řízení (obr. 17)

Úkony před zahájením řízení se týkají jednak podání předběžné informace (v souladu s ustanovením § 139 správního řádu), jednak JES, koordinovaného závazného stanovisko, závazného stanoviska, popřípadě vyjádření nebo podmiňujícího rozhodnutí dotčeného orgánu a vyjádření vlastníka dopravní a technické infrastruktury. Zvolená koncepce ponechává aktivitu na projednání záměru s dotčenými orgány na stavebníkovi a jeho projektantovi, umožňuje však podat žádost těmito dokumenty nedoloženou; v takovém případě si (koordinované) vyjádření či závazné stanovisko vyžádá stavební úřad sám.

     Předběžná informace

Předběžnou informací se rozumí ve smyslu § 139 správního řádu informace poskytnutá příslušným správním orgánem žadateli; ten, kdo o předběžnou informaci ve výstavbě žádá, kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede konkrétní požadavky na předběžnou informaci a konkrétní údaje o záměru, zejména jeho umístění, účel a technické provedení záměru.

Stavební úřad podá na žádost předběžnou informaci o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace, o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení záměru a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět a o dotčených orgánech ve vztahu k záměru. Stavební úřad poskytne tomu, kdo o to požádá, v rámci své působnosti předběžnou informaci do 30 dnů od požádání.

Obdobně poskytne předběžnou informaci na požádání i dotčený orgán; v rámci své působnosti do 30 dnů od požádání podá informaci o nezbytnosti vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu, o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání vyjádření nebo závazného stanoviska a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.

     Jednotné environmentální stanovisko (JES), koordinované závazné stanovisko, stanovisko a vyjádření dotčeného orgánu a jeho přezkum

Zásadní změnou měl projít systém činnosti dotčených orgánů v souvislosti s vydáváním podmiňujících úkonů do meritorního řízení – v tomto případě do řízení o povolení záměru, a to v souvislosti s reorganizací veřejné správy a s přechodem na systém státní stavební správy. Činnost většiny dotčených orgánů měla být zařazena pro tyto účely do struktur stavebních úřadů. Nicméně i v této koncepci zůstaly stranou a z celkové koncepce se vymykaly i nadále orgány požární ochrany, orgány památkové péče a v určitém rozsahu též orgány ochrany přírody a krajiny. Tento stav byl kritizován mnoha resortními ministerstvy, jak napovídá důvodová zpráva k návrhu zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Již během schvalovacího procesu nového stavebního zákona vznikla iniciativa vyjmout z této koncepce dotčené orgány na úseku ochrany přírodních složek životního prostředí, a to: ochrany přírody a krajiny, posuzování vlivů na životní prostředí, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesů a pozemků určených k plnění funkce lesa, ochrany ovzduší, ochrany vod a vodohospodářství, ochrany a využití nerostného bohatství a geologických prací, odpadů, prevence závažných havárií a pohřebnictví. Přestože byl systém státní veřejné správy nakonec zrušen a opuštěn (jak popisujeme výše), resortismus opět zvítězil a zákon o jednotném environmentálním stanovisku byl v souvislosti s novelou stavebního zákona přesto vydán [zákon č. 148/­2023 Sb.; průběh vydání JES uvádíme na obr. 18 a 19].

Resortismus však zvítězil i v dalších ohledech. Koncentrací činnosti dotčených orgánů v rámci státní stavební správy měl být opuštěn systém závazných stanovisek a nahrazen vyjádřením, tj. formou správního úkonu, která se užívala za existence předchozího stavebního zákona [1976]. Volba formy závazných stanovisek byla s tehdy novým stavebním zákonem [2006] zdůvodňována tím, že vedla nezávazných vyjádření vydávaly některé správní orgány jako podmiňující formu správní rozhodnutí. Jakákoliv případná změna podmínek musela tudíž projít změnou správního rozhodnutí. Ani stavební zákon [2006] však vydávání podmiňujících správních rozhodnutí zcela nezrušil a některé správní orgány tuto formu i přes to začaly znovu aplikovat (například orgány ochrany přírody a krajiny, orgány památkové péče a další). S novým stavebním zákonem [2021/­2023] se vrací zpět závazná stanoviska, aniž se daří eliminovat v některých případech správní rozhodnutí (zejména v souvislosti s ochrnou přírody a krajiny).

Myšlenka koordinace a kooperace tak opět vzala za svou. Již výše jsme se zmínili, že jedním z nejbolavějších a kritických míst celého procesu povolování záměrů je neochota, ba dokonce neschopnost dotčených správních orgánů skutečně kooperovat a koordinovat svoji činnost, a to přesto, že správní řád tento postup předvídá (§ 136 SŘ). Obáváme se, že ani deklarace novelizovaného ustanovení § 18 stavebního zákona [2021/­2023] tento problém neřeší.

Vzhledem k povaze těchto podmiňujících úkonů musí být tyto úkony strukturovány srovnatelně s podobou správního aktu (meritorního rozhodnutí o povolení záměru). Vyjádření dotčeného orgánu musí obsahovat závěr (výrok) a odůvodnění. V závěru dotčený orgán uvede, zda je záměr z hlediska jím chráněných veřejných zájmů přípustný, popřípadě přípustný s podmínkami. V odůvodnění dotčený orgán stručně uvede důvody, o které opírá svůj závěr, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je závěr založen. Dotčený orgán je povinen dbát, aby podmínky byly ve vzájemném souladu.

Již předchozí právní úprava vydávání závazných stanovisek podle správního řádu v souběhu s § 4 SZ [2006] umožnila vydat, v případě, že dotčeným orgánem podle jiného právního předpisu tentýž orgán veřejné správy, namísto jednotlivých závazných stanovisek stanovisko koordinované. Tento koncept měl být novou právní úpravou převzat, avšak vydáváno mělo být namísto jednotlivých vyjádření koordinované vyjádření. Novela [2023] však v důsledku strukturálních změn výkonu stavební správy vrací zpět pojem závazné stanovisko a koordinované závazné stanovisko. To pak musí i nadále zahrnovat požadavky na ochranu všech dotčených veřejných zájmů, které orgán veřejné správy hájí. V závěru koordinovaného vyjádření pak orgán veřejné správy souhrnně uvede, zda je záměr z hlediska všech jím chráněných veřejných zájmů přípustný. Pojem vyjádření zůstává nadále vyhrazen případům, kdy se dotčený správní orgán vyjadřuje na výzvu odpovědného správního orgánu (případ vydávání JES), resp. jako procesní forma příslušející vlastníkům a provozovatelům sítí dopravní a technické infrastruktury.

Novelizovaná právní úprava stavebního zákona se tudíž vrací i k možnosti přezkumu závazného stanoviska, a to do 6 měsíců od jeho vydání, přičemž přezkum je přípustný nejpozději do devíti měsíců od jeho vydání (existují tudíž dvě objektivní lhůty, podobně jako u standardního přezkumu správního rozhodnutí, avšak jejich trvání je kratší).

     Žádost

Nový stavební zákon ponechává iniciativu k obstarání koordinovaného závazného stanoviska, závazného stanoviska, popřípadě vyjádření nebo podmiňujícího rozhodnutí primárně i nadále na stavebníkovi, snad v obavě, aby projektant nevypracoval pro klienta (stavebníka) dokumentaci bez předchozího projednání s dotčenými orgány. Stavební zákon proto stanovuje obsah žádosti a vytváří tak do určité míry jakýsi formalizovaný správní kvaziproces.

Nicméně připouští podání žádosti bez doložených stanovisek s tím, že v takovém případě si chybějící stanoviska vyžádá stavební úřad sám. Konstrukce stavebního zákona tak do značné míry, byť ne zcela, eliminuje dosud obvyklou situaci, že stavební úřad nemá celý proces pod dostatečnou kontrolou a není s to ověřit, zda dokumentace předložená do řízení o povolení záměru je ta, s níž byly seznámeny dotčené orgány. V současnosti nelze v podstatě efektivně dohody dotčených orgánů mezi sebou dosáhnout a reakce projektanta na jednotlivé požadavky a jejich zanesení do dokumentace už není zpětně + ověřováno ostatními dotčenými orgány. Novým stavebním zákonem přijatá koncepce, v níž jsou až na výjimky dotčené orgány součástí systému státní stavební správy, by mohla tento problém, alespoň z větší části odstranit.

Sama žádost pak musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat dokumentaci, identifikační údaje o záměru a popřípadě další náležitosti podle jiných právních předpisů. Pokud nemá žádost o JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí stanovené náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve dotčený orgán žadatele k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků žádosti. Neodstraní-li žadatel vady žádosti, dotčený orgán písemně sdělí žadateli, že JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí nemůže být vydáno. Po dobu odstraňování vad žádosti lhůta pro vydání JES, koordinovaného (závazného) stanoviska, (závazného) stanoviska, popřípadě vyjádření nebo podmiňujícího rozhodnutí neběží. Ode dne odstranění vad žádosti počne běžet nová lhůta pro jejich vydání.

     Lhůta pro vydání – možnosti prodloužení lhůty

Dotčený orgán vydá JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí k záměru z hlediska jím chráněných veřejných zájmů nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti nebo vyžádání stavebním úřadem. Tuto lhůtu však může dotčený orgán prodloužit až o 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ. O prodloužení lhůty vydá dotčený orgán usnesení, které se pouze poznamená do spisu. Podstatným zlepšením procesního postupu je právní fikce souhlasu bez podmínek (§ 178 odst. 3 SZ), pokud dotčený orgán nevydá JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí ve lhůtě pro jeho vydání. Nezbývá než doufat, že správní soudy i případně Ústavní soud neshledají toto ustanovení v rozporu s právem, resp. ústavním pořádkem. Dosud se takovému postoji judikatura Nejvyššího správního soudu spíše klonila.

Nicméně i přes to zůstává původní koncepce v určitém rozsahu zachována, neboť ustanovení s právní fikcí souhlasu bez podmínek se nevztahuje a nepoužije se na:

-    závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

-    jednotné environmentální stanovisko vydané podle zákona o jednotném environmentálním stanovisku namísto závazného stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebo správního úkonu orgánu ochrany přírody podle zákona o

-    ochraně přírody a krajiny, kterým se:

–  posuzuje splnění podmínek pro stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků,

–  vyslovuje souhlas k zásahům, které by mohly vést k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropského stanoviště nebo stanoviště evropsky významných druhů,

–  uděluje souhlas k činnostem v ptačích oblastech,

–  posuzuje splnění podmínek pro povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropské unie,

–  uděluje souhlas k činnostem vymezeným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných území, která byla vyhlášena k zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významný.

Pokud nebyly v uvedeném případě (§ 178 odst. 3 SZ) splněny předpoklady pro vydání souhlasného JES, koordinovaného (závazného) stanoviska, (závazného) stanoviska, popřípadě vyjádření nebo podmiňujícího rozhodnutí bez podmínek, vydá nadřízený správní orgán nové JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí, kterým se JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí ruší. Toto nové JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí lze vydat do 6 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí, pro které bylo JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí podkladem.



     Vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury

Obdobně prošla změnou i forma vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který osvědčoval možnosti a způsob napojení záměru nebo podmínky zásahů do dotčených ochranných a bezpečnostních pásem z hlediska jím sledovaných zájmů rovněž podle minulé právní úpravy stanoviskem (zřejmě jako odezva původní socialistické právní úpravy). Nadále bude formou vyjádření; i o ně však podává stavebník žádost, která musí obsahovat identifikační údaje žadatele a identifikační údaje o záměru. Žádost o vyjádření se podává prostřednictvím portálu stavebníka, pokud má vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury zřízenu datovou schránku nebo přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka. Součástí žádosti musí vždy být dokumentace pro povolení záměru. Nicméně i v tomto případě se pracuje nanejvýš s dokumentací pro provedení úkonů před zahájením řízení, to jest evidentně nikoliv s dokumentací finální, jinak by celý systém postrádal smysl a účel. V podstatě je tu popsán dnešní běžný a standardní postup, který je formalizován lhůtami, avšak výše popsaný problém s obsahem dokumentace a seznámení s její podobou v průběhu jejího dopracovávání se nevypořádává.

Výhodou, pochopitelně, je, že i vlastníci veřejné infrastruktury jsou zavázáni lhůtami. Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury je povinen vydat vyjádření k záměru do 30 dnů, ve zvlášť složitých případech do 60 dnů ode dne doručení úplné žádosti. Žádost podaná prostřednictvím portálu stavebníka je vlastníkovi veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který má zřízen přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka, doručena okamžikem jejího odeslání. Vlastník veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, který má zřízen přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka, je povinen doručit své vyjádření jeho vložením do evidence stavebních postupů, přičemž vyjádření je doručeno okamžikem jeho vložení do evidence stavebních postupů. Za vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury je oprávněn činit úkony její správce nebo provozovatel v rozsahu, v jakém plní editační povinnost správce technické infrastruktury podle seznamu editorů digitálních technických map krajů vedeného na základě zákona o zeměměřictví (zákon č. 200/­1994 Sb.).

     Řízení o povolení záměru (obr. 20)

Zásadní změnou, po níž odborná veřejnost již delší dobu volala, je redukce nesmyslného počtu správních procesů ve výstavbě, během nichž se řeší víceméně totéž, a to na jeden veřejnoprávní proces. Výsledná podoba není úplně dokonalá, neboť zůstávají zachovány, byť v omezené míče případy vydávání správních rozhodnutí, a to nejen podmiňujících (například řízení podle zákona o ochraně přírody a krajiny), ale dokonce i v průběhu výstavby (například orgány památkové péče). Jak jsme uvedli výše, určitou formalizací prošla i fáze projednávání dokumentace s dotčenými orgány před zahájením řízení (úkony před zahájením řízení). Nicméně samo meritorní řízení je pouze jedno – řízení o povolení záměru.

S přihlédnutím k přiloženému schématu s vyznačením průběhu a náležitostí řízení bude v dalším textu komentář omezen jen na nejdůležitější otázky. Obdobně jako v případě pořizování územního plánu budou jednotlivé lhůty vyznačeny tučným typem písma.

     Účastníci řízení

I okruh účastníků řízení sleduje dlouhodobější tendenci omezit je vskutku na ty, jejichž práva a právem chráněné zájmy mohou být dotčeny. Nepochybně je jím stavebník [a osoby, které jsou s ním ve společenství práv – § 27 odst. 1 písm. a) SŘ], obec, na jejímž území má být záměr uskutečněn [§ 27 odst. 1 písm. b) SŘ], vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být záměr uskutečněn, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být rozhodnutím o povolení záměru přímo dotčeno [§ 27 odst. 2 SŘ; sem spadají i vlastníci veřejné infrastruktury], a konečně osoby, o nichž tak stanoví jiný zákon [§ 27 odst. 3 SŘ]; v současnosti obsahují zmocňující ustanovení pro (zapsané) spolky čtyři právní předpisy, a to § 70 odst. 2 zákona č. 114/­1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 115 odst. 6 až 8 zákona č. 254/­2001 Sb., o vodách. § 3 písm. i) bod 2 zákona č. 100/­2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 76/­2002 Sb., o integrované prevenci.

Zvláštním případem je, pokud je stavebníkem společenství vlastníků jednotek. V takovém případě je zástupcem vlastníků jednotek, kteří jsou účastníky řízení. Oznámí-li zastoupený vlastník jednotky stavebnímu úřadu, že nadále nechce být zastupován společenstvím vlastníků jednotek, jeho zastoupení zaniká okamžikem, kdy toto oznámení dojde stavebnímu úřadu.





     Žádost

Žádost o povolení záměru obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu:

-  základní údaje o záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění,

-  identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit,

-  dobu trvání u dočasné stavby a návrh úpravy pozemku po jejím odstranění.

Kromě toho k žádosti přikládají a jsou její součástí dokumentace (základ a nejpodstatnější součást žádosti); popřípadě plánovací smlouva; souhlas vlastníka; souhlas účastníků řízení se záměrem, pokud stavebník žádá o vydání povolení ve zrychleném řízení; JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno stavebním zákonem nebo jiným právním předpisem, nebo náležitosti žádosti při provádění úkonů před podáním žádosti o povolení záměru, není-li JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí součástí žádosti; vyjádření vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury uvedených v digitální technické mapě; závěr zjišťovacího řízení, že záměr nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, byl-li vydán; specifikace výjimky z obecných požadavků na výstavbu požadované k realizaci záměru a její odůvodnění a JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí dotčeného orgánu, který hájí zájmy podle jiných právních předpisů, kterých se výjimka z obecných požadavků týká; odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu projektové dokumentace nebo dokumentace jednoduchých staveb s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami, byl-li vydán; další podklady, jsou-li vyžadovány jinými právními předpisy.

Velmi podstatným ustanovením je povinnost uložená stavebnímu úřadu vyžádat si u dotčeného orgánu koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí vyžadované tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, není-li součástí žádosti; to neplatí pro závazné stanovisko k ověření změn záměru podle § 9a odst. 6 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Nadále tudíž nebude z tohoto důvodu přípustné – alespoň doufejme – přerušování řízení pro neúplnost dokumentace a podkladů, jak je v současnosti běžnou praxí. Pokud si stavební úřad vyžaduje toto doplnění, běh lhůty pro vydání rozhodnutí se staví do doby vydání JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí, avšak nejpozději – a to je rovněž velmi podstatné – do dne, kdy nastane skutečnost právní fikce zrušeno souhlasu bez podmínek uplynutím zákonem předepsané lhůty.

     Vady žádosti

I v tomto případě přináší nová právní úprava určité pročištění, neboť v dosavadní správní praxi stavební úřady velmi často přerušovaly z důvodů doplňování žádosti řízení, byť bylo možné uložit doplnění v rámci jednoho přerušení; v souladu s novou právní úpravou tak budou stavební úřady zavázány při výzvě k odstranění vad žádosti postupovat tak, aby mohly být všechny vady odstraněny najednou, pochopitelně je-li to možné. Stavební úřad však bude muset odůvodnit, proč to případně možné není. Mohou, pochopitelně, nastat například situace, že doplněním žádosti se projeví nedostatek, který nemohl být na počátku posouzení dokumentace stavebním úřadem rozpoznán; to by však mělo být v dikci tohoto stavebního zákona skutečně výjimečné. Pokud se prokáže, že žádost trpí vadami, které nelze odstranit okamžitě – a zároveň to nejsou vady, pro které je nutno žádost odložit (například skutečnost, že dokumentace nebyla zpracována oprávněnou osobou, což je vada nezhojitelná). Stavební úřad vyzve stavebníka k doplnění žádosti a odstranění vad žádosti nejpozději do 10 dnů od zahájení řízení a řízení usnesením přeruší; usnesení se doručuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat.

Stavební úřad žádost neprojedná a usnesením ji odloží, pokud není vůbec součástí žádosti dokumentace pro povolení záměru, pokud není projektová dokumentace nebo její část zpracována oprávněným projektantem, nebo pokud stavebník nevloží projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. Toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi.

     Závěr zjišťovacího řízení

V případě záměru, pro který byl vydán závěr zjišťovacího řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, že záměr nepodléhá posouzení vlivů na životní prostředí, stavební úřad ověří, zda nedošlo ke změnám záměru, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. Stavební úřad je zejména povinen ověřit, zda nedošlo ke zvýšení kapacity a rozsahu záměru nebo ke změně jeho technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání. Pokud stavební úřad na základě ověření shledá, že byly takové změny záměru provedeny, vyzve stavebníka k předložení oznámení záměru příslušnému orgánu a řízení přeruší.

     Souhlas vlastníka

Existenci vlastnických nebo jiných věcných práv k pozemku nebo stavbě, na nichž má být záměr uskutečněn, popřípadě k oprávnění k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, je stavební úřad povinen si ověřit sám nahlédnutím do katastru nemovitostí. Vlastnické právo ke stavbě, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, dokládá stavebník čestným prohlášením. Pokud stavebník není vlastníkem pozemku, na němž má být záměr uskutečněn, a není-li ani oprávněn k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti, pak je povinen doložit souhlas vlastníka pozemku, který je zapsán v katastru nemovitostí ke dni podání žádosti. To platí obdobně i v případě, že stavebník není vlastníkem stavby, která není součástí pozemku. Souhlas musí být, obdobně, jako je tomu podle dosud platné právní úpravy, vyznačen na situačním výkresu dokumentace a musí obsahovat identifikační údaje a podpis vlastníka pozemku nebo stavby, na nichž má být záměr povolen, nebo oprávněného k realizaci záměru z práva stavby nebo ze služebnosti.

Novelou [2023] bylo toto ustanovení doplněno tak, že souhlas vlastníka pozemku nebo stavby nelze vzít zpět po podání žádosti o povolení záměru. Dojde-li po podání žádosti k podstatné změně záměru, lze záměr povolit jen, doloží-li stavebník souhlas vlastníka pozemku nebo stavby s upraveným záměrem.

Identifikačními údaji jsou u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresa bydliště, u právnické osoby název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno. Zvláštní právní úpravou se stanovuje udílení souhlasu vlastníků pozemku nebo stavby, které jsou v podílovém spoluvlastnictví; v takovém případě je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny spoluvlastníků podle výše jejich podílů; v případě bytového spoluvlastnictví postačí pouze souhlas společenství vlastníků jednotek, nebo správce, pokud společenství vlastníků jednotek nevzniklo.

Obdobně jako v současně platném stavebním zákonu není souhlasu potřeba, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro záměr stanoven zákonem účel vyvlastnění.

     Vyrozumění o zahájení řízení

Bezodkladně, nejpozději do 7 dnů od zahájení řízení doručením bezvadné žádosti nebo od odstranění vad žádosti vyrozumí stavební úřad účastníky řízení, dotčené orgány a hlavního projektanta o zahájení řízení. Ve vyrozumění uvede, jakým způsobem se mohou účastníci řízení se záměrem seznámit a zda, popřípadě kdy bude ve věci nařízeno ústní jednání anebo veřejné ústní jednání, a zda bude ústní jednání spojeno s ohledáním na místě. Tímto způsobem bude snad – v rámci koncepce nové struktury státní stavební správy – možno v průběhu řízení ověřit za účasti dotčených orgánů ve struktuře stavebního úřadu zahrnutých, že finální podoba dokumentace, předložená spolu s žádostí do řízení, je v souladu s podmínkami a požadavky dotčených orgánů a nenastaly mezi nimi kolize. Vyrozumění o zahájení řízení obsahuje také poučení o podmínkách pro uplatňování námitek účastníků řízení, popřípadě připomínek veřejnosti. Důvodem pro výslovně stanovené vyrozumění hlavního projektanta je jednak vysoká míra osobní odpovědnosti za kvalitu a správnost projektové dokumentace, jednak v minulosti se opakující skutečnost, že bez ohledu na výše uvedené využívali někteří stavebníci dokumentaci bez vědomí projektanta a často se zásahy provedenými do této dokumentace jinými osobami, aniž se projektant o zahájeném řízení dozvěděl.

V tomto smyslu byl také stavební zákon konečně doplněn v ustanovení § 155 o nové písm. d) „výkon dozoru projektanta“ nad prováděním stavby (v profesní praxi obvykle pojmenovávaným jako autorský dozor). Jak uvádíme na jiném místě, skutečná škoda může nastat teprve samotnou realizací stavby, byť její příčinou je chyba v projektové dokumentaci. Pokud by záměr realizován nebyl, zůstala by škoda pouze latentní. Je tudíž navýsost důležité, aby bylo možno případnou chybu v dokumentaci odstranit, a to i v průběhu stavby. Potud je i smluvní princip odstraňování zjištěných vad jiný než u prováděcích firem. Jakmile je chyba zjištěna, musí být okamžitě odstraněna, aby bylo možno škodě předejít. I proto je (v souladu s ObčZ) dodavatel stavebních prací zavázán o jakýchkoliv zjištěných vadách projektu informovat stavebníka i projektanta, jinak je spoluodpovědný za vzniklou škodu. Vyvinit se může pouze tehdy, prokáže-li, že vadu projektu zjistit nemohl ani při vynaložení veškerých profesních znalostí a kompetencí.

Účastníci řízení, jejichž práva mohou být záměrem dotčena, se ve vyrozumění o zahájení řízení s velkým počtem účastníků a v dalších písemnostech v řízení identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí. V řízení s velkým počtem účastníků (dle § 144 SŘ) se vyrozumění o zahájení řízení doručuje stavebníkovi, obci a vlastníkovi pozemku, není-li stavebníkem, jednotlivě. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují ediktálně, o čemž se tito účastníci poučí ve vyrozumění o zahájení řízení. Při doručování do ciziny se písemnost doručuje na adresu uvedenou v katastru nemovitostí a za den doručení se považuje třicátý den od předání písemnosti k poštovní přepravě. U záměru zasahujícího do území několika obcí se vyrozumění o zahájení řízení a další úkony v řízení oznamují rovněž vyvěšením na úředních deskách všech těchto obcí.

     Ústní jednání

Obdobně jako v současně platné právní úpravě řeší nový stavební zákon problematiku ústního jednání, které nemusí být nařízeno ve všech případech. Ústní jednání může být nahrazeno stanovením lhůty k nahlédnutí do dokumentace a k podání námitek nebo připomínek. Pokud stavební úřad ústní jednání nařídí, vyrozumí účastníky řízení a dotčené orgány o termínu jeho konání nejméně 15 dnů předem. Nebude-li nařízeno ústní jednání, stavební úřad v oznámení o zahájení řízení určí lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, do kdy mohou účastníci řízení podat námitky. V případě záměru v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, a záměrů EIA nařídí stavební úřad vždy veřejné ústní jednání; byl-li vydán, je nařízení ústního jednání fakultativní. Konání veřejného ústního jednání se veřejnosti oznamuje veřejnou vyhláškou a může být stanoveno nejdříve po uplynutí 30 dnů ode dne doručení veřejnou vyhláškou; po tuto dobu stavební úřad umožní každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí.

     Námitky účastníků řízení včetně námitek o existenci nebo rozsahu věcných práv

Obdobně jako v platné právní úpravě rozlišuje se mezi námitkami účastníků řízení a připomínkami veřejnosti. Námitky účastníků řízení musí být uplatněny v rámci koncentrační zásady řízení nejpozději při ústním jednání, popřípadě při veřejném ústním jednání, a nebylo-li nařízeno, ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, přičemž se k později uplatněným námitkám přihlédne a stavební úřad je vypořádá jen tehdy, týkají-li se nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit námitku dříve. K námitkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží; i tato zásada platí v současné právní úpravě, nicméně ve správní praxi příliš respektována není. Důvody, které dnes vedou stavební úřady k jinému přístupu, nejsou tak zcela bez logické opory, neboť postavení aktérů/účastníků procesů územně plánovacích mají výrazně slabší procesní postavení, než je tomu například v současném územním (popř. stavebním) řízení. Vzhledem k povaze územně plánovací dokumentace a k pravidlům pro její pořizování máme za to, že ani nadále nebude možné tuto zásadu v plném rozsahu naplnit.

Účastníci řízení mohou uplatňovat námitky směřující k hájení jejich procesních práv; další námitky pouze v rozsahu, v jakém se jich záměr bezprostředně věcně dotýká – s výhradou výše uvedenou. K námitkám, které by tento rámec přesáhly, stavební úřad nepřihlíží. Stavební úřad dále nepřihlíží k námitkám účastníka řízení, které jsou v rozporu s uzavřenou plánovací smlouvou, jejíž smluvní stranou je tento účastník řízení.

Obec jako účastník řízení může uplatňovat námitky pouze v rozsahu své samostatné působnosti. Účastník řízení, který může být dotčen na svých právech, může uplatňovat námitky pouze v rozsahu možného přímého dotčení svých práv. Účastník řízení podle jiných právních předpisů může uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona. Účastník řízení je povinen v námitce uvést důvody podání námitky.

Shledá-li stavební úřad námitku důvodnou, umožní stavebníkovi se k ní vyjádřit, k čemuž mu poskytne přiměřenou lhůtu; tento úkon může spojit i s úkony jinými tak, aby nebyl rozhodovací proces nad míru zdržován.

Námitky týkající se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv posoudí stavební úřad podle údajů v katastru nemovitostí. Svědčí-li vlastnické nebo jiné věcné právo stavebníkovi, stavební úřad k námitce nepřihlíží. Zakládají-li údaje v katastru nemovitostí pochybnosti o existenci nebo rozsahu vlastnického nebo jiného věcného práva, stavební úřad řízení přeruší a vyzve účastníka řízení, který takovou námitku uplatnil, aby ji uplatnil ve stanovené lhůtě u soudu. Pokud nebylo ve stanovené lhůtě zahájeno soudní řízení, návrh byl soudem odmítnut nebo bylo řízení zastaveno, stavební úřad k námitce nepřihlíží.

     Připomínky veřejnosti

Je-li nařízeno veřejné ústní jednání, může každý uplatnit připomínky, a to – v rámci koncentrační zásady – nejpozději na tomto jednání. K připomínkám o věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územně plánovací dokumentace, se nepřihlíží. K později uplatněným připomínkám pak stavební úřad přihlédne a vyhodnotí je jen tehdy, pokud se týkají nově doplněných podkladů pro rozhodnutí, k nimž nebylo možné uplatnit připomínku dříve. Vyhodnocení připomínek veřejnosti se uvede jako součást odůvodnění rozhodnutí o povolení záměru.

     Posuzování záměru

Stavební úřad posuzuje, zda je záměr v souladu s:

-  územně plánovací dokumentací a vymezením zastavěného území,

-  cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území a s požadavky na ochranu kulturně historických, architektonických a urbanistických hodnot v území, nemá-li obec vydán územní plán,

-  požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,

-  požadavky jiných právních předpisů chránících dotčené veřejné zájmy,

-  požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu,

-  ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení, které hodnotí a poměřuje ve vzájemných souvislostech.

Při posuzování souladu záměru s požadavky jiných právních předpisů vychází stavební úřad z JES, koordinovaného (závazného) stanoviska, (závazného) stanoviska, popřípadě vyjádření nebo podmiňujícího rozhodnutí dotčeného orgánu nebo z výsledků řešení rozporů. Je-li k žádosti o povolení záměru přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu projektové dokumentace nebo dokumentace jednoduchých staveb, u nichž je to přípustné [příloha č. 2 odst. 1 písm. e) až n) a odst. 2] s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami, má se pro účely řízení o povolení záměru za to, že taková projektová dokumentace nebo dokumentace je v souladu s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami.

     Rozhodnutí o záměru (obr. 21)

Jsou-li splněny podmínky stanovené pro posouzení záměru nebo lze-li jejich splnění zajistit stanovením podmínek v rozhodnutí o povolení záměru, stavební úřad vydá povolení záměru; v opačném případě žádost o povolení záměru zamítne. O žádosti rozhodne nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení v případě jednoduché stavby, do 60 dnů ode dne zahájení řízení v ostatních případech.

Shora uvedené lhůty může stavební úřad před jejich uplynutím usnesením prodloužit až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech, nebo až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny. V usnesení o prodloužení lhůty stavební úřad uvede, z jakých důvodů nelze rozhodnout ve standardních lhůtách; toto usnesení stavební úřad pouze poznamená do spisu a vyrozumí o prodloužení lhůty pouze stavebníka. Změnou oproti stávajícímu stavu je, že lhůta pro vydání rozhodnutí se v případě přerušení řízení z důvodu vad žádosti přerušuje a začne znovu běžet od počátku po jejich odstranění.

     Povolení

Ve výrokové části povolení záměru stavební úřad povolí záměr, vymezí pozemky pro realizaci záměru, popřípadě stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a stanoví podmínky pro jeho umístění a provedení, a pokud je to třeba, i pro jeho užívání, stanoví podmínky, kterými bude zabezpečeno dodržování požadavků, které jsou předmětem posuzování, zejména podmínky k zabezpečení ochrany veřejných zájmů, dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických norem, a požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu.

V případě záměru na kulturní památce nebo záměru na nemovité věci, která není kulturní památkou, ale nachází se v památkové rezervaci nebo památkové zóně, může stavební úřad ve výrokové části povolení záměru stanovit okruh dílčích prací, jejichž provedení bude podmíněno rozhodnutím orgánu státní památkové péče; toto ustanovení považujeme za velmi problematické, neboť vnáší do průběhu výstavby znovu značný prvek nejistoty. Orgán památkové péče je oprávněn ve svém závazném stanovisku stanovit – mimo mnohé jiné – též požadavky na účast na kontrolních prohlídkách v průběhu výstavby, během nichž může, například zápisy do stavebního deníku formou závazného stanoviska, průběh výstavby kontrolovat a formovat.

Po nabytí právní moci povolení stavební úřad zašle stavebníkovi standardně oznámení o ověření projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje o povolené stavbě. Oznámení o ověření projektové dokumentace zašle stavební úřad také vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem. Vítané novum spočívá v povinnosti vyrozumět o vydání povolení hlavního projektanta, neboť se jedná o osobu s vysokou mírou osobní odpovědnosti za případné škody a újmy, které mohou být v průběhu výstavby způsobeny. Dosavadní praxe, která takovou povinnost stavebnímu úřadu neukládala, vedla k tomu, že se o provedení stavby dozvěděl zodpovědný projektant, až když byla dokončena (v tom lepším případě), nebo až když nastala závažná škodní událost (v tom horším případě). Často pak projektant jako autor zjistil, že stavba byla provedena způsobem či se změnami, které ho jako autora vážně poškozují.

     Platnost povolení

Úprava podmínek platnosti povolení je identická se stávající právní úpravou; platí 2 roky ode dne právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech dobu delší, nejdéle však 5 let. Novinkou je pravidlo, že zahájením provádění záměru v době jeho platnosti se prodlužuje se doba platnosti na 10 let ode dne právní moci povolení. Na rozdíl od stávající právní úpravy se tak jedná o omezení, neboť v současnosti už takové rozhodnutí platnosti pozbýt nemůže. Dobu platnosti povolení může stavební úřad prodloužit na základě žádosti stavebníka podané před jejím uplynutím, a to i opakovaně, nejdéle však vždy o další 2 roky. Platnost povolení nezanikne, dokud o žádosti není pravomocně rozhodnuto.

Stavební úřad v řízení o prodloužení platnosti povolení zkoumá, zda nedošlo ke změně podmínek, za kterých bylo povolení vydáno. Doplnění podkladů si stavební úřad vyžádá od stavebníka pouze v rozsahu změněných podmínek. Dojde-li stavební úřad k závěru, že od vydání povolení nedošlo k takové změně podmínek, která by vyžadovala doplnění podkladů, může prodloužit dobu platnosti povolení rozhodnutím jako prvním úkonem stavebního úřadu v řízení. Na řízení o prodloužení platnosti povolení se použijí ustanovení o řízení o povolení záměru přiměřeně.

Obdobně jako dosud povolení pozbývá platnosti také dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého záměru upouští. Jde-li o vyhrazené stavby, včetně staveb souvisejících, povolení nepozbývá platnosti, bylo-li provádění stavby zahájeno v době jeho platnosti.



     Přechod povolení

Přechod práv a povinností ze správního rozhodnutí je dle našeho názoru upraven v postačující míře správním řádem [§ 73 odst. 2]. Zákonodárce měl v tomto případě zřejmě na mysli, aby tak stavebník neopomněl stavebnímu úřadu takovou skutečnost oznámit, aby byl tento správní orgán vždy o průběhu výstavby a o svých partnerech informován. v postačující míře vyrozumí právní nástupce stavebníka stavební úřad. Na žádost právního nástupce stavebníka vydá stavební úřad nový štítek obsahující identifikační údaje o stavbě.

     Změna a zrušení povolení

Povolení lze změnit na základě žádosti stavebníka nebo vlastníka stavby. Platnost povolení není dotčena, pokud není současně na žádost stavebníka rozhodnuto o změně doby jeho platnosti.

Povolení lze změnit nebo zrušit na žádost stavebníka nebo z moci úřední v řízení o povolení veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření. Povolení nelze změnit nebo zrušit, pokud bylo se stavbou započato.

Na řízení o změně nebo zrušení povolení se přiměřeně použijí ustanovení o řízení o povolení záměru. Změnu povolení projedná stavební úřad v rozsahu této změny.

     Posouzení vlivů – samostatný proces podle zákona o posuzování vlivů

Posouzení vlivů na životní prostředí je proces zkoumající dopady záměrů s vážnými důsledky pro životní prostředí v nejširším smyslu toho slova (tedy nikoliv jen ve smyslu zákona č. 17/­1996 Sb., o životním prostředí) – zkoumány jsou důsledky na veřejné zdraví, na přírodní a krajinné prostředí, na památky a památkové prostředí, na dopravní a technickou infrastrukturu a tak dále. Resortně příslušné orgány, zejména MŽP od samého počátku vznášelo vůči nové koncepci stavebního zákona a snaze o integraci ochrany dotčených veřejných zájmů do struktury státní stavební správy zásadní výhrady. Ty našly následně svůj výraz v problematické koncepci JES, jíž mělo být dosaženo mimo rámec integrované státní stavební správy vydávání závazného stanoviska k vybranému okruhu veřejných zájmů (blíže v komentáři k JES a schéma na obr. 21). Tento koncept byl následně schválen a vydán samostatným zákonem, i když vlastní důvod pominul, neboť SZ 2021 byl rozsáhle novelizován [2023] a koncepce státní stavební správy byla opuštěna. Výsledkem těchto snah je navíc vypuštění spojeného řízení o povolení záměru s EIA a tudíž další oslabení koncentrovanějších procesních postupů.

     Samostatné posouzení vlivů

Posouzení EIA tak zůstane vyhrazen samostatnému procesu, předcházejícímu podání žádosti o povolení záměru; pokud stavebník nepodá pro záměr EIA žádost o povolení záměru s posouzením vlivů, je součástí žádosti o povolení záměru také dokumentace EIA, posudek a závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo rozhodnutí podle výše popsaných náležitostí rozhodnutí, pokud byl záměr EIA předmětem posouzení pouze v části nebo etapě. Došlo-li ke změnám záměru EIA, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, stavební úřad řízení přeruší do předložení závěru zjišťovacího řízení, že záměr nepodléhá novému posouzení vlivů, nebo nového závazného stanoviska, nejdéle však na 3 roky.



     Povolení stavby nebo zařízení a zrychlené řízení

Povolení stavby nebo zařízení (obr. 22) obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí podle standardních ustanovení stavebního zákona o rozhodnutí o povolení záměru také:

-  druh a účel povolované stavby nebo zařízení,

-  katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba nebo zařízení umisťuje,

-  umístění stavby nebo zařízení na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb,

-  určení prostorového řešení stavby nebo zařízení, zejména půdorysnou velikost, maximální výšku a tvar a základní údaje o kapacitě,

-  podmínky pro provedení stavby nebo zařízení,

-  vymezení území dotčeného vlivem stavby nebo zařízení.

Stavební úřad v povolení stanoví podle okolností také:

-  u dočasné stavby dobu trvání, lhůtu pro její odstranění a způsob jejího odstranění a následné úpravy území,

-  u jednoduché stavby účel užívání a případné další podmínky užívání,

-  opatření na sousedním pozemku z důvodů realizace stavby nebo zařízení,

-  fáze výstavby za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby,

-  další požadavky podle jiných právních předpisů.

K ověření funkčnosti stavby nebo zařízení může stavební úřad zároveň s povolením uložit provedení zkušebního provozu na dobu nejvýše 1 roku.

     Zrychlené řízení

Zrychleným řízením se míní případy, kdy je vzhledem k okolnostem, zejména k úplnosti a dostatečnosti podkladů možno rozhodnout bez jednání. V těchto případech vydá stavební úřad povolení stavby nebo zařízení jako první úkon stavebního úřadu v řízení, pokud stavebník o vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení požádal a:

-  obec, na jejímž území má být stavba nebo zařízení uskutečněna, má vydán územní plán,

-  nejde o záměr EIA,

-  nejde o záměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny,

-  stavba splňuje požadavky uvedené v § 193 a

-  stavebník podal bezvadnou žádost, doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace.

Povolení stavby nebo zařízení vydané ve zrychleném řízení se vedle oznámení účastníkům řízení zveřejňuje také na úřední desce stavebního úřadu po dobu 15 dnů ode dne vydání. Pokud nejsou podmínky pro vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení splněny, stavební úřad postupuje podle obecných ustanovení o řízení o povolení záměru.

Zvolená koncepce zrychleného řízení v základních konturách odpovídá víceméně pojetí zjednodušeného územního řízení v kombinaci s některými prvky územního souhlasu, resp. ohlášení stavby podle předchozí právní úpravy. Schéma průběhu tohoto řízení je uvedeno na obr. 23. Je zřejmé, že vlastní zrychlení se týká pouze postupu do vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení, přičemž zásadní podmínkou je udělení souhlasu se záměrem účastníky řízení předem! Nelze však vyloučit, aby se účastníci po oznámení o vydaném rozhodnutí případně neodvolali, resp. nepodali podnět k přezkumu či obnově řízení, zjistí-li například odchylky od dokumentace záměru, k níž se před podáním žádosti souhlasně vyjádřili.

     Nestavební záměry

Nestavebními záměry se pro rozhodování o povolení záměru, resp. vydání opatření obecné povahy rozumějí některé typy dřívějších územních rozhodnutí, a to rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o dělení a scelování pozemků, resp. stanovení ochranného pásma. Rozumí se jimi tudíž případy, při nichž se rozhoduje zejména o přírodně-krajinných úpravách, například revitalizacích dříve těžbou exploatovaných území, popřípadě zřizování hřbitovů, parků a dalších. Mohou sem spadat rovněž změny kultur, popřípadě terénních úprav.





     Změna využití území

Povolení změny využití území vyžadují terénní úpravy, stanovení dobývacího prostoru, odstavné, manipulační, prodejní, skladové a/nebo výstavní plochy, pohřebiště, změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku (změna kultury), pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami, a úpravy pozemku, která mají vliv na schopnost vsakování vody.

Změny, které naopak povolení nevyžadují, jsou terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemku, který nemá společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, odstavné, manipulační, prodejní, skladové a/nebo výstavní plochy do 300 m2, která neslouží pro skladování hořlavých látek nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí, nebo se zvláště nebezpečnými a nebezpečnými látkami podle vodního zákona, změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemků (změn kultury) o výměře do 300 m2, terénní úpravy v přirozeném korytu vodního toku a na pozemcích sousedících s ním, kterou se podstatně nemění přirozené koryto vodního toku, úpravy pozemku, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedená na pozemku stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, není v rozporu s územně plánovací dokumentací a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, plochy určené k ničení výbušnin, pokud nejsou stavbou. Toto ustanovení se nepoužije, pokud jde o území, pro které je vydán plán území s archeologickými nálezy, jde o záměry EIA, jedná se o záměr ve zvláště chráněném území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, popřípadě jde o záměr v chráněném ložiskovém území.

     Povolení změny využití území

V povolení změny využití území stavební úřad určí nový způsob užívání pozemku a stanoví podmínky jeho využití. Povolení změny využití území obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a základních náležitostí rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona také katastrální území, parcelní čísla a druh pozemku podle katastru nemovitostí, kterého se změna využití týká, a plošné vymezení a určení nového využití území. Povolení změny využití území lze vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení, přičemž se ustanovení stavebního zákona o zrychleném řízení použije obdobně.

     Dělení nebo scelení pozemků

Povolení dělení nebo scelení pozemků, dříve vydávané územním rozhodnutím, může stavební úřad vydat pouze na základě žádosti podané vlastníky všech dotčených pozemků, které mají být předmětem povolení nebo alespoň jedním z vlastníků s doložením souhlasu ostatních vlastníků dotčených pozemků (ustanovení § 187 o souhlasu vlastníka se na souhlas vlastníků dotčených pozemků použije obdobně). V případě veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření lze povolení dělení nebo scelení pozemků vydat i na základě žádosti stavebníka; v takovém případě se vždy nařídí veřejné ústní jednání. K žádosti o povolení dělení nebo scelení pozemků se namísto projektové dokumentace přikládá celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelení pozemků s vyznačením přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům, a to buď přes pozemek nebo stavbu stejného vlastníka, nebo na základě jiného věcného práva k cizímu pozemku nebo stavbě. Vydání povolení dělení nebo scelení pozemků je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, pokud jsou podmínky pro dělení nebo scelení pozemků dány územním plánem, regulačním plánem nebo rozhodnutím podle jiného právního předpisu. Povolení dělení nebo scelování pozemků se nevydává, pokud je dělení nebo scelování schváleno pozemkovými úpravami.

Specifický režim je novelou [2023] stanoven pro dělení a scelování pozemků v případě staveb dopravní infrastruktury. K žádosti o dělení nebo scelení pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících se nedokládá dopravní napojení na veřejně přístupnou komunikaci. V rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků pro stavby dálnic, silnic I. třídy, drah, leteckých staveb a staveb s nimi souvisejících stanoví stavební úřad podmínku zřízení napojení nově vzniklých pozemků na veřejně přístupnou komunikaci.

     Povolení dělení nebo scelování pozemků

V povolení dělení nebo scelování pozemků stavební úřad stanoví podmínky pro dělení nebo scelení pozemků. Není-li třeba stanovit podmínky pro dělení nebo scelení pozemků, je vydání povolení dělení nebo scelení pozemků prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.

Povolení dělení nebo scelení pozemků obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu také katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, jichž se dělení nebo scelení týká, a určení nových hranic pozemků s vyznačením přístupu z veřejně přístupné pozemní komunikace ke každému pozemku. Toto povolení dělení nebo scelení pozemků platí na dobu neurčitou. Povolení pozbývá platnosti dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého záměru upouští.

     Stanovení ochranného pásma

Vymezení ochranného pásma a stanovení podmínek bylo v minulosti vyhrazeno územnímu řízení a rozhodnutí, nebylo-li již součástí právního předpisu. Podle nové právní úpravy může k ochraně stavby nebo zařízení před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí stavby nebo zařízení před negativními účinky stavby nebo zařízení stavební úřad stanovit ochranné pásmo rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, týká-li se ochranné pásmo blíže neurčeného okruhu osob. Je tu tudíž určitá možnost volby dalšího postupu ve věci samé. Stavební úřad ochranné pásmo nestanoví, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny jiným právním předpisem nebo na jeho základě. Vznik ochranného pásma podle jiného právního předpisu tím není dotčen.

Stavební úřad může stanovit ochranné pásmo stavby nebo zařízení v zájmu ochrany povolované nebo dokončené stavby nebo zařízení na návrh stavebníka nebo vlastníka stavby. Může tak v některých případech učinit i z moci úřední, pokud je to nezbytné k ochraně okolí před negativními účinky stavby nebo zařízení. V ochranném pásmu stavební úřad zakáže nebo omezí podle charakteru nebo negativních účinků chráněné stavby nebo zařízení povolování a provádění některých staveb nebo některé činnosti. Zakázat nebo omezit povolování a provádění některých staveb nebo některé činnosti lze z důvodů ochrany života a zdraví osob nebo zvířat nebo ochrany životního prostředí před negativními účinky staveb nebo zařízení na okolí nebo z důvodu ochrany staveb nebo zařízení před negativními vlivy okolí. Stávající správní praxe při rozhodování v ochranných pásmech ovšem velmi často nerozlišuje mezi samotným chráněným objektem nebo chráněným územím a jeho ochranným pásmem – často tomu tak je v případě památkové péče. Je to, mimo jiné, způsobeno velmi často velmi obecným a nepřesným vymezením v právním předpisu nebo rozhodnutí. Je tudíž žádoucí, aby vymezení podmínek ochranného pásma bylo pokud možno dostatečně přesné a jednoznačné.

     Návrh opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma

K návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma uplatňují dotčené orgány, které hájí veřejné zájmy podle jiných právních předpisů, kterých se ochrana stavby nebo zařízení nebo jejich okolí dotýká, vyjádření do 30 dnů ode dne doručení návrhu. K později uplatněným vyjádřením se nepřihlíží. Připomínky a námitky k návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma lze uplatnit ve lhůtě 30 dnů od jeho zveřejnění, koná-li se veřejné projednání, lze uplatnit připomínky a námitky v rámci koncentrace řízení nejpozději na tomto veřejném projednání.

Námitky proti návrhu opatření obecné povahy mohou podat, kromě vlastníků nemovitostí, popřípadě dalších osob, u nichž je důvodné, že budou přímo dotčeny na svých právech (§ 172 odst. 5 SŘ), také osoby, kterým jsou v návrhu opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma stanoveny povinnosti. Stavební úřad vydá opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma ve lhůtě 90 dnů ode dne zveřejnění návrhu ochranného pásma.

     Opatření obecné povahy nebo rozhodnutí o stanovení ochranného pásma

Opatření obecné povahy nebo výroková část rozhodnutí o stanovení ochranného pásma obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu také:

-  označení chráněné stavby nebo zařízení, anebo označení stavby nebo zařízení, před jejichž negativními účinky ochranné pásmo chrání okolí,

-  katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se ochranné pásmo zřizuje,

-  stanovení zákazů nebo omezení povolování a provádění staveb nebo činností,

-  dobu platnosti opatření obecné povahy nebo rozhodnutí, pokud je možno ji předem stanovit,

-  grafickou přílohu obsahující celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků; u ochranných pásem liniových staveb delších než 1000 m a staveb zvlášť rozsáhlých se doplní uvedené údaje na mapovém podkladě v měřítku 1: 10000 až 1: 50000.

Opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma nabývá účinnosti nejdříve dnem právní moci kolaudačního rozhodnutí, jde-li o stavbu, která jej vyžaduje. U stavby, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí, nebo v případě zařízení stanoví den nabytí účinnosti opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma stavební úřad. Zřizuje-li se ochranné pásmo k povolované stavbě nebo zařízení, je povolení vykonatelné nejdříve dnem vydání opatření obecné povahy o ochranném pásmu této stavby.

Nestanoví-li stavební úřad dobu platnosti opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma, opatření obecné povahy platí po dobu trvání stavby nebo zařízení. Ustanovení o obsahu opatření obecné povahy se na rozhodnutí o stanovení ochranného pásma použijí obdobně.

Opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma lze změnit nebo zrušit na podnět toho, komu z něj vyplývá ochrana nebo povinnost, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem; rozhodnutí o stanovení ochranného pásma lze změnit nebo zrušit na žádost toho, komu z něj vyplývá ochrana nebo povinnost, nebo z moci úřední, vyžaduje-li to veřejný zájem. Z opatření obecné povahy nebo rozhodnutí o stanovení ochranného pásma může stavební úřad na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost, povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s účelem ochranného pásma.

     Rámcové povolení

Rámcovým povolením se rozumí povolení v případě staveb v areálu jaderného zařízení, včetně staveb souvisejících, nebo u záměrů v působnosti jiného stavebního úřadu (MO, MV). Pro řízení o vydání rámcového povolení se využijí ustanovení o řízení o povolení záměru, pokud stavební zákon nestanovuje v konkrétním případě jinak. Vyloučeno je použití ustanovení o zrychleném řízení, o změně záměru před dokončením a ustanovení o kontrolní prohlídce (o kontrolních prohlídkách). Při posuzování záměru se ochrana veřejných zájmů uplatní pouze v rozsahu rámcového povolení.

Rámcové povolení není povolením záměru samým a neumožňuje tudíž jeho provedení. Požadavky tohoto zákona související s provedením a provozem záměru se pro rámcové povolení nepoužijí. Provedení záměru se povolí povolením záměru, které lze vydat jen za podmínek a v souladu s rámcovým povolením stavebního úřadu. Jiný stavební úřad může povolit stavbu pouze na základě rámcového povolení vydaného krajským stavebním úřadem.

Účastníky řízení o povolení záměru, pro který bylo vydáno rámcové povolení, a který slouží nebo má sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nebo pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních složek, jsou stavebník, vlastník pozemku a osoby, které mohou být přímo dotčeny na svých právech. Na stanovení doby platnosti rámcového povolení se použije přiměřeně ustanovení o platnosti rozhodnutí o povolení záměru. Platnost rámcového povolení nezaniká, pokud je v době jeho platnosti vydáno povolení záměru.

     Rozsah povolení

Rámcovým povolením pro stavby v areálu jaderného zařízení a pro stavby v působnosti jiného stavebního úřadu stavební úřad pouze vymezí stavební pozemek a v jeho rámci stanoví skladbu, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech, zejména vnější půdorys­né a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu a limitní hodnoty pro vstupy a výstupy. Rámcové povolení se nevydává pro záměry, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pro stavby pro účely Vězeňské služby České republiky a jejích organizačních složek, a které se nachází v prostorech existujících staveb, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru. Účastníky řízení o povolení záměru pro záměry podle věty první jsou stavebník, vlastník pozemku a osoby, které mohou být přímo dotčeny na svých právech. Rámcovým povolením pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a nenachází se v prostorech existujících staveb, stavební úřad pouze vymezí stavební pozemek a stanoví účel staveb.

     Obsah rámcového povolení

Rámcové povolení pro stavby v areálu jaderného zařízení a pro záměry v působnosti jiného stavebního úřadu ve výrokové části obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu:

-    vymezení areálu jako stavebního pozemku,

-    katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se soubor staveb umisťuje,

-    stanovení skladby, druhu a účelu staveb,

-    stanovení minimálních odstupových vzdáleností staveb umisťovaných od hranice areálu, popřípadě od sousedních staveb mimo areál,

-    vymezení maximální výměry zastavěných ploch pro umístění staveb v areálu jaderného zařízení a maximálního výškového omezení staveb uvnitř areálu jaderného zařízení,

-    stanovení rámcových podmínek napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, zejména míst napojení a kapacit, limitních požadavků na vstupy a výstupy nezbytné pro realizaci a provoz areálu, a to kapacitních a časových maxim povolených vstupů, například vody, energie a skladovaného paliva, a kapacitních a časových maxim povolených výstupů, například odpadních vod, odpadů, emisí a imisí,

-    vymezení území dotčeného vlivy stavby,

-    podle potřeby stanovení dalších podmínek pro projektovou přípravu stavby,

-    u dočasných staveb stanovení lhůty pro jejich odstranění.

U záměrů v působnosti jiného stavebního úřadu, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, obsahuje rámcové povolení ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu:

-    vymezení stavebního pozemku,

-    katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí,

-    stanovení účelu staveb.

     Změna záměru před dokončením

Obdobně jako dosud je koncipována změna záměru před jeho dokončením, jíž se rozumí změna v provádění záměru oproti jeho povolení nebo oproti dokumentaci pro povolení stavby ověřené stavebním úřadem. Změnu záměru před dokončením lze realizovat jen na základě povolení. O žádosti stavebníka o změnu záměru před dokončením rozhodne stavební úřad, který záměr povolil. I v tomto případě však platí, že nepodstatné odchylky od ověřené projektové dokumentace, při kterých se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby a nedochází k ovlivnění požární bezpečnosti, se nepovažují za změnu stavby a projednávají se v kolaudačním řízení.

V žádosti o změnu záměru před dokončením stavebník kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede popis změn a připojí dokumentaci pro povolení záměru s vyznačením zamýšlených změn a připojí JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí dotčených orgánů v rozsahu, v jakém se změna záměru dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem. Nedotýká-li se změna záměru práv účastníků řízení, s výjimkou stavebníka, ani chráněných veřejných zájmů a nepodléhá-li posouzení vlivu na životní prostředí, může stavební úřad vydat povolení jako první úkon stavebního úřadu v řízení.

     Řízení o odvolání

Ustanovení o odvolání výrazně posilují – proti znění stávajícího stavebního zákona i proti znění správního řádu, a dle našeho názoru zcela důvodně a správně – apelační princip. Právě „ping pong“, kterým procházela a procházejí řízení v současnosti podle zažité správní praxe (rozhodnutí je zrušeno a vráceno zpět k novému projednání a rozhodnutí), představuje jednu z největších překážek ekonomie řízení. Dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí vydané v řízení o žádosti je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní, přičemž je pro vydání rozhodnutí vázán týmiž lhůtami, jako správní orgán prvoinstanční v řízení o povolení záměru.

Není-li stavebním zákonem stanoveno jinak, užijí se na řízení o odvolání ustanovení o řízení o povolení záměru s výjimkou ustanovení o zrychleném řízení.

Je-li odvolání podáno účastníkem řízení, který udělil souhlas s povolením záměru, odvolací správní orgán nepřihlíží k části obsahu odvolání, která směřuje proti tomu, s čím účastník řízení souhlasil, ledaže byla proti podobě odsouhlasené provedena v záměru změna. Odvolací správní orgán nepřihlíží také k odvolacím námitkám, které mohl odvolatel uplatnit dříve (tato skutečnost byla součástí i stávající právní úpravy, avšak zpravidla nebyla naplňována; nezbývá než doufat, že se tato rozhodovací praxe změní). Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem, který je stranou plánovací smlouvy, pokud je obsah odvolání v rozporu s tím, k čemu se odvolatel v plánovací smlouvě zavázal.

Odvolací správní orgán dále nepřihlíží k části obsahu odvolání, které bylo podáno odvolatelem podle zvláštního právního předpisu (zapsané spolky), a to v rozsahu, v jakém se projednávaný záměr nedotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem, který zakládá jeho účastenství v řízení podle tohoto zákona.

Podkladem pro vydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí DESÚ je také vyjádření MZd (další nový dotčený správní orgán) a v případě vyhrazených staveb pro nakládání s výbušninami a týkajících se otvírky, přípravy a dobývání ložisek nerostného bohatství i Českého báňského úřadu (ČBÚ), ve kterém posoudí splnění podmínek pro ochranu veřejných zájmů v jejich působnosti v rozhodnutí DESÚ.

     Kontrolní prohlídka

Oproti stávající právní úpravě je poněkud odchylně koncipován systém kontrolních prohlídek stavby. Od aktivního působení stavebníka a projektanta se přesouvá aktivita na stavební úřad, který podle okolností, zejména charakteru záměru (stavby), jeho složitosti a dalších kritérií, může v povolení stavby, povolení odstranění stavby, rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, v zakazujícím opatření nebo v opatření k nápravě stanovit povinnost strpět provedení kontrolních prohlídek, pokud je to nezbytné pro zjištění, zda stavebník při výstavbě nebo odstraňování postupuje v souladu s povolením nebo rozhodnutím.

Průběh kontrolních prohlídek určuje stavební úřad, na jehož výzvu jsou povinny se kontrolní prohlídky zúčastnit též další osoby. O průběhu kontrolní prohlídky pořídí stavební úřad protokol, který kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje též skutková zjištění. Protokol obdrží všichni účastníci kontrolní prohlídky. Ustanovení správního řádu o protokolu (§ 18) a pokutě (§ 62) platí obdobně. Při kontrolní prohlídce se nepostupuje podle kontrolního řádu. Podrobnosti rozsahu kontrolní prohlídky stanoví prováděcí právní předpis.

     Řízení o výjimce z požadavků na výstavbu

Důležité

!

     Novinkou této právní úpravy jsou náležitosti postupu stavebního úřadu při povolování výjimek, jak je předvídá stavební zákon v části o stavebním právu hmotném jak pro územně technické, tak pro stavebně technické podmínky. Je-li k povolení záměru nezbytná výjimka z požadavků na výstavbu, rozhoduje o výjimce stavební úřad v zájmu rychlosti a ekonomie řízení v řízení o povolení záměru samém. Žádost o výjimku z požadavků na výstavbu je součástí žádosti o povolení záměru a obsahuje uvedení, o jakou výjimku se žádá, a její odůvodnění.

     Náhrada za škodu

Důležité

!

     Novým ustanovením je náhrada škody vlastníkovi pozemku, stavby nebo zařízení, jehož práva k pozemku, stavbě nebo zařízení byla stanovením ochranného pásma omezena a byla mu tím způsobena škoda, přičemž náhradu je povinen poskytnout ten vlastník, pro jehož stavbu nebo zařízení bylo ochranné pásmo stanoveno.

Vlastníkovi pozemku, stavby nebo zařízení, kterému vznikla škoda v důsledku zrušení nebo změny rozhodnutí o povolení záměru stavebním úřadem z moci úřední v řízení o povolení veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu záměru v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění dluhu. Povinnost k náhradě má v těchto případech obec, kraj nebo stát, jejichž orgány daly podnět ke zrušení nebo změně rozhodnutí o povolení záměru z moci úřední. Náhrada se poskytuje primárně jako relutární (v penězích), avšak místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout vlastníkovi jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno.

     Řízení o užívání

V ustanoveních o užívání jsou upraveny podrobněji podmínky pro provedení závěrečných kontrolních podmínek stavby a provedení kolaudace, dále podmínky a náležitosti zkušebního provozu a předčasného užívání stavby. Předchozí stavební zákon i na poli ukončení stavebního procesu experimentoval s různými druhy oznámení o užívání stavby, kolaudačního souhlasu, aby se posléze vrátil ke kolaudačnímu řízení. Nová právní úprava tento návrat potvrzuje.

Pokud není stanoveno jinak, postupuje se při vydání kolaudačního rozhodnutí, povolení změny v užívání stavby nebo povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby obdobně podle ustanovení o úkonech před zahájením řízení a o řízení o povolení záměru.

     Kolaudační řízení

Kolaudačním řízením se ukončuje proces výstavby a zahajuje se etapa užívání stavby, to jest dalšího životního cyklu. Součástí postupů v souvislosti s ukončováním výstavby, to jest zejména prověřování, zda byla stavba provedena v souladu s vydanými povoleními a v souladu s ověřenou projektovou dokumentací, je rovněž uvádění stavby do provozu a užívání (tedy také zkušebního provozu a předčasného užívání).

     Kolaudace (obr. 24)

Stavbu, která vyžaduje povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí a jen k účelu vymezenému v tomto rozhodnutí. Kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou staveb pro bydlení, podzemních staveb, staveb garáží a změn staveb, při nichž se nemění půdorys a objem a nezasahuje se do nosných konstrukcí. Stavbu, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí, lze užívat ihned po dokončení, a to pouze v souladu s účelem vymezeným v povolení stavby. Dokončení stavby je stavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. Účastníky kolaudačního řízení jsou stavebník a vlastník stavby.

V oznámení stavebník uvede:

-    číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku,

-    identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje.

Drobnou stavbu lze užívat jen k účelu, ke kterému je určena svým charakterem.

Novelou [2023] byl stavební úřad zmocněn po oznámení dokončení stavby vyzvat obec k přidělení čísla, vznikla-li stavba, která nevyžaduje kolaudační rozhodnutí a která musí být podle jiného právního předpisu označena číslem (zákon o obcích).

     Žádost a posuzování žádosti

Žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační číslo stavby, předpokládaný termín dokončení stavby a popis odchylek od dokumentace pro povolení stavby.

Součástí žádosti je:

-    dokumentace pro povolení stavby s vyznačením odchylek, došlo-li k nepodstatné odchylce oproti ověřené projektové dokumentaci,

-    údaj o poloze definičního bodu stavby, a jde-li o budovu, údaj o adresním místě,

-    číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení nebo scelení pozemku,

-    JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem,

-    vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy,

-    vyhodnocení zkušebního provozu, pokud byl nařízen nebo povolen,

-    geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby technické a dopravní infrastruktury nebo identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje, nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje,

-    průkaz energetické náročnosti budovy, je-li vyžadován jiným právním předpisem.

V kolaudačním řízení stavební úřad posoudí, zda skutečné provedení stavby, popřípadě její části, kterou lze užívat samostatně, je v souladu s povolením. Stavební úřad posoudí nepodstatné odchylky od ověřené projektové dokumentace pro povolení stavby. Nemění-li se jimi půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje-li se do nosných konstrukcí stavby, nemění-li se způsob užívání stavby a nedochází-li k negativnímu ovlivnění požární bezpečnosti, stavební úřad k těmto odchylkám nepřihlíží. Dojde-li během provádění stavby ke změně technických norem nebo jiných technických předpisů, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace pro povolení stavby ověřena stavebním úřadem.

     Závěrečná kontrolní prohlídka

V kolaudačním řízení stavební úřad provede závěrečnou kontrolní prohlídku dokončené stavby, je-li to nezbytné pro ověření skutečného provedení stavby. Závěrečná kontrolní prohlídka se neprovádí u podzemní stavby energetických sítí technické infrastruktury s výjimkou kolektorů a rozvodného tepelného zařízení podle energetického zákona; to neplatí, jde-li o vybrané energetické stavby podle liniového zákona. Závěrečná kontrolní prohlídka musí být provedena do 30 dnů od podání úplné žádosti nebo ode dne doplnění nebo odstranění vad žádosti, neobsahovala-li žádost všechny povinné náležitosti nebo trpěla-li vadami. O termínu závěrečné kontrolní prohlídky musí být účastníci řízení vyrozuměni nejméně 10 dnů přede dnem jejího konání. Zásadní změnou oproti dosavadnímu stavu je povinnost stavebního úřadu vyzvat k účasti na závěrečné kontrolní prohlídce i hlavního projektanta.

Je-li k žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí přiložen odborný posudek autorizovaného inspektora o ověření souladu skutečného provedení stavby s jejím povolením a její způsobilosti k užívání, stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky.

Vznikla-li realizací stavba, která musí být podle jiného zákona označena číslem, stavební úřad po provedení závěrečné kontrolní prohlídky vyzve příslušnou obec k přidělení čísla.

     Kolaudační rozhodnutí

Jsou-li splněny podmínky podle § 233, stavební úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky vydá kolaudační rozhodnutí, kterým povolí užívání stavby k určenému účelu.

Kolaudační rozhodnutí obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona též:

-    druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,

-    místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí,

-    datum a číslo jednací povolení stavby, na základě kterého byla stavba provedena,

-    údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavby,

-    datum konání a výsledek závěrečné kontrolní prohlídky,

-    vymezení účelu užívání stavby.

Je-li to nezbytné, kolaudační rozhodnutí ve výrokové části dále obsahuje:

-    podmínky pro užívání stavby,

-    podmínky pro odstranění drobných nedostatků zjištěných při kolaudačním řízení, včetně určení přiměřené lhůty k jejich odstranění, nebo

-    podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů.

Pokud stavební úřad závěrečnou kontrolní prohlídku neprovádí, vydá kolaudační rozhodnutí jako první úkon stavebního úřadu v řízení do 15 dnů od podání žádosti. Kolaudační rozhodnutí se doručuje účastníkům řízení a dotčeným orgánům. Kolaudační rozhodnutí lze vydat i pro část stavby, lze-li ji užívat samostatně, pokud to neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.

     Předčasné užívání a zkušební provoz

Před dokončením stavby může stavební úřad povolit předčasné užívání stavby nejdéle na dobu 1 roku, lze-li ji užívat, a pokud to neohrozí bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. O předčasném užívání stavby rozhoduje stavební úřad na žádost stavebníka, ve které stavebník doloží, že nedokončená stavba je předčasně uživatelná. Žádost o povolení předčasného užívání stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění žádosti. Součástí žádosti jsou podklady přikládané k žádosti o kolaudaci, a to v rozsahu podle charakteru stavby. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník k žádosti připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popřípadě sjednané podmínky předčasného užívání stavby; u ostatních staveb navrhne stavebník podmínky předčasného užívání stavby v žádosti. Účastníkem řízení o povolení předčasného užívání stavby je stavebník a vlastník stavby.

Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost dokončené stavby. Zkušební provoz stavební úřad povolí na žádost stavebníka nebo nařídí z moci úřední. Žádost o povolení zkušebního provozu obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění. Součástí žádosti je JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. Stavební úřad nařídí zkušební provoz, pokud byla tato podmínka stanovena v povolení. Stavebník je povinen písemně oznámit stavebnímu úřadu dokončení stavby; součástí oznámení je JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. Účastníkem řízení o povolení nebo nařízení zkušebního provozu je stavebník a vlastník stavby. Po ukončení zkušebního provozu podá stavebník žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.

     Povolení předčasného užívání a zkušebního provozu

Rozhodnutí o povolení předčasného užívání a zkušebního provozu obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a náležitostí rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona:

-    druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční,

-    místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí,

-    datum a číslo jednací povolení stavby, na základě kterého byla stavba provedena,

-    dobu trvání předčasného užívání nebo zkušebního provozu,

-    podmínky pro předčasné užívání stavby, nebo podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do běžného užívání,

-    další podmínky podle zvláštních právních předpisů.

V rozhodnutí o zkušebním provozu stavební úřad určí dobu trvání zkušebního provozu, nejdéle na dobu 1 roku. Stavební úřad, který předčasné užívání nebo zkušební provoz povolil, může na žádost stavebníka, v případě zkušebního provozu i z moci úřední, rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, stanovenou dobu předčasného užívání, nebo dobu trvání zkušebního provozu, prodloužit před jejím uplynutím, nejdéle na dobu 3 let.



     Rekolaudace – změna v užívání stavby

Důležité

!

     Novinkou stavebního zákona je rovněž úprava rekolaudace, jíž se rozumí kolaudace existující stavby pro nový účel užívání. V mnoha případech se jedná o jednoduché změny, k nimž postačuje začasté jen velmi jednoduchý proces. Proto lze změnu v užívání stavby nebo její části povolit na žádost vlastníka stavby novým formátem povolení změny v užívání stavby, pokud taková změna není podmíněna úpravou stavby vyžadující povolení.

Žádost o povolení změny v užívání stavby by měla obsahovat kromě obecných náležitostí podle správního řádu identifikační údaje stavby a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. Součástí žádosti je standardně dokumentace stavby s vyznačením změn vyvolaných změnou v užívání a JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. Okruh účastníků řízení je v tomto případě omezen na vlastníka stavby a osoby, které mohou být povolením změny v užívání stavby přímo dotčeny na svých vlastnických nebo jiných věcných právech. Povolení změny v užívání stavby obsahuje ve výrokové části kromě náležitosti kolaudačního rozhodnutí také dosavadní účel užívání stavby a nový účel užívání stavby.

     Zrychlené řízení o změně v užívání stavby

Stavební úřad může vydat povolení změny v užívání stavby ve zrychleném řízení jako první úkon stavebního úřadu v řízení, jde-li o změnu v užívání stavby, s níž nejsou spojeny vážnější důsledky pro související okolí, to jest zejména, že se nedotýká práv třetích osob, nevyžaduje vydání integrovaného povolení (zákon č. 726/­2002 Sb.), nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz, nevyžaduje stanovení podmínek pro užívání nebo podmínek k zajištění ochrany veřejných zájmů, nebo nezpůsobí změnu kategorie požární bezpečnosti stavby podle jiného právního předpisu. Účastníkem řízení je vlastník stavby.

Součástí žádosti je dokumentace stavby s vyznačením změn vyvolaných změnou v užívání a JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

Dnem nabytí právní moci povolení o změně v užívání stavby se kolaudační rozhodnutí v rozsahu povolené změny ruší. Je-li změna v užívání stavby podmíněna stavební úpravou vyžadující povolení, postupuje se podle příslušných ustanovení zákona obdobně.

     Změna v užívání drobné a jednoduché stavby – povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby

Obdobně jako v předchozím případě se postupuje též při změně v užívání drobné a jednoduché stavby, jak jsou vymezeny v příloze č. 1 a 2. Změnit užívání jednoduché stavby nebo její části s výjimkou staveb pro bydlení, podzemních staveb do 300 m2, staveb garáží a státní pro obytné automobily a obytné přívěsy, jakož i stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí a nemění se jejich vzhled, lze jen na žádost vlastníka stavby povolením o změně v užívání jednoduché stavby, pokud taková změna není podmíněna stavební úpravou záměru vyžadující povolení. To platí také pro drobné stavby, pokud změnou v užívání pozbývají charakteru drobné stavby. Při povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby se použijí obdobně ustanovení o změně v užívání stavby.

Povolení změny v užívání drobné a jednoduché stavby obsahuje ve výrokové části kromě obecných náležitostí podle správního řádu a obecných náležitostí povolení záměru vymezení druhu a účelu stavby, číslo popisné nebo evidenční, místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí, dosavadní účel užívání stavby, nový účel užívání stavby a podmínky pro užívání stavby.

     Pasport stavby

Obdobně jako podle dosud platné právní úpravy je každý vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy se dokumentace nedochovala nebo není v náležitém stavu a stavba byla povolena nebo povolení podle právních předpisů platných při provedení stavby nevyžadovala, je vlastník stavby povinen pořídit pasport stavby. Pokud doklady, z nichž by bylo možné zjistit účel, pro který byla stavba povolena, zachovány nejsou, platí, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním určena. Neplní-li vlastník stavby tuto povinnost, stavební úřad mu nařídí, aby pořídil pasport stavby. Rozhodnutí o nařízení pořízení pasportu stavby se vydává jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Není-li třeba pasport stavby doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad jej standardním postupem ověří.

     Odstraňování staveb a terénních úprav (obr. 25)

Důležité

!

     Odstraňování staveb přichází v úvahu ze dvou základních důvodů, a to:

-    povolením na žádost vlastníka, resp. stavebníka, přestane-li stavba plnit svůj účel, popřípadě je-li v takovém technickém stavu, že není její další existence ekonomicky důvodná;

-    nařízením ex offo, byla-li stavba pořízena v rozporu s dokumentací a vydaným povolením (popřípadě – až dosud – i zcela bez oprávnění), nebo dospěl-li stav stavby do situace havarijní, ohrožující zdraví, životy a majetek.

Zásadním problémem odstraňování staveb však v minulosti nebyla neochota stavebních úřadů vydat takové rozhodnutí, které by bylo nepochybně v řadě případů důvodné, nýbrž skutečnost týkající se výkonu rozhodnutí, neboť náklady spojené s odstraněním stavby, odmítl-li vlastník stavbu odstranit, nesla obec, jíž byl stavební úřad součástí. Náklady spojené s odstraněním stavby však v mnoha případech překračovaly možnosti těchto obcí, obdobně jako případné vymáhání plateb za provedené odstranění stavby soudní cestou (drahou a zdlouhavou).

Určitým problémem je také skutečnost, že stavební úřad často zjistí porušení schválené dokumentace a odchylku od vydaného povolení při provádění kontrolní prohlídky stavby. V takovém případě obvykle provádění stavby zastaví; nicméně

Zároveň však nutno připomenout nálezy Ústavního soudu týkající se odstraňování staveb, v nichž tento soud opakovaně nabádá správní orgány, aby pečlivě zvažovaly rozhodované případy nepovolených staveb, aby ctily vlastnická práva a pokud možno omezovaly takové drastické zásahy do nich, jestliže stavba byla provedena řádně a v dobré víře.

Pro terénní úpravy a zařízení se ustanovení této části stavebního zákona užijí obdobně. Pokud není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o povolení odstranění stavby a v řízení o nařízení odstranění stavby obdobně podle ustanovení o úkonech před zahájením řízení a o řízení o povolení záměru.

     Řízení o povolení odstranění – podmínky odstraňování staveb

Stavbu, která podléhá povolení nebo obsahuje azbest, je možné odstranit pouze na základě povolení odstranění stavby; účastníkem řízení o povolení odstranění je vlastník pozemku, na němž se odstraňovaná stavba nachází, vlastník stavby a další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být odstraňováním stavby přímo dotčena. Nejde-li o stavbu v památkové rezervaci, památkové zóně nebo o stavbu, v níž je obsažen azbest, a zároveň se žádost nedotýká vlastnických nebo jiných věcných práv třetích osob a není třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad na základě úplné žádosti vydá povolení odstranění jako první úkon stavebního úřadu v řízení.

Jedná-li se o stavbu nacházející se v památkové rezervaci, památkové zóně nebo o stavbu, v níž je obsažen azbest, a dotýká-li se zároveň žádost vlastnických nebo jiných věcných práv třetích osob a je třeba stanovit podmínky pro odstranění stavby nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad žádost o povolení odstranění stavby projedná.

Žádost o povolení odstranění stavby kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje:

-  předpokládaný termín započetí a ukončení bouracích prací a způsob jejich provádění,

-  identifikaci sousedních pozemků a staveb nezbytných k provedení bouracích prací a

-  informaci o tom, zda jde o stavbu, v níž je obsažen azbest nebo lze přítomnost azbestu očekávat;

součástí žádosti je dokumentace jednak pro odstranění stavby, jednak nezbytné doklady, zejména JES, koordinované (závazné) stanovisko, (závazné) stanovisko, popřípadě vyjádření nebo podmiňující rozhodnutí dotčeného orgánu, je-li vyžadováno tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.

Povolení odstranění stavby obsahuje standardní součásti rozhodnutí podle správního řádu, to jest výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Ve výrokové části musí být kromě obecných náležitostí podle správního řádu uveden druh, účel stavby, parcelní číslo a katastrální území, ve kterém se stavba nachází, číslo popisné nebo evidenční, pokud bylo přiděleno, lhůta pro odstranění stavby, postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, a provozu na přilehlých komunikacích, podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů, povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele, který bude práce provádět, nebo jméno, příjmení, datum narození a adresu místa trvalého pobytu, a nemá-li ji, adresu bydliště osoby, která bude vykonávat stavební dozor při svépomocném provádění bouracích prací u stavby, která nevyžaduje povolení, povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky, úpravu pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení zeleně.

V případě staveb odstraňovaných na základě žádosti stavebníka, který potřebuje odstranit stavbu pro výstavbu novou, může být rozhodnutí o povolení odstranění stavby součástí rozhodnutí o povolení záměru.

     Řízení o nařízení odstranění stavby

Důležité

!

     Z úřední povinnosti nařídí stavební úřad stavebníkovi nebo vlastníkovi stavby odstranit stavbu:

-    pokud svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav, nejde-li o kulturní památku,

-    je prováděna nebo byla provedena bez povolení podle tohoto zákona anebo v rozporu s ním,

-    je prováděna nebo byla provedena na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno,

-    nevyžaduje povolení, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy,

-    jde o stavbu, u které uplynula stanovená doba trvání, aniž byla do skončení této doby podána žádost o prodloužení doby trvání stavby,

-    jde o stavbu, která nebyla dokončena v době platnosti povolení,

-    jde o stavbu, která nebyla obnovena do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu nebo do 10 let ode dne nabytí právní moci povolení obnovy stavby.

Účastníkem řízení o nařízení odstranění je vlastník stavby a stavebník jakožto „povinný“, vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, a další osoby, jejichž vlastnická práva k sousednímu pozemku nebo stavbě mohou být odstraňováním nebo odstraněním stavby přímo dotčena. Stavební úřad oznámí zahájení řízení o odstranění stavby a vyzve povinného k předložení dokumentace pro odstranění stavby a JES, koordinovaného (závazného) stanoviska, (závazného) stanoviska, popřípadě vyjádření nebo podmiňujícího rozhodnutí dotčeného orgánu, jsou-li vyžadována tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, nejde-li o opakované řízení a nové povolení stavby.

Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě dokumentaci pro odstranění stavby, stavební úřad ji opatří na jeho náklady; o tom musí být povinný poučen. Po předložení dokumentace pro odstranění stavby, včetně JES, koordinovaného (závazného) stanoviska, (závazného) stanoviska, popřípadě vyjádření nebo podmiňujícího rozhodnutí dotčeného orgánu, nebo po jejím opatření stavebním úřadem, stavební úřad oznámí zahájení řízení o nařízení odstranění stavby ostatním účastníkům řízení a stanoví lhůtu pro podání námitek.

     Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby

Rozhodnutí o nařízení odstranění stavby musí kromě standardních součástí správního rozhodnutí (výroku, odůvodnění a poučení o odvolání) obsahovat ve výrokové části (kromě obecných náležitostí výroku) druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční, místo stavby s uvedením parcelního čísla pozemku a katastrálního území podle katastru nemovitostí, postup a způsob provedení bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, a provozu na přilehlých komunikacích, podmínky, kterými se podle potřeby zajistí dodržení technických předpisů a ochrana veřejných zájmů, povinnost oznámit před zahájením bouracích prací název a sídlo stavebního podnikatele, který bude práce provádět, povinnost oznámit určité stadium bouracích prací stavebnímu úřadu pro provedení kontrolní prohlídky, povinnost zajistit úpravu pozemku po odstranění stavby podle jeho původního účelového určení, nezávadné odvádění povrchových vod a vysázení zeleně a lhůtu pro odstranění stavby.

V rozhodnutí může stavební úřad též uložit povinnému předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení nebo ke kompenzaci případných negativních důsledků na zájmy chráněné podle zákona nebo jiných právních předpisů. Nepředloží-li povinný ve stanovené lhůtě návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, stavební úřad jej opatří na náklady povinného; o tom musí být povinný poučen. O nařízení odstranění stavební úřad vyrozumí nájemce bytů a nebytových prostor informací umístěnou na místě stavby před provedením odstranění.

     Obnovení předcházejícího stavu stavby a odstranění stavby na základě rozhodnutí soudu

Při nařízení obnovy předcházejícího stavu stavby, u které byly bez povolení anebo v rozporu s ním provedeny stavební úpravy, postupuje stavební úřad podle ustanovení o odstranění stavby přiměřeně. Pokud rozhodl o odstranění stavby soud, může stavební úřad z moci úřední nebo na žádost toho, komu soud odstranění stavby uložil, rozhodnutím stanovit podmínky pro odstranění stavby, přičemž je toto rozhodnutí prvním úkonem stavebního úřadu v řízení. Náklady na odstranění nese povinný nebo ten, komu soud odstranění stavby uložil.

     Postupy související s řízením o nařízení odstranění stavby

Stavbu provedenou bez povolení nebo v rozporu s ním může stavební úřad dodatečně povolit. Avšak pouze v případě, že povinný o dodatečné povolení požádal a že splnil podmínky pro jeho vydání. V takovém případě stavební úřad stavbu provedenou na základě povolení podle tohoto zákona, které bylo zrušeno, povolí novým rozhodnutím v opakovaném řízení, splní-li povinný podmínky pro jeho vydání. Stavbu nevyžadující povolení, ale prováděnou nebo provedenou v rozporu s právními předpisy stavební úřad nenařídí odstranit, pokud povinný uvedl stavbu do souladu s právními předpisy.

U dočasné stavby, u které uplynula stanovená doba trvání, může stavební úřad prodloužit dobu trvání této stavby, pokud do skončení doby trvání stavby nebo do 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby byla podána žádost o prodloužení doby trvání stavby a povinný splní podmínky pro vydání povolení prodloužení doby trvání stavby.

Účastníkem řízení je v těchto případech povinný, vlastník pozemku, na němž se nachází stavba, která má být odstraněna, a případně další osoby, jejichž vlastnická nebo jiná věcná práva k sousednímu pozemku nebo stavbě by mohla být rozhodnutím přímo dotčena.

     Dodatečné povolení

Obdobně jako v současně platné právní úpravě stavební úřad v oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby poučí povinného o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. V případě, že ve stanovené lhůtě nebude žádost podána, nelze stavbu dodatečně povolit. Žádost o dodatečné povolení stavby obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu náležitosti v rozsahu jako k povolení stavby; proto se v řízení o dodatečném povolení ustanovení o řízení o povolení záměru použijí obdobně. Řízení o dodatečném povolení stavby je součástí řízení o nařízení odstranění stavby.

Byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, platí, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Byla-li žádost o dodatečné povolení zamítnuta, nelze podat žádost o vydání nového rozhodnutí.

Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se předchozí podmínka za splněnou. Stavbu lze dodatečně povolit, pokud jsou splněny podmínky stanovené stavebním zákonem pro posouzení záměru. Zároveň musí povinný prokázat, že stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu a že uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena. Dodatečné povolení obsahuje náležitosti povolení stavby nebo zařízení. Je-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví v povolení podmínky pro její dokončení. Je-li předmětem dodatečného povolení stavba již dokončená, může stavební úřad po ověření splnění podmínek obsahu žádosti a posouzení žádosti na žádost povinného současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje.

Nelze-li stavbu dodatečně povolit, stavební úřad žádost o dodatečné povolení zamítne a nařídí odstranění stavby.

     Opakované řízení a nové povolení

Za žádost o nové povolení stavby se považuje žádost, na základě které bylo vydáno následně zrušené povolení; doplnění podkladů stavební úřad požaduje pouze v rozsahu nezbytném pro opakované projednání stavby, přičemž se pro opakované řízení obdobně použijí ustanovení o řízení o povolení záměru. Lhůta pro vydání rozhodnutí v opakovaném řízení začíná běžet dnem následujícím po nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí. Stavební úřad, který rozhodl v posledním stupni, uvědomí stavební úřad, který rozhodl v prvním stupni, o zrušení rozhodnutí o povolení stavby. Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba povolena, stavební úřad žádost zamítne a nařídí odstranění stavby.

Stavba se v opakovaném řízení povolí, pokud povinný prokáže splnění podmínek pro posouzení žádosti o vydání povolení. Nejsou-li tyto podmínky splněny, lze stavbu povolit jen tehdy, pokud povinný jednal v dobré víře a pokud by nařízením odstranění stavby vznikla třetím osobám nebo veřejnému zájmu újma, která by byla ve zjevném nepoměru k újmě vzniklé nenařízením odstranění stavby. Nové povolení obsahuje náležitosti povolení stavby.

Je-li předmětem nového povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení. Je-li předmětem nového povolení dokončená stavba, může stavební úřad po ověření splnění podmínek obsahu žádosti a posouzení žádosti v řízení o užívání na žádost povinného současně vydat kolaudační rozhodnutí, pokud stavba takové rozhodnutí vyžaduje. Je-li předmětem nového povolení dokončená stavba, pro kterou bylo před zrušením povolení vydáno kolaudační rozhodnutí, vydá stavební úřad současně po ověření splnění podmínek žádosti a posouzení žádosti v řízení o užívání na žádost povinného nové kolaudační rozhodnutí; původní kolaudační rozhodnutí pozbývá platnosti dnem nabytí právní moci nového kolaudačního rozhodnutí nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o nařízení odstranění stavby v případě, že nové povolení nelze vydat.

     Povolení prodloužení doby trvání stavby v případě staveb s omezením doby trvání (stavby dočasného charakteru)

Žádost o povolení prodloužení doby trvání stavby musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat též náležitosti stanovené jako podmínky a náležitosti žádosti v řízení o povolení záměru. Ustanovení o řízení o povolení záměru se v tomto případě použijí obdobně. Prodloužení doby trvání stavby lze povolit, pokud povinný prokáže, že splnil podmínky předepsané pro posouzení žádosti. Povolení prodloužení doby trvání stavby obsahuje náležitosti povolení stavby. Nelze-li vydat povolení o prodloužení doby trvání stavby, stavební úřad žádost o povolení zamítne a nařídí odstranění stavby.



     Společná ustanovení k části šesté

Jednou z velmi podstatných podmínek efektivity výkonu rozhodnutí, a to zejména v souvislosti s nařízeným odstraněním stavby, je možnost přenesení části nebo celých nákladů s odstraněním stavby vynaložených. Stávající systém působil nefunkčně, neboť v současnosti nese náklady obec, jejíž součástí je stavební úřad. Náklady spojené s odstraněním stavby však mnohdy zásadně překračovaly rozpočtové možnosti těchto obcí.

Podle novelizovaného ustanovení [2023] může ministerstvo na žádost stavebního úřadu uhradit účelně vynaložené náklady vzniklé při provedení náhradního výkonu rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo terénní úpravy, pokud stavební úřad usnesením podle § 119 odst. 4 správního řádu uložil povinnému zaplatit předem potřebné náklady na provedení exekuce a povinný tyto náklady nezaplatil.

Žádost musí obsahovat:

-    rozhodnutí o nařízení odstranění stavby,

-    exekuční příkaz, na jehož základě stavební úřad pověřil jinou osobu odstraněním stavby nebo terénní úpravy,

-    usnesení podle § 119 odst. 4 správního řádu, kterým stavební úřad uložil povinnému zaplatit potřebné náklady na provedení exekuce, a

-    daňový doklad o výši nákladů na odstranění stavby nebo terénní úpravy.

Uhradilo-li ministerstvo účelně vynaložené náklady, uloží poprovedení náhradního výkonu rozhodnutí povinnému zaplatit ministerstvuúhradu těchto nákladů.

     Mimořádné postupy

Mimořádnými postupy se rozumí postupy, při nichž se v plném rozsahu neuplatňují základní, výše popsaná procesní pravidla, a to s ohledem na mimořádnou závažnost nastalé situace. Jedná se o mimořádná opatření při živelní pohromě nebo závažné havárii a obnovu při zničení stavby mimořádnou událostí. Podle ustanovení o mimořádných postupech však nelze postupovat v případě, byla-li mimořádná událost zapříčiněna zaviněným konáním nebo opomenutím stavebníka nebo vlastníka pozemku nebo stavby.

     Mimořádné opatření

Od stavebním zákonem předepsaných postupů se lze odchýlit jen ve zcela výjimečných případech, především je-li při bezprostředně hrozící živelní pohromě nebo závažné havárii třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události. Mimořádné opatření na stavbě nebo pozemku spočívající podle okolností i v provádění staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází bezprostředně hrozícím důsledkům mimořádné události, čelí jejím účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo zdraví osob, popřípadě jiným škodám, může být zahájeno bez předchozího povolení podle tohoto zákona. Stavebník je však povinen neprodleně stavebnímu úřadu oznámit, že takové mimořádné opatření provádí.

Je-li nutné pro zmírnění následků nebo odvrácení dopadů mimořádné události provést nebo odstranit stavbu nebo terénní úpravu, může stavební úřad na základě oznámení stavebníka rozhodnout o tom, že od vydání povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění upouští, popřípadě že obsah žádosti o povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění a jejích příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro povolení omezuje, popřípadě že lze některé podklady pro vydání povolení o povolení stavby nebo zařízení, povolení změny využití území nebo povolení odstranění předložit až dodatečně, a to ve lhůtě stanovené stavebním úřadem. Tato rozhodnutí může stavební úřad vydat jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá, z pochopitelných důvodů, odkladný účinek.

     Obnova

Stavbu nebo terénní úpravu zničenou nebo poškozenou mimořádnou událostí lze obnovit podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, na základě oznámení stavebníka nebo na základě povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy. Pokud o to stavebník nebo vlastník stavby nebo pozemku požádá, stavební úřad mu kopii původního povolení a dokumentace bezodkladně poskytne, má-li ji v dispozici. Toto ustanovení se dostalo do stavebního zákona v souvislosti s několika událostmi posledních let, při nichž byly zničeny stavby mimořádnou událostí, a ačkoliv byly k dispozici původní projekty i rozhodnutí, byla řízení o umístění i povolení stavby vedena zcela zbytečně znovu.

Nastane-li taková událost, stavebník oznámí stavebnímu úřadu obnovu stavby nebo terénní úpravy podle původního povolení a dokumentace, podle níž byla provedena, do 6 měsíců ode dne, kdy došlo ke zničení nebo poškození stavby nebo terénní úpravy, a v oznámení uvede údaje o stavbě nebo terénní úpravě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací a osobu, která bude činnost provádět. Po oznámení obnovy stavby nebo terénní úpravy může stavebník započít s pracemi směřujícími k obnově stavby nebo terénní úpravy. Pokud obnovení stavby nebo terénní úpravy vyžaduje stanovení podmínek k ochraně veřejných zájmů, vydá stavební úřad příslušné povolení, a to do 30 dnů od oznámení stavebníka, jinak lze obnovu provést na základě oznámení, pokud s ní bude započato do 2 let ode dne oznámení; obnova musí být provedena nejpozději do 10 let ode dne oznámení stavebnímu úřadu. Povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy platí 2 roky ode dne nabytí jeho právní moci. Bylo-li s prováděním obnovy stavby nebo terénní úpravy započato v době platnosti povolení obnovy stavby nebo terénní úpravy, prodlužuje se doba platnosti povolení na 10 let ode dne právní moci povolení. Dokončení staveb, terénních úprav a prací provedených podle této hlavy je stavebník povinen bezodkladně oznámit stavebnímu úřadu; ustanovení o užívání staveb tím nejsou dotčena.

Nastane-li však situace, že obnova stavby nebo terénní úpravy je v rozporu s požadavky jiných právních předpisů, nebo pokud zájem na obnově nepřevýší zájem na zachování nově vzniklého stavu, stavební úřad zakáže stavebníkovi obnovu provést.

     Nález

Obdobně jako v dosavadní právní úpravě je pojednáno téma nepředvídaného archeologický nebo paleontologický nálezu nebo nálezu kulturně cenného předmětu, detailu stavby nebo chráněné části přírody. Ve všech těchto případech je stavebník povinen neprodleně oznámit takovou skutečnost stavebnímu úřadu a zároveň učinit veškerá nezbytná opatření k ochraně nálezu před poškozením nebo zničením. Práce v místě nálezu je povinen přerušit a do stavebního deníku zaznamenat čas a okolnosti nálezu, datum oznámení stavebnímu úřadu a popis provedených opatření. Stavební úřad do 30 dnů od oznámení nálezu a v dohodě s dotčeným orgánem rozhodnutím vydaným na místě nebo rozhodnutím vydaným jako první úkon v řízení stanoví podmínky k ochraně nálezu. Současně může stavební úřad provést ohledání na místě. Na základě oznámení nálezu může stavební úřad v součinnosti s dotčeným orgánem ve veřejném zájmu provést nové řízení a vydat nové povolení záměru.

Ministerstvo kultury může z podnětu dotčeného orgánu státní památkové péče rozhodnout, že jde o nález mimořádného významu, a z moci úřední jej prohlásit za kulturní památku, přičemž nejpozději do 30 dnů od podání podnětu informuje stavební úřad o svém postupu, a popřípadě stanoví požadavky na změnu nebo zrušení vydaného rozhodnutí o povolení stavby. Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v důsledku nového řízení a nového rozhodnutí, a to u dotčeného orgánu nebo v důsledku prohlášení nálezu kulturní památkou u Ministerstva kultury, vše ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok na jejich náhradu zaniká.

Část sedmá

Informační systémy veřejné správy

§ 267

Základní ustanovení

(1) Ministerstvo je správcem informačních systémů veřejné správy55, které umožňují dálkový přístup a slouží k poskytování digitálních služeb56 podle tohoto zákona.

(2) Informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu (dále jen „informační systém stavební správy“) jsou

a)  portál stavebníka,

b)  národní geoportál územního plánování,

c)  evidence stavebních postupů,

d)  evidence elektronických dokumentací,

e)  informační systém identifikačního čísla stavby a

f)  informační systém stavebního řízení.

(3) Informační systémy stavební správy neslouží k výkonu působnosti jiného stavebního úřadu s výjimkou působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra jako dotčených orgánů. Dotčené orgány v případě záměrů v působnosti jiných stavebních úřadů nevyužívají k výkonu své působnosti informační systémy stavební správy. Údaje o stavbách v areálu jaderného zařízení a záměrech v působnosti jiného stavebního úřadu a řízeních s nimi souvisejících se s výjimkou národního geoportálu územního plánování v informačních systémech stavební správy neevidují.

(4) V národním geoportálu územního plánování se údaje podle odstavce 3 vedou a zobrazují v rozsahu údajů poskytnutých Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, zpravodajskými službami České republiky, Policií České republiky, Hasičským záchranným sborem České republiky, Národním bezpečnostním úřadem, Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost a Generální inspekcí bezpečnostních sborů, s ohledem na zajištění obrany, Ministerstvem spravedlnosti, bezpečnosti a utajení jejich činnosti.

(5) Informační systémy stavební správy zajišťují informování účastníků řízení podle části šesté a dotčených osob při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona o změně údajů v nich vedených. Způsob a podmínky informování účastníků řízení a dotčených osob při vydávání opatření obecné povahy podle tohoto zákona stanoví prováděcí právní předpis.

§ 268

Portál stavebníka

(1) Portál stavebníka umožňuje zejména

a)  činit digitální úkony vůči stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona,

b)  podávat žádosti vlastníku veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a poskytovat vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury,

c)  vkládat údaje a dokumenty do národního geoportálu územního plánování, do evidence stavebních postupů, do evidence elektronických dokumentací a do digitální mapy veřejné správy57, poskytovat je a odkazovat na ně.

(2) Ministerstvo zřídí vlastníku veřejné dopravní a technické infrastruktury přístup k datovému rozhraní portálu stavebníka na základě jeho žádosti.

(3) Podrobnosti provozu a datového rozhraní portálu stavebníka stanoví prováděcí právní předpis.

§ 269

Národní geoportál územního
plánování

(1) Národní geoportál územního plánování, který je agendovým informačním systémem, slouží pro

a)  zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti,

b)  zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti,

c)  sledování postupu pořizování územně plánovací dokumentace,

d)  poskytování prostorových dat k plánovanému využití území,

e)  zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisí s územním plánováním a územním rozvojem a která určí ministerstvo, a

f)  další činnosti vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů.

(2) Při výkonu územně plánovací činnosti lze na elektronický dokument vedený v národním geoportálu územního plánování odkázat namísto jeho přiložení.

(3) V národním geoportálu územního plánování jsou v jednotných standardech zveřejňovány vybrané části územně plánovacích dokumentací a vymezení zastavěného území, popřípadě dalších nástrojů územního plánování.

(4) Ministerstvo obrany vkládá do národního geoportálu územního plánování data vztahující se k jeho působnosti v elektronické podobě ve strojově čitelném formátu.

(5) Orgán územního plánování eviduje jednotlivé úkony v národním geoportálu územního plánování a vkládá do něj veškeré písemnosti. Data z vlastní územně plánovací činnosti vkládá v elektronické podobě i ve strojově čitelném formátu, včetně prostorových dat ve vektorové formě, a to bezodkladně po jejich vzniku.

(6) Přístup k datům zveřejněným v národním geoportálu územního plánování lze omezit nebo odepřít, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů nebo by jejich zpřístupněním byla porušena ochrana práv třetích osob plynoucích z jiných právních předpisů; pro omezení nebo odepření přístupu k datům zveřejněným v národním geoportálu územního plánování se použije obdobně § 11d zákona č. 123/­1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

(7) Náležitosti obsahu národního geoportálu územního plánování, podrobnosti formy a způsobu vkládání a poskytování údajů v něm vedených stanoví prováděcí právní předpis.

§ 270

Evidence stavebních postupů

(1) Evidence stavebních postupů slouží stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona, k ukládání

a)  podání a jiných písemností,

b)  rozhodnutí a jiných úkonů stavebního úřadu nebo dotčeného orgánu,

c)  informací o oprávněné úřední osobě nebo osobách.

(2) Evidence stavebních postupů dále slouží vlastníkovi dopravní nebo technické infrastruktury k doručování vyjádření z hlediska možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a)  údaje, které se vkládají do evidence stavebních postupů,

b)  způsob zaznamenávání úkonů a vkládání písemností, včetně přípustných formátů,

c)  metadata náležející k úkonu nebo písemnosti a

d)  dobu uchování údajů v evidenci stavebních postupů.

§ 271

Evidence elektronických dokumentací

(1) Do evidence elektronických dokumentací se vkládá dokumentace pro povolení záměru, projektová dokumentace s výjimkou projektové dokumentace pro provádění stavby a výsledky zeměměřických činností, včetně souvisejících informací, za účelem plnění povinností podle tohoto zákona.

(2) Žadatel vloží projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací prostřednictvím portálu stavebníka. Není-li elektronické podání, jehož přílohou je dokumentace pro povolení záměru, která nemusí být zpracována projektantem, učiněno prostřednictvím portálu stavebníka, vloží dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací stavební úřad nebo dotčený orgán, vůči kterému bylo podání učiněno.

(3) Stavební úřad dále vkládá do evidence elektronických dokumentací projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru ověřenou stavebním úřadem po nabytí právní moci rozhodnutí.

(4) Podrobnosti formy a způsobu vkládání projektové dokumentace a dokumentace pro povolení záměru, vedení evidence elektronických dokumentací, datovou strukturu, požadované formáty projektové dokumentace, formy a podmínky poskytování údajů z evidence elektronických dokumentací, dobu uchovávání údajů v evidenci elektronických dokumentací a datové rozhraní pro přístup do ní stanoví prováděcí právní předpis.

§ 272

Přístup do evidencí

(1) Právo na přístup k údajům a elektronickým dokumentům v evidenci stavebních postupů a v evidenci elektronických dokumentací má ten, kdo má podle správního řádu právo nahlížet do spisu.

(2) Právo na přístup k projektové dokumentaci má dále ten, kdo se k ní má vyjádřit podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, a projektant.

(3) Právo na přístup k projektové dokumentaci ve strojově čitelném formátu má ten, kdo předloží souhlas stavebníka nebo vlastníka stavby, které se tato dokumentace týká.

(4) Právo na přístup k vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury v evidenci stavebních postupů má rovněž ten, kdo prostřednictvím portálu stavebníka o vyjádření požádal.

(5) Osoba oprávněná k přístupu do evidencí má právo na dálkový přístup, včetně strojového vyhledávání informací, a pořizování výpisů a kopií.

§ 273

Informační systém identifikačního čísla stavby

(1) Informační systém identifikačního čísla stavby slouží k evidenci popisných údajů o stavbách a zařízeních a přidělování jedinečného identifikátoru stavby nebo zařízení, který umožňuje identifikovat stavbu nebo zařízení v informačních systémech stavební správy.

(2) Stavební úřad bez zbytečného odkladu po zahájení řízení přidělí stavbě nebo zařízení identifikační číslo stavby a vloží údaje o stavbě nebo zařízení do informačního systému identifikačního čísla stavby; po vydání rozhodnutí ve věci stavební úřad bez zbytečného odkladu aktualizuje údaje vedené o stavbě nebo zařízení v informačním systému identifikačního čísla stavby.

(3) Způsob členění staveb a zařízení pro účely jejich evidence v informačním systému identifikačního čísla stavby, zapisované údaje o nich a způsob přidělování identifikačního čísla stavby nebo zařízení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 274

Informační systém stavebního řízení

Informační systém stavebního řízení je agendový informační systém, který slouží k výkonu působnosti

a)  stavebních úřadů,

b)  dotčených orgánů, činí-li úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona,

c)  ústředních správních úřadů při výkonu kontroly působnosti orgánů státní stavební správy.

§ 275

Spisová služba

Orgány územního plánování a státní stavební správy vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronických systémech spisové služby. Při výkonu spisové služby mohou odkazovat na údaje a dokumenty uložené v národním geoportálu územního plánování, evidenci stavebních postupů a evidenci elektronických dokumentací.

komentář k § 267 – § 275

Elektronizace veřejné správy ve výstavbě / informační systémy veřejné správy

Důležité

!

     MMR bylo učiněno správcem informačních systémů veřejné správy, jejichž smyslem je umožnit dálkový přístup a sloužit k poskytování digitálních služeb. Informačními systémy veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu jsou:

-    portál stavebníka,

-    národní geoportál územního plánování,

-    evidence stavebních postupů,

-    evidence elektronických dokumentací,

-    informační systém identifikačního čísla stavby a

-    informační systém stavebního řízení.

Informační systémy stavební správy by měly zajišťovat informování účastníků řízení o povolení záměru a dotčených osob při vydávání opatření obecné povahy o změně údajů v nich vedených. I v tomto případě předvídá stavební zákon další prováděcí právní předpis.

Informační (digitální) technologie zpracování dat jsou významným podpůrným nástrojem, který správně uchopen umožňuje podstatné urychlení a zjednodušení procesů plánovacích i návrhových/projektových a vzhledem ke struktuře dat též rychlý přístup k velmi podrobným datům – a tudíž i relativně rychlé vytváření informací, jejich distribuci a sdílení, a to jak mezi základními aktéry výstavby, tak mezi nimi a správními orgány a účastníky. Je to ovšem pouhý nástroj, který nenahrazuje tvůrčí proces lidského myšlení a rozhodování; je to nástroj, který se má podřídit smyslu a účelu, pro který je používán, nikoliv tento smysl a účel nahradit samoúčelně sebou samým. Tím více ovšem vyvstává potřeba digitální technologií zpracovaná data smysluplně uspořádávat a především – vrstvit a hierarchizovat; takto uspořádaná data nemusí být vždy využívána bezpodmínečně všechna – ba právě naopak, jedním z podstatných znaků tvůrčí práce je určitá míra eliminace dat a údajů podle smyslu, účelu a konkrétního určení v té které fázi vzniku díla. Vždy je však nezbytné být si vědom důvodů, pro které bylo od některých údajů a dat upuštěno, proč nebyla v procesu vzniku informací a díla uplatněna. Podstatnou součástí plánování území i projektování staveb je schopnost rozlišit významové/obsahové roviny jednotlivých plánovacích a projektových úrovní a jim odpovídajících dokumentů a tomu přizpůsobit formální náležitosti včetně podoby (struktury/formy) využívaného nástroje. Svůdnost a přitažlivost technologie digitálního zpracování, umožňující prostupovat jednotlivými vrstvami a vytvářet dojem tomu odpovídající přesnosti v detailu, často brání správnému uchopení věcné podstaty, koncepce. Jak jsme se snažili naznačit v předchozích částech tohoto textu, pro účelnost a smysluplnost jednotlivých plánovacích a projektových úrovní je podstatné vést plánovacími a projektovými úrovněmi zřetelná rozhraní, která sice na jedné straně umožňují potřebné přesahy, ale na druhé straně vždy upozorňují, že se jedná o přesah, o průnik, ale nikoliv o vlastní základní téma.

Jiné zásadní upozornění souvisí s celostností procesu plánování území a navrhování/projektování staveb, jemuž při nezvládnuté aplikaci těchto technologií hrozí podstatná fragmentarizace (fragmentárnost). Kdokoliv, kdo má být zapojen do projektové přípravy záměrů, měl by tak být zapojen včas, nejlépe hned ve fázi přípravné, přijatelně při návrhu stavby, nikdy však později než při zpracování projektu pro dokumentaci k řízení o povolení záměru. Nicméně nebezpečí fragmentarizace skutečně hrozí – a to právě nyní; složitost staveb – jak jsme uvedli výše – dnes dosahuje ve všech směrech stupně, který znemožňuje zvládnout tento proces navrhování a projektování staveb (a stejně tak plánování území) jedním člověkem. S potřebou, ba nutností zapojení stále širšího okruhu specializovaných profesionálů vyvstává tím větší potřeba nejen intenzivní součinnosti a koordinace, ale také důsledně držený princip jednoznačné odpovědnosti za celek. Moderní informační technologie umožňují oba přístupy; kvalita plánování území a navrhování/projektování staveb a jejich bezpečnost však vyžadují pouze ten druhý, nefragmentární – celostný.

Konečně další zásadní upozornění souvisí s profesními smlouvami. Distribuce dat, údajů a z nich autory vytvořených informací v otevřených formátech umožňuje do procesu vstupovat značnému okruhu osob a zasahovat do nich i do vznikající nebo realizované dokumentace – a to i v průběhu provádění staveb. Tím více vystupuje do popředí požadavek na zodpovědné nakládání s daty, údaji a informacemi, na jejich distribuci i sdílení a na ochranu před případným zneužíváním, a to zejména s ohledem na profesní odpovědnost, kterou jednotlivé autorizované, resp. registrované osoby v souvislosti s plánováním a projektováním nesou.

Kromě těchto zcela zásadních otázek souvisí se současnými technologiemi ovšem také způsob jejich uložení a archivace (znehodnocení a ztráta dat uložených na nosičích podléhajících zhoršení kvality), následné dostupnosti a využitelnosti dat (nepřístupnost dat způsobená inovovanými hardwary a softwary), ohrožení dat přístupem nepovolaných osob zvenčí (hackerství). Jedná se tudíž v případě digitálních technologií o rizikové prostředí s vážnými bezpečnostními hrozbami a technologickými riziky, jichž by si měli být všichni zúčastnění vědomi.

Proces digitalizace se dotkne všech aktérů výstavby, avšak nikoliv rovnoměrně. Největší podíl zátěže ponesou především profesionálové v územním plánování, profesionálové projektově připravující stavbu, popřípadě též projektovou přípravu komplexně řídící (architekti, urbanisté, inženýři, též projektoví a cenoví manažeři), a dále aktéři odpovědní za sám proces výstavby (stavbyvedoucí). Do určité míry i osoby odpovědné za správu a provoz budov (facility management), v tomto případě ovšem v podstatně omezenějším rozsahu a s jinou (menší) mírou odpovědnosti. Proto se v dalším textu nezabýváme jen textem zákona samým, ale technologiemi, které profesionálové jakožto nástroj územního plánování, projektové přípravy staveb a jejich provádění nejčastěji užívají.

     Využití digitálních, resp. elektronických nástrojů v územním plánování

V souvislosti s pokračující transpozicí evropské směrnice INSPIRE do českého právního řádu a s postupným přechodem na digitalizaci/elektronizaci veřejné správy, jakož i s postupným přechodem na digitalizované formy projektové přípravy staveb, jejich provádění a zejména jejich užívání byl zákonem č. 42/­2020 Sb. novelizován zákon č. 200/­1994 Sb., o zeměměřictví, a v souvislosti s ním již stavební zákon [2006], zákon autorizační [zákon č. 360/­1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě] a zákon č. 111/­2009 Sb., o základních registrech.

Novelou zákona o zeměměřictví a stavebního zákona byl už v roce 2020 rozšířen předmět právní úpravy též o vytvoření a správu národního geoportálu územního plánování. Do procesu plánování území (i navrhování a projektování staveb) vstupují stále razantněji nové digitální, resp. elektronické (informační) technologie. Jak plyne z výše uvedených zásad, v případě územního plánování se jedná především o zřízení národního geoportálu územního plánování, jehož správcem bude MMR. Základní myšlenka geoportálu jakožto efektivního rozhraní k redistribuci a sdílení dat a metadat je nepochybně smysluplná.

Jeho smysl a určení deklaroval už novelizovaný § 161a stávajícího stavebního zákona tak, že slouží pro:

-  zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti orgánů územního plánování,

-  zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti,

-  poskytování prostorových dat k tématu plánované využití území,

-  zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisí s územním plánováním a územním rozvojem, které určí ministerstvo, a

-  další činnosti vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů.

Z téhož ustanovení pak vyplývá, že přístup k datům zveřejněným na národním geoportálu územního plánování lze omezit nebo odepřít jen tehdy, je-li to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů nebo by tím byla porušena ochrana práv třetích osob plynoucích ze zvláštních právních předpisů. Žádoucím užitím digitálních technologií v územním plánování může být i nastavování modelů regulace území, umožňující mnohem větší aplikační flexibilitu.

     Nástroje územně plánovací

Nejčastěji užívanými informačními nástroji v územně plánovací praxi jsou geografický informační systém (GIS) a základní báze geografických dat (ZABAGED). GIS (Geografický Informační Systém) je na digitální technologii založený informační systém pro získávání, sběr, analýzu a hodnocení, evidenci a archivaci a zejména využívání a vizualizaci dat, která mají prostorový vztah k povrchu Země. Data, s nimiž GIS pracuje, jsou určena svou geometrií, topologií, atributy a dynamikou. Geografický informační systém umožňuje vytvářet modely části zemského povrchu pomocí dostupných softwarových a hardwarových prostředků a takto vytvořený model následně mnohostranně využívat pro účely evidence a archivace dat a informací a pro jejich efektivnější zapracovávání do dalších (v tomto případě územně plánovacích) dokumentů (data z katastrálního operátu, plánování výstavby, určování územních limitů a podobně). Data, se kterými GIS pracuje, se nazývají geodata (geografická data). Geodata se skládají z jednotlivých geoobjektů. Geoobjekt je část modelované reality, kterou je možno na dané úrovni generalizace v GISu modelovat jako jeden objekt.

Geoobjekt obsahuje dva druhy informací:

-    prostorová data (tvar, poloha, topologie);

-    neprostorová data (atributy specifické pro každý typ objektu).

Zpracovanou realitu lze následně pro další účely využití (zejména pro územně plánovací praxi) generalizovat, čímž se rozumí jednak podrobnost/detail modelování reality, jednak jeho dimenzionalita. Město (typ osídlení) lze v GIS reprezentovat například buď jedním objektem, nebo množinou objektů (budov, parcel, ulic, ploch apod.), buď dvoudimenzionálně, nebo třídimenzionálně.

Geoobjekty lze dělit podle počtu dimenzí. Reálné objekty na zemském povrchu jsou vždy trojrozměrné, avšak do prostředí GIS se transformují podle požadované/potřebné úrovně generalizace:

-    0D geoobjekty – bezrozměrné objekty, body, definované pouze svou polohou;

-    1D geoobjekty – jednorozměrné objekty, úseky čar (hran, linií), s konečnou délkou a nulovou plochou;

-    2Dgeoobjekty – dvojrozměrné objekty, mnohoúhelníky (plochy, polygony), s konečným obvodem a konečnou plochou;

-    3Dgeoobjekty – trojrozměrné objekty, geometrické těleso (používají výjimečně); třetí rozměr je v GIS nejčastěji modelován pomocí tzv. digitálního modelu terénu (DMT, anglicky DEM) útvarem „Povrch“ (surface) – spojenými topologickými plochami (2,5D).

Mapovými vrstvami se rozumí ukládání a sdružování geoobjektů popisujících a zobrazujících shodné téma v mapách; tyto mapové vrstvy se označují též jako tematické mapové vrstvy, které odpovídají jednotlivým základním blokům jevů sledovaných v území. Smyslem dělení geodat do mapových vrstev je usnadnit analýzu a hodnocení vložených dat a jejich následné efektivní využívání. Každá mapová vrstva je uložena v jednom datovém souboru, který lze samostatně přenášet a používat ve více mapových projektech. Proto se mapové vrstvy někdy nazývají monotematická mapa, případně zkráceně mapa. Mapové vrstvy se dělí podle modelovaných dat a druhu použití na dva typy – vektorové a rastrové.

Ve vektorových mapových vrstvách jsou data uložena pomocí bodů a čar. Bod je základním elementem s definovanou polohou (souřadnicí) a nemá z geometrického hlediska žádný rozměr. Čára je úsečka nebo křivka spojující dva body. V běžných GISech se z důvodů zjednodušení křivka reprezentuje pomocí seřazené sekvence bodů spojených přímou čarou. Modelování geodat pomocí vektorů úzce souvisí s teorií grafů. Vektorová data jsou v GIS dále organizována a ukládána podle různých vektorových modelů:

-    špagetový model, jímž se rozumí ukládání všech typů objektů, bez ohledu na počet dimenzí, v jednom heterogenním seznamu, který má pouze dvě položky:

–  typ objektu – bod, čára, polygon;

–  parametry objektu – jedna či více souřadnic;

ve špagetovém modelu není obsažena žádná informace o topologii (sousednost, orientace, konektivita, obsahování), a není proto pro analýzu geodat příliš použitelný (navíc zde dochází k redundanci dat);

-    hierarchický model, jímž se rozumí ukládání dat hierarchicky s ohledem na počet dimenzí (polygon se skládá z několika linií, linie z několika úseček, úsečky jsou pak spojením dvou bodů); tyto elementy/prvky jsou pak v GIS uloženy samostatně, nejčastěji v geodatabázi;

-    topologický model, jímž se rozumí ukládání pouze bodů a čar, přičemž k čáře lze připojit informaci o její orientovanosti, podle níž lze pak určit sousední polygon vlevo a vpravo (topologický model je kompromisem mezi špagetovým a hierarchickým modelem).

Rastrových mapových vrstev se používá k modelování veličin, které jsou spojitě definovány na celém modelovém prostoru (například mapová vrstva nadmořské výšky, mapa typu půd, vegetační mapa, teplotní mapa a podobně). Prostor je v rastrových mapových vrstvách rozdělen na množství malých plošek, jejichž rozměr je dostatečně malý na to, aby bylo možno na jejich povrchu hodnotu dané veličiny považovat za konstantní. Dělení prostoru může být buď pravidelné, nebo nepravidelné. Buňky rastru mohou být různého tvaru (čtverec, trojúhelník, šestiúhelník). V naprosté většině případů se ale v GIS používá pravidelné dělení prostoru čtvercovou mřížkou.

Každé buňce rastru přísluší hodnota sledované veličiny v daném místě. Tato hodnota (nejtypičtěji číselná) může být dvojího typu, podle nějž se také rastrové mapové vrstvy mohou dělit na:

-    rastrové vrstvy výčtového typu, jimiž se rozumí typ, v němž každá buňka rastru obsahuje jistý kód, typicky celočíselný, z rozsahu 1 až n, přičemž tento kód reprezentuje kategorii sledovaného jevu. Nutnou součástí rastrové vrstvy tohoto typu je proto překladová tabulka, která kódy interpretuje. Rastry výčtového typu se používají tam, kde má zkoumaný jev konečný počet hodnot (například typ vegetace), nebo tam, kde lze spojitou veličinu rozdělit do konečného počtu kategorií (například nízká, střední a vysoká hustota zalidnění);

-    rastrové vrstvy hodnotového typu, jíž se rozumí typ, v němž každá buňka rastru nese informaci o diskretizované hodnotě spojité veličiny, která může teoreticky nabývat nekonečného počtu hodnot. V praxi je samozřejmě omezena rozsahem a přesností použitého datového typu (integer, float). Takto reprezentované veličině se v prostředí GIS někdy říká prostorový proces. Příkladem prostorového procesu může být nadmořská výška, atmosférický tlak, teplota apod.;

kromě využití k modelování spojitých veličin jsou rastrové vrstvy často používány také jako podkladová mapa. Taková rastrová mapová vrstva se používá obvykle pouze ke zvýšení vizuální informační hodnoty mapové kompozice, nebo jako podklad pro vytváření a editaci vektorových tematických map. Jako podkladová mapa se nejčastěji používají naskenované papírové mapy a letecké či družicové snímky.

ZABAGED (základní báze geografických dat) je digitální topografický model území České republiky odvozený ze Základní mapy České republiky 1:10 000 v souřadnicovém systému S-JTSK a ve výškovém systému baltském po vyrovnání. ZABAGED má charakter Geografického informačního systému integrujícího prostorovou složku vektorové grafiky s topografickými relacemi objektů a složku atributovou obsahující popisy a další informace o objektech. ZABAGED patří k základním zdrojům digitálních polohopisných map odpovídajících obsahem a stupněm generalizace mapám středních měřítek. ZABAGED je nejpodrobnější základní geografickou databází, která pokrývá celé území České republiky. Zpracovatelem a garantem obsahu ZABAGED je Zeměměřický úřad, který musí k jeho užití udělit souhlas (licenci). ZABAGED obsahuje jedno sto devatenáct (119) typů objektů, stratifikovaných v databázi do šedesáti (60) vektorových vrstev.

Jednotlivé objekty jsou dále strukturovány do osmi (8) tříd:

-    sídla, hospodářské a kulturní objekty;

-    komunikace;

-    rozvodné sítě a produktovody;

-    vodstvo;

-    územní jednotky;

-    vegetace a povrchy;

-    terénní reliéf;

-    geodetické body;

jednotlivé typy objektů mohou být dále členěny prostřednictvím atributových složek. Celkem tedy ZABAGED obsahuje přes 350 rozličných objektů. Systém ZABAGED trpí obdobnými problémy jako třídění jevů sledovaných v území. Nejlépe je tento problematicky postavený systém patrný na členění osmi tříd vzájemně nesouřadných a systémově neurčitých ve vzájemných vztazích. Při práci se ZABAGEDEM je nutno využívat shromážděná data účelně prostřednictvím vlastní struktury dat a informací.

     Základem geoportálu jsou digitální technické mapy, a to

a)  obligatorní digitální technická mapa kraje jako zdroj informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů o fyzické infrastruktuře podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací; obsah digitální technické mapy kraje tvoří údaje o:

-    druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území,

-    umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují základní prostorové uspořádání území.

-    Součástí údajů podle odstavce 4 jsou i údaje o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické mapy kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech podle věty první a včetně vymezení objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis;

b)  fakultativní digitální technická mapa obce, kterou obec spravuje v samostatné působnosti; digitální technická mapa obce může obsahovat údaje:

-    obdobně jako digitální technická mapa kraje, z níž digitální technické mapy obce také přebírají údaje,

-    dalších zařízeních a objektech, které nejsou obsahem digitální technické mapy kraje, pokud je to významné pro plnění působnosti obce; podklady pro vedení těchto údajů zajišťuje obec vlastní činností;

-    obce mohou pro účely vedení digitální technické mapy obce stanovit obecně závaznou vyhláškou obsah digitální technické mapy obce nad rámec obsahu digitální technické mapy kraje;

c)  obligatorní digitální mapa veřejné správy, která je tvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů. Informační systém digitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména:

-    jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů; krajské úřady poskytují k tomu nezbytnou součinnost,

-    jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajů,

-    vedení seznamu vlastníků, provozovatelů a správců technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území plní povinnost podle § 161 odst. 1 věty druhé stavebního zákona, a vlastníků, provozovatelů a správců dopravní infrastruktury včetně údajů o tom, v jakém území působí,

-    vedení seznamu editorů digitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci.

Údaje o území je povinen poskytnout pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tato povinnost bude splněna, budou-li údaje o území poskytnuty do digitální technické mapy kraje podle zákona o zeměměřictví. Grafická část bude poskytována ve vektorové formě v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální. Údaje o území mohou být použity pro činnost orgánů veřejné správy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie. Obdobně využití digitálních/elektronických nástrojů (veřejné) správy může být vhodné zejména tam, kde existují objektivizovatelné regulativy; tyto technologie mohou umožňovat mnohem pružnější reakci na konkrétní individuální podmínky v území i na jejich postupné proměny s tím, jak jsou plánovací dokumentace naplňovány konkrétními záměry v území realizovanými. To, co hrozí, je případná záměna tohoto nástroje za sám cíl regulace.

Obdobně využití digitálních/elektronických nástrojů (veřejné) správy může být vhodné zejména tam, kde existují objektivizovatelné regulativy; tyto technologie mohou umožňovat mnohem pružnější reakci na konkrétní individuální podmínky v území i na jejich postupné proměny s tím, jak jsou plánovací dokumentace naplňovány konkrétními záměry. To, co hrozí, je případná záměna tohoto nástroje za sám cíl regulace. Zcela nejhorším výsledkem pak bude petrifikace takového nástroje vytvořením jednotné předepsané obsahové „legendy“ glajchšaltující právě to, čemu by dobře postavený nástroj měl bránit – individualitu, specifičnost území.

Jak jsme uvedli výše, do procesu plánování území (i navrhování a projektování staveb) vstupují stále razantněji nové elektronické (informační) technologie. V případě územního plánování se jedná především o zřízení národního geoportálu územního plánování, jehož správcem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Základní myšlenka geoportálu jakožto efektivního rozhraní k redistribuci a sdílení dat a metadat je nepochybně smysluplná. Jeho smysl a určení deklaruje nový § 161a stavebního zákona tak, že slouží pro:

-    zveřejnění výstupů z územně plánovací činnosti orgánů územního plánování,

-    zabezpečení přístupu k evidenci územně plánovací činnosti,

-    poskytování prostorových dat k tématu plánované využití území,

-    zpřístupňování a poskytování dalších dat, která souvisí s územním plánováním a územním rozvojem, které určí ministerstvo, a

-    další činnosti vyplývající z tohoto zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů.

Z téhož ustanovení pak vyplývá, že přístup k datům zveřejněným na národním geoportálu územního plánování lze omezit nebo odepřít jen tehdy, je-li to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů nebo by tím byla porušena ochrana práv třetích osob plynoucích ze zvláštních právních předpisů. Žádoucím užitím digitálních technologií v územním plánování může být i nastavování modelů regulace území, umožňující mnohem větší aplikační flexibilitu.

     Využití digitálních, resp. elektronických nástrojů v projektování staveb

Digitalizace dat sama je jednou z významných oblastí informačních technologií a týká se pořizování a zpracování dat v plánovací a projektové praxi a důsledků, které má tato skutečnost pro výkon profese.

Při digitalizaci dat je nutno především uvážit, jakým způsobem by měla být data shromažďována a shromážděná data poté převedena do elektronické podoby (analýza situace a návrh režimu zadávání dat). Pro určité dokumenty postačuje k transformaci skenování, v některých případech se však jedná o velmi pracný proces ručního převodu, přičemž je nutno neustále kontrolovat správnost takto převáděných dat. K provedení digitalizace je třeba odpovídajícího technického vybavení (zázemí); vzhledem k náročnosti a vysokým finančním nákladům nutno volit mezi zajištěním vlastními profesionály nebo „outsourcovanou“ firmou. Pro potřeby územního plánování byla vyvinuta již celá řada programů, ale lze nechat vypracovat i zcela individuální a specializované aplikace (pochopitelně finančně náročnější). Lze například vyvinout ergonomické rozhraní a tím zkrátit čas vlastního zadávání. Významnou položkou je rozhodnutí, v jakém formátu bude třeba výsledná data zpracovávat nebo uchovávat (SQL databázi, XML, Excelu). Pokud na zadávání dat pracuje – a to je v případě územního plánování pravidlem – více lidí současně, bývá potřeba synchronizovat jejich práci už na databázové úrovni například prostřednictvím serveru instalovaného v počítačové síti, na který se budou hlásit jednotliví přistupující uživatelé z klientských stanic. Všechny tyto činnosti pak vyžadují vysokou míru a efektivitu koordinace a zajištění kvality. V okamžiku, kdy jsou data převedena do elektronické formy, nastává fáze jejich fruktifikace, to jest jejich zpracovávání a vytěžování informací. Jedná se o systémy na podporu rozhodování, resp. data-mining neboli vytěžování databází. Používají se zde jednoduché techniky od SQL dotazování až po algoritmy umělé inteligence a názorná a variabilní prezentace informací.

