Stravenkový paušál

V současné situaci na trhu práce se zaměstnavatelé snaží udržet si stávající zaměstnance, popřípadě nabírat zaměstnance nové pomocí poskytování různých výhod, tzv. benefitů pro zaměstnance. Benefity mohou mít různé daňové dopady, jak na zaměstnavatele, tak i na zaměstnance. Nejoblíbenější jsou samozřejmě ty, které nejsou u zaměstnance předmětem zdanění nebo jsou u něj osvobozeny a u zaměstnavatele jsou výdajem či nákladem. Takových benefitů je ale pomálu. Jak mají zaměstnavatelé z daňového hlediska v praxi postupovat správně?

Za zvýhodněných daňových podmínek mohou zaměstnavatelé poskytovat zaměstnancům jako další formu příspěvku na stravování (tj. jako alternativu ke stravenkám nebo stravenkovým kartám – nepeněžnímu příspěvku) peněžitý příspěvek na stravování – tzv. stravenkový paušál. Stravování zaměstnanců je upraveno v ustanovení § 236 zákona č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).

§ 236 odst. 1 ZP: Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

§ 236 odst. 2 ZP: Bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, poskytuje se zaměstnancům stravování; zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, nejsou-li tyto záležitosti upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

Dle ZP je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. ZP však neupravuje, že stravování musí být poskytnuto ani jakým způsobem by mělo být poskytnuto. Způsob poskytování stravování je obsažen v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise zaměstnavatele. Stravenkový paušál je alternativním typem nenárokového zaměstnaneckého benefitu. Představuje peněžitý příspěvek, který má zaměstnavatel možnost poskytovat svým zaměstnancům na stravování.

Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), nijak nereguluje vznik nároku na příspěvek (peněžitý nebo nepeněžní) na stravování zaměstnanců, ani otázku, zda lze takový příspěvek zaměstnanci poskytnout. ZDP reguluje až skutečnost, jaký má případně poskytnutý příspěvek na stravování zaměstnancům daňový režim.

PENĚŽITÝ PŘÍSPĚVEK NA STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ

•    Z pohledu zaměstnance:

Problematika peněžitého příspěvku na stravování, který se posuzuje jako příjem ze závislé činnosti od daně osvobozený, je upravena v ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

§ 6 odst. 9 písm. b) ZDP:

Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP, dále osvobozeny:

–   hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Uvedené ustanovení ZDP definuje jako příjem od daně osvobozený na straně zaměstnance hodnotu stravování formou nepeněžního plnění bez stanoveného maximálního limitu. Na základě vyhlášky č. 467/­2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 467/­2022 Sb.), pro rok 2023 může být peněžitý příspěvek na stravování (tzv. stravenkový paušál) osvobozen od daně maximálně do výše 107,10 Kč za jednu směnu podle ZP (153 Kč × 0,70 = 107,10 Kč).

§ 3 vyhlášky č. 467/­2022 Sb.:

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši

a)  129 Kč až 153 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,

b)  196 Kč až 236 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,

c)  307 Kč až 367 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Příklad 1

Zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje v roce 2023 nadlimitní stravenkový paušál ve výši 120 Kč. Podléhá stravenkový paušál odvodům na pojistné a zdanění u zaměstnanců? Pokud ano, v jaké částce?

Z pohledu zaměstnance je od daně osvobozen pouze peněžní příspěvek, který za směnu nepřesáhne maximální limit. Tento maximální limit je pro rok 2023 stanoven na částku 107,10 Kč. Jakékoliv překročení limitu již není (ve výši přesahující limit) od daně osvobozeno, jedná se o zdanitelný příjem, který se také zahrnuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Z pohledu zaměstnance je tedy osvobozen příjem do limitu 107,10 Kč a zbývajících 12,90 Kč bude podléhat dani z příjmů a odvodům na pojistné.

·    Z pohledu zaměstnavatele:

Podmínky pro posouzení příspěvku na stravování (nepeněžního nebo peněžitého) jako daňově uznatelného výdaje (nákladu) na straně zaměstnavatele v dalších souvislostech jsou definovány v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP.

Výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP jsou výdaje (náklady) na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem (v tzv. státní sféře) při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na peněžitý příspěvek na stravování. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad), pokud přítomnost zaměstnance v práci během této stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zvláštního právního předpisu, bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů.

Příklad 2

Zaměstnavatel svým zaměstnancům poskytuje v roce 2023 nadlimitní stravenkový paušál ve výši 120 Kč. Bude stravenkový paušál u zaměstnavatele daňově účinný? Nebude podléhat u zaměstnavatele odvodům na pojistné? Pokud ano, v jaké částce?

Z ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP plyne, že výše peněžního příspěvku na stravování není nijak limitována, co se týče daňově účinnosti nákladů u zaměstnavatele. Z pohledu zaměstnavatele bude tedy celý stravenkový paušál ve výši 120 Kč daňově účinný a nebude podléhat odvodům pojistného.

Příklad 3

Je na straně zaměstnance od daně osvobozen i další peněžitý příspěvek na stravování v případě směny delší než 11 hodin?

Ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP nedefinuje délku pracovní směny. V případě, že by v rámci jedné směny delší než 11 hodin byl přiznán peněžitý příspěvek dvakrát (ve dvojnásobné výši), tj. pro rok 2023 by se jednalo o částku 214,20 Kč, bude se na straně zaměstnance jednat o příjem od daně osvobozený pouze ve výši 107,10 Kč a zbylá část již bude zdanitelným příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP, tj. příjmem plynoucím v souvislosti se současným výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově uznatelný výdaj (náklad) v plné výši. V případě směny kratší, resp. při přítomnosti během směny pouze po dobu její blíže neurčené části, je peněžitý příspěvek na stravování také osvobozen. Nelze tak vyloučit situaci, kdy přítomnost během stanovené směny – 8 hodin, bude např. pouze 2 hodiny z důvodu např. návštěvy lékaře, kdy peněžitý příspěvek na stravování nebude sice na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem), ale u zaměstnance bude do stanoveného limitu stále příjmem od daně osvobozeným.

Příklad 4

Je možné také při tzv. home office, kdy je zaměstnavatelem zpravidla vyžadována přítomnost, resp. kontakt se zaměstnancem ve stejnou dobu jako je běžně rozvržena pracovní doba na pracovišti zaměstnavatele, poskytovat peněžitý příspěvek na stravování?

ZDP pro uznatelnost výdajů (nákladů) spojených s poskytováním příspěvku na stravování v základu daně nestanoví povinné místo výkonu činnosti zaměstnance, protože to je předmětem pracovněprávního vztahu, který je upraven ZP. I pro zaměstnance vykonávajícího práci na jiném dohodnutém místě, než na pracovišti zaměstnavatele – tzn. „z domova“, platí, že i tito zaměstnanci pracují ve směnách. I v tomto případě tak lze poskytnout zaměstnanci peněžitý příspěvek na stravování jako příjem od daně osvobozený v souladu s § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a současně lze peněžitý příspěvek na stravování, v případě práce z domova, uplatnit jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP, pokud jsou splněny dvě následující podmínky: místo bydliště musí být smluvně sjednáno jako pracoviště, a musí být prokazatelné, že v rámci jedné směny byly odpracovány alespoň 3 hodiny. Je nezbytné, aby uvedená časová podmínka byla stvrzena evidencí odpracované doby během směny.

ROZDÍL MEZI STRAVENKOU A STRAVENKOVÝM PAUŠÁLEM - Při zavádění stravenkového paušálu (např. náhrada za stravenky) je vhodné, aby zaměstnavatel zvážil všechna pro a proti zavedení. Je třeba si ujasnit zejména co je firemním cílem při poskytování příspěvku na stravování. Jestli je to např. zjednodušení administrativy, tak to hovoří pro zavedení stravenkového paušálu (nemusí se vést evidence vydaných a nakoupených stravenek). Jestli je to snaha, aby z poskytnutého příspěvku nad limit obdržel zaměstnanec více peněz v čistém, tak to může hovořit pro stravenku. Rozdíly ve zdanění a odvodech pojistného u zaměstnance a zaměstnavatele ukazují v případě stravenkového paušálu a stravenek následující tabulky.

Limitem pro peněžní příspěvek na stravování – stravenkový paušál je peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle ZP do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Pro rok 2023 je to částka:

153 Kč × 0,70 = 107,10 Kč.

Limitem pro nepeněžní příspěvek na stravování je příspěvek na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle ZP, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Pro rok 2023 je to částka:

153 Kč × 0,70 = 107,10 Kč.

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy: - Zákon č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP),

Související předpisy: - Zákon č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP); - Vyhláška č. 467/­2022 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2023, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 467/­2022 Sb.)