TRESTNÍ PRÁVO

Kapitola IV

TRESTNÍ PRÁVO

JUDr. Jana Drexlerová

Trestní právo je jedním z odvětví veřejného práva. Rozlišujeme trestní právo hmotné a trestní právo procesní. Trestní právo hmotné upravuje podmínky trestněprávní odpovědnosti fyzických osob (co je trestným činem a jaký trest lze za něj uložit), právní úprava je obsažena v zákoně č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Trestní právo procesní upravuje trestní řízení, tj. procedurální postup orgánů činných v trestním řízení, právní úprava je obsažena v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Použití prostředků trestního práva (hmotného i procesního) představuje nejzávažnější zásahy do práv jednotlivce, a proto musí být používány zdrženlivě pouze v případech, v nichž prostředky jiných právních odvětví (např. práva občanského a správního) selhávají nebo nejsou efektivní. Základní funkcí trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou, tj. ochrana před trestnými činy, za které lze považovat pouze činy vyššího stupně škodlivosti pro společnost.

Obsah

1.	Trestní oznámení (§ 209 odst. 1, odst. 3 TZ)	295
2.	Stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 7 TrŘ)	296
3.	Návrh na podmíněné zastavení trestního stíhání	297
4.	Návrh poškozené na uspokojení jejího nároku na náhradu škody zajištěním na majetku obviněného	299
5.	Připojení poškozeného s nárokem na náhradu škody (§ 43 odst. 3 TrŘ)	300
6.	Odpor proti trestnímu příkazu	301
7.	Odvolání obžalovaného proti rozsudku	302
8.	Dovolání odsouzeného proti Usnesení Krajského soudu	304
9.	Dohoda o narovnání uzavřená mezi obviněným a poškozenou	308
10.	Stížnost proti usnesení o zajištění nároku na náhradu škody poškozené	310
11.	Žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu (§ 71a TrŘ)	311
12.	Písemný slib obviněného k nahrazení vazby (§ 73 odst. 1 TrŘ)	314
13.	Stížnost obviněného proti usnesení o zamítnutí žádosti o propuštění z vazby na svobodu (§ 74 odst. 1 TrŘ)	315
14.	Žádost odsouzeného o odklad výkonu trestu odnětí svobody ze zvlášť důležitých důvodů (§ 323 odst. 2 TrŘ)	316
15.	Žádost odsouzeného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (§ 331 odst. 1 TrŘ)	318
16.	Podnět poškozeného k přeměně podmíněného trestu	319
17.	Žádost o zahlazení odsouzení	320

1. Trestní oznámení (§ 209 odst. 1, odst. 3 TZ)

Městské státní zastupitelství v Brně

Polní 41, 608 02 Brno

Věc: Trestní oznámení na podezřelého Michala Marečka pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu dle ust. § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku

Oznamovatelka: Anna Zlatá, dat. nar. 21. 5. 1980, bytem: Slavkovská 18, 625 00 Brno

Podezřelý: Michal Mareček, dat. nar. 12. 5. 1977, bytem: Polní 29, 625 00 Brno

V Brně dne 1. 10. 2022

Přílohy:

– kopie smlouvy o zápůjčce ze dne 13. 11. 2020

– kopie výpisu z účtu oznamovatelky

– kopie výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 15. 2. 2021 s doklady o doručení

Oznamovatelka tímto podává trestní oznámení na podezřelého Michala Marečka pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu dle ust. § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku.

Podání tohoto trestního oznámení odůvodňuje oznamovatelka následovně.

Mezi oznamovatelkou jako zapůjčitelem-věřitelem na straně jedné a podezřelým jako vydlužitelem-dlužníkem na straně druhé byla dne 13. 11. 2020 uzavřena Smlouva o zápůjčce (dále také jen „Smlouva“). Na základě uvedené Smlouvy oznamovatelka zapůjčila podezřelému finanční prostředky ve výši 150 000,– Kč, které se podezřelý zavázal vrátit zpět pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 000,– Kč vždy k 1. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2021. Částka 150 000,– Kč byla uhrazena oznamovatelkou na účet podezřelého uvedený ve Smlouvě. Ve smlouvě byla sjednána rovněž ztráta výhody splátek v případě, že se podezřelý dostane do prodlení s úhradou, byť jen jediné měsíční splátky. Podezřelý tvrdil oznamovatelce, že peníze potřebuje na léčbu své nezletilé dcery, přičemž oznamovatelce ukázal fotky dcery i lékařské zprávy.

Do dnešního dne nevrátil ze zapůjčených finančních prostředků podezřelý ničeho. Podezřelý neuhradil žádnou měsíční splátku a po poskytnutí zápůjčky přestal s oznamovatelkou zcela komunikovat. Podezřelý se stal zcela nekontaktní. Na telefonáty oznamovatelky nereaguje, na uvedené adrese se nezdržuje a není mu tudíž možné ani doručit výzvy k úhradě dlužné částky.

II.

Oznamovatelka má důvodně za to, že podezřelý v době uzavírání předmětné Smlouvy již musel vědět, že nebude schopen dostát svým závazkům vyplývajícím ze Smlouvy a zapůjčené peněžní prostředky nevrátí. K tomuto závěru dospěla oznamovatelka na základě chování podezřelého poté, co převzal zapůjčené peněžní prostředky. Podezřelý se vůbec nezdržuje v místě svého uváděného bydliště, čímž se vyhýbá převzetí jakýchkoliv písemností i osobní návštěvě oznamovatelky. Podezřelý není kontaktní na telefonním čísle do té doby aktuálním. Oznamovatelka se domnívá, že toto chování koresponduje se záměrem podezřelého získat dané peněžní prostředky v úmyslu tyto nikdy nevrátit. Tímto jednáním byla oznamovatelce podezřelým způsobena škoda nejméně ve výši 150 000,– Kč, která odpovídá zapůjčené částce. Oznamovatelka navíc při zjišťování kontaktů na osobu podezřelého zjistila, že obdobným způsobem vylákal podezřelý finanční prostředky od dalších osob – konkrétně Jany Bílé, nar. 11. 5. 1978, bytem: Tišnov, Nádražní 15, a Zuzany Novákové, nar. 28. 12. 1977, bytem: Brno, Průmyslová 10.

Podezřelý svým jednáním, tak jak je shora popsáno, zřejmě naplnil skutkovou podstatu trestného činu podvodu dle ust. § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, neboť sebe obohatil tím, že oznamovatelku uvedl v omyl a způsobil tak na jejím majetku větší škodu.

Oznamovatelka se domnívá, že jsou v uvedeném případě naplněny všechny podmínky podvodného jednání směřované podezřelým s úmyslem se obohatit na úkor oznamovatelky.

S ohledem na výše uvedené oznamovatelka žádá o prověření věci v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu a v souladu s ustanovením § 158 odst. 2 trestního řádu žádá o vyrozumění o učiněných opatřeních, a to ve lhůtě jednoho měsíce od tohoto oznámení.

Anna Zlatá

Poznámka

Trestní oznámení je oprávněn podat každý, kdo se domnívá, že došlo ke spáchání trestného činu. Trestní oznámení by mělo obsahovat konkrétní skutečnosti, které nasvědčují spáchání trestného činu. Trestní oznámení lze podat u jakéhokoliv policejního orgánu nebo na státním zastupitelství. Státní zástupce ani policejní orgán nemohou odmítnout přijetí trestního oznámení. Trestní oznámení může být učiněno ústně do protokolu nebo písemně. V případě, že se oznamovatel rozhodne podat trestní oznámení ústně, může osobně zajít na kterékoliv policejní oddělení či státní zastupitelství, kde s ním bude sepsán protokol. Oznamovatel může v trestním oznámení požádat, aby byl do jednoho měsíce vyrozuměn o přijatých opatřeních. Dle ust. § 158 odst. 2 trestního řádu oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen přijímat státní zástupce a policejní orgán. Přitom je povinen oznamovatele poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje, a pokud o to oznamovatel požádá, do jednoho měsíce od oznámení jej vyrozumět o učiněných opatřeních.

2. Stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání
(§ 160 odst. 7 TrŘ)

Policie České republiky

Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje

Územní odbor Blansko – Vyškov

Oddělení hospodářské kriminality

pracoviště Vyškov

Brněnská 7a, 682 01 Vyškov

K č. j. : KRPB-11111/TČ-2022-1111

Obviněný: Michal Mareček

dat. nar. 12. 5. 1977, bytem: Polní 29, 625 00 Brno

Stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání
podle ust. § 160 odst. 7 trestního řádu

V Brně dne 1. 10. 2022

Dne 30. 9. 2022 bylo doručeno obviněnému usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor Blansko – Vyškov, oddělení hospodářské kriminality, pracoviště Vyškov ze dne 11. 9. 2022, č.j. KRPB-11111/TČ-2022-1111 o zahájení trestního stíhání Michala Marečka jako obviněného ze spáchání přečinu podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku.

Proti usnesení o zahájení trestního stíhání podává tímto obviněný dle ust. § 160 odst. 7 trestního řádu v zákonné lhůtě stížnost.

Dle obviněného usnesení o zahájení trestního stíhání neobsahuje základní zákonné náležitosti, když zejména chybí popis konkrétního jednání, kterým měl obviněný naplnit skutkovou podstatu trestného činu podvodu.

Z ust. § 160 odst. 1 trestního řádu vyplývá, že při popisu skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání by měly být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které by postihovaly subjektivní i objektivní stránku skutkové podstaty uvedeného trestného činu. Z napadeného usnesení ovšem vůbec nevyplývá, kterým konkrétním jednáním obviněný naplnil objektivní znaky trestného činu, tj. které údaje uvedl nepravdivě či hrubě zkresleně, anebo které podstatné údaje zamlčel, a jaký byl jeho podíl ve srovnání s ostatními spolupachateli.

Obviněný navrhuje, aby napadené usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor Blansko – Vyškov, oddělení hospodářské kriminality, pracoviště Vyškov ze dne 11. 9. 2022, č.j. KRPB-11111/TČ-2022-1111 bylo po řádném přezkoumání zrušeno.

Michal Mareček

Poznámka

V případě, že prověřováním zjištěné a odůvodněné skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného. O zahájení trestního stíhání se rozhoduje usnesením o zahájení trestního stíhání, které musí obsahovat popis skutku, ze kterého je osoba obviněna, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován, obviněný musí být v usnesení o zahájení trestního stíhání dostatečně označen a v odůvodnění usnesení je třeba přesně označit skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti trestního stíhání.

Dle ust. § 160 odst. 7 trestního řádu proti usnesení o zahájení trestního stíhání může obviněný podat stížnost.

3. Návrh na podmíněné zastavení trestního stíhání

Policie České republiky

Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje

Územní odbor Blansko – Vyškov

Oddělení hospodářské kriminality

pracoviště Vyškov

K č. j. : KRPB-11111/TČ-2022-1111 Brněnská 7a, 682 01 Vyškov

Obviněný: Michal Mareček

dat. nar. 12. 5. 1977, bytem: Polní 29, 625 00 Brno

Návrh na podmíněné zastavení trestního stíhání

V Brně dne 1. 10. 2022

Přílohy:

– kopie dohody o náhradě škody

– kopie dokladu o zaplacení způsobené škody

– kopie vyjádření poškozeného ze dne 26. 9. 2022

Usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor Blansko – Vyškov, oddělení hospodářské kriminality, pracoviště Vyškov ze dne 11. 6. 2022, č.j. KRPB-11111/TČ-2022-1111 bylo proti osobě Michala Marečka jako obviněného dle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání pro spáchání přečinu podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku.