     Nástroje projektové

Pro účely projektování staveb byla vytvořena celá řada CAD (ComputerAided Design) programů (softwarů) a programových aplikací. Zřejmě v současnosti nejužívanějším projektovým softwarem je ArchiCAD a systémem pro vytváření a správu dat o budově během celého jejího životního cyklu BIM (BuildingInformation Modeling, resp. BuildingInformation Management).

ArchiCAD (vyvíjený firmou Autodesk) je určen zejména architektům/(civilním) inženýrům a projektantům speciálních staveb a zařízení nebo jejich částí a dalším profesím aktivně zapojeným v procesu výstavby. Je užíván pro navrhování, projektování a pro simulace staveb. Projektování je již dlouhá desetiletí především týmovou spoluprací, což je způsobeno dynamikou technologických inovací, jak se o tom zmiňujeme i na jiných místech tohoto komentáře; výhodou informačních technologií (IT) je posilování efektivity týmové spolupráce a koordinace celého procesu projektování stavby včetně spravování souvisejících dokumentů. Tato otevřenost a tyto intenzivní formy součinnosti a sdílení dat, údajů, informací i dokumentací však zároveň s sebou nesou i zvýšená rizika a vyšší míru odpovědnosti zúčastněných osob, zejména těch, které odpovídají za celý projektový proces (resp. za proces provedení stavby).

ArchiCAD aplikuje principy „Informačního modelu budovy“ (BIM) a umožňuje paralelní práci jak ve formátu 3D, tak ve formátu 2D, čímž umožňuje zvyšovat (při zodpovědném a kontrolovaném užití) efektivitu tvorby dokumentace. V ArchiCADu jsou jednotlivé prvky stavby vytvářeny modelací virtuální budovy; namísto kreslení čar, elips a oblouků se rovnou tvoří jednotlivé konstrukční prvky – nosné zdi a příčky, okna a dveře, podlahy a stropy, schodiště, střechy a podobně, čímž je vytvářen soubor informací, který je dále promítán do 3D modelu i do 2D průmětu a zobrazuje půdorysy, řezy a pohledy. Současně generuje i výkazy výměr a prvků a příslušné tabulky (součásti dokumentace pro provádění stavby, resp. dokumentace zadávací; využitelný je i pro zpracovávání některých částí dokumentace realizační). Takto konceptem virtuální budovy vytvořená databáze se automaticky přenášejí i do všech ostatních dokumentů, čímž lze významně ušetřit čas, který by musel být jinak věnován následným úpravám jednotlivých souvisejících a navazujících výkresů. Aktuální verze ArchiCADu využívají i dalších navazujících aplikací (například z poslední doby vizualizace CineRender, Cinema4D; správa revizí výkresové dokumentace; práce se soubory PDF jako s otevřenými soubory DWG; nástroj pro modelování libovolných 3D tvarů), zejména podstatně rozsáhlejší a efektivnější propojení s BIM prostřednictvím formátu BFC, umožňujícím optimalizovanou datovou výměnu na základě „OpenBIM“ konceptu spolupráce pro zvyšování produktivity zpracování projektové dokumentace z BIM datového modelu. Nejvyšší úroveň mezioborové komunikace využívá datový formát IFC, přijatý pro své kvality jako ISO standard. Díky datovému formátu IFC je vazba ArchiCADu na profesní systémy nezávislá na verzích používaných programů a architekt/(civilní) inženýr (projektant) jakožto uživatel ArchiCADu není nucen omezovat své spolupracovníky pouze na ty s konkrétním softwarovým vybavením. ArchiCAD zároveň umožňuje efektivní BIM pracovní postupy pro modelování i rýsování pro všechny fáze projektování s velkou efektivitou a přesností. Umožňuje zapojit současně do projektového procesu (do tvorby projektu) více projektantů jak v prostředí lokální sítě, tak i internetu; systém sdílení dat v rámci BIM klade ovšem zvýšené nároky na zpracování toku velkého množství dat – a tudíž také na jejich nezbytnou kontrolu. Elektronické katalogy prvků pro budovy i jejich prostředí a vybavení včetně zařízení interiéru a modelovací funkce, 3D grafické uživatelské prostředí a připojení ArchiCADu ke cloudovým BIM databázím umožňují vytvářet, vyhledávat, vkládat a stahovat BIM komponenty dle vlastního výběru. Plně integrované webové portály umožňují sdílením BIM objektů podstatně efektivnější mezioborové komunikace (například prostřednictvím on-line úložiště GDL objektů, kam mohou uživatelé prvky ukládat, sdílet je a stahovat, a to i přímo do archicadovských projektů). To ovšem předpokládá rovněž důslednější smluvní úpravu o využívání IT a zejména o způsobech jejich ochrany; o všech naskýtajících se možnostech využití, ale také o možných rizicích musí být informovány obě (resp. všechny) smluvní strany. S tím souvisí zejména import/export DWG souborů a podmínky jejich sdílení; nejde jen o požadavek, aby přenosem dat zůstávaly projekty datově konzistentní (což umožňuje například využití Xrefů a jejich administrace), ale aby byla nad vývojem projektu udržena odpovídající míra kontroly a ochrany před zásahy neoprávněnými a před zneužitím. Pro publikaci a archivaci dokumentace (projektu) je proto využíván především formát PDF; vnitřní engine PDF ArchiCADu ovšem podporuje export i import PDF dokumentů a je schopen načtení PDF dokumentů pro začlenění výkresů standardizovaných konstrukčních detailů do archicadovské výkresové dokumentace. Sdílení virtuální budovy neznamená toliko schopnost uložit model ve formátu pro jiný program a zde jej otevřít, ale respektovat zásadní principy komunikace, při níž má každá profese vlastní model/projekt, s nímž pracuje ve svém programu a za který zodpovídá. Schopnost sdílet data se specialisty je pro projektování na počítači zásadní. ArchiCAD je rovněž schopen importovat a exportovat vektorový DWG formát AutoCADu a formát DGN MicroStationu.

Dalším produktem společnosti Autodesk (původně Revit Technology Corporation) je BIM aplikace Autodesk Revit, umožňující parametrické 3D modelování a kreslení prvků při vytváření stavebních projektů; Revit poskytuje plnou obousměrnou asociativitu – změna v kterémkoliv místě projektu se tak okamžitě projeví ve všech ostatních součástech projektu (půdorysy, pohledy, řezy, perspektivy/axonometrie, detaily, výkazy). Dokumenty projektu jsou tak automaticky vždy koordinované. Původní verse byly určeny třem skupinám profesionálů, a to RevitArchitecture pro architekty a stavební projektanty, RevitStructure pro konstrukce staveb, Revit MEP pro technická zařízení budov; tyto verse byly sloučeny do jednoho produktu. Vyvinuta byla rovněž omezená verse RevitArchitecture jako Revit LT. Revit využívá společnou relační databázi projektu dostupnou pro všechny kooperující projektanty. Všechny dokumenty projektu jsou tak stále plně koordinovány okamžitě po jakékoliv změně. Standardním formátem projektů Revitu je RVT, podporuje však i formáty DWG, DXF, DGN, SAT, IFC a SKP. Jednotlivé prvky projektu mohou být využívány formou inteligentních bloků, tzv. rodin (families), které používají formát RFA. Parametrické rodiny Revitu lze snadno uživatelsky vytvářet a jejich dynamické chování v pohledech projektu lze přizpůsobovat bez nutnosti programování.

Informační model budovy (anglicky BuildingInformation Modeling nebo BuildingInformation Management, zkráceně BIM) je proces vytváření a správy dat o budově během celého jejího životního cyklu. Jedná se o informační digitální model budovy reprezentující fyzický a funkční objekt se všemi jeho podstatnými charakteristikami. Slouží jako otevřená databáze dat, údajů a z nich vytvořených, distribuovaných a sdílených informací o objektu jak pro dobu jeho projektové přípravy a realizace, tak i pro provoz po dobu jeho užívání. BIM sám je procesním nástrojem samým, který přináší určité zásadní změny do celkové organizace činnosti ateliéru/kanceláře (popřípadě i jednotlivého projektanta). Umožňuje v reálném čase spolupráci všech do procesu tvorby projektu nebo výstavby zapojených osob, což klade ovšem na organizaci práce a řízení projektu/zakázky, jakož i ateliéru/kanceláře podstatně zvýšené nároky.

Softwarové nástroje umožňují v současnosti efektivně interpretovat data z informačního modelu budovy, a tudíž efektivnější vzájemnou komunikaci a sdílení informací [zejména pomocí otevřeného souborového formátu IFC (IndustryFoundationClasses)]. Softwarové nástroje BIM mohou být v profesní praxi využity různorodým způsobem a mohou sloužit různým okruhům uživatelů, především:

-    profesionálům ke kontrole a výměně dat, údajů a informací mezi profesemi; řada programových aplikací je určena speciálně pro architekty/(civilní) inženýry (projektující pozemní stavby), pro návrháře interiérů, pro statiky a konstruktéry, pro projektanty některých speciálních částí projektů [například technická zařízení budov (TZB)],

-    stavebním firmám pro provádění staveb (a ke komunikaci s projektanty),

-    správcům (provozovatelům) budov pro správu budov v průběhu životního cyklu staveb,

-    stavebníkům/investorům, resp. vlastníkům (uživatelům) budov.

     Portál stavebníka (obr. 15)

Portál stavebníka by měl umožňovat zejména:

-  snazší provádění digitální úkonů vůči stavebnímu úřadu a dotčenému orgánu, který činí úkony podle jiného právního předpisu sloužící jako podklad pro vydání rozhodnutí v řízení podle tohoto zákona,

-  efektivnější podávání žádosti vlastníku veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a poskytovat vyjádření vlastníka veřejné dopravní nebo technické infrastruktury,

-  efektivnější vkládání údaje a dokumenty do národního geoportálu územního plánování, do evidence stavebních postupů, do evidence elektronických dokumentací a do digitální mapy veřejné správy57), poskytovat je a odkazovat na ně.

     Nejlepší dostupné techniky a certifikace staveb a projektů

Jak jsme uvedli výše, s úsilím o digitalizaci a elektronizaci celého procesu plánování území a projektování staveb vstupují do něho stále razantněji nové technologie. Setrvale vzrůstající tendencí, projevující se jak v plánování území, tak v projektování staveb, je úsilí o zlepšování prostředí a kvality života, o snižování zátěží a o všestranné úspory, a to především prostřednictvím nových inovativních technologií. V případě plánování území se jedná především o efektivitu využívání území jednak s přihlédnutím k přírodním a krajinným podmínkám a danostem, jednak při rozvoj osídlení s důrazem na jeho přiměřenou hustotu a intenzitu, na přednostní dostavby území již zastavěných a s respektem k „volné“ krajině a jejímu nezastavování; je-li nutné vstupovat do volné krajiny, pak koncepty rozvrhovanými tak, aby skýtaly uživatelský standard pro 21. století s respektem k dochovanému přírodnímu a kulturnímu prostředí.

Pro stavby platí popsané principy obdobně jako pro území, a to jak pro pořizování (projektování a provádění) staveb, tak pro jejich užívání (včetně údržby, oprav, ale zejména pro přiměřenou otevřenost průběžným změnám), a konečně i pro jejich případnou likvidaci s co nejvyšší mírou recyklovatelnosti nebo jiných forem nového užití staveb, materiálů či konstrukcí. Respektovány by měly být především pro místo charakteristické podmínky a souvislosti při využití veškerých účelných a dostupných současných inovativních prostředků technických a technologických ve všech fázích přípravy, provedení a užívání území a staveb, to jest charakteru daného podmínkami:

-    přírodními (přírodní prostředí),

-    kulturně civilizačními, v tom zejména:

–  krajinnými, urbanistickými a architektonickými včetně technických a technologických (vystavěné prostředí),

–  sociálně ekonomickými (sociální prostředí a podmínky hospodaření).

K osvědčení toho, zda byly shora uvedené podmínky a požadavky naplněny, slouží procesy ověřování – atesty, audity či certifikace. V souvislosti s územím i stavbami (u staveb rozvinutěji) byly vyvinuty různorodé atestační a certifikační systémy, jejichž účelem je ohodnotit stavbu nebo jejich soubor a stanovit míru naplnění atestačním nebo certifikačním systémem stanovených (hodnocených a vážených) kritérií. Po celém světě je k dispozici řada konkrétních atestačních a certifikačních systémů, jejichž rámcový přehled podává například dokument „Building Sustainability Assessment and Benchmarking – An Introduction“ vydaný v únoru 2017 společně UN Habitat a GNSH – Global Network for Sustainable Housing:

-    BREEAM [British Research Establishmenťs Environmental Assessment (BRE – Velká Británie)] – podrobněji viz níže;

-    LEED [Leedership in Energy and Environmental Design (GBCI – Green BuildingCertification Institute – Spojené státy)] podrobněji viz níže;

-    NABERS [National Australian Built Environment Rating System (Austrálie)], který je určen pro jednotlivé stavby (budovy) a jejich soubory a pro fáze projektové přípravy i provádění staveb;

-    DGNB [Deutche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen (Německo)] – podrobněji viz níže;

-    HQE [Haute Qualité Environnementale (Francie)] – podrobněji viz níže;

-    PdC [Perfil de Calidad (Španělsko)] – podrobněji viz níže;

-    QSAND [Quantifying Sustainability in the Aftermath of Natural Disasters (IFRC – International Federation of the Red Cross & BRER – Building Research Establishment)], který je určen pro relativně širokou škálu – infrastrukturu, prostorové plánování, jednotlivou výstavbu nebo rozsáhlejší development;

-    CCM [Common Carbon Metric, vytvořený sdružením pod označením Sustainable Buildings and Climate Initiative of UN – Environments (UNEP–SBCI)], který je určen pro jednotlivé stavby (budovy) a jejich soubory, popřípadě pro širší územní vymezení části osídlení (sousedství);

-    CENT/TC 30 [Comité Européen de Normalisation/Technical Committee 350], který je určen obecně pro udržitelný rozvoj (environmentální, sociální i ekonomický) a pro celý životní cyklus staveb (budov), jejich souborů, ale i dalších produktů;

-    DeCoRuM [DomesticEnergy, CarbonCounting and CarbonReduction Model (Oxford Institute for Sustainable Development – OISD & LowCarbon Group /prof. RajatGupta/)], který je určen především urbánním účelům – částem měst (lokalitám) a městskému prostředí obecně;

-    LOTUS [Vietnam Green Building Council (VGBC)], který je určen pro širokou škálu staveb a jejich souborů, resp. částí osídlení, a to jak pro novostavby (LOTUS NC– New Construction), tak pro obnovu staveb již existujících (LOTUS MFR – Major Renovation Projects), například pro nerezidenční stavby, pro bytové domy;

-    PassivhausCertification (Passivhaus Institut), připravený pro jednotlivé stavby (budovy a jejich soubory);

-    SBTool [Sustainable Building Tool [iiSBE – International Initiative for Sustainable Built Environment, vytvořený ve Španělsku a Portugalsku na základě italského certifikačního systému IPI – Italian Protocollo Italia), resp. SBAT [SustainableBuildingAssessmentTool]; na osnově zahraničních vzorů byl pro certifikační systém SBTool vyvinut v roce 2010 také národní nástroj pro certifikaci kvality budov aplikovaný na místní podmínky SBToolCZ (Česká republika);

mezi nejčastěji používané certifikační systémy patří u nás zejména BREEAM, LEED, DGNB a SBToolCZ. Další podrobnosti o uvedených certifikačních systémech lze nalézt též na webových stránkách, na něž odkazujeme v poznámce.

Většina těchto certifikačních systémů byla vyvinuta původně pro prostředí vnitrostátní, respektující vedle obecných požadavků na kvalitu výstavby též vlastní vnitrostátní právní prostředí. Později začaly být některé z uvedených systémů internacionalizovány, alespoň pro určité nejčastěji se vyskytující typy staveb, zejména takových, u nichž je sledování jejich kvalit zásadní s ohledem na charakter činností a dějů v nich realizovaných (výroba), nebo pro specifické prostředí na rozhraní mezi veřejným a soukromým (administrativní/správní budovy), ale také pro stavby pro bydlení, v jejichž prostředí tráví většina lidí podstatnou část svého života. Nejstarším vyvinutým certifikačním systémem byl britský BREEAM, nedlouho po té následovaný americkým systémem LEED. Mezi nejdůkladněji propracované patří certifikační systém „druhé generace“, německý DGNB. Jak jsme uvedli v tomto komentáři opakovaně na různých místech, určitá hypertrofie různých certifikačních systémů, (energetických) auditů, atestů a dalších forem hodnocení kvality výstavby by neměla zastřít skutečnost, že podstatou udržitelného, stabilního a odolného, chytrého území či osídlení je především ucelená úvaha a promyšlený koncept, přihlížející ke všem podstatným vstupním údajům a informacím, k historii i dosavadní zkušenosti, k tvůrčí snaze po nových řešeních a jejich hledání a nalézání. Minulost podobných aktivit nás opakovaně poučila, že nejhorším výsledkem je samoúživný systém hodnocení a certifikátů, existujících už jen pro sebe samé a nepřinášejících už nic podstatného a nového; naopak – často novému bránících se zdůvodněním obhajobou veřejných zájmů nebo obecným blahem. Z jejichž působení se postupně vytratil smysl a účel a byly nahrazeny formálními požadavky a formálními výstupy bez kritické reflexe.

Certifikací se všeobecně rozumí proces ověřování kvality výstavby (to jest jak podmínek pro uspořádání území, tak podmínek a požadavků pro soubory staveb a pro jednotlivé stavby). Proces certifikace bývá obvykle prováděn k tomu oprávněnými osobami. Hodnocené jevy jsou pravidelně uspořádány do určitých ucelených bloků – kategorií, pro něž jsou vyvinuty soubory hodnotících kritérií, jimž jsou pak v procesu hodnocení přiřazovány různorodé, od kategorie posuzovaného jevu odvozené váhy; jedná se tudíž o formu multikriteriálního posuzování.

Nejfrekventovanější jsou zejména tyto kategorie:

-    environmentální kvality, jimiž se rozumí dopady existence, provozu, popřípadě odstranění stavby nebo souboru staveb na prostředí, především pak na jeho přírodní složky – smyslem a účelem je tyto zátěže minimalizovat; čím menší zátěž prostředí, tím vyšší hodnocení;

-    všeobecně kvality hospodárnosti (ekonomické), jimiž se rozumí jednak výše pořizovacích nákladů stavby nebo souboru staveb, náklady budoucího provozu, údržbu a předpokládané opravy těchto staveb a náklady na jejich případné změny, v případě předpokládané kratší životnosti stavby rovněž náklady spojené s její likvidací, zejména možnosti recyklace a jiného opakovaného využití; do tohoto soubor patří zpravidla rovněž otázky podnikatelského zhodnocení investice; čím přiměřenější náklady na pořízení a provoz poskytované kvalitě, tím vyšší hodnocení;

-    kvality sociální (sociokulturní), jimiž se rozumí zejména příznivé sociální prostředí budovy, zvolený uživatelský standard a uživatelská přívětivost se zvláštním přihlédnutím k typologii stavby a požadavkům s tím spojených (bydlení, administrativa, produkce); čím sociálně i uživatelsky příznivější prostředí stavby, tím vyšší hodnocení;

-    kvality technické a technologické, zejména volba a využití vhodných, energeticky i jinak úsporných a přiměřeně účelu stavby trvanlivých technologií (materiálů a konstrukcí, technické a technologické vybavenosti); čím efektivnější, zejména úspornější technologie a technická řešení, tím vyšší hodnocení;

-    kvality procesní, zejména návrh a projekt stavby nebo souboru staveb a aplikace shora uvedených požadavků v procesu návrhu a projektu; čím promyšleněji a účelu lépe odpovídajícím způsobem jsou aplikovány v projektu uvedené požadavky a čím vyšší míra úspornosti, tím vyšší hodnocení;

-    kvality místa, jimiž se rozumí volba umístění staveb v území, a to kvality přírodně krajinné, kvality kulturně civilizační, zejména urbánní a architektonické (včetně například kvalit památkových), kvality sociální (sociální různorodost, sociální soudržnost a stabilita) a podobně; čím příznivější prostředí přírodní i vystavěné, čím lépe je stavba do prostředí vkomponována a umožňuje efektivnější provoz, tím vyšší hodnocení.

     Certifikace staveb a jejich projektů – základní certifikační kategorie a jejich zapojení v procesu certifikace (obr. 26)

Důležité

!

     Smyslem a účelem certifikace je:

-    osvědčení celkové kvality stavby nebo souboru staveb, a to v širokém spektru hodnocených kategorií a kritérií a projev vyšší míry zodpovědnosti za prostředí;

-    osvědčení vyšší kvality vnitřního prostředí stavby a tím příznivějšího prostředí pro pobyt a aktivity (bydlení, práce, zájmové aktivity);

-    ekonomické (podnikatelské) zhodnocení vysoké kvality stavby, například zvýšení hodnoty stavby na trhu nemovitostí, vyšší pronajímatelnost a prodejnost, větší výnosy během celého životního cyklu budovy při současných nižších provozních nákladech;

jinak řečeno: vydaný certifikát tudíž osvědčuje mimořádné (technologické) vlastnosti stavby, hodnotí nejen to, jak stavba (budova), resp. soubor staveb (budov) působí na okolí během celé své existence, ale také to, jakou (technologickou) kvalitu nabízí svým uživatelům. Stavba vysoce hodnocená by měla splňovat požadavky na menší dopady na prostředí, na menší pořizovatelské i provozní náklady po celou dobu životního cyklu stavby, na lepší/vyšší uživatelský technologický standard.



Obstarání různých druhů certifikátů posouzením nejlepších dostupných technik [Best Available Technology (BAT)] z hlediska ochrany prostředí a ekonomie a ekologie staveb a jejich souborů je předvídáno ostatně i zákonem č. 76/­2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění. Nejlepšími dostupnými technikami se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stadia vývoje technologií, dějů a činností, způsobů jejich provozování, projevujících se jako prakticky vhodné k užití pro předcházení, a není-li to možné, tedy pro účinné a účelné omezování emisí a imisí a jejich dopadů na životní prostředí, přičemž:

-    technikami se rozumí jak použité technologie, tak způsoby, jakými jsou konkrétní zařízení navržena, vybudována, provozována, udržována, měněna a jinak využívána, popřípadě vyřazována z provozu a likvidována (nejlépe recyklována nebo jinak využívána),

-    dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté jako nejvhodnější (nejefektivnější) pro zavedení v příslušném průmyslovém nebo zemědělském (či jiném znečišťujícím) odvětví, a to za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, kde jsou produkovány anebo používány,

-    nejlepšími technikami se rozumí nejúčinnější techniky z hlediska efektivity dosažení co nejvyšší úrovně ochrany životního prostředí;

dosažení nejlepších dostupných technik při provozu velkých průmyslových a zemědělských zařízení představuje jeden z nejvýznamnějších nástrojů v ochraně životního prostředí jako celku a je nejdůležitější součástí procesu integrované prevence a omezování znečištění (IPPC).

Posouzení, hodnocení a určení nejlepších dostupných technik je založeno zejména na technické a technologické vyspělosti (úrovni) hodnoceného zařízení; nejpodstatnějšími kritérií posouzení a hodnocení jsou dosahované úrovně emisí do ovzduší, vody a půdy, množství produkovaných odpadů, materiálová a energetická náročnost, forma a efektivita nástrojů environmentálního řízení, ekonomické možnosti provozovatele zařízení při dosažení regionálně stanovených a akceptovaných standardů životního prostředí. Přihlédnuto musí být zejména k podkladům průběžně pořizovaným odpovědnými správními orgány a odborníky, například plány snižování emisí, plány odpadového hospodářství, podmínky provozu vycházející z dokumentace a stanoviska EIA a řada resortních dokumentů dalších. Takto získané údaje se porovnávají následně s určenými nejlepšími dostupnými technikami začleněnými do evropských referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách [Reference Document on Best AvailableTechniques (BREF)]. BREF neberou v úvahu místní podmínky a nemají povahu závazných předpisů, jsou zpracovávané a vydávané odbornými institucemi Evropské komise se zastoupením všech členských států na základě výměny informací mezi národními technickými pracovními skupinami (TPS) jednotlivých členských zemí. Celá práce je koordinovaná Evropskou kanceláří IPPC (EIPPCB) se sídlem ve španělské Seville. Její hlavní náplní je příprava referenčních dokumentů pro zařízení vyjmenovaná v Příloze I Směrnice EP a Rady 2008/1/ES.

Zásadní slabinou certifikací je pouhé posuzování objektivizovatelných údajů, čímž se kvalita stavby zužuje pravidelně na splnění jen určitého segmentu požadavků, resp. norem materiálových a konstrukčních, resp. technických a technologických, avšak velmi podstatné části řešení zůstávají stranou, byť se názvem zdají být také nedílnou součástí celého certifikačního aparátu. Uživatelskou přívětivostí se rozumí především „zdravější“ prostředí oslunění a osvětlení, výměna vzduchu, nikoliv ovšem celková kvalita daná – mimo jiné a zejména – podnětností, strukturovaností a bohatostí prostředí estetickou či dispoziční. Příjemnost prostředí nevytváří jenom (a možná dokonce ani ne především) splněné technické normy energetických úspor. Většina certifikačních systémů si s těmito „indikátory“ příjemnosti, ladnosti (krásy) vůbec poradit neumí, jak o tom, žel, svědčí leckteré stavby, které sice z hlediska technické a technologické, energetické a podobně úspornosti výborně vyhověly, avšak lepší prostředí uživatelské v tomto smyslu často nepřinesly a kráse – té zůstaly dlužny mnoho. Leckdy je naopak nutno složitými technickými a technologickými opatřeními dohánět něco, co bylo mnohem snáze a levněji řešitelné právě poučeným rozvrhem uspořádání a využití (utváření) celého území, resp. poučeným návrhem/projektem stavby a ucelených stavebních souborů, jejich správným umístěním, vhodnou orientací vůči světovým stranám, s respektem ke klimatu, k terénní morfologii a mnohé další. A totéž platí pro veřejná prostranství, či lépe – pro veřejný prostor, jehož uspořádání musí vyhovovat nejen provozně, ale právě svou strukturovaností, podnětností – přívětivostí a krásou. Druhým podstatným důsledkem certifikací je i jistá tendence k unifikaci a míra unifikace až ke glajchšaltování sjednocováním technických požadavků na stavby na úkor kvality místa, jakkoliv bývá kvalita místa také zahrnována do hodnocení; jak lze ovšem vyčíst ze struktury posuzovaných kategorií, stojí právě tato kategorie pravidelně mimo uvedený základní okruh posuzovaných a hodnocených kategorií (viz schéma)!

Jak jsme uvedli výše, předmětem posouzení, hodnocení a certifikace jsou jak projekty, tak stavby, a to jak stavby provedené podle těchto projektů jako novostavby, tak přestavby staveb již existujících; certifikace mají tudíž dvě fáze: projekční a prováděcí. Konečnou certifikaci lze získat až po ukončení obou fází. Pro každý z uvedených typů mají certifikační systémy připravené zpravidla specifické formáty (podtypy) podle místa a typu stavby. Pro nové projekty se v České republice v současnosti používají zejména certifikační systémy LEED, BREEAM a SBToolCZ; vzhledem ke kvalitě certifikačního systému DGNB (zejména větší systémové vytříbenosti) je poněkud ke škodě, že se v našem prostředí užívá spíše výjimečně. Pro existující budovy jsou nejčastěji využívány rovněž certifikační systémy LEED a BREEAM. U existujících budov se hodnocení zaměřuje zejména na provozní procesy, což znamená, že na budovu jako takovou nejsou zpravidla kladeny obdobně vysoké požadavky jako v případě, že je stavba v rámci certifikačního systému již navržena a postavena.

     Certifikační systém BREEAM [British Research Establishmenťs Environmental Assessment] – BREEAM International

Systém BREEAM byl vypracován Britskou výzkumnou společností (British Research Establishment), jež dodnes působí jako certifikační orgán. Certifikační systém BREEAM je globálně rozšířený; mimo Británii se používá ve formátu BREEAM International ve více než 70 zemích světa, často aplikován ve formátech upravených národními operátory, zejména v severských státech Evropy, ale nejen tam [NationalSchemeOperators (NSOs)], například v Holandsku Dutch Green BuildingCouncil využívá formát BREEAM NL, ve Španělsku InstitutoTecnológico de Galicia využívá formát BREEAM ES, v Norsku Norwegian Green BuildingCouncil využívá formát BREEAM NOR, ve Švédsku Swedish Green BuildingCouncil využívá formát BREEAM SE, v Německu German Institute for Sustainable Real Estate (DIFNI) využívá formát BREEAM DE (v Německu je užíván rovněž vlastní německý produkt, a to DGNB, o němž krátce pojednáváme níže). Certifikační systém BREEAM je plně aplikovatelný v právním i odborném prostředí evropském díky provázanosti s evropskými normami a s referenčními standardy určenými pro všechny evropské státy včetně České republiky [zde byl vyvinuta varianta certifikačního systému SBToolCZ, o němž rovněž krátce pojednáváme níže].

Formát BREEAM International pokrývá tři typologické skupiny staveb (budov), a to stavby (budovy) administrativní/správní, obchodní/pro služby (retail), produkční (průmyslové) a pro bydlení (residential); pro ostatní typologické skupiny se stanovují individuální rámce. Certifikace hodnotí dopad na okolí, spotřeby vody a energie, použité materiály, kvalitu vnitřního prostředí a uživatelské kvality nutné pro efektivní práci. Jednotlivé posuzované skutečnosti související s kvalitou prostředí a významně tuto kvalitu podle certifikačního systému BREEAM ovlivňující jsou tyto:

-    management (Management), jenž zahrnuje především uživatelské příručky staveb (budov), řešení bezpečnostních parametrů, omezení konstrukčních vlivů na uživatelský standard a podobně;

-    zdraví a vnitřní prostředí (Health and Well-being), jež zahrnuje především požadavky na osvětlení a oslunění, ale také ochranu před světelným smogem, požadavky na ochranu před hlukem a vibracemi, vytváření příhodných privátních prostorů a podobně;

-    energie (Energy and CO2Emissions), jež zahrnuje především snižování spotřeby energií výkonnými zařízeními, kvalitními izolacemi snižujícími spotřebu tepla a dalšími obdobnými opatřeními;

-    doprava (Transport), jež zahrnuje snižování dopravní zátěže volbou účinných prostředků a organizačních opatření, volbou šetrných agregátů, vedením dopravních tras, upřednostňováním forem hromadné dopravy a podobně;

-    voda (Water), jež zahrnuje především efektivní využívání vodních zdrojů, a to podzemních i povrchových (především ochranu a přiměřenou spotřebu pitné vody), efektivní nakládání podzemní, povrchovou i srážkovou vodou, její zadržování v území a ochranu před výparem a podobně;

-    materiály (Materials), jež představují volbu materiálů nevyžadujících pro výrobu příliš energie, snadno udržovatelných, pravidelně vyráběných z obnovitelných, znovuvyužitelných nebo recyklovatelných zdrojů;

-    odpad (Waste – ZeroWaste), jenž zahrnuje především pokud možno bezodpadové hospodaření, to jest redukci odpadů obecně, nové využití, popřípadě efektivní recyklaci (Reduce, Refuse, Reuse – Recycling);

-    využití/ochrana půdy a ekologie (Soil Protected and Ecology), jež zahrnuje především obecně ochranu přírodních složek prostředí, speciálně zodpovědné zacházení s ornicí při výstavbě (například nulovou bilanci zemin), ale též péči o biotu, zejména o vegetaci; obecně se jedná především o okolí staveb (budov), to jest zejména o uspořádání a formy využívání celého výstavbou dotčeného území (Building Land);

-    znečištění (Pollution), jenž zahrnuje především využívání kvalitních topných systémů, omezování produkce oxidu uhličitého vyloučením fosilních paliv nebo jejich zásadním omezením a využívání obnovitelných zdrojů;

-    inovace (Innovation), jež zahrnuje především uplatňování a vyhledávání nových technologií a nových materiálů snižujících úroveň zátěže okolí i negativních vlivů na uživatele, a to jak při navrhování/projektování staveb (budov) a jejich souborů, tak při jejich provádění.

U certifikovaných objektů vstupuje do procesu návrhu/projektu stavby (budovy) nebo jejich souboru a provedení stavby koordinátor certifikace [zpravidla proškolená a prozkoušená osoba „BREEAM assessor“ (posuzovatel)]. Jeho včasné zapojení dává větší šance na dosažení vyšší úrovně i hladkého průběhu certifikace. Nicméně, není to podmínkou, pokud jsou s certifikačním systémem seznámeni projektanti či dodavatelé stavebních prací – stavby (budovy) nebo jejich souborů. Posuzující osoba však musí zachovat neutralitu, neboť její primární funkcí je posouzení naplňování kritérií certifikace a přidělování bodů, které jsou posléze vyjádřeny percentuálním podílem z celkového dosažitelného množství a podle dosaženého procenta je stavba (budova) certifikována příslušným certifikátem:

< 30 %             neklasifikováno (Unclassified);

≥ 30 %             dostatečný (Pass);

≥ 45 %             dobrý (Good);

≥ 55 %             velmi dobrý (Very Good);

≥ 70 %             vynikající (Excellent);

≥ 85 %             mimořádný (Outstanding);

systém BREEAM je dosti formalizovaný – pro získání certifikace je nutné zapracování řady požadavků podle certifikačního systému jak do návrhu/projektu (vypracování potřebných výpočtů, sepsání protokolů a předložení požadovaných dokladů; tyto činnosti se obvykle dělí mezi koordinátora certifikace, projektanta, dodavatele stavby a specialisty. Koordinátor certifikace vede celý tým a proces certifikace a zpracovává potřebné doklady týkající se přibližně jedné třetiny bodů; projekční tým a dodavatel stavby odpovídají za vypracování, resp. obstarání přibližně další třetiny bodů. Zbývající třetinu vypracovávají a obstarávají specialisté (pro provedení výpočtů energetické náročnosti, pro provedení stavebně fyzikálních výpočtů – denního osvětlení, akustiky, proudění vzduchu, větrání, tepelné pohody, kročejové průzvučnosti a podobně, pro zpracování studie proveditelnosti (například pro varianty energetických zdrojů), pro vypracování plánu uvedení stavby (budovy) do provozu a užívání a vyhotovení nezbytných dokumentů atd.

     Certifikační systém LEED [Leadership in Energy and Environmental Design]

Systém LEED byl vyvinut ve druhé polovině devadesátých let ve Spojených státech; certifikaci uděluje americký certifikační orgán GBCI (Green BuildingCertification Institute); základem pro posouzení jsou americké normy ASHRAE (Americká společnost pro vytápění, chlazení a vzduchotechniku). V rámci certifikačního systému LEED existuje několik režimů/rámců podle typu stavby. Základní rámec byl vypracován především pro budovy komerční/administrativní, a to:

-    New Construction určený k certifikaci nově projektovaných a postavených staveb (budov) včetně jejich kompletního vnitřního zařízení;

-    Core and Shell určený k certifikaci staveb (budov) bez vnitřních konstrukcí vymezujících podrobněji dispoziční uspořádání a provoz a pouze se základním technickým zařízením, u něhož není znám budoucí uživatel, ani jeho požadavky dispozičně provozní (spekulativní development);

-    CommercialInteriors určený k samostatné certifikaci komerčních interiérů;

-    ExistingBuilding: Operation and Maintenance určený k certifikaci komerčních staveb (budov) již provozovaných – zaměřen je především na „facility management“, to jest podmínky a náležitosti budoucího užívání staveb (budov) a případná zlepšení tohoto provozu.

Postupně byly vyvinuty další certifikační rámce pro různé typy nových staveb (budov), například pro bytové domy, pokud mají více než tři podlaží, a jejich soubory (územní podmínky), pro obnovované (rekonstruované) stavby (budovy) nebo pro různé typy staveb (budov) sloužících určitým veřejným účelům (veřejné budovy), například:

-    LEED forHomes určený pro certifikace staveb (budov) pro bydlení (bytových budov) kolektivní i individuální;

-    LEED forNeighborhood Development určený pro certifikace obytných souborů (i větších urbanistických celků);

-    LEED forSchools určený pro certifikaci veřejně přístupných a využívaných staveb (budov) a areálů školských a dalších vzdělávacích zařízení;

-    LEED for Retail určený pro certifikaci veřejně přístupných a využívaných staveb (budov) obchodních, resp. určených pro poskytování služeb;

-    LEED forHealthcare určený pro certifikace veřejně přístupných a využívaných staveb (budov) pro zdravotnictví a zdravotně sociální péči;

-    LEED forDatacentresurčený pro certifikace staveb (budov) datacenter;

-    LEED forWarehouses and DistributionCenters určený pro certifikace logistických staveb a jejich areálů;

-    LEED forHospitality určený pro certifikace staveb (budov) hotelů a dalších ubytovacích zařízení.

Certifikačním systémem LEED (se analyzuje a hodnotí sedm kategorií, jimiž stavby ovlivňují (životní) prostředí a zdraví uživatelů, a to:

-    udržitelnou lokalitu, jíž se rozumí minimalizace negativních dopadů na prostředí (ekologie, doprava, energetika a podobně),

-    hospodaření s pitnou vodou, zejména nakládání s vodními zdroji a využívání ostatních zdrojů (povrchových a srážkových) vod,

-    energie a ovzduší, zejména úspornost hospodaření s energií, ochrana před znečištěním ovzduší a předcházení globálnímu oteplování a poškozování ozónové vrstvy,

-    materiály a zdroje, u nichž se posuzuje zejména obsah recyklátů a recyklovatelnost, resp. znovuužití,

-    kvalita vnitřního prostředí, jíž se rozumí především kvalita vzduchu, tepelná a světelná pohoda, regulovatelnost systémů anebo eliminace škodlivin,

-    inovativní přístupy v návrhu/projektu, jimiž se rozumí snaha využívat nové postupy (parametrického) navrhování s využitím nových materiálů a technologií,

-    lokální/regionální priority;

hodnocení zahrnuje povinné požadavky, bez nichž není možno certifikaci získat, a dále kredity, podle jejichž počtu je budova certifikována v určité úrovni. Teoreticky existuje 100 kreditů vztahujících se k jednotlivým oblastem hodnocení a dalších deset bonusových kreditů za mimořádné vlastnosti budovy nebo za regionálně preferované atributy. Nikdy však nejsou k dispozici všechny, protože některé mohou být využity například jen při rekonstrukcích, další jen při výstavbě na registrovaném brownfieldu apod. Počty teoreticky dosažitelných kreditů se k jednotlivým oblastem hodnocení řadí podle jejich významu v celkovém environmentálním dopadu existence budovy.

Proces certifikace LEED se v podstatě skládá ze 3 základních etap:

-    prvním krokem po registraci pro získání certifikace LEED je příprava dokumentů a podkladů pro zajištění všech prerekvizit a podstatných požadavků pro podání žádosti o certifikaci;

-    druhým krokem je řádné zkompletování všech dokumentů a podkladů podle požadavků certifikační organizace (GBCI) a poté samotné podání žádosti;

-    třetím krokem je zpracování žádosti o certifikaci a kontrola všech podaných dokumentů ze strany dané certifikační organizace (GBCI) a zjištění, zda všechny ukazatele splňují daná kritéria;

v procesu LEED funguje jako koordinátor certifikace nejčastěji osoba LEED Accredited Professional (akreditovaný odborník), za jehož přítomnost v procesu certifikace lze získat 1 bod. Pro oba systémy však obecně platí, že roli koordinátora může zastávat kdokoliv, kdo má potřebné znalosti a zkušenosti. Po obodování žádosti již následuje samotné vydání určité certifikace na základě počtu získaných bodů.

Podle dosaženého počtu bodů za jednotlivé kategorie je přidělen určitý certifikát dle následující tabulky:

<40 bodů    bez certifikátu;

≥40 bodů    certifikováno (Certified);

≥50 bodů    stříbrný (Silver);

≥60 bodů    zlatý (Gold);

≥80 bodů    platinový (Platinum);

celkem je ve shora uvedených kategoriích možno získat 100 základních a 10 prémiových bodů, přičemž některé body jsou ale z principu projektu nedostupné (například využití existujících konstrukcí není možné u nově stavěné budovy).

LEED konzultant a projektový tým podávají během projektování a během výstavby důkazy o naplnění kreditů pomocí on-line systému. V okamžiku dokončení prováděcí dokumentace provede certifikační autorita (GBCI) v USA kontrolu – „Design Review“ a udělí body za návrh, po dokončení stavby je provedena kontrola kreditů spojených s procesem výstavby a v rámci „ConstructionReview“ jsou uděleny body za část provedení stavby. Na základě součtu bodů je udělena závěrečná certifikace. U projektů typu „Core and Shell“, kde není znám budoucí uživatel, existuje tzv. precertifikace na základě závazků vlastníka projektu k určitým vlastnostem projektu, aby bylo možno poskytnout případným budoucím nájemcům verifikované argumenty ještě před dokončením projektu.

     Certifikační systém DGNB [Deutche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen]

Certifikační systém DGNB (Německá rada pro šetrnou výstavbu) je druhou generací certifikačních systémů. Je aplikován na národní úrovni, ale je využíván i na úrovni mezinárodní, například v Evropě Bulharskem, Českou republikou, Dánskem, Řeckem, Maďarskem, Itálií, Polskem, Rakouskem, Ruskem, Slovinskem, Španělskem, Švýcarskem, Ukrajinou; v Asii Tureckem, Čínou, Thajskem; v Jižní Americe Argentinou, Brazílií, Chile. Certifikační systém je rozdělen mezi tři základní kategorie a jejich kvalitativní parametry:

-    environmentální kategorie (kvality),

-    ekonomická kategorie (kvality),

-    sociokulturní a funkční kategorie (kvality);

-    průřezově jsou hodnoceny:

-    technická kategorie (kvality);

-    návrhová/projektová (procesní) kategorie (kvality);

-    a zcela mimo tyto kategorie samostatně:

-    kategorie (kvality) místa.

Systém DGNB je v mnohém důkladnější a systematičtější, s „robustním a metodicky správným hodnocením celkového životního a ekonomického cyklu budovy“, hodnoceným bohatými soubory měřitelných indikátorů. Za nevýhodu bývá považována zvýšená cena certifikace a nevyrovnané přínosy pro různé skupiny zainteresovaných aktérů, to jest vlastníka, developera, nájemníka nebo společnosti. Certifikační systém DGNB není určen toliko k posuzování a certifikaci individuálních staveb (budov), nýbrž i jejich souborů a celých urbánních (územních) celků. Používá se jak pro účely posuzování a certifikace veřejných staveb (budov) – resp. pro veřejné investování, tak pro sféru soukromou. Užívá se rovněž jak pro návrhy/projekty novostaveb, tak pro obnovu, resp. rekonstrukci staveb (budov) již existujících.

Základ systému byl původně vyvinut pro budovy typu Nová kancelářská a administrativní budova. Od tohoto základu se postupně vyvinuly další profily a schémata pro zcela odlišné typy staveb (budov) a jejich souborů:

-    nové budovy [vzdělávací / kancelářské a administrativní / komerční / ubytovací (hotely) / nemocnice / laboratoře / nájemní prostory / obytné / veřejné (budovy sloužící veřejnosti) / urbánní celky (areály/části města)];

-    nové budovy s vícenásobnými certifikacemi (smíšené obsazení nových budov) [vzdělávací / komerční / ubytovací / průmyslové / obytné];

-    budovy používané pro více účelů [kancelářské a administrativní / komerční / ubytovací (hotely) / obytné];

-    stávající budovy [kanceláře a administrativa].

Jednotlivé kategorie jsou hodnoceny podle kritérií, jejichž součástí jsou soubory specifických indikátorů; v kategorii environmentální se například jedná o šest kritérií, jimž je celkem přiřazeno 13 indikátorů, v kategorii ekonomické se jedná o tři kritéria s přiřazenými 11 indikátory, v kategorii sociokulturní a funkční se jedná dokonce o dvanáct kritérií s přiřazenými 47 indikátory, v kategorii technické se jedná o šest kritérií s přiřazenými 20 indikátory, v procesní kategorii se jedná o osm kritérií s přiřazenými 29 indikátory a konečně v kategorii místa se jedná o čtyři kritéria s přiřazenými 18 indikátory. Do kategorie environmentální patří například potenciál globálního oteplování, rizika pro životní prostředí, šetrné využívání zdrojů/dřeva, spotřeba primární energie a podíl obnovitelných zdrojů. Hodnocení ekonomických aspektů se zaměřuje především na náklady související s životním cyklem, zatímco z hlediska sociálně kulturních a funkčních aspektů se hodnotí faktory, jako jsou tepelný a akustický komfort, kvalita vnitřního vzduchu, dostupnost veřejnou dopravou, ale také zajištění přístupu pro handicapované osoby a aspekty bezpečnosti. Technická kvalita stavby se odráží v kritériích, jako jsou požární bezpečnost, snadné čištění a údržba, zvuková izolace a těsnost obvodového pláště. Integrovaný návrh je důležitým předpokladem udržitelnosti budovy, proto hodnocení oblasti procesní kvality zahrnuje kvalitu procesu plánování i proces výstavby. Poslední, ale ne nepodstatná oblast hodnocení – lokalita – posuzuje takové aspekty, jako jsou rizika mikroprostředí, stav lokality a jejího okolí, dostupnost a vzdálenost prvků občanské vybavenosti. Je však třeba připomenout, že hodnocení lokality je oddělené od celkového hodnocení budovy a nemá vliv na výši dosaženého skóre. Důvodem je možnost objektivního porovnání budov v různých lokalitách.

Těchto šest kategorií se zvažuje pro celkové hodnocení budovy podle stanovených kritérií (a indikátorů), přičemž čtyřem kategoriím (environmentální, ekonomická, sociálně kulturní a funkční a technické) je k dispozici 22,5 % z celkového hodnocení budovy a procesní kategorii je k dispozici zbývajících 10 %. U urbánních celků (areálů/částí města) je tato kategorie rovněž součástí hodnocení, avšak do celkového počtu bodů vyjádřených percentuálně se nezapočítává. Celkové hodnocení je vyjádřeno dosaženými celkovými procenty, jejichž rozpětím je přiřazen stupeň certifikace:

<35 %         bronzový (Bronz);

≥35 % <50 %   stříbrný (Silver);

≥50 % <65 %   zlatý (Gold);

≥65 % <80 %   platinový (Platinum).

     Certifikační systém SBToolCZ

Metodika SBToolCZ je založena na multikriteriálním pojetí s využitím vah, postaveném na sadě různých kritérií podle principů udržitelné výstavby, které jsou předmětem hodnocení. Rozsah kritérií, která vstupují do procesu hodnocení, se liší podle typu budovy (například obytné budovy, administrativní budovy) a podle fáze životního cyklu, který je posuzován (fáze návrhu, výstavby, uvedení do provozu, provoz budovy). V případě bytových budov ve fázi návrhu se metodikou SBToolCZ hodnotí 33 kritérií, u administrativních budov se hodnotí kritérií celkem 39.

Struktura kritérií a váhy mezi nimi jsou navrženy v souladu s principy udržitelné výstavby a výsledné hodnocení má především sloužit pro potřeby a ochranu veřejného zájmu a kvalitního vystavěného prostředí. Struktura hodnocených kritérií je rozdělena do tří základních skupin:

-    environmentální kritéria (životní prostředí) [„E“],

-    sociální kritéria (neboli také sociálně kulturní) [„S“],

-    ekonomika a management [„C“];

tato kritéria jsou doplněna o čtvrtou skupinu kritérií týkajících se lokality [„L“] budovy, která jsou sice rovněž hodnocena, avšak výsledek tohoto hodnocení není do výsledného certifikátu kvality budovy zahrnut.

Každé kritérium je dle předepsaného algoritmu vyhodnoceno a pomocí kriteriálních mezí („benchmarků“) se tato hodnota normalizuje na jednotnou stupnici, což znamená, že se hodnota indikátoru předmětného kritéria převede na stupnici 0 až +10; stupnici tvoří následující intervaly:

<0 až 4>          hodnota indikátoru daného kritérium odpovídá stavu obvyklému v České republice nebo splnění legislativních či normativních požadavků (pokud jsou nadefinovány) – tento stav lze nazvat standardem,

<4 až 6>          hodnota indikátoru koresponduje s nadstandardní (dobrou) kvalitou,

<6 až 8>          hodnota indikátoru odpovídá vysoké kvalitě,

<8 až 10>        hodnota indikátoru odpovídá nejvyšší (nejlepší) kvalitě, v některých případech také dosažení BAT

(tedy nejlepších dostupných technologií), nebo cíleně nastavenému trendu v oblasti udržitelné výstavby;

výsledné body ze všech kritérií se následně přenásobí váhami, vážené body jednotlivých kritérií se sečtou a dostane se tak celkový výsledek (opět v rozsahu 0 až 10), jehož hodnota reprezentuje úroveň kvality předmětné budovy.

Kritéria pro administrativní stavby (budovy) jsou uspořádána do čtyř skupin – environmentální (E), sociální (S), ekonomické (C) a (lokality) L – takto: E.01 Spotřeba primární energie, E.02 Potenciál globálního oteplování, E.03 Potenciál okyselování prostředí, E.04 Potenciál eutrofizace prostředí, E.05 Potenciál ničení ozonové vrstvy, E.06 Potenciál tvorby přízemního ozonu, E.07 Využití zeleně na budově a pozemku, E.08 Spotřeba pitné vody, E.09 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě, E.10 Použití certifikovaných materiálů, E.11 Využití půdy, E.12 Zachycení dešťové vody, E.13 Výroba obnovitelné energie, E.14 Chlazení; S.01 Vizuální komfort, S.02 Akustický komfort, S.03 Tepelná pohoda v letním období, S.04 Tepelná pohoda v zimním období, S.05 Zeleň v interiéru, S.06 Pozitivní stimulace vnitřním prostředím, S.07 Bezbariérový přístup, S.08 Flexibilita využití budovy, S.09 Prostorová efektivita, S.10 Využití exteriéru budovy, S.11 Zdravotní nezávadnost materiálů, S.12 Kvalita vnitřního vzduchu, S.13 Zapojení do veřejného prostoru, S.14 Doprava, S.15 Bezpečnost v budově; C.01 Náklady životního cyklu, C.02 Facility management, C.03 Zajištění prováděcí a provozní dokumentace, C.04 Management tříděného odpadu, L.01 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci; L.02 Dostupnost služeb, L.03 Dostupnost veřejné dopravy, L.04 Živelná rizika.

Kritéria pro bytové stavby (budovy) jsou rovněž uspořádána do čtyř skupin – environmentální (E), sociální (S), ekonomické (C) a (lokality) L, a to: E.01 Potenciál globálního oteplování (GWP), E.02 Potenciál okyselování prostředí (AP), E.03 Potenciál eutrofizace prostředí (EP), E.04 Potenciál ničení ozonové vrstvy (ODP), E.05 Potenciál tvorby přízemního ozonu (POCP), E.06 Využití zeleně na pozemku, E.07 Využití zeleně na střechách a fasádách, E.08 Spotřeba pitné vody, E.09 Spotřeba primární energie z neobnovitelných zdrojů, E.10 Použití konstrukčních materiálů při výstavbě, E.11 Využití půdy, E.12 Podíl dešťové vody zachycené na pozemku; S.01 Vizuální komfort, S.02 Akustický komfort, S.03 Tepelné pohoda v letním období, S.04 Tepelné pohoda v zimním období, S.05 Zdravotní nezávadnost materiálů, S.06 Uživatelský komfort, S.07 Bezbariérový přístup, S.08 Zajištění zabezpečení budovy, S.09 Flexibilita využití budovy, S.10 Prostorová efektivita, S.11 Využití exteriéru budovy pro pobyt obyvatel; C.01 Analýza provozních nákladů, C.02 Zajištění prováděcí a provozní dokumentace, C.03 Autonomie provozu, C.04 Management tříděného odpadu; L.01 Biodiverzita, L.02 Dostupnost veřejných míst pro relaxaci, L.03 Dostupnost služeb, L.04 Dostupnost veřejné dopravy, L.05 Bezpečnost budovy a okolí, L.06 Živelná rizika.

Základní vlastnosti budovy a dosažený stupeň hodnocení je stručně uveden v „Certifikátu kvality budovy“, který obsahuje následující informace: identifikaci projektované budovy (adresu, případně název), identifikaci zadavatele, hodnocení budovy podle tří skupin kritérií (E/S/C), celkové hodnocení budovy, hodnocení lokality, dosažený certifikát kvality označený grafickým symbolem, uvedení fáze hodnocení (rozlišují se dvě podoby certifikátu, a to dle fáze, ve které se budova hodnotí: projekt – provedení), pořadové číslo certifikátu, datum jeho vystavení, jméno auditora, který provedl hodnocení a vystavil certifikát, stručné vypsání dvou až pěti pozitivních vlastností budovy. Certifikát je publikován na webu www.sbtool.cz v sekci certifikovaných projektů.

Vedle výše uvedených a mezinárodně známějších a šíře užívaných certifikačních systémů a vedle české verze certifikačního systému SBTool existují mezinárodně méně užívané certifikační systémy.

Záměr sledovat kvalitu výstavby z různorodých hledisek je nepochybně žádoucí a podporyhodný. Tyto skutečnosti budou stále více nedílnou a obecně požadovanou součástí kvalitního plánování území a navrhování/projektování staveb, stále více budou integrální součástí standardních profesních výkonů. I proto jsme na tomto místě považovali za potřebné se tímto tématem poněkud šíře zabývat. Nicméně je nutno zároveň velmi důrazně a se vší vážností a naléhavostí připomenout, že mnohé z požadavků uvedených v popsaných certifikačních systémech jsou od věků standardní součástí kvalitního plánování území a navrhování a projektování staveb a že bychom na tuto základní pravdu neměli zapomínat (připomínáme za všechny, kteří se k věci v minulosti vyjádřili, zejména požadavky na kvality území a staveb popsané Aristotelem v Politice, Vitruviem v Deseti knihách o architektuře, Indem Kautiljou v Arthašástře, v čínském traktátu Čou-li nebo v dílu Kuang-čungaKuan-c´ – ať připomeneme alespoň ty z nejstarších). To, co prochází akcelerujícím vývojem, jsou specifické inovace materiálové a konstrukční, technické a technologické, jejichž dopady na prostředí je nepochybně nutno zkoumat, abychom nepůsobili jejich ukvapenou aplikací více škody než užitku. Čemu bychom se však měli napořád bránit, je rychlé a nekritické, často až hysterické podléhání módním vlnám, tak přitažlivým svou častou líbivostí – a povrchností, u které nebolí myslet. Navíc: vytváření stále nových certifikačních systémů může vedle přínosů (například profylaktického ověřování vhodnosti materiálů, konstrukcí, techniky a technologií dosud nevyzkoušených, umožňující předcházet zbytečným škodám na prostředí i na zdraví) nést také důsledky významně negativní: místo podpory moudrého a poučeného plánování a rozvrhu území a navrhování/projektování staveb (budov) a jejich souborů soustředit svou pozornost na prokazování dalších a dalších kritérií (požadavků a podmínek) a učinit tak z celého systému sebeúživného molocha pohlcujícího více energie než samo plánování a projektování – a vytvářející koneckonců jen stále více příležitostí, jak vydáváním certifikátů zaměstnávat stále větší armády profesionálů specialistů. A následně řešit problémy, které by nikdy nevznikly, kdybychom je my sami svými všemožnými atesty, audity a certifikáty nevyvolali k životu, abychom je pak jinými procedurami ověřovali, přezkušovali a měnili, když se prokáže, že vyvolaly nechtěné důsledky. Abychom nebyli nuceni vynalézat technologické inovace a opatření k odstranění nežádoucích důsledků technologických inovací, které jsme neuměli včas anebo vůbec odhalit, když jsme jimi vehementně obhajovali veřejně prospěšné zájmy a obecné blaho, a když jsme současně zapomínali řešit skutečné (a řešitelné) problémy současnosti, u nichž bychom si často vystačili s prostšími znalostmi, tisíciletími ověřenými.

Z uvedených certifikačních systémů je totiž zřejmé, že si se skutečnostmi „měkkými“ neumí poradit buď vůbec, nebo jen ve velmi omezené míře. Ačkoliv všechny certifikační systémy obsahují v nějaké míře též hodnocení kvality projektu, rozumí touto kvalitou pohříchu především „procesní kvality“ (to jest „efektivní“ postupy zadávání, zpracování, kontroly a distribuce dokumentace) a v případě využití IT v procesu projektování především využití materiálů či konstrukcí, avšak nikoliv kvalitu myšlenky a konceptu. A ačkoliv obsahuje většina těchto certifikačních systémů v nějaké míře též hodnocení kvality místa (lokalit), neumí si s touto kvalitou většinou vůbec poradit a do celkového hodnocení ji nakonec po dílčím hodnocení vůbec nezahrnují. Zcela mimo jejich rámce se nachází myšlenka „chytrého“ celkového krajinného, urbánního a architektonického konceptu. Základem dobrého navrhování a projektování staveb (budov) a jejich souborů ovšem i nadále zůstává, a dle našeho názoru i zůstane, především zdravý rozum, jímž rozumíme dobře a důkladně promyšlený koncept uspořádání území a dobře a důkladně promyšlený koncept řešení staveb, respektující přírodní a krajinné podmínky, jakož kulturně civilizační, to jest architektonicko-urbanistické kvality prostředí, v němž budou stavby a jejich soubory umístěny, jakož i sociálně ekonomické podmínky a životní standardy jejich uživatelů, to vše s přiměřenou mírou flexibility, umožňující v průběhu vývoje užívání území jeho proměny, aniž bude muset být pravidelně a zásadně takový koncept měněn a opouštěn pro jiný; a stejně i v životním cyklu stavby a souborů staveb jejich smysluplnou proměnu urbanisticko-architektonickou a zejména uživatelskou – jak tomu ostatně v historii vždycky bylo – aniž bude nutno je kvůli tomu celé ničit. A bránit tak vytváření zvláštního modelu rozevírajících se nůžek mezi požadavky na technické a provozní kvality na straně jedné a na kvality uživatelské, na ladnost a krásu obcí a měst, staveb a stavebních souborů na straně druhé. Tím spíše, že naše poznatky a technologické inovace velmi rychle morálně zastarávají – čemuž se ostatně výrobci velmi pružně přizpůsobili podstatně omezenou dobou životnosti vkládaných technických a technologických zařízení, jejichž životnost mnohdy končí jen nedlouho po té, kdy jim uplynula záruční doba poskytnutá výrobcem a dlouho před tím, než se prostředky do nich vložené navrátí. I to sdělit stavebníkovi a informovat ho o nákladech spojených s náhradou nákladů za obměnu dožilých technologií – zpravidla opakovaně za dobu životního cyklu stavby (budovy) anebo jejich souboru – ovšem patří k etice profese.

A konečně nutno připomenout poslední, byť zdaleka ne nejméně významnou zásadu, kterou je nutno respektovat: čím je do území či do staveb vkládáno větší množství technických zařízení a vyspělých technologií, tím více narůstají jejich bezpečnostní rizika a zranitelnost, na něž je nutno pamatovat již při vytváření základní koncepce rozvrhu území nebo staveb. Jinak řečeno: již na počátku je nutno si odpovědět na otázku, co se stane, jestliže tyto vysoce sofistikované systémy selžou, jak bude zajištěn alespoň základní provoz území či staveb, jaké jsou jejich krizové režimy, jaké budou k dispozici například náhradní energetické zdroje, náhradní komunikační systémy a tak dále. Vysoce technologicky vyspělé společnosti jsou zároveň společnostmi mimořádně zranitelnými a citlivými i na relativně malé odchylky, chyby a omyly.

Část osmá

Výkon činnosti autorizovaných inspektorů

§ 276

[Autorizovaný inspektor]

(1) Autorizovaný inspektor vydává odborné posudky pro účely kolaudace staveb.

(2) Autorizovaný inspektor vydává na žádost stavebníka posudek pro účely posouzení souladu projektové dokumentace pro provádění stavby s dokumentací pro povolení stavby a s jejími změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě s technickými předpisy a technickými normami.

§ 277

Podmínky výkonu činnosti

(1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora udělí ministerstvo fyzické osobě, která

a)  je plně svéprávná,

b)  dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru,

c)  je autorizovanou osobou,

d)  má nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle jiného právního předpisu58,

e)  je bezúhonná,

f)  prokázala odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává ministerstvo.

(2) Za splnění podmínek stanovených v odstavci 1 písm. a), b), c), e) a f) a po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) může být oprávnění k činnosti autorizovaného inspektora uděleno i odborníkovi z vysoké školy, výzkumného pracoviště nebo vědeckého ústavu, i když nesplňuje stanovenou praxi.

§ 278

Žádost o udělení oprávnění

Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu údaje a doklady osvědčující splnění podmínek pro výkon činnosti autorizovaného inspektora. Podrobnosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 279

Bezúhonnost

(1) Za bezúhonnou se pro účely udělení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora nepovažuje osoba,

a)  která byla pravomocně odsouzena za trestný čin spáchaný úmyslně, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena, a

b)  které bylo Komorou pravomocně uloženo disciplinární opatření ve formě pozastavení nebo odnětí autorizace, nebylo-li na návrh autorizované osoby zrušeno.

(2) Ustanovení § 51 odst. 2 a 3 se použije obdobně.

(3) Komora bezodkladně uvědomí ministerstvo o pravomocném uložení disciplinárního opatření autorizovanému inspektorovi spočívajícího v pozastavení nebo odnětí autorizace.

§ 280

Doba platnosti a zánik oprávnění

(1) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora se uděluje s působností pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba bude na žádost prodloužena bez vykonání zkoušky nejvýše o 10 let, a to i opakovaně, jestliže autorizovaný inspektor svou činnost soustavně vykonával.

(2) Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora zaniká

a)  dnem doručení písemného prohlášení autorizovaného inspektora o ukončení činnosti Ministerstvu,

b)  uplynutím doby podle odstavce 1,

c)  dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla omezena jeho svéprávnost, nebo

d)  ztrátou bezúhonnosti.

§ 281

Zrušení oprávnění

(1) Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora, jestliže

a)  při své činnosti opakovaně nebo závažně porušil veřejné zájmy, které měl chránit, nebo

b)  se dopustil jednání neslučitelného s postavením autorizovaného inspektora.

(2) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora též pro jeho nečinnost trvající déle než 3 roky.

Výkon činnosti autorizovaného
inspektora

§ 282

(1) Právnická osoba může se souhlasem ministerstva vykonávat činnost autorizovaného inspektora, pokud je bezúhonná a zabezpečí výkon činnosti autorizovaným inspektorem; ustanovení § 51 odst. 2 a 3 se použije obdobně. Veřejná obchodní společnost, jejímiž společníky jsou výlučně autorizovaní inspektoři, může činnost autorizovaného inspektora vykonávat bez souhlasu ministerstva.

(2) Vykonávají-li autorizovaní inspektoři činnost ve společnosti, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky společnosti mohou být výlučně autorizovaní inspektoři. Společníci společnosti jsou povinni vykonávat činnost ve společném sídle podnikání.

§ 283

(1) Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou smlouvou.

(2) Autorizovaný inspektor odpovídá za škodu způsobenou výkonem své činnosti. Před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu. Pojištěním musí být kryta škoda, která může být způsobena výkonem činnosti autorizovaného inspektora. Na požádání osoby, se kterou autorizovaný inspektor uzavírá smlouvu podle odstavce 1, je povinen sdělit výši částky, na kterou je pojištěn.

(3) Autorizovaný inspektor je povinen vést o svých úkonech evidenci a uchovávat ji po dobu nejméně 5 let.

(4) Autorizovaný inspektor nesmí svoji činnost vykonávat u staveb, na kterých se podílel, podílí nebo má podílet při jejich přípravě anebo provádění sám nebo osoba jemu blízká, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí

a)  příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner,

b)  obchodní společnost, ve které je společníkem,

c)  družstvo, jehož je členem,

d)  osoba, se kterou je ve vztahu pracovním nebo služebním.

§ 284

Práva a povinnosti autorizovaného
inspektora

(1) Autorizovaný inspektor je v rozsahu oboru, popřípadě specializace své autorizace, oprávněn vydávat odborné posudky autorizovaného inspektora. Odborný posudek autorizovaného inspektora pro účely kolaudace musí obsahovat minimálně

a)  identifikační údaje stavebníka,

b)  druh, účel stavby, číslo popisné nebo evidenční u změny dokončené stavby,

c)  údaje o oprávnění provést stavbu,

d)  údaje o zkušebním provozu, pokud byl prováděn, popřípadě o předčasném užívání stavby,

e)  datum ověření splnění podmínek vydání odborného posudku,

f)  výsledek ověření splnění podmínek vydání odborného posudku,

g)  jméno a příjmení, podpis, otisk razítka autorizovaného inspektora a datum vystavení odborného posudku.

(2) Odborný posudek autorizovaného inspektora pro účely kolaudace dokládá, že skutečné provedení stavby nebo její části, kterou lze samostatně užívat, je v souladu s ověřenou dokumentací nebo jejími povolenými změnami, umožňuje povolený účel užívání a splňuje požadavky na výstavbu.

(3) Odborný posudek pro účely kolaudace je autorizovaný inspektor oprávněn vydat pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 2.

(4) Odborný posudek autorizovaného inspektora k dokumentaci pro provádění stavby dokládá, že dokumentace pro provádění stavby je v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení stavby nebo s jejími povolenými změnami a s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami.

(5) Odborný posudek k dokumentaci pro provádění stavby je autorizovaný inspektor oprávněn vydat pouze tehdy, pokud ověřil splnění podmínek uvedených v odstavci 4.

(6) Odborný posudek autorizovaného inspektora nemůže být vydán pro stavby sloužící přípravě, otvírce a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, stavby sloužící jako sklady výbušnin a pro stavby vodních děl.

(7) Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost.

§ 285

Příprava a provádění zkoušek

(1) Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související organizačně zajišťuje Komora. K zabezpečení jednotného postupu podle věty první zřizují komory společný koordinační orgán schvalovaný na jejich návrh ministerstvem. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese uchazeč.

(2) Koordinační orgán na základě pověření Komory zajišťuje koordinační, organizační a administrativní záležitosti a odborné vzdělávání potřebné k jednotnému postupu při výkonu činnosti autorizovaných inspektorů.

(3) Komora shromažďuje, eviduje, aktualizuje a poskytuje informace nezbytné pro činnost autorizovaného inspektora. Na úhradě nákladů spojených s touto činností se autorizovaný inspektor každoročně podílí příspěvkem ve prospěch Komory. Výše příspěvku je shodná s příspěvkem určeným členům Komory.

(4) Postup při jmenování členů koordinačního orgánu, jeho činnost, přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis.

§ 286

Působnost ministerstva

Ministerstvo kontroluje přípravu ke zkoušce, osnovy a postup při provádění zkoušek, spočívající v ověření odborných znalostí autorizovaného inspektora, podklady pro jmenování a odvolávání autorizovaných inspektorů, činnost Komory a výkon agendy s tím související. V součinnosti se stavebními úřady vykonává též kontrolu činnosti autorizovaných inspektorů.

komentář k § 276 – § 286

Autorizovaní inspektoři

     Autorizovaný inspektor – jeho právní status a rozsah činnosti

Osud autorizovaných inspektorů je ilustrativním dokladem velmi nepromyšlené a nahodilé právní úpravy, kterou bylo nutno opakovaně zásadně měnit. Praxe při vydávání těchto certifikátů byla totiž velmi rozmanitá a nesjednocená, přičemž velmi často docházelo k obcházení smyslu a účelu stavebního zákona, zejména vydáváním certifikátů, jejichž obsah nebyl řádně dohodnut s dotčenými osobami, které by byly jinak účastníky řízení, zejména se skutečností, že jim nebyl buď vůbec dán prostor pro vznesení a uplatnění případných námitek, nebo pro absenci jejich řádného vypořádání. Od činnosti téměř nahrazující stavební úřad a jeho rozhodování ve stavebním řízení (nešťastně a zavádějícím způsobem pojmenované „zkrácené stavební řízení“), přes oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, který prakticky cele předchozí formu nahradil, až po současnou podobu činnosti autorizovaných inspektorů v zásadě posudkového či znaleckého charakteru. Problematikou se opakovaně zabýval i Nejvyšší správní soud, který v usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu, vydaném pod č.j. Konf 25/­2012-9, v němž se ustálila do té doby velmi rozporuplná rozhodovací praxe týkající se certifikátů vydávaných podle § 117 stavebního zákona, dospěl k závěru, že činnost autorizovaných inspektorů je založena na čistě smluvním soukromoprávním vztahu a nenahrazuje v žádném směru činnost stavebních úřadů. Vydané certifikáty pak, obiterdictum, navrhl v případě pochybnosti o vydaném certifikátu posuzovat podle § 142 správního řádu a přezkoumat jeho relevanci v řízení o určení právního vztahu. Tento postup však již v roce 2013 s novelou stavebního zákona prakticky ztratil smysl.

Autorizovaný inspektor podle této právní úpravy vydává odborné posudky pro účely kolaudace staveb. Ustanovení § 276 pak bylo zpřesněno novelou [2023] tak, že posudky souladu projektové dokumentace nebo dokumentace jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1 písm. e) až n) a odstavci 2 přílohy č. 2 ke stavebnímu zákonu s požadavky na výstavbu, popřípadě technickými předpisy a technickými normami vydává autorizovaný inspektor na žádost stavebníka.

Je to, pochopitelně, i důsledkem zásadní rekonstrukce povolovacích procesů v nové právní úpravě, zejména redukce správních řízení na jeden veřejnoprávní proces povolení záměru, byť – jak ukážeme dále – není fakticky celý proces omezen pouze na řízení o povolení záměru. Jeví se nám jako schůdné využívat služeb autorizovaného inspektora zejména v souvislosti s obstaráním nezbytných podkladů a dokladů pro provedení úkonů před zahájením řízení, resp. pro zrychlené řízení o povolení záměru. Na to však bude muset odpovědět až konkrétní rozhodovací praxe.

Podmínky výkonu činnosti jsou nastaveny standardním způsobem regulace profese. Oprávnění k výkonu činnosti autorizovaného inspektora udělí MMR, po vyjádření České komory architektů nebo České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“), osobě, která:

-    požádala o jmenování autorizovaným inspektorem (obsah a forma žádosti jsou rámcově vymezeny v § 278 SZ),

-    je svéprávná,

-    dosáhla magisterského vzdělání architektonického nebo stavebního směru a je autorizována komorou,

-    prokázala nejméně 15 let praxe v projektové činnosti nebo v odborném vedení provádění staveb anebo na stavebním úřadu, má-li osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu,

-    je bezúhonná, to jest nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, resp. nebyla trestána disciplinárně Komorou,

-    prokázala právní a odborné znalosti a zkušenosti potřebné pro výkon funkce při zkoušce před odbornou komisí, jejíž členy jmenuje a odvolává MMR;

autorizovaný inspektor je pro výkon funkce jmenován s působností pro celé území České republiky na dobu 10 let. Tato doba může být na jeho žádost prodloužena bez vykonání zkoušky opakovaně o deset roků, jestliže prokazatelně činnost autorizovaného inspektora soustavně vykonával. Právnická osoba může vykonávat činnosti svěřené autorizovanému inspektorovi jen za předpokladu, že tuto činnost provádí prostřednictvím oprávněných fyzických osob.

     Výkon činnosti autorizovaného inspektora

Autorizovaný inspektor vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou smlouvou. Odpovídá za škodu způsobenou výkonem své činnosti a musí mít před započetím činnosti a po celou dobu jejího trvání uzavřeno pojištění z odpovědnosti za škodu. Odpovídá za odbornou úroveň jím zpracovaných a vydaných certifikátů, stanovisek, jakož i jiných dokumentů a prováděných úkonů, za řádné a nestranné posouzení zjištěných skutečností, dokumentace stavby a dalších podkladů podle požadavků stanovených v tomto zákoně a odpovídá rovněž za návrh plánu kontrolních prohlídek stavby. Autorizovaný inspektor nesmí být rovněž ve střetu zájmů.

Autorizovaný inspektor je oprávněn na základě smlouvy se stavebníkem a na jeho náklad:

-    osvědčit odborným posudkem, že navrhovaná stavba může být provedena,

-    zpracovat odborný posudek pro provedení kolaudace nebo pro jiné účely podle tohoto zákona,

-    dohlížet na provádění stavby.

Autorizovaný inspektor je povinen na výzvu stavebního úřadu a na jeho náklad poskytnout v rozsahu své odborné kvalifikace expertní součinnost. Je rovněž povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných a právních znalostí potřebných pro řádný výkon funkce.

     Smlouva o kontrolní činnosti a smlouva o příkazu

V převážné většině případů bude mít smlouva charakter smíšené smlouvy o provedení kontrolní činnosti a příkazní, neboť jí klient svěřuje autorizovanému inspektoru obstarání a vydání posudku. Typy těchto smluv jsou upraveny zákonem č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to pro provedení kontrolní činnosti v § 2652 až § 2661, k udělení příkazu v § 2430 až § 2444.

Smlouva o kontrolní činnosti a příkazní mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem obsahuje zejména tato ustanovení:

-  identifikace a postavení smluvních stran,

-  předmět plnění, to jest závazek vykonat kontrolu projektové dokumentace a poskytnout související odbornou a poradenskou činnost, a vypracovat posudek pro účely kolaudace stavby při provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby, popřípadě v poskytnutí zvláštních služeb poradenských, vykonávaných výlučně na základě jednotlivě písemně udělených pokynů, a na druhé straně závazek stavebníka tyto činnost řádně uhradit,

-  rozsah zmocnění autorizovaného inspektora,

-  součinnost smluvních stran, jíž se rozumí povinnost stavebníka poskytnout nejen veškeré údaje a doklady týkající se věci a sloužící k jejímu řádnému posouzení dokumentace a k vydání posudku;

-  pověření autorizovaného inspektora;

-  trvání a ukončení (výpověď) smlouvy;

-  úplata/honorář, platební a fakturační podmínky, popřípadě smluvní pokuty;

-  odpovědnost autorizovaného inspektora za škodu;

-  pojištění;

-  právní řád, spory mezi smluvními stranami a jejich řešení;

-  závěrečná ustanovení a obecné klauzule: ustanovení o způsobu podpisu, o postupu při změně smlouvy a dodatcích k ní a podmínkách podpisu těchto změn a dodatků, ustanovení o počtu smluvních paré a jejich jazyku, salvátorská klauzule, závěrečná smluvní klauzule osvědčující náležitosti právního úkonu, místo a čas podpisu a podpisy smluvních stran.

Nedílnou přílohou smlouvy je plná moc. Ostatní přílohy související s provedením výkonu autorizovaného inspektora jsou uvedeny výše u popisu jeho činnosti a podkladů, které je povinen mu pro tento účel poskytnout stavebník.

Odpovědnost autorizovaných inspektorů je odpovědnost specifická, samostatná a nezávislá. Nenahrazuje ani odpovědnost stavebníkovu, ani projektantovu, ani odpovědnost osoby provádějící stavbu. Tyto odpovědnosti jsou vzájemně nezaměnitelné. To platí i ve vztazích mezi ostatními subjekty, které se na procesu výstavby podílejí.

     Zkouška odborné způsobilosti pro jmenování autorizovaným inspektorem

Zkouška odborné způsobilosti pro výkon činnosti autorizovaného inspektora bude zaměřena nejen na průkaz dosavadní projektové praxe formou portfolia, ale především na znalosti stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, správního řádu a s dalšími okruhy bezprostředně se stavebním právem souvisejících právních předpisů a na schopnosti posoudit, zda je předložená dokumentace zpracována v souladu s právními předpisy a relevantními dokumenty, zda splňuje základní profesní náležitosti a vyhovuje tak ustanovením § 156 až § 158 SZ, je-li stavba podle této dokumentace proveditelná. Na základě takto posouzené dokumentace a s přihlédnutím k charakteru stavby stanovuje autorizovaný inspektor v odborném posudku harmonogram kontrolních prohlídek stavby, jimiž se zajišťuje průběžná a efektivní kontrola výstavby v rozhodujících okamžicích výstavby. Pro ověření způsobilosti konat tyto činnosti bude autorizační zkouška obsahovat též odbornou část, jejímž předmětem bude posoudit ke zkoušce připravené vzory dokumentace z uvedených hledisek, identifikovat její případné nedostatky, navrhnout postup pro jejich odstranění a popsat případný postup projednání takové dokumentace se všemi zúčastněnými subjekty a nakonec vypracovat odborný posudek ke kolaudaci nebo k souladu posuzované dokumentace s právem. Na provádění zkoušek autorizovaných inspektorů se nevztahuje správní řád.

Provádění přípravy a zkoušek uchazečů, vedení evidence autorizovaných inspektorů a další úkony s tím související organizačně zajišťují příslušné profesní Komory (ČKA a ČKAIT) prostřednictvím zřízeného společného orgánu –Koordinačního orgánu, schválené na návrh Komor ministrem pro místní rozvoj a poskytující profesním Komorám a ministerstvu součinnost k zabezpečení jednotného postupu v uvedené oblasti. Náklady spojené s přípravou na zkoušku a s jejím vykonáním nese uchazeč. Postup při jmenování členů koordinačního orgánu a jeho činnost, přípravu, provádění a obsah zkoušek a náležitosti a způsob vedení evidence autorizovaných inspektorů stanoví prováděcí právní předpis, jehož vydání se teprve připravuje.

     Dohled nad činností autorizovaných inspektorů

Dohled nad výkonem tohoto povolání provádí jednak Koordinační rada ve spolupráci s oběma profesními komorami, jednak a především MMR. Komory poskytují především svoje profesní zázemí a osobnosti jimi sdružované, a to k zabezpečení odborných činností spojených s přípravou na zkoušky a jejich prováděním, s výkonem správní agendy a s poskytováním informací veřejnosti. NSÚ (dosud MMR) bude vykonávat – s ohledem na nezbytnost veřejné kontroly nad podmínkami výkonu regulovaných povolání obecně a v případě povolání nahrazujícího činnost správního orgánu zvláště, neboť jakákoliv regulace činnosti je vždy určitým, byť odůvodněným vybočením z ústavně zaručeného práva na svobodný přístup k výkonu povolání – dohled nejen nad činností správní, ale i nad činností autorizovaných inspektorů samých, a to v součinnosti se stavebními úřady [§ 286 SZ]. V případě zjištěných nedostatků zásadní povahy nebo opakovaných může dát kdokoliv podnět tomuto úřadu k odnětí oprávnění autorizovaného inspektora (§ 281 SZ), popřípadě dát též podnět k disciplinárnímu postihu příslušné profesní komoře (ČKA nebo ČKAIT), u níž je autorizovaný inspektor zapsán na seznamu a evidován. Úřadu tudíž přísluší odnímat autorizovaným inspektorům oprávnění, jestliže je pro takové odvolání dán důvod, například porušením zásad etiky, porušením principu nezávislosti (střet zájmů) a podobně.

Část devátá

Kontrola a opatření k nápravě

Hlava I

Kontrola ve věcech územního plánování

§ 287

Působnost

(1) Kontrolu ve věcech územního plánování vykonávají ministerstvo a krajský úřad.

(2) Ministerstvo vykonává kontrolu

a)  orgánů krajů,

b)  orgánů hlavního města Prahy a

c)  zástupců pořizovatele.

(3) Krajský úřad vykonává kontrolu

a)  orgánů obcí a

b)  zástupců pořizovatele.

(4) Kontrola ve věcech územního plánování zahrnuje v případě orgánů obcí, hlavního města Prahy a krajů kontrolu nad výkonem přenesené i samostatné působnosti.

§ 288

Předmět kontroly

(1) Při výkonu kontroly ve věcech územního plánování ministerstvo a krajský úřad kontrolují dodržování tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona, jakož i dodržování usnesení vlády, směrnic ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatých při kontrole výkonu přenesené působnosti.

(2) Kontrola se vztahuje i na usnesení, rozhodnutí a jiná opatření přijatá v samostatné i přenesené působnosti.

(3) Kontrola může být vykonána i v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace.

§ 289

Nápravná opatření

(1) Byly-li při kontrole zjištěny nedostatky, vyzve ministerstvo nebo krajský úřad, se zřetelem na jejich charakter a následky, nebo možné následky, ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě; přitom může do doby zjednání nápravy zcela nebo zčásti pozastavit výkon činnosti, při níž dochází k porušování povinností.

(2) Je-li podle odstavce 1 pozastaveno pořizování územně plánovací dokumentace, může námitky proti kontrolním zjištěním podat i kraj nebo obec, pro které je územně plánovací dokumentace pořizována.

(3) Bylo-li pozastaveno pořizování územně plánovací dokumentace, lze v jejím pořizování pokračovat až po potvrzení kontrolního orgánu o zjednání nápravy.

(4) Je-li pořizovatel nečinný, stanoví mu kontrolní orgán přiměřenou lhůtu, ve které má úkon učinit.

§ 290

Kontrola výkonu samostatné
působnosti

Při kontrole usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí, hlavního města Prahy a krajů v samostatné působnosti ve věcech územního plánování se ustanovení hlavy šesté a hlavy sedmé části první zákona o obcích, hlavy desáté a hlavy jedenácté části první zákona o hlavním městě Praze a hlav šesté a sedmé zákona o krajích použijí obdobně.

Hlava II

Kontrola ve věcech stavebního řádu

Díl 1

Stavební kontrola

§ 291

Obecné ustanovení

Stavební úřady kontrolují plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona, jiných právních předpisů v mezích jejich působnosti a z rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona.

§ 292

Kontrola

(1) Stavební úřad provádí kontrolu za účelem zajištění ochrany veřejných zájmů chráněných tímto zákonem. Na podnět dotčeného orgánu zahájí stavební úřad kontrolu vždy. Obsahuje-li povolení záměru podmínky k ochraně veřejných zájmů stanovené na základě vyjádření nebo závazného stanoviska dotčeného orgánu, je dotčený orgán příslušný ke kontrole jejich dodržování; stavební úřad poskytne součinnost potřebnou ke kontrole těchto podmínek.

(2) Je-li na základě kontroly zahájeno správní řízení, doručuje se stejnopis protokolu účastníkům řízení a dotčeným orgánům spolu s oznámením o zahájení řízení nebo s rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení.

(3) Na výzvu stavebního úřadu je povinen se kontroly zúčastnit stavebník, a je-li to nezbytné, též vlastník stavby, hlavní projektant, projektant, zhotovitel, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Výzva musí být písemná a doručuje se do vlastních rukou s nejméně pětidenním předstihem. Ve výzvě musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví.

(4) Stavební úřad může v rámci kontroly ústně vyzvat kontrolovanou osobu k odstranění zjištěných nedostatků a stanovit jí k tomu přiměřenou lhůtu, což zaznamená v protokolu. Nebudou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, postupuje stavební úřad podle § 294 nebo 295. Výzva obsahuje poučení o následcích spojených s neodstraněním zjištěných nedostatků.

