Stravenkový paušál
   – daňové výhody

V současné situaci na trhu práce se zaměstnavatelé snaží udržet si stávající zaměstnance, popřípadě nabírat zaměstnance nové pomocí poskytování různých výhod, tzv. benefitů pro zaměstnance. Benefity mohou mít různé daňové dopady, jak na zaměstnavatele, tak i na zaměstnance. V praxi si už nedovedeme představit, že by zaměstnavatel neposkytoval zaměstnancům příspěvky na stravování, ať už formou závodního stravování, stravenek či tzv. stravenkového paušálu, který představuje peněžitý příspěvek na stravování jako alternativu ke stravenkám. Jaké jsou daňové a jiné výhody stravenkového paušálu v praxi? Na co si dát při využití stravenkového paušálu pozor?

PENĚŽITÝ PŘÍSPĚVEK NA STRAVOVÁNÍ - Za zvýhodněných daňových podmínek mohou zaměstnavatelé od 1. ledna 2021 poskytovat zaměstnancům jako další formu příspěvku na stravování peněžitý příspěvek na stravování – tzv. stravenkový paušál. Místo např. klasických papírových nebo elektronických stravenek mohou zaměstnavatelé poskytovat  příspěvek na stravování přímo ve mzdě. Stravování zaměstnanců je upraveno v ustanovení § 236 zákona č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).

Dle ZP je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. ZP však neupravuje, že stravování musí být poskytnuto ani jakým způsobem by mělo být poskytnuto. Doporučuje se, aby byl způsob poskytování příspěvku na stravování obsažen v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele či v pracovní smlouvě. Stravenkový paušál je typem nenárokového zaměstnaneckého benefitu. Představuje peněžitý příspěvek, který má zaměstnavatel možnost poskytovat svým zaměstnancům na stravování a je alternativou k nepeněžnímu příspěvku jako jsou stravenky nebo stravenkové karty.

Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) neřeší otázku povinnosti zaměstnavatele příspěvek na stravování zaměstnanci poskytnout. ZDP reguluje až skutečnost, jaký má případně poskytnutý příspěvek na stravování zaměstnancům daňový režim jak u zaměstnance, tak i u zaměstnavatele.

DAŇOVÝ REŽIM

•    Z pohledu zaměstnance:

Problematika peněžitého příspěvku na stravování, který se posuzuje jako příjem ze závislé činnosti od daně osvobozený, je upravena v ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

Uvedené ustanovení ZDP definuje jako příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance hodnotu stravování formou nepeněžního i peněžního plnění se  stanoveným  maximálním limitem. Na základě vyhlášky č. 475/­2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 475/­2024 Sb.), může být pro rok 2025  peněžitý příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál) osvobozen od daně maximálně do výše 123,90 Kč za jednu směnu podle ZP (177 Kč × 0,70 = 123,90 Kč). Stejný limit platí i pro nepeněžitý příspěvek na stravování (např. stravenky).

Vzhledem k tomu, že za zaměstnance je pro účely daní z příjmů podle § 6 odst. 2 ZDP považován poplatník s příjmy ze závislé činnosti, tj. nejen zaměstnanec v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru, ale také osoba s příjmy například v podobě funkčních požitků nebo odměny likvidátora či člena orgánu právnické osoby, nad rámec dosavadní právní úpravy zákon stanoví daňový režim osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku na stravování i pro takové zaměstnance, kteří sice vykonávají činnost, z níž plynou příjmy ze závislé činnosti, nicméně výkon této činnost není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu. Tímto jiným právním předpisem může být například zákoník práce - viz  § 78 odst. 1 písm. c) ZP nebo zákon č. 361/­2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, viz jeho § 53 odst. 1. V případě zaměstnance vykonávajícího činnost, z níž plyne příjem ze závislé činnosti, ale která není rozvržena na směny podle jiného právního předpisu, bude moci být příjem v podobě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem osvobozen za podobných podmínek jako příspěvek poskytovaný zaměstnanci, jehož pracovní doba je rozvržena na směny, a to se zřetelem k odlišnostem, které z těchto dvou situací vyplývají.

