Účetní závěrka
   vybraných účetních jednotek

Vzhledem k blížícímu se termínu účetních závěrek se zaměříme na shrnutí problematiky účetní závěrky u vybraných účetních jednotek, které účtují v souladu s vyhláškou č. 410/­2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“). Jedná se o účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí, příspěvkovými organizacemi, státními fondy podle rozpočtových pravidel a organizačními složkami státu.

Prováděcí vyhláška nebyla v roce 2025 dosud nijak novelizována a novelizovány nebyly ani České účetní standardy pro vybrané účetní jednotky.

Novelizován byl zákon č. 563/­1991 Sb., o účetnictví,

ve znění pozdějších předpisů, a to zákonem č. 316/­2025 Sb., kterým se mění zákon č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/­2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/­2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny.

Z důvodové zprávy vyplývá, že v roce 2022 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/­2464 ze dne 14. prosince, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/­2014, směrnice 2004/­109/­ES, směrnice 2006/­43/­ES a směrnice 2013/­34/­EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Směrnice 2022/­2464 zavádí zejména:

-    povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti pro některé účetní jednotky a pro podniky ze třetích zemí,

-    požadavky na obsah zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti,

-    požadavky na standardizaci a

-    požadavky na formát a zveřejnění zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti.

Většina z těchto požadavků byla implementována do zákona o účetnictví prostřednictvím zákona č. 349/­2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

V případě vzniku povinnosti vyhotovit zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti byla implementována pouze „první fáze“, tj. povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti:

-    velkou účetní jednotkou, která je obchodní korporací s průměrným počtem zaměstnanců vyšším než 500 a je současně subjektem veřejného zájmu, a

-    účetní jednotkou, která je obchodní společností, je subjektem veřejného zájmu a současně je konsolidující účetní jednotkou (mateřským podnikem) velké skupiny účetních jednotek, jejíž průměrný počet zaměstnanců je vyšší než 500.

Předkládaným zákonem dochází k implementaci dalších fází:

•    „Druhá fáze“: povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti poprvé za účetní období 2025. Tato povinnost se týká všech velkých účetních jednotek (obchodních společností) a všech konsolidujících účetních jednotek (mateřských společností) velké skupiny účetních jednotek.

•    „Třetí fáze“: povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti poprvé za účetní období 2026. Tato povinnost se týká:

-    malých a středních účetních jednotek (obchodních společností), které jsou emitenty investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropské regulovaném trhu,

-    velkých účetních jednotek, které jsou malými a nepříliš složitými institucemi nebo kaptivními pojišťovnami a kaptivními zajišťovnami.

•    „Čtvrtá fáze“: povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti poprvé za účetní období 2028. Tato povinnost se týká některých podniků ze třetích zemí při splnění podmínek stanovených zákonem.

V souvislosti se zavedením povinnosti pro malé a střední účetní jednotky, které jsou emitenty investičních cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu, je nezbytné implementovat i požadavky na zprávu o udržitelnosti těchto účetních jednotek týkající se:

-   obsahu zprávy o udržitelnosti a možnosti použít zjednodušených standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, které budou vydány formou nařízení v přenesené působnosti Komise,

-   možnosti odložení vzniku povinnosti vyhotovit zprávu o udržitelnosti o 2 roky, a to na základě rozhodnutí samotné účetní jednotky.

Dalšími opatřeními, která je nezbytné implementovat, jsou:

-    povinnost zveřejnit zprávu o udržitelnosti nebo konsolidovanou zprávu o udržitelnosti osob ze třetích zemí, a to prostřednictvím konsolidované účetní jednotky (dceřiného podniku) nebo pobočky nacházejících se na území Evropské unie, nebo povinnost tuto zprávu vyhotovit a

-    požadavky na obsah zprávy o udržitelnosti nebo konsolidované zprávy o udržitelnosti osob ze třetích zemí a použití standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti, které budou vydány formou nařízení v přenesené pravomoci Komise.

Navrhovaná úprava je minimalistickou transpozicí, v rámci níž nejsou navrženy žádné další úpravy zákona nad rámec požadavků vyplývajících z příslušné směrnice.

V roce 2023 byla přijata další novela směrnice 2013/­34/­EU týkající se změny peněžních hodnot kategorizačních kritérií. Prostřednictvím této směrnice dochází ke zvýšení peněžních kategorizačních kritérií, od kterých se odvíjí například:

-    některé povinnosti na vykazování informací v příloze v účetní závěrce,

-    vznik povinnosti sestavit konsolidovanou účetní závěrku,

-    povinnost vyhotovit některé účetní zprávy jako např. výše zmiňovanou zprávu o udržitelnosti, nebo

-    vznik povinného auditu.

Vzhledem k významné inflaci v letech 2021 a 2022 byla za účelem zohlednění jejího vlivu přezkoumána peněžní kritéria pro určení kategorie účetní jednotky nebo skupiny účetních jednotek. Tato peněžní kritéria byla proto navýšena zhruba o 25 %, což reflektuje kumulovanou inflaci v Evropské unii v období od 1. ledna 2013 do 31. března 2023.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že novela zákona o účetnictví, která byla poměrně významná, se ale vybraných účetních jednotek přímo nedotýká. Nicméně jedná se o významné změny v účetních předpisech. Změny nastaly zejména v kategorizaci účetních jednotek a v povinnosti auditu účetních jednotek.

ÚČETNÍ JEDNOTKY SESTAVUJÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKU v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu. Jak již vyplývá ze samotného pojmu, sestavení účetní závěrky ve zkráceném rozsahu znamená menší rozsah poskytovaných údajů, resp. větší agregaci takto poskytovaných údajů. Účetní závěrku ve zkráceném rozsahu nicméně vybrané účetní jednotky nesestavují, prováděcí vyhláška takovýto postup a možnost vůbec neupravuje. Pro úplnost ale doplňme, že v souladu s § 18 odst. 4 zákona o účetnictví (zákon č. 563/­1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, což případ vybraných účetních jednotek sice není, ale přesto prováděcí předpisy neumožňují těmto účetním jednotkám účetní závěrku ve zkráceném rozsahu sestavit.

Naopak, co se některých vybraných účetních jednotek týkat může, je zjednodušený rozsah účetnictví, vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu může účetní jednotka, pokud:

a)  tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo

b)  je malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Jak vyplývá z § 13a zákona o účetnictví, účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

a)  sestavují účtový rozvrh, v němž mohou uvést pouze účtové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní předpis členění podrobnější,

b)  mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize,

c)  nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3, s výjimkou odpisů, to znamená, že nebude účtováno o rezervách a opravných položkách,

d)  nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 zákona o účetnictví, týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních předpisů,

e)  nepoužijí ustanovení § 27 zákona o účetnictví, tj. ocenění reálnou cenou,

f)  sestavují účetní závěrku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny účetních jednotek prováděcím právním předpisem.

Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d) zákona o účetnictví, tedy vést analytické a podrozvahové účty.

Prováděcí vyhláška potom v § 9 stanoví, že příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

a)  neoceňují majetek a závazky reálnou hodnotou podle § 27 zákona a

b)  nepoužijí ustanovení § 59 až 64 v rozsahu, v jakém upravují oceňování majetku a závazků reálnou hodnotou.

Dále potom příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo svazek obcí, nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Nicméně znovu zdůrazňuji, zjednodušený rozsah účetnictví nevede k možnosti sestavit účetní závěrku ve zkráceném rozsahu.

Jak vyplývá z § 19 zákona o účetnictví, účetní předpisy rozlišují účetní závěrku řádnou, mimořádnou a mezitímní. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období. Pokud je účetní závěrka sestavována k jinému rozvahovému dni, než je poslední den účetního období, jedná se o účetní závěrku mimořádnou. Mezitímní účetní závěrku je závěrka, která je sestavována v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, a to v případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy. V případě vybraných účetních jednotek je sestavování mezitímní účetní závěrky obvyklou praxí, jedná se o účetní závěrky sestavené k 31. 3., 30. 6. a 30. 9., tedy o čtvrtletní a pololetní uzávěrky. V případech sestavování mezitímní účetní závěrky účetní jednotky neuzavírají účetní knihy a neprovádějí inventarizaci. Důležité je, že mezitímní účetní závěrka má stejný obsah a rozsah jako řádná účetní závěrka.

Účetní závěrka je nedílný celek, který tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, která vysvětluje a doplňuje údaje obsažené v ostatních částech účetní závěrky, přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky tabulkových částí přílohy se označují v souladu se závazným vzorem přílohy, konkrétně se jedná o přílohu č. 5 prováděcí vyhlášky.

Základní závazný vzor rozvahy

stanoví příloha č. 1 prováděcí vyhlášky, tento vzor stanoví i uspořádání a označování položek rozvahy včetně výpočtů součtových položek. V § 4 prováděcí vyhláška dále obsahuje charakteristický popis jednotlivých sloupců rozvahy aktiv i pasiv.

V rozvaze se vykazují informace za běžné účetní období a minulé účetní období. V běžném účetním období se vykazuje brutto hodnota aktiv, tj. ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu, případně reálná hodnota. Ve druhém sloupci aktiv u jednotlivé položky rozvahy se k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni běžného účetního období uvádí informace o výši oprávek (kumulace odpisů a tedy trvalá úprava ocenění) a opravných položek (dočasná úprava ocenění), které se vztahují k dané položce, a to vždy s kladným znaménkem. Tento sloupec se označuje jako korekce a úpravy v něm obsažené vždy znamenají snížení hodnoty aktiva. Rozdíl mezi brutto hodnotou a korekcí vyjadřuje třetí sloupec, tj. netto hodnota aktiva. Sloupec pro minulé účetní období (čtvrtý sloupec) je vždy vykázán v netto hodnotě.

V případě pasiv se uvádí v prvním sloupci informace o jejich stavu k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni, a ve druhém sloupci informace o jejich stavu k rozvahovému dni minulého účetního období.

Pro úplnost doplňme, že prováděcí vyhláška obsahuje pět závazných vzorů rozvahy, kromě základního potom pro organizační složky státu, dále pro územní samosprávné celky a svazky obcí, pro příspěvkové organizace, a nakonec pro státní fondy. Všechny vzory jsou součástí přílohy č. 1 prováděcí vyhlášky.

Co se týká výkazu zisku a ztráty,

bližší úprava tohoto výkazu je obsažena v § 5 prováděcí vyhlášky a závazný vzor v příloze č. 2 této vyhlášky. Tato příloha stanoví uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty včetně výpočtů součtových a rozdílových položek, a kromě základního závazného vzoru obsahuje také závazné vzory pro organizační složky státu, pro územní samosprávné celky a svazky obcí, pro příspěvkové organizace, a nakonec pro státní fondy, tedy obdobně, jako je tomu u rozvahy.

Základní sloupce výkazu zisku a ztráty jsou „běžné období“ a „minulé účetní období“. Obě dvě účetní období se rozdělují na hlavní činnost účetní jednotky a hospodářskou činnost účetní jednotky. Hlavní činností se pro účely této vyhlášky rozumí veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena jiným právním předpisem, zřizovací listinou nebo jiným dokumentem. Hospodářskou činností se pro účely této vyhlášky rozumí činnosti stanovené jiným právním předpisem, nebo činnosti stanovené zřizovatelem ve zřizovací listině, například činnost doplňková, vedlejší, podnikatelská nebo jiná činnost.

V rámci mezivýkazových vazeb je důležité, že položka „C.2. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „C.III.1. Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.

Přehled o peněžních tocích

je rozpisem vybraných položek aktiv a pasiv a podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků za běžné účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o peněžních tocích a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce. U jednotlivé položky přehledu o peněžních tocích se uvádí informace o jejím stavu k rozvahovému dni běžného účetního období. Úprava tohoto výkazu je obsažena v § 6 a zejména potom v § 43 prováděcí vyhlášky. Podstatou tohoto výkazu je sledovat příjmy a výdaje, tj. přírůstky a úbytky peněžních prostředků. Závazný vzor přehledu o peněžních tocích je obsažen v příloze č. 3 prováděcí vyhlášky a je uveden pouze jako základní pro všechny účetní jednotky.

Zásadní otázkou je potom, jaké vybrané účetní jednotky mají povinnost tento výkaz sestavovat. Na tuto otázku dává odpověď ustanovení § 18 odst. 2 zákona o účetnictví, podle kterého vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2 zákona o účetnictví. To znamená, že přehled o peněžních tocích sestavují ty vybrané účetní jednotky, které k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období překročí nebo dosáhnou hodnoty aktiv celkem 40 mil. Kč a hodnoty ročního úhrnu čistého obratu 80 mil. Kč. Tyto hodnoty musí být splněny obě, pak teprve vybrané účetní jednotce vzniká povinnost sestavit tento výkaz. Při splnění pouze jedné z nich nikoliv.

Přehled o změnách vlastního kapitálu

je rozpisem položky „C. Vlastní kapitál“ rozvahy a podává informaci o uspořádání položek, které vyjadřují jejich změnu za běžné účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce. Úprava tohoto výkazu je obsažena v § 7 a zejména potom v § 44 prováděcí vyhlášky. Účelem přehledu o změnách vlastního kapitálu je vyjádřit pohyb vlastního kapitálu za interval účetního období. Závazný vzor je uveden v příloze č. 4 prováděcí vyhlášky a je uveden pouze jako základní pro všechny vybrané účetní jednotky. Co se týká povinnosti sestavení přehledu o změnách vlastního kapitálu vybranými účetními jednotkami, platí to samé jako o přehledu o peněžních tocích, povinnost vzniká při překročení hodnoty aktiv celkem a ročního úhrnu čistého obratu. Tato skutečnost vyplývá z § 18 odst. 2 zákona o účetnictví.

Příklad

Výše uvedené znamená, že pokud má vybraná účetní jednotka povinnost sestavit přehled o peněžních tocích, potom má také povinnost sestavit přehled o změnách vlastního kapitálu.

Nemůže nastat situace, že jeden výkaz má být sestavován a druhý nikoliv. Buď jsou sestavovány oba nebo žádný.

K oběma výše zmíněným výkazům, tj. přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu, je vhodné doplnit, že v souladu s § 9 odst. 2 prováděcí vyhlášky příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu a jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek nebo svazek obcí, nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. A důležité je také určitě doplnit, že tyto výkazy se nesestavují v rámci mezitímních účetních závěrek, tj. standardně se budou sestavovat pouze k účetní závěrce k 31. 12. příslušného účetního období.

PŘÍLOHA ÚČETNÍ ZÁVĚRKY vysvětluje a doplňuje informace obsažené v ostatních částech účetní závěrky. Uspořádání a označování položek přílohy stanoví podrobně § 45 prováděcí vyhlášky a závazný vzor tabulkových částí přílohy stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.

Do části A přílohy patří:

•    informace o tom, zda bude účetní jednotka nadále pokračovat ve stejném rozsahu,

•    informace o změně uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahového vymezení a způsobu oceňování s řádným zdůvodněním těchto změn,

•    informace o tom, zda účetní jednotka změnila účetní metody a proč k tomu došlo, včetně dopadů těchto změn; pokud jsou tyto dopady vyjádřeny na podrozvahových účtech, je nutné uvést také dané informace z těchto podrozvahových záznamů,

•    informace o IČO účetní jednotky a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,

•    informace o důsledcích významných událostí, které nastaly mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení účetní závěrky, čímž je myšlen popis těchto událostí a kvantifikace jejich ekonomických dopadů.

V části B přílohy bude uvedeno:

•    informace o převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí,

•    informace o skutečnosti, pokud příspěvková organizace nezajistí ke dni sestavení účetní závěrky, s výjimkou mezitímní účetní závěrky, krytí fondu investic nebo fondu reprodukce majetku finančními prostředky,

•    významné informace o vzájemném zúčtování aktiv a pasiv, nákladů a výnosů, které účetní předpisy umožňují.

V části C uvede účetní jednotka doplňující informace k položkám jmění účetní jednotky a transfery na pořízení dlouhodobého majetku.

V části D jsou uvedeny informace pro zvláštní účely, a to informace týkající se výměry a ocenění lesních pozemků s lesním porostem v požadovaném členění.

Do části E přílohy patří ostatní doplňující informace k jednotlivým účetním výkazům. Jedná se zejména o významné informace, bez jejichž uvedení by mohl být uživatel účetní závěrky při svém rozhodování chybně ovlivněn.

Část F přílohy obsahuje doplňující informace o tvorbě a čerpání fondů účetní jednotky.

V části G jsou uvedeny doplňující informace k položce Stavby a v části H k položce pozemky, v obou případech příloha obsahuje požadované členění na další kategorie těchto aktiv.

Další části přílohy obsahují doplňující informace k nákladům a výnosům z přecenění reálnou hodnotou, kdy jsou samostatně vyčleněny náklady a výnosy u majetku určeného k prodeji.

Součástí přílohy jsou také údaje o poskytnutých garancích, o projektech partnerství, vybrané doplňující informace k příjmům a výdajům a specifikaci mzdových nákladů pro OSS.

Tabulkové vzory jsou součástí přílohy č. 5 prováděcí vyhlášky, kromě hodnotových údajů je nutné některé části vyplnit i textově, na což účetní jednotky někdy zapomínají. I v tomto případě jsou vzory zpracovány pouze jako základní pro všechny vybrané účetní jednotky.

Vyhláška č. 383/­2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů obsahuje další důležitou úpravu.

Tato vyhláška z velké části řeší zejména způsob přenosu jednotlivých dat do centrálního systému účetních informací státu. Formát a struktura předávaných účetních záznamů jsou upraveny v § 3 této vyhlášky, formát a struktura elektronicky předávaných údajů jsou stanoveny v metodice technického zajištění formátu, struktury, přenosu a zabezpečení účetních záznamů podle této vyhlášky, požadavky na formáty účetních záznamů v technické formě a výstupní formáty snímacího zařízení pro převod účetních záznamů z listinné formy do technické formy jsou opět stanoveny v tomto technickém manuálu. Ministerstvo zveřejní Technický manuál centrálního systému účetních informací státu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Technický manuál centrálního systému účetních informací státu je součástí provozní dokumentace Integrovaného informačního systému státní pokladny. Bližší informace jsou k dispozici pod odkazem https:/­/­www.statnipokladna.cz/­cs/­csuis/­technicke-informace. Jinak informacím k Centrálnímu systému účetních informací státu je věnováno velké množství informací pod odkazem https:/­/­www.statnipokladna.cz/­cs/­csuis.

Ani tato vyhláška nedoznala v roce 2025 žádných změn.

Souvislost s účetní závěrkou příspěvkových organizací

má dále vyhláška č. 5/­2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků a rozpočtů dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů. Termíny předkládání údajů jsou stanoveny v jednotlivých přílohách této vyhlášky.

Z § 6 odst. 2 této vyhlášky také vyplývá, že účetní závěrky se sestavují v Kč, s přesností na dvě desetinná místa. Tedy i v tomto případě úprava stejná jako v § 3 odst. 5 prováděcí vyhlášky, logicky musí být tato úprava napříč všemi předpisy jednotná.

V roce 2025 nedošlo u této vyhlášky k žádným změnám.

Vyhlášku č. 220/­2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek,

ve znění pozdějších předpisů je nutné také zmínit. Tato vyhláška stanoví požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování a vztahuje se na účetní jednotky, které jsou organizačními složkami státu, státními fondy, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí, nebo příspěvkovými organizacemi.

Metodika k této oblasti je zveřejněna pod odkazem https:/­/­www.mfcr.cz/­cs/­dane-a-ucetnictvi/­ucetnictvi/­ucetni-reforma-verejnych-financi-ucetnic/­ucetni-zaverky-vybranych-ucetnich-jednot, a to včetně přehledu účetních jednotek, jejich řádná, případně mimořádná účetní závěrka podléhá schválení s uvedením schvalujícího orgánu, případně schvalující účetní jednotky.

AKTUÁLNÍ INFORMACE O NOVÝCH ÚČETNÍCH PŘEDPISECH zveřejnilo MF ČR. V polovině července 2025 byl Legislativní radě vlády znovu předložen návrh nového zákona o účetnictví. V nově předkládaném návrhu jsou zapracovány připomínky Legislativní rady vlády i odborné veřejnosti, které vzešly z připomínkového řízení. Návrh zákona vychází z věcného záměru, který byl schválen vládou dne 5. října 2020 usnesením č. 964. Spolu s návrhem nového zákona o účetnictví byl Legislativní radě vlády předložen návrh zákona, kterým se mění a ruší některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o účetnictví, tedy návrh tzv. doprovodného zákona. Návrh doprovodného zákona obsahuje změny více než stovky právních předpisů napříč gescemi jednotlivých resortů. Aktualizovaná verze návrhu nového zákona o účetnictví včetně důvodové zprávy k návrhu nového zákona o účetnictví byla zveřejněna na webových stránkách Ministerstva financí dne 18. 07. 2025 a je dostupná pod odkazem https:/­/­www.mfcr.cz/­cs/­dane-a-ucetnictvi/­ucetnictvi/­nova-ucetni-legislativa-soukromeho-a-verejneho-sek/­pravni-predpisy/­novy-zakon-o-ucetnictvi

Ač to jednu chvílí už nevypadalo, tak podle nejnovějších informací nová účetní legislativa skutečně přijata bude.

Ing. Zdeněk Morávek