(5) Pověření ke kontrole podle tohoto zákona lze vydat i ve formě průkazu, jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis.

§ 293

Vstup na pozemek a do stavby

(1) Kontrolující může při výkonu kontroly vstupovat v nezbytné míře na pozemek, na stavbu a do stavby pouze s vědomím jejich vlastníků; uvědomění vlastníka nevyžaduje písemnou formu.

(2) Kontrolující může vstoupit na pozemek nebo do stavby i bez vědomí jejich vlastníka v případě důvodného podezření na

a)  bezprostřední ohrožení života nebo zdraví osob nebo zvířat, nebo

b)  porušení povinností vyplývajících ze zákona za podmínky, že se kontrolujícímu nepodařilo vlastníka pozemku nebo stavby uvědomit.

(3) O vstupu podle odstavce 2 a jeho důvodech musí kontrolující vlastníka bez zbytečného odkladu písemně informovat.

(4) Kontrolující může vstoupit do obydlí bez souhlasu vlastníka nebo uživatele, jen pokud je to nezbytné pro ochranu života, zdraví nebo bezpečnosti osob. Je-li obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, může kontrolující za účelem kontroly podle tohoto zákona vstoupit do obydlí vždy. Vlastník a uživatel obydlí jsou v uvedených případech povinni kontrolujícímu vstup do obydlí umožnit. Vlastník je povinen umožnit vykonání nezbytných zkoušek a měření použitím nezbytných technických zařízení či prostředků. Pokud je to třeba, přizve kontrolující i další osoby, postup podle odstavce 3 se použije přiměřeně.

(5) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a jde-li o některý z důvodů podle odstavce 2 nebo 4, může si stavební úřad zjednat přístup na pozemek nebo do stavby. Policie České republiky poskytne stavebnímu úřadu na jeho žádost ochranu a součinnost podle zákona o Policii České republiky.

(6) Pokud vlastník pozemku nebo stavby brání vstupu kontrolujícímu nebo jím přizvané osobě, může mu stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem stavebního úřadu v řízení, umožnění vstupu nařídit. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 294

Zakazující opatření

(1) Stavební úřad může i bez provedené kontroly zakázat

a)  stavební nebo montážní činnost, je-li prováděna v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy,

b)  odstraňování záměru, pokud je odstraňován v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy,

c)  užívání záměru, je-li užíván v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy.

(2) Stavební úřad může postupovat v řízení na místě. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem stavebního úřadu v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

(3) V rozhodnutí o zakazujícím opatření může stavební úřad uložit další opatření, je-li to vzhledem k povaze a následkům činnosti, která se zakazuje, nezbytné, a stanovit lhůtu k jejich provedení.

§ 295

Opatření k nápravě

(1) Je-li to nezbytné k ochraně zákonem chráněného veřejného zájmu, stavební úřad může i bez provedené kontroly nařídit opatření k nápravě, které spočívá v povinnosti

a)  provést udržovací práce, zejména v případě nedostatečné údržby stavby,

b)  provést nezbytné úpravy stavby, zejména

1. při výskytu hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních nebo jiných závad, včetně nesplnění požadavků na přístupnost,

2. v případě, že stavba nebo její užívání ohrožuje životní prostředí,

3. pro ochranu kulturně historických, archeologických, architektonických a urbanistických hodnot,

4. v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,

5. za účelem vyhovění požadavkům obrany a bezpečnosti státu uplatněným Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra,

6. pro připojení stavby na technickou infrastrukturu, nebo vybavení sociálním nebo jiným hygienickým zařízením,

7. pro zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod, k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,

8. zakonzervování rozestavěné stavby, jejíž provádění bylo přerušeno,

c)  provést nutné zabezpečovací práce, zejména v případě, že jsou záměrem ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat,

d)  neodkladně odstranit záměr, zejména v případě, že jsou záměrem ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat, a záměr hrozí zřícením nebo sesuvem nebo

e)  vyklidit stavbu v případě, že jsou závadami na stavbě ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat, anebo má být nařízeno opatření k nápravě podle písmene c) nebo d).

(2) Opatření k nápravě podle odstavce 1 se nařizuje vlastníku stavby nebo pozemku, na němž se záměr nachází. Opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. e) se nařizuje též všem osobám, které stavbu užívají nebo se ve stavbě zdržují.

(3) V rozhodnutí o nařízení opatření k nápravě stavební úřad stanoví zejména rozsah, způsob a podmínky jeho provedení a lhůtu k jeho provedení.

(4) Vyžaduje-li provedení opatření k nápravě projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, stavební úřad nařídí jejich obstarání vlastníku záměru nebo pozemku, na němž se záměr nachází, a stanoví lhůtu k jejich předložení. Nesplní-li vlastník nařízenou povinnost, obstará tyto podklady stavební úřad, který následně rozhodnutím uloží vlastníku povinnost uhradit náklady na jejich obstarání; na tuto povinnost stavební úřad vlastníka předem písemně upozorní.

(5) Při nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. c), d) a e) může stavební úřad postupovat v řízení na místě. Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem stavebního úřadu v řízení; odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. V případě ústního vyhlášení rozhodnutí se písemné potvrzení uvede jako součást protokolu o kontrole. Písemné potvrzení obsahuje náležitosti rozhodnutí podle § 68 správního řádu; ustanovení § 67 odst. 3 správního řádu se nepoužije.

(6) Rozhodnutí o nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. e) doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby, vyklizující osobě a obci; v případě ústního vyhlášení rozhodnutí písemné potvrzení o vydání tohoto rozhodnutí doručí stavební úřad vyklizovaným osobám, vlastníkovi stavby, vyklizující osobě a obci bez zbytečného odkladu. Osoby, které se ve stavbě zdržují, ale nejsou stavebnímu úřadu známy, se o vydaném rozhodnutí vyrozumí informací umístěnou na místě stavby před provedením vyklizení.

(7) U nařízení opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a) až d) jsou nájemci bytů a nebytových prostor účastníky řízení, pokud jejich práva vyplývající z nájmu mohou být přímo dotčena plněním povinností nařízených stavebním úřadem.

§ 296

Provedení opatření k nápravě

(1) Hrozí-li u provedení opatření k nápravě podle § 295 odst. 1 písm. c), d) nebo e) nebezpečí z prodlení, zajistí provedení nařízeného opatření k nápravě stavební úřad prostřednictvím osoby, která je podle jiného právního předpisu oprávněna k provedení nařízených prací; při stanovení této osoby se zákon o zadávání veřejných zakázek nepoužije. Této osobě může stavební úřad provedení opatření k nápravě nařídit rozhodnutím, které může být vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení.

(2) Náklady na provedení opatření k nápravě je povinen uhradit vlastník stavby nebo pozemku, na němž se záměr nachází. Nedošlo-li mezi osobou, prostřednictvím které stavební úřad zajišťuje provedení nařízeného opatření k nápravě, a vlastníkem k dohodě o zaplacení, stavební úřad uhradí náklady na provedení opatření k nápravě a rozhodnutím uloží vlastníkovi povinnost náklady uhradit stavebnímu úřadu.

§ 297

Opatření na sousedním pozemku
nebo stavbě

(1) Je-li nezbytné pro provedení nařízeného opatření k nápravě, aby vlastník sousedního pozemku nebo stavby, nebo osoba, která má k sousednímu pozemku nebo stavbě jiné věcné právo, strpěli nezbytné omezení, a nedošlo-li mezi dotčenými osobami k dohodě, stavební úřad může z moci úřední nebo na žádost vlastníka stavby nebo pozemku, na němž se záměr nachází, uložit opatření na sousedním pozemku nebo stavbě přiměřené okolnostem.

(2) Stavební úřad v rozhodnutí o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě stanoví

a)  účel uloženého opatření,

b)  jakého pozemku nebo stavby nebo jejich části se opatření týká,

c)  vymezení prováděné činnosti na sousedním pozemku nebo stavbě a

d)  podmínky omezení, zejména časové rozmezí provádění činnosti.

(3) Účastníkem řízení o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě je ten, o jehož povinnosti je řízení vedeno, a ten, jehož právo má být opatřením na sousedním pozemku nebo stavbě založeno nebo jehož konání nebo opomenutí bylo důvodem pro zahájení řízení o uložení opatření k nápravě.

(4) Nerozhodne-li stavební úřad jinak, odvolání proti rozhodnutí o opatření na sousedním pozemku nebo stavbě nemá odkladný účinek.

(5) Při postupu podle uloženého opatření na sousedním pozemku nebo stavbě je každý povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedního pozemku nebo stavby a aby prováděnými pracemi nevznikla škoda, které je možno zabránit.

(6) Po skončení prací je povinen ten, jehož právo bylo opatřením na sousedním pozemku nebo stavbě založeno, uvést sousední pozemek nebo stavbu do předchozího stavu.

Díl 2

Kontrola výkonu působnosti stavebních úřadů

§ 298

Působnost

(1) Kontrolu výkonu působnosti

a)  Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb a staveb souvisejících vykonává Ministerstvo dopravy,

b)  Dopravního a energetického stavebního úřadu ve věcech vyhrazených staveb, u nichž vykonává působnost nadřízeného správního orgánu Ministerstvo průmyslu a obchodu, a ve věcech staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace, výroben obnovitelných zdrojů energie a staveb souvisejících vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu,

c)  krajských stavebních úřadů ve věcech staveb silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace a staveb obnovitelných zdrojů energie vykonává Dopravní a energetický stavební úřad,

d)  krajských stavebních úřadů s výjimkou staveb uvedených v písmenu c) a obecních stavebních úřadů vykonává ministerstvo,

e)  obecních stavebních úřadů vykonává krajský stavební úřad.

(2) Ministerstvo, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dopravní a energetický stavební úřad a krajský stavební úřad“ kontrolují dodržování tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaných na základě tohoto zákona, jakož i dodržování usnesení vlády a směrnic ústředních správních úřadů.

§ 299

Nápravná opatření

Ministerstvo, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Dopravní a energetický stavební úřad a krajský stavební úřad“ mohou při výkonu kontroly ukládat opatření k odstranění nebo prevenci zjištěných nedostatků v přiměřené lhůtě; do doby zjednání nápravy mohou pozastavit nebo omezit výkon činnosti, při níž dochází k porušování právní povinnosti.

Hlava III

Kontrola výkonu přenesené působnosti při vydávání prováděcího právního předpisu

§ 300

Při kontrole vydávání a obsahu prováděcího právního předpisu vydaného územním samosprávným celkem se ustanovení hlavy šesté části první zákona o obcích použijí obdobně s tím, že namísto krajského úřadu provede kontrolu ministerstvo.

komentář k § 287 – § 300

Kontrolní činnost

     Výkon kontrolní činnosti obecně – smysl a účel

Výkon kontrolních činností uvedených v této části se týká jednak postupů nadřízených správních orgánů vůči orgánům podřízeným, jednak výkonu standardních kontrolních činností v procesu povolování, provádění a užívání staveb. Rozlišují se kontrolní činnosti prováděné na úseku územního plánování a na úseku stavebního řádu.

     Výkon kontrolní činnosti na úseku územního plánování

Působnost provádění kontrolní činnosti ve věcech územního plánování vykonávají MMR a krajský úřad; tato skutečnost je jen dalším potvrzením zesilující role státu (etatizace) a centralizace výkonu veřejné moci v rukou státu a stavebních úřadů. Ty, vyjmuty v celém rozsahu z působnosti obcí odpovědných za svůj rozvoj, mají ve svých rukou soustředěny i kompetence územně plánovací. MMR vykonává kontrolu orgánů krajů, hlavního města Prahy a zástupců pořizovatele. Krajský úřad pak vykonává kontrolu orgánů obcí a zástupců pořizovatele, a to jak v režimu přenesené působnosti, tak v režimu působnosti samostatné(sic!!).

Aby bylo dosaženo maxima vlivu státu na územní plánování (spíše bychom však tento proces měli pojmenovat státně plánovací nařizování; zdá se, že se opět prosazuje myšlenka, že je to stát, který ví nejlépe, jak mají občané a obce žít, co je pro ně nejlepší a jak mají nakládat svým majetkem a penězi, které si vydělali – jako bychom nebyli historií dostatečně poučení), je předmět kontroly pojat velmi široce: dodržování tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona, jakož i dodržování usnesení vlády, směrnic ústředních správních úřadů, jakož i opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatých při kontrole výkonu přenesené působnosti. Kontrola se vztahuje i na usnesení, rozhodnutí a jiná opatření přijatá v samostatné i přenesené působnosti. Kontrola může být vykonána i v průběhu pořizování územně plánovací dokumentace. Nic neuniká bdělé pozornosti státní mašinerie; cesta k dalšímu glajchšaltování územního plánování (a nejenom územního plánování!) je vydlážděna.

Tomu koneckonců odpovídají i nápravná opatření: výzva ke zjednání nápravy v přiměřené lhůtě se zřetelem na jejich charakter a následky, nebo možné(?!) následky, přičemž kontrolující orgán může do doby zjednání nápravy zcela nebo zčásti pozastavit výkon činnosti, při níž dochází k porušování povinností.

     Výkon kontrolní činnosti na úseku stavebního řádu

Pojetí kontrolní činnosti na úseku stavebního řádu bylo jedním z mála přínosů předchozí právní úpravy. Vzhledem k tomu, že se výkon činnosti stavebních úřadů dostává pod úplnou kontrolu státu, obrací se kontrola stavebních úřadů ven k projektantům, autorizovaným inspektorům a dalším aktérům výstavbového procesu. Jen zcela okrajová ustanovení jsou věnována kontrole činnosti stavebních úřadů samých (§ 298 a § 299 SZ).

Z tradičních kontrolních nástrojů (kromě kontrolních prohlídek stavby, pojednaných dříve, se jedná o:

-    vstup na pozemek a do stavby;

-    opatření na sousedním pozemku, jímž se i nadále rozumí případ, kdy je nutno rozhodnout o povinnosti strpět provedení stavebních a dalších s výstavbou souvisejících činností na pozemku souseda, resp. na pozemku, k němuž nemá stavebník vlastnické právo nebo jiné věcné právo (například oprava stavby umístěné na hranici pozemku, což je způsob výstavby obvyklý na venkově);

rozdíl oproti předchozí právní úpravě spočívá především v důkladnějším popisu podoby zakazujících opatření, opatření k nápravě a jeho provedení.

Důležité

!

     Novelou [2023] byly rozšířeny případy povinnosti vlastníka či uživatele stavby zpřístupnit obydlí a především umožnit provedení nutných zkoušek, měření, a to i s použitím nezbytných technických prostředků. Pokud by vlastník pozemku nebo stavby takový přístup odepřel, stavební úřad mu to nařídí prvním úkonem v řízení, přičemž odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Stavební úřad může i bez provedené kontroly zakázat stavební nebo montážní činnost, odstraňování záměru, popřípadě užívání záměru, je-li užíván v rozporu s tímto zákonem nebo jinými právními předpisy. K ochraně veřejných zájmů pak může nařídit tato opatření k nápravě:

-    provést udržovací práce, zejména v případě nedostatečné údržby stavby,

-    provést úpravy záměru, zejména při výskytu hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních nebo jiných závad, včetně nesplnění požadavků na přístupnost, v případě, že stavba nebo její užívání ohrožuje životní prostředí, pro ochranu kulturně historických, archeologických, architektonických a urbanistických hodnot, v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, za účelem vyhovění požadavkům obrany a bezpečnosti státu uplatněným MO nebo MV, pro připojení stavby na technickou infrastrukturu, nebo vybavení sociálním nebo jiným hygienickým zařízením, pro zajištění účinného odvádění a zneškodňování odpadních vod v souladu s právními předpisy, k usnadnění průtoku přívalových vod, k zamezení vnikání povrchových vod do staveb a na přilehlé pozemky,

-    zakonzervovat rozestavěnou stavbu, jejíž provádění bylo přerušeno,

-    provést nutné zabezpečovací práce, zejména v případě, že jsou záměrem ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat,

-    neodkladně odstranit záměr, zejména v případě, že jsou záměrem ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat, a záměr hrozí zřícením nebo sesuvem nebo

-    vyklidit stavbu v případě, že jsou závadami na stavbě ohroženy životy nebo zdraví osob nebo zvířat, anebo má být nařízeno opatření k nápravě provedením zabezpečovacích prací nebo odstraněním záměru.

     Provedení opatření k nápravě

Hrozí-li u provedení opatření k nápravě nebezpečí z prodlení, zajistí provedení nařízeného opatření k nápravě stavební úřad prostřednictvím osoby, která je podle jiného právního předpisu oprávněna k provedení nařízených prací; při stanovení této osoby se zákon o veřejných zakázkách nepoužije. Této osobě může stavební úřad provedení opatření k nápravě nařídit rozhodnutím, které může být vydáno jako první úkon stavebního úřadu v řízení. Náklady na provedení opatření k nápravě je povinen uhradit vlastník stavby nebo pozemku, na němž se záměr nachází. Nedošlo-li mezi osobou, prostřednictvím které stavební úřad zajišťuje provedení nařízeného opatření k nápravě, a vlastníkem k dohodě o zaplacení, stavební úřad uhradí náklady na provedení opatření k nápravě a rozhodnutím uloží vlastníkovi povinnost náklady uhradit stavebnímu úřadu. Jeden z mála přínosů koncepce státní stavební správy je skryt právě v tomto ustanovení, jímž náklady spojené s výkonem rozhodnutí nese stát, nikoliv příslušná obec, pro niž náklady spojené například s odstraňováním „černé“ stavby byly nedosažitelné.

     Kontrola činnosti stavebních úřadů

MMR, MD, MPO, DESÚ a krajský stavební úřad kontrolují dodržování tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení a rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaných na základě tohoto zákona, jakož i dodržování usnesení vlády a směrnic ústředních správních úřadů.

Kontrola výkonu působnosti byla v souvislosti se strukturální změnou provedenou novelou [2023] svěřena nad rozhodováním DESÚ pro „lepší přehlednost“ a „rozmanitost“ ve věcech staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb drah a civilních leteckých staveb a staveb souvisejících MD, zatímco ve věcech staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace, výroben obnovitelných zdrojů energie a staveb souvisejících MPO.

Dohled nad krajskými stavebními úřady byl (vedle obecné působnosti, kterou vykonává MMR) ve věcech staveb silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, staveb technické infrastruktury pro energetiku a elektronické komunikace a staveb obnovitelných zdrojů energie DESÚ. Dohled nad obecnými stavebními úřady vykonává, stejně jako v minulosti, krajský stavební úřad.

     Kontrola výkonu přenesené působnosti při vydávání prováděcího právního předpisu

Avšak ne dosti na tom, co bylo až dosud uvedeno; MMR je svěřena i působnost při kontrole vydávání a obsahu prováděcího právního předpisu vydaného územním samosprávným celkem, byť v přenesené působnosti, neboť prakticky vše na obou meritorních úsecích, to jest jak na úseku plánování, tak na úseku stavebního řádu je postaveno na přímém výkonu státní správy nebo přinejmenším na výkonu v přenesené působnosti.

Část desátá

Přestupky

§ 301

Přestupky osob

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a)  provede záměr bez povolení, které je podle tohoto zákona vyžadováno,

b)  provede záměr v rozporu s povolením podle tohoto zákona,

c)  užívá záměr vyžadující povolení bez tohoto povolení,

d)  v rozporu s § 230 odst. 1 užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí,

e)  v rozporu s § 230 odst. 3 užívá nedokončenou stavbu,

f)  v rozporu s § 230 odst. 2 užívá jednoduchou stavbu bez kolaudačního rozhodnutí,

g)  užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,

h)  užívá jednoduchou stavbu v rozporu s povolením stavebního úřadu nebo užívá jednoduchou stavbu v rozporu s rozhodnutím o změně v užívání podle § 244,

i)  užívá stavbu v rozporu s povolením předčasného užívání podle § 236,

j)  provede zkušební provoz bez rozhodnutí podle § 237,

k)  provede zkušební provoz v rozporu s rozhodnutím podle § 237,

l)  v rozporu s § 247 odst. 1 odstraní stavbu, která podléhá povolení, bez povolení odstranění stavby,

m) v rozporu s § 247 odst. 1 odstraní stavbu, která obsahuje azbest, bez povolení odstranění stavby, nebo

n)  odstraní stavbu v rozporu s povolením odstranění stavby nebo rozhodnutím o nařízení odstranění stavby.

(2) Přestupku se dopustí ten, kdo poruší zakazující opatření podle § 294 nebo neplní uložená opatření k nápravě podle § 295.

(3) Za přestupek lze uložit pokutu

a)  do 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d),

b)  do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g), h), i), j), k), l) nebo n), nebo odstavce 2,

c)  do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), e) nebo m), nebo

d)  do 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), jestliže se jedná o záměr ve zvláště chráněném území podle zákona o ochraně přírody a krajiny, v ochranném pásmu, na nezastavitelném pozemku, v nezastavěném území, o záměr EIA nebo o záměr vyžadující vydání integrovaného povolení.

§ 302

Přestupky vybraných osob

(1) Stavebník se dopustí přestupku tím, že

a)  poruší některou z povinností podle § 160 odst. 1 a 2 nebo podle § 161 odst. 1 až 3,

b)  poruší některou z povinností v souvislosti s nálezem podle § 266 odst. 1 nebo 2, nebo

c)  nesplní oznamovací povinnost podle § 263 odst. 3.

(2) Zhotovitel se dopustí přestupku tím, že

a)  provede nebo odstraní stavbu v rozporu § 163 odst. 2 písm. a),

b)  poruší některou z povinností podle § 163 odst. 1 nebo § 163 odst. 2 písm. b) nebo c), nebo

c)  v rozporu s § 163 odst. 2 písm. d) nevede stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě.

(3) Vlastník stavby nebo zařízení se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 167 písm. a) až f)).

(4) Vlastník technické nebo dopravní infrastruktury nebo provozovatel staveb a zařízení, z jejichž provozu vznikají omezení v území podle jiného právního předpisu, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 63 odst. 2 písm. b) nebo c).

(5) Vlastník technické infrastruktury se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 168 písm. a) nebo b) nebo § 181 odst. 1.

(6) Zhotovitel, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, dozor projektanta, technický dozor stavebníka, stavebník, autorizovaný inspektor nebo vlastník stavby se dopustí přestupku tím, že poruší oznamovací povinnost podle § 169.

(7) Za přestupek lze uložit pokutu

a)  do 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), nebo odstavce 2 písm. c) anebo odstavců 3 až 6,

b)  do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),

c)  do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. a), nebo

d)  do 4 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), jestliže jde o záměr v chráněném území podle zvláštních právních předpisů, v ochranném pásmu, na nezastavitelném pozemku, v nezastavěném území, o záměr EIA nebo o záměr vyžadující vydání integrovaného povolení.

§ 303

Přestupky fyzických osob

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 155 provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle autorizačního zákona.

(2) Fyzická osoba se jako stavbyvedoucí dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 164.

(3) Fyzická osoba vykonávající stavební dozor se dopustí přestupku tím, že nevykonává řádně odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí tím, že poruší některou z povinností podle § 165.

(4) Fyzická osoba se jako projektant územně plánovací dokumentace dopustí přestupku tím, že neodevzdá územně plánovací dokumentaci v jednotném standardu podle § 162 odst. 6.

(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 400 000 Kč.

§ 304

Společná ustanovení

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává úřad příslušný podle § 32 až 35; přestupky podle § 302 odst. 4 a § 303 odst. 4 projednává krajský úřad.

(2) Přestupkem podle tohoto zákona není porušení takových podmínek rozhodnutí, které stavební úřad převzal do svého rozhodnutí na základě jednotného environmentálního stanoviska.

(3) Stavbou se pro účely této části rozumí též terénní úprava.

komentář k § 301-304

Přestupky

Důležité

!

     Právní úprava přestupků je oproti právní úpravě [2006] odlišná především co do typů jejich skutkových podstat, nikoliv však co do celkové koncepce. Přestupků se mohou dopustit jednak osoby obecně bez rozlišení jejich specifické pozice v procesu výstavby, jednak vybrané osoby se zvláštním postavením v procesu výstavby, jimiž se rozumí stavebník, zhotovitel, vlastník stavby nebo zařízení, popřípadě vlastník technické nebo dopravní infrastruktury, jakož i zhotovitel, stavbyvedoucí, stavební dozor a osoby vykonávající dozor projektanta nebo technický dozor stavebníka, též autorizovaný inspektor nebo vlastník stavby.

Koncepce stanovení rozpětí pokut vychází z nálezu Ústavního soudu, který vyloučil možnost stanovovat dolní omezení pro udílené pokuty. Podrobněji se správním trestáním zabýval opakovaně rovněž Nejvyšší správní soud. V případě přestupků lze tudíž od potrestání i upustit a pokutu neudělit, je-li to zdůvodněno u fyzické osoby jejími osobními poměry a u právnické nebo podnikající fyzické osoby povahou její činnosti.

     Řízení o přestupcích

Podrobnosti úpravy přestupkového řízení jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu, a to v zákonu č. 200/­1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který vymezuje postupně obecný pojem přestupku, zavinění, věk a nepříčetnost, porušení povinnosti uložené právnické osobě, působnost zákona, obecná ustanovení o sankcích (to jest o napomenutí, pokutě, zákazu činnosti a propadnutí věci) a o ochranných opatřeních (to jest o omezujícím opatření a zabrání věci), o podmínkách zániku odpovědnosti za přestupek a zvláštní ustanovení o mladistvých. Ve zvláštní části vymezuje zákon skutkové podstaty jednotlivých druhů přestupků, a to přestupků proti pořádku ve státní správě (například proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, na úseku podnikání, hospodaření s byty a nebytovými prostorami, práce a sociálních věcí, zdravotnictví, školství a výchovy mládeže, kultury, lesního hospodářství, vodního hospodářství, zemědělství, myslivosti a rybářství, spojů, geodézie a kartografie, geologie a využívání nerostného bohatství, energetiky, všeobecné vnitřní správy, obrany či životního prostředí) a přestupků proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku. Skutkové podstaty přestupků a správních deliktů podle stavebního zákona jsou speciální právní úpravou.

Podmínky a náležitosti řízení o přestupcích, zejména pak příslušnost orgánů v řízeních rozhodujících a jejich vzájemná součinnost, podmínky společného řízení, způsob objasňování přestupků, podmínky a náležitosti odložení věci, náležitosti zahájení řízení, došetřování přestupků, náhrady škody, postoupení věci, vymezení účastníků řízení (jimiž jsou obviněný z přestupku, poškozený, jde-li o majetkovou škodu, vlastník věci, jedná-li se o případ zabrání věci, a navrhovatel, na jehož návrh se řízení o přestupku koná), náležitosti ústního jednání, podmínky vydání a odnětí věci, podmínky a náležitosti zastavení řízení, náležitosti výroku rozhodnutí (popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, druh a výměru sankce, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce, o započtení doby zákazu činnosti, o uložení ochranného opatření, o náhradě nákladů řízení a o podmínkách a náležitostech odvolání), náležitosti smíru, podmínky doručování (nelze doručit veřejnou vyhláškou!), podmínky a náležitosti odvolání a přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, náležitosti blokového řízení, příkazního řízení a výkonu rozhodnutí, je upravena v třetí části zákona.

Část jedenáctá

Soudní přezkum

§ 305

Postavení stavebníka a vlastníka
stavby

Není-li stavebník nebo vlastník stavby v řízení o žalobě proti rozhodnutí stavebního úřadu žalobcem, je osobou zúčastněnou na řízení.

§ 306

Lhůta pro podání žaloby

(1) Žalobu proti rozhodnutí stavebního úřadu, s výjimkou rozhodnutí o přestupku, lze podat do 1 měsíce poté, kdy bylo rozhodnutí žalobci oznámeno.

(2) Rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky nebo ji rozšířit o další žalobní body může žalobce jen ve lhůtě 2 měsíců poté, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno.

§ 307

Nepřípustnost

(1) Žaloba proti rozhodnutí stavebního úřadu je nepřípustná, obsahuje-li pouze skutkové a právní důvody, které žalobce neuplatnil v řízení o odvolání, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o žalobu proti rozhodnutí, které bylo vydáno v řízení zahájeném z moci úřední, anebo kterým byla povolena stavba podléhající posouzení vlivů na životní prostředí.

(2) Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je také nepřípustný, obsahuje-li pouze důvody, které navrhovatel neuplatnil v řízení o vydání opatření obecné povahy, ač tak učinit mohl; to neplatí, jde-li o opatření obecné povahy podléhající posouzení vlivů na životní prostředí.

§ 308

Odkladný účinek

Přizná-li soud žalobě odkladný účinek, projedná žalobu a rozhodne o ní přednostně s nejvyšším urychlením.

§ 309

Rozhodnutí o žalobě

(1) Nebrání-li tomu vady napadeného rozhodnutí nebo řízení, které předcházelo jeho vydání, přezkoumá soud všechny přípustné žalobní body.

(2) Je-li žaloba důvodná, bez dalšího dokazování je zcela zřejmé, jak by v případě jeho zrušení a vrácení stavebnímu úřadu k dalšímu řízení musel stavební úřad rozhodnout a navrhl-li takový postup žalobce nebo osoba zúčastněná na řízení, může soud rozsudkem napadené rozhodnutí změnit.

(3) Proti částem rozhodnutí stavebního úřadu, která byla změněna rozsudkem, není přípustné vést přezkumné řízení podle správního řádu. Obnova řízení podle správního řádu je přípustná pouze tehdy, bylo-li rozhodnutí stavebního úřadu dosaženo trestným činem.

§ 310

Přezkum územního rozvojového
plánu

K řízení o zrušení územního rozvojového plánu nebo jeho části je příslušný Nejvyšší správní soud.

komentář k § 305-310

Soudní přezkum ve věcech výstavby

V souvislosti se zkušenostmi z dosavadní soudní praxe – a to patří správní soudnictví k těm výkonnějším částem soudního systému – především s mimořádně časově zatěžujícím průběhem soudních řízení, jejichž výsledkem je pravidelně zrušení správního/správních rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí (kasační princip), a z tohoto důvodu také k četnému zneužívání soudních řízení, přikročil zákonodárce k přímé úpravě soudního přezkumu ve věcech stavebního práva. Dosavadní systém tak vede k porušování základních zásad, zejména rovnosti před zákonem. Důsledky prodlev v řízení ve správním soudnictví nese především žadatel.

Jednotlivá ustanovení § 305 až § 310 jsou v zásadě jakýmsi stručným obrazem nejčastějších problémů spjatých se soudním přezkumem ve správním soudnictví ve věcech výstavby. Vlastník stavby nebo stavebník, není-li sám žalobcem, není účastníkem řízení. Správní soudnictví je často zneužíváno – náklady spojené se zbytečným prodlužováním povolovacích procesů nese především žadatel. Zneužíván je rovněž odkladný účinek – opět v jednostranný neprospěch žadatele. Obdobným způsobem dopadá na žadatele též uplatnění kasačního principu, v jehož důsledku většina soudních rozsudků ruší vydaná rozhodnutí správních orgánů a věc vrací k novému projednání a rozhodnutí – se všemi z toho plynoucími časovými ztrátami.

Důležité

!

     Z popsaných důvodů je nově stanoveno postavení stavebníka nebo vlastníka stavby jakožto plnoprávného účastníka řízení, nikoliv jenom osoby zúčastněné na řízení. Poněkud zpřesněny byly lhůty pro podání žaloby, a to na 1 měsíc od doručení napadaného rozhodnutí. Specifickou lhůtou je možnost doplnění žalobních důvodů do 2 měsíců od doručení rozhodnutí.

Zásadní změnou je rozsah nepřípustnosti žaloby proti rozhodnutím stavebního úřadu, jakož i proti opatřením obecné povahy nebo jeho části. K urychlení procesu by mělo vést též ustanovení, ukládající správním soudům rozhodovat urychleně v případech, kdy přiznají žalobě odkladný účinek.

V zájmu urychlení průběhu soudních řízení a pro podporu principu apelačního v rozhodovací praxi soudů stanovuje stavební zákon případy, kdy může rozhodnutí správního orgánu změnit a ve věci rozhodnout správní soud sám. Toto ustanovení pochopitelně nebrání zcela soudům vrátit rozhodovanou věc zpět k rozhodování správnímu orgánu, je-li sama věcná materie sporná a bude nutno provést důkladnější věcné dokazování. Žádoucí však je, aby v těchto případech správní soud ve svém rozsudku dostatečně specifikoval, k jakému postupu správní orgán svým rozsudkem zavázal.

Nově je Nejvyššímu správnímu soudu stanovena působnost přezkoumávat žaloby směřující do územního rozvojového plánu, to jest územně plánovací dokumentace pro celé území České republiky.

Část dvanáctá

Ustanovení společná, přechodná
a závěrečná

Hlava I

Společná ustanovení

§ 311

Vztah ke správnímu řádu

(1) K přezkumu opatření obecné povahy podle správního řádu vydaného orgány obce je příslušný krajský úřad. K přezkumu opatření obecné povahy podle správního řádu vydaného orgány kraje je příslušné ministerstvo.

(2) Územně plánovací dokumentaci nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.

(3) Územní rozvojový plán nelze přezkoumat v přezkumném řízení podle správního řádu.

Hlava II

Přechodná ustanovení

Díl 1

Přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům

§ 312

[Přechod práv a povinností ze služebního poměru a z pracovněprávních vztahů]

(1) Na Dopravní a energetický stavební úřad nebo krajský stavební úřad přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru a z pracovněprávních vztahů státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru, zařazených nebo jmenovaných na služební nebo pracovní místo v ministerstvech a jiných správních úřadech a zajišťujících podle dosavadních právních předpisů výkon úkolů a činností spadajících podle tohoto nebo jiného zákona do působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu nebo krajského stavebního úřadu. Přechodem státních zaměstnanců ve služebním poměru na dobu neurčitou podle tohoto odstavce platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku pro příslušný obor státní služby, v němž budou úkoly a činnosti vykonávat v Dopravním a energetickém stavebním úřadu.

(2) Podle odstavce 1 se však nepostupuje, pokud dotčení zaměstnanci zajišťují v ministerstvech a jiných správních úřadech v převažujícím rozsahu výkon úkolů a činností, které nespadají do působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu podle tohoto nebo jiného zákona.

(3) Práva a povinnosti z pracovního poměru zaměstnanců krajů zařazených k výkonu práce do krajských úřadů přecházejí z těchto obcí a krajů na stát v případech, kdy činnosti zajišťované těmito zaměstnanci přecházejí do působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu podle tohoto nebo jiného zákona. Obdobně se postupuje v případě zaměstnanců hlavního města Prahy.

(4) Podmínkou přechodu práv a povinností z pracovního poměru zaměstnanců podle odstavce 3 na stát je předchozí písemná dohoda mezi Dopravním a energetickým stavebním úřadem, zaměstnancem a územním samosprávným celkem.

(5) Dosavadní zaměstnanci krajů podle odstavce 3 se stávají zaměstnanci státu zařazenými k výkonu práce do Dopravního a energetického stavebního úřadu. Dosavadní zaměstnanci obcí podle odstavce 3 se stávají zaměstnanci státu zařazenými k výkonu práce do krajského stavebního úřadu v sídle kraje, v jehož správním obvodu se obec nachází a z něhož práva a povinnosti z pracovního poměru podle odstavce 3 přecházejí.

(6) Dosavadní zaměstnanci Magistrátu hlavního města Prahy podle odstavce 3 se stávají zaměstnanci státu zařazenými k výkonu práce do Dopravního a energetického stavebního úřadu.

(7) První systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst v Dopravním a energetickém stavebním úřadu se stanoví s účinností od 1. července 2023.

§ 313

(1) Na služební místo ředitele sekce obsazené zaměstnancem podle § 312 odst. 5 a 6 vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 18 měsíců od účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. Na služební místo ředitele odboru a vedoucího oddělení obsazené zaměstnanci podle § 312 odst. 5 a 6 vyhlásí služební orgán výběrové řízení nejpozději do 24 měsíců od účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnanci ve služebním poměru na dobu neurčitou, kteří vykonávají státní službu na služebním místě ve stejném oboru státní služby, který je stanoven pro služební místo představeného, které má být obsazeno. Osoba, která byla jmenována na služební místo představeného na dobu určitou, se po dobu 3 let od uplynutí této doby považuje za osobu splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení.

(2) Pro vznik služebního poměru zaměstnanců podle § 312 odst. 5 a 6 se použijí § 190 až 197, s výjimkou § 190 odst. 1 písm. d), § 191, 195a a 196 zákona o státní službě a dále § 200 a 201 zákona o státní službě obdobně s tím, že lhůty a doby tam stanovené se počítají ode dne nabytí účinnosti systemizace podle § 312 odst. 7. Ke dni vzniku služebního poměru rozhodne příslušný služební orgán o výši platu podle části deváté zákona o státní službě. Dnem vzniku služebního poměru těmto zaměstnancům platí, že úspěšně vykonali úřednickou zkoušku; služební orgán jim o tom vystaví osvědčení.

(3) Ztratí-li zaměstnanec podle odstavce 1 a § 312 odst. 5 a 6 přechodem funkci vedoucího zaměstnance, má po dobu 12 měsíců od vzniku služebního poměru nárok na výplatu zadostiučinění ve výši příplatku za vedení, která mu byla naposledy určena jako vedoucímu zaměstnanci, v pravidelných výplatních termínech. Pokud však byl dotčený zaměstnanec na základě výběrového řízení jmenován na služební místo představeného a začal opět pobírat příplatek za vedení ještě před uplynutím doby 12 měsíců od vzniku služebního poměru, vyplatí se mu zadostiučinění snížené o částku příplatku za vedení, který mu nově náleží.

(4) Kvalifikační požadavky pro výkon činnosti obecného stavebního úřadu na úseku stavebního řádu podle § 30a splňuje úředník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává činnost obecného nebo speciálního stavebního úřadu a splňuje kvalifikační požadavky pro výkon činnosti na obecném stavebním úřadu podle dosavadní právní úpravy.

§ 314

Provedení spisové rozluky v souvislosti s činnostmi, které přecházejí na orgány státní stavební správy podle tohoto nebo jiného zákona, se postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/­2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předají správní orgány, které vykonávaly působnost podle dosavadních předpisů, u vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb do 1. února 2024, v ostatních případech do 1. srpna 2024. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na jiné stavební úřady.

§ 315

(1) Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným organizačními složkami státu přechází ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Dopravní a energetický stavební úřad, pokud byl tento majetek užíván výhradně k zajišťování úkolů a činností, které přecházejí podle tohoto nebo jiného zákona na Dopravní a energetický stavební úřad.

(2) Rozpočtované prostředky v rozpočtech organizačních složek, které souvisejí s výkonem působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Dopravní a energetický stavební úřad, se přesouvají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na Dopravní a energetický stavební úřad.

(3) Nároky z nespotřebovaných výdajů vzniklé za roky předcházející roku nabytí účinnosti tohoto zákona, které souvisejí s výkonem působnosti, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Dopravní a energetický stavební úřad, se stávají ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nároky z nespotřebovaných výdajů Dopravního a energetického stavebního úřadu.

Díl 2

Přechodná ustanovení k územnímu plánování

§ 316

Obecná ustanovení

(1) Ústav územního rozvoje zřízený podle zákona č. 183/­2006 Sb. se považuje za Ústav územního rozvoje zřízený podle tohoto zákona.

(2) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnuto o pořízení územního plánu, regulačního plánu, nebo jejich změny nebo vymezení zastavěného území, nebo zahájeno zpracování územní studie a pořizovatelem je obecní úřad podle § 6 odst. 2 zákona č. 183/­2006 Sb. na základě smluvního vztahu s osobou splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti podle dosavadních právních předpisů, pohlíží se na tuto osobu do doby vydání této územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území jako na zástupce pořizovatele. Jedná-li se o územní studii, považuje se za rozhodný moment vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti.

(3) Výjimka z kvalifikačních požadavků vzdělání udělená podle dosavadních právních předpisů se považuje za výjimku z kvalifikačních požadavků vzdělání udělenou podle tohoto zákona.

(4) Kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti splňuje státní zaměstnanec nebo úředník, který vykonává ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona územně plánovací činnost na ministerstvu nebo úřadu územního plánování a má osvědčení zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu vydané přede dnem 1. ledna 2007.

(5) Seznam oprávněných investorů, který vede příslušný krajský úřad podle § 23a zákona č. 183/­2006 Sb., se považuje za seznam oprávněných investorů podle tohoto zákona. Ministerstvo ve spolupráci s příslušným krajským úřadem a Magistrátem hlavního města Prahy zajistí zveřejnění seznamu oprávněných investorů na národním geoportálu územního plánování do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 317

Územně plánovací podklady

(1) Územně analytické podklady pořízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za územně analytické podklady podle tohoto zákona.

(2) Území vymezená Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra podle dřívějších právních předpisů v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za vymezená území podle tohoto zákona do doby jejich nového vymezení postupem podle § 36.

(3) Údaje o urbanistických studiích, územních generelech a územních prognózách, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v evidenci územně plánovací činnosti, ministerstvo nebo jím pověřená organizační složka státu z této evidence vypustí do 3 měsíců po nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Územní studie, o nichž byly údaje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v evidenci územně plánovací činnosti, se považují za územní studie podle tohoto zákona.

(5) U územních studií, o nichž byly údaje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona uvedeny v evidenci územně plánovací činnosti, běží lhůta pro prověření aktuálnosti jejich řešení ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a činí 4 roky.

(6) Činnosti při pořizování územně plánovacích podkladů ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

§ 318

Politika územního rozvoje a politika
architektury a stavební kultury
České republiky

(1) Politika územního rozvoje schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za politiku územního rozvoje podle tohoto zákona.

(2) Části politiky územního rozvoje schválené podle zákona č. 183/­2006 Sb., které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z politiky územního rozvoje vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které se vztahuje k původní politice územního rozvoje, se neupravuje.

(3) Bylo-li zahájeno pořizování zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nedošlo-li k předložení návrhu zprávy o uplatňování ke schválení vládě podle § 35 odst. 4 zákona č. 183/­2006 Sb., dokončí se pořizování i předložení vládě podle dosavadních právních předpisů. Zpráva o uplatňování schválená vládou podle § 35 odst. 4 zákona č. 183/­2006 Sb. se považuje za zprávu o plnění podle tohoto zákona a dále se postupuje podle tohoto zákona.

(4) Bylo-li zahájeno pořizování aktualizace politiky územního rozvoje přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nedošlo-li k předložení návrhu ke schválení vládě podle § 34 zákona č. 183/­2006 Sb., zajistí ministerstvo uvedení návrhu této aktualizace do souladu s tímto zákonem. V rozsahu provedených úprav se dále postupuje podle § 71b a 71c a § 71d odst. 1.

(5) Politika architektury a stavební kultury schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za politiku architektury a stavební kultury podle tohoto zákona.

§ 319

Územní rozvojový plán

(1) Ministerstvo pořídí první územní rozvojový plán, který bude obsahovat pouze nadregionální územní systém ekologické stability vymezený v zásadách územního rozvoje, u kterého marně uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního, a záměry dopravní a technické infrastruktury vymezené v zásadách územního rozvoje a obsažené v politice územního rozvoje, které dosud nebyly dokončeny a u kterých marně uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního.

(2) Vymezení záměrů podle odstavce 1 převezme ministerstvo ze zásad územního rozvoje tak, že textová část vymezení záměru bude obsahovat pouze výčet obcí dotčených tímto záměrem bez stanovení podmínek pro rozhodování v území, pořadí změn v území a kompenzační opatření podle § 100 odst. 4 tohoto zákona.

(3) Záměry přebírané do prvního územního rozvojového plánu podle odstavce 1 nepodléhají projednání a posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území podle § 40 tohoto zákona. Soulad s politikou územního rozvoje se neposuzuje.

(4) Dotčenými orgány při pořizování územního rozvojového plánu podle tohoto přechodného ustanovení jsou pouze Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, které mohou záměry podle odstavce 1 vyloučit.

(5) Pro první územní rozvojový plán se § 73 odst. 2 a 3 tohoto zákona nepoužije do doby vydání změny, která jej uvede do souladu s požadavky podle tohoto zákona.

§ 320

Zásady územního rozvoje

(1) Zásady územního rozvoje vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za zásady územního rozvoje podle tohoto zákona. Při nejbližší změně, jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se zásady územního rozvoje uvedou do souladu s ustanoveními tohoto zákona o obsahu zásad územního rozvoje.

(2) Do doby uvedení zásad územního rozvoje do souladu s ustanoveními tohoto zákona o obsahu zásad územního rozvoje nejsou záměry na změny v území obsažené v zásadách územního rozvoje, které jsou v rozporu s územním rozvojovým plánem, závazné pro pořizování územně plánovací dokumentace obcí a pro rozhodování v území.

§ 321

Územní plán a regulační plán

(1) Územní plány vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za územní plány podle tohoto zákona.

(2) Regulační plány vydané od 1. ledna 2007 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za regulační plány vydané podle tohoto zákona.

(3) Při nejbližší změně regulačních plánů, jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se tyto regulační plány uvedou do souladu s ustanoveními tohoto zákona o obsahu regulačního plánu.

(4) Regulační plán pořízený na žádost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se po dobu jeho platnosti, nejdéle však do 31. prosince 2025, považuje za regulační plán vydaný podle tohoto zákona. Jeho změny lze pořizovat pouze na podnět toho, komu přísluší vykonávat práva z něj vyplývající.

§ 322

Územně plánovací dokumentace schválené
přede dnem 1. ledna 2007

(1) Územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán, schválené přede dnem 1. ledna 2007, pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti nové územně plánovací dokumentace, která je nahrazuje, nejpozději však 31. prosince 2028. Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část této územně plánovací dokumentace, se považují za opatření obecné povahy, které je závazné pro navazující územně plánovací dokumentaci a pro rozhodování v území. Části územně plánovací dokumentace schválené přede dnem 1. ledna 2007, které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí.

(2) Zastupitelstvo obce může opatřením obecné povahy ukončit platnost územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu, schválených přede dnem 1. ledna 2007. Pro vydání opatření obecné povahy podle věty první se použije § 113 odst. 2 až 6 obdobně.

(3) U územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, lze změnu vydat do 31. prosince 2028, jinak se pořizování zastaví.

(4) Rozhodne-li zastupitelstvo obce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o pořízení změny územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, a současně již bylo zastupitelstvem obce rozhodnuto o pořízení nového územního plánu nebo regulačního plánu, dokončí se pořizování této změny podle dosavadních právních předpisů. Požadavky na jednotný standard podle § 20a zákona č. 183/­2006 Sb. se neuplatní.

(5) Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, nelze upravit podle § 188 odst. 1 zákona č. 183/­2006 Sb. a v rozsahu těchto úprav projednat a vydat, nebylo-li zahájeno společné jednání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona při pořizování úpravy podle § 188 odst. 1 zákona č. 183/­2006 Sb. zahájeno společné jednání, dokončí se pořizování podle dosavadních právních předpisů. Takto upravenou dokumentaci lze vydat do 31. prosince 2025, jinak se pořizování zastaví.

§ 323

Pořizování územně plánovací
dokumentace

(1) Činnosti při pořizování územně plánovací dokumentace ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(2) Bylo-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednání zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje nebo územního plánu, dokončí se její projednání a schválení podle dosavadních právních předpisů. Obsahuje-li zpráva pokyny pro zpracování nové územně plánovací dokumentace nebo její aktualizace nebo změny, považují se tyto pokyny za zadání změny podle tohoto zákona; požadavky obsažené v pokynech, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.

(3) Bylo-li ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednání zadání územního plánu, regulačního plánu nebo jejich změny, dokončí se projednání a schválení zadání podle dosavadních právních předpisů a toto zadání se považuje za zadání územního plánu, regulačního plánu, nebo za zadání změny podle tohoto zákona; požadavky, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.

(4) Zadání územně plánovací dokumentace nebo její změny, schválené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za zadání územně plánovací dokumentace nebo její změny podle tohoto zákona; požadavky, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.

(5) Obsah změny územně plánovací dokumentace obce schválený zastupitelstvem obce současně s rozhodnutím o pořízení její změny zkráceným postupem se považuje za zadání změny podle tohoto zákona; požadavky, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.

(6) Pořizovatel zajistí úpravu návrhu územně plánovací dokumentace, u kterého nebylo zahájeno projednání ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v souladu s tímto zákonem.

(7) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednávání návrhu územního rozvojového plánu, jeho aktualizace, nebo aktualizace zásad územního rozvoje, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.

(8) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno společné jednání o návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se činnosti zakončené úpravou návrhu po společném jednání podle dosavadních právních předpisů. Při úpravě se zajistí soulad obsahu uvedené územně plánovací dokumentace s tímto zákonem. Veřejné projednání se bez nového projednávání vyhodnocení vlivů uskuteční v rozsahu vyžadovaném tímto zákonem. Dotčené orgány uplatní stanoviska k částem, které byly od společného jednání změněny.

(9) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.

§ 324

Nepoužití některých částí územně plánovací dokumentace

Části územně plánovací dokumentace vydané podle zákona č. 183/­2006 Sb., které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z této dokumentace vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů, které se vztahuje k původní územně plánovací dokumentaci, se neupravuje.

§ 325

Zastavěné území

(1) Úřad územního plánování pořídí a vydá vymezení zastavěného území postupem podle tohoto zákona pro obec, která nemá územní plán nebo vymezené zastavěné území, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první se nepoužije v případě obcí, ve kterých před nabytím účinnosti tohoto zákona rozhodlo zastupitelstvo obce o pořízení územního plánu.

(2) Do doby vymezení zastavěného území územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona se u obce, která nemá územní plán nebo vymezené zastavěné území, považuje za zastavěné území intravilán.

(3) Zastavěné území vymezené územním plánem se při nejbližší změně územního plánu, jejíž pořizování bude zahájeno po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, upraví v souladu s tímto zákonem; do nabytí účinnosti této změny se zastavěné území vymezené v územním plánu považuje za zastavěné území vymezené podle tohoto zákona.

(4) Zastavěné území vymezené na území obce, která nemá územní plán, úřad územního plánování vyhodnotí a v případě potřeby pořídí a vydá jeho změnu podle § 121 nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se zastavěné území vymezené podle dosavadních právních předpisů považuje za zastavěné území podle tohoto zákona.

(5) Dojde-li k pozbytí účinnosti územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce nebo regulačního plánu marným uplynutím lhůty podle § 322 odst. 1, považuje se současně zastavěné území obce nebo zastavěné území obce vymezené touto územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územním plánu obce nebo regulačním plánu za zastavěné území obce vymezené podle tohoto zákona. Úřad územního plánování ve lhůtě 3 měsíců vyhodnotí aktuálnost vymezení zastavěného území a případně zajistí jeho aktualizaci postupem podle tohoto zákona.

§ 326

Územní opatření

(1) Stavební uzávěry vydané podle zákona č. 50/­1976 Sb. z důvodu zamezení možnosti ztížení nebo znemožnění budoucího využití území podle připravované územně plánovací dokumentace pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení.

(2) Stavební uzávěry vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejde-li o stavební uzávěry podle odstavce 1, prověří příslušný úřad územního plánování z hlediska jejich aktuálnosti a souladu s požadavky tohoto zákona nejpozději do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti a informaci o prověření vloží do národního geoportálu územního plánování, jinak pozbývají platnosti; nejsou-li splněny požadavky na aktuálnost a soulad s tímto zákonem a neuplynula-li lhůta 1 roku, postupuje se podle § 123 odst. 4. Ustanovení § 123 odst. 3 se na stavební uzávěry vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použije obdobně.

(3) Obsahují-li územní opatření o stavební uzávěře omezení, která nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se k těmto omezením při rozhodování nepřihlíží.

(4) Výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle § 99 odst. 3 zákona č. 183/­2006 Sb. povoluje po dni nabytí účinnosti tohoto zákona rada obce, a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce, nebo rada kraje postupem podle § 129.

(5) Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno pořizování územního opatření o stavební uzávěře nebo územního opatření o asanaci území, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení § 123 odst. 3 se použije obdobně.

§ 327

Úprava vztahů k území

(1) Plánovací smlouvy uzavřené podle zákona č. 183/­2006 Sb. se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(2) Předkupní právo vymezené v územně plánovací dokumentaci podle dosavadních právních předpisů zaniká účinností změny územního plánu, kterou bylo jeho vymezení vypuštěno nebo nahrazeno vymezením veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, nejpozději však uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po zániku předkupního práva zajistí osoba oprávněná z předkupního práva jeho výmaz z katastru nemovitostí. Listinou, na jejímž základě má být právo z katastru nemovitostí vymazáno, je potvrzení o zániku práva podle katastrální vyhlášky.

(3) Dohody o parcelaci uzavřené podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti a lze je měnit nebo zrušit jen se souhlasem všech, kterým přísluší vykonávat práva a povinnosti z dohody vyplývající.

§ 328

Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části

Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Díl 3

Přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím

§ 329

(1) Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů, jde-li o

a)  projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro ohlášení stavby,

b)  dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, doplněnou o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení zpracované podle prováděcího právního předpisu k tomuto zákonu,

c)  dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení,

d)  projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení nebo dokumentaci pro vydání společného povolení, nebo

e)  dokumentaci pro vydání společného povolení, kterým se umisťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury podle liniového zákona, zpracovanou v omezeném rozsahu.

(2) Jako součást žádosti o povolení změny využití území podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona také předložit dokumentaci pro vydání rozhodnutí o změně využití území zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.

(3) Bude-li provádění stavby zahájeno do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.

(4) Jako součást žádosti o povolení odstranění stavby podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit také dokumentaci bouracích prací zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.

(5) Stavební úřad v řízení podle tohoto zákona přezkoumává dokumentaci podle odstavců 1 až 4 podle dosavadních právních předpisů.

Díl 4

Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu

§ 330

(1) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(2) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají záměrů, u nichž není vyžadováno povolení záměru, jiné rozhodnutí nebo úkon podle tohoto zákona, stavební úřad usnesením zastaví; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.

(3) Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona. Územní řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Společné územní a stavební řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který se stal podle tohoto zákona příslušným k vedení řízení o povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, je-li vyhrazená stavba stavbou hlavní, v ostatních případech dokončí řízení stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(4) Změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede u záměrů povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební úřad, na který přešla působnost k povolení záměru podle tohoto zákona. Jde-li o stavbu související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu, změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede stavební úřad, který tuto stavbu povolil.

(5) U řízení zahájených podle tohoto zákona do konce kalendářního roku, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, se lhůty pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona prodlužují na dvojnásobek.

(6) Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí anebo ve zjednodušeném územním řízení, účinný územní souhlas a účinná veřejnoprávní smlouva a vydaný regulační plán nahrazující územní rozhodnutí o umístění stavby se považují za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení anebo ve zjednodušeném územním řízení a účinný územní souhlas a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí o umístění stavby se považují za povolení podle tohoto zákona, pokud tyto záměry nevyžadovaly podle dosavadních právních předpisů stavební povolení nebo ohlášení.

(7) Účinný společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, pravomocné stavební povolení, společné povolení, společné povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, oznámení s certifikátem stavebního inspektora stavebního záměru a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební územní rozhodnutí a stavební povolení se považují za povolení záměru podle tohoto zákona.

(8) Pravomocné územní rozhodnutí o změně využití území se považuje za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jím byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona; v opačném případě se považuje za povolení podle tohoto zákona. Územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků nebo územní rozhodnutí o ochranném pásmu se považují za rozhodnutí o povolení nestavebního záměru podle tohoto zákona.

(9) Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za podklady pro vydání rozhodnutí v řízeních podle tohoto zákona. Tyto podklady stavební úřad nepřezkoumává a jimi chráněné veřejné zájmy znovu neposuzuje.

(10) Kolaudační souhlas se považuje za kolaudační rozhodnutí podle tohoto zákona.

(11) Osoba, která vykonávala činnost autorizovaného inspektora ke dni 31. prosince 2023, je oprávněna vykonávat činnost podle tohoto zákona do doby, která končí uplynutím 10 let ode dne jmenování ministrem pro místní rozvoj, nebo do doby prodloužené.

§ 331

Soudní řízení

Soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Díl 5

Přechodné ustanovení k obecným stavebním úřadům

§ 332

(1) Obecní úřady, které nebudou vykonávat působnost obecního stavebního úřadu podle tohoto zákona, jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení činnosti stavebního úřadu veškeré doklady týkající se neukončených správních řízení a jiných postupů vedených podle zákona č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, stavebním úřadům, na která přešla působnost podle tohoto zákona, a o předání sepsat protokol.

(2) Při provedení spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti stavebního úřadu se postupuje obdobně podle § 68a zákona č. 499/­2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Díl 6

Přechodné ustanovení k prováděcím právním předpisům

§ 332a

Do doby vydání prováděcích právních předpisů podle § 152 tohoto zákona, nejpozději však do 1. července 2027, se postupuje podle prováděcích právních předpisů k provedení § 194 zákona č. 183/­2006 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu jejich zrušení tímto zákonem. Části prováděcích právních předpisů podle věty první, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.

Hlava III

Zmocňovací ustanovení

§ 333

(1) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení§ 18 odst. 4, § 30 odst. 3 a 4, § 59 odst. 4, § 62 odst. 3, § 64 odst. 1, § 66 odst. 3, § 87 odst. 4, § 109 odst. 4, § 152 odst. 1, § 154 odst. 2, § 158 odst. 5, § 161 odst. 4, § 166 odst. 4, § 169 odst. 2, § 172 odst. 2, § 227 odst. 5, § 267 odst. 5, § 268 odst. 3, § 269 odst. 7, § 270 odst. 3, § 271 odst. 4, § 273 odst. 3, § 278, § 285 odst. 4 a § 292 odst. 5.

(2) Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 17 odst. 3, § 152 odst. 1 a § 158 odst. 5, kterou stanoví technické požadavky na stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, stavby drah a civilní letecké stavby a rozsah a obsah projektové dokumentace k těmto stavbám.

(3) Hlavní město Praha, statutární město Brno a statutární město Ostrava mohou v přenesené působnosti vydat nařízení k provedení § 152 odst. 2.

Hlava IV

Závěrečné ustanovení

§ 334

Zrušují se:

1. Zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

2. Zákon č. 68/­2007 Sb., kterým se mění zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

3. Zákon č. 191/­2008 Sb., kterým se mění zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/­2007 Sb.

4. Část třicátá čtvrtá zákona č. 223/­2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb.

5. Zákon č. 345/­2009 Sb., kterým se mění zákon č. 72/­1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6. Zákon č. 379/­2009 Sb., kterým se mění zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

7. Část sto osmdesátá zákona č. 227/­2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.

8. Část sedmnáctá zákona č. 424/­2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/­2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/­2010 Sb., a další související zákony.

9. Část sto sedmdesátá druhá zákona č. 281/­2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.

10. Část čtyřicátá první zákona č. 420/­2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

11. Část dvacátá sedmá zákona č. 142/­2012 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů.

12. Část třicátá druhá zákona č. 167/­2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/­2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/­2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

13. Část první zákona č. 350/­2012 Sb., kterým se mění zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony.

14. Část šestá zákona č. 257/­2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí.

15. Část čtvrtá zákona č. 39/­2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/­2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

16. Část čtvrtá zákona č. 91/­2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/­1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

17. Část čtyřicátá devátá zákona č. 298/­2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/­1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/­2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

18. Část desátá zákona č. 264/­2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona.

19. Část sto sedmdesátá pátá zákona č. 183/­2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.

20. Část čtvrtá zákona č. 194/­2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů.

21. Část devátá zákona č. 205/­2017 Sb., kterým se mění zákon č. 181/­2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/­2017 Sb., a některé další zákony.

22. Část devátá zákona č. 193/­2017 Sb., kterým se mění zákon č. 256/­2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

23. Část první zákona č. 225/­2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

24. Část pátá zákona č. 169/­2018 Sb., kterým se mění zákon č. 416/­2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

25. Část padesátá čtvrtá zákona č. 277/­2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

26. Část první zákona č. 312/­2019 Sb., kterým se mění zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/­2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

27. Část druhá zákona č. 47/­2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/­1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

28. Část dvacátá první zákona č. 403/­2020 Sb., kterým se mění zákon č. 416/­2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

29. Část sto dvacátá šestá zákona č. 261/­2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci.

30. Část druhá zákona č. 19/­2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/­2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

31. Vyhláška č. 590/­2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.

32. Vyhláška č. 367/­2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 590/­2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla.

33. Vyhláška č. 498/­2006 Sb., o autorizovaných inspektorech.

34. Vyhláška č. 499/­2006 Sb., o dokumentaci staveb.

35. Vyhláška č. 62/­2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/­2006 Sb., o dokumentaci staveb.

36. Část první vyhlášky č. 405/­2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 499/­2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/­2013 Sb., a vyhláška č. 169/­2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

37. Vyhláška č. 500/­2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti.

38. Vyhláška č. 458/­2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/­2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

39. Vyhláška č. 13/­2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/­2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/­2012 Sb.

40. Vyhláška č. 501/­2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

41. Vyhláška č. 269/­2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/­2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

42. Vyhláška č. 22/­2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/­2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/­2009 Sb.

43. Vyhláška č. 20/­2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/­2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

44. Vyhláška č. 431/­2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/­2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

45. Vyhláška č. 360/­2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/­2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

46. Vyhláška č. 164/­2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 360/­2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/­2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

47. Vyhláška č. 503/­2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu.

48. Vyhláška č. 63/­2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 503/­2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření.

49. Vyhláška č. 66/­2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 503/­2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/­2013 Sb.

50. Vyhláška č. 146/­2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

51. Vyhláška č. 251/­2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 146/­2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb.

52. Vyhláška č. 268/­2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

53. Vyhláška č. 20/­2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/­2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

54. Vyhláška č. 323/­2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/­2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/­2012 Sb.

55. Vyhláška č. 398/­2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

56. Vyhláška č. 239/­2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa.

57. Vyhláška č. 418/­2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 500/­2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 501/­2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 360/­2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/­2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 164/­2022 Sb.

58. Nařízení hlavního města Prahy č. 10/­2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy).

59. Nařízení hlavního města Prahy č. 14/­2018 Sb. hl. m. Prahy, kterým se mění nařízení hlavního města Prahy č. 10/­2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy).

Hlava V

Zvláštní ustanovení o použitelnosti zákona v přechodném období

§ 334a

(1) Přechodným obdobím se rozumí pro účely odstavců 2 a 3 období od 1. ledna 2024 do 30. června 2024 a pro účely odstavce 4 období od 1. července 2022 do 30. června 2023.

(2) Ve věcech týkajících se územního plánování se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou územního řízení týkajícího se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související, které v přechodném období nelze zahájit. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 2 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024.

(3) Ve věcech týkajících se záměrů podle tohoto zákona se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů s výjimkou věcí týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb. Ve věcech týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb se postupuje podle tohoto zákona s výjimkou § 172, 173, § 185 odst. 3 písm. c) a části sedmé. Ve věcech týkajících se záměrů podle tohoto zákona se v přechodném období postupuje podle dosavadních právních předpisů s výjimkou věcí týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb. Pro účely přechodných ustanovení v části dvanácté hlavě II dílu 4 se za den nabytí účinnosti tohoto zákona považuje 1. červenec 2024. Ve věcech týkajících se vyhrazených staveb uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, staveb s nimi souvisejících a staveb tvořících s nimi soubor staveb se postupuje podle tohoto zákona s výjimkou § 172, 173, § 185 odst. 3 písm. c) a části sedmé.

(4) V přechodném období vykonává působnost Nejvyššího stavebního úřadu jako služebního úřadu Ministerstvo pro místní rozvoj a působnost stanovenou předsedovi Nejvyššího stavebního úřadu jako služebnímu orgánu státní tajemník v Ministerstvu pro místní rozvoj.

 

 

komentář k § 311-334a

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

     Vztah ke správnímu řádu

Správní řád je obecným právním předpisem ve vztahu ke stavebnímu zákonu. V souladu se zásadu přednosti speciální právní úpravy pak platí, že se ustanovení správního řádu užijí ve všech případech, kde to není upraveno stavebním zákonem odchylně. Zákonodárce pak uvádí tři specifické případy vztahu stavebního zákona ke správnímu řádu, a to:

-    příslušnost přezkumu opatření obecné povahy podle správního řádu vydaného orgány obce (v těchto případech je příslušný krajský úřad); příslušnost k přezkumu opatření obecné povahy podle správního řádu vydaného orgány kraje (v těchto případech je příslušné MMR);

-    dále nelze měnit územně plánovací dokumentaci rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu; citované ustanovení připouští obecně tři možné způsoby přezkumného rozhodnutí o vadném přezkoumávaném rozhodnutí, a to potvrzení, zrušení a vrácení zpět původně rozhodujícímu orgánu a změna a vydání opraveného rozhodnutí;

-    územní rozvojový plán pak je z možnosti přezkumu v přezkumném řízení podle správního řádu zcela vyloučen.

     Některé souvislosti přechodných ustanovení

Důležité

!

     Obsáhlá přechodná ustanovení se týkají čtyř základních okruhů, a to:

-    přechodných ustanovení k úřadům a úředníkům;

-    přechodných ustanovení k územnímu plánování;

-    přechodných ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím;

-    přechodných ustanovení ke stavebnímu řádu.

Přechodná ustanovení se týkají především úkonů souvisejících s přechodem na nový právní režim. Zásada zákazu retroaktivity práva, tedy zákazu vztahovat novou právní úpravu na právní vztahy založené předchozím právem, se obecně uplatňuje i podle stavebního zákona důsledně pro správní řízení. Tato zásada bývá prolomena pouze ve vztahu k územnímu plánování, pro něž platí často zásada, že se u rozpracovaných (pořizovaných) dokumentací se celý proces dokončí podle nové právní úpravy. Nová právní úprava se sice nevztahuje na procesy a fáze ukončené podle předchozí právní úpravy, avšak povinnost jejich dopracování, schválení a vydání podle nového právního předpisu, prakticky toto ustanovení činí bezvýznamným, neboť náležitosti navazujících fází musí být splněny, což povede pravidelně k obnově fází již uzavřených. Při četnosti novelizací předchozí právní úpravy a při již novelizovaném novém stavebním zákonu nastává v rozhodovací správní praxi často souběh celé řady procesů. Jednak zahajovaných a nedokončených podle různých etap novel stavebního zákona samého, jednak v souvislosti s novelizovanými zákony souvisejícími – nejčastěji se správním řádem. Může tak dojít k souběhu i několika různých procesních postupů, které přehlednosti už tak přetíženého a balastního právního prostředí na důvěryhodnosti a přehlednosti nepřidávají.

Poznámka: Komentář k části dvanácté omezíme jen na nejnutnější, neboť v praxi bude vždy nutno nahlédnout do posledního znění těchto ustanovení v zákonu, resp. zákonech.

     Přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům

Potřeba přechodných ustanovení k úřadům a úředníkům je vyvolána zcela novou koncepcí státní stavební správy, vytvořením nových správních orgánů a nutností přechodu stávajících úředníků do nových struktur. V předchozím komentáři jsme připomněli, že tato koncepce může přinést mimo mnohé jiné značné problémy, neboť mnozí z dosavadních úředníků nebudou moci nebo nebudou ochotni radikálně změnit místo výkonu své činnosti (například se přestěhovat do nového sídla Nejvyššího stavebního úřadu v Ostravě, přičemž lze očekávat, že v řadě případů nebudou v místě sídel nově ustavených orgánů k dispozici dostatečně odborně kvalifikované osoby. Tento předpoklad se v plném rozsahu naplnil: k datu oficiálního zřízení NSÚ nebyly k dispozici prakticky žádné osobnosti, aby vyvinuly nezbytnou organizační aktivitu.

Výsledkem politického odporu k nové koncepci státní stavební správy je prakticky úplná rekonstrukce představující víceméně návrat k předchozímu stavu. NSÚ je zrušen a jeho místo znovu zaujímá MMR. Z předpokládaného SOSÚ se stává DESÚ, jehož nadřízeným orgánem je MD, který je (zároveň spolu s MPO) také orgánem odvolacím.

     Přechodná ustanovení k územnímu plánování (výběr nejpodstatnějších)

Zvláštní ustanovení se týká osob tzv. „létajících pořizovatelů“, což jsou osoby smluvně zavázané obcím k pořízení územně plánovacích podkladů nebo územně plánovacích dokumentací. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti rozhodnuto o pořízení územního plánu, regulačního plánu, nebo jejich změny nebo vymezení zastavěného území, nebo zahájeno zpracování územní studie a pořizovatelem je obecní úřad [SZ 2006] na základě smluvního vztahu s osobou splňující kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti podle dosavadních právních předpisů, pohlíží se na tuto osobu do doby vydání této územně plánovací dokumentace nebo vymezení zastavěného území jako na zástupce pořizovatele. Jedná-li se o územní studii, považuje se za rozhodný moment vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti.

Většina dokumentů pořízených podle minulých právních přepisů se považuje prostřednictvím přechodných ustanovení za dokumenty pořízené podle nového stavebního zákona. Protože územní rozvojový plán je pořizován již na základě novely stávajícího zákona, považuje se takto pořízený rovněž za pořízený podle nového stavebního zákona. A rovněž s výjimkou územně plánovacích podkladů podle právních předpisů předcházejících stavebnímu zákonu z roku 2006 (to jest urbanistické studie, generely a podobně), a to i tehdy, jsou-li vedeny v evidenci územně plánovacích podkladů; MMR je zavázáno je vypustit z evidence do 3 měsíců od nabytí účinnosti zákona.

S návratem politiky územního rozvoje bylo nutno v přechodných ustanoveních pojednat i toto téma. PÚR schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se proto považuje za politiku územního rozvoje podle tohoto zákona s tím, že ty dříve schválené části PÚR, které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z politiky územního rozvoje vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které se vztahuje k původní politice územního rozvoje, se neupravuje.

Politika architektury a stavební kultury České republiky schválená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za politiku architektury a stavební kultury České republiky podle tohoto zákona.

Specifickým případem je ustanovení § 319, tj. novelizace ustanovení a nutnost přechodných ustanovení pro nový nástroj předvídaný stavebním zákonem – pro územní rozvojový plán. Zvláštností je už pořízení prvního územního rozvojového plánu, který má obsahovat pouze nadregionální územní systém ekologické stability vymezený v zásadách územního rozvoje, u kterého marně uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního, a záměry dopravní a technické infrastruktury vymezené v zásadách územního rozvoje a obsažené v politice územního rozvoje, které dosud nebyly dokončeny a u kterých marně uplynula lhůta pro přezkum podle správního řádu a soudního řádu správního. Vymezení těchto záměrů převezme ministerstvo ze zásad územního rozvoje krajů tak, že textová část vymezení záměru bude obsahovat pouze výčet obcí dotčených tímto záměrem bez stanovení podmínek pro rozhodování v území, pořadí změn v území a kompenzační opatření podle § 100 odst. 4 tohoto zákona. Tyto přebírané záměry nepodléhají projednání a posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území podle § 40 tohoto zákona. Soulad s politikou územního rozvoje se neposuzuje. Dotčenými orgány při pořizování územního rozvojového plánu podle tohoto přechodného ustanovení jsou pouze Ministerstvo dopravy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, které mohou záměry podle odstavce 1 vyloučit.

Zásadnější změna se týká dokumentací pořízených před 1. lednem 2007, které pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti nové územně plánovací dokumentace, která je nahrazuje, nejpozději však 31. prosince 2028. Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část této územně plánovací dokumentace, se považují za opatření obecné povahy. Zastupitelstvo obce může opatřením obecné povahy ukončit platnost územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu, schválených přede dnem 1. ledna 2007. U územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, lze pořizovanou změnu vydat nejpozději do 31. prosince 2028, jinak se pořizování zastaví. Rozhodne-li zastupitelstvo obce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona o pořízení změny územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, a současně již bylo zastupitelstvem obce rozhodnuto o pořízení nového územního plánu nebo regulačního plánu, dokončí se pořizování této změny podle dosavadních právních předpisů. Požadavky na jednotný standard podle § 20 a zákona č. 183/­2006 Sb. se neuplatní. Územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce a regulační plán, byly-li schváleny přede dnem 1. ledna 2007, nelze upravit podle § 188 odst. 1 zákona č. 183/­2006 Sb. a v rozsahu těchto úprav projednat a vydat, nebylo-li zahájeno společné jednání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona při pořizování úpravy podle § 188 odst. 1 zákona č. 183/­2006 Sb. zahájeno společné jednání, dokončí se pořizování podle dosavadních právních předpisů. Takto upravenou dokumentaci lze vydat do 31. prosince 2025, jinak se pořizování zastaví.

Obsáhleji jsou pojednána přechodná ustanovení k pořizování, a to podle stupně rozpracovanosti. Činnosti při pořizování územně plánovací dokumentace ukončené přede dnem nabytí účinnosti zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li například ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno projednání zadání územního plánu, regulačního plánu nebo jejich změny, dokončí se projednání a schválení zadání podle dosavadních právních předpisů a toto zadání se považuje za zadání územního plánu, regulačního plánu, nebo za zadání změny podle tohoto zákona; požadavky, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí. Totéž pak v zásadě platí i pro další případy.

Části územně plánovací dokumentace vydané podle zákona č. 183/­2006 Sb., které nemohou být podle tohoto zákona její součástí, se nepoužijí a při nejbližší změně musí být z této dokumentace vypuštěny; toto vypuštění nepodléhá posuzování vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, které se vztahuje k původní územně plánovací dokumentaci, se neupravuje.

Zvláštní ustanovení se týkají postupů při vymezování zastavěného území, které je již cele v rukou státní správy. Obcím je fakticky obligatorně uloženo do dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona pořízení vymezení zastavěného území úřadem územního plánování, pokud obec nemá schválen územní plán nebo vymezeno zastavěné území, ledaže bylo již v mezičasu rozhodnuto o pořízení územního plánu. Obdobně i územní opatření o stavební uzávěře a asanaci území. Ve všech těchto případech nezbývá než doufat, že bude stavební zákon významně novelizován, nemá-li správa obcí ztratit jakoukoliv smysluplnou oporu pro svou činnost.

Pokud jde o úpravu vztahů k území, předkupní právo obcí vymezené v územně plánovací dokumentaci podle dosavadních právních předpisů zaniká účinností změny územního plánu, kterou bylo jeho vymezení vypuštěno nebo nahrazeno vymezením veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, nejpozději však uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po zániku předkupního práva zajistí osoba oprávněná z předkupního práva jeho výmaz z katastru nemovitostí. Listinou, na jejímž základě má být právo z katastru nemovitostí vymazáno, je potvrzení o zániku práva podle katastrální vyhlášky.

Dohody o parcelaci uzavřené podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti a lze je měnit nebo zrušit jen se souhlasem všech, kterým přísluší vykonávat práva a povinnosti z dohody vyplývající. Plánovací smlouvy uzavřené v minulosti podle platné právní úpravy se považují za plánovací smlouvy podle nového SZ.

Řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

     Přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím

Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení podané do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních právních předpisů, jde-li o:

-    projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro ohlášení stavby,

-    dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, doplněnou o architektonicko-stavební řešení a stavebně konstrukční řešení zpracované podle prováděcího právního předpisu k tomuto zákonu,

-    dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení,

-    projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení nebo dokumentaci pro vydání společného povolení, nebo

-    dokumentaci pro vydání společného povolení, kterým se umisťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury podle liniového zákona, zpracovanou v omezeném rozsahu.

V případě změny využití území lze jako součást žádosti o povolení změny využití území podané do 30. června 2027 předložit namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona také dokumentaci pro vydání rozhodnutí o změně využití území zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení k provádění stavby umožňuje u řízení zahájených do 30. června 2027 jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.

V případech dokumentací k odstraňování staveb jako součásti žádosti o povolení odstranění stavby podané do 30. června 2027 je možno namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit také dokumentaci bouracích prací zpracovanou podle dosavadních právních předpisů.

Stavební úřad v řízení podle tohoto zákona přezkoumává výše popsanou dokumentaci podle dosavadních právních předpisů.

     Přechodná ustanovení ke stavebnímu řádu (výběr nejpodstatnějších)

Řízení a postupy zahájené přede dnem nabytí účinnosti SZ 2023 se dokončí standardně v souladu s principem zákazu retroaktivity podle dosavadních právních předpisů. Výjimkou z tohoto principu jsou postupy, které jsou považovány za příznivější pro žadatele, resp. stavebníka. To se týká například řízení a postupy, které se týkají záměrů, u nichž není vyžadováno povolení záměru, jiné rozhodnutí nebo úkon podle tohoto zákona, stavební úřad usnesením zastaví; proti tomuto usnesení se nelze odvolat.

V souvislosti s mnoha latentními i faktickými strukturálními změnami v systému stavební správy bylo nutno rovněž stanovit, kdo povede již zahájená správní řízení a dokončí je. Zákon proto stanovuje, že řízení a postupy dokončí stavební úřad, který se stal příslušným k vedení řízení nebo provedení postupu v dané věci podle tohoto zákona.

Územní řízení týkající se vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo stavby s ní související dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Stavební řízení týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Společné územní a stavební řízení týkající se stavby související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu dokončí stavební úřad, který se stal podle tohoto zákona příslušným k vedení řízení o povolení vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu, je-li vyhrazená stavba stavbou hlavní, v ostatních případech dokončí řízení stavební úřad, který toto řízení vedl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede u záměrů povolených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stavební úřad, na který přešla působnost k povolení záměru podle tohoto zákona. Jde-li o stavbu související s vyhrazenou stavbou uvedenou v příloze č. 3 k tomuto zákonu, změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede stavební úřad, který tuto stavbu povolil.

Zvláštní ustanovení o procesních lhůtách je stanoveno pro řízení zahájená podle tohoto zákona do konce kalendářního roku, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti; v takovém případě se lhůty pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona prodlužují na dvojnásobek.

S přihlédnutím k přechodu na jeden veřejnoprávní povolovací proces (řízení o povolení záměru) stanovuje SZ 2023 způsob právní kvalifikace pro rozhodnutí podle tohoto zákona již neexistující (územní rozhodnutí), na něž by podle dosud platné právní úpravy navazovalo řízení o povolení stavby. Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí anebo ve zjednodušeném územním řízení a účinný územní souhlas a, účinná veřejnoprávní smlouva a vydaný regulační plán nahrazující územní rozhodnutí o umístění stavby se považují za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jimi byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona. Pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby vydané v územním řízení anebo ve zjednodušeném územním řízení a účinný územní souhlas a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí o umístění stavby se považují za povolení podle tohoto zákona, pokud tyto záměry nevyžadovaly podle dosavadních právních předpisů stavební povolení nebo ohlášení.

Účinný společný územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, pravomocné stavební povolení, společné povolení, společné povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, oznámení s certifikátem stavebního inspektora stavebního záměru a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební povolení a účinná veřejnoprávní smlouva nahrazující stavební územní rozhodnutí a stavební povolení se považují za povolení záměru podle tohoto zákona.

Specifickým případem územních rozhodnutí jsou rozhodnutí o využití území. S přihlédnutím k jejich specifičnosti (například dlouhodobosti jejich naplnění i jejich projevů) se považuje pravomocné územní rozhodnutí o změně využití území za rozhodnutí v části věci v řízení o povolení záměru podle tohoto zákona, pokud jím byl umístěn záměr vyžadující povolení podle tohoto zákona; v opačném případě se považuje za povolení podle tohoto zákona. Územní rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků nebo územní rozhodnutí o ochranném pásmu se považují za rozhodnutí o povolení nestavebního záměru podle tohoto zákona.

Důležitou skutečností je i kontinuita vydaných podmiňujících správních aktů nebo úkonů. Závazná stanoviska, stanoviska, souhlasy, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a jiná vyjádření vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za podklady pro vydání rozhodnutí v řízeních podle tohoto zákona. Tyto podklady stavební úřad nepřezkoumává a jimi chráněné veřejné zájmy znovu neposuzuje.

Kolaudační souhlas se považuje za kolaudační rozhodnutí podle tohoto zákona.

Zvláštní přechodné ustanovení se týká autorizovaných inspektorů, a to v souvislosti se lhůtou jejich jmenování (další významné omezení jejich statutu a okruhů činnosti, k nimž budou oprávněni, se ve jmenování nepromítne) oba, která vykonávala činnost autorizovaného inspektora ke dni 31. prosince2023, je oprávněna vykonávat činnost podle tohoto zákona do doby, která končí uplynutím 10 let ode dne jmenování ministrem pro místní rozvoj, nebo do doby prodloužené.

     Soudní řízení

Pro dokončení započatých soudních řízení platí tradiční zásada zákazu retroaktivity, takže soudní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

     Zmocňovací ustanovení

Velmi významným z hlediska budoucí rozhodovací správní praxe je rozsah zmocňovacího ustanovení k vydání prováděcích právních předpisů. Je-li takový rozsah přílišný, vede to ke snaze daleko nad parlamentně kontrolovatelný rámec rozšiřovat sféru zákazů a příkazů, regulací a omezení. Tato praxe se již opakovaně potvrdila. Ani uvedení mnohých ustanovení ve stavebním zákonu samém (například týkajících se stavebního práva hmotného, výčtu staveb se specifickým režimem nebo obsahu a struktury územně plánovacích dokumentací) nebrání resortně příslušným ministerstvům v „kreativním“ rozšiřování takových regulací. Nejpatrnější je to v případě obecných územně technických a zejména stavebně technických požadavků na pozemky, stavby a umísťování staveb na pozemcích. Obdobně pak v prováděcích předpisech územně plánovacích!

Opakujícím se nešvarem jsou zejména obsáhlé a zároveň nedostatečně určité odkazy na technické normy. Tyto normy byly zákonem učiněny (v evropsky standardním režimu) doporučenými a nezávaznými. Jejich závaznosti lze dosíci prakticky třemi postupy, a to tím, že:

a)  jsou uvedeny odkazem v právním předpisu,

b)  jsou učiněny součástí výroku správního rozhodnutí,

c)  jsou uvedeny ve smlouvě mezi stavebníkem a projektantem, resp. je stanoví projektant závazně pro zhotovitele stavby v projektové dokumentaci.

Zásadním nedostatkem jakéhokoliv zezávazňování norem je neurčitost příslušného odkazu (nyní připravovaná verze vyhlášky o technických požadavcích na stavby je plna takových odkazů), namísto stanovení konkrétních požadovaných hodnot. Rozdíl mezi právním předpisem, stanovujícím minimální nepodkročitelné hodnoty (viz například mnohá vládní nařízení, jimiž se provádí zákon o výrobcích) je technická norma obvykle postavena na širší možné škále optimálních a suboptimálních řešení, což ji však činí při aplikaci méně použitelnou. Takový přístup by měl smysl, pokud by umožňoval autorizovaným osobám (tak, jak je tomu ve výše citovaném ustanovení § 99 zákona o požární ochraně v komentáři k části čtvrté) se od takového požadavku důvodně odchýlit. Výkladová a aplikační praxe je však pohříchu opačná! Vede pak ke glajchšaltování přístupů k různorodým řešením. Další překážkou při výkladu a aplikaci takových norem je, že se jedná o rozsáhlý a značně vnitřně provázaný systém, takže i odkazované normy, jakkoliv se zdá být takový odkaz dostatečně určitý, je provázán s řadou dalších technických norem.

