Pokud při přechodu tento služební poměr státního zaměstnance bezprostředně navázal na pracovní poměr dosavadního zaměstnance u stejného zaměstnavatele, nedochází k zániku nemocenského pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru, ale má se za to, že účast na nemocenském pojištění trvá bez přerušení.

4.  členy družstva v družstvech, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci. Podmínkami jejich účasti na nemocenském pojištění vedle obecných podmínek jsou výkon pracovní činnosti pro družstvo a neexistence pracovněprávního vztahu k dané pracovní činnosti v družstvu. Účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem započetí výkonu práce pro družstvo a zaniká dnem skončení doby tohoto zaměstnání,

5.  zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. Pro posouzení, zda pracovní činnost na základě dohody o pracovní činnosti podléhá nemocenskému pojištění či nikoliv, je třeba také zkoumat, jako tomu je i v ostatních případech, zda nejde jen o výkon zaměstnání malého rozsahu (viz dále), ve kterém je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu pro účely nemocenského pojištění. Účast na nemocenském pojištění vzniká tomuto zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba zaměstnání. Pro zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce platí specifické podmínky, neboť u něj vzniká účast na nemocenském pojištění, jestliže mu v kalendářním měsíci byl zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč, a to dnem, ve kterém začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem skončení doby tohoto zaměstnání.

6.  pracovníky v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. Účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem započetí výkonu práce a zaniká skončením doby tohoto zaměstnání. Pokud se však jedná o smluvního zaměstnance, u něj pojištění vzniká dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro smluvního zaměstnavatele, a zaniká dnem ukončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele. Přitom smluvním zaměstnancem se rozumí zaměstnanec takového zahraničního zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, jestliže je v České republice činný u tzv. smluvního zaměstnavatele, za kterého se považuje právnická nebo fyzická osoba se sídlem na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci uvedeného zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy těchto smluvních zaměstnanců vypláceny buď přímo smluvním zaměstnavatelem, nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli,

Poznámka:

Pozor je třeba si dát na situaci, kdy zaměstnavatel se sídlem na území ČR vystupuje v roli „zahraničního zaměstnavatele“, neboť nemocenské pojištění zaměstnance zaměstnaného u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, jehož místo výkonu práce je trvale v cizině a který má trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, vzniká dnem zahájení výkonu práce v cizině též v případě, že zaměstnavatel tohoto zaměstnance nedoloží, že tento zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění v cizině. To mu zaniká až dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloženo, že zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém má trvale místo výkonu práce.

7.  soudce, a to ode dne nástupu do funkce a do dne skončení výkonu funkce soudce,

8.  členy zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva. Účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem, od něhož jim náleží odměna za výkon takové funkce vyplácená členům příslušných zastupitelstev a zaniká dnem skončení této funkce nebo zánikem mandátu člena zastupitelstva,

Poznámka:

Pokud dosavadní starosta, místostarosta, primátor nebo náměstek primátora plní úkoly po uplynutí volebního období až do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva nebo vykonává-li dosavadní starosta, místostarosta, primátor nebo náměstek primátora svěřené pravomoci do zvolení nového starosty, místostarosty, primátora nebo náměstka primátora a je mu vyplácena uvedená odměna, trvá mu účast na nemocenském pojištění ještě po dobu, po kterou mu náleží tato odměna. Obdobně to platí pro hejtmana kraje, náměstka hejtmana, primátora hlavního města Prahy a náměstka primátora hlavního města Prahy.

9.  poslance Poslanecké sněmovny a senátory Senátu Parlamentu ČR, kterým účast na nemocenském pojištění vzniká dnem zvolení a zaniká dnem zániku mandátu,

10.     členy vlády, prezidenta, viceprezidenta a členy Nejvyššího kontrolního úřadu, členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členy Rady Energetického regulačního úřadu, členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členy Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančního arbitra, zástupce finančního arbitra, Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv. Účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení doby výkonu funkce,

11.     fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu. Podmínkou je, že tímto vedoucím nebo statutárním orgánem není žádný kolektivní orgán, ale vykonává ji pouze jediná fyzická osoba. Účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem, ve kterém začali vykonávat práci pro zaměstnavatele, tj. fakticky nástupem do funkce a zaniká dnem skončení doby výkonu funkce. Na stejnou úroveň jsou postaveny i fyzické osoby vykonávající veřejnou funkci podle zvláštního zákona, jestliže ji vykonávají mimo pracovní nebo služební poměr, avšak na jejich pracovní vztah se při výkonu této funkce na ně ve stanoveném rozsahu vztahuje zákoník práce a nejde-li o některou z uvedených veřejných funkcí. Účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem, ve kterém začali vykonávat práci pro zaměstnavatele, tj. fakticky nástupem do funkce a zaniká dnem skončení doby výkonu funkce,

12.     dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, kterým účast na nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém začali vykonávat práci (poskytovat pečovatelskou službu), a zaniká dnem skončení doby tohoto zaměstnání s tím, že zde se většinou bude jednat o výkon zaměstnání malého rozsahu, ve kterém je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu pro účely nemocenského pojištění,

13.     osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem, od něhož náleží uvedená odměna pěstouna, stanovená podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí a zaniká jim dnem, od něhož tato odměna nenáleží z jiných důvodů, než je dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa,

14.     odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce. Účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem zařazení do práce a zaniká dnem odvolání z výkonu práce,

15.     osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik. Takovým poměrem se rozumí například i tzv. faktický pracovní poměr, který může vzniknout mj. tím, že do pracovněprávního vztahu vstoupí osoba, která má omezenou způsobilost k uzavírání pracovněprávních vztahů, nebo za zaměstnavatele uzavře smlouvu osoba, která k tomu není oprávněna ani zmocněna, účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem započetí výkonu práce a zaniká dnem ukončení výkonu práce,

16.     společníky a jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditisty komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, a ředitele obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci. Pro splnění podmínek účasti na nemocenském pojištění je třeba, aby byla splněna podmínka neexistence pracovněprávního vztahu na výkon pracovní aktivity a že v souvislosti s výkonem této činnosti plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu a nejsou od této daně osvobozeny, jejichž výše za takovou pracovní činnost činí nejméně částku rozhodného příjmu pro účely nemocenského pojištění. Zejména u společníků je třeba si dát pozor na odlišení odměny za výkon práce od výplat případných záloh na zisk, resp. od rozdělení jednotlivých podílů na celkovém zisku společnosti, který má ve své podstatě charakter kapitálové účasti. Jednoznačným vodítkem pro rozlišení, o jaký druh finančních prostředků jde, je způsob jejich zdanění. Podíl na zisku nemůže být zahrnut do výdajů (nákladů) společnosti na dosažení, zajištění a udržení příjmu, na rozdíl od odměny za výkon práce podléhající dani ze závislé činnosti. Účast na pojištění vzniká dnem, ve kterém začali konat práci pro společnost, a zaniká dnem ukončení výkonu této práce,

17.     prokuristy, pokud se jejich příjem z této jejich činnosti považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů. Účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem, ve kterém fyzická osoba ustanovená prokuristou začala s výkonem činnosti prokuristy, a zaniká dnem skončení doby výkonu činnosti prokuristy,

18.     členy kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nejsou uvedeni v bodech 1 až 10, 20 a 21, u kterých účast na nemocenském pojištění vzniká dnem zahájení výkonu činnosti člena kolektivního orgánu právnické osoby, a zaniká jim dnem skončení doby této činnosti,

19.     likvidátory, kterým účast na nemocenském pojištění vzniká dnem jmenování, a zaniká dnem ukončení výkonu funkce likvidátora,

20.     vedoucí organizačních složek právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku, plní úkoly zaměstnavatele podle tohoto zákona u vedoucích zaměstnanců této právnické osoby, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice. Účast na nemocenském pojištění jim vzniká dnem, ve kterém takový vedoucí organizační složky začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby tohoto zaměstnání,

21.     osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení, u kterých účast na nemocenském pojištění vzniká dnem uvedeným v pověření k obchodnímu vedení a zaniká dnem zrušení tohoto pověření,

22.     fyzické osoby neuvedené výše, které splňují základní podmínky účasti, těm potom účast na nemocenském pojištění vzniká dnem, ve kterém začaly vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání. Z této zásady platí jediná výjimka, která se týká členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, neboť ti účasti na nemocenském pojištění nepodléhají.

Základní podmínkou u všech výše uvedených zaměstnanců je skutečnost, že jim v době zaměstnání a v souvislosti s jejich zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmu podle zvláštního právního předpisu a jedná se o příjmy, které nejsou od této daně osvobozeny.

Nelze rovněž opominout ani skutečnost, že jedna osoba může mít v souběhu i několik různých činností, ve kterých se považuje pro účely nemocenského pojištění za zaměstnance. Každé takové zaměstnání musíme zkoumat samostatně, včetně toho, zda jsou u ní v každém zaměstnání splněny podmínky pro vznik účasti na tomto pojištění. Přitom činnosti, na které se pojištění nevztahuje, na charakteru pojištění zaměstnance nic nemění. Proto například skutečnost, že vedle toho, že je např. zaměstnanec v pracovním poměru také ještě studentem, či osobou samostatně výdělečně činnou nebo důchodcem nemá na jeho nemocenském pojištění zaměstnance žádný vliv. Tyto skutečnosti mohou pouze ovlivnit okruh dalších povinností, které vůči takové osobě nebo vůči orgánům sociálního zabezpečení při jejím zaměstnávání má zaměstnavatel, ale neovlivňují posouzení otázky, zda je či není účastna nemocenského pojištění a tím i zaměstnancem pro účely sociálního pojištění. Přitom je však třeba důsledně rozlišit, zda jde skutečně o jiný právní vztah, nebo jen o různé činnosti v rámci jednoho právního vztahu, např. pokud člen družstva vykonává pro družstvo různé činnosti, je stále jedním členem družstva stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru, který má v pracovní smlouvě vymezen několik různých pracovních činností.

Zmíněnou zásadu však nemůžeme posuzovat zcela dogmaticky, neboť z ní platí dvě výjimky, a to u společníka společnosti s ručením omezeným, který je současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, neboť ten je pojištěn z obou těchto činností jen jednou. Druhou výjimkou je člen zastupitelstva územního samosprávného celku, zastupitelstva městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst nebo hlavního města Prahy vykonává souběžně více funkcí pro tentýž územní samosprávný celek, za které je odměňován, je z nich pojištěn jen jednou. Totéž platí obdobně pro osobu, která je členem více kolektivních orgánů územního samosprávného celku nebo orgánů zřízených jeho orgány.

3. Základní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění

K základním podmínkám účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění patří, že výše uvedení zaměstnanci:

-     vykonávají zaměstnání na území ČR, za což se považuje i přechodný výkon práce mimo území ČR, je-li místo výkonu práce trvale v ČR, nebo sice v cizině, ale pro zaměstnavatele se sídlem na území ČR, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území ČR nebo jiného členského státu Evropské unie a

-     sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění.

Pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění se tedy nezkoumá, jak jejich zaměstnání trvalo dlouho, ale jen zda v něm splňují podmínku místa výkonu práce, zda u nich sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň částku rozhodného příjmu, popřípadě zda jejich započitatelný příjem dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu, a pokud tyto podmínky splňují, jsou účastni nemocenského pojištění.

Za rozhodný příjem je považována částka, která již od roku 2012 činí 2 500 Kč. U zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce je rozhodným příjmem pro účast na nemocenském pojištění částka, která je vyšší než 10 000 Kč.

Poznámka:

Výše rozhodného příjmu se stanoví jako jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (tj. desetina průměrné mzdy), a to po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů. Z údajů upravených ve vyhlášce MPSV č. 244/­2015 Sb., vyplývá, že průměrná mzda pro rok 2016 činí 27 006 Kč, jedna desetina činí 2 700,60 Kč, a to je po stanoveném zaokrouhlení stále 2 500 Kč. Z toho, co bylo řečeno, vyplývá, že ke zvýšení částky rozhodného příjmu dojde teprve tehdy, až průměrná mzda pro účely sociálního zabezpečení dosáhne minimálně částky 30 000 Kč. K tomu by mohlo dojít tak za tři až pět let.

Pokud se jedná o zaměstnání, ve kterém jsou splněny podmínky účasti na nemocenském pojištění, avšak s výjimkou podmínky sjednání rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, protože byla sjednaná částka započitatelného příjmu, která je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec, považujeme je za zaměstnání malého rozsahu.

Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu (2 500 Kč). Účast mu vzniká rovněž tehdy, když v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele vykonával více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu. V takovém případě mu však účast nevzniká za celý kalendářní měsíc, ale nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Přitom se za téhož zaměstnavatele považuje i právní nástupce zaměstnavatele.

Poznámka:

Obdobně platí pro zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, že je účasten nemocenského pojištění rovněž tehdy, když u téhož zaměstnavatele vykonával v kalendářním měsíci více dohod o provedení práce, a přitom úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod v kalendářním měsíci dosáhl aspoň rozhodnou částku příjmu. To je u dohod o provedení práce příjmu vyššího než 10 000 Kč. Přitom je účasten nemocenského pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Pro úplnost je třeba dodat, že za zaměstnání u téhož zaměstnavatele se i zde považuje též zaměstnání u právního nástupce zaměstnavatele.

Za zaměstnance se považují též fyzické osoby, kterým ze zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění a důchodovém pojištění byly dodatečně zúčtovány příjmy započitatelné do vyměřovacího základu, a to ještě i po skončení tohoto zaměstnání. Nezakládá se tím fyzické osobě nová účast na nemocenském pojištění, ale znamená to, že každá taková osoba, které jsou následně po skončení pojištěného zaměstnání vyplaceny v souvislosti s tímto zaměstnáním jakékoliv započitatelné příjmy, např. odměny, podíly na hospodářských výsledcích nebo jakékoliv doplatky jiných započitatelných příjmů, má povinnost z těchto příjmů zaplatit pojistné. Ve svých důsledcích dopadá tato povinnost pochopitelně i na zaměstnavatele. Pokud se jednalo o zaměstnání malého rozsahu, nebo o dohodu o provedení práce, tak se takovýto příjem zúčtovaný až po ukončení tohoto zaměstnání, považuje za příjem zúčtovaný v posledním kalendářním měsíci výkonu těchto činností.

Naproti tomu jsou i zaměstnanci, kteří vykonávající zaměstnání v ČR, avšak jsou z nemocenského pojištění vyňati. Týká se to těch, kteří vykonávají činnosti pro zaměstnavatele požívajícího diplomatických výsad a imunit, pokud jsou účastni pojištění v jiném státě, nebo pro mezinárodní organizaci, pokud jsou účastni nemocenského pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace a písemně prohlásí, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z pojištění v ČR.

Poznámka:

Považuji za vhodné upozornit na skutečnost, že zaměstnavatel, který umožní výkon nelegální práce osobám, které nejsou občany České republiky nebo občany Evropské unie a zaměstná je v České republice bez platného oprávnění k pobytu na území České republiky, tak přestože jsou tyto osoby vyňaty z nemocenského pojištění, přesto tento zaměstnavatel, jestliže mu byla pravomocně uložena pokuta za tento správní delikt, je povinen uhradit:

-     cizinci, který vykonal práci, dlužnou odměnu,

-     částku rovnající se součtu částek odpovídajících výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále a pojistného na sociální zabezpečení včetně penále, které by jinak byl povinen odvést, a

-     náklady související s doručením dlužné odměny cizinci, a to i do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt.

4. Účast OSVČ na nemocenském pojištění

Kromě zaměstnanců mohou být účastny nemocenského pojištění ještě také osoby samostatně výdělečně činné. Osobou samostatně výdělečně činnou se pro účely nemocenského pojištění rozumí fyzická osoba považovaná za osobou samostatně výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu. Podle zákona o důchodovém pojištění se posuzuje také jaká činnost je považována za samostatnou výdělečnou činnost a co se považuje za spolupráci při výkonu samostatné výdělečné činnosti. Podmínky účasti osob samostatně výdělečně činných na nemocenském pojištění, jsou relativně jednoduché. Taková osoba je účastna nemocenského pojištění, jestliže vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území ČR anebo sice mimo její území, avšak na základě oprávnění vyplývajících z právních předpisů ČR, a podala přihlášku k účasti na tomto pojištění na předepsaném tiskopisu. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná vykonává souběžně několik samostatných výdělečných činností, platí i v nemocenském pojištění stejná zásada, která pro ni platí i v důchodovém pojištění, a to, že je z nich pojištěna jen jednou.

