Studium na vysoké škole

a podnikání

Jaký je z pohledu zdravotního pojištění rozdíl mezi ukončením studia na vysoké škole řádně a jinak než řádně? Musí být dodržen v rámci podnikatelské činnosti minimální vyměřovací základ za kalendářní měsíc, ve kterém „státní kategorie“ student netrvala po celý kalendářní měsíc? Jaké jsou pro pojištěnce možnosti řešení pojistného vztahu po skončení studia?

Studium na vysoké škole

představuje pro mnoho mladých lidí důležitou životní etapu a v této souvislosti vzniká ve zdravotním pojištění spousta situací nejrůznější povahy, které musejí řešit jak samotní studenti, tak jejich případní zaměstnavatelé, anebo studenti jako podnikatelé. V přímé návaznosti na zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p.p., je z pohledu zdravotního pojištění důležitá doba studia na vysoké škole jako období soustavné přípravy na budoucí povolání neboli období nezaopatřenosti. Po toto období má student jako pojištěnec řešen svůj pojistný vztah.

Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. Pokud student studuje v rámci akreditovaného studijního programu (bakalářský, magisterský nebo doktorský studijní program) je nerozhodné, jestli studuje na vysoké škole universitní nebo neuniversitní nebo jestli studuje na vysoké škole veřejné, soukromé nebo státní. Není rozhodující ani forma studia, neboť zákon o vysokých školách umožňuje studium na vysokých školách ve třech formách: prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo kombinované. Zde hledejme určitou odlišnost od studia na střední škole, kde student není nezaopatřeným dítětem v případě dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li po dobu takového studia výdělečně činný podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Řádné ukončení studia na vysoké škole

Student, který řádně ukončí studium na vysoké škole (typicky složením státní zkoušky), je ve vazbě na ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb. nezaopatřeným dítětem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát:

•    v kalendářním měsíci, v němž řádně ukončil studium na vysoké škole

•    a dále v kalendářním měsíci, následujícím po kalendářním měsíci, v němž student řádně ukončil studium na vysoké škole za podmínky, že:

1} nevykonává po celý tento kalendářní měsíc výdělečnou činnost podle § 10 z. č. 117/1995 Sb. a ani

2} nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci

Ukončení studia na vysoké škole jinak než řádně

Podle zákona o vysokých školách se studium na vysoké škole ukončuje jinak než řádně například:

•    zanecháním studia; dnem zanechání studia v příslušném studijním programu je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné oznámení o zanechání studia,

•    nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního nebo zkušebního řádu; dnem ukončení studia je den stanovený studijním nebo zkušebním řádem,

•    vyloučením ze studia; den ukončení studia je den, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o vyloučení ze studia.

Zákon o vysokých školách umožňuje studentovi přerušit studium ve studijním programu

Studium může být dokonce přerušeno i opakovaně, ovšem za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem, které stanoví celkovou maximální dobu přerušení studia. Po uplynutí doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká studentovi právo na opětovný zápis do studia. Po dobu přerušení studia se však ve smyslu zákona o státní sociální podpoře nejedná o soustavnou přípravu na budoucí povolání a tudíž nelze po tuto dobu považovat dotyčnou osobu za nezaopatřené dítě.

Pokud dojde u dítěte k přerušení studia na střední nebo vysoké škole z důvodu nemoci nebo pro úraz a dítě nebo jeho zákonný zástupce předloží zdravotní pojišťovně potvrzení ošetřujícího lékaře, že v průběhu této nemoci nebo léčení úrazu nemůže studovat, může být provedeno zařazení mezi nezaopatřené děti, za které platí pojistné stát. Novým potvrzením ošetřujícího lékaře je pak nutno doložit, dokdy nemoc nebo léčení úrazu znemožňovaly studium, a pouze do tohoto data je dítě považováno za nezaopatřené.

Příklad 1

Student vysoké školy denního studia byl zároveň vedlejším OSVČ. K 15. 3. 2024 ukončil studium jinak než řádně a ke stejnému datu přerušil činnost OSVČ. Do zaměstnání nastoupil 1. 4. 2024. Druhou polovinu března nebyl evidován na Úřadu práce. Jak to bude v měsíci březnu 2024 se zdravotním pojištěním? Platí ho za něj po celý březen stát, když byl první polovinu měsíce denním studentem VŠ?

V popisované situaci nebude mít pojištěnec (student) ve zdravotním pojištění z hlediska řešení pojistného vztahu žádný problém. Protože byl do 15. 3. studentem, tedy ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, má tímto ve zdravotním pojištění vyřešený celý kalendářní měsíc březen. Za zbývající kalendářní dny měsíce března se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Zdravotní pojišťovně pojištěnec předkládá doklad o ukončení studia.

Ve zdravotním pojištění neposuzujeme činnost OSVČ jako hlavní nebo vedlejší, důležité je, zda musí nebo nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ. Podnikání bylo ukončeno ke dni skončení studia. Při zúčtování roku 2024 (tj. v roce 2025) bude muset být dodržen minimální vyměřovací základ za měsíc březen 2024 z toho důvodu, že „státní kategorie“ nezaopatřené dítě netrvala po celý měsíc březen. Za měsíce leden a únor nebude muset být minimum OSVČ ve zdravotním pojištění dodrženo.

Ve zdravotním pojištění platí, že rozhodným obdobím je u podnikatelské sféry kalendářní rok, nejkratší poměrnou částí pak kalendářní měsíc. To znamená, že pokud OSVČ podniká v kalendářním roce třeba jen po část jednoho kalendářního měsíce, je z pohledu zdravotního pojištění v příslušném měsíci (a roce) OSVČ se všemi zákonnými povinnostmi.

Za měsíc březen musí být při ročním zúčtování dodržen minimální vyměřovací základ z toho důvodu, že „státní kategorie“ student netrvala v březnu celý kalendářní měsíc (studium nebylo ukončeno řádně). Viz ustanovení § 3a odst. 3 písm. c) z. č. 592/1992 Sb. včetně dovětku:

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a)  uvedenou v § 3 odst. 8 písm. a) až c),

b)  která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance,

c)  za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období.

Realita je taková, že „státní kategorie“ student netrvala po celý kalendářní měsíc březen coby nejkratší poměrnou část rozhodného období u OSVČ.