Studenti
a zdravotní pojištění
Do jaké míry hraje u motivačního příspěvku roli výkon výdělečné činnosti studentem – budoucím zaměstnancem? Platí i v případě doktorského studia ukončení nezaopatřenosti dovršením 26 let věku? Jaký je smysl kódu „F“ u studentů? Platí student – podnikatel zálohy na pojistné?
Příspěvek na studium – výdělečná činnost není vykonávána
Jak má zaměstnavatel řešit situaci, když se firma formou smluvního vztahu zaváže v budoucnu zaměstnat studenta a do té doby jej během studia finančně podporovat, přičemž tento budoucí zaměstnanec současně deklaruje zájem nastoupit po ukončení studia do pracovního poměru u tohoto zaměstnavatele?
Při analýze dané problematiky je zapotřebí primárně posoudit, zda vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání. Aby byl subjekt ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem, musí být ve vazbě na ustanovení § 2 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, současně splněny následující podmínky:
- zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze závislé činnosti, zdaňovaných podle § 6 z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
- subjekt zaměstnává zaměstnance a
- má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky.
Z ustanovení § 2 odst. 3 z. č. 48/1997 Sb. dále vyplývá, že zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance podle § 5 písm. a) cit. zákona, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně podle již citovaného § 6 zákona o daních z příjmů.
Lze konstatovat, že studentovi nepochybně plynou příjmy v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d) z. č. 586/1992 Sb., avšak:
- zákon č. 48/1997 Sb. na rozdíl od zákona č. 586/1992 Sb. o „budoucím zaměstnavateli (resp. zaměstnání)“ nehovoří a
- na základě uzavřené smlouvy o budoucím zaměstnání student aktuálně pro budoucího zaměstnavatele žádnou činnost nevykonává.
U příjmů studentů souvisejících s budoucím zaměstnáním se v tomto případně nejedná o zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění, proto nebude toto plnění podléhat povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Příspěvek na studium – výdělečná činnost je vykonávána
Podívejme se nyní na tuto problematiku z opačného úhlu pohledu, tedy na situaci, kdy student (budoucí zaměstnanec) vykonává pro zaměstnavatele práci, konkrétně na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Jelikož není v této fázi známo přesné znění dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, vezměme si proto dvě modelové situace, které mohou přicházet v úvahu. Pro obě modelové situace bude společné to, že je se studentem uzavřena smlouva o poskytování motivačního příspěvku.
První situace. DPP uzavřená se studentem má standardní obsah, to znamená, že obsahuje sjednaný rozsah pracovní doby, dobu, na kterou je uzavírána, je stanovena výše odměny atd. Součástí podmínek sjednaných v uzavřené DPP není poskytování motivačního příspěvku.
DPP je uzavřena na dobu neurčitou, takže student může nadále na základě této dohody u zaměstnavatele pracovat, i když již nebude mít nárok na motivační příspěvek (nebude již studentem).
Se studentem lze také ukončit DPP po splnění podmínky odpracování určitého počtu hodin v rámci stáže a nadále poskytovat motivační příspěvek, i když DPP již v té době nebude trvat. Z toho je zřejmé, že v tomto případě není patrná přímá souvislost zaměstnání na základě DPP s poskytováním motivačního příspěvku. Motivační příspěvek není zúčtováván v souvislosti se zaměstnáním vykonávaném na základě DPP.
Motivační příspěvek -stipendium nebude proto zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.
Druhá situace. V dohodě o provedení práce uzavřené se studentem je uvedeno, že za odpracovanou hodinu náleží určitá částka a zároveň i to, že za každý kalendářní měsíc mu náleží motivační příspěvek ve výši třeba 3 000 Kč. V tomto případě je motivační příspěvek zúčtován v souvislosti se zaměstnáním. Pokud by DPP netrvala, motivační příspěvek by nemohl být nadále poskytován. Motivační příspěvek je příjmem zúčtovaným zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním. Odměna za činnost vykonávanou na základě DPP se proto musí v každém kalendářním měsíci sčítat s částkou motivačního příspěvku. Pokud je u DPP úhrnná částka vyšší než 10 000 Kč, platí se z ní pojistné na zdravotní pojištění.
Při příjmu z DPP ve výši 5 000 Kč a při výši motivačního příspěvku 3 000 Kč se pojistné na zdravotní pojištění platit nebude ani v případě první a ani v případě druhé uvedené situace. Pokud by byla se studentem namísto DPP uzavřena dohoda o pracovní činnosti, postupoval by zaměstnavatel obdobně jako u DPP, ovšem s přihlédnutím k rozhodné částce 2 500 Kč. Zásadní pro odvod pojistného z motivačního příspěvku je to, zda tento příspěvek bude či nebude považován za příjem zúčtovaný v souvislosti s výkonem zaměstnání podle popsané situace první nebo druhé.
Doktorské studium
Nezaopatřenost se pro účely zdravotního pojištění posuzuje v přímé návaznosti na ustanovení § 11 odst. 1 z. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Za nezaopatřené dítě se tak považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté nejdéle do 26. roku věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání ve smyslu ustanovení § 12 až 15 této právní úpravy včetně specifikace dalších podmínek v § 11.
Na toto posouzení nezaopatřenosti nemá vliv znění § 35ba odst. 1 písm. f) z. č. 586/1992 Sb., řešící snížení daně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení 26 let věku nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Mimochodem – i v tomto ustanovení je uveden odkaz na dobu soustavné přípravy na budoucí povolání ve smyslu již zmíněných ustanovení § 12 až 15 z. č. 117/1995 Sb.
Posuzování nezaopatřenosti a tedy i nárok pojištěnce na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, vychází z příslušných ustanovení zákona o státní sociální podpoře, Na základě výše uvedeného tedy platí, že i u doktorského studijního programu je stát plátcem pojistného pouze do dovršení 26. roku věku, neboť období do 28 let věku tento zákon neřeší.
Postup zaměstnavatele při placení pojistného v souvislosti s doktorským studiem si předvedeme na následujícím příkladě.
Zaměstnanec je studentem prezenční formy doktorského studia na vysoké škole. Pracovní poměr byl uzavřen od 4. 1. 2016 s příjmem 6 800 Kč (zkrácený pracovní úvazek). Dne 12. 10. 2016 dovrší student-zaměstnanec 26 let.
Do dne 12. 10. 2016 je tento zaměstnanec evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. To znamená, že v měsíci říjnu musí být odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za dobu celkem 19 kalendářních dnů, kdy zaměstnanec v kategorii hrazené státem již nebyl. Tato poměrná část minima činí 6 067,74 Kč [(19:31) x 9 900]. Jelikož je částkou 6 800 Kč překročena poměrná část minimálního vyměřovacího základu, odvede se za říjen pojistné ze skutečně zúčtovaného příjmu (tedy z 6 800 Kč), dopočet do aktuální částky minima 9 900 Kč se v takových případech neprovádí. Kdyby hrubý příjem nedosáhl částky 6 067,74 Kč, musel by být proveden dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části. Od měsíce listopadu však již musí být zajištěn odvod pojistného z minima 9 900 Kč, tedy včetně dopočtu. Postup při provádění dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu je specifikován v ustanovení § 3 odst. 10 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Doplatek platí (prostřednictvím zaměstnavatele) zaměstnanec, na zaměstnavatele přechází povinnost jeho úhrady pouze v případech vyjmenovaných v § 207 až 209 zákoníku práce. Částka doplatku se „klasicky“ nedělí na jednu třetinu sraženou zaměstnanci a dvě třetiny hrazené zaměstnavatelem, nýbrž ji v plné výši 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů (v tomto případě z částky 3 100 Kč) platí buď zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Z hlediska stanovení vyměřovacího základu nehraje ve zdravotním pojištění roli rozsah pracovního úvazku.
Pozor – neukončovat u studenta „státní kategorii“
Pokud student například končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by de facto ukončil evidenci studenta – pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, zpravidla v souvislosti s tzv. posledními prázdninami.
Student – OSVČ
Rozhodne-li se student začít například během prázdnin podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro něj ve zdravotním pojištění především tyto povinnosti:
– nejpozději do 8 dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení (případně ukončení) samostatné výdělečné činnosti.
U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.
