Technické zhodnocení a oprava hmotného majetku
1. Technické zhodnocení a oprava hmotného majetku
2. Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením
3. Technické zhodnocení a vstupní cena
4. Technické zhodnocení pozemku
5. Dotace na technické zhodnocení hmotného majetku
6. Technické zhodnocení odpisované nájemcem
7. Technické zhodnocení odpisované podnájemcem
Z hlediska daně z příjmů je důležité rozlišovat, zda vynaložené výdaje na úpravu hmotného majetku využívaného k samostatné činnosti nebo k pronájmu jsou technickým zhodnocením nebo opravou. Ke zjednodušení praxe zákon o daních z příjmů již počínaje r. 2008 stanoví v § 33a postup pro závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením.
1. Technické zhodnocení a oprava hmotného majetku
Zákon o daních z příjmů v § 33 stanoví, že technickým zhodnocením hmotného majetku se rozumí vždy výdaje na dokončené:¨
– nástavby,
– přístavby a stavební úpravy,
– rekonstrukce a modernizace majetku,
pokud převýšily u jednotlivého majetku počínaje r. 2020 v úhrnu 80 000 Kč. Technickým zhodnocením mohou být i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako provozní výdaj (náklad) v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) zákona. Citovaný § 24 odst. 2 písm. zb) stanoví, že daňovými výdaji jsou výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením, tj. nepřekročily částku 80 000 Kč.
Rekonstrukcí se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí zásahy do majetku, které mají za následek kvalitativní změnu jeho technických parametrů či funkce. Modernizací se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí změna, nebo rozšíření vybavenosti, nebo funkční použitelnosti majetku.
Technické zhodnocení bývá často poplatníky zaměňováno s opravou, a to zejména u staveb. Zákon definici opravy nestanoví, v daném případě je třeba vycházet z definice stanovené účetními předpisy. Opravou se podle § 47 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady.
Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D–22, k § 33 zákona se za změnu technických parametrů nepovažuje jen samotná záměna použitého materiálu, a to i v případě výměny oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken. Za technické zhodnocení se rovněž nepovažuje vybavení motorového vozidla zimními pneumatikami. Uvedené výdaje jsou výdaji provozními, tj. výdaji na opravu.
Vhodným kritériem pro rozlišení technického zhodnocení a opravy je možno u budov použít ustanovení stavebního zákona (z. č. 183/2006 Sb.), které vymezuje mimo jiné práce udržovací (údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost). Na udržovací práce není třeba stavebního povolení, neboť se jedná o drobné činnosti, které neovlivňují stabilitu stavby, tyto činnosti je možno v převážné většině chápat jako opravy. Činnosti, na něž je nutno získat stavební povolení, které se vyžaduje, jde-li o změnu stavby, zejména o přístavbu, nástavbu a všechny úpravy, které zasahují do stability staveb, je možno chápat jako technické zhodnocení.
2. Závazné posouzení skutečnosti, zda je zásah do majetku technickým zhodnocením
Pro rozlišení zda se jedná o technické zhodnocení či opravu, tj. o výdaj investiční či provozní, mohou poplatníci daně z příjmů využít také závazné posouzení provedené správcem daně. Zákon o daních z příjmů v § 33a stanoví, že poplatník, který bude provádět, provádí nebo provedl zásah do majetku, může požádat příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda je tento zásah do majetku technickým zhodnocením podle § 33. V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku podle odstavce 1 poplatník uvede:
a) jméno, příjmení, bydliště a místo podnikání, je-li poplatník fyzickou osobou, nebo název, právní formu a sídlo, je-li poplatník právnickou osobou, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
b) název, popis nebo číselné označení majetku, do něhož bude, je nebo bylo zasahováno (dále jen „posuzovaný majetek“), datum a způsob jeho pořízení a uvedení do užívání, jeho ocenění a údaje o zvoleném postupu účetního a daňového odpisování,
c) u posuzovaného majetku, který tvoří soubor movitých věcí, rovněž jednotlivé části souboru věcně a v hodnotovém vyjádření; pokud k tomuto souboru movitých věcí byla přiřazena další věc nebo naopak byla vyřazena, datum přiřazení nebo vyřazení této věci,
d) popis stavu posuzovaného majetku při pořízení a před zahájením zásahu, popis současného využití majetku a využití majetku po provedení zásahu,
e) výdaje (náklady), u kterých má poplatník pochybnosti včetně zdůvodnění těchto pochybností,
f) popis prací, které budou, jsou nebo byly vykonány v rámci zásahu do posuzovaného majetku,
g) předpokládaný rozpočet zásahu do majetku nebo v případě ukončení zásahu do posuzovaného majetku souhrn skutečně vynaložených výdajů (nákladů),
h) zdaňovací období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku týkat,
i) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku.
