Trestní řád

Úvod

Právní úpravu trestního práva tvoří zejména 2 zákony, a to trestní zákoník a  trestní řád. Nyní platný trestní zákoník nabyl účinnost dne 1. 1.2010 a jeho obsahem je vymezení trestných činů a sankcí ukládaných za trestné činy. Mnohokrát novelizovaný trestní řád z roku 1961 je procesním předpisem a upravuje pravidla trestního řízení. Předmětem trestního práva procesního je úprava postupu orgánů činných v trestním řízení (a jiných osob zúčastněných na trestním řízení) při zjišťování trestných činů a provinění, při rozhodování o nich a při výkonu těchto rozhodnutí i objasnění příčin trestné činnosti a úprava jejich práv a povinností. Uvedené právní předpisy dávají odpovědi na otázky týkající se trestů za trestné činy, výpisu z rejstříku trestů, naplnění znaků různých trestných činů, povinností v  trestním řízení.

JUDr. Jana Drexlerová

_{695. Porušení mlčenlivosti}

Lékař porušil povinnost mlčenlivosti.

Jaký hrozí postih lékaři, který poruší povinnost mlčenlivosti?

Dle ust. § 51 odst. 1 zákona o  zdravotních službách poskytovatel je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v  souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Povinná mlčenlivost se vztahuje na lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky, osoby, které se o chráněných skutečnost dozvěděly v rámci výkonu své činnosti, osoby získávající způsobilost k výkonu povolání zdravotnického nebo jiného odborného pracovníka. Povinnou mlčenlivostí jsou výše uvedené osoby vázány i po skončení výkonu povolání. V případě porušení povinné mlčenlivosti se může lékař dopustit trestného činu neoprávněného nakládání s osobními údaji nebo správního deliktu dle zákona o zdravotních službách.

Dle ust. § 180 odst. 2 trestního zákoníku kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. Lékař se může také porušením mlčenlivosti dopustit přestupku, za který mu může být uložena pokuta až do 1  milionu Kč.

_{696. Výmaz z rejstříku trestů podmíněného odsouzení}

Jak se postupuje při výmazu z rejstříku trestů podmíněného odsouzení?

Pokud se podmíněně odsouzený ve zkušební době podmíněného odsouzení osvědčil a podmínka tedy nebyla přeměněna na nepodmíněný trest, znamená to, že od rozhodnutí soudu o  osvědčení se na odsouzeného hledí, jako by odsouzen nebyl a odsouzení nebude uváděno ve výpisu z rejstříku trestů. Není třeba podávat žádnou zvláštní žádost soudu. Po skončení zkušební doby podmíněného odsouzení soud bude rozhodovat o osvědčení se odsouzeného. Soud si sám vyžádá zprávy o chování odsouzeného ve zkušební době. Soud zejména zjistí, zda odsouzený se nedopustil další trestné činnosti, jak se chová v místě bydliště a pokud byla uložena i například povinnost nahradit škodu, zda škoda byla uhrazena. Jestliže odsouzený v průběhu zkušební doby vedl řádný život, rozhodne soud, že se osvědčil.

Pokud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno žádné rozhodnutí soudu, aniž na tom měl odsouzený vinu, má se za to, že se odsouzený osvědčil. Po právní moci rozhodnutí o osvědčení soud tuto skutečnost oznámí Rejstříku trestů, toto by mělo být v rejstříku trestů zaznamenáno, přičemž by to mělo mít ten následek, že ve výpisu z rejstříku se již toto odsouzení nebude zobrazovat.

_{697. Více různých trestů za trestný čin}

V zákoně je u některých trestných činů psáno, že pachatel bude potrestán odnětím svobody nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

Lze uložit více různých trestů za trestný čin?

Za každý trestný čin lze uložit jeden trest nebo i více trestů vedle sebe. Kombinovat nelze jen některé druhy trestů. V praxi je běžné, že za jeden trestný čin se ukládá více trestů. Dle ust. § 53 trestního zákoníku, stanoví-li trestní zákon za některý trestný čin několik trestů, lze uložit každý tento trest samostatně nebo i více těchto trestů vedle sebe. Vedle trestu, který stanoví trestní zákon za některý trestný čin, lze uložit i jiné tresty uvedené v ust. § 52, což znamená, že lze uložit i jiný další trest kromě toho, který výslovně je uveden v trestním zákoníku u trestného činu.

Nelze uložit domácí vězení vedle odnětí svobody a obecně prospěšných prací, obecně prospěšné práce vedle odnětí svobody, peněžitý trest vedle propadnutí majetku a zákaz pobytu vedle vyhoštění. Naopak tresty domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, vyhoštění a zákaz pobytu lze uložit samostatně, i když trestní zákon na některý trestný čin takový trest nestanoví.

