Studenti a jejich výdělečná činnost
ve zdravotním pojištění

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Proč je pro zaměstnavatele důležitý doklad o studiu a jaké podmínky platí pro studenta – podnikatele? U kterého pracovněprávního vztahu je důležitá výše příjmu zaměstnance? Jak ovlivňují tzv. poslední prázdniny postupy zaměstnavatele i pojištěnce? Platí pro posouzení studenta jako osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, hranice 26 let věku bez výjimky?

Student jako zaměstnanec

I když zaměstnavatelé často sjednávají se studenty brigády na kratší dobu, zejména na období školních prázdnin, nejsou výjimkou situace, kdy se jedná o dlouhodobější pracovněprávní vztah. V případě déletrvajícího zaměstnání si však musí zaměstnavatel důsledně hlídat, aby byl student stále nezaopatřeným dítětem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát. Z tohoto důvodu je nutné průběžné dokládání (obnovování) vystaveného potvrzení o studiu, platnost tohoto potvrzení bývá časově omezena. Nikdy nelze vyloučit alternativu, že by student mohl v průběhu zaměstnání studium ukončit nebo přerušit, což by situaci u zaměstnavatele (a také u zaměstnance) zcela zásadním způsobem změnilo, resp. mohlo změnit. Doklad o studiu je důležitý z toho důvodu, aby mohl zaměstnavatel odvádět pojistné bez ohledu na minimální vyměřovací základ.

Student – OSVČ

Rozhodne-li se student začít během studia podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro něj ve zdravotním pojištění především tyto postupy:

-   nejpozději do 8 dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení (případně ukončení) samostatné výdělečné činnosti. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.).,

-   v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti (2026) a ani v dalších letech není povinností placení záloh na pojistné,

-   podat v roce 2027 zdravotní pojišťovně Přehled o výši daňového základu za rok 2026.

V případě kladného hospodářského výsledku (daňového základu) za rok 2026 bude proveden doplatek pojistného.

ZAMĚSTNANEC A ZAMĚSTNÁNÍ - Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 z. č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění.

Oznamovací povinnost

Je-li student ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:

-   přihlašuje studenta u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a

-   odvádí pojistné podle zákona, tedy v případě studentů z částky zúčtovaného příjmu, která tak může být za rozhodné období kalendářního měsíce i nižší než minimální vyměřovací základ 22 400 Kč.

DŮLEŽITOST VÝŠE PŘÍJMU ZAMĚSTNANCE

Zaměstnavatel plní u studenta v roce 2026 zákonné povinnosti:

-   u pracovní smlouvy při jakékoli výši zúčtovaného příjmu,

-   u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele) při příjmu alespoň 4 500 Kč,

-   u dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) při příjmu nejméně 12 000 Kč.

U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr rozhoduje pro vznik účasti na zdravotním pojištění výhradně výše příjmu, zúčtovaná zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

V případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz výše) je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit – i když se jedná o studenta – „státního pojištěnce“.

Ve zdravotním pojištění se sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Pokud se jedná u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech dohod.

Příklad 1

Student pracuje v jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele na dvě dohody o pracovní činnosti (takzvaně za sebou), každá v trvání deseti kalendářních dnů s příjmy 5 000 Kč a 6 600 Kč.

Protože se jedná o stejný typ dohody, příjmy se sčítají a pro zdravotní pojištění činí 11 600 Kč, pojistné se odvede v částce 1 566 Kč (11 600 x 0,135). Zaměstnavatel dvakrát přihlásí a dvakrát odhlásí zaměstnance na období trvání dohod.

Kdyby se jednalo o dvě dohody o provedení práce, pak by zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění neplnil, neboť by v úhrnu příjmů nebylo dosaženo 12 000 Kč.

Příklad 2

Student je současně zaměstnán u dvou zaměstnavatelů na základě pracovních smluv s příjmy 8 000 Kč a 10 000 Kč.

Každý ze zaměstnavatelů přihlašuje studenta u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné sazbou 13,5 % ze skutečné výše příjmu.

Poslední prázdniny a posuzování nezaopatřenosti

V období tzv. posledních prázdnin, tj. po ukončení studia na střední škole, nelze dítě považovat za nezaopatřené, jestliže:

•    vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, včetně činnosti vykonávané v zahraničí za účelem dosažení příjmu nebo,

•    bylo po celý kalendářní měsíc vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání,

kdy na sebe obě výše uvedené skutečnosti v průběhu kalendářního měsíce případně navazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc.

Příklad 3

Úspěšný absolvent střední školy již nebude v dalším studiu pokračovat a nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy.

1)  Začne pracovat v průběhu června: zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke dni nástupu do zaměstnání. Pojištěnec je ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem neboli osobou, za kterou platí pojistné stát, do 30. 6.

2)  Začne pracovat 1. 7.: přihlášení zaměstnance proběhne k 1. 7., při odvodu pojistného musí být již za červenec dodržen minimální vyměřovací základ.

3)  Začne pracovat v průběhu července (tj. po 1. 7.): zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke dni nástupu do zaměstnání. Pojištěnec je ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem neboli osobou, za kterou platí pojistné stát, do 31. 7. z toho důvodu, že zaměstnání netrvalo celý kalendářní měsíc červenec.

4)  Bude pracovat od 1. 7. do 30.7.: zaměstnavatel prostřednictvím kódů „P“ a „O“ vymezí období trvání zaměstnání v měsíci červenci, v tomto měsíci je bývalý student stále osobou, za kterou platí pojistné stát.

5)  Bude pracovat od 1. 7. do 31. 7.: zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k 1. 7. a odhlásí k 31. 7. V měsíci srpnu bude tento bývalý student nezaopatřeným dítětem, což by sám mohl oznámit zdravotní pojišťovně, i když to není jeho povinností.

STUDIUM NA STŘEDNÍ NEBO VYSOKÉ ŠKOLE - Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Za studium na střední škole se naopak nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 z. č. 117/­1995 Sb., nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Studium na vysoké škole (v jakékoli formě, tedy i kombinovaně) se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ve smyslu ustanovení § 12 a § 14 cit. zákona č. 117/­1995 Sb., a to bez ohledu na výkon výdělečné činnosti.

Den, kdy student dovrší 26 let, je posledním dnem ve „státní kategorii“. Kdyby student dovršil 26 let např. dne 1. 4., byl by ve zdravotním pojištění ještě dne 1. 4. osobou, za kterou platí pojistné stát, a tudíž by mu u zdravotní pojišťovny nevznikl v tomto měsíci problém.

Příklad 4

Někteří zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce současně studují v kombinované formě vysokou školu. Jsou tito zaměstnanci považováni za osoby, za které je plátcem pojistného stát?

Jak je výše uvedeno, za studenta vysoké školy je vždy plátcem pojistného stát. Jestliže příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 500 Kč nebo na dohodu o provedení práce nejméně 12 000 Kč, plní zaměstnavatel zákonné povinnosti. Pojistné je odváděno z dosaženého příjmu, který tak relevantně může být i nižší než 22 400 Kč. Není-li částkou příjmu hodnot alespoň 4 500 Kč, resp. alespoň 12 000 Kč dosaženo, pak se zaměstnavatel problematikou zdravotního pojištění nezabývá.

Krátkodobé zaměstnání

V praxi se jedná o brigádníky, kterých zaměstnavatelé sjednáním pracovněprávního vztahu na kratší časové období využívají k zajištění svých potřeb.

Příklad 5

Zaměstnavatel brigádnicky zaměstnal studenta vysoké školy formou dohody o pracovní činnosti v období 13. 7. – 7. 8. Za měsíc červenec mu zúčtoval hrubý příjem 8 660 Kč, za měsíc srpen 4 250 Kč.

Zaměstnavatel se primárně zabývá situací, kdy z pohledu zdravotního pojištění vzniklo zaměstnání v návaznosti na výši dosaženého příjmu pouze v měsíci červenci. To znamená, že:

-   nejpozději do 20. 8. se přihlásí u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (kódem „P“ k datu 13. 7.) k platbě pojistného za zaměstnaného studenta,

-   studenta jako zaměstnance odhlásí kódem „O“ k datu 31. 7., oznamovací povinnost bude splněna do 21. 9. (20. 9. připadá na neděli),

-   za měsíc červenec vypočítá a odvede pojistné sazbou 13,5 % z částky 8 660 Kč.

Měsíc srpen zaměstnavatel „neřeší“, protože příjem nedosáhl 4 500 Kč.

Pokračování ve studiu na téže nebo jiné vysoké škole

Někteří studenti pokračují ve studiu na další vysoké škole, kdy v návaznosti na zákon č. 117/­1995 Sb. platí speciální podmínky.

Příklad 6

Student v červnu řádně ukončil studium na jedné vysoké škole a na téže nebo jiné vysoké škole začne studovat (bude zapsán ke studiu) 12. října.

V tomto případě je splněna podmínka daná ustanovením § 14 odst. 2 písm. c) z. č. 117/­1995 Sb., za tuto osobu (studenta) je nepřetržitě plátcem pojistného stát. Podmínka nezaopatřenosti je splněna z toho důvodu, že doba od ukončení studia na vysoké škole do dne, kdy se dítě stalo studentem téže nebo jiné vysoké školy, pokud studium na téže nebo jiné vysoké škole bezprostředně navazuje na ukončení studia na vysoké škole, činí nejdéle tři celé kalendářní měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo (předcházející) studium na vysoké škole.

To znamená, že v případě zaměstnání této osoby nemusí být po celé období nezaopatřenosti dodržen minimální vyměřovací základ.

Souběh zaměstnání s podnikáním

Od 1. ledna 2026 již není povinností studentů platit zálohy na pojistné v jejich samostatné výdělečné činnosti.

Příklad 7

Student má souběh zaměstnání s podnikáním. Zaměstnání je ukončeno k 30. 6. 2026. Přehled za rok 2025 byl podán v měsíci dubnu 2026, v roce 2025 platil student zálohy.

Z pozice studenta platí tyto podmínky:

-   po podání Přehledu za rok 2025 bude vyrovnáno pojistné za tento rok (přeplatek nebo doplatek pojistného)

-   v rámci samostatné výdělečné činnosti není povinností studenta platit od ledna 2026 zálohy na pojistné

-   pojistné za rok 2026 bude uhrazeno v roce 2027 po podání Přehledu za rok 2026, pokud povinnost úhrady doplatku pojistného vznikne

Pokud bude pojištěnec registrován u zdravotní pojišťovny jako student po celý rok 2026, neplatí pro něj při ročním zúčtování minimální vyměřovací základ.

VÝZNAM ROZHODNÉ ČÁSTKY PŘÍJMU - Výše příjmu za kalendářní měsíc má pro účel zdravotního pojištění zásadní význam, a tudíž nemůže být nakloněna různým spekulativním úvahám.

Příklad 8

Student, se kterým byla uzavřena dohoda o provedení práce od 8. 6. do 31. 7. 2026 s hodinovou sazbou 120 Kč, v červnu odpracoval 50 hodin (odměna 6 000 Kč) a v červenci 60 hodin (odměna 7 200 Kč). Odměny za oba měsíce mu budou vyplaceny až ve výplatě za červenec, protože za červen neodevzdal včas výkaz práce. Bude se za měsíc červenec platit zdravotní pojištění z částky 13 200 Kč nebo je možné, na základě výkazů práce, posuzovat částky za jednotlivé měsíce samostatně a tím pádem pojištění neodvádět?

Rozhodným obdobím pro placení pojistného je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc a vyměřovacím základem je úhrn příjmů za příslušný kalendářní měsíc. Za měsíc červen fakticky nebyl zúčtován žádný příjem. Takže pokud bude reálně do července zúčtován na základě dohody o provedení práce příjem 13 200 Kč, podléhá tento odvodu pojistného, student bude jako zaměstnanec přihlášen na měsíc červenec.

Ukončení studia na vysoké škole v jeho průběhu

Při zanechání studia na vysoké škole je student nezaopatřeným dítětem do dne, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, na níž je zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia.

Nesplní-li student vysoké školy požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, končí nezaopatřenost dnem, který je stanoven studijním a zkušebním řádem pro splnění požadavků. Při vyloučení ze studia na vysoké škole končí nezaopatřenost dnem, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

Výjimka z hranice 26 let věku

Podle § 7 odst. 1 písm. r) z. č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a) resp. b) cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.

Řešení pojistného vztahu

Budeme-li vycházet ze situace, kdy je u úspěšného absolventa střední školy, který již nepokračuje v dalším studiu, ukončena nezaopatřenost k datu 31. 8., existuje pro pojištěnce s účinností od měsíce září několik možností:

-   absolvent střední školy nastoupí do zaměstnání: pojistné hradí zaměstnavatel – v měsíci září postačí doba zaměstnání i po část tohoto měsíce,

-   začne podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 3 306 Kč, eventuálně formou paušálního režimu,

-   práci nesežene, nezačne podnikat: přihlásí se na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání,

-   pokud se ale na úřadě práce nepřihlásí a nebude mít nárok na zařazení do jiné ze „státních kategorií“ zdravotního pojištění podle § 7 odst. 1 z. č. 48/­1997 Sb. (například jako osoba osobně řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku), musí si hradit pojistné sám jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného ve výši 3 024 Kč.

RADA!

Bývalý student se ještě může od září rozhodnout pro vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění, a to nejčastěji buď z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci Evropské unie, ve státech Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ve Švýcarsku, případně také ve Spojeném království ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/­2004 a 987/­2009, nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině. U dlouhodobého pobytu v cizině se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců, v případě výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení EU může být tato doba vynětí i kratší.

Ing. Antonín Daněk

§ 7 zákona č. 48/1997 Sb.

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

a) nezaopatřené děti, s výjimkou osob uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 nebo 11; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;

b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;

c) příjemce rodičovského příspěvku;

d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění;

e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;

f)  osoby pobírající dávku státní sociální pomoci, jejíž součástí je složka na živobytí, a členy jejich domácnosti podle zákona o dávce státní sociální pomoci,

g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),

h) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody nebo osoby ve výkonu ústavního ochranného léčení;

i)  osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;

j)  osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání starobního důchodu a nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně...