Stravování a stravenky zaměstnanců

Zaměstnavatelé mohou poskytovat svým zaměstnancům daňově zvýhodněné stravování ve třech formách – zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení, zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (zahrnujeme sem i poskytování stravenek včetně elektronických stravenek) a dále poskytování peněžitého příspěvku na stravování (stravenkový paušál). Jaké je daňové řešení stravování prostřednictvím poskytování stravenek zaměstnancům a poskytování tzv. stravenkového paušálu?

STRAVOVÁNÍ A ZÁKONÍK PRÁCE - Podle ustanovení § 236 ZP je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Zaměstnavatel tedy nemá povinnost zajistit stravování svých zaměstnanců, má jen povinnost umožnit zaměstnancům stravování. Přispívá-li zaměstnavatel na stravování zaměstnance, jde o fakultativní plnění vyplývající z jeho vlastního rozhodnutí.

Poskytování stravování zaměstnancům lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud tyto záležitosti nejsou upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem.

Cenově zvýhodněné stravování může být ve smyslu znění § 236 odst. 3 ZP poskytováno rovněž dalším třem skupinám zaměstnanců za podmínky, že je to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Jedná se o následující skupiny zaměstnanců:

•   bývalí zaměstnanci zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

•   zaměstnanci po dobu čerpání jejich dovolené,

•   zaměstnanci po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA STRAVOVÁNÍ - K nejčastějším formám stravování zaměstnanců patří poskytování stravenek zaměstnavatelem. Výše nominální hodnoty stravenky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci není nijak omezena, vždy záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Rovněž tak není zákonem stanoveno, za jakou částku z nominální hodnoty stravenky bude tato stravenka prodávána zaměstnancům. Může dojít i k situaci, že stravenka je zaměstnancům poskytována zcela bezplatně.

Poskytnutou stravenku může zaměstnanec použít nejen k zakoupení hlavního jídla (obědu) ve veřejném stravovacím zařízení, ale velmi často zaměstnanec libovolně dle svého uvážení stravenkou platí nákup v prodejnách potravin, supermarketech apod., tedy všude tam, kde se dá stravenkou platit za příslušný nákup. Rovněž tak výše poskytnutého stravenkového paušálu jakožto peněžitého příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců není zákonem nijak omezena.

Rozhodování o způsobu použití poskytnuté stravenky a poskytnutého stravenkového paušálu jakožto peněžitého příspěvku zaměstnavatele zohledněného ve mzdě zaměstnance je výlučně na zaměstnanci.

Přitom nic nebrání situaci, aby se část zaměstnanců stravovala ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele, část zaměstnanců dostávala stravenky jako nepeněžitý příspěvek zaměstnavatele na stravování a část zaměstnanců dostávala peněžitý příspěvek na stravování. Záleží na dohodě zaměstnavatele se zaměstnanci v kolektivní smlouvě nebo na stanovení ve vnitřním předpise, jaká forma podpory stravování bude uplatněna.

Na základě § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle zákoníku práce:

•    pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zákoníku práce,

•    a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,

•    a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin,

•    příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování.

Obdobně v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle zákoníku práce, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin. Dle Metodické informace GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se výše uvedená situace vztahuje na fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti, které nemají vymezený začátek a konec směny, např. osoba s příjmy v podobě funkčních požitků, odměny likvidátora nebo odměny člena orgánu právnické osoby.

Pro rok 2026 činí na základě vyhlášky MPSV č. 573/­2025 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 185 Kč, takže v roce 2026 dochází u zaměstnance k osvobození od daně z příjmů nepeněžitého příspěvku na stravování (včetně poskytnutí stravenky) i peněžitého příspěvku zaměstnavatele na stravování (stravenkový paušál) až do výše 70 % z částky 185 Kč za jednu směnu, tedy 129,50 Kč.

Podmínkou pro osvobození nepeněžitého i peněžitého příspěvku na stravování u zaměstnance je, že během směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny.

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se ke stravování zaměstnanců mimo jiné uvádí:

•    V případě poskytnutí více forem příspěvku na stravování v rámci jedné směny je u zaměstnance osvobozena hodnota všech poskytnutých forem v úhrnu do 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

•    V rozsahu, ve kterém příspěvek na stravování přesáhne stanovený limit 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, se bude na straně zaměstnance jednat o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

Veškeré příspěvky na stravování poskytnuté zaměstnavatelem na stravování (nepeněžní příspěvek, peněžitý příspěvek) představují daňově uznatelné náklady zaměstnavatele, pokud splňují podmínky § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, tj. jako práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy. Jak se uvádí ve výše uvedené Metodické informaci GFŘ tento přístup se uplatní i na případy stanovené v § 236 odst. 3 písm. a), b) a c) ZP, tedy poskytování cenově zvýhodněného stravování bývalým zaměstnancům po odchodu do starobního nebo invalidního důchodu, zaměstnancům po dobu čerpání dovolené nebo dočasné pracovní neschopnosti. Bude-li příspěvek na stravování se zaměstnancem odpovídajícím způsobem sjednán, bude takto vzniklý náklad na straně zaměstnavatele daňově uznatelný bez dalších limitací.

Ze znění pokynu GFŘ D-59 k uplatnění daňových výdajů dle § 24 odst. 2 ZDP mimo jiné k poskytování stravenek vyplývá:

•   Při zajištění stravování prostřednictvím stravenek nebo elektronických karet se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího nákupu. Stravenky mohou být zaměstnanci poskytnuty i zpětně dle skutečně odpracovaných směn v délce minimálně tří hodin.

•   Cena jídla není stanovena hodnotou stravenky, ale je stanovena vnitřní směrnicí zaměstnavatele, což znamená, že na jedno jídlo může být poskytnuto zaměstnavatelem i více stravenek (př. hodnota jídla je 90 Kč, tzn. lze poskytnout 3 kusy stravenek v hodnotě 30 Kč).

Příklad 1

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2026 svým zaměstnancům bezplatně stravenky s vyznačenou nominální hodnotou ve variantě A ve výši 150 Kč a ve variantě B ve výši 200 Kč. Během směny zaměstnanec vykonává práci alespoň 3 hodiny. Poskytování příspěvku na stravování je obsahem vnitřního předpisu zaměstnavatele.

Příklad 2

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2026 zaměstnanci na jeho stravování peněžitý příspěvek (stravenkový paušál) ve variantě A ve výši 110 Kč a ve variantě B ve výši 140 Kč na jednu směnu. Během směny zaměstnanec vykonává práci alespoň 3 hodiny. Poskytování příspěvku na stravování je obsahem kolektivní smlouvy zaměstnavatele.

Příklad 3

Zaměstnavatel zaměstnává několik zaměstnanců s pracovní směnou trvající 12 hodin. V roce 2026 poskytuje všem zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 125 Kč na jednu směnu a zaměstnancům s pracovní směnou delší než 11 hodin další stravenkový paušál ve výši 125 Kč. Poskytování příspěvku na stravování je obsahem kolektivní smlouvy zaměstnavatele.

Výše poskytnutého stravenkového paušálu je nižší než limitní výše pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnance (v roce 2026 limitní výše činí 129,50 Kč). Proto je plná výše poskytnutého stravenkového paušálu u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů. S ohledem na znění § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je do tohoto limitu osvobozen u zaměstnance i poskytnutý další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci, povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle zákoníku práce je delší než 11 hodin.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ STRAVOVÁNÍ U BÝVALÝCH ZAMĚSTNANCŮ V DŮCHODU - Z ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) ZDP (doplněno do ZDP zákonem č. 163/­2024 Sb.) vyplývá, že od daně z příjmů je osvobozen příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b) (jedná se o případ, kdy zaměstnanec v důchodě vykonává pro zaměstnavatele závislou činnost).

K uplatnění § 6 odst. 9 písm. t) ZDP vydalo GFŘ dne 28. 6. 2024 Informaci k osvobození příjmů z titulu stravování bývalých zaměstnanců ve starobním nebo invalidním důchodu, ve které se mimo jiné uvádí: „Od daně z příjmů je osvobozen příjem těchto bývalých zaměstnanců v podobě poskytnuté stravy určené k přímé spotřebě, kterou zaměstnavatel poskytuje bývalému zaměstnanci přímo ve vlastním stravovacím zařízení, tedy v závodní jídelně nebo jiném místě na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem, a to do zákonem stanoveného limitu, přičemž podmínkou není konzumace jídla na místě, jídlo lze odnést s sebou“.

Příjem bývalého zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP je [obdobně jako v případě § 6 odst. 9 písm. b) ZDP] osvobozen v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. V případě, že by bývalý zaměstnanec ve starobním nebo invalidním důchodu, kterému zaměstnavatel poskytuje příjem podle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP, nadále vykonával pro zaměstnavatele činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti (např. na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti), a zaměstnavatel mu z tohoto důvodu poskytoval současně také příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, snižuje se výše příjmu osvobozeného podle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP o výši příjmu osvobozeného podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP. To znamená, že úhrnná výše příjmů osvobozených podle § 6 odst. 9 písm. b) a písm. t) ZDP nemůže přesáhnout výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

Od daně z příjmů však nadále není u bývalých zaměstnanců v důchodě osvobozen peněžitý příspěvek na stravování (stravenkový paušál) podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP ani příspěvek na stravování poskytovaný bývalému zaměstnanci například ve formě víceúčelové stravenky či jiného obdobného prostředku, který umožní jejich využití i k jiným účelům (typicky nákup zboží v obchodech a čerpání volnočasových zaměstnaneckých benefitů) než jen k přímému odběru stravy, neboť v těchto případech se nejedná o nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě.

Příklad 4

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2026 bývalému zaměstnanci, který je ve starobním důchodu, stravování ve formě obědu v závodní jídelně provozované zaměstnavatelem. Starobní důchodce oběd nekonzumuje v závodní jídelně, ale nosí si oběd domů.

Osvobození od daně dle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP platí i tehdy, pokud je strava určená k přímé spotřebě bývalému zaměstnanci vydána na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem, ale k její konzumaci dojde na jiném místě. Nepeněžní příjem bývalého zaměstnance je tedy osvobozen od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP, a to v roce 2026 do výše 129,50 Kč za kalendářní den.

Příklad 5

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2026 bývalému zaměstnanci, který už je v důchodu a nepracuje již pro zaměstnavatele, stravování ve formě poskytnutí víceúčelové stravenky.

Příspěvek na stravování poskytovaný bývalému zaměstnanci ve formě víceúčelové stravenky či jiného obdobného prostředku, který umožní jejich využití i k jiným účelům než jen k přímému odběru stravy, není osvobozen od daně z příjmů. V tomto případě se nejedná o nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě ve smyslu znění § 6 odst. 9 písm. t) ZDP a půjde o příjem zdaňovaný dle § 10 ZDP.

Ing. Ivan Macháček

§ 6 zákona č. 586/1992 Sb.

Příjmy ze závislé činnosti

(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny

a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,

b) příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin; v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům...
 odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování,

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,

d) nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis; tato plnění jsou osvobozena v úhrnu do výše průměrné mzdy za zdaňovací období,

2. použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení, poskytnutí rekreace nebo zájezdu, použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele nebo tělovýchovných a sportovních zařízení nebo poskytnutí příspěvku na kulturní nebo sportovní akce nebo příspěvku...