Poznámka:

Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely důchodového a tím i nemocenského pojištění považuje osoba, která ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost tím, že

a) podniká v zemědělství a je při provozu zemědělské výroby evidována podle zvláštního zákona,

b) provozuje živnost na základě oprávnění podle zvláštního zá­kona,

c) vykonává činnost společníka veřejné ob­chod­ní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti,

d) vykonává umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmu fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně,

e) vykonává výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů jinou činnost, která není uvedena v písm. a) až d), a vykonává činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku; podmínkou zde je, že tyto činnosti jsou konány mimo vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, a jde-li o činnost mandatáře, též to, že mandátní smlouva nebyla uzavřena v rámci jiné samostatné výdělečné činnosti. Za výkon jiné činnosti konané výdělečně na základě oprávnění podle zvláštních předpisů se vždy považuje činnost znalců, tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů, zprostředkovatelů kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce podle zvláštních právních předpisů a insolvenčního správce, popřípadě dalšího správce,

f) vykonává vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmu činnosti neuvedené v písmenech a) až e) s tím, že za výkon těchto činností se však nepovažuje pronájem nemovitostí (jejich částí) a movitých věcí.

Ve všech uvedených případech je podmínkou, že příjmy dosažené výkonem činností uvedených v písmenech a) až f) se považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti.

Účast na nemocenském pojištění vzniká dnem, který uvedla v přihlášce k účasti na tomto pojištění. Nemůže však vzniknout dříve než dnem podání. Z toho vyplývá, že zpětně se k nemocenskému pojištění přihlásit nemůže.

Nemocenské pojištění osobě samostatně výdělečně činné zaniká:

-     dnem, který tato osoba uvedla v odhlášce z tohoto pojištění s tím, že se však může odhlásit nejdříve dnem podání této odhlášky,

-     dnem skončení samostatné výdělečné činnosti,

-     dnem zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

-     dnem, od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti,

-     prvním dnem kalendářního měsíce, za který tato osoba nezaplatila pojistné na nemocenské pojištění ve stanovené lhůtě, nebo je sice zaplatila v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, nebo

-     dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence.

O tom, zda se osoba samostatně výdělečně činná hodlá přihlásit k účasti na nemocenském pojištění, by se tato osoba měla rozhodnout včas, protože v případě, že toto rozhodnutí ponechá až na dobu, kdy u ní dojde k nějaké sociální události, může být již pozdě, protože nebude splňovat podmínku tzv. čekací doby pro nárok na výplatu příslušné dávky.

Poznámka:

Podmínkou nároku na nemocenské u osoby samostatně výdělečně činné, je vedle obecných podmínek dále ještě účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo dni, od něhož je nařízena karanténa. A podmínkou nároku na peněžitou pomoc v mateřství je kromě splnění obecných podmínek účasti na pojištění rovněž účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných po dobu alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby stanovené pro tuto dávku.

Závěr

Posouzení toho, zda příslušná činnost zakládá účast na nemocenském pojištění či nikoli vlastně není zas až tak složitá, byť ji právní předpisy složitě popisují. Stačí totiž posoudit charakter příjmů, kterých příslušná osoba dosahuje pro účely placení daní. A je přitom vcelku nerozhodné, z jakého právního vztahu tyto příjmy plynou. Jedná-li se o příjem zdaněný daní ze závislé činnosti, jde o zaměstnance. Pak závisí již jen na tom, v jaké výši je příjem sjednán nebo dosahován, tj. zda činí alespoň částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění ve výši 2 500 Kč měsíčně, resp. zda je u dohod o provedení práce vyšší než 10 000 Kč za kalendářní měsíc. A jedná-li se o příjem ze samostatné výdělečné činnosti, tam bývá největším kamenem úrazu skutečnost, že nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných je dobrovolné a tato osoba se k němu musí nejprve přihlásit na předepsaném tiskopisu a platit pojistné na toto pojištění. Samotné placení záloh na důchodové pojištění účast na nemocenském pojištění nezajistí.

JUDr. Tomáš Hejkal