Účetní zásady a vnitropodnikové směrnice

Účetní zásady a vnitropodnikové směrnice

1. Zásady dle zákona o účetnictví

2. Vybrané účetní metody dle vyhlášky

Účetní metody patří k důležitým prvkům, které musí každá účetní jednotka dodržovat. Těmto metodám musí každá účetní jednotka věnovat pozornost a blíže specifikovat ve vnitropodnikových směrnicích. Účetní jednotky nesmí měnit účetní metody v průběhu účetního období a postupují v souladu s předpisy upravujícími účetnictví platné k prvnímu dni účetního období. Vysvětlíme Vám hlavní zásady, principy a pravidla, které se vyskytují v zákoně o účetnictví a účetním metodám uvedeným ve Vyhlášce.

V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat hlavním zásadám, principům a pravidlům, které se vyskytují v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví). Navážeme vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška), ve které jsou uvedeny a specifikovány jednotlivé účetní metody. Pokusíme se upozornit na nejdůležitější odkazy s povinností vypracovat vnitropodnikové směrnice, podle kterých by se měla účetní jednotka řídit.

1. Zásady dle zákona o účetnictví

V odborné literatuře se lze setkat s nejednotným výčtem. Ani námi uvedený soupis hlavních zásad, principů a pravidel (dále jen zásady) si neklade za cíl jednoznačně a zcela vyčerpávajícím způsobem všechny vyjmenovat (popřípadě stanovit, které jsou prioritní). Nicméně se domníváme, že přehled uvedených zásad, principů a pravidel bychom měli mít neustále v patrnosti při každodenní práci.

Zásada účetní jednotky

§ 1 odst. 2 zákona o účetnictví

Zákon o účetnictví se vztahuje na účetní jednotky, které vymezuje ustanovení § 1 odst. 2 zákona o účetnictví. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku nebo ode dne zahájení činnosti až do dne svého zániku nebo do dne ukončení činnosti na území České republiky.

Zásada věcné a časové souvislosti (akruální princip)

§ 3 odst. 1 zákona o účetnictví

Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Pokud není možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami. O veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

Pro zajištění této zásady jsou používány účetní metody:

- časové rozlišení,

- dohadné položky,

- rezervy,

- odpisy.

Zásada periodicity zjišťování výsledku hospodaření

§ 3 odst. 2 a 3 zákona o účetnictví

Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li v zákonu o účetnictví stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem, nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců.

Zásada komplexnosti účetní jednotky (jedno účetnictví)

§ 4 odst. 9 zákona o účetnictví

Účetní jednotky jsou povinny vést jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek.

Zásada dodržování metod účetnictví (stálost metod)

§ 4 odst. 15 zákona o účetnictví

Účetní jednotky jsou povinny v příslušném účetním období použít účetní metody ve znění platném na jeho počátku. Znamená to tedy, že účetní jednotky nesmí měnit účetní metody v průběhu účetního období a postupují v souladu s předpisy upravujícími účetnictví platné k prvnímu dni účetního období. Jde o podstatnou informaci, kterou je třeba dodržovat i v případech mimořádných situací, například při změně informačního systému v průběhu účetního období, což v praxi bývá značně složité a někdy až přímo nemožné. Na toto by měly účetní jednotky pamatovat při plánování změn či implementací nových softwarů.

Zásada věrného a poctivého obrazu účetnictví

§ 7 odst. 1, 2 zákona o účetnictví

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (uživatel), činit ekonomická rozhodnutí.

Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti.

Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností výše uvedenými, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.

Zásada nepřetržité doby trvání účetní jednotky

§ 7 odst. 3 zákona o účetnictví

Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít účetní metody způsobem tomu odpovídajícím, přičemž informaci o použitém způsobu jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

Srovnatelnost

§ 7 odst. 4 zákona o účetnictví

Uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období nesmí účetní jednotky změnit v následujícím účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

Zákaz kompenzace

§ 7 odst. 6 zákona o účetnictví

Účetní jednotky jsou povinny účtovat o aktivech a pasivech, jakož i o finančních prostředcích státního rozpočtu a finančních prostředcích rozpočtů územních samosprávných celků, nákladech a výnosech v účetních knihách a zobrazovat je v účetní závěrce samostatně bez jejich vzájemného zúčtování. Účetní jednotky mohou provádět vzájemné zúčtování jen v případech upravených účetními metodami a jsou-li zúčtovávané částky, ve výši ocenění neupraveném o položky podle § 26 odst. 3 zákona o účetnictví (jedná se o rezervy, opravné položky a odpisy majetku), uvedeny v příloze v účetní závěrce.

Správnost

§ 8 odst. 2 zákona o účetnictví

Účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje zákonu o účetnictví a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.

Úplnost

§ 8 odst. 3 zákona o účetnictví

Účetnictví účetní jednotky je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny účetní případy, které v něm měla zaúčtovat, a nejpozději do konce tohoto období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku, popřípadě i konsolidovanou účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu, popřípadě i konsolidovanou výroční zprávu, zveřejnila informace a má o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané.

Průkaznost

§ 8 odst. 4 zákona o účetnictví

Účetnictví účetní jednotky je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné a účetní jednotka provedla inventarizaci.

Srozumitelnost

§ 8 odst. 5 zákona o účetnictví

Účetnictví účetní jednotky je srozumitelné, jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit:

a) obsah účetních případů alespoň s použitím účetních metod uvedených v § 4 odst. 8 zákona o účetnictví,

b) obsah účetních záznamů s použitím nástrojů uvedených v § 4 odst. 10 zákona o účetnictví,

c) vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy v případech uvedených v § 33 odst. 5 zákona o účetnictví.

Zásada informace v účetní závěrce

§ 19 odst. 2 zákona o účetnictví

Účetní jednotky jsou povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne. Platí to obdobně i pro všechny účetní záznamy, které se sestavují k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

Bilanční kontinuita

§ 19 odst. 4 zákona o účetnictví

Účetní jednotky sestavují rozvahu tak, aby počáteční zůstatky účtů, které obsahuje rozvaha, (rozvahové účty), jimiž se otevírá účetní období, navazovaly na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto ustanovení platí i pro podrozvahové účty.

Události k rozvahovému dni

§ 19 odst. 5 zákona o účetnictví

V účetnictví běžného účetního období musí být k rozvahovému dni zohledněn dopad událostí, které nastaly do konce rozvahového dne, i když se informace o těchto událostech staly účetní jednotce známými až mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky.

Věcná významnost (materiální zásada)

§ 19 odst. 5 zákona o účetnictví

Zásada následné události po rozvahovém dni

§ 19 odst. 6 zákona o účetnictví

V případě významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, jsou důsledky těchto událostí popsány a jejich ekonomické dopady kvantifikovány v příloze v účetní závěrce.

Významnost

§ 19 odst. 7 zákona o účetnictví

Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za spolehlivou, jestliže splňuje požadavek § 7 odst. 1 zákona o účetnictví a je-li úplná a včasná. Informace je včasná, je-li získána ve správném čase z hlediska její významnosti a nákladů na její získání, pokud tyto náklady nepřevýší přínosy plynoucí z této informace. Informace je srovnatelná, jestliže splňuje požadavky stanovené v § 7 odst. 3 až 5 zákona o účetnictví. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.

Členění majetku a závazků

§ 19 odst. 8 zákona o účetnictví

Pro účely zákona o účetnictví se majetek a závazky člení na dlouhodobé a krátkodobé. Dlouhodobým se rozumí takový majetek a závazky, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu je delší než 1 rok, ostatní majetek a závazky jsou považovány za krátkodobé. Pro účely vykazování v účetní závěrce se aktiva mohou členit na stálá a oběžná. Pokud s ohledem na charakter majetku a závazků objektivně nelze použít uvedená hlediska členění, je rozhodující záměr účetní jednotky projevený při jejich pořízení.

Oceňování majetku a závazků

§ 25 zákona o účetnictví

Z jednotlivých složek majetku a závazků se oceňují:

a) hmotný majetek kromě zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,

b) hmotný majetek kromě zásob vytvořený vlastní činností vlastními náklady,

c) zásoby, s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností pořizovacími cenami,

d) zásoby vytvořené vlastní činností vlastními náklady,

e) peněžní prostředky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami,

f) podíly, cenné papíry a deriváty pořizovacími cenami,

g) pohledávky při vzniku jmenovitou hodnotou; při nabytí za úplatu nebo vkladem pořizovací cenou; závazky jmenovitou hodnotou,

h) nehmotný majetek kromě pohledávek, s výjimkou nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností pořizovacími cenami,

i) nehmotný majetek kromě pohledávek vytvořený vlastní činností vlastními náklady,

j) příchovky zvířat vlastními náklady,

k) kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, ve výši 1 Kč,

l) majetek v případech bezúplatného nabytí, s výjimkou majetku uvedeného pod písmenem e), anebo majetek v případech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoření vlastní činností nelze zjistit, a ostatní majetek, který není uveden pod písmeny a) až k), reprodukční pořizovací cenou.

Pro účely zákon o účetnictví se rozlišuje:

- pořizovací cena,

- reprodukční pořizovací cena,

- ocenění vlastními náklady a

- oceňování reálnou hodnotou.

Jak lze dohledat, zákon o účetnictví definuje, že pro jeho účely se rozumí:

a) pořizovací cenou – cenu, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související,

b) reprodukční pořizovací cenou – cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje,

c) vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností – přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo k jiné činnosti (poznámka: do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností),

d) vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a u nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností – přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami (poznámka: do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností),

e) reálnou hodnotou může být:

- tržní hodnota, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,

- hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,

- ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu. Metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,

- ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle předchozích odrážek.

Pokud bychom měli blíže charakterizovat reálnou hodnotu, je třeba uvést, že z jednotlivých složek majetku a závazků k okamžiku ocenění, tzn. ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, se reálnou hodnotou oceňují:

a) cenné papíry, s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů představujících účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem a cenných papírů emitovaných účetní jednotkou,

b) deriváty,

c) technické rezervy u účetních jednotek, které provozují činnost pojištění nebo zajištění, kromě veřejného zdravotního pojištění,

d) majetek a závazky v případech, kdy ocenění reálnou hodnotou ukládá zvláštní právní předpis,

e) ty části majetku a závazků, které jsou zajištěny deriváty a v rámci systému zajištění v reálných hodnotách se považují za zajištěnou položku,

f) pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování,

g) povinnosti vrátit cenné papíry, které účetní jednotka zcizila a do okamžiku ocenění je nezískala zpět,

h) u vybraných účetních jednotek majetek určený k prodeji s výjimkou zásob.

Poznámka

Výše uvedený majetek lze ocenit reálnou hodnotou i častěji než ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje.

Další důležitou skutečností, v rámci popisované problematiky je, ocenění majetku a závazků vyjádřených v cizí měně. Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítává účetní jednotky na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou, a to k okamžiku ocenění:

a) uskutečnění účetního případu nebo

b) ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje.

V případě pohledávek a závazků, podílů na obchodních korporacích, práv z cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů a derivátů, cenin, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně, a cizích měn, jsou účetní jednotky povinny použít současně i cizí měnu. Tato povinnost platí i u opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, jsou vyjádřeny v cizí měně.

Informační systémy nebo účetní softwary obvykle umí pracovat u vybraných položek s měnou jak českou, tak i cizí. Některé produkty nabízející možnost předdefinování nejrůznějších podrobných údajů, podle kterých lze potom třídit, vyhledávat i součtovat zaúčtované skutečnosti. U některých softwarů se každodenně zadávají kurzy platné pro daný den (pokud účetní jednotka používá denní kurzy) a při pořizování účetních záznamů se automaticky nastavuje kurz dne uskutečnění účetního případu. V těchto případech je třeba dbát zásad stanovených účetní jednotkou ve vnitropodnikové směrnici, aby nedošlo k porušení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví bezmyšlenkovitým potvrzením přednastaveného kurzu.

Vyhláška umožňuje použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurz. Ten si účetní jednotka stanoví vnitřním předpisem. V takovémto případě účetní jednotka použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán.

Zásada opatrnosti

§ 25 odst. 3 (§ 25 odst. 2 a § 26) zákona o účetnictví

Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

Pokud se při inventarizaci zásob zjistí, že jejich prodejní cena snížená o náklady spojené s prodejem je nižší, než cena použitá pro jejich ocenění v účetnictví, zásoby se ocení v účetnictví a v účetní závěrce touto nižší cenou.

Pokud se při inventarizaci zjistí, že hodnota závazků je vyšší, popřípadě i nižší než jejich výše v účetnictví, uvedou se závazky v účetnictví a v účetní závěrce v tomto zjištěném ocenění.

Ustanovení o oceňování podle § 25 odst. 3 zákona o účetnictví vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku. Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů. Opravnými položkami se vyjadřuje přechodné snížení hodnoty majetku; odpisy majetku vyjadřují trvalé snížení jeho hodnoty.

2. Vybrané účetní metody dle vyhlášky

Vyhláška uvádí účetní metody v části čtvrté, počínaje § 47. Vybrané účetní metody se pokusíme charakterizovat a blíže popsat z různých pohledů. A to nejen z pohledu daného ustanovení Vyhlášky, ale i z pohledu širšího, tzn. povinnosti vyplývající z ostatních norem a předpisů. U těch účetních metod kde je to aktuální, se pokusíme naznačit či upozornit na oblasti, které by měla účetní jednotka blíže specifikovat ve své vnitropodnikové směrnici (samozřejmě, pokud se jí daná problematika týká). Pokud je účetní metoda takto stanovena ve vnitropodnikové směrnici, účetní jednotka podle ní již dále postupuje.