Jedním z mála přínosů, umožňujících vyjádřit v územně technických a stavebně technických předpisech specifikum urbánního a architektonického prostředí, je zmocnění k vydání vlastních městských předpisů Prahou, Brnem a Ostravou. Přestože o totéž projevily zájem ještě Plzeň a Liberec, zákonodárce jim nevyhověl. Spíše je udivující, že o totéž neusilovala i další statutární města, jedná-li se o historicky se vyvinuvší a jedinečné struktury – například Česká Budějovice, Hradec Králové, Pardubice, Olomouc…

     Některá zrušovací ustanovení

Rozsah zrušovacích ustanovení odpovídá jednak stavu stavebního zákona z roku 2006 a jeho více než třiceti novelám, jednak obdobně rozsahu změn jeho prováděcích vyhlášek. Specifikum je rušení zrušovacích ustanovení před nabytím účinnosti těch původních, což je případ § 334a (Hlavy V. XII. Části, upravující Zvláštní ustanovení o použitelnosti zákona v přechodném období.

Za speciální poznámku stojí zrušovací ustanovení pražských stavebních předpisů. Jak jsme uvedli v komentáři ke zmocňovacímu ustanovení, hlavní město Praha a statutární města Brno a Ostrava jsou zmocněna k vydání vlastních městských předpisů. Pražské stavební předpisy pak nepozbydou účinnosti do doby schválení nových pražských městských stavebních předpisů (nejpozději však k 1. červenci 2027 dle § 332a).

     Přechodná ustanovení k novele 2023

Důležité

!

     Zásadní změnou, kterou přinesla tato novela, je strukturální povahy. Opuštění koncepce státní stavební správy znamená rovněž rozhodnout o skutečnostech, které zčásti již podle původního znění SZ [2021] nastaly. Nejvyšší stavební úřad, Specializovaný a odvolací stavební úřad a krajské stavební úřady se proto zrušují, a to uplynutím dne 30. června 2023. Příslušnost hospodařit s majetkem NSÚ je od 30. června 2023 příslušné hospodařit MMR. Hospodaření s majetkem SOSÚ přechází na DESÚ.

Na MMR přechází výkon práv a povinností ze služebního poměru a z pracovněprávních vztahů státních zaměstnanců a zaměstnanců v pracovním poměru, zařazených nebo jmenovaných na služební místo nebo k výkonu práce v NSÚ a krajských stavebních úřadech. Dosavadní ředitel SOSÚ se stává ředitelem DESÚ.

Novelou [2023] byl doplněn nový díl 5 o přechodných ustanoveních k obecným stavebním úřadům (§ 332), které nebudou vykonávat působnost obecního stavebního úřadu podle SZ 2023. Tyto stavební úřady jsou povinny předat nejpozději do 30 dnů od ukončení činnosti stavebního úřadu veškeré doklady týkající se neukončených správních řízení a jiných postupů vedených podle zákona č. 183/­2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, stavebním úřadům, na která přešla působnost podle tohoto zákona, a o předání sepsat protokol. Při provedení spisové rozluky v souvislosti s ukončením činnosti stavebního úřadu se postupuje obdobně podle § 68a zákona o archivnictví a spisové službě v platném znění.

Novelou [2023] byl doplněn nový díl 6 o přechodném ustanovení k prováděcím právním předpisům (§ 332a), kterým se do doby vydání prováděcích právních předpisů podle § 152 tohoto stavebního zákona, nejpozději však do 1. července 2027, postupuje podle prováděcích právních předpisů k provedení§ 194 zákona č. 183/­2006 Sb., ve znění účinném ke dni předcházejícímu jejich zrušení tímto zákonem. Bude však značným problémem výkladovým a aplikačním splnit podmínku věty druhé, že části prováděcích právních předpisů podle věty první, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se nepoužijí.

Část třináctá

Účinnost

§ 335

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení

a)  § 36, 319, § 322 odst. 1 a 3, § 324 a § 326 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení,

b)  § 15 až 18, § 312 odst. 1 a 7, § 313 odst. 1 a 2 a § 315 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022,

c)  § 312 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.

komentář k § 335

Účinnost

S přihlédnutím k rozsahu nové právní úpravy a některým podstatnějším inovacím má nabýt zákon účinnosti v plném rozsahu až po dvou letech legisvakanční lhůty, a to 1. července 2023. Od minulé praxe by s náležitým předstihem měly být připraveny a vydány prováděcí podzákonné předpisy, jichž stavební zákon předvídá, žel, celou řadu. Ustanovení o účinnosti však může být významně dotčeno případnou slibovanou revizí zákona novou politickou reprezentací, která se k podobě stavebního zákona stavěla po celou dobu jeho přípravy velmi rezervovaně. Senát dokonce celou tuto právní úpravu odmítl.

     Ustanovení nabývající účinnosti dnem následujícím po vyhlášení (to jest 30. července 2021)

Nicméně některá ustanovení zákona nabyla účinnosti již dnem následujícím po vydání. Jedná se o ustanovení § 36 o vymezených územích, sloužících specifickým potřebám obrany státu a bezpečnosti (MO a MV), a to opatřením obecné povahy. Řada takových území existuje bez řádné právní opory a bez odpovídajícího odůvodnění rozsahu a potřebnosti.

Další ustanovení (§ 319) se týká přípravy územního rozvojového plánu, resp. skutečnosti, že územní rozvojový plán bude pořizován již na základě novely stávajícího stavebního zákona podle tohoto zákona, avšak bude považován v případě schválení a vydání za dokumentaci pořízenou podle nové právní úpravy.

Dalším ustanovením (§ 322 odst. 1 a 3) se prodlužuje platnost územně plánovacích dokumentací schválených před 1. lednem 2007, kdy nabyl účinnosti dosavadní stavební zákon, a to do 31. prosince 2028. Totéž se týká i pořizování změn takových dokumentací.

Podle ustanovení § 324 rovněž nelze používat ty části územně plánovací dokumentace, které nemohou být její součástí podle nové právní úpravy a musí být z těchto dokumentací vypuštěny. Obdobně pozbývají platnosti stavební uzávěry vydané podle zákona č. 50/­1976 Sb. pro zamezení možnosti ztížení nebo znemožnění budoucího využití území podle připravované územně plánovací dokumentace (§ 326 odst. 1).

     Ustanovení nabývající účinnosti dnem 1. ledna 2022

K 1. lednu 2022 měla nabýt účinnosti ustanovení o zřízení státní stavební správy (§ 15 až § 18), aby bylo možno do účinnosti celého zákona organizační strukturu této správy vybudovat, zejména ji hmotně a personálně ji vybavit. Nicméně právě v tomto případě požádala opozice předchozí Poslanecké sněmovny o pozdržení takových kroků! V souvislosti s tím pak nabývají k témuž datu účinnosti i přechodná ustanovení k úřadům a úředníkům a budování organizační struktury, jakož i k nakládání s majetkem svěřeným těmto organizačním složkám státu (§ 312 odst. 1 a 7, § 313 odst. 1 a 2 a § 315 odst. 1). Tato ustanovení bylo nutno následně novelizovat v souvislosti se zrušením koncepce státní stavební správy.

     Ustanovení nabývající účinnosti dnem 1. ledna 2023

K uvedenému datu nabylo účinnosti ustanovení § 312 odst. 4, týkající se podmínky přechodu práv a povinností z pracovního poměru zaměstnanců podle odstavce 3 na stát, jíž je předchozí písemná dohoda mezi DESÚ, zaměstnancem a územním samosprávným celkem.

     Ustanovení nabývající účinnosti dnem 1. ledna 2024

K uvedenému datu by měla nabýt účinnosti (alespoň zatím) veškerá zbylá ustanovení novelizovaného stavebního zákona.

Odkazy k textu:

1    § 34 zákona č. 128/­2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

      § 14b zákona č. 131/­2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

2    § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 114/­1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

3    Čl. 15 a 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/­2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, v platném znění.

5    § 29 zákona č. 222/­1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

6    § 2 odst. 4 zákona č. 312/­2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7    Zákon č. 312/­2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

8    § 34 odst. 1 zákona č. 312/­2002 Sb.

9    Zákon č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

10  § 3 odst. 7 zákona č. 106/­1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

11  § 2 písm. e) zákona č. 123/­1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

14  § 4b až 4d zákona č. 200/­1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

15  Například zákon č. 61/­1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

16  § 4b odst. 7 a 8 zákona č. 200/­1994 Sb.

17  Zákon č. 111/­2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

18  Evropská úmluva o krajině, vyhlášená pod č. 12/­2017 Sb. m. s.

19  § 17 písm. d) a § 18 písm. a) a b) zákona č. 360/­1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

20  § 3 písm. f) zákona č. 100/­2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

21  § 10i zákona č. 100/­2001 Sb.

22  Zákon č. 100/­2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

23  Zákon č. 13/­1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

24  Zákon č. 541/­2020 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 261/­2021 Sb.

      Zákon č. 254/­2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

25  Zákon č. 12/­1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

26  Zákon č. 133/­1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

      Vyhláška č. 23/­2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/­2011 Sb.

27  Zákon č. 258/­2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

      Nařízení vlády č. 272/­2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů.

28  Například zákon č. 114/­1992 Sb., zákon č. 334/­1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/­2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.

29  Zákon č. 406/­2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

      Vyhláška č. 264/­2020 Sb., o energetické náročnosti budov.

30  Zákon č. 541/­2020 Sb.

      Vyhláška č. 273/­2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

31  § 3 odst. 2 písm. e) zákona č. 263/­2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.

32  Zákon č. 128/­2000 Sb.

33  Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/­2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS, v platném znění.

34  Zákon č. 22/­1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,

      Nařízení vlády č. 163/­2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

35  Zákon č. 360/­1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

      Zákon č. 200/­1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

36  Zákon č. 200/­1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

37  Zákon č. 406/­2000 Sb.

38  Například zákon č. 200/­1994 Sb., zákon č. 44/­1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

39  Například zákon č. 360/­1992 Sb., zákon č. 200/­1994 Sb.

40  Zákon č. 309/­2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.

41  § 1194 zákona č. 89/­2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

42  § 7 zákona č. 100/­2001 Sb.

§ 45h až 45i zákona č. 114/­1992 Sb.

43  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.

      Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí.

48  Zákon č. 256/­2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

49  Vyhláška č. 357/­2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů.

50  § 4b zákona č. 200/­1994 Sb.

51  § 3 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 151/­1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.

52  § 2 zákona č. 458/­2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

54  § 31 zákona č. 128/­2000 Sb.

55  Zákon č. 365/­2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

56  Zákon č. 12/­2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů.

57  § 4d zákona č. 200/­1994 Sb.

58  § 21 až 26 zákona č. 312/­2002 Sb.

59  § 2 zákona č. 449/­2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

60  Zákon č. 458/­2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

61  § 10 zákona č. 13/­1997 Sb.

62  § 2 zákona č. 311/­2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů.

63  § 1 odst. 6 zákona č. 416/­2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon).

64  Vyhláška č. 104/­1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

65  Zákon č. 189/­1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.

66  Vyhláška č. 142/­2018 Sb., o náležitostech posouzení vlivu záměru a koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a o náležitostech hodnocení vlivu závažného zásahu na zájmy ochrany přírody a krajiny.

67  Vyhláška č. 38/­2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání.

Příloha č. 1 / Drobné stavby

(1) Drobnými stavbami jsou

a)  stavby nebo zařízení a jejich údržba, a to

1. stavba do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí s bydlením nebo rodinnou rekreací, a nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,

2. skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení nebo bazén do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku,

3. stavba do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m, na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako zahrádkářská osada, a nejde o stavbu pro bydlení, pro rodinnou rekreaci a pro podnikatelskou činnost, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,

4. stavba, včetně základové konstrukce, do 55 m2zastavěné plochy a do 4 m výšky na pozemku, který je určen rozhodnutím o povolení záměru, územním plánem s prvky regulačního plánu nebo regulačním plánem pro způsob využití jako plochy rekreace, která je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku,

5. opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m mezi pozemky, které se nacházejí v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,

6. dočasné stavby bez podsklepení nebo zařízení, která slouží ke kulturním, společenským nebo sportovním účelům, přenosná prodejní zařízení anebo stánky, jejichž umístění nepřesáhne 30 po sobě jdoucích dnů,

7. reklamní zařízení o celkové ploše do 0,6 m2; plocha oboustranných panelů se započítává pouze jednou,

8. oplocení lesních školek a obor59, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy,

9. stavby pro hospodaření v lesích a stavby pro výkon práva myslivosti do 30 m2zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení,

10. doplnění vlastní telekomunikační sítě60 k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, ke stávající energetické síti technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,

11. výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma,

12. výměna vedení a sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna vedení a změna hranice stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýká pouze pozemků dotčených stávajícím vedením a stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem a pro umístění výměny vedení mimo stávající trasuje s vlastníkem uzavřena smlouva o zřízení nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene,

13. povrchové rozvody nebo odvody vody na zemědělské půdě nebo na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, nejde-li o vodní díla,

14. přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě, a jiné veřejně přístupné přístřešky do 40 m2 zastavěné plochy a do 4 m výšky,

15. podpěrné konstrukce dopravního značení a zařízení pro provozní informace na pozemních komunikacích, nejde-li o portálové konstrukce,

16. sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovité věci61,

17. nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy a přejezdy přes chodníky,

18. propustky na neveřejných účelových komunikacích,

19. stavby mostních vah,

20. signální věže, signály a pyramidy pro zeměměřické účely a body seismické monitorovací sítě,

21. stožáry pro vlajky do výšky 8 m,

22. antény, včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení do celkové výšky 8 m, umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách,

23. běžný dobíjecí bod62,

24. zařízení sloužící k odběru povrchových nebo podzemních vod v případech ohrožujících život, zdraví nebo majetek těmito vodami,

25. stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvláště chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo v území vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra stanoveném v nařízení vlády,

26. přípolože63k existující stavbě dopravní či technické infrastruktury,

27. zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy o celkové zastavěné ploše všech staveb do 55 m2, s výjimkou hygienického zařízení, bez podsklepení, s nejvýše jedním nadzemním podlažím,

28. připojení k distribuční soustavě pomocí elektrické přípojky nebo smyčky, to vše v hladině nízkého napětí a v maximální délce do 25 m od vedení a zařízení stávající distribuční soustavy, zřizované provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k přenosové soustavě a k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst,

29. plynovodní přípojky o tlakové úrovni do 4 bar v maximální délce do 25 m od vedení stávající distribuční soustavy, s níž vyslovil provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst, souhlas,

30. vodovodní nebo kanalizační přípojky v délce do 25 m od stávajícího vodovodního řadu nebo stávající kanalizační stoky schválené vlastníkem dotčeného pozemku a vlastníkem vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jeho provozovatelem, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn,

31. stání pro obytné automobily a obytné přívěsy,

b)  součásti a příslušenství drobných staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v písmenu a),

c)  změny drobných staveb uvedených v písmenu a), při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů,

d)  udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou,

e)  stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, jejich provedení nemůže ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,

f)  stavební úpravy pro instalaci využívající obnovitelný zdroj energie s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, jsou splněny podmínky zejména požární bezpečnosti podle právního předpisu upravujícího požadavky na bezpečnou instalaci výroben elektřiny, a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou,

g)  udržovací práce nebo stavební úpravy pozemních komunikací, a to

1. zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů na dálnici nebo silnici I. třídy,

2. výměna mostních závěrů nebo izolačních systémů na mostech,

3. technická zařízení a jejich součásti určené k vyměření, výběru a kontrole úhrady poplatku za užití pozemní komunikace mimo portálové konstrukce,

4. zřízení obrub k vozovce,

5. zvýšení nebo zesílení chodníku s výškovou úpravou obrub,

6. zřizování dalších přejezdů středního dělicího pásu,

7. stavební úpravy dálnice, silnice a místní komunikace, při nichž změna původní nivelety nepřesáhne 3 cm u komunikací s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky, na železničních přejezdech, na mostech, v podjezdech a v místech, kde jsou umístěny inženýrské sítě a jiná vedení nebo 10 cm u ostatních komunikací anebo 6 cm v případě krátkých příčných prahů prováděných formou stavební úpravy,

8. stavební úpravy vozovek a krajnic v rozsahu běžné a souvislé údržby64,

h)  udržovací práce nebo stavební úpravy staveb dráhy, a to

1. odvodnění nástupišť, přejezdů nebo tunelů,

2. stavební úpravy svršku železničních a tramvajových tratí,

3. výměna kolejí, kolejových polí, pražců a výhybek a jejich součástí,

4. výměna nenosných částí mostů,

5. zařízení pro ochranu osob před nebezpečným dotykovým napětím,

6. zařízení pro ochranu před účinky bludných proudů elektrické trakce,

7. zařízení dálkového ovládání elektroenergetických zařízení,

8. zařízení protikorozní ochrany, zařízení ochrany proti rušení telekomunikačních systémů a zařízení zamezující vlivu vysokého napětí,

9. zařízení dálkového ovládání, regulace a měření,

10. sdělovací a informační zařízení drah,

11. zařízení elektrické požární signalizace.

(2) Za drobné stavby se nepovažují

a)  stavby pro bydlení,

b)  stavby pro rodinnou rekreaci s výjimkou stavby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodu 4,

c)  stavby garáží,

d)  trafostanice,

e)  stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,

f)  stavby pro civilní obranu a požární ochranu,

g)  stavby uranového průmyslu a stavby v areálu jaderného zařízení,

h)  sklady a skládky nebezpečných odpadů,

i)  stavby vodních děl s výjimkou staveb podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12,

j)  výměna vedení a sítí technické infrastruktury, nejde-li o výměnu sítí technické infrastruktury podle odstavce 1 písm. a) bodů 11 a 12,

k)  důlní díla a důlní stavby pod povrchem, pokud podléhají schvalování a dozoru státní báňské správy podle horních předpisů,

l)  záměry EIA.

komentář

Drobné stavby jsou v textu stavebního zákona odkazovány v následujících ustanoveních:

§ 5               vymezení staveb v pojmech

§ 159           provádění staveb svépomocí

§ 230           kolaudace

§ 243 až § 246  změna v užívání staveb a povolování této změny

Příloha č. 2 / Jednoduché stavby

(1) Jednoduchými stavbami jsou stavby nebo zařízení a terénní úpravy, a to

a)  stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží,

b)  podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury,

c)  stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

d)  reklamní zařízení a stavby pro reklamu,

e)  opěrné zdi nebo oplocení, pokud nejde o drobnou stavbu,

f)  stavby pro zemědělství do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,

g)  stavby pro zemědělství nad 60 m2 zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m2 zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, pokud nejde o stavby pro hospodářská zvířata anebo stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek jako sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv a jiné,

h)  stavby pro hospodářská zvířata do 60 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

i)  přípojky sítí technické infrastruktury,

j)  výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně, pokud nejde o drobnou stavbu,

k)  zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze,

l)  dobíjecí stanice, pokud nejde o drobnou stavbu,

m) stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW,

n)  stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch od 300 m2 do 1000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,

o)  stavby zařízení staveniště,

p)  stavba pro bydlení do 80 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s nejvýše jedním nadzemním podlažím, bez podsklepení, na pozemku rodinného domu, která je se stavbou rodinného domu funkčně spojena a je umisťována v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m, pokud nejde o stavbu pro podnikatelskou činnost a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu; požadavky územního plánu na sklon střechy stavby se nepoužijí.

(2) Dále se pro účely tohoto zákona jednoduchými stavbami rozumí

a)  součásti a příslušenství jednoduchých staveb, pokud nepřekročí parametry staveb uvedených v odstavci 1,

b)  změny jednoduchých staveb uvedených v odstavci 1, při nichž nedojde k překročení uvedených parametrů,

c)  udržovací práce neuvedené v příloze č. 1,

d)  stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled,

e)  větší změny dokončené budovy podle jiného právního předpisu s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2,

f)  terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,

g)  terénní úpravy sloužící k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací,

h)  změny druhu pozemku a způsobu využití pozemků o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1000 m2.

(3) Za jednoduché stavby se nepovažují

a)  stavby skladů hořlavých látek, pyrotechnických výrobků, střeliva, munice a výbušnin,

b)  stavby pro civilní obranu a požární ochranu,

c)  stavby uranového průmyslu a jaderných zařízení,

d)  stavby důležité pro obranu a bezpečnost státu,

e)  stavby vodních děl neuvedené v odstavci 1 a 2 nebo v příloze č. 1,

f)  záměry EIA.

komentář

Jednoduché stavby jsou v textu stavebního zákona odkazovány v následujících ustanoveních:

§ 5 vymezení staveb v pojmech

§ 156 až § 159  projektování staveb, projektová dokumentace a její obsah a provádění staveb (vybrané činnosti ve výstavbě)

§ 160 až § 167  povinnosti osob při přípravě, provádění, užívání a odstraňování staveb

§ 184 žádost v řízení o povolení záměru

§ 193 posuzování záměru

§ 196 lhůta pro vydání rozhodnutí

§ 211 povolení stavby nebo zařízení

(§ 212         zrychlené řízení)

§ 230 kolaudace

§ 243 až § 246  změna v užívání staveb a povolování této změny

§ 276a § 284    činnost autorizovaného inspektora

Jednoduché stavby je oprávněna projektovat i neautorizovaná osoba (postačuje živnostenské oprávnění pro živnost vázanou), avšak s níže uvedenými výjimkami (a s případy památkově chráněných objektů):

-    stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží,

-    podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury,

-    stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m,

-    stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled.

Příloha č. 3 / Vyhrazené stavby

Vyhrazenými stavbami jsou:

a)  stavby dálnic,

b)  stavby drah,

c)  civilní letecké stavby,

d)  stavba nebo soubor staveb pro výrobu a skladování umisťované v zastavitelných nebo transformačních plochách o rozloze nejméně 100 ha vymezených k tomuto účelu v územním rozvojovém plánu nebo v zásadách územního rozvoje,

e)  stavby a zařízení přenosové soustavy,

f)  výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více,

g)  stavby a zařízení přepravní soustavy,

h)  výrobny plynu nad 1 MW připojené k plynárenské soustavě včetně těžebních plynovodů a zásobníky plynu,

i)  stavby a zařízeníproduktovodů65, včetně skladovacích zařízení, která jsou součástí technické infrastruktury produktovodů,

j)  stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely,

k)  stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy,

l)  stavby jaderného zařízení a stavby související, nacházející se uvnitř i vně areálu jaderného zařízení,

m) stavby určené k nakládání s výbušninami,

n)  stavby, které mají sloužit otvírce, přípravě a dobývání ložisek, jakož i úpravě a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a úložná místa pro těžební odpad,

o)  výrobna z obnovitelných zdrojů energie s výjimkou vodních děl, a to

1. výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření s celkovým instalovaným elektrickým výkonem výrobny elektřiny nad 5 MW,

2. výrobna elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 1 MW, nejde-li o výrobnu elektřiny podle bodu 1,

3. výrobna tepla z obnovitelných zdrojů energie s celkovým instalovaným tepelným příkonem výrobny tepla nad 10 MW,

4. zařízení na energetické využívání odpadů,

p)  stavby a zařízení rozvodného tepelného zařízení o dimenzi potrubí DN 300 a více.

komentář

Vyhrazenými stavbami se rozumí stavby specifického infrastrukturního charakteru, rozhodované v první instanci DESÚ. Odvolacím orgánem je pro stavby dopravní infrastruktury MD, které je také nadřízeným orgánem DESÚ; pro stavby technické infrastruktury je odvolacím orgánem MPO.

Příloha č. 4 /

I.  Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území

Hodnotí se vlivy, které lze rozumně předpokládat, a to v rozsahu, podrobnosti a míře konkrétnosti, jakou má pořizovaná politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. Vlivy se stanoví odborným odhadem.

1. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu nebo zásad územního rozvoje na životní prostředí, zpracované podle části II. této přílohy, nebo pokud příslušný úřad uplatnil u změny politiky územního rozvoje nebo změny územního rozvojového plánu, změny zásad územního rozvoje nebo u územního plánu nebo jeho změny požadavek na toto vyhodnocení.

2. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací dokumentace na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody nevyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí66.

3. Vyhodnocení vlivů posuzované územně plánovací dokumentace na hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území.

4. Vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje nebo posuzované územně plánovací dokumentace na udržitelný rozvoj území, které spočívá v posouzení vztahu a zlepšování podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území a posouzení naplnění priorit územního plánování.

5. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska vyváženosti vlivů na životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území (udržitelný rozvoj území).

II. Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů politiky územního rozvoje, územního rozvojového plánu, zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím.

2. Zhodnocení vztahu posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na mezistátní, unijní a vnitrostátní úrovni.

3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna posuzovaná politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.

4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma, evropsky významné lokality a ptačí oblasti.

6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace nebo jejího invariantního návrhu, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví, včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu, včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení nebo podle invariantního řešení ve srovnání se současným stavem a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení, včetně jejich omezení.

8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných významných záporných vlivů na životní prostředí.

9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní, unijní nebo národní úrovni do posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru řešení, včetně případného výběru nejvhodnější varianty.

10. Vyhodnocení možných přeshraničních vlivů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace na životní prostředí.

11. Souhrnné vypořádání požadavků uplatněných ve stanovisku příslušného úřadu k návrhu zadání nebo k návrhu zadání změny územně plánovací dokumentace nebo stanovisku podle § 71a odst. 2, § 71d odst. 4 písm. c) nebo § 71e odst. 5 písm. e).

12. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu posuzované politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace na životní prostředí.

13. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí.

14. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

Příloha č. 5 / Obsah a struktura politiky územního rozvoje

Obsah a struktura politiky územního rozvoje

(1) Politika územního rozvoje obsahuje

a)  celostátní priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území,

b)  koncepci sídelní struktury České republiky,

c)  vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os,

d)  vymezení specifických oblastí,

e)  vymezení záměrů dopravní infrastruktury,

f)  vymezení záměrů technické infrastruktury,

g)  další úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady, a

h)  úkoly pro územní plánování.

(2) Politika územního rozvoje je doplněna schématy, zejména schématem

a)  sídelní struktury České republiky,

b)  rozvojových oblastí a rozvojových os,

c)  specifických oblastí,

d)  záměrů dopravní infrastruktury,

e)  záměrů technické infrastruktury a

f)  vztahu sídelní struktury, rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí.

(3) Je-li to účelné, lze schéma záměrů dopravní infrastruktury a schéma záměrů technické infrastruktury členit na samostatná schémata.

(4) Spolu s návrhem politiky územního rozvoje se zpracuje

a)  zpráva o projednání návrhu politiky územního rozvoje obsahující vyhodnocení připomínek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, krajů, obcí a veřejnosti, případných vyjádření sousedních států a výsledků konzultací se zdůvodněním způsobu jejich zapracování,

b)  výsledek vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

c)  stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a

d)  sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s uvedením důvodů výběru přijaté varianty řešení.

Příloha č. 6 / Obsah a struktura územního rozvojového plánu a jeho odůvodnění

I. Územní rozvojový plán

(1) Textová část územního rozvojového plánu obsahuje

a)  vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch a koridorů a stanovení účelu a požadavků na jejich využití, popřípadě podmínek pro rozhodování v nich,

b)  vymezení ploch a koridorů nadregionálního územního systému ekologické stability,

c)  vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci,

d)  kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.

(2) Je-li to účelné, textová část územního rozvojového plánu dále obsahuje

a)  vymezení územních rezerv,

b)  vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií

c)  stanovení pořadí provádění změn v území,

d)  vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.

(3) Grafická část územního rozvojového plánu obsahuje

a)  výkres ploch a koridorů, včetně územního systému ekologické stability nadregionálního významu,

b)  výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,

c)  je-li to účelné, výkres vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií, a

d)  je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.

(4) Výkresy grafické části se vydávají v měřítku 1: 200 000 nebo 1: 100 000 a obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Grafická část může být doplněna schématy. Je-li to účelné, lze výkres ploch a koridorů dále členit na samostatné výkresy.

II. Odůvodnění územního rozvojového plánu

(1) Textová část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména

a)  stručný popis postupu pořízení územního rozvojového plánu,

b)  vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,

c)  vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje,

d)  vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,

e)  vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny nebo požadavku podle § 71 odst. 1 písm. h),

f)  základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,

g)  sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

h)  stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

i)  komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,

j)  kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované zastavitelné plochy a koridory a

k)  vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního rozvojového plánu s jednotným standardem.

(3) V případě změny územního rozvojového plánu je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

(4) Grafická část odůvodnění územního rozvojového plánu obsahuje zejména

a)  koordinační výkres v měřítku 1: 200 000 nebo 1: 100 000 a

b)  je-li to účelné, schéma širších vztahů dokumentující vazby na území sousedních států.

Příloha č. 7 / Obsah a struktura zásad územního rozvoje a jejich odůvodnění

I. Zásady územního rozvoje

(1) Textová část zásad územního rozvoje obsahuje

a)  koncepci rozvoje území kraje a rozvoje a ochrany jeho hodnot, včetně koncepce sídelní struktury,

b)  zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v politice územního rozvoje a vymezení nadmístních rozvojových oblastí a nadmístních rozvojových os,

c)  zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v politice územního rozvoje a vymezení specifických oblastí nadmístního významu,

d)  přebíraná věcná řešení územního rozvojového plánu, zejména zastavitelné plochy, transformační plochy a koridory a, je-li to účelné, jejich zpřesnění,

e)  vymezení zastavitelných ploch, transformačních ploch a koridorů nadmístního významu, včetně stanovení jejich účelu a požadavků na jejich využití,

f)  vymezení ploch a koridorů regionálního územního systému ekologické stability a, je-li to účelné, zpřesnění vymezení ploch a koridorů nadregionálního územního systému ekologické stability,

g)  vymezení ploch pro těžbu nerostů,

h)  stanovení cílových kvalit krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení,

i)  přebírané vymezení ploch a koridorů pro veřejně prospěšné stavby, veřejněprospěšná opatření, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace z územního rozvojového plánu a, je-li to účelné, jejich zpřesnění,

j)  vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanace,

k)  stanovení požadavků na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí s přihlédnutím ke stanovené sídelní struktuře, a

l)  kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena.

(2) Je-li to účelné, textová část zásad územního rozvoje dále obsahuje

a)  vymezení ploch a koridorů územních rezerv,

b)  vymezení ploch a koridorů, ve kterých se ukládá prověření změn jejich využití územní studií,

c)  je-li to účelné, stanovení pořadí provádění změn v území, a

d)  vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.

(3) Grafická část zásad územního rozvoje obsahuje

a)  výkres uspořádání území kraje obsahující zejména rozvojové oblasti a rozvojové osy, specifické oblasti a sídelní strukturu,

b)  výkres ploch a koridorů, včetně územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu,

c)  výkres krajin, pro které se stanovují cílové kvality,

d)  výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,

e)  je-li to účelné, výkres oblastí, ploch a koridorů, ve kterých je uloženo prověření změn jejich využití územní studií a

f)  je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.

(4) Výkresy se vydávají v měřítku 1: 50 000 nebo v odůvodněných případech 1: 100 000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku. Ve výkresech se vyznačí hranice řešeného území. V případě potřeby lze výkresy uvedené v odstavci 3 písm. a) a b) dále členit na samostatné výkresy nebo vybranou problematiku řešit samostatným výkresem v měřítku 1: 25 000. Grafická část může být doplněna schématy.

II. Odůvodnění zásad územního rozvoje

(1) Textová část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména

a)  stručný popis postupu pořízení zásad územního rozvoje,

b)  vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,

c)  vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,

d)  vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územním rozvojovým plánem,

e)  vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,

f)  základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,

g)  sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

h)  stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

i)  komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty,

j)  výčet záležitostí týkajících se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,

k)  kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a

l)  vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu zásad územního rozvoje s jednotným standardem.

(3) V případě změny zásad územního rozvoje je součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

(4) Grafická část odůvodnění zásad územního rozvoje obsahuje zejména

a)  koordinační výkres v měřítku 1:50 000 nebo 1: 100 000 a

b)  výkres širších vztahů v měřítku 1: 500 000.

Příloha č. 8 / Obsah a struktura územního plánu a jeho odůvodnění

I. Územní plán

(1) Textová část územního plánu obsahuje

a)  vymezení zastavěného území,

b)  základní koncepci rozvoje území obce,

c)  urbanistickou koncepci,

d)  koncepci veřejné infrastruktury,

e)  koncepci uspořádání krajiny,

f)  podmínky pro využití a prostorové uspořádání vymezených ploch s rozdílným způsobem využití,

g)  vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci,

h)  kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny, byla-li stanovena a

i)  v případě územního plánu pro část území hlavního města Prahy vymezení řešeného území.

(2) Je-li to účelné, textová část územního plánu dále obsahuje

a)  členění území podle převažujícího charakteru na lokality,

b)  vymezení zastavitelného území,

c)  vymezení ploch a koridorů územních rezerv,

d)  vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno plánovací smlouvou,

e)  vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie,

f)  vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu,

g)  vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování v území podmíněno realizací architektonické nebo urbanistické soutěže,

h)  vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných staveb celků,

i)  stanovení pořadí provádění změn v území,

j)  stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu u části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu, a

k)  vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.

(3) Grafická část územního plánu obsahuje

a)  výkres základního členění území, který obsahuje vyznačení

1. hranice řešeného území,

2. hranice zastavěného území,

3. zastavitelných ploch, transformačních ploch a ploch změn v krajině,

4. koridorů dopravní a technické infrastruktury,

5. ploch a koridorů územních rezerv,

6. ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy, zpracováním územní studie, vydáním regulačního plán nebo realizací architektonické nebo urbanistické soutěže,

7. části území obce, pro které územní plán obsahuje prvky regulačního plánu,

b)  hlavní výkres, který obsahuje

1. vyznačení hranice zastavěného území,

2. základní koncepci rozvoje území obce,

3. urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch a transformačních ploch,

4. koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení zelené infrastruktury a územního systému ekologické stability a vymezení ploch změn v krajině,

5. koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu,

6. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití,

7. je-li to účelné, vymezení ploch a koridorů pro územní rezervy,

8. je-li to účelné, hranici lokalit a hranici zastavitelného území a

9. je-li to účelné, vyznačení lokalit a zastavitelného území,

c)  výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací,

d)  je-li to účelné, samostatný výkres územního plánu s prvky regulačního plánu a

e)  je-li to účelné, výkres pořadí provádění změn v území.

(4) Je-li to účelné, lze urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury zpracovat v samostatných výkresech.

(5) Výkresy, které jsou součástí grafické části územního plánu, se zpracovávají nad mapovým podkladem v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1: 5000 a vydávají se v měřítku 1: 5000 nebo 1:10000. Pro zvlášť rozsáhlá území lze výkres základního členění území a samostatné výkresy koncepce uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury vydat v měřítku 1: 25000. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku.

(6) Je-li územní plán s prvky regulačního plánu zpracován pro vymezenou část území obce, lze tuto část územního plánu vydat jako samostatný výkres v měřítku katastrální mapy nebo v měřítku 1: 1000 nebo 1: 500.

(7) Výkresy územního plánu vojenského Újezdu se zpracovávají nad Státní mapou v měřítku 1: 5000 a vydávají v měřítku, které stanoví Ministerstvo obrany v zadání územního plánu.

II. Odůvodnění územního plánu

(1) Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje zejména

a)  stručný popis postupu pořízení územního plánu,

b)  vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,

c)  vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,

d)  vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,

e)  vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,

f)  základní informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí a posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti,

g)  sdělení, jak bylo zohledněno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,

h)  stanovisko příslušného orgánu k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly, a další části prohlášení podle § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí,

i)  komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně zdůvodnění vybrané varianty vyloučení záměrů podle § 122 odst. 3,

j)  výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou obsaženy v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení,

k)  vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch,

l)  výčet prvků regulačního plánu, případně s odchylně stanovenými požadavky na výstavbu s odůvodněním jejich vymezení,

m) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa a

n)  vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu územního plánu s jednotným standardem.

(3) V případě změny územního plánuje součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

(4) Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje zejména

a)  koordinační výkres v měřítku 1: 5000 nebo 1:10000,

b)  výkres širších vztahů v měřítku 1: 50000 nebo 1: 100000 a

c)  výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1: 5000 nebo 1:10000.

Příloha č. 9 / Obsah a struktura regulačního plánu a jeho odůvodnění

I. Regulační plán

(1) Textová část regulačního plánu obsahuje

a)  vymezení řešeného území,

b)  podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků,

c)  podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb,

d)  podrobné podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,

e)  podrobné podmínky pro ochranu hodnot, charakteru území a krajinného rázu.

(2) Je-li to účelné, textová část regulačního plánu dále obsahuje

a)  podmínky pro příznivé životní prostředí a zelenou infrastrukturu, včetně vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability,

b)  vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení pozemků pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit,

c)  stanovení pořadí změn v území (etapizaci),

d)  podmínky pro požární ochranu a,

e)  podmínky pro ochranu veřejného zdraví,

f)  stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,

g)  vymezení architektonicky významných staveb nebo urbanisticky významných celků,

h)  vymezení záměrů, pro které je uzavření plánovací smlouvy podmínkou pro rozhodování.,

i)  vymezení záměrů, pro které je realizace architektonické nebo urbanistické soutěže podmínka pro rozhodování, a

j)  vymezení definic pojmů, které nejsou definovány v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech.

(3) Grafická část regulačního plánu obsahuje

a)  hlavní výkres obsahující hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání staveb,

b)  výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací a

c)  je-li to účelné, výkres pořadí změn v území (etapizace).

(4) Je-li to účelné, lze graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání staveb, včetně jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, zpracovat v samostatných výkresech.

(5) Výkresy, které jsou součástí grafické části regulačního plánu, se zpracovávají a vydávají zpravidla v měřítku 1: 1 000, popřípadě 1: 2 000 nebo 1: 500, s výjimkou výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, který se zpracovává a vydává v měřítku katastrální mapy. Výkres širších vztahů se zpracovává a vydává v měřítku hlavního výkresu územního plánu. Výkresy obsahují jevy zobrazitelné v daném měřítku.

II. Odůvodnění regulačního plánu

(1) Textová část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména

a)  stručný popis postupu pořízení regulačního plánu,

b)  vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavky tohoto zákona,

c)  vyhodnocení souladu s požadavky jiných právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů,

d)  vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a nadřazenou územně plánovací dokumentací,

e)  vyhodnocení souladu se zadáním, zprávou o uplatňování nebo zadáním změny,

f)  komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty,

g)  odůvodnění stanovení požadavků na výstavbu odchylně od prováděcího právního předpisu,

h)  kvalifikovaný odhad záborů půdního fondu pro navrhované plochy a koridory a

i)  vyhodnocení připomínek, včetně jeho odůvodnění.

(2) Součástí textové části odůvodnění je i posouzení souladu regulačního plánu s jednotným standardem.

(3) V případě změny regulačního plánuje součástí odůvodnění text s vyznačením změn.

(4) Grafická část odůvodnění regulačního plánu obsahuje zejména

a)  koordinační výkres v měřítku 1: 1 000 nebo 1: 2 000,

b)  výkres širších vztahů v měřítku 1: 5 000 nebo 1:10 000 a

c)  výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1: 1 000 nebo 1: 2 000.

____________________________________________________________

ilustrace/schémata

____________________________________________________________

1. struktura stavební správy

1.1   původní koncept státní stavební správy

1.2   stav stavební správy po novele

2. schéma průběhu investičního procesu

3. typologie střetu zájmů

4. úrovně možného zapojení veřejnosti do procesu územního plánování

5. standard výkonových fází zpracovatele územně plánovací dokumentace

6. průběh architektonické/urbanistické soutěže jako soutěže o návrh

7. aktéři architektonicko-urbanistické soutěže a jejich místo v soutěžním procesu

8. činnost soutěžní poroty-standard výkonů

9. kombinované architektonicko-urbanistické a developerské soutěže

10. schéma průběhu pořízení územně plánovací dokumentace

11. schéma vlivu investičních záměrů na sousedství

12. typy odpovědnosti aktérů výstavbového procesu

13.1. vztahy mezi aktéry výstavby (BIM)

13.2. vztahy mezi aktéry výstavby (BIM jako řídicí systém a sdílený datový prostor)

14. standard výkonových fází projektování

15. portál stavebníka (pracovní verze podle MMR)

16. schéma soustavy informačních systémů

17. schéma postupu při provádění úkonů před zahájením řízení

18. vydání jednotného environmentálního stanoviska (JES)

19. struktura a obsah závazného stanoviska

20. schéma průběhu řízení o povolení záměru

21. schéma průběhu posouzení vlivu na životní prostředí (EIA)

22. struktura správního rozhodnutí o povolení záměru

23. schéma průběhu zrychleného řízení o povolení záměru

24. schéma průběhu kolaudačního řízení

25. schéma průběhu řízení o odstranění stavby

26. schéma certifikačních kritérií

Legislativa
Stavební zákon - Zákon č. 283/2021 Sb. s komentářem
2024
obalka
Poradce č. 3 - Stavební zákon s komentářem
Vyprodáno
Tištěná + e-verze
235,00 Kč
Elektronická verze
Dostupné vydání
Nepřihlášen
Id
Heslo
REGISTRACE
Zapomněl jsem přihlašovací údaje
E-SHOP
E-mailové noviny
Ukázky zdarma
O Poradci
Úplné znění zákonů
Daňové výdaje
Vzory smluv a podání
Vydané publikace
Předplatné
Zákony 2026
Novinky
Aktuální nabídka
Kurzy
Měnová kalkulačka
Kontakty
Obchodní podmínky
Připomínky