V případě zaměstnance vykonávajícího činnost, z níž plyne příjem ze závislé činnosti, ale která není rozvržena na směny podle jiného právního předpisu, bude moci být příjem v podobě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem osvobozen za podobných podmínek jako příspěvek poskytovaný zaměstnanci, jehož pracovní doba je rozvržena na směny, a to se zřetelem k odlišnostem, které z těchto dvou situací vyplývají. Podmínkou pro osvobození příjmu v podobě příspěvku na stravování poskytnutého tomuto zaměstnanci je rovněž výkon práce po dobu alespoň 3 hodin, nikoliv však v rámci jedné směny, nýbrž v rámci jednoho dne, přičemž maximální úhrnná výše, do níž může být tento příspěvek osvobozen (tj. 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin), je totožná. I v tomto případě platí, že příspěvek na stravování nebude osvobozen, pokud zaměstnanci v průběhu kalendářního dne vznikl nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zvláštního právního předpisu nebo na stravné jakožto cestovní náhradu na základě smluvního ujednání se zaměstnavatelem. Další příspěvek na stravování poskytnutý tomuto zaměstnanci v rámci nikoliv jedné směny, ale jednoho kalendářního dne, bude moci být osvobozen za podmínky, že zaměstnanec během tohoto kalendářního dne vykonával práci alespoň po dobu 11 hodin. Maximální výše, do níž může být tento další příspěvek na stravování osvobozen, je rovněž totožná.

Příklad 1

Zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje v roce 2025 stravenkový  paušál ve výši 150 Kč. Počítá s jeho poskytováním ve stejné výši  i v roce 2026. Podléhá stravenkový paušál odvodům na pojistné a zdanění u zaměstnanců? Pokud ano, v jaké částce?

Z pohledu zaměstnance je od daně osvobozen pouze peněžní příspěvek, který za směnu nepřesáhne maximální limit. Tento maximální limit je pro rok 2025 stanoven na částku 123,90 Kč. Jakékoliv překročení limitu již není (ve výši přesahující limit) od daně osvobozeno, jedná se o zdanitelný příjem, který se také zahrnuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Z pohledu zaměstnance je tedy osvobozen v roce 2025 příjem do limitu 123,90 Kč a zbývajících 26,10 Kč bude jako nadlimitní příspěvek na stravování podléhat dani z příjmů a odvodům na pojistné. V roce 2026 bude nadlimitní peněžitý příspěvek na stravování podléhat stejnému režimu. Výše nadlimitního příspěvku, který bude podléhat u zaměstnance zdanění v roce 2026 se bude rovnat rozdílu poskytnutého stravenkového paušálu a maximálního limitu platného pro rok 2026.

•    Z pohledu zaměstnavatele:

Podmínky pro posouzení příspěvku na stravování (nepeněžního nebo peněžitého) jako daňově uznatelného výdaje (nákladu) na straně zaměstnavatele v dalších souvislostech jsou definovány v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP.

Výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Příklad 2

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům dle vnitřního předpisu v roce 2025 stravenkový  paušál ve výši 150 Kč. Počítá s jeho poskytováním ve stejné výši i v roce 2026. Je  a bude stravenkový paušál u zaměstnavatele daňově účinný?

Z ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP plyne, že výše peněžního příspěvku na stravování není nijak limitována, co se týče daňově účinnosti nákladů u zaměstnavatele. Z pohledu zaměstnavatele bude tedy celý stravenkový paušál ve výši 150 Kč v roce 2025 i v roce 2026 daňově účinný. 

Příklad 3

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům příspěvek formou závodní stravování. Je možné kombinovat s využitím stravenkového paušálu?

Pokud zaměstnavatel poskytuje závodní stravování, stravenkový paušál nelze uplatnit

Příklad 4

Je možné také při tzv. home office, kdy je zaměstnavatelem zpravidla vyžadována přítomnost, resp. kontakt se zaměstnancem ve stejnou dobu jako je běžně rozvržena pracovní doba na pracovišti zaměstnavatele, poskytovat peněžitý příspěvek na stravování?

ZDP pro uznatelnost výdajů (nákladů) spojených s poskytováním příspěvku na stravování v základu daně nestanoví povinné místo výkonu činnosti zaměstnance, protože to je předmětem pracovněprávního vztahu, který je upraven ZP. I pro zaměstnance vykonávajícího práci na jiném dohodnutém místě, než na pracovišti zaměstnavatele – tzn. „z domova“, platí, že i tito zaměstnanci pracují ve směnách. I v tomto případě tak lze poskytnout zaměstnanci peněžitý příspěvek na stravování jako příjem od daně osvobozený v souladu s § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

Musí být prokazatelné, že v rámci jedné směny byly odpracovány alespoň 3 hodiny. Je nezbytné, aby uvedená časová podmínka byla stvrzena evidencí odpracované doby během směny. Současně lze peněžitý příspěvek na stravování, v případě práce z domova, uplatnit jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP, tzn. bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu či v pracovní smlouvě.

Příklad 5

Může zaměstnavatel vyplatit stravenkový paušál zaměstnanci hotově z firemní pokladny nebo musí být stravenkový paušál zúčtován ve mzdě?

Zaměstnavateli  nic nebrání vyplatit  peněžní příspěvek na stravování  v hotovosti. V souladu s ustanovením  § 38j ZDP má být na mzdovém listu evidován stravenkový paušál do limitu jako osvobozený příjem. Pokud to tak bude, je to možné.

Příklad 6

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům dle vnitřního předpisu v roce 2025 stravenkový  paušál. Počítá s jeho poskytováním i v roce 2026. Má zaměstnavatel povinnost poskytovat peněžitý příspěvek na stravování všem zaměstnancům? Nebo je možné ho poskytovat jen pro zvolenou skupinu  zaměstnanců? Musí přispívat i zaměstnancům na DPP a DPČ?

V souladu s ustanovením § 16 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci. To se týká i všech peněžitých plnění. To znamená, že nelze určitou skupinu  zaměstnanců předem vyloučit. Vztahuje se to i na zaměstnance pracujícím na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Nárok na příspěvek lze ale ve vnitřním předpisu např. podmínit různými podmínkami (např. počtem  odpracovaných hodin v daném dni atp.).

Příklad 7

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům dle vnitřního předpisu v roce 2025 stravenkový paušál. Počítá s jeho poskytováním i v roce 2026. Může zaměstnavatel u pracovních směn nad 11 hodin vyplatit dvojnásobnou hodnotu stravenkového paušálu?

Dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP lze v případě, že  směna s přestávkou na oddech je delší než 11 hodin, poskytnout další příspěvek na stravování (osvobozený do limitu). Musí být ale u takové směny dodržena podmínka, že v rámci takové směny musí  zaměstnanec odpracovat alespoň 3 hodiny. Musí to dále vyplývat z kolektivní smlouvy,  vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo pracovní smlouvy. Mělo by jít o zaměstnance, kteří mají takto dlouhé směny nařízeny (zaměstnanci ve zdravotnictví, ve službách apod.).

DAŇOVÝ REŽIM STRAVENKOVÉHO PAUŠÁLU - Při zavádění stravenkového paušálu (např. náhrada za stravenky) je vhodné, aby zaměstnavatel zvážil všechna pro a proti zavedení. Jak uvádějí následující tabulky, tak v případě stravenkového paušálu a stravenek prakticky nejsou rozdíly ve zdanění a odvodech pojistného na straně zaměstnance a na straně zaměstnavatele.

Limitem pro osvobození peněžního (stravenkový paušál) i nepeněžního  příspěvku na stravování  je peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle ZP do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro rok 2025 je to částka: 177 Kč × 0,70 = 123,90 Kč.

Podmínkou  pro daňově uznatelný náklad příspěvku na stravování u zaměstnavatele je sjednání se zaměstnancem dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP.

RADA!

•    Je třeba si zejména ujasnit, co je firemním cílem při poskytování příspěvku na stravování. Jestli je to např. zjednodušení administrativy, tak to hovoří pro zavedení stravenkového paušálu. Nemusí se vést evidence vydaných a nakoupených stravenek. Neexistuje žádné papírování, objednávky stravenek ani smlouvy s dodavateli. Stravenkový paušál v roce 2025 i v roce 2026 zůstává jednoduchým a daňově výhodným způsobem, jak motivovat zaměstnance a zjednodušit firemní administrativu.

•    Při zavedení  stravenkového paušálu zaměstnavatelem je výhodou pro zaměstnance nesporně flexibilita - jejich finance nejsou vázány na konkrétní restaurace či obchody.

•    V neposlední řadě znamená zavedení stravenkového paušálu zaměstnavatelem nižší náklady pro zaměstnavatele. Zaměstnavatelé ušetří kromě nákladů za nižší administrativu i na provizích za stravenky.

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy:

- zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP)

Související předpisy:

- Zákon č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP)

- Vyhláška č. 475/­2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 475/­2024 Sb.)

§ 236 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb.
Citace na straně 50

Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

§ 236 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb.
Citace na straně 50

Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

§ 6 odst. 9 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.
Citace na straně 53

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP, dále osvobozeny:

příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance   nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu  než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování

§ 16 zákona č. 262/2006 Sb.

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.

(2) V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví.