Jako nezaopatřené dítě, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, se osoba považuje po uvedené období a při splnění následujících podmínek.

1. Studenti a jejich výdělečná činnost

Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a (ne)začne být výdělečně činný, což je dále podrobně rozebráno. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací. V následujícím textu si zejména probereme nejdůležitější principy, platné u studentů ve zdravotním pojištění při řešení jejich zdravotního pojištění a dále v souvislosti s výkonem výdělečné činnosti, při vycestování do zahraničí, včetně příkladů z praxe.

2. Formy pracovněprávního vztahu

Podle zákoníku práce je v podstatě možné uzavřít se studentem jakýkoliv smluvní vztah, což znamená, že student, který si chce o prázdninách přivydělat, může se zaměstnavatelem podepsat dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechat zaměstnat na „klasický“ pracovní poměr.

2.1     Pracovní smlouva

Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 2 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ – minimální mzdu. U pracovní smlouvy (a obdobně například i u odměn členů statutárních orgánů) nehraje částka 2 500 Kč žádnou roli a pojistné se odvádí vždy.

2.2     Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Do konce r. 2014 neexistovala ve zdravotním pojištění právní opora pro sčítání příjmů z více dohod u jednoho zaměstnavatele. Avšak od 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstna­vatele.

2.3     Dohoda o pracovní činnosti – vazba na výši zúčtovaného příjmu

Osoba činná na základě dohody (dohod) o pracovní činnosti, není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky, která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění, neboli nebylo dosaženo tzv. „započitatelného příjmu“, který v roce 2016 představuje částka 2 500 Kč.

2.4     Dohoda o provedení práce

Od ledna 2012 se musejí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění zabývat i dohodami o provedení práce. Podmínkou pro přihlášení osoby jako zaměstnance a následnou úhradu pojistného podle zákona je výše příjmu přesahujícího v kalendářním měsíci u této dohody (dohod) 10 000 Kč. Pokud tato podmínka splněna není, zaměstnavatel dohody o provedení práce „neřeší“.

3. Přihlašování a odhlašování studentů – zaměstnanců

Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na jejich účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci a odhlašuje jej kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána za podmínky, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:

– u dohody (dohod) o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč,

– u dohody (dohod) o provedení práce více než 10 000 Kč.

Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kódu „G“, kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání.

Pokud student například končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by fakticky ukončil evidenci studenta – pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, zpravidla v souvislosti s tzv. posledními prázdninami (viz dále).

4. Vyměřovací základ

Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u takové osoby skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (výjimku představuje například zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. „posledních prázdnin“ po ukončení studia na střední škole).

5. Registrace brigádníků ve „státní kategorii“ u zdravotní pojišťovny

Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku s potřebou doložení potvrzení o studiu. Studenti, kteří po prázdninách plynule pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost či nikoli.

Naopak studenti, kteří ukončí studium na střední škole a po prázdninách již v dalším studiu nebudou pokračovat, jsou v období tzv. „posledních prázdnin“ nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání nebo výkon samostatné výdělečné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani po celý kalendářní měsíc nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

U studentů řádně končících vysokou školu je nárok na nezaopatřenost ještě v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém toto studium ukončili, taktéž za podmínky, že po celý tento kalendářní měsíc nevykonávají výdělečnou činnost anebo nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

6. Odpočet od dosaženého příjmu

Dle aktuálně platné právní úpravy existuje nárok na odpočet od dosaženého příjmu pouze v případě zaměstnanců zaměstnavatele, zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců, přičemž tento nárok může být uplatněn pouze u osoby, které byl přiznán invalidní důchod.

V této souvislosti lze konstatovat, že v drti­vé většině případů nebude mít brigádnicky zaměstnaný student nárok na odpočet.

Student je evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, proto se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.

7. Nezaopatřenost

Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole, středním odborném učilišti. Za studium na střední škole se naopak nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

?  Příklad 1

Proberme si nyní situaci, kdy úspěšný absolvent střední školy již nebude v dalším studiu pokračovat a nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy.

1.    Začne pracovat v červnu: zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke dni nástupu do zaměstnání a zároveň použije kód „F“ s datem 30. 6., kterým oznámí zdravotní pojišťovně ukončení nezaopatřenosti. Do data 30. 6. je pojištěnec pořád studentem – osobou, za kterou platí pojistné stát – bez ohledu na skutečnost, že již začal pracovat.

2.  Začne pracovat 1. 7.: přihlášení zaměstnance proběhne k 1. 7. souběžně s kódem „F“ k datu 30. 6.

3.  Začne pracovat 2. 7.: jelikož zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc červenec, použije zaměstnavatel kód „P“ s datem 2. 7. a kód „F“ s datem 31. 7., což znamená, že v měsíci červenci je bývalý student ještě nezaopatřeným dítětem.

4.  Bude pracovat od 1. 7. do 30. 7.: zaměstnavatel prostřednictvím kódů „P“ a „O“ vymezí období trvání zaměstnání v měsíci červenci, kód „F“ v této fázi nepoužije.

5.  Bude pracovat od 1. 7. do 31. 7.: zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k 1. 7. a odhlásí k 31. 7. včetně kódu „F“ k 30. 6. V měsíci srpnu bude tento bývalý student nezaopatřeným dítětem, což sám oznámí zdravotní pojišťovně.

?  Příklad 2

Analyzujme nyní případ, kdy student řádně ukončí studium na vysoké škole a začne pracovat na základě pracovní smlouvy.

1. Student ukončí studium vysoké školy řádně dne 15. 6. a nastoupí do práce kdykoli v červnu: kód „P“ použije zaměstnavatel ke dni nástupu do práce a současně kód „F“ k 30. 6. proto, že zaměstnání bude trvat celý kalendářní měsíc červenec.

2. Student nastoupí do práce 1. 7.: použijí se kódy „P“ k 1. 7. a „F“ k 30. 6.

3. Student nastoupí do práce kdykoli v červenci: společně s kódem „P“ použije zaměstnavatel kód „F“ k 31. 7., neboť zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc červenec

4. Student nastoupí do práce kdykoli v srpnu:

–   kódem „P“ oznamuje zaměstnavatel nástup zaměstnance do práce,

–   protože zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc srpen, přihlédne zaměstnavatel při odvodu pojistného k poměrné části minimálního vyměřovacího základu,

–   zaměstnavatel může použít kód „F“ k 31. 7., avšak primárně by měl dokladovat ukončení „státní kategorie“ k tomuto datu sám pojištěnec.

5. Student nastoupí do práce kdykoli v září:

–   sám oznámí ukončení studia k 15. 6.,

–   v červenci bude nezaopatřeným dítětem, pokud nebude po celý kalendářní měsíc vykonávat výdělečnou činnost podle § 10 zákona o státní sociální podpoře a ani nebude mít po celý měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,

–   v měsíci srpnu se může například nechat zaevidovat na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání nebo si zaplatí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 1 337 Kč (musí se na zdravotní pojišťovně do této kategorie přihlásit),

–   zaměstnavatel v září oznámí v osmidenní lhůtě nástup absolventa vysoké školy do zaměstnání.

Poznámka:

Pokud student po skončení studia na střední nebo vysoké škole začne podnikat, platí z hlediska ukončení nezaopatřenosti obdobné podmínky jako při nástupu do zaměstnání. V měsíci, ve kterém bývalý student začne podnikat, se přihlásí do osmi dnů od zahájení své podnikatelské činnosti u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná a po ukončení nezaopatřenosti bude platit alespoň minimální zálohy 1 823 Kč, pokud nebude od této povinnosti zákonem osvobozen – zálohy by nemusel platit například tehdy, pokud by spadal do některé ze „státních kategorií.“

?  Příklad 3

Student v červnu řádně ukončil studium na jedné vysoké škole a na jiné nebo téže vysoké škole začal studovat 29. září.

Protože je splněna podmínka daná ustanovením § 14 odst. 2 písm. c) zákona č. 117/­1995 Sb., je za tuto osobu (studenta) nepřetržitě plátcem pojistného stát.

Kdyby ovšem student začal studovat (byl zapsán ke studiu) až v říjnu, pak by byl nezaopatřeným dítětem každopádně v červnu, a v červenci pouze tehdy, pokud by po celý červenec nevykonával výdělečnou činnost nebo by neměl nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Nicméně v měsících srpnu a září by si musel nějakým způsobem řešit svůj pojistný vztah, například zaměstnáním zakládajícím povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění (třeba jen po část příslušného měsíce) nebo registrací v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů, v tomto případě na oba měsíce srpen a září. Anebo by mohl být z nějakého důvodu „státním pojištěncem“ – viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V následujícím textu se formou řešení konkrétních dotazů z praxe budeme zabývat problematikou posuzování nezaopatřenosti u studentů včetně souvisejících zákonných povinností.

?  Příklad 4

Zaměstnavatel zaměstnal formou dohody o pracovní činnosti na brigádu studenta vysoké školy v období 7. 7. – 9. 8. V měsíci červenci mu zúčtoval hrubý příjem 10 000 Kč, v měsíci srpnu pak 2 400 Kč.

Zaměstnavatel řeší situaci, kdy z pohledu zdravotního pojištění vzniklo v návaznosti na výši dosaženého příjmu zaměstnání pouze v měsíci červenci.

To znamená, že:

–   nejpozději do 15. 7. se přihlásí u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (kódem „P“ k datu 7. 7.) k platbě pojistného za zaměstnaného studenta,

–   současně s kódem „P“ oznámí zdravotní pojišťovně kódem „G“ k datu 7. 7. nástup nezaopatřeného dítěte do zaměstnání v průběhu studia,

–   zaměstnaného studenta odhlásí kódem „O“ k datu 31.7.,

–   za měsíc červenec vypočítá a odvede pojistné sazbou 13,5 % z částky 10 000 Kč,

–   měsíc srpen „neřeší“, protože vyměřovací základ nedosáhl alespoň 2 500 Kč.

?  Příklad 5

Studentka střední odborné školy, která v květnu neuspěla u maturity (opravný termín je v září, v dalším studiu nepokračuje) nastoupila do firmy na dohodu o pracovní činnosti, která byla sepsána na období prázdnin od 1. 7. do 31. 8. 2016. Za měsíc červenec měla příjem 5 738 Kč, za měsíc srpen 735 Kč. Byla v měsíci srpnu ještě nezaopatřeným dítětem? Jak se postupuje při stanovení vyměřovacího základu a při plnění oznamovací povinnosti?

Jelikož je zaměstnankyně zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti po celý měsíc červenec, musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ, tedy s dopočtem pojistného do minima 9 900 Kč. V měsíci červenci není zaměstnankyně nezaopatřeným dítětem (ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát) proto, že vykonávala zaměstnání po celý tento kalendářní měsíc. To znamená, že musejí být použity kódy „F k 30. 6., „P“ k 1. 7. a „O“ k 31. 7.

Protože příjem v srpnu nedosáhl alespoň 2 500 Kč, nevzniklo z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, tudíž se osoba může na měsíc ­srpen opětovně přihlásit u zdravotní pojišťovny jako „státní pojištěnec“ – nezaopatřené dítě.

?  Příklad 6

Student v únoru přerušil studium z důvodu odchodu ze školy a v měsíci květnu bude skládat přijímací zkoušku na vyšší odbornou školu. Musí se přihlásit k placení zdravotního pojištění, než začne opět navštěvovat školu, nebo se na něj vztahuje nějaká ochranná lhůta?

Vzhledem k tomu, že k přerušení studia došlo v průběhu měsíce února, má tato osoba z pohledu zdravotního pojištění vyřešen ještě měsíc únor. Postačí, že tato státní kategorie trvala po část kalendářního měsíce února, student bude muset zdravotní pojišťovně dokladovat, ke kterému datu k přerušení (ukončení) studia došlo. Od měsíce března si bude muset tato osoba řešit svůj pojistný vztah, a pokud:

–   nebude zaměstnána nebo

–   nebude podnikat jako OSVČ nebo

–   nebude registrována u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát anebo

–   nebude jinak vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění (třeba výkonem výdělečné činnosti v rámci Evropské unie podle koordinačních nařízení EU),

bude si platit pojistné sama, neboli stane se od 1. 3. 2016 ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů s povinností přihlásit se do osmi dnů u zdravotní pojišťovny do této kategorie a platit měsíční pojistné 1 337 Kč. Pokud začne od září studovat na vyšší odborné škole, oznámí zahájení studia zdravotní pojišťovně a naposledy zaplatí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů ve výši 1 337 Kč za měsíc srpen 2016.

?  Příklad 7

Student ukončil vysokoškolské studium státní zkouškou dne 20. 6. Při studiu současně podnikal, toto podnikání ukončil k datu 30. 6. a od září zahájil studium na vyšší odborné ­škole.

Při řádném ukončení studia na vysoké škole se student považuje za „státního pojištěnce“ v kalendářním měsíci, ve kterém ukončí studium, a při splnění zákonem stanovených podmínek ještě v kalendářním měsíci, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém bylo studium řádně ukončeno. To znamená, že v měsíci červenci bude tento absolvent vysoké školy osobou, za kterou platí pojistné stát, a to za situace, kdy po celý tento kalendářní měsíc nebude vykonávat výdělečnou činnost podle § 10 zákona o státní sociální podpoře a ani nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

V měsíci srpnu se bude muset tato osoba přihlásit u své zdravotní pojišťovny do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit pojistné 1 337 Kč.

Studium na vyšší odborné škole se považuje za studium na střední škole, proto bude tato osoba od měsíce září opětovně zaregistrována u zdravotní pojišťovny v kategorii nezaopatřené dítě, osoba, za kterou platí pojistné stát.

?  Příklad 8

Zaměstnanec bude studovat dálkově vysokou školu a žádá zaměstnavatele o poskytování neplaceného volna (cca 3 pracovní dny v měsíci). Je zaměstnavatel povinen doměřovat zdravotní pojistné za jednotlivá neplacená volna a zdravotní pojistné se platí ze skutečného příjmu?

Studium na vysoké škole (v jakékoli formě, tedy i dálkově) se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/­1995 Sb. Z pohledu zdravotního pojištění je za takovou osobu po celou dobu studia plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/­1997 Sb. Skutečnost, že se za zaměstnance stal plátcem pojistného i stát, oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně prostřednictvím kódu „G“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.

Je-li takovému zaměstnanci poskytnuto neplacené volno, nemá tato okolnost vliv na placení pojistného a vyměřovacím základem zaměstnance je skutečně dosažený příjem. Pokud by příjem (vyměřovací základ) zaměstnance nedosáhl zákonného minima 9 900 Kč, žádný dopočet a doplatek pojistného se neprovádí.

?  Příklad 9

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce s příjmem 11 200 Kč. Vztahuje se na pracovníka odvod zdravotního pojištění po překročení hranice 10 000 Kč, když je mu teprve 16 let?

Podle ustanovení § 35 nového občanského zákoníku se nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní docházku, může zavázat k výkonu závislé práce. Neboli naopak, pracovněprávní vztah nemůže sjednat žák (dítě), který je mladší 15 let nebo jestliže neukončil povinnou školní docházku, která končí k 30. červnu příslušného školního roku. Vzhledem k tomu, že příjem převýšil 10 000 Kč, vzniká pro zaměstnavatele povinnost přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvést příslušné pojistné.

?  Příklad 10

Zaměstnanec je studentem prezenční formy doktorského studia na vysoké škole. Pracovní poměr byl uzavřen od 4. 1. 2016 s příjmem 7 000 Kč (zkrácený pracovní úvazek). Dne 12. 10. 2016 dovrší zaměstnanec 26 let.

Do dne 12. 10. 2016 včetně je tento zaměstnanec evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. To znamená, že v měsíci říjnu musí být odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za dobu celkem 19 kalendářních dnů, kdy zaměstnanec ve „státní kategorii“ již nebyl. Tato poměrná část minima činí 6 067,74 Kč [(19 : 31) × 9 900]. Jelikož je částkou 7 000 Kč překročena poměrná část minimálního vyměřovacího základu, odvede se za říjen pojistné ze skutečně zúčtovaného příjmu (tedy ze 7 000 Kč), k dopočtu do minima 9 900 Kč není v takových případech důvod. Kdyby hrubý příjem nedosáhl v říjnu částky 6 067,74 Kč, musel by být proveden dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části. Od měsíce listopadu však již musí být zajištěn odvod pojistného z minima 9 900 Kč, tedy včetně dopočtu. Postup při provádění dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu je specifikován v ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Doplatek platí (prostřednictvím zaměstnavatele) zaměstnanec, na zaměstnavatele přechází povinnost jeho úhrady pouze v případech vyjmenovaných v § 207 až 209 zákoníku práce. Částka doplatku se „klasicky“ nedělí na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny hrazené zaměstnavatelem, nýbrž ji v plné výši 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů (v tomto případě od listopadu z částky 2 900 Kč) platí buď zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Z hlediska stanovení vyměřovacího základu nehraje ve zdravotním pojištění roli rozsah pracovního úvazku.

?  Příklad 11

Jak má zaměstnavatel řešit situaci, když se firma formou smluvního vztahu zaváže v budoucnu zaměstnat studenta a do té doby jej během studia finančně podporovat, přičemž tento budoucí zaměstnanec současně deklaruje zájem nastoupit po ukončení studia do pracovního poměru u tohoto zaměstnavatele?

Při analýze dané problematiky je zapotřebí primárně posoudit, zda vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání. Aby byl subjekt ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem, musí být ve vazbě na ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 48/­1997 Sb. současně splněny následující podmínky:

–   zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti, zdaňovaných podle § 6 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

–   subjekt zaměstnává zaměstnance a

–   má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.

Z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 48/­1997 Sb. dále vyplývá, že zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance podle § 5 písm. a) cit. zákona, ze které mu od zaměstnavatele plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně podle již citovaného § 6 zákona o daních z příjmů.

Lze konstatovat, že studentovi nepochybně plynou příjmy v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/­1992 Sb., avšak:

–   zákon č. 48/­1997 Sb. na rozdíl od zákona č. 586/­1992 Sb. o „budoucím zaměstnavateli (resp. zaměstnání)“ nehovoří a

–   na základě uzavřené smlouvy o budoucím zaměstnání student aktuálně pro budoucího zaměstnavatele žádnou činnost nevykonává.

Z uvedeného vyplývá, že u příjmů studentů souvisejících s budoucím zaměstnáním se nejedná o zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění (není pro zaměstnavatele vykonávána činnost), proto nebude toto plnění podléhat povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

?  Příklad 12

Student vysoké školy dne 2. 2. 2016 dovršil 26 let. Bude za tohoto pojištěnce plátcem zdravotního pojištění stát po celý měsíc únor a zaměstnavatel odvede pojistné na zdravotní pojištění jen z dosaženého výdělku, bude-li nad 2 500 Kč na základě dohody o pracovní činnosti nebo se provede dopočet do minimálního vyměřovacího základu?

Stát je plátcem pojistného za osoby soustavně se připravující na budoucí povolání do 26 let věku, to znamená, že po dovršení věku 26 let přestává stát pojistné platit. Pokud tato osoba pracuje na dohodu o pracovní činnosti, platí se pojistné za situace, kdy příjem činí alespoň 2 500 Kč. V souvislosti s ukončením evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, nastupuje v takovém případě povinnost zaměstnavatele zabezpečit v únoru odvod pojistného alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání, ve kterých osoba již není nezaopatřeným dítětem. Tato poměrná část minima se vypočte jako (27 : 29) × 9 900 a činí tedy 9 217,24 Kč. Kdyby příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhl v měsíci únoru této částky, provedl by zaměstnavatel dopočet do této poměrné části minima. Pokud by vyměřovací základ činil alespoň 9 217,24 Kč, odvedl by zaměstnavatel pojistné ze skutečně dosaženého příjmu, který by tak mohl být i nižší, než minimální vyměřovací základ 9 900 Kč.

Kdyby tato osoba nedosáhla na dohodu o pracovní činnosti v měsíci únoru příjmu alespoň 2 500 Kč, nevznikl by jí v tomto měsíci z pohledu zdravotního pojištění problém, protože pojistný vztah – de facto pro celý tento kalendářní měsíc – by vyřešily dva dny registrace studenta ve „státní kategorii“.

?  Příklad 13

Zaměstnanec pracující na pracovní poměr je veden v evidenci zdravotní pojišťovny s kódem „G“ a dne 6. 6. vykonal státní závěrečnou zkoušku. Oznámí zaměstnavatel kódem „F“ tuto skutečnost se dnem 6. 6. nebo 30. 6.? Je tento zaměstnanec v kategorii plátcem pojištění stát i v měsíci červnu, ačkoliv studium skončilo již 6. 6. a zaměstnanec tedy nebyl studentem po celý kalendářní měsíc?

Zaměstnanec pracující na pracovní poměr již od 1. 6. je zapsán ke studiu dne 4. 7. a doručil zaměstnavateli potvrzení o studiu s tímto datem. Oznámí zaměstnavatel kódem „G“ tuto skutečnost s datem 4. 7., nebo 1. 7.? Je tento zaměstnanec v kategorii plátcem pojištění stát už v měsíci červenci, ačkoliv studium započalo až 4. 7. a zaměstnanec tedy nebyl studentem po celý kalendářní měsíc? Jak stanovit měsíční vyměřovací základ v obou zmiňovaných případech?

Z hlediska ukončení nezaopatřenosti ve zdravotním pojištění vycházíme v tomto případě z ustanovení § 14 odst. 2 písm. b) zákona č. 117/­1995 Sb., podle kterého se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na vysoké škole považuje také (celý) kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo studium na vysoké škole. Kód F se tedy použije k datu 30. 6. V měsíci červnu nemusí být minimální vyměřovací základ dodržen, počínaje měsícem červencem už ano.

Rozhodující je datum zápisu ke studiu, takže se kód „G“ použije k datu 4. 7. Protože evidence v kategorii osob, za které platí pojistné stát, netrvala po celý kalendářní měsíc červenec, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část tohoto minima, tedy za 1. 7. – 3. 7. 2016 v hodnotě 958,06 Kč [(3 : 31) × 9 900], kdy zaměstnanec ještě nebyl ve „státní kategorii“.

Pokud student (pojištěnec) přestane být ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem jako osobou, za kterou platí pojistné stát, musí být při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc dodržen minimální vyměřovací základ, kdy – mimo výjimek – platí zejména tyto zásady:

–   pokud se na zaměstnance ze zákona (§ 3 odst. 4 a 6 zákona č. 592/­1992 Sb.) vztahuje povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění nejméně z minimálního vyměřovacího základu, musí být zajištěn odvod pojistného alespoň v minimální povinné výši zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance

–   jestliže se ze zákonných důvodů (§ 3 odst. 9 zákona č. 592/­1992 Sb.) snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část, musí být odvedeno pojistné z tohoto sníženého vyměřovacího základu, tedy i včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do této poměrné části

–   doplatky do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, nemůže hradit sám pojištěnec, tyto se platí zásadně prostřednictvím zaměstnavatele

–   minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen u příjmů zúčtovaných po skončení zaměstnání, tedy v situaci, kdy již osoba není zaměstnancem

–   v případě uzavřené pracovní smlouvy se dopočet a doplatek pojistného provádí vždy, pokud zúčtovaný hrubý příjem nedosahuje 9 900 Kč

Minimální vyměřovací základ se neřeší u dohody o provedení práce. Pokud je příjem na tuto dohodu vyšší než 10 000 Kč, je minimum automaticky dodrženo. V opačném případě zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění nevzniká a zaměstnavatel se problematikou placení pojistného nezabývá.

Ing. Antonín Daněk