_{698. Zákaz řízení motorových vozidel}

Od kdy běží doba trestu zákazu řízení motorových vozidel?

Zákaz činnosti počíná právní mocí odsuzujícího rozsudku, kterým byl trest uložen. Pokud ale byl ještě před vydáním rozsudku zadržen řidičský průkaz, započítá se doba zadržení do výkonu trestu zákazu činnosti, takže vlastně zákaz začne běžet od zadržení řidičského průkazu. V důsledku uložení této sankce ztrácí řidič řidičské oprávnění a má povinnost odevzdat do pěti pracovních dnů svůj řidičský průkaz obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

V době zákazu řízení motorových vozidel nesmí řidič řídit motorová vozidla, jinak se dopustí trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí.

_{699. Trestný čin neposkytnutí pomoci}

Osoba neposkytla pomoc jiné osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví.

Za jakých podmínek lze spáchat trestný čin neposkytnutí pomoci? Jaký hrozí trest?

Z ust. § 150 odst. 1 trestního zákoníku každému vyplývá obecná povinnost poskytnout potřebnou pomoc osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví, avšak jen může-li tak osoba učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného. Dle uvedeného ustanovení trestního zákoníku, kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. V konkrétním případě je tedy nutné zvažovat, zda osoba mohla poskytnout pomoc bez nebezpečí pro sebe. Nelze tak například trestně postihnout osobu za to, že při dopravní nehodě neposkytla pomoc, když bylo zřejmé, že auto, v kterém je zraněný, hoří a vybuchne a může tak ohrozit pomáhající osobu. Ovšem poskytnutím pomoci je i přivolání záchranné služby, což by měl být schopen učinit každý.

Pojem potřebná pomoc není trestním zákoníkem ani jiným právním předpisem definován.

Dle judikatury je tím míněna taková pomoc, která je nutná k odvrácení nebo snížení nebezpečí smrti nebo újmy na zdraví ohroženého. Jedná se zejména o první pomoc, kterou účinně mohou a jsou schopni poskytnout ti, kdo jsou na dosah ohroženého. Jako poskytnutí potřebné pomoci může být dostačující také přivolání odborné péče.

_{700. Odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody}

Odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, které bylo vykonáno už před 5 lety.

Lze vymazat z rejstříku trestů odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody?

Odsouzený může požádat o tzv. zahlazení odsouzení, což v praxi znamená především skutečnost, že se na něj bude hledět, jako by odsouzen nebyl a  zahlazené odsouzení se již nebude ve výpisu z rejstříku trestů uvádět. O  zahlazení odsouzení rozhoduje soud na žádost odsouzeného. Žádosti lze vyhovět v případě, že odsouzený vedl nepřetržitě po výkonu uloženého trestu řádný život po zákonem stanovenou dobu. Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně

a) patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,

b) deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,

c) pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,

d) tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění,

e) jednoho roku, jde-li o odsouzení k  trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a  jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin.

_{701. Odběr biologického materiálu}

Podezřelý se musí podrobit odběru slin pro DNA.

Je možné toto nařídit?

Je-li k důkazu třeba provést zkoušku krve nebo jiný obdobný úkon, je osoba, o kterou jde, povinna strpět, aby jí lékař nebo odborný zdravotnický pracovník odebral krev nebo u ní provedl jiný potřebný úkon, není-li spojen s nebezpečím pro její zdraví. Odběr biologického materiálu zahrnuje 2 skupiny úkonů, a  to odběr se zásahem do tělesné integrity (odběr krve) a odběr bez zásahu do tělesné integrity (odběr DNA, odběr vzorku vlasů, odběr materiálu zpod nehtů apod.).

Toto rozlišování je důležité zejména proto, že k odběru biologického materiálu v případě zásahu do integrity dotyčné osoby nelze nikoho donutit.

Při odběru biologického materiálu bez nutnosti zásahu do tělesné integrity může být překonán odpor dané osoby, avšak pouze v případě podezřelého nebo obviněného a s vyslovením souhlasu státního zástupce. K odběru slin lze překonat odpor podezřelé nebo obviněné osoby za souhlasu státního zástupce.

_{702. Neposkytnutí pomoci lékařem}

Lékař může spáchat trestný čin neposkytnutí pomoci.

Za jakých podmínek? Jaký mu hrozí trest?