Spolu s podáním žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení zásahu do majetku je poplatník povinen předložit
a) doklad o vlastnictví posuzovaného majetku, v případě zásahu do posuzovaného majetku v nájmu i souhlas vlastníka posuzovaného majetku, popřípadě pronajímatele s předpokládanými zásahy,
b) dokumentaci v rozsahu umožňujícím posouzení, zda je zásah do posuzovaného majetku technickým zhodnocením podle § 33, v případě zásahu do nemovitosti stavební dokumentaci zachycující změny v nemovitosti.
O posouzení musí poplatník požádat příslušného správce daně a v žádosti musí uvést výše specifikované údaje, včetně návrhu výroku rozhodnutí o závazném posouzení, ve kterém bude přesně navržena požadovaná odpověď správce daně. Zákon o daních z příjmů nestanoví lhůty ani pro poplatníka, do kdy musí být žádost o závazné posouzení podána, ani pro správce daně, do kdy musí rozhodnutí o závazném posouzení vydat. Poplatník může požádat o rozhodnutí o závazném posouzení kdykoliv.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů stanoví postup při závazném posouzení v § 132 a násl. Proti rozhodnutí o závazném posouzení nelze uplatnit opravné prostředky (nelze se odvolat). Prokáže-li se při stanovení daně, že podmínky, za kterých bylo rozhodnutí o závazném posouzení vydáno, nejsou splněny, nelze toto rozhodnutí v tomto daňovém řízení použít.
Výše uvedená žádost o závazné posouzení je zpoplatňována částkou 10 000 Kč v souladu se zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tento poplatek je daňovým výdajem.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 1
Podnikatel vedoucí účetnictví provádí technické zhodnocení na budově v obchodním majetku. S technickým zhodnocením započal v roce 2021, kdy na toto technické zhodnocení vynaložil 55 000 Kč, s tím, že bylo dokončeno až v roce 2022, kdy bylo uhrazeno 50 000 Kč. Otázkou je, zda lze v roce 2021 uplatnit do nákladů 55 000 Kč podle § 24 odst. 2 písm. zb) zákona.
Do daňových výdajů v r. 2021 poplatník částku 55 000 Kč za nedokončené technické zhodnocení uplatnit nemůže. Zákon o daních z příjmů v § 33 stanoví, že technickým zhodnocením se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb). Vzhledem k tomu, že technické zhodnocení nebylo v roce 2021 dokončeno, nelze příslušné výdaje uplatnit jako výdaje daňové.
Technické zhodnocení bylo dokončeno v roce 2022, a to celkově za 105 000 Kč. V r. 2022 zvýší poplatník vstupní (zůstatkovou) cenu hmotného majetku, který technicky zhodnotil o částku 105 000 Kč, a zahájí jeho odpisování ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny.
3. Technické zhodnocení a vstupní cena
Zákon v § 29 odst. 1 stanoví mimo jiné, že součástí vstupní ceny podle 29 odst. 1 písm. a) až f) je technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání avšak nejpozději v prvním roce odpisování a s výjimkou technického zhodnocení provedeného na:
– nemovité kulturní památce a
– hmotném majetku vyloučeném z odpisování podle § 27.
Nejpozději však v prvním roce odpisování
Zákon v § 29 odst. 3 stanoví mimo jiné, že poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu, nebo u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání.
Povinnost zvýšit vstupní cenu samostatně evidovaného a odpisovaného technického zhodnocení o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku se nevztahuje na technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce, které se odpisuje vždy samostatně v souladu s § 30 odst. 6 zákona, a to po dobu 15 let.
