Technické zhodnocení bezemisního vozidla – mimořádné odpisy

Ustanovení § 30a zákona

stanoví, že:

•    hmotný majetek, který je bezemisním vozidlem, pořízený v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2028 může poplatník, který je jeho prvním odpisovatelem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny hmotného ma­jetku,

•    odpisy bezemisního vozidla se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Jedná-li se o technické zhodnocení bezemisního vozidla odpisovaného podle § 30a zákona, nezvyšuje jeho vstupní cenu. Ukončené technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno, a odpisuje se jako hmotný majetek podle § 26 až 30 a § 31 až 33.

Poplatník se může rozhodnout, zda bude odpisy uvedeného hmotného majetku pořízeného v daném období uplatňovat standardním rovnoměrným nebo zrychleným způsobem odpisování, tj. podle § 31 nebo 32 zákona anebo ve zkrácené době.

Jedná-li se o technické zhodnocení bezemisního vozidla odpisovaného podle § 30a, zákon stanoví, že předmětné technické zhodnocení vstupní cenu nezvyšuje. Ukončené technické zhodnocení se zatřídí do odpisové skupiny, ve které je zatříděn hmotný majetek, na kterém je technické zhodnocení provedeno, a odpisuje se samostatně jako jiný majetek podle § 31 nebo 32. Uvedené technické zhodnocení bude odpisováno v režimu jiného hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona, tj. samostatně.

Příklad 1

Podnikatel si 29. listopadu 2024 koupil bezemisní vozidlo, tj. osobní automobil zatříděný do 2. odpisové skupiny, v ceně 900 000 Kč. V lednu 2025 provedl technické zhodnocení tohoto majetku ve výši 100 000 Kč. Otázkou je, jakým způsobem bude majetek včetně technického zhodnocení odpisovat.

V r. 2024 měl podnikatel 3 možnosti, jak daný hmotný majetek odpisovat. Mohl zvolit standartní způsoby, tj. způsobem rovnoměrným nebo zrychleným podle § 31 nebo 32 zákona o daních z příjmů, a to po dobu 5 let, nebo mohl zvolit mimořádné odpisy podle § 30a. Záleželo na rozhodnutí poplatníka, jak bude daný majetek odpisovat.

Rozhodli se podnikatel zvolit mimořádné odpisy podle § 30a, zákona stanoví, že mimořádné odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

V r. 2024 uplatnil podnikatel do daňových výdajů odpisy ve výši 1/12 (tj. za prosinec) z částky 900 000 × 0,6 = 540 000 Kč, tj. 540 000: 12 = 45 000 Kč,

V r. 2025 pak uplatni mimořádné odpisy ve výši 11/12 z částky 540 000 Kč a 1/12 z částky 900 000 × 0,4 = 360 000, tj. 495 00 + 30 000 = 525 000 Kč.

V r. 2026 pak uplatni mimořádné odpisy ve výši 11/12 z částky 360, tj. 330 000 Kč.

Technické zhodnocení majetku odpisovaného podle § 30a zákona představuje jiný majetek podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona. Uvedené technické zhodnocení podnikatel zatřídí do 2. odpisové skupiny a zahájí jeho odpisy podle § 31 nebo 32 zákona, tj. způsobem rovnoměrným nebo zrychleným.

Technické zhodnocení majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření

Počínaje rokem 2011 zákon zavedl nový způsob odpisování movitých věcí solárních zařízení (fotovoltaických elektráren), a to v § 30b. Citovaný § 30b stanoví, že hmotný majetek v klasifikaci produkce CZ-CPA označený kódem skupiny 27.11, 27.12 a dále v subkategorii CZ-CPA 26.11.22 využívaný k výrobě elektřiny ze zařízení pro výrobu elektřiny ze slunečního záření se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny. Uvedené odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Technické zhodnocení uvedeného hmotného majetku zvyšuje jeho vstupní cenu. Poplatník pokračuje v odpisování hmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou v odstavci 1, nejméně však po dobu 120 měsíců.

Zákon stanoví dobu odpisování movitých věcí solárních zařízení (fotovoltaických elektráren) na 20 let. Odpisy se stanoví měsíční, rovnoměrné po dobu 240 měsíců a nelze je přerušit. Technické zhodnocení tohoto majetku bude zvyšovat vstupní cenu s tím, že po dokončení tohoto zhodnocení bude činit doba odpisování alespoň 10 let.

Ustanovení § 30b zákona se s účinností od roku 2011 vztahuje i na hmotný majetek, který byl již zaevidován a využíván k provozu solárních zařízení před tímto datem s tím, že u hmotného majetku, u něhož bylo odpisování zahájeno ještě před nabytím účinnosti této změny, se počínaje zdaňovacím obdobím, které započalo v roce 2011 způsob odpisování, změnil.

V těchto případech se celková doba odpisování 240 měsíců snížila o počet kalendářních měsíců, které uplynuly po měsíci, v němž byl tento hmotný majetek zaevidován do konce zdaňovacího období započatého v roce 2010. V případě hmotného majetku zaevidovaného a využívaného k provozu solárních zařízení, u kterého před 1. 1. 2011 nebylo zahájeno odpisování, začala doba odpisování běžet počínaje prvním měsícem zdaňovacího období, které započalo v roce 2011.

Příklad 2

Podnikatel provozuje fotovoltaickou elektrárnu umístěnou na střeše rodinného domu, v jehož části také podniká, dokončenou v listopadu 2024. Stavební úpravy střechy, nosná konstrukce a kabeláž stály 145 000 Kč, samotná fotovoltaická elektrárna 500 000 Kč. V červnu 2025 provedl technické zhodnocení v ceně 100 000 Kč. Otázkou je, jak postupovat z hlediska odpisů.

Pokud se jedná o odpisování fotovoltaické elektrárny, je stavební úprava střechy, nosná konstrukce a kabeláž pro rozvod elektrické energie z článků technickým zhodnocením domu. Poplatník vloží dům do obchodního majetku, stanoví vstupní cenu domu v souladu s § 29 zákona a zahájí odpisování domu podle § 31 nebo 32 zákona, tj. způsobem rovnoměrným nebo zrychleným. Ve smyslu § 28 odst. 6 zákona může poplatník uplatnit do daňových výdajů odpisy domu jen v poměrné výši. Příslušnou výši odpisů si může poplatník nechat posoudit správcem daně podle § 24b zákona o daních z příjmů. Citované ustanovení stanoví postup při závazném posouzení poměru výdajů (nákladů) spojených s provozem nemovitosti používané zčásti k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu a zčásti k soukromým účelům, které lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Upozorňuji, že za toto závazné posouzení poplatník uhradí poplatek 10 000 Kč, který je daňovým výdajem.

Součástí fotovoltaické elektrárny jsou i věci movité, tj. fotovoltaické panely, generátory, elektromotory a fotovoltaické články. Vstupní cenou těchto věcí movitých je cena pořizovací ve výši 500 000 Kč. Poplatník zahájil jejich odpis podle § 30b zákona, tj. rovnoměrně po dobu 240 měsíců.

Měsíční odpis po zaokrouhlení na celé koruny nahoru činí 500 000 : 240 = 2 084 Kč.

Daňovým výdajem roku 2024 byla 1/240 vstupní ceny, tj. 2 084 Kč.

V roce 2025 bylo od ledna do června daňovým výdajem 6 × 2 084 = 12 504 Kč.

Zůstatková cena činila: 500 000 – 2 084 – 12 504 = 485 412 Kč. Zbývající doba odpisování činí 240–7 = 233 měsíců.

Měsíční odpis po provedení technického zhodnocení po zaokrouhlení na celé koruny nahoru činí:

(485 412 + 100 000): 233 = 2 513 Kč.

V roce 2025 bylo od července do prosince daňovým výdajem 6 × 2 513 = 15 078 Kč.

Celkový odpis za rok 2025 činil 12 504 + 15 078 = 27 582 Kč.

Technické zhodnocení zásob

Zákon v § 26 odst. 2 stanoví mimo jiné, že hmotným majetkem nejsou zásoby. Ustanovení zákona týkající se zásob je důležité zejména pro poplatníky, kteří nakupují movitý i nemovitý majetek za účelem jeho dalšího prodeje na základě příslušného povolení nebo oprávnění (např. realitní kanceláře). Nákup tohoto majetku je posuzován jako nákup zboží, a to za podmínky, že se skutečně jedná o prodej tohoto majetku v nezměněném stavu. Poplatník vedoucí daňovou evidenci, výdaje spojené s nákupem nemovitých věcí jako zásob zahrne do výdajů daňových při jejich zaplacení. Při prodeji je tržba příjmem zahrnovaným do základu daně.