Na zdravotnické pracovníky jako speciální subjekty dopadá kvalifikovaná skutková podstata trestného činu neposkytnutí pomoci dle ust. § 150 odst.  2 trestního zákoníku. Dle tohoto ustanovení se trestného činu neposkytnutí pomoci dopustí ten, kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout. Dané ustanovení se vztahuje především na lékaře, zdravotní sestry, ale dopadá i na jiné osoby za předpokladu, že jim povinnost poskytnutí potřebné pomoci vyplývá z povahy jejich zaměstnání, a to i bez ohledu na vznik eventuálního nebezpečí, které by jim nebo jiným osobám přitom hrozilo.

Neexistence této vyviňovací podmínky (na rozdíl od ust. § 150 odst. 1 trestního zákoníku) vyplývá z povinnosti zdravotnických pracovníků snášet určité riziko povolání. Ale ani tuto povinnost poskytnout pomoc i přes přítomnost nebezpečí pro sebe nelze vnímat absolutně.

Takové případy bude nutno v praxi řešit vždy s přihlédnutím ke konkrétní situaci a podmínkám, ve kterých se lékař nachází.

Pomoc by rovněž měla být poskytována v rozsahu znalostí a zkušeností jednotlivých zdravotnických pracovníků. Nelze tedy trestně stíhat zdravotní sestru za to, že při poskytování pomoci neučinila zákrok, který přesahoval její kvalifikaci a  zkušenosti. Dle ust. § 150 odst. 2 trestního zákoníku může být pachatel potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

_{703. Oznámení trestného činu}

Každý je povinen oznámit trestný čin.

Je to pravda?

Oznamovací povinnost vyplývá obecně pro každou osobu z trestního zákoníku. Trestní zákoník v ust. § 368 odst. 1 vymezuje trestné činy, které musí ten, kdo se o jejich spáchání hodnověrným způsobem dozví, neprodleně oznámit státnímu zástupci či policejnímu orgánu. V případě, že daná osoba oznámení neučiní, dopustí se trestného činu neoznámení trestného činu, to ovšem neplatí, způsobilo by oznámení trestné činu nebezpečí smrti, ublížení na zdraví či trestního stíhání oznamované osobě či její osobě blízké.

Ten, kdo neoznámí spáchání trestného činu ve smyslu ust. § 368 odst. 1 trestního zákoníku, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo pokud stanoví tento zákon za některý z trestných činů, kterých se oznámení týká, trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.

_{704. Povinnost mlčenlivosti}

Lékař v rámci trestního řízení vedeného proti jeho osobě může uvádět skutečnosti, ke kterým má jinak povinnost mlčenlivosti.

Je uvedené tvrzení správné?

Dle ust. § 51 odst. 3 zákona č.  372/2011 Sb., o zdravotních službách se za porušení povinné mlčenlivosti nepovažuje kromě jiného sdělování údajů nebo jiných skutečností poskytovatelem v nezbytném rozsahu pro ochranu vlastních práv v trestním řízení, občanskoprávním řízení, rozhodčím řízení a ve správním řízení nebo sdělování skutečností soudu nebo jinému orgánu, je-li předmětem řízení před soudem nebo jiným orgánem spor mezi poskytovatelem (popřípadě jeho zaměstnancem) a pacientem nebo jinou osobou uplatňující práva na náhradu škody nebo ochranu osobnosti v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb.

V této souvislosti je poskytovatel oprávněn předat soudnímu znalci, znaleckému ústavu, komoře nebo odborníkovi, kterého si zvolí, též kopii zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi za účelem vypracování znaleckého nebo odborného posudku vyžádaného obhajobou, nebo účastníkem v občanském soudním řízení.

_{705. Prohlídka těla}

Osoba je povinna se podrobit prohlídce těla ohledně toho, zda a jakým způsobem byla napadena pachatelem trestného činu.

Je uvedené tvrzení správné?

Dle ust. § 114 trestního řádu se prohlídce těla musí podrobit každý, je-li nezbytně třeba zjistit, zda jsou na jeho těle stopy nebo následky trestného činu. Není-li prohlídka těla prováděna lékařem, může ji provést jen osoba téhož pohlaví.

Pod pojmem „každý“ se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení (podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený), dále svědek, poškozený, popř. jiná osoba.

Řešení č. 695 – 705 zpracovala JUDr. Jana Drexlerová (VI/2014)

K problematice Trestní řád jsme uveřejnili:

• Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), Trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) – Zákony II/2014

• Postavení lékaře v trestním řízení, Korupce z pohledu trestního práva
  – měsíčník PVS 7-8/2014

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky
558 731 125, 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128 (Po – Pá od 9,00 do 15,00 hod.).