2.1 Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících

Vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je uvedeno ve Vyhlášce v § 47. Vyhláška stanoví, které náklady jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení, s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku, kdy je majetek uvedený do stavu způsobilého k užívání. V případě:

- Dlouhodobého nehmotného majetku – se tak stává v okamžiku, kdy pořizovaný majetek je uvedený do takového stavu, kdy došlo k dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení;

- Dlouhodobého hmotného majetku – se tak stává v okamžiku, kdy pořizované věci jsou uvedeny do takového stavu, kdy došlo k dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených pro užívání (způsobilost k provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení. Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.

Obecně se dá říci, že náklady, které zahrnujeme do pořizovací ceny dlouhodobých aktiv, jsou všechny ekonomicky nutné k tomu, aby bylo aktivum způsobilé přinášet užitek.

Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení s ohledem na výše uvedené skutečnosti, je cena, za kterou byl majetek pořízen a zejména (nejedná se tedy o taxativní výčet!) náklady na:

a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,

b) úroky, zejména z úvěru, pokud tak účetní jednotka rozhodne (Poznámka: toto rozhodnutí by mělo být uvedeno ve vnitropodnikové směrnici),

c) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,

d) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,

e) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,

f) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,

g) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi, nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i náhrady za předčasně smýcený porost v souvislosti s výstavbou,

h) úhradu podílu na:

1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,

2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,

3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,

i) úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků,

j) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání. Vzniknou-li při zkouškách použitelné výrobky nebo výkony, jsou výnosy z těchto výrobků nebo výkonů součástí provozních výnosů a náklady na ně (bez odpisů) součástí provozních nákladů. Zkouškami nejsou záběh a osvojení, které jako počáteční vícenáklady zahajované výroby jsou součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání,

k) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování. Pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.

Jak již bylo zdůrazněno, nejde o taxativní výčet. Při posuzování konkrétního výdaje je nezbytné vycházet z obecného předpokladu, tzn., zda jde o ekonomicky nutný náklad k tomu, aby bylo aktivum způsobilé přinášet užitek.

Vedlejší pořizovací náklady zahrnujeme do pořizovací ceny dlouhodobého majetku až do okamžiku uvedení aktiva do provozu, většinou na základě předávacího protokolu. V této souvislosti je také třeba upozornit na problém některých prvků (částí či součástí), které jsou součástí stavby (například umělecká díla, výtahy apod.) a naopak prvky, které součástí stavby nejsou (například vybavení kotelen apod.).

Pokud jsme si naznačili, co do pořizovací ceny patří, uveďme si i ty výdaje, které do pořizovací ceny zahrnovat nelze. I v tomto případě jde o příkladný výčet. Vyhláška v § 47 odst. 2 uvádí, že součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou:

a) opravy a údržba,

b) náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předcházejícího stavu,

c) kursové rozdíly,

d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,

e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba,

f) náklady na zaškolení pracovníků,

g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,

h) náklady na biologickou rekultivaci,

i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání.

Pokud jsme se zmínili o opravě a údržbě, je nutné si říci, že opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady.

Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku a odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení (jde o úpravy, které zvyšují jeho užitkovou hodnotu – zvýšení kapacity, zvýšení přesnosti, vyšší úspornosti apod.), k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka. V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny.

Naopak ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se sníží o dotaci na pořízení majetku a o dotaci na úhradu úroků zahrnovaných do ocenění majetku, s výjimkou povolenek na emise a preferenčních limitů bezúplatně nabytých prvním provozovatelem nebo držitelem.

Další otázky, které se v praxi vyskytují, jsou problematiky směn (či výměn). Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, pokud byly ceny ve smlouvě sjednány.

V rámci vnitropodnikové směrnice by účetní jednotka měla stanovit (v případě, kdy se jí to týká):

- rozhodnutí, zda jsou (nejsou) dlouhodobým nehmotným majetkem technické audity a energetické audity, lesní hospodářské plány a plány povodí (Vyhláška § 6 odst. 9),

- výši ocenění samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok (Vyhláška § 7 odst. 3 písm. b),

- výši ocenění dospělých zvířat a jejich skupin s dobou použitelnosti delší než jeden rok (Vyhláška § 7 odst. 5),

- zda jsou součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení úroky z úvěru (Vyhláška § 47 odst. 1 písm. b).

^{^[1]}) U stejného druhu zásob a cenných papírů se za způsob ocenění považuje i ocenění cenou, která vyplyne z ocenění jejich úbytků cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem, kdy první cena pro ocenění přírůstku majetku se použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku. (metoda FIFO – „První do skladu, první ze skladu“).

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Vyprodáno

152,00 Kč

Zákon o daních z příjmůs komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025vyplněné vzory