Jedná-li se o nemovité věci jako zásoby, je třeba vycházet i pro účely daně z příjmů z § 9 odst. 5 vyhlášky č. 500/­2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Ten stanoví mimo jiné, že zásobou jsou též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí:

•    nakupuje za účelem prodeje a

•    sama je nepoužívá,

•    nepronajímá a

•    neprovádí na nich technické zhodnocení (rekonstrukce a modernizace).

Pokud by se však jednalo např. o nákup budovy, ve které by byli nájemníci, nebo poplatník provedl na koupené budově technické zhodnocení, nejedná se z hlediska daně z příjmů o nákup a prodej zásob a předmětnou budovu je třeba posuzovat jako nákup hmotného majetku.

Příklad 3

Podnikatel provozující realitní činnost koupil starší domek, ve kterém před prodejem nechal vybudovat koupelnu s toaletou za 97 000 Kč. Otázkou je, zda se jedná o zásobu zboží.

Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel provedl na koupené budově technické zhodnocení, jde již o hmotný majetek a nikoli o zásobu. Výdaje spojené s koupí domu může podnikatel uplatnit do daňových výdajů prostřednictvím odpisů podle § 31 nebo 32 zákona o daních z příjmů, tj. způsobem rovnoměrným nebo zrychleným. Ve zdaňovacím období, kdy podnikatel domek prodá, bude daňovým výdajem v souladu s § 24 odst. 2 písm. b) zákona zůstatková cena, a to v okamžiku prodeje, tj. ke dni vkladu do katastru nemovitostí.

Technické zhodnocení majetku
zatříděného do 6. odpisové skupiny

Podle přílohy č. 1 k zákonu se do šesté odpisové skupiny zatřídí:

•    budovy hotelů a podobných ubytovacích zařízení

•    budovy administrativní

•    budovy obchodních domů, pokud mají celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m²,

•    podzemní obchodní střediska

•    budovy pro společenské a kulturní účely

•    muzea a knihovny

•    budovy pro bohoslužby a náboženské aktivity

•    historické nebo kulturní památky

•    jednotky, které zahrnují nebytový prostor, v domech, budovách a stavbách uvedených v ostatních položkách této odpisové skupiny.

Novela zákona o daních z příjmů č. 669/2004 Sb. v přechodných ustanoveních stanoví mimo jiné, že odpisová skupina 6 uvedená v příloze č. 1 k zákonu se nepoužije pro hmotný majetek zaevidovaný u poplatníka do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003. Pokud tedy podnikatel zaevidoval do konce zdaňovacího období započatého v roce 2003 do svého obchodního majetku budovu, která patří podle zákona ve znění pro rok 2004 do 6. odpisové skupiny, bude tuto budovu odpisovat v 5. odpisové skupině.

Příklad 4

Nájemce provedl technické zhodnocení najaté administrativní budovy zaevidované vlastníkem do obchodního majetku do konce roku 2003. Do jaké odpisové skupiny musí dokončené technické zhodnocení budovy zatřídit?

Podle § 28 odst. 3 zákona nájemce zatřídí technické zhodnocení do odpisové skupiny, do které je zatříděn najatý majetek. Vzhledem k tomu, že administrativní budova byla zaevidovaná do obchodního majetku poplatníka do konce roku 2003, odepisuje se v 5. odpisové skupině, bude nájemce technické zhodnocení odpisovat také v 5. odpisové skupině.

Příklad 5

Podnikatel provádí technické zhodnocení budovy zatříděné do 5. odpisové skupiny, jedná se o bytový dům. Jestliže se po dokončení technického zhodnocení změní charakter bytové budovy na budovu administrativní, je otázkou, zda musí budovu přetřídit z 5. odpisové skupiny do 6. odpisové skupiny nebo zda v 6. odpisové skupině bude odpisovat technické zhodnocení budovy.

Změní-li se po dokončení technického zhodnocení hlavní užívání budovy, je podnikatel povinen přeřadit budovu z 5. odpisové skupiny do 6. odpisové skupiny, a to s výjimkou budovy zaevidované v majetku poplatníka do konce roku 2003.

Příklad 6

Nájemce provedl v roce 2000 technické zhodnocení najatého hotelu, které od roku 2000 odpisuje v 5. odpisové skupině. V současné době se dohodl s vlastníkem a hotel od něho kupuje. Otázkou je, v jaké odpisové skupině bude nájemce odpisovat technické zhodnocení z roku 2000 a v jaké odpisové skupině bude odpisovat koupený hotel.

V souladu s § 29 odst. 1 písm. a) zákona poplatník sečte kupní cenu hotelu se zůstatkovou cenou technického zhodnocení, hotel zatřídí do 6. odpisové skupiny a zahájí jeho odpisování sazbou nebo koeficientem v prvním roce odpisování.

Technické zhodnocení
automobilu při uplatnění
paušálních výdajů na dopravu

Zákon v § 24 odst. 2 písm. zt) stanoví mimo jiné, že daňovým výdajem je paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem ve výši 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Používá-li poplatník některé vozidlo, u něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze zčásti k dosažení, zajištění a udržení zdanitelného příjmu, lze na takové vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu, a to ve výši 80 % z 5 000 Kč, tedy pouze 4 000 Kč měsíčně. Jde o tzv. krácený paušální výdaj na dopravu.

Dále zákon v § 25 odst. 1 písm. x) stanoví mimo jiné, že daňovým výdajem u vozidla, u kterého poplatník uplatní paušální výdaj na dopravu, není 20 % ostatních výdajů (nákladů) s výjimkou odpisů vynaložených v souvislosti s vozidlem, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu.

Krácení odpisů, včetně krácení odpisovaného technického zhodnocení, při uplatnění kráceného paušálního výdaje na dopravu stanoví § 28 odst. 6 zákona. Ten stanoví mimo jiné, že při odpisování silničního motorového vozidla, u kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů.

Technické zhodnocení vozidla
kategorie M1

Počínaje r. 2024 zákon o daních z příjmů v § 30e až § 38g omezil daňové výdaje spojené s pořízením vozidla kategorie M1, a to částkou 2 mil. Kč. Podle § 30g se vozidlem kategorie M1 pro účely daní z příjmů rozumí vozidlo kategorie M1 podle příslušného nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel. Jde o motorová vozidla s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a bez prostoru pro stojící cestující, bez ohledu na to, zda je počet míst k sezení omezen na místo k sezení řidiče.

Podle § 30e zákona se při odpisování vozidla kategorie M1 do daňových výdajů zahrnuje pouze poměrná část odpisu vypočítaná podle poměru částky:

•    omezení výdajů, tj. částky 2 mil. Kč, a

•    úhrnu výdajů vynaložených na toto vozidlo, tj. vstupní cena.

Jde-li o technické zhodnocení daného vozidla, § 30e odst. 3 zákona stanoví, že pokud je na vozidle kategorie M1 provedeno technické zhodnocení, je od okamžiku, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání,

a)  částka omezení výdajů u tohoto vozidla rovna rozdílu mezi částkou 2 000 000 Kč a úhrnem částí odpisů, které byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, a

b)  úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo roven součtu zůstatkové ceny v daném okamžiku a výdajů na technické zhodnocení.

Postup výpočtu nového poměru, je založen na tom, že částka omezení výdajů u vozidla se rovná částce, která po provedení technického zhodnocení ještě může být uplatněna jako daňový výdaj prostřednictvím odpisů (tj. rozdíl mezi 2 000 000 Kč a úhrnem již uplatněných odpisů do daňových výdajů), a úhrn výdajů vynaložených na vozidlo se rovná částce, která se ještě promítne do odpisů (tj. součet zůstatkové ceny a výdajů na technické zhodnocení).

Způsob odpisování
nehmotného majetku a jeho
technického zhodnocení

se z hlediska daně z příjmů několikrát měnil. Při uplatňování odpisů nehmotného majetku a jeho technického zhodnocení do daňových výdajů se postupovalo podle toho, kdy byl předmětný nehmotný majetek zaevidován v majetku poplatníka.

     technické zhodnocení nehmotné majetku zaevidovaného do roku 2020

Zákon v § 32a do konce r. 2020 stanovil, že nehmotný majetek při splnění zákonem stanovených podmínek odpisují pouze poplatníci vedoucí účetnictví. Daňově se odpisovaly zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a jiný majetek, který je veden v účetnictví jako nehmotný majetek vymezený účetními předpisy, pokud byl nabyt úplatně, vkladem člena obchodní korporace, tichého společníka, přeměnou, darováním ne­bo zděděním, nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování, a vstupní cena byla vyšší než 60 000 Kč a doba použitelnosti delší než jeden rok.

Jednalo-li se o technické zhodnocení nehmotného majetku § 32a odst. 6 zákona stanovil, že technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu nehmotného majetku; přitom za technické zhodnocení se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 40 000 Kč. Za technické zhodnocení se považují i uvedené výdaje nepřesahující stanovenou částku, pokud je poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24.

Poplatník pokračuje v odpisování nehmotného majetku ze zvýšené vstupní ceny snížené o již uplatněné odpisy od měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo technické zhodnocení ukončeno, a to rovnoměrně bez přerušení po zbývající dobu odpisování stanovenou podle odstavce 4, nejméně:

a)  audiovizuální díla po dobu 9 měsíců,

b)  software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje po dobu 18 měsíců,

c)  nehmotný majetek, je-li právo užívání na dobu určitou, do konce doby sjednané smlouvou,

d)  ostatní nehmotný majetek po dobu 36 měsíců.

Technické zhodnocení ukončené na již odepsaném nehmotném majetku se odpisovalo samostatně po dobu uvedenou v písmenech a), b) a d).

     zrušení ustanovení týkajícího se nehmotného majetku v zákoně o daních z příjmů

Zákon č. 609/2020 Sb., ustanovení § 32a, týkající se nehmotného majetku zrušil. Počínaje r. 2021 tak bylo zrušeno daňové odpisování nehmotného majetku, a tedy i jeho technického zhodnocení.

Na straně poplatníků vedoucích podvojné účetnictví jsou nadále daňovým výdajem účetní odpisy nehmotného majetku. Na straně ostatních poplatníků se jedná o daňový výdaj při zaplacení.

Přechodné ustanovení č. 10 zákona č. 609/2020 Sb., stanoví, že na nehmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do konce r. 2020) a na technické zhodnocení tohoto majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od r. 2021) se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. do konce r. 2020). To znamená, že nehmotný majetek pořízený do konce r. 2020, poplatník doodepíše podle zákona o daních z příjmů ve znění do konce r. 2020.

Přechodné ustanovení č. 11 zákona č. 609/2020 Sb., stanoví, že na nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (od r. 2021); využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek a na technické zhodnocení tohoto majetku zákon č. 586/­1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (od r. 2021), ve všech následujících zdaňovacích obdobích. To znamená, že nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020, poplatník již nemusí odpisovat daňově podle § 32a zákona, ale pokud se tak rozhodne, podle účetních předpisů.

     technické zhodnocení nehmotného majetku podle účetních předpisů

Podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, se za dlouhodobý nehmotný majetek dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“:

a)  k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,

b)  drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek", ale v nákladech.

Jedná se o samostatně účtované technické zhodnocení vymezeného nehmotného majetku v částce stanovené poplatníkem na základě jeho zvážení. Uvedená částka může být odlišná od limitu stanoveného pro technické zhodnocení hmotného majetku zákonem o daních z příjmů ve výši 80 000 Kč.

Podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 500/ 2002 Sb., položka „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek" obsahuje zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dále obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

Ing. Eva Sedláková

VYHLÁŠKA č. 500/2002 Sb.,
o účetnictví

§ 6

Dlouhodobý nehmotný majetek

(1) Položka „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména, nehmotné výsledky vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dále obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ podle odstavce 1 věty první:

a)  k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,

b)  drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“, ale v nákladech.

(3) Podle odstavce 1 jsou

a)  nehmotnými výsledky vývoje a software takové výsledky a software, které jsou buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi a nebo nabyty od jiných osob,

b)  ocenitelnými právy zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů5) za podmínek stanovených v písmenu a),

c)  goodwillem pro účely této vyhlášky kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy. Goodwill se odpisuje ...