Výslech obviněného proběhl dne 6. 8. 2022. V rámci tohoto výslechu se obviněný plně doznal k spáchání trestného činu, objasnil veškeré související skutečnosti a snažil se rovněž dokreslit svou situaci, která jej vedla k spáchání trestného činu. Z výslechu obviněného je rovněž zřejmé, že svého činu lituje, škodu nechtěl způsobit a zároveň je připraven škodu v plném rozsahu nahradit.

S ohledem na uvedené také obviněný bezprostředně začal jednat s poškozeným. Obviněný se výslovně omluvil za své jednání, které bylo způsobeno souběhem několika okolností na jeho straně. Zároveň oznámil, že způsobenou škodu je připraven v plné výši nahradit. Obviněný uzavřel s poškozeným dohodu o náhradě škody, v rámci, které se zavázal v několika splátkách nahradit poškozenému způsobenou škodu. Ke dni 26. 9. 2022 obviněný způsobenou škodu v plné výši zaplatil.

II.

S ohledem na výše uvedené má obviněný za to, že jsou splněny veškeré podmínky k postupu dle ust. § 307 odst. 1 trestního řádu, tj. podmíněnému zastavení trestního stíhání vzhledem k tomu, že obviněný se k činu doznal, byla učiněna opatření k náhradě škody a rovněž vzhledem k osobě obviněného, který nebyl dosud trestán, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.

Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem obviněný navrhuje, aby státní zástupce podle ust. § 307 odst. 1 trestního řádu rozhodl, že se trestní stíhání obviněného Michala Marečka pro skutek, ve kterém je spatřováno spáchání přečinu podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku podmíněně zastavuje a stanovil přiměřenou zkušební dobu tohoto podmíněného zastavení trestního stíhání.

Michal Mareček

Poznámka

Podmíněné zastavení trestního stíhání se řadí mezi tzv. odklony (od klasického průběhu trestního řízení). Právní úprava je obsažena v ust. § 307 a § 308 trestního řádu. Základním principem zastavení trestního stíhání je dočasné zastavení trestního stíhání obviněného na zkušební dobu pro spáchaný konkrétní trestný čin, kdy po uplynutí zkušební doby se rozhoduje o pokračování v trestním řízení či o jeho úplném zastavení. Orgán, příslušný soud či státní zástupce, během zkušební doby zkoumá, zda obviněný dodržuje zákonné ale i uložené podmínky pro zastavení trestního stíhání.

Dle ust. § 307 odst. 1 trestního řádu lze trestní stíhání zastavit pokud:

• se jedná o přečin (přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let)

• obviněný se k činu doznal

• obviněný nahradil škodu, pokud byla činem způsobena, nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě

• obviněný vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání

• vzhledem k osobě obviněného s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.

Podmíněné zastavení trestního stíhání u některých přečinů může být podmiňováno dalšími požadavky, které musí obviněný splnit. Dle ust. § 307 odst. 2 trestního řádu v případě, že je to odůvodněno povahou a závažností spáchaného přečinu, okolnostmi jeho spáchání anebo poměry obviněného, soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodne o podmíněném zastavení trestního stíhání pouze tehdy, pokud obviněný splní obecné podmínky pro podmíněné zastavení trestního stíhání a současně:

• se zaváže, že se během zkušební doby zdrží určité činnosti, v souvislosti s níž se dopustil přečinu, nebo

• složí na účet soudu a v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, která není zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu

• zhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze důvodně takové rozhodnutí považovat za dostačující.

Při podmíněném zastavení trestního stíhání je obviněnému vždy stanovena zkušební doba. V rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání se stanoví zkušební doba na šest měsíců až dva roky, v případě podmíněného zastavení trestního stíhání, v němž se obviněný zaváže nevykonávat určitou činnost nebo složit peněžní částku určenou na pomoc obětem trestné činnosti, až na pět let. Zkušební doba počíná právní mocí rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání. Pokud obviněný v průběhu zkušební doby vedl řádný život, splnil povinnost nahradit způsobenou škodu, vydat bezdůvodné obohacení nebo jinou povinnost, k jejímuž splnění se zavázal, a vyhověl i dalším uloženým omezením, rozhodne soud a v přípravném řízení státní zástupce, že se osvědčil. Jinak rozhodne, a to případně i během zkušební doby, že se neosvědčil a že se v trestním stíhání pokračuje.

4. Návrh poškozené na uspokojení jejího nároku na náhradu škody
zajištěním na majetku obviněného

Městský soud v Brně

K sp. zn. 1 T 10/2022 Polní 39, 608 04 Brno

Obžalovaný: Martin Zlatý, dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Plotní 25, 625 00 Brno

Poškozená: Anna Nováková, dat. nar.: 9. 11. 1960, bytem: Nádražní 22, 684 01 Slavkov u Brna

Návrh poškozené na uspokojení jejího nároku na náhradu škody
zajištěním na majetku obviněného

V Brně dne 1. 10. 2022

Obžalovaný Martin Zlatý, nar. 25. 9. 1975, bytem: Plotní 25, 625 00 Brno je trestně stíhání pro trestný čin podvodu dle ust. § 209 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku. V této věci poškozená uplatnila nárok na náhradu škody způsobené jí uvedeným trestným činem v částce ve výši 3 550 000,– Kč. Nárok poškozené na náhradu škody byl řádně uplatněn a o jeho důvodnosti a výši v trestním řízení není pochybností.

Poškozené je známo, že obviněný vlastní nemovitost zapsanou na listu vlastnictví č. 3 pro katastrální území Židenice, obec Brno. Tato nemovitost je nyní nabízena k prodeji. Obviněný se také před svědky zmínil, že nemovitost chce prodat. Obviněný přitom nevlastní žádný jiný hodnotnější majetek.

S ohledem na výše uvedené se poškozená důvodně obává, že uspokojení nároku na náhradu škody bude mařeno nebo ztěžováno. Poškozená proto navrhuje, aby soud rozhodl, že podle ust. § 47 odst. 1, 2 trestního řádu se zajišťuje nárok poškozené Anny Novákové na náhradu škody způsobené jí trestným činem podvodu dle ust. § 209 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku ve výši nejméně 3 550 000,– Kč, neboť je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozené na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno, přičemž zajištění se vztahuje na nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. 3 pro katastrální území Židenice, obec Brno a obviněnému se zakazuje, aby nakládal s uvedenými nemovitými věcmi.

Anna Nováková

Poznámka

Důležitým institutem zajišťujícím skutečné uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody je zajištění nároku poškozeného na náhradu škody na majetku obviněného. Tento institut slouží jako určitá pojistka zajišťující uspokojení nároku poškozeného. Právní úprava je obsažena v ust. § 47 a násl. trestního řádu. Dle ust. § 47 odst. 1 trestního řádu v případě, že byla poškozenému způsobena trestným činem škoda nebo nemajetková újma, nebo získal-li obviněný takovým trestným činem na jeho úkor bezdůvodné obohacení, lze nárok až do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení zajistit na majetku obviněného.

Institut zajištění nároku poškozeného na náhradu škody je využíván v případech, kdy existuje důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno. Může se jednat o situace, kdy obviněný převádí majetek na jiné osoby nebo začne rozprodávat svůj majetek. O zajištění rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného, v přípravném řízení státní zástupce na návrh poškozeného. V přípravném řízení může státní zástupce nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení. Pokud poškozený navrhne, aby byl majetek obviněného zajištěn, musí zejména odůvodnit, z čeho plyne jeho obava, že by uspokojení jeho nároku na náhradu škody mohlo být mařeno. Poškozený by také měl podle svých možností označit majetek obviněného a uvést, kde se nachází. Nikoliv každý nárok poškozeného však lze zajistit, a ne všechny věci mohou být předmětem zajištění. Typicky není možné zajistit nárok poškozeného na náhradu škody, o kterém již bylo rozhodnuto v jiném, zpravidla občanskoprávním řízení. Ze zajištění jsou také vyloučeny věci, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí.

V případě, že je návrhu na zajištění nároku poškozeného vyhověno, soud a v přípravném řízení státní zástupce v usnesení o zajištění zakáže obviněnému, aby majetek uvedený v rozhodnutí o zajištění a případně též majetek, který bude při výkonu takového rozhodnutí sepsán, po oznámení usnesení převedl na jiného nebo jej zatížil anebo aby jej záměrně poškozoval nebo ničil. Právní jednání učiněné v rozporu se zákazy je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

5. Připojení poškozeného s nárokem na náhradu škody
(§ 43 odst. 3 TrŘ)

Městský soud v Brně

K sp. zn. 1 T 10/2022 Polní 39, 608 04 Brno

Obžalovaný: Martin Zlatý

dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Plotní 25, 625 00 Brno

Poškozená: Anna Nováková

dat. nar.: 9. 11. 1960, bytem: Nádražní 22, 684 01 Slavkov u Brna

Připojení poškozeného s nárokem na náhradu škody
dle ust. § 43 odst. 3 trestního řádu

V Brně dne 1. 10. 2022

Městskému soudu v Brně byla doručena obžaloba státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně na obviněného Martina Zlatého, nar. 25. 9. 1975, bytem: Plotní 25, 625 00 Brno. Obžalobou je mu mimo jiné kladeno za vinu, že sebe obohatil tím, že poškozenou uvedl v omyl a způsobil tak na jejím majetku větší škodu, čímž spáchal trestný čin podvodu dle ust. § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Obžalovaný postupně vylákal pod různými záminkami od poškozené celkovou částku 350 000,– Kč.

Tímto se v trestní věci obžalovaného Martina Zlatého, nar. 25. 9. 1975, bytem: Plotní 25, 625 00 Brno poškozená připojuje s nárokem na náhradu škody v částce ve výši 350 000,– Kč.

V souladu v ust. § 43 odst. 3 trestního řádu poškozená navrhuje, aby soud uložil v odsuzujícím rozsudku obžalovanému povinnost nahradit poškozené škodu ve výši 350 000,– Kč.

Anna Nováková

Poznámka

Poškozeným v trestněprávní rovině je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil.

Dle ust. § 43 odst. 3 trestního řádu poškozený je oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena. Soud je vázán návrhem poškozeného a nemůže rozhodnout více, než bylo požadováno. O nároku poškozeného v rámci trestného řízení lze rozhodnout výhradně na návrh, nikoliv z úřední povinnosti, což znamená, že pro poškozeného je důležité řádné uplatnění svého nároku. Z uplatněného nároku musí být patrné, jakého nároku se poškozený domáhá, v jaké výši, vůči komu a z jakého důvodu. Dostačující není uvedení, že se poškozený připojí s náhradou k trestnímu řízení nebo, že bude požadovat náhradu škody v plné výši nebo uplatnění nároku s odkazem na znalecký posudek, který dosud nebyl vyhotoven. Poškozený se může připojit také s nárokem na náhradu škody spočívající v ublížení na zdraví. V těchto případech konstantní judikatura uvádí, že postačí uvedení takových údajů, z nichž je výše nároku na náhradu škody zřejmá i bez bližšího vyčíslení škody např. uvedením bodového ohodnocení bolestného či ztížení společenského uplatnění.

Poškozený musí učinit připojení s nárokem v trestním řízení včas. Dle ust. § 43 odst. 3 trestního řádu návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování a je-li sjednána dohoda o vině a trestu, je třeba návrh učinit nejpozději při prvním jednání o takové dohodě. Lhůta pro řádné uplatnění nároku na náhradu škody je lhůtou procesní, kterou nelze navrátit či prominout. Nedodržení lhůty má za následek, že příslušný trestní soud o tomto nároku vůbec nerozhodne. To může mít vliv i na promlčení nároku poškozeného. Uplatněním nároku a řádným pokračováním v zahájeném řízení dochází ke stavení promlčecí lhůty. Není-li následně přiznán nárok na náhradu škody zcela, popř. zčásti, je pokračováno v běhu promlčecí lhůty.

6. Odpor proti trestnímu příkazu

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 04 Brno

K sp. zn. 1 T 10/2022

Obžalovaný: Martin Zlatý

dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Slavkovská 25, 625 00 Brno

právně zastoupen obhájkyní na základě plné moci založené ve spise JUDr. Janou Bílou, advokátkou, se sídlem advokátní kanceláře Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Odpor proti trestnímu příkazu ze dne 1. 9. 2022,
č. j. 1 T 10/2022-62

V Brně dne 26. 9. 2022

Dne 20. 9. 2022 byl obhájkyni obviněného ve shora označené věci doručen trestní příkaz vydaný samosoudcem Městského soudu v Brně dne 1. 9. 2022 pod č.j. 1 T 10/2022-62, kterým byl obviněný uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže dle ust. § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a odsouzen podle ust. § 205 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odložením výkonu trestu na zkušební dobu v trvání 3 roků.

Obviněný byl v předmětném trestním příkazu soudem poučen o tom, že proti tomuto trestnímu příkazu může do osmi dnů od jeho doručení podat u zdejšího soudu odpor.

Obviněný s trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2022 pod č.j. 1 T 10/2022-62 nesouhlasí a podává tímto proti uvedenému trestnímu příkazu v zákonné lhůtě

o d p o r

a požaduje, aby ve věci bylo nařízeno hlavní líčení. Podání odporu odůvodňuje obviněný prostřednictvím své obhájkyně následujícím způsobem.

O d ů v o d n ě n í o d p o r u

Obviněný s napadeným trestním příkazem nesouhlasí. Obviněný prohlašuje, že je nevinen a v trestním příkazu označeného přečinu se nedopustil. Obviněný má za to, že v celém skutku se objevuje několik rozporů a zarážejících skutečností, kterými se však orgány činné v trestním řízení doposud důkladně nezabývaly a celou věc směřovaly pouze k rychlému ukončení věci s obviněním nesprávné osoby.

Dle trestního příkazu se měl obviněný dopustit odcizení několika věcí z areálu výrobní haly společnosti ABC s.r.o. Tohoto se obviněný nedopustil. V daný den byl na místě, ale rovněž tak bylo přítomno několik dalších osob. Proti obviněnému je jediný důkaz, a to, že předmětné věci nabízel na prodej. Tyto věci mu ale předala jiná osoba, a to Jan Novák. Tato osoba ovšem nebyla doposud vyslechnuta. Obviněný navrhuje, aby byl proveden v hlavním líčení výslech tohoto svědka.

II.

Obviněný trvá na tom, že se nedopustil krádeže, žádné věci z areálu společnosti ABC s.r.o. neodcizil. Obviněný má za to, že se zřejmě někdo snaží na jeho osobu svalit vinu. Z těchto důvodů žádá obviněný o důkladné prověření.

Martin Zlatý

JUDr. Jana Bílá, advokátka

Poznámka

Trestní příkaz je rozhodnutím ve věcech trestních, které může vydat samosoudce v řízení před okresním soudem bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy. Trestní příkaz představuje jeden z tzv. zjednodušených typů řízení, jehož podstata spočívá v tom, že soud nerozhoduje na základě důkazů provedených v hlavním líčení, ale pouze na základě spisového materiálu, který mu byl předložen spolu s podanou obžalobou nebo návrhem na potrestání. Právní úprava je obsažen v ustanoveních § 314e až § 314g trestního řádu. Trestním příkazem lze uložit jen omezený okruh trestů. Trestní příkaz neobsahuje odůvodnění a má povahu odsuzujícího rozsudku. Trestní příkaz může vydat bez projednání věci v hlavním líčení pouze samosoudce, to znamená, že trestní příkaz může být vydán pouze u trestných činů, na které trestní zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let.

Trestní příkaz může samosoudce vydat jen tehdy, jestliže je skutkový stav spolehlivě prokázán opatřenými důkazy a lze jím uložit pouze určité druhy trestů. Samosoudce rozhoduje mimo jakékoli formalizované jednání (hlavní líčení nebo veřejné zasedání) v tzv. zkráceném písemném řízení.

Obviněný může podat proti trestnímu příkazu odpor, a to u soudu, který trestní příkaz vydal, nejpozději do osmi dnů od jeho doručení. Odpor je specifickým řádným opravným prostředkem proti trestnímu příkazu. Podaný odpor nelze vzít zpět, protože jeho včasným podáním se trestní příkaz automaticky zrušuje. Pokud byl proti trestnímu příkazu podán řádně a včas odpor, trestní příkaz se ruší a samosoudce nařídí ve věci hlavní líčení. Při projednávání věci v hlavním líčení není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním příkazu. Trestní příkaz se včasným podáním odporu ruší jako celek. Nelze tedy podat odpor pouze proti některému z jeho výroků. Pokud však podaný odpor směřuje jen proti některému z jeho výroků, trestní příkaz se stejně zruší jako celek. V případě, kdy bylo jedním trestním příkazem rozhodnuto o více spoluobviněných a odpor je podán jen ohledně jednoho (některých) z nich, nabývá trestní příkaz právní moci ve vztahu k obviněným, kteří odpor nepodali. Odpor proti trestnímu příkazu není třeba odůvodňovat. Odpor však odůvodnění obsahovat může a lze jej doplnit např. o návrh na provedení určitého důkazu. Odůvodnění odporu tak může přispět k rychlejšímu projednání věci v jediném hlavním líčení.

7. Odvolání obžalovaného proti rozsudku

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 04 Brno

K sp. zn. 1 T 10/2022

Obžalovaný: Martin Zlatý

dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Slavkovská 25, 625 00 Brno

právně zastoupen obhájkyní na základě plné moci založené ve spise JUDr. Janou Bílou, advokátkou, se sídlem advokátní kanceláře Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Odvolání obžalovaného proti rozsudku Městského soudu v Brně
ze dne 1. 9. 2022, č. j. 1 T 10/2022-123

V Brně dne 1. 10. 2022

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2022, č. j. 1 T 10/2022-123 byl obžalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže dle ust. § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 roků a peněžitému trestu ve výši 50 000 Kč. Zároveň byla uložena povinnost nahradit škodu poškozené společnosti ABC s.r.o. ve výši 100 000 Kč.

Rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2022, č. j. 1 T 10/2022-123 byl doručen obhájkyni obžalovaného dne 26. 9. 2022.

Obžalovaný proti výše citovanému rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2022, č. j. 1 T 10/2022-123 podává tímto prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě odvolání, a to proti všem výroků rozsudku (výroku o vině a výroku o trestu, výroku o náhradě škody).

O d ů v o d n ě n í :

S citovaným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2022, č. j. 1 T 10/2022-123 obžalovaný nesouhlasí. Nesprávnost rozsudku spatřuje obžalovaný zejména v nesprávném závěru o skutkovém stavu věci, ke kterému soud I. stupně dospěl po provedeném dokazování. Dle obžalovaného provedené dokazování nevede ke skutkovým zjištěním, ke kterému dospěl soud prvního stupně a vznikají tak pochybnosti o správnosti skutkových zjištění.

Dále obžalovaný s citovaným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2022, č. j. 1 T 10/2022-123 nesouhlasí ve výroku o uloženém trestu, který shledává nepřiměřeně vysoký.

Dále obžalovaný s citovaným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2022, č. j. 1 T 10/2022-123 nesouhlasí ve výroku o náhradě škody, který shledává nesprávný vzhledem k tomu, že nebyl prokázán vznik ani výše způsobené škody poškozené společnosti.

II. – výrok o vině obžalovaného

Obžalovaný zásadně nesouhlasí s tím, že by se dopustil skutku popsaného v napadeném rozsudku. Obžalovaný od počátku trestního řízení spáchání této trestné činnosti popírá a má za to, že v trestním řízení nebyl předložen žádný důkaz usvědčující jej z uvedené trestné činnosti. V rámci dokazování nebyl předložen žádný přímý důkaz. Obžalovaný má za to, že nebyl zjištěn ani řetěz nepřímých důkazů, jak se snaží dovozovat soud prvního stupně. Nebyl předložen žádný důkaz, který by bez jakýchkoliv pochybností usvědčoval obžalovaného.

Obžalovaný popírá, že by se krádeže dopustil a po celou dobu vedeného trestního řízení poukazuje na nesrovnalosti a pochybnosti, kterými se však orgány činné v trestním řízení doposud důkladně nezabývaly.

Důkazem usvědčujícím obžalovaného nemůže být pouze to, že se na daném místě nacházel. Svědci uvedli, že se v dané době pohybovaly v areálu desítky dalších osob. Zejména následné nalezení odcizených věcí vzbuzuje pochybnosti. K tomuto nebyla na místo přivolána policie, není ani zřejmé, zda skutečně chyběla nějaká součástka a kdo tuto skutečnost a kdy zjistil.

Obžalovaný upozorňuje dále na to, že se soud prvního stupně v rámci napadeného rozsudku dostatečně nevypořádal s obhajobou obžalovaného a důkazy v jeho prospěch. Soud prvního stupně zcela zamlčuje provedení identifikace pachové stopy. Tento důkaz je ovšem nutné zdůraznit vzhledem k tomu, že u pachové stopy nebyla zjištěna shoda s pachovou stopou obžalovaného a tento důkaz tedy zpochybňuje závěry v napadeném rozsudku.

Obžalovaný trvá na tom, že se krádeže nedopustil a má za to, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým závěrům, když v rámci dokazování nebyly předloženy žádné důkazy usvědčující obžalovaného a nebylo prokázáno, že skutek spáchal obžalovaný.

III. – výrok o trestu

Napadeným rozsudkem byl obžalovanému podle ust. § 205 odst. 3 trestního zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 roků a peněžitý trest ve výši 50 000 Kč.

Obžalovaný trvá na své nevině, ale i v případě, že by přijal trest za něco, co nespáchal, je uložený trest nepřiměřeně vysoký. V souladu s trestním zákoníkem je nutné ukládat trest s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, které jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem. V daném případě však má obžalovaný za to, že tato kritéria nebyla vyhodnocena. Obžalovaný je osobou dosud netrestanou. Trestným činem nebyla způsobena fakticky žádná škoda.

Obžalovaný také považuje za nepřiměřeně vysoký uložený peněžitý trest. Výše uloženého peněžitého trestu neodpovídá majetkovým poměrům obžalovaného, které ani soud prvního stupně důsledně nezjišťoval.

IV. – výrok o náhradě škody

Napadeným rozsudkem byla obžalovanému uložena povinnost nahradit škodu poškozené ve výši 100 000 Kč. Z vedeného dokazování ovšem nebylo bez pochybností prokázáno, že tato škoda skutečně vznikla.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se obžalovaný obrací na Krajský soud v Brně s návrhem, aby napadený rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2022, č. j. 1 T 10/2022-123 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání věci a rozhodnutí nebo ve věci rozhodl sám tento odvolací soud tak, že obžalovaného zprostí obžaloby dle ust. § 226 písm. c) trestního řádu, neboť nebylo bez důvodných pochybností prokázáno, že skutek spáchal obžalovaný.

Martin Zlatý

JUDr. Jana Bílá, advokátka

Poznámka

Opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně je odvolání. Obžalovaný má právo podat si odvolání proti celému rozsudku nebo proti některému z jeho výroků. Odvolání lze podat ve lhůtě osmi dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává u toho soudu, který rozsudek vydal. Z odvolání by mělo být zřejmé

• proti kterému rozsudku směřuje,

• zda napadá všechny výroky rozsudku nebo jen některý z nich (obžalovaný např. může souhlasit s uznáním viny, ale může si podat odvolání do výroku o uloženém trestu)

• v čem je spatřována nesprávnost vydaného rozsudku.

O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud. O odvolání proti rozsudku krajského soudu jako soudu prvního stupně rozhoduje nadřízený vrchní soud.

8. Dovolání odsouzeného proti Usnesení Krajského soudu

Nejvyšší soud České republiky

prostřednictvím

Městského soudu v Brně

Polní 39, 608 04 Brno

Ke sp. zn. Městského soudu v Brně - 1 T 10/2021

sp. zn. Krajského soudu v Brně - 5 To 13/2022

Odsouzený: Martin Zlatý

dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Slavkovská 25, 625 00 Brno

právně zastoupen obhájkyní na základě plné moci založené ve spise JUDr. Janou Bílou, advokátkou, se sídlem advokátní kanceláře Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Dovolání odsouzeného proti Usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 2. 10. 2020, č.j. 5 To 13/2020 - 189

V Brně dne 30. 9. 2022

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2021, č. j. 1 T 10/2021-123 byl obžalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže dle ust. § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 24 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 roků a peněžitému trestu ve výši 50 000 Kč. Zároveň byla uložena povinnost nahradit škodu poškozené společnosti ABC s.r.o. ve výši 100 000 Kč.

Proti výše citovanému rozsudku Městského soudu v Brně podal odsouzený v zákonné lhůtě odvolání, a to do všech výroků rozsudku (výroku o vině a výroku o trestu, výroku o náhradě škody).

O odvolání odsouzeného bylo rozhodnuto Krajským soudem v Brně usnesením ze dne 2. 9. 2022, č.j. 5 To 13/2022 – 189 tak, že odvolání odsouzeného bylo dle ust. § 256 trestního řádu zamítnuto.

Odsouzený tímto podává proti výše uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2022, č.j. 5 To 13/2022 – 189 v zákonné dvouměsíční lhůtě ode dne doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím své obhájkyně

d o v o l á n í

jehož přípustnost je dána ust. § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) trestního řádu.

Dovolací důvod spatřuje odsouzený ve skutečnostech, že napadeným rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2022, č.j. 5 To 13/2022 – 189 bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti odsuzujícímu rozsudku, přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání dle ust. § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu a rovněž tak důvod dle ust. § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu [dovolací důvod dle ust. § 265b odst. 1 písm. l) trestního řádu] a tedy předcházející rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2021, č. j. 1 T 10/2021-123 spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení [dovolací důvod dle ust. § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu] a rozhodnutím byl uložen trest v rozporu se zákonem v nepřiměřené výši [dovolací důvod dle ust. § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu].

Dovoláním napadá odsouzený usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2022, č.j. 5 To 13/2022 – 189 a vzhledem ke skutečnosti, že vadné považuje rovněž celé řízení předcházející vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 10/2021 napadá rovněž rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2021, č. j. 1 T 10/2021-123 a pro vadnost rozhodnutí obou soudů má zato, že je třeba aby Nejvyšší soud ČR zrušil jak napadené rozhodnutí soudu druhého stupně, tak rozhodnutí soudu prvního stupně jako součást řízení předcházejícího napadenému rozhodnutí.

Odvolací soud v rámci odůvodnění uvádí, že napadený rozsudek je výsledkem řízení, ve kterém bylo postupováno v souladu s trestním řádem a nedošlo v něm k žádným procesním vadám, v důsledku, kterých by bylo namístě jeho zrušení. Odvolací soud dále uvádí, že soud I. stupně ve věci provedl všechno potřebné dokazování, zároveň však připouští, že je pravdou, že ve věci nebyl žádný přímý důkaz, který by obžalovaného ze spáchání trestné činnosti usvědčoval.

Odsouzený nesouhlasí s konstrukcí skutkového děje, ke které dospěl nalézací i odvolací soud, která dle odsouzeného nevychází z provedeného dokazování. Odsouzený rovněž namítá, že odvolací soud se vůbec nezabýval podrobně jednotlivými odsouzeným vznesenými námitkami proti rozsudku soudu 1. stupně.

Odsouzený nesouhlasí s tvrzením odvolacího soudu, že mu nepřísluší z podnětu podaného odvolání měnit skutkové, respektive právní závěry jen proto, že by případně hodnotil důkazy jinak. V tomto lze odkázat rovněž na judikaturu Ústavního soudu ČR, dle které je třeba se zabývat provedenými důkazy a hodnocením důkazů v případě, že v řízení došlo k podstatnému rozporu mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením soudem a skutkovými zjištěními.

Před oběma soudy nebyly respektovány zásady spravedlivého procesu v tom, že došlo k extrémnímu nesouladu mezi provedenými důkazy a jejich hodnocením, mezi provedenými důkazy, a na jejich základě učiněnými skutkovými zjištěními, mezi zjištěným skutkovým stavem a právními závěry na něm vybudovaným a dále byla zcela opomenuta argumentace obhajoby odsouzeného.

Ústavní soud již v minulosti zformuloval zásadu zákazu tzv. deformace důkazu, tedy vyvozování skutkových zjištění, která nevyplývají z provedeného důkazu. Předpokladem náležitého a také ústavně souladného hodnocení důkazu je, aby informace z hodnoceného důkazu zůstala bez jakékoli deformace v procesu jeho hodnocení zachována a výlučně jen jako taková se promítla do vlastního vyhodnocení jako konečného úsudku soudu (nález sp. zn. III. ÚS 398/97 ze dne 4. 6. 1998; N 64/11 SbNU 125).

Dle odsouzeného skutková zjištění neodpovídají výsledkům provedeného dokazování, soud nesprávně právně posoudil zjištěný skutkový stav věci, nesprávně zhodnotil provedené dokazování a rozhodnutí tak spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.

Odsouzený zásadně nesouhlasí s tím, že by se dopustil skutku, za který je odsouzen. Odsouzený od počátku trestního řízení spáchání této trestné činnosti popírá a má za to, že v trestním řízení nebyl předložen žádný důkaz usvědčující jej z uvedené trestné činnosti. V rámci dokazování nebyl předložen žádný přímý důkaz. Obžalovaný má za to, že nebyl zjištěn ani řetěz nepřímých důkazů, jak se snaží dovozovat soudy. Nepřímé důkazy, které mohou vést k odsouzení obviněného, musí tvořit do té míry ucelený, spojitý a na sebe navzájem navazující řetěz důkazů, že ve svém důsledku vylučují jakoukoliv pochybnost o vině obviněného a zcela jej usvědčují. Dokazování, které tomuto požadavku nevyhovuje, je nutné považovat v rozporu s právem na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

V trestním řízení nebyl předložen žádný důkaz, který by bez jakýchkoliv pochybností usvědčoval odsouzeného. Důkazy, na které je odkazováno a z kterých je dovozován skutkový stav věci, nelze považovat ani za nepřímé důkazy, pokud mohou označovat shodně jako odsouzeného celou neohraničenou skupinu osob možných pachatelů trestné činnosti. Hodnocením důkazů, na které oba soudy odkazují, lze dojít pouze k závěru, že odsouzený mohl být jednou z mnoha dalších osob, která se mohla dopustit předmětné trestné činnosti. Důkazy však v žádném případě neprokazují to, že by odsouzený mohl být a byl jediným pachatelem trestné činnosti. Z provedených důkazů nelze bez porušení principu presumpce neviny učinit závěr, že odsouzený je pachatelem skutku uvedeného v obžalobě.

Odsouzený popírá, že by se krádeže dopustil a po celou dobu vedeného trestního řízení poukazuje na nesrovnalosti a pochybnosti, kterými se však orgány činné v trestním řízení doposud důkladně nezabývaly. Důkazem usvědčujícím obžalovaného nemůže být pouze to, že se na daném místě nacházel. Svědci uvedli, že se v dané době pohybovaly v areálu desítky dalších osob.

Zejména následné nalezení odcizených věcí vzbuzuje pochybnosti. K tomuto nebyla na místo přivolána policie, není ani zřejmé, zda skutečně chyběla nějaká součástka a kdo tuto skutečnosti a kdy zjistil.

Odsouzený již v rámci odvolání upozornil na to, že se soud prvního stupně v rámci napadeného rozsudku dostatečně nevypořádal s obhajobou odsouzeného a důkazy v jeho prospěch. Soud prvního stupně zcela zamlčuje provedení identifikace pachové stopy. Tento důkaz je ovšem nutné zdůraznit vzhledem k tomu, že u pachové stopy zajištěné z kufru s kradenými věcmi nebyla zjištěna shoda s pachovou stopou odsouzeného a tento důkaz tedy zpochybňuje závěry v napadeném rozsudku. Bohužel ani odvolací soud se tímto vůbec nezabýval a nezhodnotil provedené důkazy ve prospěch odsouzeného.

Skutková zjištění nevyjadřují na straně odsouzeného naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Závěry soudů jsou ve zcela zřejmé rozporu s provedeným dokazováním. Odsouzený má za to, že ze skutkových okolností, tak jak byly zjištěny soudy, nelze dospět k závěru, že odsouzený je pachatelem odcizení předmětných věcí. Odsouzený má za to, že rozsudek neodpovídá dokazování vedenému v trestním řízení a napadený rozsudek tak spočívá na nesprávném právním posouzení skutkového zjištění. Provedenými důkazy nebylo prokázáno jednoznačně a s nejvyšším možným stupněm jistoty, který lze od lidského poznání požadovat (tj. nebylo prokázáno mimo rozumnou pochybnost), že to byl právě odsouzený, kdo se krádeže svářeček optických vláken dopustil.

II.

Rozsudkem soudu prvního stupně byl odsouzenému za uvedenou trestnou činnost uložen trest odnětí svobody v trvání 24 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 3 roků a peněžitý trest ve výši 50 000 Kč.

Uložený trest považuje odsouzený za nepřiměřeně vysoký, a to i v případě, že soud ukládá trest za uvedenou trestnou činnost. V souladu s trestním zákoníkem je nutné ukládat trest s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu, které jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem. V daném případě však má odsouzený za to, že tato kritéria nebyla vyhodnocena. Zcela zřejmé je, že účelu trestu lze dosáhnout přiměřeným trestem v nižší výměře.

Soudy nezohlednily dostatečně veškeré polehčující okolnosti. Odsouzený je osobou dosud netrestanou. Trestným činem nebyla způsobena fakticky žádná škoda.

Zejména ovšem odsouzený nesouhlasí s uloženým peněžitým trestem, kterým zásadně neodpovídá majetkovým poměrům odsouzeného a ve svém důsledku podstatně zasahuje nejen do majetkové sféry odsouzeného, ale celé jeho rodiny. Soudy se však dostatečně nezabývaly majetkovými poměry odsouzeného a nevzaly žádným způsobem v úvahu vývoj majetkových poměrů odsouzeného v průběhu trestního řízení, kdy i v důsledku vedeného trestního řízení přišel odsouzený o práci a jeho majetkové poměry jsou nyní na hranici uspokojení základních životních potřeb svých a své rodiny. Soudy by vždy měly hodnotit majetkové poměry odsouzeného a v důsledku vyloučit existenci likvidačního účinku výše uloženého peněžitého trestu pro osobu pachatele. Vzhledem k tomu, že je nezbytné zohlednit majetkové poměry pachatele, je zcela zřejmé, že má být také prováděno dokazování v tomto směru, což soudy zcela pominuly.

S ohledem na uvedené nelze souhlasit s tvrzením odvolacího soudu, že trest odpovídá všem zákonným hlediskům.

Dle odsouzeného je uložený trest nepřiměřeně přísný, není tudíž uložený v souladu se zákonem a tímto je naplněn dovolací důvod dle ust. § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu.

III.

S ohledem na výše uvedené má odsouzený za to, že podané dovolání je důvodné, přičemž je opírá o ust. § 265b odst. 1 písm. l) trestního řádu a dále o to, že v řízení byly dány důvody ve smyslu ust. § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu a rovněž tak důvod dle ust. § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu.

Odsouzený tedy navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky ve smyslu ust. § 265k odst. 1 trestního řádu zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. 9. 2022, č.j. 5 To 13/2022 – 189, rovněž tak rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2021, č. j. 1 T 10/2021-123 jako součást vadného řízení předcházejícího rozhodnutí odvolacího soudu a přikázal soudu ve smyslu ust. § 265 odst. 1 trestního řádu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Martin Zlatý

JUDr. Jana Bílá, advokátka

Poznámka

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, jehož prostřednictvím je možno napadat pravomocná rozhodnutí. Dovolání může směřovat pouze proti pravomocným rozhodnutím soudu druhého stupně ve věci samé. Rozhodnutí ve věci samé jsou vymezena v ust. § 265a trestního řádu, přičemž se jedná o výčet taxativní, který není možno jakkoli rozšiřovat. O všech dovoláních rozhoduje vždy Nejvyšší soud České republiky, který tak svou rozhodovací činnosti plní jednu ze svých nejvýznamnějších funkcí – sjednocování judikatury nižších soudů. Nejvyšší soud je vázán důvody a obsahem podaného dovolaní, přičemž obojí je možno měnit pouze po dobu trvání lhůty k podání dovolání.

Dovolání jako striktně formalizovaný mimořádný opravný prostředek je přípustný pouze z důvodů vyjmenovaných v ust. § 265b trestního řádu. Vymezení dovolacích důvodů je taxativní, nejde je dále rozšiřovat. Některé z dovolacích důvodů jsou určeny k nápravě vad napadeného rozhodnutí, jiné k odstranění vad řízení, které mu předcházelo, popřípadě obou druhů těchto vad najednou. Dovolací důvod musí být v podaném dovolání vymezen, jedná se o obligatorní obsahovou náležitost dovolání. Je třeba konstatovat, že nestačí pouze odkaz na konkrétní dovolací důvod, ale námitky, tvrzení a právní názory dovolatele musí uplatněnému dovolacímu důvodu odpovídat.

Dle ust. § 265b odst. 1 trestního řádu dovolání lze podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů:

a) ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně,

b) ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně namítnuta,

c) obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl,

d) byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání,

e) proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné,

f) bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí,

g) rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení,

h) obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným,

i) bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup,

j) bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení,

k) v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný,

l) bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

9. Dohoda o narovnání uzavřená mezi obviněným a poškozenou

DOHODA O NAROVNÁNÍ
UZAVŘENÁ MEZI OBVINĚNÝM A POŠKOZENOU

Michal Mareček

dat. nar. 12. 5. 1999, bytem: Polní 29, 625 00 Brno

jako „obviněný“ na straně jedné

Anna Zlatá

dat. nar.: 9. 11. 1960, bytem: Nádražní 22, 684 01 Slavkov u Brna

jako „poškozená“ na straně druhé

uzavírají mezi sebou níže uvedeného dne, měsíce a roku na základě vzájemného konsensu následující

dohodu o narovnání:

Obviněný dne 11. 3. 2022 ve vlaku směřujícího z vlakové stanice Slavkov u Brna do stanice Brno ukradl poškozené kabelku.

V návaznosti na shora uvedené jednání bylo zahájeno trestní stíhání obviněného dle Usnesení policejního orgánu Policie České republiky, pracoviště Vyškov ze dne 11. 4. 2022, č.j. KRPB-11111/TČ-2022-1111 pro přečin krádeže dle ust. § 205 odst. 1 trestního zákoníku.

II.

1. Obviněný má zájem nahradit poškozené škodu, kterou způsobil svým shora popsaným jednáním a za účelem domluvy ve věci náhrady škody kontaktoval obviněný poškozenou.

2. Poškozená prohlašuje, že veškerou škodu způsobenou jednáním obviněného, pro které je vedeno trestní stíhání, vyčíslila částkou ve výši 6 500,– Kč (slovy: šest tisíc pět set korun českých).

3. Obviněný se zavazuje poskytnout poškozené výše uvedenou částku ve výši 6 500,– Kč nejpozději do 30 dnů ode dne uzavření této dohody na účet poškozené účet číslo 1111111/0100.

4. Poškozená prohlašuje, že zaplacením uvedené částky v plném rozsahu dle této dohody bude plně uspokojen její nárok vůči obviněnému na zaplacení škody z titulu uvedeného v čl. I. této dohody a že ani do budoucna nebude vznášet či uplatňovat vůči obviněnému žádné další nároky z titulu uvedeného v čl. I. této dohody nad rámec částky ve výši 6 500,– Kč.

III.

1. Poškozená tímto prohlašuje, že souhlasí s vyřízením trestního řízení vedeného proti osobě Michala Marečka postupem dle ust. § 307 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, tj. podmíněným zastavením trestního stíhání obviněného vedeného na základě Usnesení policejního orgánu Policie České republiky, pracoviště Vyškov ze dne 11. 4. 2022, č.j. KRPB-11111/TČ-2022-1111. Rovněž tak pro případ naplnění veškerých podmínek daných ust. § 309 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu souhlasí poškozená s tím, aby bylo rozhodnuto státním zástupcem o schválení narovnání mezi obviněným a poškozenou a bylo zastaveno trestní stíhání vedené na základě Usnesení policejního orgánu Policie České republiky, pracoviště Vyškov ze dne 11. 4. 2022, č.j. KRPB-11111/TČ-2022-1111.

2. Poškozená tímto výslovně prohlašuje, že souhlasí s tím, aby obviněný navrhl policejnímu orgánu za předpokladu splnění podmínek daných trestním řádem trestní stíhání osoby obviněného ukončit postupem dle ust. § 307 nebo § 309 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu.

IV.

1. Obviněný a poškozená závěrem souhlasně prohlašují, že si tuto dohodu řádně přečetli, že jí porozuměli a že tuto dohodu uzavírají na základě své svobodné, vážné a omylu prosté vůle, nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, na důkaz čehož pod tuto dohodu připojují své vlastnoruční podpisy.

2. Tato dohoda je vyhotovena ve čtyřech stejnopisech, z nichž po jednom obdrží obviněný, poškozená a dvě vyhotovení budou založena do příslušného trestního spisu v trestní věci, které se tato dohoda týká.

V ..................... dne .........................

„obviněný“ „poškozená“

Poznámka

Narovnání je trestně procesní institut, který upravuje zastavení trestního stíhání obviněného, jestliže byla mezi ním a poškozeným uzavřena dohoda o náhradě způsobené škody. Podstatou narovnání je uzavření dohody mezi obviněným a poškozeným, která je schválena a je zastaveno trestní stíhání proti obviněnému. Dohoda mezi obviněným a poškozeným je základem pro rozhodnutí státního zástupce nebo soudu, který schvaluje narovnání a zastavuje trestní stíhání obviněného. Hlavním smyslem institutu narovnání je, aby pachatel odčinil škodlivé následky trestného činu způsobené poškozenému.

Dle ust. § 309 trestního řádu v řízení o přečinu může se souhlasem obviněného a poškozeného soud a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o schválení narovnání a zastavit trestní stíhání, jestliže obviněný:

• prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho prohlášení bylo učiněno svobodně, vážně a určitě

• uhradí poškozenému škodu způsobenou přečinem nebo učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem

• vydá bezdůvodné obohacení získané přečinem nebo učiní jiná vhodná opatření k jeho vydání,

• složí na účet soudu nebo v přípravném řízení na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, která není zřejmě nepřiměřená závažnosti přečinu

• a považuje-li se takový způsob vyřízení věci za dostačující vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu, k míře, jakou byl přečinem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům přečinem dotčen veřejný zájem, k osobě obviněného a jeho osobním a majetkovým poměrům.

Narovnání není příliš často v praxi využívané. Důvodem je zřejmě podmínka uvedena v ust. § 309 odst. 1 písm. d) trestního řádu (složení peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle zvláštního právního předpisu). Obviněný je tak nucen hradit další částky kromě úhrady nároků poškozeným. Oproti tomu v případě podmíněného zastavení dle ust. § 307 trestního řádu je dostačující, že se obviněný k činu doznal a nahradil škodu nebo s poškozeným o její náhradě uzavřel dohodu, anebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě. V případě podmíněného zastavení trestního stíhání ale na rozdíl od narovnání je obviněnému stanovena zkušební doba a teprve po jejím uplynutí se rozhoduje, zda se bude v trestním stíhání pokračovat nebo nikoliv.

10. Stížnost proti usnesení o zajištění nároku
na náhradu škody poškozené

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 04 Brno

K sp. zn. 1 T 10/2022

Obžalovaný: Martin Zlatý

dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Slavkovská 25, 625 00 Brno

právně zastoupen obhájkyní na základě plné moci založené ve spise JUDr. Janou Bílou, advokátkou, se sídlem advokátní kanceláře Brno, Josefská 1, PSČ 602 00

Stížnost proti usnesení o zajištění nároku
na náhradu škody poškozené

V Brně dne 30. 9. 2022

Dne 26. 9. 2022 bylo doručeno obžalovanému usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2022, č.j. 1 T 10/2022-98, kterým podle ust. § 47 odstavec 1 trestního řádu se zajišťuje nárok na náhradu škody poškozené, a to na majetku obžalovaného - konkrétně na osobním automobilu zn.. Ford Transit, RZ: 1B40105.

Proti usnesení o zajištění nároku na náhradu škody poškozené podává tímto obžalovaný prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě stížnost.

Obžalovaný má za to, že zajištění dle napadeného usnesení se dotýká majetku, který by byl z výkonu rozhodnutí o zajištění vyloučen. Dle ust. § 47 odst. 1 trestního řádu k zajištění nelze užít majetek, který je podle zvláštního právního předpisu vyloučen z výkonu rozhodnutí o zajištění. Dle zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou vyloučeny věci ve vlastnictví obviněného, které jsou nezbytné k uspokojování životních potřeb obviněného a jeho rodiny nebo k plnění jeho pracovních úkolů, jakož i jiné věci, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy. Vhledem k tomu, že z výkonu rozhodnutí o zajištění majetku pro účely uspokojení nároku poškozeného podle trestního řádu jsou vyloučeny také další věci nepodléhající výkonu soudního rozhodnutí podle občanského soudního řádu, je možné vycházet rovněž z ust. § 322 odst. 3 občanského soudního řádu, dle kterého je-li povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti.

Obžalovaný podniká jako OSVČ v oblasti dovážky objednaného zboží. Právě k této činnosti využívá obžalovaný osobní automobil zn. Ford Transit, RZ: 1B40105. Předmětný osobní automobil vede obžalovaný v účetnictví, v rámci hmotného majetku uplatňoval odpisy a z technického průkazu vyplývá, že tento je veden na IČ obžalovaného.

Obžalovaný zároveň odkazuje na to, že institut zajištění nároku poškozeného ve smyslu ust. § 47 odst. 1 trestního řádu je výrazným zásahem do vlastnického práva a mělo by být tudíž důsledně zváženo jeho užití a vždy by měla existovat důvodná obava, že uspokojení nároku na náhradu škody poškozeného bude ze strany obviněného mařeno či ztěžováno. V případě obžalovaného ovšem nic nenasvědčuje tomu, že by tento mařil nebo ztěžoval uspokojení nároku na náhradu škody poškozené.

S ohledem na výše uvedené obžalovaný navrhuje, aby napadené usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2022, č.j. 1 T 10/2022-98 bylo zrušeno.

Michal Mareček

Poznámka

Institutem zajišťujícím skutečné uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody je zajištění nároku poškozeného na náhradu škody na majetku obviněného. Právní úprava je obsažena v ust. § 47 a násl. trestního řádu. Dle ust. § 47 odst. 1 trestního řádu v případě, že byla poškozenému způsobena trestným činem škoda nebo nemajetková újma, nebo získal-li obviněný takovým trestným činem na jeho úkor bezdůvodné obohacení, lze nárok až do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení zajistit na majetku obviněného. Institut zajištění nároku poškozeného na náhradu škody je využíván v případech, kdy existuje důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno. V případě, že je vyhověno návrhu na zajištění nároku poškozeného na náhradu škody, je rozhodováno usnesením, proti kterému může obviněný podat stížnost do tří dnů ode dne jeho oznámení.

Některé věci nemohou být předmětem zajištění nároku poškozeného na náhradu škody na majetku obviněného. Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů uvádí věci, kterou jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí o zajištění, a dále odkazuje na to, že z výkonu rozhodnutí o zajištění majetku pro účely uspokojení nároku poškozeného podle trestního řádu jsou vyloučeny také další věci nepodléhající výkonu soudního rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Kromě jiného v případě, že je povinný podnikatelem, nemůže se výkon rozhodnutí týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti.

11. Žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu (§ 71a TrŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 04 Brno

K sp. zn. 70 Nt 2564/2022

Obžalovaný: Martin Zlatý, dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Slavkovská 25, 625 00 Brno

t.č. Vazební věznice Brno

Žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu
podle ust. § 71a trestního řádu

V Brně dne 30. 9. 2022

Přílohy:

– písemný slib obviněného k nahrazení vazby dle ust. § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu

– příslib bydlení, nájemní smlouva

– příslib zaměstnání

Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. 70 Nt 2564/2020, byl obviněný podle ust. § 68 trestního řádu vzat do vazby z důvodů uvedených v ust. § 67 písm. a), c) trestního řádu.

Podle ust. § 71a trestního řádu má obviněný právo kdykoli žádat o propuštění z vazby na svobodu. Obviněný tímto využívá svého práva, jež mu přiznává ust. § 71a trestního řádu, a podává tuto

žádost obviněného o propuštění z vazby na svobodu
podle ust. § 71a trestního řádu.

Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2022, sp. zn. 70 Nt 2564/2022 byl obviněný vzat do vazby. Obviněný se neztotožňuje se závěry Městského soudu v Brně, dle kterých jsou na straně obviněného dány důvody vazby podle ust. § 67 písm. a), c) trestního řádu. Dle obviněného vazební důvody v části nebyly nikdy dány a v části také již pominuly a je možné je nahradit písemným slibem obviněného, přičemž níže předkládá obviněný odůvodnění žádosti o propuštění z vazby s vyjádřením k jednotlivým vazebním důvodům, které dle jeho názoru nejsou naplněny.

II.

K důvodům vazby podle ust. § 67 písm. a) trestního řádu

Předně se obviněný domnívá, že z jeho jednání, ani z dalších konkrétních skutečností nevyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul. Obviněný plně spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení. K trestné činnosti se doznal, přičemž této své trestné činnosti lituje. Obviněný se nijak nevyhýbá své trestněprávní odpovědnosti za jednání, kterým naplnil skutkovou podstatu trestného činu loupeže dle ust. § 173 odst. 1 trestního zákoníku.

Obviněný předkládá nájemní smlouvu k bytu, kde se zdržoval a v případě propuštění z vazby se bude nadále zdržovat - v místě Brno, Polní 52. Obviněný předkládá rovněž příslib vlastníka uvedeného bytu Jany Novákové včetně výpisu z katastru nemovitostí dokládající vlastnictví předmětného bytu Janou Novákovou. Z příslibu vyplývá, že obviněný má zajištěné bydlení v uvedeném bytě. Obviněný dále předkládá příslib zaměstnání Jan Nováček, IČ: 123456, z kterého vyplývá, že obviněný má zajištěné zaměstnání, práci, do které může nastoupit okamžitě po propuštění z vazby na svobodu.

Obviněný má za to, že tímto předkládá dostatek důkazů k prokázání toho, že má zajištěné zázemí, že nemá důvod nabídek na bydlení a práci nevyužít, navíc i tito lidé poskytující přísliby jsou důkazem toho, že obviněný má v okolí lidi, kteří mu chtějí pomoci a kteří budou na něj v určitém směru pozitivně působit. Dle obviněného z ničeho nevyplývá důvodná obava, že by uprchl či se skrýval, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul. V daném případě pak neexistují ani žádné další konkrétní skutečnosti, ze kterých by takováto důvodná obava mohla vyplývat či vyplývala.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti obviněný trvá na tom, že bez ohledu na skutečnost, zda ve vztahu k jeho osobě vůbec kdy existovaly důvody vazby podle ust. § 67 písm. a) trestního řádu, v současné době u něho tyto vazební důvody dány nejsou.

III.

K důvodům vazby podle ust. § 67 písm. c) trestního řádu

Pokud jde o důvodnou obavu, že bude obviněný opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil, k tomu považuje obviněný za nutné uvést následující skutečnosti. Z výpovědi obviněného vyplývá, že uvedené trestní jednání je ojedinělým zkratem v jeho jednání a obviněný si je plně uvědomuje a nemá v úmyslu v ničem takovém pokračovat.

S ohledem na výše uvedené tudíž obviněný trvá na tom, že ve vztahu k jeho osobě od počátku jeho trestního stíhání v předmětné trestní věci nejsou dány důvody vazby podle ust. § 67 písm. c) trestního řádu.

IV.

Neexistence důvodů vazby podle ust. § 67 písm. a), c) trestního řádu

Vzhledem k tvrzením uvedeným v předchozích článcích této žádosti obviněný trvá na tom, že na jeho straně nejsou dány důvody vazby podle ust. § 67 písm. a), c) trestního řádu, neboť z jednání obviněného a ani z dalších konkrétních skutečností nevyplývá důvodná obava:

– že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul (obviněný má zajištěné bydlení v místě Brno, Polní 52, zde se bude zdržovat a přebírat si poštu),

– že obviněný bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil (obviněný má zajištěnou práci a nemá žádný motiv k páchání další trestné činnosti).

Nahrazení vazby slibem podle ust. § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu

Podle ust. § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu je-li dán důvod vazby uvedený v ust. § 67 písm. a) nebo c) trestního řádu, může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej.

Obviněný tímto přikládá v příloze k této žádosti vlastní písemný slib obviněného k nahrazení vazby dle ust. § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu. Písemný slib navíc obviněný dokládá příslibem bydlení a příslibem zaměstnání.

Obviněný poukazuje na výše uvedené a má za to, že orgánu rozhodujícímu o vazbě nic nebrání v tom, aby písemný slib obviněného k nahrazení vazby dle ust. § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu považoval vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijal jej, přičemž je třeba přihlédnout rovněž k příslibům, které tvoří přílohu tohoto písemného slibu obviněného a zdůrazňují tak i samotná tvrzení obviněného.

Obviněný je osobou, která sice v minulosti spáchala trestnou činnost, ale v posledních 8 letech vedl řádný život, k čemuž je třeba přihlédnout. Co se týče povahy projednávaného případu, lze uvést, že obviněný sám tento hodnotí jako nevysvětlitelný zkrat v jeho jednání, který se ale v žádném případě nebude opakovat. Obviněný má zajištěné zázemí a také díky situaci, do které se dostal, v podstatě zjistil, že má ve svém okolí lidi, na které se může spolehnout a kteří budou při něm.

VI.

ZÁVĚREČNÝ NÁVRH

S ohledem na vše výše vylíčené žádá obviněný, aby orgán rozhodující o vazbě rozhodl o této žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu podle ust. § 71a trestního řádu tak, že jí vyhoví v plném rozsahu a že tudíž propustí obviněného z vazby na svobodu podle ust. § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu s tím, že přijme písemný slib obviněného k nahrazení vazby ze dne 30. 9. 2022.

Martin Zlatý

Poznámka

Vazba slouží k zajištění osob. Právní úprava tohoto institutu je obsažena v ust. § 67 a násl. trestního řádu. Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,

a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,

b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo

c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,

a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, zejména uložením některého z předběžných opatření.

Obviněný má právo kdykoli po právní moci rozhodnutí o vzetí do vazby žádat o propuštění z vazby. O takové žádosti musí být rozhodnuto bez zbytečného odkladu.

O žádosti obviněného o propuštění z vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení státní zástupce. Nevyhoví-li státní zástupce žádosti o propuštění z vazby a tím i odmítne přijetí písemného slibu obviněného, je povinen ji nejpozději do pěti pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudci a o tomto postupu státní zástupce vyrozumí obviněného. Proti rozhodnutí, jímž se zamítá žádost o propuštění obviněného z vazby a písemný slib obviněného se nepřijímá, je přípustná stížnost.

12. Písemný slib obviněného k nahrazení vazby
(§ 73 odst. 1 TrŘ)

PÍSEMNÝ SLIB OBVINĚNÉHO K NAHRAZENÍ VAZBY
dle ust. § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu

Já, níže vlastnoručně podepsaný

obviněný Martin Zlatý

dat. nar. 25. 9. 1975
bytem: Slavkovská 25, 625 00 Brno

t.č. Vazební věznice Brno

proti němuž je vedeno trestní stíhaní u Policie České republiky, Městské ředitelství policie Brno, 1. oddělení obecné kriminality, Příční 31, 611 38 Brno pod č.j. KRPB-11111-20/TČ-2022 pro zvlášť závažný zločin loupeže dle ust. § 173 odst. 1 trestního zákoníku tímto činím tento

písemný slib,

– že povedu řádný život, zejména se nedopustím žádné trestné činnosti;

– že využiji příslibu bydlení na adrese Brno, Polní 52, 602 00, který mi dala paní Jana Nováková a příslibu zaměstnání, který mi dal pan Jan Nováček, a budu se zdržovat na uvedené adrese a budu pravidelně docházet do zaměstnání zajištěného panem Janem Nováčkem;

– že se budu trvale zdržovat v místě, kde mám zajištěné bydlení, a to na adrese Brno, Polní 52, 602 00, kde si budu řádně přebírat veškeré písemnosti od orgánů činných v trestním řízení, a v případě, že bych se musel z tohoto místa svého pobytu z jakéhokoli důvodu vzdálit, vždy tuto skutečnost předem oznámím orgánům činným v trestním řízení;

– že se na vyzvání dostavím k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu;

– že splním veškeré povinnosti a dodržím veškerá omezení, která se mi uloží.

V případě mého propuštění na svobodu budu bydlet na adrese Brno, Polní 52, 602 00. Na této adrese bych si také přebíral poštu. Nikdy jsem neměl v úmyslu se vyhýbat trestnímu řízení, s orgány činnými v trestním řízení spolupracuji, k trestné činnosti jsem se doznal. Vzhledem ke shora uvedenému, navrhuji soudu, aby přijal můj písemný slib a propustil mne na svobodu.

V Brně dne 30. 9. 2022

Martin Zlatý

Poznámka

Dle ust. § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu v případě, že je dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej. Slib obviněný stvrzuje vlastnoručním podpisem. Slib může být učiněn přímo v žádosti o propuštění z vazby nebo může být připojen jako příloha k žádosti na samostatné listině. Orgán rozhodující o vazbě nemá povinnost písemný slib obviněného přijmout, musí zvažovat, zda vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu je písemný slib dostatečný.

13. Stížnost obviněného proti usnesení o zamítnutí žádosti
o propuštění z vazby na svobodu (§ 74 odst. 1 TrŘ)

Krajský soud v Brně

prostřednictvím

Městského soudu v Brně Polní 39, 608 01 Brno

K sp. zn. 70 Nt 2564/2022

Obžalovaný: Martin Zlatý, dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Slavkovská 25, 625 00 Brno

t.č. Vazební věznice Brno

Stížnost obviněného proti usnesení o zamítnutí žádosti o propuštění z vazby na svobodu
podle ust. § 74 odst. 1 trestního řádu

V Brně dne 30. 9. 2022

Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2022, č.j. 70 Nt 2564/2022-54 bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti obviněného o propuštění z vazby na svobodu a nebyl přijat písemný slib obviněného.

Proti tomuto usnesení obviněný tímto podává stížnost.

Odůvodnění stížnosti

Městský soud v Brně nevyhověl žádosti obviněného, který ve smyslu ust. § 71a trestního řádu podal žádost o propuštění z vazby na svobodu. Žádost doložil obviněný svým písemným slibem a dále příslibem bydlení a zaměstnání. Soud dospěl k závěru, že nadále trvají důvody vazby dle ust. § 67 písm. a), c) trestního řádu. S těmito závěry soudu obviněný nesouhlasí.

Obviněný nesouhlasí se závěrem soudu, že jsou i nadále na straně obviněného důvody vazby útěkové dle ust. § 67 písm. a) trestního řádu. Soud uvádí, že i přes písemný příslib bydlení dle soudu existuje nadále obava, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat. S tímto obviněný nesouhlasí a poukazuje na to, že v uvedeném bytě na adrese Brno, Polní 52 bydlel, což je zřejmé z celého trestního spisu, doloženo několika svědeckými výpověďmi. Není zřejmé, z čeho soud usuzuje, že by zde nebyl obviněný běžně k zastižení a že by zde nepřebíral poštu. Vlastník bytu Jana Nováková rovněž potvrdila, že obviněný na této adrese Brno, Polní 52, PSČ 602 00 má zajištěné přebírání pošty a pro doručování písemností od orgánů činných v trestním řízení zde bude k zastižení. Není důvod se domnívat, že snad tyto informace podané osobou vlastníka pronajímaných prostor jsou nepravdivé.

Obviněný dále nesouhlasí ani se závěrem soudu, že jsou i nadále na straně obviněného důvody vazby předstižené dle ust. § 67 písm. c) trestního řádu. Dle obviněného je nutné přihlédnout k tomu, že od roku 2012, kdy byl propuštěn z výkonu trestu, vedl řádný život, ve zkušební době se osvědčil. Dle závěru soudu nemá soud žádnou jistotu, že obviněný nespáchá trestnou činnost opakovaně. Obviněný se snažil vysvětlit motiv svého ojedinělého trestního jednání, to, že tohoto jednání lituje a dosud trvající vazba jakož i předpokládaný trest jsou pro něj zcela dostačujícím varováním před spácháním další trestné činnosti.

Obviněný trvá na tom, že na jeho straně nejsou dány důvody vazby podle ust. § 67 písm. a), c) trestního řádu, neboť z jednání obviněného a ani z dalších konkrétních skutečností nevyplývá důvodná obava:

Dle obviněného se soud nedostatečně zabýval podanou žádostí o propuštění na svobodu a nedostatečně vyhodnotil argumentaci obviněného a jím předložený písemný slib i příslib bydlení a zaměstnání. Není zřejmé, proč pro soud nejsou dostačující tyto záruky třetích osob ve spojení se slibem samotného obviněného.

S ohledem na shora uvedené okolnosti navrhuje obviněný, aby Krajský soudu v Brně zrušil Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2022, č.j. 70 Nt 2564/2022-54 a vyhověl v plném rozsahu žádosti obviněného a tohoto propustil z vazby na svobodu.

Martin Zlatý

Poznámka

Obviněný má právo kdykoli po právní moci rozhodnutí o vzetí do vazby žádat o propuštění z vazby. O žádosti obviněného o propuštění z vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení státní zástupce. Nevyhoví-li státní zástupce žádosti o propuštění z vazby a tím i odmítne přijetí písemného slibu obviněného, je povinen ji nejpozději do pěti pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudci a o tomto postupu státní zástupce vyrozumí obviněného. Proti rozhodnutí, jímž se zamítá žádost o propuštění obviněného z vazby a písemný slib obviněného se nepřijímá, je přípustná stížnost. Stížnost lze podat do 3 dnů ode dne oznámení.

14. Žádost odsouzeného o odklad výkonu trestu odnětí svobody
ze zvlášť důležitých důvodů (§ 323 odst. 2 TrŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 04 Brno

Odsouzený: Martin Zlatý

dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Slavkovská 25, 625 00 Brno

Žádost odsouzeného

o odklad výkonu trestu odnětí svobody ze zvlášť důležitých důvodů
podle ust. § 323 odst. 2 trestního řádu

V Brně dne 26. 9. 2022

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 5. 2022, č.j. 1 T 10/2021-52 jsem byl uznán vinným ze spáchání přečinu podvodu dle ust. § 209 odst. 1 trestního zákoníku. Za tento přečin mi byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce trvání 12 měsíců.

Dne 20. 9. 2022 mi byla doručena výzva Městského soudu v Brně ze dne 23. 8. 2022, č. j. 1 T 10/2021-68, kterou jsem byl vyzván k nastoupení do výkonu trestu ve věznici Kuřim.

Můj syn Michal Zlatý, nar. 1. 10. 2015 vážně onemocněl a je třeba s ním pravidelně dojíždět do nemocnice za účelem podávání léčby. Matka je nyní neznámého pobytu a o syna se nestará. Syn tak nyní má pouze mne a pouze já jsem nyní schopen se o něj postarat. Tato skutečnost mi neumožňuje v současné době nastoupit výkon trestu odnětí svobody. Syn se bez mé pomoci neobejde. K této žádosti dokládám lékařské zprávy, z kterých vyplývá aktuální zdravotní stav nezletilého syna a dále zprávu orgánu sociálně-právní ochrany dítěte, která shrnuje současnou rodinnou situaci.

Z těchto důvodů mám za to, že na mé straně vznikly a doteď trvají zvlášť důležité důvody pro odklad mého výkonu trestu odnětí svobody, neboť by jeho výkon mohl mít pro mou rodinu mimořádně těžké následky.

Na základě těchto skutečností žádám Městský soud v Brně, aby vydal usnesení, že se povoluje odklad mého nástupu do výkonu trestu odnětí svobody podle § 323 odst. 2 trestního řádu do 31. 3. 2022.

Martin Zlatý

Poznámka

Za určitých podmínek může být odsouzené osobě umožněn odklad výkonu trestu, a to prostřednictvím žádosti o odklad výkonu trestu podle ust. § 322 a § 323 trestního řádu. Důvody pro odklad výkonu trestu odnětí svobody jsou následující:

1) ohrožení života nebo zdraví odsouzeného – dle ust. § 322 odst. 1 trestního řádu předseda senátu odloží na potřebnou dobu výkon trestu odnětí svobody, jestliže z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví. V takovém případě výkon trestu ohrožuje život nebo zdraví odsouzeného, a proto je jeho neprodlený výkon nežádoucí. Špatný zdravotní stav musí vyplývat buď z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení, nebo může plynout i z jiných známých skutečností. V tomto případě se výkon trestu odkládá na potřebnou dobu.

Neshledá-li ovšem předseda senátu důvody pro odklad z těchto důvodů, vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu odnětí svobody předložil zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici. Zjistí-li věznice, že zdravotní stav odsouzeného mu neumožňuje podrobit se výkonu trestu odnětí svobody, podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo přerušení.

2) těhotenství a mateřství novorozeného dítěte - dle ust. § 322 odst. 3 trestního řádu výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a na matce pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za jiný trestný čin než za zvlášť závažný zločin, předseda senátu odloží na dobu jednoho roku po porodu. Má-li se vykonat trest odnětí svobody na těhotné ženě nebo na matce novorozeného dítěte, předseda senátu má povinnost odložit výkon jejich trestu, a to na dobu jednoho roku po porodu dítěte.

3) důležité důvody pro odklad výkonu trestu - dle ust. § 323 odst. 1 trestního řádu výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího jeden rok může předseda senátu z důležitých důvodů odložit. Důležité důvody trestní řád nevyjmenovává, nicméně z trestní praxe vychází, že se může jednat například o vážný zdravotní stav člena rodiny, jenž odsouzenému v nástupu v řádném termínu brání. Podle tohoto ustanovení lze žádat jen o odklad výkonu trestu, který nepřevyšuje jeden rok. Současně výkon trestu lze odložit na dobu maximálně tří měsíců. Výjimka platí v případech, kdy by jednak mělo dojít k dalšímu odkladu výkonu trestu po již tříměsíčním odkladu, jednak k prvnímu odkladu na dobu delší než tři měsíce. K tomu dojde výjimečně za splnění tzv. zvlášť důležitých důvodů, že by výkon trestu mohl mít pro odsouzeného nebo jeho rodinu mimořádně těžké následky. Trestní řád žádné příklady opět neuvádí. V těchto případech lze povolit odklad nejdéle na dobu šesti měsíců.

O žádosti o odklad výkonu trestu, v níž se jako důvod uvádí ohrožení života (první důvod) nebo zdraví odsouzeného, těhotenství nebo mateřství (druhý důvod), se rozhoduje usnesením, proti němuž je přípustná stížnost jako řádný opravný prostředek, s níž je spojen odkladný účinek. Do doby rozhodnutí stížnostního orgánu tak není odsouzená osoba povinna nastoupit do výkonu trestu. O všech žádostech o odklad výkonu trestu odnětí svobody je příslušný rozhodovat soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, neboť odklad trestu se považuje za související s výkonem trestu.

15. Žádost odsouzeného o podmíněné propuštění z výkonu trestu
odnětí svobody (§ 331 odst. 1 TrŘ)

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 04 Brno

Odsouzený: Martin Zlatý

dat. nar. 25. 9. 1995, bytem: Slavkovská 25, 625 00 Brno

t.č. věznice Kuřim

Žádost odsouzeného o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody
podle ust. § 331 odst. 1 trestního řádu

V Brně dne 26. 9. 2022

Přílohy:

– příslib bydlení

– příslib zaměstnání

– kladné stanovisko ředitele věznice

Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. 01. 2021, č.j. 1 T 10/2021-52 jsem byl uznán vinným ze spáchání přečinu podvodu dle ust. § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Za tento přečin mi byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce trvání 3 (tří) roků se zařazením do věznice s ostrahou.

Trest uložený shora označeným rozsudkem vykonávám ode dne 1. 03. 2021, polovinu trestu jsem vykonal dne 1. 09. 2022. Výkon trestu jsem nastoupil na základě výzvy soudu, dobrovolně a včas.

Po dobu dosavadního výkonu trestu se chovám příkladně, byl jsem opakovaně kázeňsky odměněn, kázeňsky trestán jsem nebyl. Resocializační program zacházení dlouhodobě plním ve všech bodech. Ve věznici Kuřim jsem pracovně zařazen. Jsem přesvědčen, že výkon trestu splnil svůj účel a dalšího není třeba. Svým chováním a plněním svých povinností jsem prokázal polepšení a povedu již řádný život.

V rámci výkonu trestu udržuji pravidelný písemný a návštěvní kontakt se svými rodiči. Rodiče jsou připraveni mi pomoci po mém propuštění na svobodu. Rodiče mi po propuštění z výkonu trestu umožní bydlení v jejich rodinném domě na adrese Slavkovská 25, 625 00 Brno, což dokládám příslibem bydlení učiněným mými rodiči. Kromě toho dokládám příslib zaměstnání, z kterého vyplývá, že mám zajištěné zaměstnání, práci, do které mohu nastoupit okamžitě po propuštění na svobodu.

Na základě všech shora uvedených skutečností navrhuji, aby soud rozhodl tak, že odsouzený se podle ust. § 88 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku podmíněně propouští z výkonu trestu uloženého mu rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 15. 01. 2021, č.j. 1 T 10/2021-52 na svobodu, za současného stanovení zkušební doby v délce trvání 3 let, a uložení dalších povinností a omezení ve smyslu zákona, dle úvahy soudu.

Martin Zlatý

Poznámka

Podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody je institut, který umožňuje odsouzeným, kteří vykonávají nepodmíněný trest odnětí svobody, zmírnit jim uloženou sankci, propuštěním na svobodu se zkušební dobou i na několik let. O podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody rozhoduje soud. Soud rozhoduje na návrh státního zástupce nebo ředitele věznice, v níž se vykonává trest, na žádost odsouzeného nebo i bez takové žádosti Rozhodnutí činí okresní soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. Povinnou součástí žádosti odsouzeného je kladné stanovisko ředitele věznice, v níž odsouzený trest odnětí svobody vykonává. Žádost o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody může obviněný podat jen, pokud k ní připojí kladné stanovisko ředitele věznice, že odsouzený prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba.

Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.

Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.

Osoba odsouzená za nejzávažnější vybrané trestné činy (např. trestný čin vraždy) může být podmíněně propuštěna až po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody, nehrozí-li s ohledem na okolnosti činu, za který byla odsouzena, a povahu její osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu.

Soud při rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného za zločin přihlédne také k tomu, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu a zda částečně nebo zcela nahradil či jinak odčinil škodu nebo jinou újmu způsobenou trestným činem nebo zda vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem. Jestliže odsouzený vykonával ochranné léčení před nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo v jeho průběhu, přihlédne soud i k projevenému postoji odsouzeného k výkonu ochranného léčení.

Byla-li žádost odsouzeného o podmíněné propuštění zamítnuta, může ji odsouzený opakovat teprve po uplynutí šesti měsíců od zamítavého rozhodnutí, ledaže by žádost byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula lhůta stanovená v zákoně pro podmíněné propuštění. Při podmíněném propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody mu lze nařídit dohled nebo mu uložit přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti k tomu, aby vedl řádný život. Může se jednat i o zákaz vycestování do zahraničí.

16. Podnět poškozeného k přeměně podmíněného trestu

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 04 Brno

K sp. zn. 1 T 10/2022

Odsouzený: Martin Zlatý, dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Plotní 25, 625 00 Brno

Poškozená: Anna Nováková, dat. nar.: 9. 11. 1960, bytem: Nádražní 22, 684 01 Slavkov u Brna

Podnět poškozeného k přeměně podmíněného trestu

V Brně dne 1. 10. 2022

Dne 20. 9. 2020 mi byl doručen trestní příkaz vydaný samosoudcem Městského soudu v Brně dne 1. 9. 2020 pod č.j. 1 T 10/2020-62, kterým byl obviněný uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže dle ust. § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a odsouzen podle ust. § 205 odst. 3 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců s podmíněným odložením výkonu trestu na zkušební dobu v trvání 3 roků.

Podle § 82 odst. 3 trestního zákoníku byla obviněnému uložena povinnost nahradit všem poškozeným škodu způsobenou trestnou činností. V mém případě se jednalo o částku 32 200,– Kč za odcizené věci a za poškozené dveře.

Od právní moci trestního příkazu již uplynula doba 2 let a odsouzený mi stále nenahradil ani část způsobené škody, i když u soudu tvrdil, že škodu uhradí v nejbližší době. K náhradě škody jsem odsouzeného rovněž písemně vyzval, ale neobdržel jsem žádnou reakci.

S ohledem na uvedené žádám proto soud, aby přeměnil podmíněný trest odnětí svobody na trest nepodmíněný, protože odsouzený neplní uložené podmínky.

Anna Nováková

Poznámka

Podle ust. § 82 odst. 3 trestního zákoníku podmíněně odsouzenému může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v ust. § 48 odst. 4 trestního zákoníku směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou trestným činem způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem. Uložení povinnosti k náhradě škody má zlepšit postavené poškozeného při vymáhání náhrady za způsobenou škodu. Obvykle není odsouzenému uložena konkrétní lhůta k náhradě škody, ale vychází se z toho, že v rámci zkušební doby, kdy má vést řádný život, odsouzený nahradí škodu co nejdříve. V případě, že odsouzený zaviněně nesplní uloženou povinnost, může mu být podmíněný trest přeměněn na nepodmíněný. Poškozený může soud na nesplnění podmínky upozornit a dát tak podnět k přeměně podmíněného trestu odnětí svobody na trest nepodmíněný.

Pokud podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil. V opačném případě, pokud tedy odsouzený nevedl ve zkušební době řádný život, rozhodne soud a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná.

17. Žádost o zahlazení odsouzení

Městský soud v Brně

Polní 39, 608 04 Brno

Odsouzený: Martin Zlatý, dat. nar. 25. 9. 1975, bytem: Plotní 25, 625 00 Brno

Žádost o zahlazení odsouzení

V Brně dne 1. 10. 2022

Rozsudkem Městského soudu v Brně dne 1. 9. 2015 pod č.j. 1 T 10/2015-62 jsem byl uznán vinným ze spáchání úvěrového podvodu podle ust. § 211 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců. Trest odnětí svobody jsem vykonal dne 30. 8. 2017.

Nyní jsem zaměstnán jako skladník u společnosti ABC spol. s r.o., ale byla mi nabídnuta nová pozice pracovníka ostrahy. K této nové pozici je ovšem vyžadován čistý trestní rejstřík.

Od výkonu trestu uplynula doba stanovená ust. § 105 odst. 1 trestního zákoníku, po kterou jsem nepřetržitě vedl řádný živost. S ohledem na uvedené mám za to, že jsou splněny podmínky pro zahlazení odsouzení. Navrhuji, aby Městský soud rozhodl ve smyslu ust. § 105 trestního zákoníku o zahlazení mého shora uvedeného odsouzení.

Martin Zlatý

Poznámka

K rozhodnutí o žádosti o zahlazení odsouzení je příslušný soud, v jehož obvodu má odsouzený v době podání žádosti bydliště.

Ustanovení § 105 odst. 1 trestního zákoníku stanoví lhůty, po jejichž uplynutí může soud rozhodnout o zahlazení odsouzení. Tyto lhůty se různí podle druhu trestu případně podle délky trestu odnětí svobody. (§ 105 odst. 1 zák. č. 40/2009 Sb.). Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně

a) patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,

b) deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,

c) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,

d) tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění,

e) jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za zvlášť závažný zločin.

Pokud měl odsouzený uloženo několik trestů vedle sebe, lze celé odsouzení zahladit až po uplynutí lhůty pro zahlazení trestu, která je nejdelší. Pokud odsouzený požádá před uplynutím uvedené zákonem stanovené lhůty, lze zahladit odsouzení, pokud prokáže po výkonu nebo prominutí trestu svým velmi dobrým chováním, že se napravil.

Odklad výkonu trestu

§ 322 zákona č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád)

(1) Předseda senátu odloží na potřebnou dobu výkon trestu odnětí svobody, jestliže z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení nebo z jiných skutečností vyplývá, že by výkon trestu ohrozil jeho život nebo zdraví.

(2) Požádá-li odsouzený o odklad výkonu trestu odnětí svobody z důvodů uvedených v odstavci 1, avšak předseda senátu má za to, že takové důvody nejsou zřejmě dány, vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu odnětí svobody předložil zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici. Zjistí-li věznice, že zdravotní stav odsouzeného mu neumožňuje podrobit se výkonu trestu odnětí svobody, podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo přerušení.

(3) Výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a na matce pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za jiný trestný čin než za zvlášť závažný zločin, předseda senátu odloží na dobu jednoho roku po porodu.

(4) Výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a matce pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za zvlášť závažný zločin, může předseda senátu odložit na dobu jednoho roku po porodu; zároveň může vyslovit nad odsouzenou dohled, uložit, aby se ve stanovené části doby, na kterou byl výkon trestu odnětí svobody odložen, zdržovala ve stanovené době v určeném obydlí nebo jeho části, uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedla řádný život, nebo, jde-li o odsouzenou ve věku blízkém věku mladistvých, uložit v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé. Při rozhodování podle věty první předseda senátu zohlední nejlepší zájem dítěte, osobu odsouzené, povahu a závažnost činu, za který byla odsouzena, a potřebu účinné ochrany společnosti; za tím účelem si vyžádá zprávu probačního úředníka, ke které bude přiložena zpráva orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

(5) Jestliže bylo podle odstavce 4 rozhodnuto o odložení výkonu trestu odnětí svobody za současného

a) vyslovení dohledu, použijí se na postup při výkonu dohledu přiměřeně § 330a a 350k, ...

Zákoník práce s komentářem

Zákoník práce po novelách

Odměňování zaměstnanců
změny podle nové směrnice EU

EET 2.0 – změny v daních

DPH ve stavebnictví v roce 2026

ZÁKONY 2026

449 Kč

449 Kč

Zákoník práce s komentářem

Zákoník práce po novelách

Odměňování zaměstnancůzměny podle nové směrnice EU

EET 2.0 – změny v daních

DPH ve stavebnictví v roce 2026

ZÁKONY 2026

449 Kč

449 Kč

Odměňování zaměstnanců
změny podle nové směrnice EU