Studenti

zaměstnanci ve specifických situacích

Za nezaopatřené dítě, tedy za tzv. státního pojištěnce, se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26 let věku. Výjimkou jsou z hlediska věku studenti prvně studující v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou škole v České republice za podmínek daných ustanovením § 7 odst. 1 písm. r) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p. Jak je zapotřebí rozumět pojmu „posledních prázdnin“ v souvislostech zdravotního pojištění a v postupech zaměstnavatele, resp. pojištěnce? Jaké podmínky platí pro posouzení nezaopatřenosti při pokračování ve studiu na téže nebo jiné vysoké škole? V jaké formě studia na vysoké škole je student nezaopatřeným dítětem? Je u studentů důležitý rozsah neplaceného volna?

Zaměstnávání studentů má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Mimoto se odlišně postupuje v situacích, kdy student ukončí studium na střední nebo vysoké škole a začne/nezačne být výdělečně činný. Je rovněž častou skutečností, že studenty využívají zaměstnavatelé (v období letních prázdnin i mimo ně) k zajištění dočasné či přechodné potřeby provedení určitých prací.

Podmínky při placení pojistného

Významné zvýhodnění studentů při placení pojistného spočívá ve skutečnosti, že zaměstnavatelé nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem, tedy částka i nižší než 22 400 Kč. Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že pojištěnec-student je u zdravotní pojišťovny registrován v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý příslušný kalendářní měsíc.

Není-li splněna podmínka registrace osoby, za kterou platí pojistné stát, po dobu celého kalendářního měsíce, má tato skutečnost u zaměstnance (a zaměstnavatele) vliv na nutnost zajištění odvodu pojistného nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu dle § 3 odst. 9 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Formy pracovněprávního vztahu

Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoli příjem (tedy i nižší než 4 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ. U pracovní smlouvy (a obdobně například i u odměn členů statutárních orgánů) nehraje rozhodná částka 4 500 Kč žádnou roli a pojistné se odvádí vždy.

Aby zaměstnavatel plnil u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zákonné povinnosti, tedy přihlásil osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odváděl pojistné na zdravotní pojištění podle zákona, musí u jednoho zaměstnavatele příjem:

•    u dohody o provedení práce (jedné či více) činit alespoň 12 000 Kč,

•    u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činit alespoň 4 500 Kč.

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

V případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz výše), je zapotřebí osobu jako zaměstnance na daný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit.

Plnění oznamovací povinnosti

Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.

V ostatních situacích (typicky u pracovní smlouvy nebo při výkonu funkce) platí pro plnění oznamovací povinnosti standardní osmidenní lhůta.

Skončení studia na střední a vysoké škole – další studium nepokračuje

Při skončení studia na střední škole jsou pojištěnci v období tzv. „posledních prázdnin“ nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání nebo výkon samostatné výdělečné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani po celý kalendářní měsíc není osoba vedena v evidenci uchazeče o zaměstnání.

U studentů řádně končících vysokou školu je nárok na nezaopatřenost ještě v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém toto studium řádně ukončili, taktéž za podmínky, že po celý tento kalendářní měsíc nevykonávají výdělečnou činnost a ani po celý kalendářní měsíc nejsou vedeni v evidenci uchazeče o zaměstnání.

Příklad 1

Proberme si nyní situaci, kdy absolvent střední školy (úspěšná maturita v květnu) již nebude v dalším studiu pokračovat a nastoupí do zaměstnání na základě pracovní smlouvy.

S účinností od 1. 1. 2026 již zaměstnavatelé neoznamují u studentů zdravotní pojišťovně prostřednictvím kódů „G“ a „F“ počátek a ukončení evidence pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Tyto kódy by zaměstnavatel použil pouze u skutečností, které nastaly do 31. 12. 2025, byť byly zaměstnavateli oznámeny (a doloženy) po tomto datu.

1)  Začne pracovat červnu: Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance ke dni nástupu do zaměstnání kódem „P“. Do data 30. 6. je pojištěnec pořád studentem – osobou, za kterou platí pojistné stát – bez ohledu na skutečnost, že již začal pracovat. To znamená, že při zúčtování mzdy za červen nemusí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ.

2)  Začne pracovat 1. 7.: Přihlášení zaměstnance proběhne kódem „P“ k datu 1. 7. Protože zaměstnání trvá po celý kalendářní měsíc červenec, musí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.

3)  Začne pracovat 2. 7. (nebo v červenci kdykoli později): Jelikož zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc červenec, je ještě v tomto měsíci bývalý student nezaopatřeným dítětem, tedy bez nutnosti dodržení minima zaměstnavatelem.

4)  Bude pracovat od 1. 7. do 30. 7.: Zaměstnavatel prostřednictvím kódů „P“ a „O“ vymezí období trvání zaměstnání v měsíci červenci, minimální vyměřovací základ při zúčtování mzdy za červenec neplatí.

5)  Bude pracovat od 1. 7. do 31. 7.: Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance k 1. 7. a odhlásí k 31. 7. s nutností dodržení minima za červenec.

Příklad 2

Analyzujme nyní případ, kdy student řádně ukončí studium na vysoké škole a začne pracovat na základě pracovní smlouvy.

1)  Student ukončí studium vysoké školy řádně dne 18. 6. a nastoupí do práce v kdykoli v červnu: Kód „P“ použije zaměstnavatel ke dni nástupu do zaměstnání, minimum za měsíc červen nemusí být dodrženo.

2)  Student nastoupí do práce 1. 7.: Zaměstnavatel použije kód „P“ k 1. 7. již s nutností dodržení minimálního vyměřovacího základu za červenec.

3)  Student nastoupí do práce v kdykoli v červenci – po datu 1. 7.: Zaměstnání netrvalo celý kalendářní měsíc červenec, u zaměstnance nemusí být minimum dodrženo.

4)  Student nastoupí do práce v kdykoli v srpnu:

-   kódem„P“ oznamuje zaměstnavatel nástup zaměstnance do práce,

-   protože zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc srpen, přihlédne zaměstnavatel při odvodu pojistného k poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

5)  Student nastoupí do práce kdykoli v září:

-   studium je ukončeno k 18. 6. – ukončení nezaopatřenosti oznamuje zdravotní pojišťovně škola, příslušnou informaci může zdravotní pojišťovně sdělit i student (není podmínka podání v elektronické formě),

-   ještě v červenci bude nezaopatřeným dítětem,

-   v měsíci srpnu se může například nechat zaevidovat na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání nebo si třeba zaplatí pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 3 024 Kč (musí se na zdravotní pojišťovně do této kategorie přihlásit),

-   zaměstnavatel v září oznámí v osmidenní lhůtě nástup absolventa vysoké školy do zaměstnání.

Pokud student po skončení studia na střední nebo vysoké škole začne podnikat, platí z hlediska ukončení nezaopatřenosti obdobné podmínky jako při nástupu do zaměstnání. V měsíci, ve kterém bývalý student začne podnikat, se přihlásí do osmi dnů od zahájení své podnikatelské činnosti u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná a bude platit alespoň minimální zálohy 3 306 Kč, pokud nebude od této povinnosti zákonem osvobozen – zálohy by nemusel platit například tehdy, pokud by spadal do některé ze „státních kategorií.“ Pojištěnec může být jako OSVČ činný v paušálním režimu, v takovém případě však primárně komunikuje s Finanční správou.

Příklad 3

Student v červnu řádně ukončil studium na jedné vysoké škole a na jiné nebo téže vysoké škole byl zapsán ke studiu 5. října. 

Doba mezi ukončením studia na jedné vysoké škole a zahájením studia na další vysoké škole byla tři celé kalendářní měsíce (červenec, srpen, září). Po celé období jsou tedy splněny podmínky soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání dané ustanovením § 14 odst. 2 písm. c) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za tuto osobu (studenta) je nepřetržitě plátcem pojistného stát.

Kdyby ovšem student začal studovat (byl zapsán ke studiu) až v listopadu, pak by byl nezaopatřeným dítětem do 30. 9. Nicméně v měsíci říjnu by si musel nějakým způsobem vyřešit svůj pojistný vztah, například zaměstnáním zakládajícím povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění – postačovalo by zaměstnání jen po část příslušného měsíce, mohlo by se třeba jednat o jednodenní dohodu o provedení práce s příjmem alespoň 12 000 Kč. V úvahu ještě přichází registrace v kategorii osoba bez zdanitelných příjmů, eventuálně by student mohl být z nějakého důvodu „státním pojištěncem“ – viz § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

V následujícím textu se formou řešení konkrétních dotazů z praxe budeme zabývat problematikou posuzování nezaopatřenosti u studentů včetně souvisejících zákonných povinností zaměstnavatele.

Příklad 4

Studentka střední odborné školy, která v květnu neuspěla u maturity (opravný termín je v září, v dalším studiu nepokračuje), nastoupila do firmy na dohodu o pracovní činnosti, která byla sepsána na období prázdnin od 1. 7. do 31. 8. 2026. Za měsíc červenec je příjem 12 400 Kč, za měsíc srpen 4 200 Kč. Bude v měsíci srpnu ještě nezaopatřeným dítětem? Jak se postupuje při stanovení vyměřovacího základu a při plnění oznamovací povinnosti?

Jelikož je zaměstnankyně zaměstnána na dohodu o pracovní činnosti po celý měsíc červenec, musí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ, tedy s dopočtem a doplatkem pojistného do minima 22 400 Kč. V měsíci červenci není zaměstnankyně nezaopatřeným dítětem (ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát) z toho důvodu, že vykonávala zaměstnání po celý tento kalendářní měsíc. To znamená, že musejí být použity P“ k 1. 7. a „O“ k 31. 7.

Protože příjem za srpen nedosáhl 4 500 Kč, nestala se osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, tudíž v měsíci srpnu bude jako „státní pojištěnec“ – nezaopatřené dítě.

Příklad 5

Zaměstnanec bude v kombinované formě studovat vysokou školu a žádá zaměstnavatele o poskytování neplaceného volna (cca 3 pracovní dny v měsíci). Je zaměstnavatel povinen doměřovat zdravotní pojistné za jednotlivá neplacená volna a zdravotní pojistné se platí ze skutečného příjmu?

Studium na vysoké škole (v jakékoli formě, tedy i kombinovaně) se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) z. č. 117/1995 Sb. Z pohledu zdravotního pojištění je za takovou osobu po celou dobu studia plátcem pojistného stát podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. Skutečnost, že se za zaměstnance stal plátcem pojistného i stát, oznamuje zdravotní pojišťovně škola, případně může oznámení podat i sám pojištěnec-student. Zaměstnanec je povinen do osmi dnů oznámit (a doložit) zaměstnavateli zahájení studia, o čemž mu zaměstnavatel vystaví písemné potvrzení.

Je-li takovému zaměstnanci poskytnuto neplacené volno, nemá tato okolnost vliv na placení pojistného a vyměřovacím základem zaměstnance je skutečně dosažený příjem. Pokud by příjem (vyměřovací základ) zaměstnance nedosáhl minima 22 400 Kč, žádný dopočet a doplatek pojistného se neprovádí – podmínkou je registrace v kategorii nezaopatřeného dítěte po celý kalendářní měsíc.

Příklad 6

Studentka v červnu nesložila státní závěrečnou zkoušku na vysoké škole. Dne 1. 8. 2026 dovrší věku 26 let. Je zaměstnána od 1. 1. 2026 na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem 12 000 Kč měsíčně. Dokdy je za ni plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát?

V zákoně o vysokých školách je uvedeno, že dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Není zde stanoveno, v jakém termínu musí být státní zkouška vykonána, zda v termínu řádném nebo „náhradním“. Podmínkou je, že studium musí být ukončeno vykonáním stanovené zkoušky. Do dne takového ukončení studia (anebo do dovršení 26 let věku) zůstává osoba studentem a tím i nezaopatřeným dítětem s platbou pojistného státem.

Z uvedeného vyplývá, že za tuto osobu bude stát plátcem pojistného do data 1. 8. 2026 včetně. To znamená, že za měsíc červenec ještě může zaměstnavatel odvést pojistné z vyměřovacího základu 12 000 Kč bez dopočtu do minima. Ovšem za měsíc srpen musí být odvedeno pojistné nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu 21 677,41 Kč [(30:31) x 22 400], tedy za 30 kalendářních dnů, kdy již nebyl u zdravotní pojišťovny nárok na „státní kategorii“. Při příjmu 12 000 Kč tak bude proveden dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 21 677,41 Kč podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. c) a § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.