Stravování zaměstnance
– pravidla

Zaměstnavatelé mohou poskytovat svým zaměstnancům daňově zvýhodněné stravování ve třech formách: zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení, zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (zahrnujeme sem i poskytování stravenek včetně elektronických stravenek) a poskytování peněžitého příspěvku na stravování (stravenkový paušál). Jaké je daňové řešení těchto druhů stravování v roce 2025?

Pravidla poskytování stravování dle zákoníku práce

Zaměstnavatel je dle ustanovení § 236 ZP povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, přičemž tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. Zaměstnavatel tedy nemá povinnost zajistit stravování svých zaměstnanců, má jen povinnost umožnit zaměstnancům stravování. Přispívá-li zaměstnavatel na stravování zaměstnance, jde o fakultativní plnění vyplývající z jeho vlastního rozhodnutí. Zaměstnavatel stanoví jak formu či způsob zajištění stravování, tak podmínky pro poskytování příspěvku na stravování. Tyto podmínky poskytování stravování zaměstnancům lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo je lze stanovit ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zároveň mohou být dohodnuty nebo stanoveny další podmínky pro vznik práva na toto stravování a výše finančního příspěvku zaměstnavatele, jakož i bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytuje, organizace stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud tyto záležitosti nejsou upraveny pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním právním předpisem. V extrémní situaci může zaměstnavatel krýt veškeré výdaje spojené se zajištěním závodního stravování. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.

V § 236 odst. 3 ZP se uvádí, že bylo-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno:

a)  bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

b)  zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené,

c)  zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.

Obecné zásady pro poskytnutí stravenek a stravenkového paušálu

Nic nebrání situaci, aby se část zaměstnanců stravovala ve vlastním stravovacím zařízení zaměstnavatele, část zaměstnanců dostávala stravenky jako nepeněžitý příspěvek zaměstnavatele na stravování a část zaměstnanců dostávala peněžitý příspěvek na stravování. Záleží na dohodě zaměstnavatele se zaměstnanci v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpise, jaká forma podpory stravování bude dohodnuta.

K nejčastějším formám stravování zaměstnanců patří poskytování stravenek zaměstnavatelem. Výše nominální hodnoty stravenky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci není nijak omezena, vždy záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Rovněž tak není zákonem stanoveno, za jakou částku z nominální hodnoty stravenky bude tato stravenka poskytována zaměstnancům. Může dojít i k situaci, že stravenka je zaměstnancům poskytována zcela bezplatně. Poskytnutou stravenku může zaměstnanec použít nejen k zakoupení hlavního jídla (obědu) ve veřejném stravovacím zařízení, ale velmi často zaměstnanec libovolně dle svého uvážení stravenkou platí nákup v prodejnách potravin, supermarketech apod., tedy všude tam, kde se dá stravenkou platit za příslušný nákup.

Rovněž tak výše poskytnutého stravenkového paušálu jakožto peněžitého příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců není zákonem nijak omezena.

Rozhodování o způsobu použití poskytnuté stravenky a poskytnutého stravenkového paušálu jakožto peněžitého příspěvku zaměstnavatele zohledněného ve mzdě zaměstnance je výlučně na zaměstnanci.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ STRAVOVÁNÍ U ZAMĚSTNANCE

Na základě § 6 odst. 9 písm. b) ZDP (ve znění zákona č. 349/­2023 Sb. s účinností od 1. 1. 2024) je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen:

příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu (zákoníku práce):

•    pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu (zákoníku práce),

•    a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin,

•    a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin,

•    příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí:

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování.

Obdobně v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin. Dle Metodické informace GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se výše uvedená situace vztahuje na fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti, které nemají vymezený začátek a konec směny, např. osoba s příjmy v podobě funkčních požitků, odměny likvidátora nebo odměny člena orgánu právnické osoby.

Směnou se podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovní směny odpracovat.

Pro rok 2025 činí na základě vyhlášky MPSV č. 475/­2024 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 177 Kč, takže v roce 2025 dochází u zaměstnance k osvobození od daně z příjmů nepeněžitého příspěvku na stravování (včetně poskytnutí stravenky) i peněžitého příspěvku zaměstnavatele na stravování (stravenkový paušál) až do výše 70 % z částky 177 Kč za jednu směnu, tedy 123,90 Kč.

Osvobození od daně z příjmů u zaměstnance se vztahuje i na poskytnutí dalšího peněžitého příspěvku na stravování v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, je-li poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin. Podmínkou pro osvobození nepeněžitého i peněžitého příspěvku na stravování u zaměstnance je, že během směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny.

U příjmu zaměstnance ve formě příspěvku na stravování ve vlastním stravovacím zařízení v režimu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP se jedná o příspěvek, kterým se rozumí příspěvek zaměstnavatele na hodnotu jídla poskytovaného zaměstnanci. V situaci, kdy zaměstnanec uhradí zaměstnavateli část hodnoty jídla, se tato úplata odečte od hodnoty poskytnutého jídla, a pokud zbývající částka hodnoty jídla, která je tudíž příspěvkem zaměstnavatele, přesáhne stanovený limit, rozdíl se posoudí jako zdanitelný příjem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP. Zaměstnavatel pro účely aplikace § 6 odst. 9 písm. d) ZDP oceňuje hodnotu jídla cenou, za kterou jídlo prodává nebo by je prodávat mohl.

V Metodické informaci GFŘ ke zdaňování benefitů a jiných plnění poskytovaných zaměstnavateli zaměstnancům od 1. ledna 2024 se ke stravování zaměstnanců mimo jiné uvádí:

a)  ZDP definuje tři formy poskytování stravování zaměstnancům, a to:

•    zajištění stravování ve vlastním stravovacím zařízení,

•    zajištění stravování prostřednictvím jiných subjektů (včetně poskytování stravenek nebo elektronických stravenek v podobě „stravenkových“ karet či peněženek),

•    poskytování peněžitého příspěvku na stravování.

b)  Pro všechny výše uvedené formy stravování novela ZDP s účinností od 1. 1. 2024 zavádí v ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jednotný pojem „příspěvek na stravování“.

c)  V případě poskytnutí více forem příspěvku na stravování v rámci jedné směny je u zaměstnance osvobozena hodnota všech poskytnutých forem v úhrnu do 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

d)  V rozsahu, ve kterém příspěvek na stravování přesáhne stanovený limit 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, se bude na straně zaměstnance jednat o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

e)  V případě, kdy zaměstnavatel poskytne organizovaný oběd (formou bufetu nebo objednaného jídla) – jedná se o plnohodnotnou formu hlavního jídla obdobně jako pro účely § 163 odst. 2 ZP, které spadá do kategorie příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP a bude jako nepeněžní plnění započítáno do limitu pro osvobození na straně zaměstnance (70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při tuzemské pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin). V případě, že se někteří zaměstnanci nebudou moci (popř. nebudou chtít) účastnit organizovaného oběda a nebude jim tedy poskytnuto plnění, které by se započítávalo do zmíněného limitu pro osvobození příspěvku na stravování, bude na zaměstnavateli, aby vedl evidenci těchto zaměstnanců, na jejímž základě bude možné tuto skutečnost prokázat. Tato evidence bude provázána s evidencí příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem ve smyslu § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, kdy zaměstnavatel bude testovat hranici osvobození nepeněžního plnění dle tohoto ustanovení. Jestliže hodnota nepeněžního plnění přesáhne hranici pro osvobození, částka přesahující tuto hranici bude na straně zaměstnance příjmem podléhajícím dani z příjmů podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ STRAVOVÁNÍ U ZAMĚSTNAVATELE - Zaměstnavatel při zajišťování stravování zaměstnanců postupuje dle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP ve znění zákona č. 349/­2023 Sb., tj. výdaji (náklady) podle § 24 odst. 1 ZDP jsou také:

„Práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak; to platí i pro výdaje vynaložené na sociální podmínky nebo péči o zdraví rodinného příslušníka zaměstnance, jedná-li se o práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy“.

Z výše uvedeného znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP vyplývá, že veškeré příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem na stravování (nepeněžitý příspěvek, peněžitý příspěvek) představují daňově uznatelné náklady zaměstnavatele, pokud splňují podmínky § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4, tj. jako práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní smlouvy nebo jiné smlouvy. Jak se uvádí ve výše uvedené Metodické informaci GFŘ tento přístup se uplatní i na případy stanovené v § 236 odst. 3 písm. a), b) a c) ZP, tedy poskytování cenově zvýhodněného stravování bývalým zaměstnancům po odchodu do starobního nebo invalidního důchodu, zaměstnancům po dobu čerpání dovolené nebo dočasné pracovní neschopnosti. Bude-li příspěvek na stravování se zaměstnancem odpovídajícím způsobem sjednán, bude takto vzniklý náklad na straně zaměstnavatele daňově uznatelný bez dalších limitací. V případě vlastního stravovacího zařízení (typicky v případě závodních jídelen) nebude aplikována limitace nákladů dle § 25 odst. 1 písm. k) ZDP.

Ze znění pokynu GFŘ D-59 k uplatnění daňových výdajů dle § 24 odst. 2 ZDP v souvislosti se závodním stravováním mimo jiné vyplývá:

•    Daňovými výdaji na provoz vlastního stravovacího zařízení se rozumějí výdaje spojené s provozem kuchyně s jídelnou, popř. kantýny, a to i tehdy, je-li příprava a výdej jídel zabezpečována jiným subjektem formou služby v tomto vlastním zařízení.

•    Za stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů se považuje stravování smluvně zabezpečené zaměstnavatelem v jiném než ve vlastním stravovacím zařízení nebo ve vlastním zařízení pronajatém na základě nájemní smlouvy. Přitom lze za daňový výdaj považovat příspěvek na jedno jídlo za jednu směnu.

•    Při zajištění stravování prostřednictvím stravenek nebo elektronických karet se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za zprostředkování jejího nákupu. Stravenky mohou být zaměstnanci poskytnuty i zpětně dle skutečně odpracovaných směn v délce minimálně tří hodin.

•    Cena jídla není stanovena hodnotou stravenky, ale je stanovena vnitřní směrnicí zaměstnavatele, což znamená, že na jedno jídlo může být poskytnuto zaměstnavatelem i více stravenek (př. hodnota jídla je 90 Kč, tzn. lze poskytnout 3 kusy stravenek v hodnotě 30 Kč).

•    Při zajištění závodního stravování prostřednictvím jiných subjektů formou dovážení jídel do vlastních výdejen jsou daňovým výdajem kromě příspěvku, který se u plátců daně z přidané hodnoty stanoví z ceny jídla bez daně z přidané hodnoty, také výdaje spojené s dovozem a výdejem jídel.

Příklad 1

Poskytnutí stravenky zaměstnanci

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2025 svým zaměstnancům bezplatně stravenky s vyznačenou nominální hodnotou 160 Kč. Přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. Poskytování příspěvku na stravování je obsahem vnitřního předpisu zaměstnavatele. Jaké bude daňové řešení?

Příklad 2

Poskytnutí stravenkového paušálu zaměstnanci

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2025 zaměstnanci na jeho stravování peněžitý příspěvek (stravenkový paušál) ve výši 120 Kč na jednu směnu. Přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. Poskytování příspěvku na stravování je obsahem kolektivní smlouvy zaměstnavatele. Jaké bude daňové řešení?

Vzhledem k tomu, že poskytnutý peněžitý příspěvek zaměstnanci na jeho stravování je nižší než maximální limitní výše osvobozeného příspěvku na stravování (123,90 Kč v roce 2025), je poskytnutý peněžitý příspěvek na stravování u zaměstnance plně osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti a nepodléhá odvodu sociálního a zdravotního pojistného. Plná výše peněžitého příspěvku poskytnutého zaměstnavatelem bude rovněž u zaměstnavatele jeho daňově uznatelným výdajem (nákladem).

Příklad 3

Poskytnutí stravenkového paušálu zaměstnanci s delší pracovní směnou

Zaměstnavatel zaměstnává několik zaměstnanců s pracovní směnou trvající 12 hodin. V roce 2025 poskytuje všem zaměstnancům stravenkový paušál ve výši 120 Kč na jednu směnu a zaměstnancům s pracovní směnou delší než 11 hodin další stravenkový paušál ve výši 120 Kč. Poskytování příspěvku na stravování je obsahem kolektivní smlouvy zaměstnavatele. Jaké bude daňové řešení?

Výše poskytnutého stravenkového paušálu je nižší než limitní výše pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnance (v roce 2025 limitní výše činí 123,90 Kč). Proto je plná výše poskytnutého stravenkového paušálu u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů. S ohledem na znění § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je do tohoto limitu osvobozen u zaměstnance i poskytnutý další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci, povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle zákoníku práce je delší než 11 hodin.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ STRAVOVÁNÍ U BÝVALÝCH ZAMĚSTNANCŮ V DŮCHODU - Na základě § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je s účinností od 1. 1. 2024 stanovenou podmínkou pro osvobození nepeněžitého i peněžitého příspěvku na stravování u zaměstnance od daně z příjmů, že během směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny, což má daňový dopad (včetně dopadu na sociální a zdravotní pojištění) na formu stravování pro bývalé zaměstnance. Protože tito bývalí zaměstnance – důchodci, již pro zaměstnavatele nepracují, nemohou splnit podmínku pro osvobození příspěvku na stravování, tedy odpracování alespoň 3 hodin během směny, resp. během kalendářního dne. V případě těchto bývalých zaměstnanců tedy docházelo od 1. 1. 2024 ke zdaňování příspěvku na stravování poskytovaného bývalým zaměstnavatelem, protože se jedná o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP.

Zákonem č. 163/­2024 Sb. bylo doplněno do ustanovení § 6 odst. 9 ZDP nové písmeno t), ve kterém je uvedeno, že od daně z příjmů je dále osvobozen příjem zaměstnance ve formě stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin (v roce 2025 do výše limitu 123,90 Kč za kalendářní den), snížené o výši příjmu poskytnutého tímto zaměstnavatelem osvobozeného podle písmene b) (v případě, že zaměstnanec v důchodě vykonává pro zaměstnavatele závislou činnost). Z bodu 4 přechodných ustanovení novely ZDP obsažené v zákoně č. 163/­2024 Sb. vyplývá, že ustanovení § 6 odst. 9 písm. t) ZDP ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona, bylo možno použít zpětně již za období od 1. ledna 2024.

V informaci GFŘ k uplatnění nového § 6 odst. 9 písm. t) ZDP vydané dne 28. 6. 2024 („Informace k osvobození příjmů z titulu stravování bývalých zaměstnanců ve starobním nebo invalidním důchodu“) se mimo jiné uvádí, že od daně z příjmů je osvobozen příjem těchto bývalých zaměstnanců v podobě poskytnuté stravy určené k přímé spotřebě, kterou zaměstnavatel poskytuje bývalému zaměstnanci přímo ve vlastním stravovacím zařízení, tedy v závodní jídelně nebo jiném místě na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem, a to do zákonem stanoveného limitu. Podmínkou přitom není konzumace jídla na místě, jídlo lze odnést „s sebou“.

Příjem bývalého zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP je [obdobně jako v případě § 6 odst. 9 písm. b) ZDP] osvobozen od daně z příjmů v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. V případě, že by bývalý zaměstnanec ve starobním nebo invalidním důchodu, kterému zaměstnavatel poskytuje příjem podle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP, nadále vykonával pro zaměstnavatele činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti (např. na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti), a zaměstnavatel mu z tohoto důvodu poskytoval současně také příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, snižuje se výše příjmu osvobozeného podle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP o výši příjmu osvobozeného podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP.

To znamená, že úhrnná výše příjmů osvobozených podle § 6 odst. 9 písm. b) a písm. t) ZDP nemůže přesáhnout výši 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.

V tomto kontextu je důležité, že příjmy z titulu plnění poskytnutých poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se po dobu jednoho roku ode dne skončení zaměstnání zahrnují do vyměřovacího základu těchto zaměstnanců [viz § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/­1992 Sb. a § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 589/­1992 Sb.].

Od daně z příjmů však nadále není osvobozen peněžitý příspěvek na stravování podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP ani příspěvek na stravování poskytovaný bývalému zaměstnanci například ve formě víceúčelové stravenky či jiného obdobného prostředku, který umožní jejich využití i k jiným účelům (typicky nákup zboží v obchodech a čerpání volnočasových zaměstnaneckých benefitů) než jen k přímému odběru stravy, neboť v těchto případech se nejedná o nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě.

Příklad 4

Poskytnutí stravování v závodní jídelně bývalému zaměstnanci v důchodu

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2025 bývalému zaměstnanci, který je ve starobním důchodu, stravování ve formě obědu v závodní jídelně provozované zaměstnavatelem. Starobní důchodce oběd nekonzumuje v závodní jídelně, ale nosí si ho domů. Poskytování příspěvku na stravování je obsahem vnitřního předpisu zaměstnavatele. Jaké bude daňové řešení?

Osvobození od daně dle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP platí i tehdy, pokud je strava určená k přímé spotřebě bývalému zaměstnanci vydána na pracovišti zaměstnavatele, nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem, ale k její konzumaci dojde na jiném místě. Nepeněžní příjem bývalého zaměstnance je tedy osvobozen od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. t) ZDP, a to v roce 2025do výše 123,90 Kč za kalendářní den. U zaměstnavatele půjde o daňově uznatelný výdaj.

Ing. Ivan Macháček

§ 5 zákona č. 589/1992 Sb.

(1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:

a) náhrada škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry,

b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, a odměna při skončení funkčního období, na kterou vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů,

c) věrnostní přídavek horníků,

d) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání,

e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.

(3) Mzdové nároky zaměstnanců vyplacené Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti...