Tento článek není primárně zaměřen na daňovou oblast, nicméně připomeňme alespoň základní informace z novely zákona o daních z příjmů. S účinností od 1. 1. 2021 byla navýšena hodnota hranice pro hmotný majetek a pro jeho technické zhodnocení ze 40 000 na 80 000 Kč a možnost využití mimořádných odpisů podle § 30 zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů). Zvýšení hodnotových hranic ze 40 000 na 80 000 Kč lze uplatnit již pro majetek uvedený do užívání od 1. 1. do 31. 12. 2020, resp. pro technické zhodnocení dokončené v roce 2020. Tyto změny jsou doprovázeny Přechodnými ustanoveními v bodech 13, 14 a 15. Znovuzavedení mimořádných odpisů pak doprovází bod 16 Přechodných ustanovení a lze je uplatnit i u hmotného majetku pořízeného od 1. 1. 2020 již pro období roku 2020 či hospodářský rok započatý před 1. 1. 2021.

S účinností od 1. 1. 2021 byla také vypuštěna kategorie nehmotného majetku ze zákona o daních z příjmů [§ 32a Odpisy nehmotného majetku zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů)], takže komplexní úprava daňového režimu odpisování nehmotného majetku včetně technického zhodnocení, již v zákoně o daních z příjmů nenajdeme. Poplatníci mohou v základu daně uplatňovat účetní odpisy dlouhodobého nehmotného majetku, a to za splnění podmínek upravených v ustanovení § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 zákona o daních z příjmů.

V praxi je třeba se vypořádat s těmito změnami ve vazbě na účetnictví (upravit vnitropodnikové směrnice) a sestavování daňového přiznání.

A nyní již k účetní závěrce. Na začátek uvedeme, jaké poslední změny byly promítnuty do účetní legislativy pro podnikatele.

1.

Poslední účetní legislativní změny

    Zákon o účetnictví

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví) byl naposledy novelizován zákonem č. 33/2020 Sb., zákonem č. 609/2020 Sb. a zákonem č. 251/2021 Sb. O jaké změny se zde jednalo?

Zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony. Tato novela ukládá všem právnickým osobám (nejen obchodním korporacím) povinnost, aby uchovávaly zápisy z jednání nejvyššího orgánu nebo dokumenty související s rozhodováním mimo zasedání nejvyššího orgánu v písemné formě po celou dobu své existence (nejen po doby pro předložení dokumentů k výběru archiválií poté, co přestanou být pro další činnost právnické osoby nepotřebné, jak stanoví zákon o archivnictví a spisové službě).

Po zániku právnické osoby s právním nástupcem přechází tato povinnost na právního nástupce; v případě zrušení právnické osoby bez likvidace zajistí uchování předmětných dokumentů insolvenční správce, a to po dobu 10 let od zániku právnické osoby.

Dále se v zákoně o účetnictví ruší odstavec 7 v § 28. Pravidlo pro omezení výplaty podílů na zisku v případě, že jsou v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, se přesouvá ze zákona o účetnictví do zákona o obchodních korporacích (nové znění ustanovení § 40 odst. 2 zákona o obchodních korporacích).

Nadále však platí, že pokud jsou v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, smí kapitálová společnost nebo družstvo rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje jen tehdy, pokud částka k rozdělení překračuje neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se částka k rozdělení snižuje.

Zákon č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony. Počínaje účetní závěrkou za zdaňovací období, které započalo nejdříve 1. 1. 2021 a které skončilo nejdříve 31. 12. 2021, mohou obchodní korporace (s výjimkou těch, které již nyní mají stanovenou povinnost předávat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky) předávat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím správce daně, a to v rámci podání daňového přiznání.

Podání přes správce daně lze pouze jako příloha řádného nebo dodatečného daňového přiznání. Podání musí být elektronické, přípustné a musí obsahovat rozsah, který vyžaduje rejstříkový soud. Pokud dojde k podání opravného daňového přiznání, nepřihlíží se také k předchozímu podání pro rejstřík, které bylo učiněno jako příloha předchozího daňového přiznání.

Správce daně předá účetní závěrku rejstříkovému soudu (pokud je její podání v pořádku) bez zbytečného odkladu (elektronicky). Povinnost zveřejnit závěrku bude tedy splněna okamžikem podání správci daně.

Tento způsob zveřejnění se poprvé použije na předání účetní závěrky, která je přílohou daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání a je sestavena za účetní období, které započalo nejdříve 1. ledna 2021 a skončilo nejdříve 31. prosince 2021. Jedná se tedy o aktuální záležitost, ke které se vrátíme ještě v závěru našeho příspěvku.

Zákon č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Vzhledem ke zrušení regionálních rad regionů soudržnosti se ze zákona o účetnictví vypouštějí ustanovení týkající se těchto regionálních rad. Konkrétně v rámci zákona o účetnictví se v § 1 odst. 3 ve větě poslední slova „Regionální rady regionů soudržnosti,“ zrušují.

Tolik tedy k posledním novelám zákona o účetnictví. Dále se podíváme na další účetní předpis pro podnikatele a připomeneme již historickou novelu.

    Vyhláška

Poslední novelou vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen Vyhláška), byla novela vyhlášky č. 441/2017 Sb., která měla účinnost od 1. 1. 2018 a použila se v účetním období započatém 1. 1. 2018 a později. Dle důvodové zprávy byla novela přijata především z důvodu transpozice fakultativních ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnic Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (dále „směrnice EU“) v návaznosti na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. zákona č. 462/2016 Sb., účinného od účetního období roku 2017 a novelou vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi.

Novela vyhlášky respektovala to, že novela zákona o účetnictví pro vykazování v účetní závěrce doplnila možnost členění aktiv na stálá a oběžná. Toto upřesnění umožnilo sjednotit členění aktiv v rozvaze účetní jednotky v návaznosti na předpisy EU a využití dalších možností vykazování účetních informací podle směrnice EU. Dále novela zákona o účetnictví reagovala na existenci jiných právních předpisů, které měly přímý dopad do povinností ukládaných účetním jednotkám právě zákonem o účetnictví. Zejména se jedná o obecnější vymezení subjektů (účetních jednotek), kterých se týkají přeměny.

Na základě výše uvedených skutečností bylo nutno novelou Vyhlášky:

- nahradit v rozvaze stávající položku „B. Dlouhodobý majetek“ novou položkou „B. Stálá aktiva“;

- doplnit některé možnosti, která nabízí směrnice EU členským státům v rámci tzv. diskrece. Navíc již v rámci přípravy vyhlášky účinné od účetního období roku 2016 (vyhláška č. 250/2015 Sb.), kterou byla provedena transpozice směrnice EU, probíhala diskuse s odbornou veřejností, z níž také vyplynuly následující změny.

Mezi změny provedené do Vyhlášky lze vybrat:

1. Zpřesnění odpisování goodwillu a nehmotných výsledků vývoje za situace, jestliže nelze odhadnout jejich dobu použitelnosti. Pokud dobu použitelnosti goodwillu nelze odhadnout, účetní jednotka rozhodne o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, která nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců. Zvolenou dobu účetní jednotka musí odůvodnit v příloze v účetní závěrce.

2. Rozšíření možností pro vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv v rozvaze, které umožňuje směrnice EU. Novela dává účetním jednotkám možnost volby při vykazování položek časového rozlišení:

–  v aktivech rozvahy je ponechána dosavadní možnost vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy (pohledávky) v položce „D. Časové rozlišení aktiv“ a je doplněna možnost, kdy časové rozlišení v aktivech rozvahy je vykázáno v nové položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“. Kombinace obou možností vykázání není přípustná. Účetní jednotka zvolí způsob vykazování nejpozději k rozvahovému dni,

–  v pasivech rozvahy je ponechána dosavadní možnost vykazování časového rozlišení v pasivech rozvahy v položce „D. Časové rozlišení pasiv“ a je doplněna možnost, kdy časové rozlišení v pasivech rozvahy (závazky) je vykázáno v nové položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“. Kombinace obou možností vykázání není přípustná. Účetní jednotka zvolí způsob vykazování nejpozději k rozvahovému dni.

Účetní jednotka musí použít shodný způsob vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy a časového rozlišení v pasivech rozvahy, tzn., pokud se účetní jednotka rozhodne vykázat časové rozlišení aktiv ve stávající položce „D. Časové rozlišení aktiv“ (položky D. až D.3.), musí i časové rozlišení pasiv vykázat ve stávající položce „D. Časové rozlišení pasiv“ (položky D. až D.2.). Pokud se účetní jednotka rozhodne vykázat časové rozlišení aktiv v nové položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ (položky C.II.3. až C.II.3.3.), musí i časové rozlišení pasiv vykázat v nové položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“ (položky C.III. až C.III.2.). Je nezbytné upozornit, že navrhovaný způsob vykazování nemění postupy účtování o časovém rozlišení ani jeho oceňování.

3. Sloučení současné rozvahové položky „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let“ a „A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (-)“ do nové jediné položky „A.IV. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)“. Dle důvodové zprávy by tato úprava měla zjednodušit a zpřehlednit vykazování nerozděleného výsledku hospodaření minulých let.

4. Zrušení vykazování nehmotných výsledků výzkumu v rámci dlouhodobého nehmotného majetku. Nehmotné výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro uznání v rámci dlouhodobého nehmotného majetku ani podle mezinárodních účetních standardů (zejména IAS 38 Nehmotná aktiva). Podle IAS 38 je aktivem zdroj ovládaný podnikem v důsledku minulých událostí, od kterého se očekává, že z něj poplyne podniku budoucí ekonomický prospěch. Nehmotným aktivem je identifikovatelné nepeněžní aktivum bez fyzické podstaty, které je oddělitelné a vyplývá ze smluvních nebo jiných zákonných práv. Výzkum nesplňuje definici nehmotného aktiva, tj. identifikovatelnost, ovládání zdroje a existenci budoucích ekonomických užitků.

Podle IAS 38 se výdaje na výzkum vykazují do nákladů v období, ve kterém vznikly. V rámci výzkumu nevznikne aktivum, které by přineslo pravděpodobný budoucí ekonomický užitek.

Účetní jednotka-podnikatel, která provádí výzkum, má několik možností, jak účtovat o výsledcích výzkumu, např. na vrub nákladů běžného účetního období, nebo prostřednictvím časového rozlišení nákladů ve formě komplexních nákladů příštích období. Vždy bude záležet na konkrétní situaci, která u účetní jednotky v souvislosti s řešením projektu výzkumu a vývoje vznikne.

V souvislosti s touto novou úpravou bylo v Článku II. uvedeno přechodné ustanovení, které stanovilo, že navrhovaná úprava se nevztahovala na ty nehmotné výsledky výzkumu, které byly vykazovány přede dnem nabytí účinnosti této novely vyhlášky.

5. Doplnění informací o výši položek za minulé účetní období i v případě přehledu o peněžních tocích.

6. Zafixování právního stavu pro vykazování, oceňování a zveřejňování informací o finančních nástrojích a operacích s nimi podle vyhlášky pro banky ve znění, které je účinné k 31. 12. 2017, případně v ČÚS pro finanční instituce č. 110 Deriváty. Pro účetní jednotky účtující dle Vyhlášky se tedy nic nemění. V případě dohledávání příslušných ustanovení se však bude muset nahlédnout do vyhlášky pro banky, ve znění ke konci roku 2017 (v roce 2018 tedy již pro banky neplatné).

7. Doplnění nové metody ocenění majetku reálnou hodnotou v případech změny kategorie účetní jednotky. Zákon o účetnictví v návaznosti na směrnici EU nepovoluje mikro účetním jednotkám (kromě zákonem vyjmenovaných účetních jednotek) oceňovat majetek reálnou hodnotou. V případě, kdy mikro účetní jednotka změní svoji kategorii na účetní jednotku malou, střední nebo velkou, ocení příslušný majetek reálnou hodnotou, a to k prvnímu dni účetního období. V opačném případě, tedy kdy malá, střední či velká účetní jednotka změní svoji kategorii na kategorii mikro účetní jednotka, přestane veškerý majetek podléhající přecenění na reálnou hodnotu účtovat a vykazovat v reálné hodnotě a začne jej oceňovat pořizovacími cenami.

Novela vyhlášky dále obsahovala i některé ostatní změny, které souvisejí se změnami v jiných právních předpisech a změny legislativně technického charakteru.

    České účetní standardy pro podnikatele

Ve Finančním zpravodaji 10/2017 byly uveřejněny změny Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, od 1. 1. 2018, které reagují na novelu Vyhlášky. Byl změněn:

- ČÚS č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih

- ČÚS č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly,

- ČÚS č. 009 – Deriváty,

- ČÚS č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek,

- ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy a

- ČÚS č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky.

Změny v ČÚS nejsou zásadního charakteru. Reagují a upřesňují texty standardů v návaznosti na změny ve Vyhlášce.

2.

Ostatní informace – novinky roku 2021

Mezi ostatní nové informace, které jsou k dispozici od roku 2021, a na které musíme upozornit a odkázat, jsou Koordinační výbory s Komorou daňových poradců ČR, Informace GFŘ a nové Interpretace Národní účetní rady.

    Příspěvky Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR

Zajímavých příspěvků Koordinačního výborů s Komorou daňových poradců bylo několik. Jedná se o:

- 580/19.05.21 Zahájení odpisování nově pořizované budovy v návaznosti na kolaudaci části stavby schopné samostatného užívání

- 576/19.05.21 Nájem nemovitých věcí – časové souvislosti

- 575/24.03.21 Online podvody a daňová uznatelnost souvisejících nákladů

- 574/24.03.21 Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna

- 573/24.03.21 Vstupní cena hmotného a nehmotného majetku, nabývací cena cenných papírů a obchodních podílů a daňově uznatelné náklady u ostatního majetku evidovaného u přijímajícího poplatníka

    Informace GFŘ

Upozorněme i na důležité informace Generálního finančního ředitelství vydané v roce 2021:

- Informace k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021 (Č. j. 43265/21/7100-20116-050701)

- Informace k problematice registrace k dani z přidané hodnoty ve znění Dodatku č. 2 (Č. j.: 50489/17/7100-20118-203500 ve znění Dodatku č. 1 (č.j.: 31113/19/7100-20118-203500) ve znění Dodatku č. 2 (č.j.: 75850/20/7100-20118-203500)

- Informace GFŘ k uplatňování DPH u nájmu nemovitých věcí od 1. 1. 2021 (Č. j. 73456/20/7100-20116-050485)

- Informace k dopadům vystoupení Spojeného království z EU v oblasti DPH (BREXIT) od 1. 1. 2021 (Č. j.: 75184/20/7100-20118-012884)

- Informace k vrácení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani usazeným ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska po konci přechodného období (Č. j. 29374/21/7100-20116-010212)

    Interpretace NÚR

Národní účetní rada schválila v roce 2021 následující interpretace:

- I-44 Vykázání vkladu do právnické osoby neziskového charakteru v aktivech vkladatele;

- I-45 Znehodnocení stálých hmotných a nehmotných aktiv – testování a vykazování;

- I-46 Účetní řešení uvolněného a vypořádacího podílu v s. r. o. a vypořádacího podílu v družstvu.

Tolik velice krátce k legislativním novinkám, změnám a vyjasňujícím materiálům a podkladům, které jsou od roku 2021 k dispozici.

V další části se budeme zbývat změnami, které se promítly do účetních závěrek již předchozích období. Nicméně se domníváme, že je vhodné jejich připomenutí, protože mají dopad na správné sestavení účetní závěrky za rok 2021.

3.

Kategorie účetních jednotek a povinnost auditu

Od roku 2016 je nezbytné rozdělit a zařadit účetní jednotky do jednotlivých kategorií. Jedná se o tyto kategorie účetních jednotek:

- mikro účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 9 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10),

- malá účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotka a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 100 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50),

- střední účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotka ani malá účetní jednotka a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 500 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250),

- velká účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.

Hodnota aktiva celkem se zjišťuje z rozvahy a jedná se o hodnotu netto. V případě obratu jde o obrat roční (čistý), popřípadě přepočtený. Počet zaměstnanců se zjišťuje jako průměrný přepočtený stav během účetního období.

Upozorněme, že za velkou účetní jednotku se vždy považuje subjekt veřejného zájmu a vybraná účetní jednotka. Subjektem veřejného zájmu jsou účetní jednotky se sídlem v ČR, které jsou obchodní společnosti s emitovanými investičními cennými papíry přijatými k obchodování na evropském regulovaném trhu, banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny a zajišťovny, penzijní společností a zdravotní pojišťovny. Vedle toho vybranými účetními jednotkami jsou chápány organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny.

Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky.

A nyní k problematice auditu (dle § 20 zákona o účetnictví). Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis (vztahuje se například na banky pojišťovny, politické strany), a dále:

- velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu),

- střední účetní jednotky,

- malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřeneckými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot:

–  aktiva celkem 40 mil. Kč,

–  roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč,

–  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

- ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 výše uvedené hodnoty.

V této souvislosti je třeba zmínit informaci GFŘ – celý název: INFORMACE k některým daňovým souvislostem možné změny kategorizace účetních jednotek dle § 1b ve spojení s § 1e zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů ve zdaňovacím období započatém v roce 2018, která byla vydána na základě některých výkladových nejasností souvisejících s kategorizací účetních jednotek.

Z této informace uveďme, že v případě přeměn obchodních korporací je nutné při začlenění do příslušné kategorie účetní jednotky a při aplikaci „dvouletého testování“ řádných účetních závěrek pohlížet na nástupnickou existující účetní jednotku jako na účetní jednotku, která má k dispozici všechny relevantní informace nezbytné pro kategorizaci dle § 1e odst. 2 zákona o účetnictví, neboť na ni přešla veškerá práva a povinnosti soukromoprávní i veřejnoprávní povahy (včetně „historie“ sestavených dvou řádných účetních závěrek všech zúčastněných účetních jednotek, které pro potřeby kategorizace nástupnické účetní jednotky nelze početně upravovat). Z tohoto pohledu např.:

–  V případě fúze sloučením, kdy existují relevantní informace pro kategorizaci všech účetních jednotek účastnících se fúze vyplývající z řádných účetních závěrek za minimálně dvě bezprostředně předcházející účetní období, je nutno díky přechodu práv a povinností tyto informace použít jako relevantní pro kategorizaci nástupnické účetní jednotky. Pokud tedy např. při fúzi sloučením nabude nástupnická mikro účetní jednotka jmění zanikající účetní jednotky, která byla podle informací ze dvou účetních závěrek sestavených před rozhodným dnem fúze kategorizována jako malá účetní jednotka, přebírá nástupnická mikro účetní jednotka rovněž tuto „historii“ zanikající účetní jednotky a stává se proto od rozhodného dne fúze malou účetní jednotkou.

–  V případě fúze splynutím je třeba postupovat dle § 1e odst. 1 zákona o účetnictví, neboť vznikla nová účetní jednotka.

–  Obdobně lze postupovat v případě rozdělení účetních jednotek. Pokud vzniká při rozdělení stávající účetní jednotky nová účetní jednotka, je u vzniklé nástupnické účetní jednotky aplikován postup dle § 1e odst. 1 zákona o účetnictví. Pokud se účetní jednotka rozděluje za současného sloučení s jinými existujícími účetními jednotkami, je u nástupnických existujících účetních jednotek aplikován postup dle § 1e odst. 2 zákona o účetnictví.

Rozdíly ze změn ocenění majetku reálnou hodnotou vzniklé od účetního období 2018 v důsledku změny účetní metody při změně kategorie účetní jednotky se k prvnímu dni účetního období dle § 1e odst. 2 zákona o účetnictví vykážou v položce „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ pasiv rozvahy.

Daňový režim změny účetní metody, včetně změny účetní metody ocenění majetku reálnou hodnotou při změně kategorie účetní jednotky dle § 61c Vyhlášky, je upraven v § 23 odst. 3 zákona o daních z příjmů, v němž je stanovena povinnost:

–  zvýšit výsledek hospodaření o částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která zvýšila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu daně [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 13. ZDP];

–  snížit výsledek hospodaření o částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která snížila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno, pokud tato změna účetní metody následně ovlivňuje příjmy a výdaje vstupující do základu daně [§ 23 odst. 3 písm. b) bod 6. ZDP].

Tolik ke kategorizaci účetních jednotek a povinnosti auditu účetní závěrky. Nyní se již zaměříme na samotnou účetní závěrku.

4.

Účetní závěrka

I v současné době máme dvě možné verze (dva způsoby) sestavení účetní závěrky, a to v plném rozsahu nebo ve zkráceném rozsahu. (Poznámka: abychom si nezaměnili pojmy, připomeňme, že do konce roku 2015 zákon o účetnictví definoval účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.)

Zorientování se v tom, jakou verzi účetní závěrky sestavit, je v současné době poněkud komplikované a složité. Na tomto místě upozorněme, že pro akciové společnosti již neplatí výjimka vždy sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu. Znamená to tedy, že při rozhodování mezi sestavením účetní závěrky v plném nebo zkráceném rozsahu již rozhoduje pro všechny účetní jednotky vazba na audit účetní závěrky (viz § 18 odst. 4 zákona o účetnictví).

    Rozvaha

Rozvaha v plném rozsahu obsahuje všechny položky podle Přílohy č. 1 Vyhlášky. Musí jí sestavit:

- velká a střední účetní jednotka a

- malá a mikro účetní jednotka s povinným auditem.

Rozvaha ve zkráceném rozsahu (I.) obsahuje položky označené písmeny a římskými číslicemi podle Přílohy č. 1 Vyhlášky, včetně členění pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé (hovoříme o položkách „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“ a „C.II.2. Krátkodobé pohledávky.“) Rozvahu ve zkráceném rozsahu může sestavit malá účetní jednotka bez povinného auditu.

Další varianta rozvahy Rozvaha ve zkráceném rozsahu (II.) se vztahuje na mikro účetní jednotky bez povinného auditu. Tyto účetní jednotky mohou sestavit rozvahu ve zkráceném rozsahu, která obsahuje položky označené písmeny podle Přílohy č. 1 Vyhlášky.

Na obou stranách rozvahy je zachycen stejný soubor majetku, uspořádaný na základě různých hledisek. Proto se musí úhrn aktiv rovnat úhrnu pasiv. Na tomto místě uveďme základní rovnici, která by měla být při vedení účetnictví vždy dodržena, a která zní: Celková aktiva = Celková pasiva. Aktiva jsou členěna podle stupně likvidity (postupuje se od nejméně likvidních k peněžním prostředkům a krátkodobého finančnímu majetku).

Minimální obsah položek rozvahy je stanoven ve Vyhlášce, konkrétně v příloze č. 1 – Uspořádání a označování položek rozvahy. V rozvaze se jednotlivé položky uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání.

Dle Vyhlášky se položky rozvahy a položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období neuvádějí (§ 4 odst. 6). Tento požadavek je prakticky splnitelný v případě, kdy se vytváří účetní výkazy pomocí programového vybavení anebo tzv. ručně na čistý papír. V případě, kdy účetní jednotka využívá předtištěné formuláře, nelze tento požadavek naplnit.

V rozvaze se položky uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění těchto položek lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání. Položky rozvahy se označují kombinací písmen, římských číslic a arabských číslic a názvem položky. Položky lze členit na podpoložky. Položky rozvahy, které jsou vpředu označeny arabskou číslicí, mohou být sloučeny,

- pokud nejde o významnou částku ve vztahu k povinnosti věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, nebo

- pokud jejich sloučení přispívá k větší srozumitelnosti informace a za podmínky, že sloučené položky budou uvedeny jednotlivě v příloze.

V rozvaze, na straně aktiv, se uvádí:

- Brutto hodnoty aktiv – může to být pořizovací cena, reprodukční cena, jmenovitá hodnota či vlastní náklady;

- Korekce – uvádí se s minusovým znaménkem a zahrnuje výši opravných položek a oprávek vztahující se k aktivům podle jednotlivých položek;

- Netto hodnota – jde o rozdíl mezi brutto hodnotou a korekcí a

- Minulé účetní období netto.

Vedle toho v rozvaze, na straně pasiv, se uvádí:

- Běžné účetní období,

- Minulé účetní období.

V případě, že údaje uváděné za minulé a běžné účetní období nejsou srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze.

Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky se vykazují v celých tisících Kč. Účetní jednotky s výší aktiv celkem (netto) deset miliard Kč a vyšší mohou vykazovat jednotlivé položky v celých milionech Kč. Tato skutečnost musí být uvedena ve všech částech účetní závěrky.

Účetní jednotky, kterým vznikne povinnost vést účetnictví nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky v úpadku uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni povinnosti vést účetnictví nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Toto pravidlo se použije i v případě rozdělení a dále může být použito v případě fúze splynutím, jakož i v dalších případech, kdy náklady na získání informace za minulé účetní období jsou neúměrné jejímu významu.

Výše uvedené shrňme:

- Rozvahu v plném rozsahu sestavuje:

–  velká účetní jednotka,

–  střední účetní jednotka,

–  malá účetní jednotka s povinným auditem a

–  mikro účetní jednotka s povinným auditem.

- Rozvahu ve zkráceném rozsahu (I.) – včetně členění pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé sestavuje:

–  malá účetní jednotka bez povinného auditu.

- Rozvahu ve zkráceném rozsahu (II.) sestavuje:

–  mikro účetní jednotka bez povinného auditu.

Dále uvádíme platný vzor rozvahy pro účetní závěrku roku 2021. Pod výkazy jsou uvedené vysvětlivky a obsahová náplň vybraných položek.

    ROZVAHA V PLNÉM ROZSAHU

- Strana aktiv rozvahy

Řádek výkazu	Název	Běžné účetní období			Minulé období
		Brutto	Korekce	Netto	Netto
	AKTIVA CELKEM
A.	Pohledávky za upsaný základní kapitál
B.	Stálá aktiva
B.I.	Dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.1.	Nehmotné výsledky a vývoje
B.I.2.	Ocenitelná práva
	B.I.2.1. Software
	B.I.2.2. Ostatní ocenitelná práva
B.I.3.	Goodwill
B.I.4.	Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek
B.I.5.	Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek a nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
	B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
	B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
B.II.	Dlouhodobý hmotný majetek
B.II.1.	Pozemky a stavby
	B.II.1.1. Pozemky
	B.II.1.2. Stavby
B.II.2.	Hmotné movité věci a jejich soubory
B.II.3.	Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
B.II.4.	Ostatní dlouhodobý hmotný majetek
	B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů
	B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny
	B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek
B.II.5.	Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek a nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
	B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
	B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
B.III.	Dlouhodobý finanční majetek
B.III.1.	Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba
B.III.2.	Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo ovládající osoba
B.III.3.	Podíly – podstatný vliv
B.III.4.	Zápůjčky a úvěry – podstatný vliv
B.III.5.	Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly
B.III.6.	Zápůjčky a úvěry – ostatní
B.III.7.	Ostatní dlouhodobý finanční majetek
	B.III.7.1. Jiný dlouhodobý finanční majetek
	B.III.7.2. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
C.	Oběžná aktiva
C.I.	Zásoby
C.I.1.	Materiál
C.I.2.	Nedokončená výroba a polotovary
C.I.3.	Výrobky a zboží
	C.I.3.1. Výrobky
	C.I.3.2. Zboží
C.I.4.	Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny
C.I.5.	Poskytnuté zálohy na zásoby
C.II.	Pohledávky
C.II.1.	Dlouhodobé pohledávky
	C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů
	C.II.1.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba
	C.II.1.3. Pohledávky – podstatný vliv
	C.II.1.4. Odložená daňová pohledávka
	C.II.1.5. Pohledávky – ostatní
	C.II.1.5.1. Pohledávky za společníky
	C.II.1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté zálohy
	C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní
	C.II.1.5.4. Jiné pohledávky
C.II.2.	Krátkodobé pohledávky
	C.II.2.1. Pohledávky z obchodních vztahů
	C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba
	C.II.2.3. Pohledávky – podstatný vliv
	C.II.2.4. Pohledávky – ostatní
	C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky
	C.II.2.4.2. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
	C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky
	C.II.2.4.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy
	C.II.2.4.5. Dohadné účty aktivní
	C.II.2.4.6. Jiné pohledávky
C.II.3.	Časové rozlišení aktiv *)
	C.II.3.1. Náklady příštích období
	C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období
	C.II.3.3. Příjmy příštích období
C.III.	Krátkodobý finanční majetek
C.III.1.	Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba
C.III.2.	Ostatní krátkodobý finanční majetek
C.IV.	Peněžní prostředky
	C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně
	C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech
D.	Časové rozlišení aktiv *)
D.1.	Náklady příštích období
D.2.	Komplexní náklady příštích období
D.3.	Příjmy příštích období

 

*) Účetní jednotka vykazuje časové rozlišení v aktivech rozvahy v položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ (rozvaha neobsahuje položku „D. Časové rozlišení aktiv“), nebo v položce „D. Časové rozlišení aktiv“ (rozvaha neobsahuje položku „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“).

A nyní se zastavme u vybraných položek a pokusme se blíže charakterizovat jejich náplň. Je to nezbytné pro správné sestavení tohoto výkazu.

    VYBRANÉ POLOŽKY DLOUHODOBÉHO NEHMOTNÉHO MAJETKU

- Položka B.I.1. Nehmotné výsledky vývoje

Nehmotné výsledky vývoje jsou vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi anebo nabyty od jiných osob. Doba použitelnosti je delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 012 – Nehmotné výsledky vývoje,

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 072 – Oprávky k nehmotným výsledkům vývoje a

- 091 – Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku (nutný analytický účet).

Jak je již výš uvedeno, od roku 2018 náklady na výzkum není možné aktivovat do položky dlouhodobý nehmotný majetek a zůstávají nákladem v období, kdy vznikly. Dle přechodných ustanovení Vyhlášky účetní jednotka, která vykazovala nehmotné výsledky výzkumu v položce „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ podle § 6 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, pokračuje v jeho odpisování podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a vykazuje tento majetek až do jeho vyřazení v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“.

- Položka B.I.2.1. Software

Software je buď vytvořen vlastní činností k obchodování s ním anebo nabyt od jiných osob. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 013 – Software,

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 073 – Oprávky k softwaru a

- 091 – Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.I.2.2. Ostatní ocenitelná práva

Ocenitelnými právy jsou zejména předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti a práva podle zvláštních právních předpisů. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 014 – Ostatní ocenitelná práva

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 074 – Oprávky k ostatním ocenitelným právům

- 091 – Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.I.3. Goodwill

Goodwillem Vyhláška rozumí kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy. Goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů, v případě přeměny obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny. Záporný goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace se tento goodwill odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny. O případnou následnou změnu kupní ceny obchodního závodu se upraví hodnota goodwillu nebo záporného goodwillu, a to beze změny doby odpisování.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 015 – Goodwill,

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 075 – Oprávky ke goodwillu

- 091 – Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek

Položka obsahuje dlouhodobý nehmotný majetek nevykazovaný v ostatních položkách dlouhodobého nehmotného majetku, zejména povolenky na emise a preferenční limity. Povolenkami na emise jsou bez ohledu na výši ocenění povolenky na emise skleníkových plynů a povolenky na emise způsobené letectvím, jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností a jednotky přiděleného množství. Preferenčními limity jsou zejména, individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv bez ohledu na výši ocenění. U prvního držitele pouze v případě, pokud by náklady na získání informace o jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýšily její významnost.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 016 – Povolenky na emise,

- 017 – Preferenční limity,

- 019 – Ostatní dlouhodobý nehmotný ma­jetek,

- popřípadě 011 – Zřizovací výdaje (zřizovací výdaje se od roku 2016 již nově nepoužívají. Neodepsané zřizovací výdaje, o kterých bylo účtováno a byly vykazovány dle ustanovení § 6 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2015, budou odepsány po dobu dle dosavadních pravidel. Bude o nich účtováno a vykazováno v položce B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek),

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 077 – Oprávky k preferenčním limitům,

- 079 – Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému,

- popřípadě 071 – Oprávky ke zřizovacím výdajům – oprávky ke zřizovacím výdajům se od roku 2016 již nově nepoužívají. Účet má vazbu na účet 011 – Zřizovací výdaje. Oprávky snižují (korigují) ocenění aktiva na straně Má dáti příslušného účtu,

- 091 – Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.I.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

Položka obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 051 – Poskytnuté zálohy a závdavky na dlouhodobý nehmotný majetek,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 095 – Opravná položka k poskytnutým zálohám a závdavkům na dlouhodobý majetek (nutný analytický účet).

- Položka B.I.5.2. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek

Položka obsahuje pořizovaný dlouhodobý nehmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 041 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 093 – Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku.

    VYBRANÉ POLOŽKY DLOUHODOBÉHO HMOTNÉHO MAJETKU

- Položka B.II.1.1. Pozemky

Položka obsahuje pozemky bez ohledu na výši ocenění, pokud nejsou zbožím. Tato položka neobsahuje součásti pozemku, které jsou odpisovány a vykazují se jako majetek nebo jeho části v položkách B.II.1.2. Stavby, B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů a B.II.4.3. Jiný dlouhodobý hmotný majetek.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 031 – Pozemky,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 092 – Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.II.1.2. Stavby

Položka obsahuje bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti:

a) stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,

b) právo stavby, pokud není zbožím,

c) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,

d) technické rekultivace, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

e) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky.

Položka dále obsahuje technické zhodnocení. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 021 – Stavby,

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 081 – Oprávky ke stavbám,

- 092 – Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory

Položka obsahuje předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění a hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem o účetnictví, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Poznámka: hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technickoekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázané v položce B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory se považují za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách.

Položka dále obsahuje technické zhodnocení. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 022 – Hmotné movité věci a jejich soubory,

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 082 – Oprávky ke hmotným movitým věcem a jejich souborům¨,

- 092 – Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

Položka obsahuje kladný (aktivní) nebo záporný (pasivní) rozdíl mezi oceněním obchodního závodu nabytého převodem nebo přechodem za úplatu, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn obchodní korporace a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v účetnictví účetní jednotky prodávající, vkládající, zanikající nebo rozdělované odštěpením sníženým o převzaté dluhy. Aktivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do nákladů, v případě přeměny obchodní korporace se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do nákladů od rozhodného dne přeměny. Pasivní oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí obchodního závodu do výnosů, v případě přeměny obchodní korporace se tento oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje do výnosů od rozhodného dne přeměny. Pokud nejsou součástí nabytého majetku, ke kterému je tvořen oceňovací rozdíl, aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu kratší než 180 měsíců. Tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce. Neodepsaná část aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku se jednorázově odepíše při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného nebo hmotného majetku. O případnou následnou změnu kupní ceny obchodního závodu se upraví hodnota aktivního nebo pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, a to beze změny doby odpisování.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 097 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 098 – Oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku.

- Položka B.II.4.1. Pěstitelské celky trvalých porostů

Položka obsahuje ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1 000 keřů na 1 hektar a trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 025 – Pěstitelské celky trvalých porostů,

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 085 – Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů,

- 092 – Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny

Položka obsahuje dospělá zvířata a jejich skupiny (například stáda, hejna), s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a to při splnění povinností stanovených zákonem o účetnictví, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Poznámka: o dospělých zvířatech a jejich skupinách s dobou použitelnosti delší než jeden rok nevykázaných v položce B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny se účtuje jako o zásobách.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 026 – Dospělá zvířata a jejich skupiny,

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 086 – Oprávky k dospělým zvířatům a jejich skupinám,

- 092 – Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.II.4.3. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek

Položka obsahuje bez ohledu na výši ocenění:

a) ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v zákoně o účetnictví a ve Vyhlášce,

b) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné hmotné movité věci stanovené zvláštními právními předpisy, popřípadě jejich soubory,

c) věcná břemena k pozemku a stavbě s výjimkou užívacího práva, pokud nejsou vykazována jako součást ocenění položky B.II.1.2. Stavby nebo jako součást ocenění v rámci položky C.I. Zásoby.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 029 – Jiný dlouhodobý hmotný majetek,

- 032 – Umělecká díla a sbírky,

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 089 – Oprávky k jinému dlouhodobému hmotnému majetku,

- 092 – Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.II.5.1. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek

Položka obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 052 – Poskytnuté zálohy a závdavky na dlouhodobý hmotný majetek,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 095 – Opravná položka k poskytnutým zálohám a závdavkům na dlouhodobý majetek (nutný analytický účet).

- Položka B.II.5.2. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

Položka obsahuje pořizovaný dlouhodobý hmotný majetek po dobu jeho pořizování do uvedení do stavu způsobilého k užívání.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 094 – Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku.

    VYBRANÉ POLOŽKY DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU

- Položka B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba

Ovládající osoba je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou. Je-li ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací, a je-li ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 061 – Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 096 – Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.III.2. Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo ovládající osoba

Účtujeme zde o finančním majetku ve formě poskytnutých zápůjček a úvěrů, které jsou charakteru dlouhodobého. Jedná se o poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry ovládaným osobám. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 066 – Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo ovládající osoba,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 096 – Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.III.3. Podíly – podstatný vliv

Podstatným vlivem se rozumí takový významný vliv na řízení nebo provozování účetní jednotky, jenž není rozhodující ani společný; není-li prokázán opak, považuje se za podstatný vliv dispozice nejméně s 20 % hlasovacích práv. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 062 – Podíly – podstatný vliv,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 096 – Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.III.4. Zápůjčky a úvěry – podstatný vliv

Účtujeme zde o finančním majetku ve formě poskytnutých zápůjček a úvěrů, které jsou charakteru dlouhodobého. Jedná se o poskytnuté dlouhodobé zápůjčky a úvěry osobám pod podstatným vlivem. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 067 – Zápůjčky a úvěry – podstatný vliv,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 096 – Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

Položka obsahuje zejména podíly, které nejsou vykázány v položkách B.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba a B.III.3. Podíly – podstatný vliv, dluhové cenné papíry, u nichž má účetní jednotka záměr a schopnost držet je do splatnosti, a dále ostatní dlouhodobé cenné papíry, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Dluhovým cenným papírem se pro účely této vyhlášky rozumí cenný papír úvěrové povahy, například dluhopis s pevnou úrokovou sazbou, dluhopis, kdy je úrokový výnos stanoven rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a jeho nižším emisním kursem, a směnka.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 063 – Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly,

- 065 – Dluhové cenné papíry držené do splatnosti,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 096 – Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.III.6. Zápůjčky a úvěry – ostatní

Účtujeme zde o ostatních dlouhodobých zápůjčkách a úvěrech, které se neúčtují na předchozích účtech, dále také majetkovou účast na podnikání jiných obchodních společností (smlouva o tichém společenství). Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 068 – Zápůjčky a úvěry – ostatní,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 096 – Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.III.7.1. Jiný dlouhodobý finanční majetek

Položka obsahuje zejména drahé kovy a kameny, případně předměty z drahých kovů a kamenů, pokud nejsou vykazovány v položce B.II. Dlouhodobý hmotný majetek nebo C.I. Zásoby. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 069 – Jiný dlouhodobý finanční majetek,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 096 – Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku (nutný analytický účet).

- Položka B.III.7.2. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

Položka obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení dlouhodobého finančního majetku. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 053 – Poskytnuté zálohy a závdavky na dlouhodobý finanční majetek,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 095 – Opravná položka k poskytnutým zálohám a závdavkům na dlouhodobý majetek (nutný analytický účet).

    VYBRANÉ POLOŽKY ZÁSOB

- Položka C.I.1. Materiál

Položka zejména obsahuje:

a) suroviny, to je základní materiál, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,

b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,

c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,

d) náhradní díly včetně náhradních dílů určených k výměně komponentů,

e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,

f) další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění,

g) hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnosti delší než jeden rok, nevykázané v položce B.II.2. Hmotné movité věci a jejich soubory, považované za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách,

h) pokusná zvířata.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 112 – Materiál na sklad,

- 119 – Materiál na cestě,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 191 – Opravná položka k materiálu.

- Položka C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary

Položka obsahuje:

a) produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem. Tato položka rovněž obsahuje nedokončené činnosti, při nichž nevznikají hmotné produkty,

b) odděleně evidované produkty, to je polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 121 – Nedokončená výroba,

- 122 – Polotovary,

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 192 – Opravná položka k nedokončené výrobě,

- 193 – Opravná položka k polotovarům.

- Položka C.I.3.1. Výrobky

Položka obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 123 – Výrobky,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 194 – Opravná položka k výrobkům.

- Položka C.I.3.2. Zboží

Položka obsahuje movité věci a zvířata, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat. Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 132 – Zboží na skladě a v prodejnách,

- 139 – Zboží na cestě,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 196 – Opravná položka ke zboží.

- Položka C.I.4. Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny

Položka obsahuje zvířata a jejich skupiny včetně jatečných zvířat, která nejsou vykazována v položkách B.II.4.2. Dospělá zvířata a jejich skupiny, C.I.1. Materiál a C.I.3.2. Zboží. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 124 – Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 195 – Opravná položka k mladým a ostatním zvířatům a jejich skupinám.

- Položka C.I.5. Poskytnuté zálohy na zásoby

Položka obsahuje krátkodobé a dlouhodobé zálohy a závdavky poskytnuté na pořízení zásob. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 151 – Poskytnuté zálohy a závdavky na materiál,

- 152 – Poskytnuté zálohy a závdavky na zvířata,

- 153 – Poskytnuté zálohy a závdavky na zboží,

ve sloupci Korekce syntetickými účty:

- 197 – Opravná položka k zálohám a závdavkům na materiál,

- 198 – Opravná položka k zálohám a závdavkům na zboží,

- 199 – Opravná položka k zálohám a závdavkům na zvířata.

    VYBRANÉ POLOŽKY DLOUHODOBÝCH POHLEDÁVEK

Dlouhodobé pohledávky jsou ty, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok

- Položka C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů

Položka „C.II.1.1. Pohledávky z obchodních vztahů" obsahuje u všech účetních jednotek zejména pohledávky z obchodních vztahů. Vzhledem k tomu, že se jedná o položku vykazovanou v rámci dlouhodobých pohledávek, je nezbytné zvolit analytické účty pro správné sestavení výkazu rozvaha. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 311 – Pohledávky z obchodních vztahů (nutný analytický účet),

- 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry (nutný analytický účet),

- 315 – Ostatní pohledávky,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.1.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba

Položka „C.II.1.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba" obsahuje pohledávky za ovládanými osobami, mezi ovládanými osobami a za ovládajícími osobami, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 351 – Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.1.3. Pohledávky – podstatný vliv

Položka „C.II.1.3. Pohledávky – podstatný vliv" obsahuje pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem, mezi účetními jednotkami pod podstatným vlivem a pohledávky účetních jednotek pod podstatným vlivem za účetními jednotkami uplatňujícími podstatný vliv, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 352 – Pohledávky za upsaný základní kapitál (nutný analytický účet), ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.1.4. Odložená daňová pohledávka

O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Ostatní účetní jednotky stanoví, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji. Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny. Odložená daňová pohledávka (nebo odložený daňový dluh) se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Účetní jednotka účtuje o odložené daňové pohledávce s ohledem na zásadu opatrnosti.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 481 – Odložený daňový dluh a pohledávka (nutný analytický účet),

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.1.5.1. Pohledávky za společníky

Položka „C.II.1.5.1. Pohledávky za společníky" obsahuje zejména pohledávky za společníky obchodní korporace a společníky sdruženými ve společnosti, s výjimkou pohledávek vykazovaných v jiných položkách. Obsahuje zejména pohledávky ve výši předepsané úhrady ztráty a pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 354 – Pohledávky za společníky při úhradě ztráty obchodní korporace (nutný analytický účet),

- 355 – Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace (nutný analytický účet),

- 358 – Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti (nutný analytický účet),

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté zálohy

Položka „C.II.1.5.2. Dlouhodobé poskytnuté zálohy" obsahuje poskytnuté dlouhodobé zálohy a závdavky, s výjimkou záloh a závdavků na dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek, zásoby a zálohy vykazované v položce „C.II.2.4.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy". Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 314 – Poskytnuté zálohy a závdavky – dlouhodobé i krátkodobé (nutný analytický účet),

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní

Položka „C.II.1.5.3. Dohadné účty aktivní" obsahuje částky pohledávek stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 388 – Dohadné účty aktivní (nutný analytický účet),

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.1.5.4. Jiné pohledávky

Položka „C.II.1.5.4. Jiné pohledávky" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dlouhodobé pohledávky za zaměstnanci, pohledávky z prodeje obchodního závodu, pohledávky z pachtu obchodního závodu, nakoupené opce, pohledávky z titulu náhrady mank a škod a dlouhodobé pohledávky z vydaných dluhopisů. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 335 – Pohledávky za zaměstnanci,

- 371 – Pohledávky z prodeje obchodního závodu,

- 373 – Pohledávky a dluhy z pevných termínových operací,

- 374 – Pohledávky z pachtu obchodního závodu,

- 375 – Pohledávky z emitovaných dluhopisů,

- 376 – Nakoupené opce,

- 378 – Jiné pohledávky,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

    VYBRANÉ POLOŽKY KRÁTKODOBÝCH POHLEDÁVEK

Krátkodobé pohledávky jsou takové, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší.

- Položka C.II.2.1. Pohledávky z obchodních vztahů

Obsahové vymezení položky je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobé pohledávky. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 311 – Pohledávky z obchodních vztahů (nutný analytický účet),

- 313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry (nutný analytický účet),

- 315 – Ostatní pohledávky,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba

Obsahové vymezení položky je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobé pohledávky, s tím, že tato položka obsahuje i poskytnuté zápůjčky a úvěry. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 351 – Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem ¨

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.2.3. Pohledávky – podstatný vliv

Obsahové vymezení položky je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobé pohledávky, s tím, že tato položka obsahuje i poskytnuté zápůjčky a úvěry. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 352 – Pohledávky za upsaný základní kapitál (nutný analytický účet),

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky

Položka „C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky" obsahuje kromě titulů uvedených v položce „C.II.4. Pohledávky za společníky" zejména krátkodobé zápůjčky společníkům obchodní korporace a převod nákladů a výnosů mezi společníky sdruženými ve společnosti. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 354 – Pohledávky za společníky při úhradě ztráty obchodní korporace (nutný analytický účet),

- 355 – Ostatní pohledávky za společníky obchodní korporace (nutný analytický účet),

- 358 – Pohledávky za společníky sdruženými ve společnosti (nutný analytický účet),

- 398 – Spojovací účet při společnosti,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.2.4.2. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Obsahové vymezení položky je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobé pohledávky. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky

Obsahové vymezení položky je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobé pohledávky. Položka „C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky" obsahuje zejména pohledávky z titulu přímých a nepřímých daní a uhrazených daňových záloh. Pokud účetní jednotka podle § 16 odst. 3 zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku „C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky" v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze v účetní závěrce.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 341 – Daň z příjmů,

- 342 – Ostatní přímé daně,

- 343 – Daň z přidané hodnoty,

- 345 – Ostatní daně a poplatky,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.2.4.4. Krátkodobé poskytnuté zálohy

Obsahové vymezení položky je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobé pohledávky. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 314 – Poskytnuté zálohy a závdavky – dlouhodobé i krátkodobé (nutný analytický účet),

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.2.4.5. Dohadné účty aktivní

Obsahové vymezení položky je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobé pohledávky. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 388 – Dohadné účty aktivní (nutný analytický účet),

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

- Položka C.II.2.4.6. Jiné pohledávky

Obsahové vymezení položky je obdobné obsahovému vymezení dlouhodobé pohledávky. Položka „C.II.2.4.6. Jiné pohledávky" obsahuje kromě titulů uvedených v položce „C.II.1.5.4. Jiné pohledávky" zejména pohledávky vkladatele z titulu vkladu do doby zápisu do obchodního rejstříku a poskytnuté zápůjčky a úvěry, s výjimkou zápůjček a úvěrů vykazovaných v položkách „C.II.2.2. Pohledávky – ovládaná nebo ovládající osoba", „C.II.2.3. Pohledávky – podstatný vliv" a „C.II.2.4.1. Pohledávky za společníky".

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 335 – Pohledávky za zaměstnanci,

- 371 – Pohledávky z prodeje obchodního závodu,

- 373 – Pohledávky a dluhy z pevných termínových operací,

- 374 – Pohledávky z pachtu obchodního závodu,

- 375 – Pohledávky z emitovaných dluhopisů,

- 376 – Nakoupené opce,

- 378 – Jiné pohledávky,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 391 – Opravná položka k pohledávkám (nutný analytický účet).

Poznámka: Položky časového rozlišení aktiv C.II.3. viz položka „D. Časové rozlišení aktiv“ v případě zařazení do pohledávek.

    VYBRANÉ POLOŽKY KRÁTKODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU

Položka obsahuje zejména cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nejvýše dvanáct měsíců, dluhové cenné papíry se splatností jeden rok a kratší, u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držet je do splatnosti, a ostatní krátkodobé cenné papíry a podíly, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Vykazují se zde i nakoupené opční listy.

- Položka C.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba

Položka obsahuje zejména cenné papíry, které účetní jednotka určila k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nejvýše dvanáct měsíců, dluhové cenné papíry se splatností jeden rok a kratší, u nichž má účetní jednotka úmysl a schopnost držet je do splatnosti, a ostatní krátkodobé cenné papíry a podíly, u nichž zpravidla v okamžiku pořízení není znám záměr účetní jednotky. Vykazují se zde i nakoupené opční listy (obdoba i C.III.2).

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem:

- 254 – Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba (nutný analytický účet)

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 291 – Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku (nutný analytický účet).

- Položka C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 251 – Majetkové cenné papíry k obchodování,

- 253 – Dluhové cenné papíry k obchodování,

- 256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti a

- 257 – Ostatní cenné papíry,

ve sloupci Korekce syntetickým účtem:

- 291 – Opravná položka ke krátkodobému finančnímu majetku (nutný analytický účet).

    VYBRANÉ POLOŽKY PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ

- Položka C.IV.1. Peněžní prostředky v pokladně

Položka obsahuje peníze v pokladně a ceniny, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty

- 211 – Peněžní prostředky v pokladně,

- 213 – Ceniny a

- 261 – Peníze na cestě.

- Položka C.IV.2. Peněžní prostředky na účtech

Položka obsahuje zůstatky peněžních prostředků na účtech zejména v bankách nebo ve spořitelních a úvěrních družstvech, popřípadě peníze na cestě vztahující se k této položce.

Poznámka: pasivní zůstatek u účtu peněžních prostředků ke konci rozvahového dne je obsahem krátkodobých závazků v položce C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickými účty:

- 221 – Peněžní prostředky na účtech (v bankách nebo u spořitelních a úvěrních družstvech) a

- 261 – Peníze na cestě.

    VYBRANÉ POLOŽKY ČASOVÉHO ROZLIŠENÍ AKTIV

O možnosti využití položek „C.II.3.“ nebo „D“ od roku 2018 – viz výše uvedené informace. Položka obsahuje tituly časového rozlišení, které mají aktivní zůstatek. Hlediskem pro účtování a vykazování účetních případů časového rozlišení je skutečnost, že jsou v okamžiku jejich účtování současně známy jejich účel (věcné vymezení), částka a období, kterých se týkají.

- Položka D.1. Náklady příštích období

Účtují se zde výdaje, které se vztahují k nákladům příštích účetních období. Jedná se o výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích. Jako příklady lze uvést: náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání, nájemné a pachtovné placené předem, předplatné apod. Zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí.

Položka obsahuje výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období. Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem 381 – Náklady příštích období.

- Položka D.2. Komplexní náklady příštích období

Účtují se zde položky, které se týkají nákladů příštích účetních období a které se souhrnně vztahují k danému účelu. Jako příklad lze uvést: náklady na přípravu a záběh výkonů, náklady na výzkum a vývoj, náklady na dlouhodobou propagaci, náklady na předzásobení apod.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem 382 – Komplexní náklady příštích období

- Položka D.3. Příjmy příštích období

Položka obsahuje částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou účtovány přímo na účtech pohledávek. Položka obsahuje výdaje, které se týkají nákladů příštích účetních období.

Účtují se zde částky účetní jednotkou nepřijaté, které časově a věcně souvisejí s výnosy běžného účetního období a nejsou zúčtovány přímo na účtech pohledávek. Účtuje se souvztažnými zápisy ve prospěch příslušných účtů účtové třídy 6. Jako příklad lze uvést: výnosovou provizi, provedené a odebrané dosud nevyúčtované práce a služby.

Tato položka je obvykle naplňována ve sloupci Brutto syntetickým účtem 385 – Příjmy příštích období.

- Strana pasiv rozvahy

Řádek výkazu	Název	Běžné účetní období	Minulé účetní období
	PASIVA CELKEM
A.	Vlastní kapitál
A.I.	Základní kapitál
	A.I.1. Základní kapitál
	A.I.2. Vlastní podíly (-)
	A.I.3. Změny základního kapitálu
A.II.	Ážio a kapitálové fondy
A.II.1.	Ážio
A.II.2.	Kapitálové fondy
	A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy
	A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/–)
	A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)
	A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/–)
	A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)
A.III.	Fondy ze zisku
A.III.1	Ostatní rezervní fondy
A.III.2.	Statutární a ostatní fondy
A.IV.	Výsledek hospodaření minulých let
A.IV.1.	Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/–)
A.IV.2.	Jiný výsledek hospodaření minulých let
A.V.	Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/–)
A.VI.	Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku
B.+C.	Cizí zdroje
B.	Rezervy
B.1.	Rezerva na důchody a podobné závazky
B.2.	Rezerva na daň z příjmů
B.3.	Rezervy podle zvláštních právních předpisů
B.4.	Ostatní rezervy
C.	Závazky
C.I.	Dlouhodobé závazky
C.I.1.	Vydané dluhopisy
	C.I.1.1. Vyměnitelné dluhopisy
	C.I.1.2. Ostatní dluhopisy
C.I.2.	Závazky k úvěrovým institucím
C.I.3.	Dlouhodobé přijaté zálohy
C.I.4.	Závazky z obchodních vztahů
C.I.5.	Dlouhodobé směnky k úhradě
C.I.6.	Závazky – ovládaná nebo ovládající osoba
C.I.7.	Závazky – podstatný vliv
C.I.8.	Odložený daňový závazek
C.I.9.	Závazky – ostatní
	C.I.9.1. Závazky ke společníkům
	C.I.9.2. Dohadné účty pasivní
	C.I.9.3. Jiné závazky
C.II.	Krátkodobé závazky
C.II.1.	Vydané dluhopisy
	C.II.1.1. Vyměnitelné dluhopisy
	C.II.1.2. Ostatní dluhopisy
C.II.2.	Závazky k úvěrovým institucím
C.II.3.	Krátkodobé přijaté zálohy
C.II.4.	Závazky z obchodních vztahů
C.II.5.	Krátkodobé směnky k úhradě
C.II.6.	Závazky – ovládaná nebo ovládající osoba
C.II.7.	Závazky – podstatný vliv
C.II.8.	Závazky ostatní
	C.II.8.1. Závazky ke společníkům
	C.II.8.2. Krátkodobé finanční výpomoci
	C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům
	C.II.8.4. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
	C.II.8.5. Stát – daňové závazky a dotace
	C.II.8.6. Dohadné účty pasivní
	C.II.8.7. Jiné závazky
C.III.	Časové rozlišení pasiv *)
C.III.1.	Výdaje příštích období
C.III.2	Výnosy příštích období
D.	Časové rozlišení pasiv *)
D.1.	Výdaje příštích období
D.2.	Výnosy příštích období

 

*) Účetní jednotka vykazuje časové rozlišení v pasivech rozvahy v položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“ (rozvaha neobsahuje položku „D. Časové rozlišení pasiv“), nebo v položce „D. Časové rozlišení pasiv“ (rozvaha neobsahuje položku „C.III. Časové rozlišení pasiv“).

A nyní se zastavme u vybraných položek a pokusme se blíže charakterizovat jejich náplň.

    VYBRANÉ POLOŽKY VLASTNÍHO KAPITÁLU

- Položka A.I.1. Základní kapitál

Položka „A.I.1. Základní kapitál“ obsahuje zapsaný základní kapitál obchodních korporací, zapsané i nezapsané kmenové jmění státních podniků, základní kapitál obchodních korporací povinně nezapisovaný. Tato položka obsahuje též u fyzické osoby rozdíl mezi majetkem určeným k podnikání a dluhy plynoucími z podnikání při zohlednění účtování o reálných hodnotách v příslušné položce vlastního kapitálu. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 411 – Základní kapitál a

- 491 – Účet individuálního podnikatele.

- Položka A.I.2. Vlastní podíly

Vykazují se zde podíly vlastní účetní jednotky. Podmínky pro takovéto nabývání stanovuje zákon o obchodních korporacích. Obchodní korporace může nabýt vlastní podíl, jen pokud tak stanoví uvedený zákon. Společnost může sama nebo prostřednictvím jiné osoby jednající vlastním jménem na účet společnosti nabývat vlastní akcie, jen byl-li zcela splacen jejich emisní kurs, a jen pokud:

- na nabytí vlastních akcií se usnesla valná hromada,

- nabytí akcií, včetně akcií, které společnost nabyla již dříve a které stále vlastní, a akcií, které na účet společnosti nabyla jiná osoba jednající vlastním jménem, nezpůsobí snížení vlastního kapitálu pod upsaný základní kapitál zvýšený o fondy, které nelze podle tohoto zákona nebo stanov rozdělit mezi akcionáře, a

- společnost má zdroje na vytvoření zvláštního rezervního fondu na vlastní akcie, je-li vytvoření tohoto fondu podle § 316 vyžadováno.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 252 – Vlastní podíly.

- Položka A.I.3. Změny základního kapitálu (+/–)

Položka „A.I.3. Změny základního kapitálu“ obsahuje změny základního kapitálu vykazované příslušnými obchodními korporacemi před zápisem změn základního kapitálu do obchodního rejstříku. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 419 – Změna základního kapitálu.

- Položka A.II.1. Ážio

Vykazuje se zde rozdíl mezi jmenovitou hodnotou nebo výší ocenění podílu na základním kapitálu u kusové akcie podle zákona o obchodních korporacích a částkou, za kterou akciová společnost akcie vydává (emisní kurs), popřípadě vkladů při zvyšování základního kapitálu upsaním nových akcií, popřípadě nových vkladů. Obdobně je účtováno společností s ručením omezeným o vkladovém ážiu (rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce a výší vkladu společníka). Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 412 – Ážio.

- Položka A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy

Vykazují se zde ostatní kapitálové vklady peněžní i nepeněžní, které nezvyšují základní kapitál účetní jednotky. Ve prospěch účtu se zaúčtují u družstev členské podíly na družstevní bytovou výstavbu a státní příspěvek apod. Analytické účty se vedou podle jednotlivých kapitálových fondů s odděleným sledováním členských podílů a státního příspěvku. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 413 – Ostatní kapitálové fondy.

- Položka A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/–)

Vykazuje se zde změna reálné hodnoty cenných papírů, které nejsou určeny účetní jednotkou k obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu. Při prodeji nebo jiném úbytku se takto zaúčtovaný rozdíl zruší souvztažně s analytickým účtem příslušného majetku. O úrokovém výnosu se účtuje na výnosových účtech. Účet může nabývat jak kladných, tak i záporných hodnot. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a dluhů.

- Položka A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)

Položka „A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací“ obsahuje rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně obchodní korporace podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Pro účely této vyhlášky se rozvahovým dnem pro ocenění rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny obchodní korporace.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací.

- Položka A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/–)

Položka „A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací“ obsahuje rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s vyhláškou a zákonem nevykazují. Tato položka neobsahuje rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních právních předpisů. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací.

- Položka A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)

Položka „A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ obsahuje u majetku a závazků, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny obchodní korporace, oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům tohoto majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací.

    VYBRANÉ POLOŽKY FONDŮ
ZE ZISKU

- Položka A.III.1 Ostatní rezervní fondy

Dle zákona o rezervách společnost, která vykáže v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond. Zvláštní rezervní fond společnost zruší nebo sníží, pokud vlastní akcie zcela nebo zčásti zcizí nebo použije na snížení základního kapitálu. Na vytvoření nebo doplnění zvláštního rezervního fondu může společnost použít nerozdělený zisk nebo jiné fondy, které může použít podle svého uvážení. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 421 – Rezervní fond.

- Položka A.III.2. Statutární a ostatní fondy

Vykazuje se zde tvorba a čerpání fondů, které se tvoří ze zisku u obchodních korporací. Poznámka: statutární fondy – musí být uvedeny ve statutu, stanovách či společenské smlouvě.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 423 – Statutární fondy a

- 427 – Ostatní fondy.

    VYBRANÉ POLOŽKY VÝSLEDKU HOPODAŘENÍ MINULÝCH LET

- Položka A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 428 – Nerozdělený zisk minulých let a

- 429 – Neuhrazená ztráta minulých let.

- Položka A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)

Položka „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ obsahuje rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně podle § 59 odst. 6. Dále obsahuje opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech v minulých účetních obdobích, pokud jsou významné. Účetní jednotka popíše použití položky „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“ v příloze v účetní závěrce.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let.

- Položka A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (-)

Zákon o obchodních korporacích uvádí, že:

- zálohu na výplatu podílu na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku, a

- výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu.

K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 432 – Zálohy na podíly na zisku.

Krátká charakteristika použitých syntetických účtů v rámci této položky:

    VYBRANÉ POLOŽKY REZERV

- Položka B.1. Rezerva na důchody a podobné závazky

Jak uvádí Vyhláška, položka „B.1. Rezerva na důchody a podobné závazky“ se vykazuje, pokud účetní jednotka vytváří tuto rezervu na základě povinnosti vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky uložené jí smlouvou nebo právním předpisem. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 459 – Ostatní rezervy (nutný analytický účet).

- Položka B.2. Rezerva na daň z příjmů

Rezerva na daň z příjmů se vykazuje v případě, kdy okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daně a zaúčtuje se ve výši předpokládané daně. Účetní jednotka uvede položku „B.2. Rezerva na daň z příjmů“ ve výši vytvořené rezervy snížené o uhrazené zálohy na daň z příjmů, pokud jsou tyto zálohy nižší než předpokládaná daň. Pokud jsou tyto zálohy vyšší nebo rovny předpokládané dani, účetní jednotka položku „B.2. Rezerva na daň z příjmů“ neuvede.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 453 – Rezerva na daň z příjmů.

- Položka B.3. Rezervy podle zvláštních právních předpisů

Zákonné rezervy definuje zákon o rezervách a další zákonné normy. Při tvorbě a čerpání zákonných rezerv je nezbytné splňovat požadavky uvedené v zákonných normách. Zákonné rezervy se uplatňují především za zdaňovací období (pokud není v zákoně o rezervách stanoveno jinak). Mezi zákonné rezervy patří:

- bankovní rezervy,

- rezervy v pojišťovnictví,

- rezervy na opravu hmotného majetku,

- rezervy na pěstební činnost,

- rezerva na odbahnění rybníka,

- rezerva finančních prostředků na sanaci pozemků dotčenou těžbou a rezerva na vypořádání důlních škod.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 451 – Rezervy podle zvláštních právních předpisů.

- Položka B.4. Ostatní rezervy

Položka „B.4. Ostatní rezervy“ obsahuje zejména rezervu na garanční opravy a rezervu na restrukturalizaci, kterou lze tvořit a čerpat pouze na náklady nezbytně nutné k uskutečnění programu restrukturalizace, které nesouvisí s pokračujícími aktivitami účetní jednotky.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 459 – Ostatní rezervy (nutný analytický účet)

    VYBRANÉ POLOŽKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ

Dlouhodobé závazky jsou dluhy, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti delší než jeden rok, a odložený daňový dluh. Z důvodu nezbytnosti správně sestavit výkaz rozvaha je nezbytné vytvořit příslušné analytické účty pro rozlišení dlouhodobé a krátkodobé části závazku (dluhu), jak dále uvádíme u jednotlivých naznačených syntetických účtů.

- Položka C.I.1.1. Vyměnitelné dluho­pisy

V rámci této položky vykazuje emitent dluhopisů dluh z emise. Jedná se o finanční výpomoci poskytnuté účetní jednotce jinými osobami než úvěrovými institucemi (třetími osobami) a společníky obchodních korporací.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 473 – Emitované dluhopisy (nutný analytický účet) a

- 255 – Vlastní dluhopisy (nutný analytický účet).

- Položka C.I.1.2. Ostatní dluhopisy

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 473 – Emitované dluhopisy (nutný analytický účet) a

- 255 – Vlastní dluhopisy (nutný analytický účet).

- Položka C.I.2. Závazky k úvěrovým institucím

Položka „C.I.2. Závazky k úvěrovým institucím“ obsahuje dluhy k bankám nebo k spořitelním a úvěrním družstvům.

Vzhledem k tomu, že se jedná o položku vykazovanou v rámci dlouhodobých závazků, je nezbytné zvolit analytické účty pro správné sestavení výkazu rozvaha. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 461 – Dlouhodobé dluhy k úvěrovým institucím (nutný analytický účet).

- Položka C.I.3. Dlouhodobé přijaté zálohy

Vykazujeme zde poskytnuté zálohy a závdavky dodavatelům před splněním smlouvy ze strany dodavatele. O zálohách by mělo být účtováno až v okamžiku platby – okamžik, který má vazbu na daň z přidané hodnoty (pokud se jedná v konečném důsledku o zdanitelné plnění). V uvedeném případě je příjemce zálohy (úplaty) povinen vystavit daňový doklad a odvést daň. Poskytovatel zálohy má možnost, na základě přijatého daňového dokladu o přijaté úplatě, uplatnit DPH na vstupu. Vzhledem k tomu, že se jedná o položku vykazovanou v rámci dlouhodobých závazků, je nezbytné zvolit analytické účty pro správné sestavení výkazu rozvaha. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 475 – Dlouhodobé přijaté zálohy a závdavky (nutný analytický účet).

- Položka C.I.4. Závazky z obchodních vztahů

Závazek vůči dodavateli se vyúčtuje při jeho vzniku. Pro správné vykázání v účetní závěrce je nezbytné rozlišovat krátkodobé a dlouhodobé dluhy (krátkodobé dluhy se účtují v rámci účtové třídy 3). Rozdělení na dluhy krátkodobé a dlouhodobé je opět nezbytné pro správné sestavení výkazu rozvaha. Hlediskem pro účtování či vykazování je zůstatková doba jejich splatnosti ke dni sestavení účetní závěrky.

V rámci této položky se vykazují závazky vyplývající z tichého společenství. Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku.

Položka „C.I.4. Závazky z obchodních vztahů“ obsahuje u všech účetních jednotek zejména dluhy z obchodních vztahů, závazky plynoucí ze směnek, prostřednictvím nichž má být placeno.

Vzhledem k tomu, že se jedná o položku vykazovanou v rámci dlouhodobých závazků, je nezbytné zvolit analytické účty pro správné sestavení výkazu rozvaha. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 479 – Jiné dlouhodobé dluhy (nutný analytický účet).

Krátká charakteristika použitého syntetického účtu v rámci této položky 479 – Jiné dlouhodobé dluhy (nutný analytický účet).

- Položka C.I.5. Dlouhodobé směnky k úhradě

Vykazujeme zde směnky vlastní a akceptované směnky cizí při jejich použití k uspokojení dluhu vůči dodavateli, kde směnečný závazek pro účetní jednotku je delší než jeden rok. Vzhledem k tomu, že se jedná o položku vykazovanou v rámci dlouhodobých závazků, je nezbytné zvolit analytické účty pro správné sestavení výkazu rozvaha. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě (nutný analytický účet).

- Položka C.I.6. Závazky – ovládaná nebo ovládající osoba

Vykazujeme zde dluhy v rámci konsolidačního celku. Vzhledem k tomu, že se jedná o položku vykazovanou v rámci dlouhodobých závazků, je nezbytné zvolit analytické účty pro správné sestavení výkazu rozvaha. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 471 – Dlouhodobé dluhy – ovládaná nebo ovládající osoba (nutný analytický účet).

- Položka C.I.7. Závazky – podstatný vliv

Vykazujeme zde zejména závazky z dlouhodobých zápůjček a úvěrů. Vzhledem k tomu, že se jedná o položku vykazovanou v rámci dlouhodobých závazků, je nezbytné zvolit analytické účty pro správné sestavení výkazu rozvaha. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 472 – Dlouhodobé dluhy – podstatný vliv (nutný analytický účet).

- Položka C.I.8. Odložený daňový závazek

O odložené dani účtují a vykazují ji účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Ostatní účetní jednotky stanoví, zda budou účtovat o odložené dani a vykazovat ji.

Výpočet odložené daně je založen na závazkové metodě vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví bude uplatněna v pozdějším období, a proto při výpočtu bude použita sazba daně z příjmů platná v období, ve kterém budou daňový dluh nebo pohledávka uplatněny.

Odložený daňový dluh (popř. daňová pohledávka) se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 481 – Odložený daňový dluh (nutný analytický účet).

- Položka C.I.9.1. Závazky ke společníkům

Položka „C.I.9.1. Závazky ke společníkům“ obsahuje zejména dlouhodobé dluhy z titulu poskytnutých zápůjček společníky obchodní korporace a dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti.

Vzhledem k tomu, že se jedná o položku vykazovanou v rámci dlouhodobých závazků, je nezbytné zvolit analytické účty pro správné sestavení výkazu rozvaha. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 364 – Dluhy ke společníkům obchodní korporace při rozdělování zisku (nutný analytický účet),

- 365 – Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace (nutný analytický účet),

- 366 – Dluhy ke společníkům obchodní korporace ze závislé činnosti (nutný analytický účet),

- 367 – Dluhy z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů (nutný analytický účet)a

- 368 – Dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti (nutný analytický účet).

- Položka C.I.9.2. Dohadné účty pasivní

Položka „C.I.9.2. Dohadné účty pasivní“ obsahuje částky dluhů stanovené například podle smluv, u kterých se očekává splatnost delší než jeden rok, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše.

Vzhledem k tomu, že se jedná o položku vykazovanou v rámci dlouhodobých závazků, je nezbytné zvolit analytické účty pro správné sestavení výkazu rozvaha. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 389 – Dohadné účty pasivní (nutný analytický účet).

Na tomto účtu se účtují dohadné položky pasivní. Účet obsahuje částky závazků (dluhů) stanovené například podle smluv, které nejsou doloženy veškerými potřebnými doklady, a tedy není známa jejich přesná výše, například:

- dluh z odpovědnosti za způsobenou škodu v případech, kdy není možno ke konci rozvahového dne stanovit konečnou výši dluhu,

- náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, pokud na ni vznikne zaměstnanci nárok podle jiného právního předpisu, bude-li proplacena v příštím účetním období,

- nákladové úroky, které nebyly zahrnuty do vyúčtování bank nebo spořitelních a úvěrních družstev za dané účetní období, nebo toto vyúčtování je chybné,

- nevyfakturované dodávky,

- poměrná část silniční daně při účtování v hospodářském roce.

- Položka C.I.9.3. Jiné závazky

Položka „C.I.9.3. Jiné závazky“ obsahuje u všech účetních jednotek jiné dlouhodobé dluhy, například dluhy z pachtu obchodního závodu, dluhy z koupě obchodního závodu a prodané opce. Dále obsahuje dluhy z titulu přijatých zápůjček, s výjimkou dluhů vykázaných v položkách „C.I.6. Závazky – ovládaná nebo ovládající osoba“, „C.1.7. Závazky – podstatný vliv“ a „C.I.9.1. Závazky ke společníkům“.

Vzhledem k tomu, že se jedná o položku vykazovanou v rámci dlouhodobých závazků, je nezbytné zvolit analytické účty pro správné sestavení výkazu rozvaha. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 372 – Dluhy z koupě obchodního závodu (nutný analytický účet),

- 373 – Dluhy z pevných termínovaných operací (nutný analytický účet),

- 377 – Prodané opce (nutný analytický účet),

- 379 – Jiné dluhy (nutný analytický účet),

- 474 – Dluhy z pachtu obchodního závodu (nutný analytický účet) a

- 479 – Jiné dlouhodobé dluhy (nutný analytický účet).

    VYBRANÉ POLOŽKY KRÁTKODOBÝCH ZÁVAZKŮ

Krátkodobé závazky jsou dluhy, které v okamžiku, ke kterému je účetní závěrka sestavena, mají dobu splatnosti jeden rok a kratší. Z důvodu nezbytnosti správně sestavit výkaz rozvaha je nezbytné vytvořit příslušné analytické účty pro rozlišení dlouhodobé a krátkodobé části závazku (dluhu), jak dále uvádíme u jednotlivých naznačených syntetických účtů.

- Položka C.II.1.1. Vyměnitelné dluhopisy

Vykazujeme zde krátkodobé dluhopisy, které účetní jednotka emitovala, a to se splatností do jednoho roku. Jedná se o krátkodobé finanční výpomoci poskytnuté účetní jednotce jinými osobami než úvěrovými institucemi (třetími osobami) a společníky obchodních korporací. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 241 – Emitované krátkodobé dluhopisy (nutný analytický účet),

- 473 – Emitované dluhopisy (nutný analytický účet) a

- 255 – Vlastní dluhopisy (nutný analytický účet).

- Položka C.II.1.2. Ostatní dluhopisy

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 241 – Emitované krátkodobé dluhopisy (nutný analytický účet),

- 473 – Emitované dluhopisy (nutný analytický účet) a

- 255 – Vlastní dluhopisy (nutný analytický účet).

- Položka C.II.2. Závazky k úvěrovým institucím

Vykazují se zde krátkodobé úvěry poskytnutých nejvýše na dobu jednoho roku, překlenovacích úvěrech, pokud nebyly řešeny v rámci běžného účtu peněžních prostředků, krátkodobých úvěrech poskytnutých na základě eskontovaných směnek atd. Účtuje se zde na základě oznámení úvěrové instituce o přijatých nebo provedených platbách (výpisy účtů).

Dále se zde vykazují eskontní úvěry, které jsou poskytnuty na základě směnky či jiného cenného papíru, které účetní jednotka postoupí k eskontu. Zaúčtuje se po obdržení avíza od úvěrové instituce o úhradě směnky či jiného cenného papíru dlužníkem.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 231 – Krátkodobé dluhy k úvěrovým institucím,

- 232 – Eskontní úvěry a

- 461 – Dlouhodobé dluhy k úvěrovým institucím (nutný analytický účet).

- Položka C.II.3. Krátkodobé přijaté zálohy

Vykazujeme zde poskytnuté zálohy a závdavky dodavatelům před splněním smlouvy ze strany dodavatele. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 324 – Přijaté provozní zálohy a závdavky a

- 475 – Dlouhodobé přijaté zálohy a závdavky (nutný analytický účet).

- Položka C.II.4. Závazky z obchodních vztahů

Vykazují se zde dluhy vůči dodavatelům s dobou splatnosti kratší než 1 rok, dle smluvního ujednání. Dluh vůči dodavateli se vyúčtuje při vzniku závazku ve smyslu příslušných ustanovení smlouvy v oblasti závazkových vztahů. Rozlišovat krátkodobé a dlouhodobé závazky a dluhy – zde účtujeme pouze krátkodobé dluhy (dlouhodobé se účtují v rámci účtové třídy 4). A dále se zde vykazují i ostatní krátkodobé závazky z obchodních vztahů, například uplatněné reklamace odběrateli, dluh vůči obchodnímu partnerovi, který přebírá záruční závazky za podané výkony (z poskytování záručního paušálu).

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 321 – Dluhy z obchodních vztahů,

- 325 – Ostatní dluhy a

- 479 – Jiné dlouhodobé dluhy (nutný analytický účet).

- Položka C.II.5. Krátkodobé směnky k úhradě

Vykazují se zde směnky vlastní a akceptované směnky cizí při jejich použití k uspokojení dluhu vůči dodavateli, kde směnečný závazek pro účetní jednotku je jeden rok a kratší. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 322 – Směnky k úhradě a

- 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě (nutný analytický účet).

- Položka C.II.6. Závazky – ovládaná nebo ovládající osoba

Vykazují se zde například krátkodobé závazky účetních jednotek v rámci konsolidačního celku z přijatých zápůjček a úvěrů. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 361 – Dluhy – ovládaná nebo ovládající osoba a

- 471 – Dlouhodobé dluhy – ovládaná nebo ovládající osoba (nutný analytický účet).

- Položka C.II.7. Závazky – podstatný vliv

Vykazují se zde například krátkodobé závazky účetních jednotek v rámci konsolidačního celku z přijatých zápůjček a úvěrů, Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 362 – Dluhy – podstatný vliv a

- 472 – Dlouhodobé dluhy – podstatný vliv (nutný analytický účet).

- Položka C.II.8.1. Závazky ke společníkům

Položka „C.II.8.1. Závazky ke společníkům" obsahuje obdobné tituly jako položka „B.II.4. Závazky ke společníkům" a dále zejména dluhy ke společníkům obchodní korporace ve výši jejich podílu na zisku, dluhy ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti, dluhy z upsaných nesplacených akcií a vkladů a dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 364 – Dluhy ke společníkům obchodní korporace při rozdělování zisku (nutný analytický účet),

- 365 – Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace (nutný analytický účet),

- 366 – Dluhy ke společníkům obchodní korporace ze závislé činnosti (nutný analytický účet),

- 367 – Dluhy z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů (nutný analytický účet)a

- 368 – Dluhy ke společníkům sdruženým ve společnosti (nutný analytický účet).

- 398 – Spojovací účet při společnosti.

- Položka C.II.8.2. Krátkodobé finanční výpomoci

Vykazují se zde přijaté krátkodobé výpomoci poskytnuté účetní jednotce jinými osobami než úvěrovými institucemi (třetími osobami) a společníky obchodních korporací. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty 249 – Ostatní krátkodobé finanční výpomoci.

- Položka C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům

Položka „C.II.8.3. Závazky k zaměstnancům" obsahuje u všech účetních jednotek zejména dluhy z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům, popřípadě jiným fyzickým osobám, s výjimkou dluhů ke společníkům ve společnostech s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 331 – Zaměstnanci,

- 333 – Ostatní dluhy vůči zaměstnancům a

- 479 – Jiné dlouhodobé dluhy (nutný analytický účet).

- Položka C.II.8.4. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

Položka „C.II.8.4. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění" obsahuje u všech účetních jednotek dluhy ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění jak v zákonné výši, tak z dobrovolného plnění. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 336 – Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.

- Položka C.II.8.5. Stát – daňové závazky a dotace

Vykazují se zde:

- placené zálohy na daň z příjmů v prů­běhu roku a sražená daň z příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně v případech, kdy podle zákona o daních z příjmů lze sraženou daň započíst na celkovou daňovou povinnost. K rozvahovému dni se zde účtuje o dluhu účetní jednotky ze splatné daně za zdaňovací období.

- daň z příjmů, jejíž odvod zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům daně, například zaměstnancům,

- daň z přidané hodnoty,

- ostatní daně, ať přímé, nebo nepřímé a různé poplatky z právního charakteru.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 341 – Daň z příjmů,

- 342 – Ostatní přímé daně,

- 343 – Daň z přidané hodnoty,

- 345 – Ostatní daně a poplatky,

- 346 – Dotace ze státního rozpočtu a

- 347 – Ostatní dotace.

- Položka C.II.8.6. Dohadné účty pasivní

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 389 – Dohadné účty pasivní (nutný analytický účet).

- Položka C.II.8.7. Jiné závazky

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 372 – Dluhy z koupě obchodního závodu (nutný analytický účet),

- 373 – Dluhy z pevných termínovaných operací (nutný analytický účet),

- 377 – Prodané opce (nutný analytický účet),

- 379 – Jiné dluhy (nutný analytický účet),

- 474 – Dluhy z pachtu obchodního závodu (nutný analytický účet) a

- 479 – Jiné dlouhodobé dluhy (nutný analytický účet).

Poznámka:

Položky časového rozlišení pasiv C.II.3. viz položka „D. Časové rozlišení pasiv“ v případě zařazení do pohledávek.

    VYBRANÉ POLOŽKY ČASOVÉHO ROZLIŠENÍ PASIV

- Položka D.1. Výdaje příštích období

Položka „D.1. Výdaje příštích období" obsahuje náklady, které souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl dosud uskutečněn. Jako příklad lze uvést nájemné a pachtovné placené pozadu, prémie a odměny placené po uplynutí roku atd. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 383 – Výdaje příštích období.

- Položka D.2. Výnosy příštích období

Položka „D.2. Výnosy příštích období" obsahuje příjmy, které věcně patří do výnosů v příštích účetních obdobích. Jako příklad lze uvést nájemné a pachtovné přijaté předem, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné. Zúčtování výnosů příštích období se provede v období, se kterým věcně souvisejí. Poznámka: vlastník rozvodného zařízení může časově rozlišovat po dobu nejdéle 20 let přijaté úhrady podle příslušného zákona za účelně vynaložené náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu a v případě přeložek rozvodných zařízení za samostatné stavby s nimi souvisejícími. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 384 – Výnosy příštích období.

Dále uvádíme rozvahu ve zkráceném rozsahu (včetně členění pohledávek na dlouhodobé a krátkodobé), kterou sestavují malé účetní jednotky bez povinného auditu.

    ROZVAHA VE ZKRÁCENÉM ROZSAHU (I.)

Řádek výkazu	Název	Běžné účetní období			Minulé období
		Brutto	Korekce	Netto	Netto
	AKTIVA CELKEM
A.	Pohledávky za upsaný základní kapitál
B.	Stálá aktiva
B.I.	Dlouhodobý nehmotný majetek
B.II.	Dlouhodobý hmotný majetek
B.III.	Dlouhodobý finanční majetek
C.	Oběžná aktiva
C.I.	Zásoby
C.II.	Pohledávky
C.II.1.	Dlouhodobé pohledávky
C.II.2.	Krátkodobé pohledávky
C.II.3.	Časové rozlišení aktiv *)
C.III.	Krátkodobý finanční majetek
C.IV.	Peněžní prostředky
D.	Časové rozlišení aktiv *)

 

*) Účetní jednotka vykazuje časové rozlišení v aktivech rozvahy v položce „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ (rozvaha neobsahuje položku „D. Časové rozlišení aktiv“), nebo v položce „D. Časové rozlišení aktiv“ (rozvaha neobsahuje položku „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“).

Řádek výkazu	Název	Běžné účetní období	Minulé účetní období
	PASIVA CELKEM
A.	Vlastní kapitál
A.I.	Základní kapitál
A.II.	Ážio a kapitálové fondy
A.III.	Fondy ze zisku
A.IV.	Výsledek hospodaření minulých let
A.V.	Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/–)
A.VI.	Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku
B.+C.	Cizí zdroje
B.	Rezervy
C.	Závazky
C.I.	Dlouhodobé závazky
C.II.	Krátkodobé závazky
C.III.	Časové rozlišení pasiv *)
D.	Časové rozlišení pasiv *)

 

*) Účetní jednotka vykazuje časové rozlišení v pasivech rozvahy v položce „C.III. Časové rozlišení pasiv“ (rozvaha neobsahuje položku „D. Časové rozlišení pasiv“), nebo v položce „D. Časové rozlišení pasiv“ (rozvaha neobsahuje položku „C.III. Časové rozlišení pasiv“).

A ještě rozvaha ve zkráceném rozsahu, kterou sestavují mikro účetní jednotky bez povinného auditu.

    ROZVAHA VE ZKRÁCENÉM ROZSAHU (II.)

Řádek výkazu	Název	Běžné účetní období			Minulé období
		Korekce	Brutto	Netto	Netto
	AKTIVA CELKEM
A.	Pohledávky za upsaný základní kapitál
B.	Stálá aktiva
C.	Oběžná aktiva
D.	Časové rozlišení aktiv

 

Řádek výkazu	Název	Běžné účetní období	Minulé účetní období
	PASIVA CELKEM
A.	Vlastní kapitál
B.+C.	Cizí zdroje
B.	Rezervy
C.	Závazky
D.	Časové rozlišení pasiv

 

    Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu obsa­huje všechny položky podle Přílohy č. 2 (druhové členění) nebo Přílohy č. 3 Vyhlášky (účelové členění) a musí ji sestavit:

a) účetní jednotka, která je obchodní společností,

b) velká a střední účetní jednotka a

c) malá a mikro účetní jednotka s povinným auditem.

Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu ob­sa­huje položky označené písmeny, římskými číslicemi a výpočtové položky podle Přílohy č. 2 nebo 3 Vyhlášky a může ji sestavit:

a) účetní jednotka, která není obchodní společností nebo

b) malá a mikro bez povinného auditu.

Při sestavování výkazu zisku a ztráty v druhovém členění účetní jednotka vychází z přílohy č. 2 k Vyhlášce, kde je stanoveno uspořádání a označování jednotlivých položek.

Výkaz zisků a ztráty je účetní výkaz, který poskytuje informace o tom, jaký zisk (popřípadě ztráta) byl dosažen danou účetní jednotkou. Výkaz zisku a ztráty zachycuje výnosy a náklady za účetní období.

Náklady jsou obvykle definovány jako peněžně vyjádřené účelné a účelové vyjádření prostředků a práce v průběhu hospodářské činnosti dané účetní jednotky. Jako příklad nákladů můžeme jmenovat spotřebu materiálu, surovin, paliva, opotřebení majetku, vynaložení živé práce, spotřeba cizích služeb, úroky, pokuty, penále, manka a škody, daň z příjmů apod. Naopak výnosy se dají definovat jako v penězích vyjádřený ekvivalent za předané a odběratelem uznané výkony. Rozdíl mezi náklady a výnosy představuje výsledek hospodaření, který může nabývat kladných hodnot (zisk) nebo hodnot záporných (ztráta). Výsledek hospodaření z výkazu zisku a ztráty se převádí do rozvahy, konkrétně v rámci vlastního kapitálu. Na rozdíl od rozvahy (sestavujeme ji k určitému datu – rozvahovému dni), výkaz zisku a ztráty sestavujeme vždy za dané účetní období.

Pro účtování nákladů a výnosů platí zásady pro jejich časové rozlišování. Výkaz zisku a ztráty uvádí hodnoty ve dvou sloupcích:

- skutečnost v účetním období (ve sledovaném účetním období),

- skutečnost za minulé účetním období.

Výše uvedené shrňme. Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu sestavuje:

- Obchodní společnost

- a dále:

–  Velká účetní jednotka,

–  Střední účetní jednotka,

–  Malá účetní jednotka s povinným auditem,

–  Mikro účetní jednotka s povinným auditem.

Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu sestavuje:

- Malá účetní jednotka v případě:

–  Není obchodní společností,

–  Nemá povinnost auditu,

- Mikro účetní jednotka v případě:

–  Není obchodní společností,

–  Nemá povinnost auditu.

Dále uvádíme výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu – druhové členění pro účetní závěrku roku 2021. Pod výkazy jsou uvedené vysvětlivky a obsahová náplň vybraných položek.

    VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY V PLNÉM ROZSAHU – DRUHOVÉ ČLENĚNÍ

Řádek výkazu	Název	Běžné účetní období	Minulé účetní období
I.	Tržby z prodeje výrobků a služeb
II.	Tržby za prodej zboží
A.	Výkonová spotřeba
A.1.	Náklady vynaložené na prodané zboží
A.2.	Spotřeba materiálu a energie
A.3.	Služby
B.	Změna stavu zásob vlastní činnosti
C.	Aktivace
D.	Osobní náklady
D.1.	Mzdové náklady
D.2.	Náklady na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění a ostatní náklady
D.2.1.	Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
D.2.2.	Ostatní náklady
E.	Úpravy hodnot v provozní oblasti
E.1.	Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
E.1.1.	Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – trvalé
E.1.2.	Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – dočasné
E.2.	Úpravy hodnot zásob
E.3.	Úpravy hodnot pohledávek
III.	Ostatní provozní výnosy
III.1.	Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
III.2.	Tržby z prodaného materiálu
III.3.	Jiné provozní výnosy
F.	Ostatní provozní náklady
F.1.	Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku
F.2.	Prodaný materiál
F.3.	Daně a poplatky
F.4.	Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období
F.5.	Jiné provozní náklady
*	Provozní výsledek hospodaření (+/–)
IV.	Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly
IV.1.	Výnosy z podílů – ovládaná nebo ovládající osoba
IV.2.	Ostatní výnosy z podílů
G.	Náklady vynaložené na prodané podíly
V.	Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
V.1.	Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku – ovládaná nebo ovládající osoba
V.2.	Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
H.	Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
VI.	Výnosové úroky a podobné výnosy
VI.1.	Výnosové úroky a podobné výnosy – ovládaná nebo ovládající osoba
VI.2.	Ostatní výnosové úroky a podobné výnosy
I.	Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti
J.	Nákladové úroky a podobné náklady
J.1.	Nákladové úroky a podobné náklady – ovládaná nebo ovládající osoba
J.2.	Ostatní nákladové úroky a podobné náklady
VII.	Ostatní finanční výnosy
K.	Ostatní finanční náklady
*	Finanční výsledek hospodaření (+/–)
**	Výsledek hospodaření před zdaněním (+/–)
L.	Daň z příjmů
L.1.	Daň z příjmů splatná
L.2.	Daň z příjmů odložená (+/–)
**	Výsledek hospodaření po zdanění (+/–)
M.	Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/–)
***	Výsledek hospodaření za účetní období (+/–)
*	Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII.

 

A nyní se zastavme u vybraných položek a pokusme se blíže charakterizovat jejich náplň.

    VYBRANÉ POLOŽKY VZTAHUJÍCÍ SE K PROVOZNÍMU VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ

- Položka I. Tržby z prodeje výrobků a služeb

Vykazujeme zde tržby za prodané výrobky. Tržby se zachycují narůstajícím způsobem od počátku účetního období. Slevy a srážky – jsou u dodavatele součástí tržeb, mohou však být pro ně zřízeny samostatné analytické účty. Za slevy a srážky se považují všechny položky bez ohledu na to, zda zákazník měl předem na slevu nárok, či zda jde o slevu dodatečně uznanou, například pro špatnou jakost.

Dále zde vykazujeme tržby za provedené a prodané služby. Tržby se zachycují narůstajícím způsobem od počátku účetního období. Slevy a srážky – jsou u dodavatele součástí tržeb, mohou však být pro ně zřízeny samostatné analytické účty. Za slevy a srážky se považují všechny položky bez ohledu na to k tomu, zda zákazník měl předem na slevu nárok, či zda jde o slevu dodatečně uznanou, například pro špatnou jakost.

Služby zahrnují služby, například leasing, servis, technicko-poradenské či technologické, služby nebo služby zprostředkovatelské.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 601 – Tržby za vlastní výrobky a

- 602 – Tržby z prodeje služeb.

- Položka II. Tržby za prodej zboží

Vykazujeme zde tržby za prodané zboží. Tržby se zachycují narůstajícím způsobem od počátku účetního období. Slevy a srážky – jsou u dodavatele součástí tržeb, mohou však být pro ně zřízeny samostatné analytické účty. Za slevy a srážky se považují všechny položky bez ohledu k tomu, zda zákazník měl předem na slevu nárok, či zda jde o slevu dodatečně uznanou, například pro špatnou jakost. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 604 – Tržby za zboží.

- Položka A.1. Náklady vynaložené na prodané zboží

Položka „A.1. Náklady vynaložené na prodané zboží“ obsahuje náklady související s pořízením prodaného zboží v návaznosti na ocenění úbytku prodaného zboží. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 504 – Prodané zboží.

- Položka A.2. Spotřeba materiálu a energie

Vykazujeme zde spotřebu základního materiálu, pomocného materiálu, provozovacích látek, náhradních dílů, obalů a drobného hmotného majetku, dále spotřebu energie, která je využívána k energetickým a pohonným účelům (tepelná, elektrická energie, plyn, voda, pára, stlačený vzduch) a neskladovatelné dodávky. Neskladovatelnými dodávkami jsou dodávky vody, plynu, betonových směsí apod., které jsou určeny jako surovina pro výrobu. Účtujeme zde i nákupy energie a vod, které slouží pro další rozvod.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 501 – Spotřeba materiálu,

- 502 – Spotřeba energie a

- 503 – Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek.

- Položka A.3. Služby

Položka „A.3. Služby“ obsahuje náklady související s dodanými službami, například náklady na opravy a udržování, cestovné, náklady na reprezentaci, nájemné a náklady na pořízení drobného nehmotného majetku. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 511 – Opravy a udržování,

- 512 – Cestovné,

- 513 – Náklady na reprezentaci a

- 518 – Ostatní služby.

- Položka B. Změna stavu zásob vlastní činnosti

Položka „B. Změna stavu zásob vlastní činnosti“ obsahuje náklady či snížení nákladů z titulu přírůstku nebo úbytku zásob vlastní činnosti v průběhu běžného účetního období. O změně nedokončené výroby, polotovarů, výrobků a mladých a ostatních zvířat a jejich skupin je účtováno prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Tato položka může mít i zápornou hodnotu. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 581 – Změna stavu nedokončené výroby,

- 582 – Změna stavu polotovarů,

- 583 – Změna stavu výrobků a

- 584 – Změna stavu mladých a ostatních zvířat.

- Položka C. Aktivace

Položka „C. Aktivace“ obsahuje snížení nákladů v provozní oblasti z titulu vytvoření zásob nebo dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vlastní činností. O nákladech souvisejících s vytvořením těchto aktiv je účtováno jako o snížení nákladů ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Tato položka má zápornou hodnotu. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 585 – Aktivace materiálu a zboží,

- 586 – Aktivace vnitropodnikových služeb,

- 587– Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku a

- 588 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku.

- Položka D.1. Mzdové náklady

Vykazujeme zde veškeré požitky zaměstnanců včetně příjmů společníků a obchodní korporace ze závislé činnosti, dále příjmy za práci členů družstev, společníků společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností a odměny členům orgánů obchodní korporace.

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 521 – Mzdové náklady,

- 522 – Příjmy společníků obchodní korporace ze závislé činnosti a

- 523 – Odměny členům orgánů obchodní korporace.

- Položka D.2.1. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

Vykazujeme zde zákonné sociální a zdravotní pojištění, dále placení penzijního připojištění se státním příspěvkem a životní a důchodové připojištění placeným zaměstnavatelem za zaměstnance a sociální náklady individuálního podnikatele. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 524 – Zákonné sociální a zdravotní pojištění,

- 525 – Ostatní sociální pojištění a

- 526 – Sociální náklady individuálního podnikatele.

- Položka D.2.2. Ostatní náklady

Vykazujeme zde náklady na zlepšení pracovních a sociálních podmínek, které jsou daňově uznatelné v plné výši nebo v rámci limitu stanoveného zákonem o daních z příjmů či dalšími právními předpisy, a dále nadlimitní náklady přesahující zákonný rámec, nebo ty, které nevyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 527 – Zákonné sociální náklady a

- 528 – Ostatní sociální náklady.

- Položka E.1.1. Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – trvalé

Vykazujeme zde odpisy (účetní) a zůstatkovou cenu dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku při jeho likvidaci v důsledku opotřebení. Odpisujeme na základě odpisového plánu. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a

- 557 – Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku a goodwillu.

- Položka E.1.2. Úpravy hodnot dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – dočasné

Vykazujeme zde tvorbu a zúčtování účetních opravných položek v provozní činnosti. Dosahujeme tímto pravdivého a věrného obrazu o finančné majetkové situaci účetní jednotky. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 559 – Tvorba a zúčtování ostatních opravných položek v provozní činnosti (nutný analytický účet).

- Položka E.2. Úpravy hodnot zásob

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 559 – Tvorba a zúčtování ostatních opravných položek v provozní činnosti (nutný analytický účet).

- Položka E.3. Úpravy hodnot pohledávek

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných položek v provozní činnosti a

- 559 – Tvorba a zúčtování ostatních opravných položek v provozní činnosti (nutný analytický účet).

- Položka III.1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

Vykazujeme zde prodejní cenu prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (odepisovaného i neodpisovaného). Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 641 – Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.

- Položka III.2. Zůstatková cena prodaného materiálu

Vykazujeme zde prodaný materiál. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 642 – Tržby z prodeje materiálu.

- Položka III.3. Jiné provozní výnosy

Položka „III.3. Jiné provozní výnosy“ obsahuje zejména přijaté dary v provozní oblasti, smluvní pokuty a úroky z prodlení, výnosy z postoupených pohledávek a výnosy z odepsaných pohledávek, inventarizační rozdíly, dotace k úhradě nákladů nebo k úhradě jiné ekonomické újmy, pojistná plnění a mimořádné provozní výnosy. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 643 – Přijaté dary,

- 644 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení,

- 646 – Výnosy z odepsaných pohledávek,

- 647 – Zúčtování oprávky k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku a goodwillu (zápornému),

- 648 – Ostatní provozní výnosy,

- 649 – Mimořádné provozní výnosy a

- 697 – Převod provozních výnosů.

- Položka F.1. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku

Vykazujeme zde zůstatkovou cenu prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného, ocenění prodaného neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku, náklady na pořízení prodaného nedokončeného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.

- Položka F.2. Zůstatková cena prodaného materiálu

Vykazujeme zde prodej materiálu – úbytek materiálu v oce­nění, které vychází z ocenění tohoto materiálu na příslušných účtech v účtové třídě 1. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 542 – Prodaný materiál.

- Položka F.3. Daně a poplatky

Položka „F.3. Daně a poplatky“ obsahuje veškeré daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, o kterých bylo účtováno účetní jednotkou jako o nákladech s výjimkou daně z příjmů. Vykazujeme zde náklady silniční daně, náklady daně z nemovitých věcí a předpis ostatních daní a poplatků. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 531 – Daň silniční,

- 532 – Daň z nemovitých věcí a

- 538 – Ostatní daně a poplatky.

- Položka F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období

Položka „F.4. Rezervy v provozní oblasti a komplexní náklady příštích období“ obsahuje náklady související s tvorbou rezerv a komplexních nákladů příštích období, o kterých je účtováno na vrub příslušného účtu účtové skupiny 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti. Dále obsahuje i snížení těchto nákladů související se snížením nebo zrušením rezerv a komplexních nákladů, o kterém je účtováno ve prospěch tohoto příslušného účtu. Tato položka může mít i zápornou hodnotu. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 552 – Tvorba a zúčtování rezerv podle zvláštních právních předpisů,

- 554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv a555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období.

- Položka F.5. Jiné provozní náklady

Položka „F.5. Jiné provozní náklady“ obsahuje zejména poskytnuté dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti. Škodou se v tomto případě rozumí fyzické znehodnocení, to je neodstranitelné poškození nebo zničení, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a zásob, a to z objektivních i subjektivních příčin. Dále obsahuje spotřebu preferenčních limitů, které nelze odpisovat podle času nebo výkonů, a spotřebu povolenek na emise. Spotřeba povolenek je vykázána bez ohledu na jejich následné vyřazení a jejich číselné označení v rejstříku obchodování s povolenkami. Obsahuje i mimořádné provozní náklady. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 543 – Poskytnuté dary,

- 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení,

- 545 – Ostatní pokuty a penále,

- 546 – Odpis pohledávky,

- 547 – Mimořádné provozní náklady,

- 548 – Ostatní provozní náklady,

- 549 – Manka a škody provozní činnosti a

- 597 – Převod provozních nákladů.

    VYBRANÉ POLOŽKY VZTAHUJÍCÍ SE K FINANČNÍMU VÝSLEDKU HOSPODAŘENÍ

- Položka IV.1. Výnosy z podílů – ovládaná nebo ovládající osoba

Vykazujeme zde prodej dlouhodobých cenných papírů nebo podílů (účtová skupina 06) a krátkodobých cenných papírů nebo podílů (účtová skupina 25) a podíly na zisku či úroky, vyplývající z vlast­nictví dlouhodobého finančního majetku. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů (nutný analytický účet) a

- 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (nutný analytický účet).

- Položka IV.2. Ostatní výnosy z podílů

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů (nutný analytický účet) a

- 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (nutný analytický účet).

- Položka G. Náklady vynaložené na prodané podíly

Vykazujeme zde prodej cenných papírů a podílů při jejich prodeji – jedná se o finanční majetek (krátkodobý i dlouhodobý). Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 561 – Prodané cenné papíry a podíly (nutný analytický účet).

- Položka V.1. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku – ovládaná nebo ovládající osoba

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů (nutný analytický účet) a

- 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (nutný analytický účet).

- Položka V.2. Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů (nutný analytický účet) a

- 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (nutný analytický účet).

- Položka H. Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 561 – Prodané cenné papíry a podíly (nutný analytický účet) a

- 566 – Náklady z finančního majetku (nutný analytický účet).

- Položka VI.1. Výnosové úroky a podobné výnosy – ovládaná nebo ovládající osoba

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 662 – Úroky (nutný analytický účet) a

- 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (nutný analytický účet).

- Položka VI.2. Ostatní výnosové úroky a podobné výnosy

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 662 – Úroky (nutný analytický účet) a

- 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (nutný analytický účet).

- Položka I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti

Položka „I. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti“ obsahuje náklady související s tvorbou rezerv a opravných položek ve finanční oblasti, o kterých je účtováno na vrub příslušného účtu účtové skupiny 57 – Rezervy a opravné položky ve finanční oblasti; obsahuje i snížení těchto nákladů související se snížením nebo zrušením rezerv a opravných položek ve finanční oblasti, o kterém je účtováno ve prospěch tohoto účtu. Tato položka může mít i zápornou hodnotu. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 574 – Tvorba a zúčtování finančních rezerv a

- 579 – Tvorba a zúčtování opravných položek ve finanční činnosti.

- Položka J.1. Nákladové úroky a podobné náklady – ovládaná nebo ovládající osoba

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 562 – Úroky (nutný analytický účet).

- Položka J.2. Ostatní nákladové úroky a podobné náklady

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 562 – Úroky (nutný analytický účet).

- Položka VII. Ostatní finanční výnosy

Položka „VII. Ostatní finanční výnosy“ obsahuje zejména tržby z prodeje krátkodobého finančního majetku, výnosy z přecenění podílů a výnosy z derivátových operací. Dále obsahuje i přijaté dary ve finanční oblasti, kursové zisky a nároky na náhrady mank a schodků na finančním majetku a mimořádné finanční výnosy. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 562 – Úroky (nutný analytický účet),

- 663 – Kurzové zisky,

- 664 – Výnosy z přecenění cenných papírů,

- 666 – Výnosy z krátkodobého finančního majetku,

- 667 – Výnosy z derivátových operací,

- 668 – Ostatní a mimořádné finanční výnosy,

- 669 – Přijaté finanční dary

- 698 – Převod finančních výnosů.

- Položka K. Ostatní finanční náklady

Položka „K. Ostatní finanční náklady“ obsahuje zejména náklady z prodeje krátkodobého finančního majetku, náklady z přecenění podílů a náklady z derivátových operací. Dále obsahuje i poskytnuté dary ve finanční oblasti, kursové ztráty, manka, schodky a škody na finančním majetku a poplatky související s vedením účtů zejména u bank nebo spořitelních a úvěrních družstev a mimořádné finanční náklady. Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 561 – Prodané cenné papíry a podíly (nutný analytický účet),

- 563 – Kurzové ztráty,

- 564 – Náklady z přecenění cenných papírů,

- 565 – Poskytnuté finanční dary,

- 566 – Náklady z finančního majetku (nutný analytický účet),

- 567 – Náklady z derivátových operací,

- 568 – Ostatní a mimořádné finanční ná­klady,

- 569 – Manka a škody na finančním majetku a

- 598 – Převod finančních nákladů.

    DALŠÍ VYBRANÉ POLOŽKY VZTAHUJÍCÍ SE K VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY – DRUHOVÉ ČLENĚNÍ

- Položka L.1. Daň z příjmů splatná

Tato položka je obvykle naplňována syntetickými účty:

- 591 – Daň z příjmů – splatná,

- 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů a

- 599 – Tvorba a zúčtování rezervy na daň z příjmů.

- Položka L.2. Daň z příjmů odložená (+/–)

Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 592 – Daň z příjmů – odložená.

- Položka M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/–)

Položka „M. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům“ obsahuje nárok na podíl na zisku nebo povinnost úhrady ztráty vůči společníkům veřejné obchodní společnosti a komplementářům komanditní společnosti. Tato položka je obvykle naplňována syntetickým účtem 596 – Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům obchodní korporace.

Dále uvádíme výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu – druhové členění, který sestavuje malá účetní jednotka v případě, že není obchodní společností a nemá povinnost auditu a dále mikro účetní jednotka v případě, kdy není obchodní společností a nemá povinnost auditu.

    VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY VE ZKRÁCENÉM ROZSAHU
– DRUHOVÉ ČLENĚNÍ

Řádek výkazu	Název	Běžné účetní období	Minulé účetní období
I.	Tržby z prodeje výrobků a služeb
II.	Tržby za prodej zboží
A.	Výkonová spotřeba
B.	Změna stavu zásob vlastní činnosti (+/–)
C.	Aktivace (-)
D.	Osobní náklady
E.	Úpravy hodnot v provozní oblasti
III.	Ostatní provozní výnosy
F.	Ostatní provozní náklady
*	Provozní výsledek hospodaření (+/–)
IV.	Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly
G.	Náklady vynaložené na prodané podíly
V.	Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
H.	Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
VI.	Výnosové úroky a podobné výnosy
I.	Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti
J.	Nákladové úroky a podobné náklady
VII.	Ostatní finanční výnosy
K.	Ostatní finanční náklady
*	Finanční výsledek hospodaření (+/–)
**	Výsledek hospodaření před zdaněním (+/–)
L.	Daň z příjmů
**	Výsledek hospodaření po zdanění
M.	Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/–)
***	Výsledek hospodaření za účetní období (+/–)
*	Čistý obrat za účet. období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII.

 

Pro úplnost uvádíme i výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu – účelové členění.

    VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY V PLNÉM ROZSAHU
– ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ

Řádek výkazu	Název	Běžné účetní období	Minulé účetní období
I.	Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb
A.	Náklady prodeje (včetně úprav hodnot)
*	Hrubý zisk nebo ztráta
B.	Odbytové náklady (včetně úprav hodnot)
C.	Správní náklady (včetně úprav hodnot)
II.	Ostatní provozní výnosy
D.	Ostatní provozní náklady
*	Provozní výsledek hospodaření (+/–)
III.	Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly
III.1.	Výnosy z podílů – ovládaná nebo ovládající osoba
III.2.	Ostatní výnosy z podílů
E.	Náklady vynaložené na prodané podíly
IV.	Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
IV.1.	Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku – ovládaná nebo ovládající osoba
IV.2.	Ostatní výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku
F.	Náklady související s ostatním dlouhodobým finančním majetkem
V.	Výnosové úroky a podobné výnosy
V.1.	Výnosové úroky a podobné výnosy – ovládaná nebo ovládající osoba
V.2.	Ostatní výnosové úroky a podobné výnosy
G.	Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti
H.	Nákladové úroky a podobné náklady
H.1.	Nákladové úroky a podobné náklady – ovládaná nebo ovládající osoba
H.2.	Ostatní nákladové úroky a podobné náklady
VI.	Ostatní finanční výnosy
I.	Ostatní finanční náklady
*	Finanční výsledek hospodaření (+/–)
**	Výsledek hospodaření před zdaněním (+/–)
J.	Daň z příjmů
J.1.	Daň z příjmů splatná
J.2.	Daň z příjmů odložená (+/–)
**	Výsledek hospodaření po zdanění (+/–)
K.	Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/–)
***	Výsledek hospodaření za účetní období (+/–)
*	Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI.

 

    Příloha v účetní závěrce

Vyhláška v ustanovení § 3 odst. 4 uvádí, že příloha vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Informace v ní se uvádějí v tomtéž pořadí, v jakém jsou vykázány položky v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Jak již bylo uvedeno, účetní jednotky sestavují rozvahu a výkaz zisku a ztráty a přílohu v účetní závěrce v plném rozsahu, nebo ve zkráceném rozsahu.

Vyhláška v § 3a pak následně upřesňuje, že příloha v účetní závěrce v plném rozsahu zahrnuje informace:

a) podle § 39 a 39b a vyhotovuje ji účetní jednotka, která je:

1. velkou účetní jednotkou (tato účetní jednotka uvede i doplňující informace stanovené § 39c), nebo

2. střední účetní jednotkou,

b) podle § 39 a 39a a vyhotovuje ji účetní jednotka, která je:

1. malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

2. mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Příloha v účetní závěrce ve zkráceném rozsahu zahrnuje informace podle § 39 a může ji sestavit malá účetní jednotka a mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Pokud na závěr této části věnované příloze v účetní závěrce shrneme ustanovení týkající se § 39 Vyhlášky, lze zjednodušeně uvést, že:

- § 39 – základní informace v příloze účetní závěrky povinně uvádí všechny účetní jednotky,

- § 39 + § 39a – informace v příloze v účetní závěrce jsou závazné pro malé účetní jednotky nebo mikro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,

- § 39 + § 39b – informace v příloze v účetní závěrce jsou závazné pro střední účetní jednotky,

- § 39 + § 39b + § 39c – informace v příloze v účetní závěrce uvádí pouze velké účetní jednotky.

    Základní informace (§ 39)

Uvedené ustanovení ukládá povinnost uvádět základní informace o účetní jednotce, o použitých účetních zásadách a metodách a způsobech oceňování, o plnění členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů doplňující o pohledávkách a závazcích, nákladech a výnosech.

Pokud si uvedeme detailní požadavky, jedná se o následující informace, které účetní jednotka v příloze v účetní závěrce alespoň uvede:

- informace podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví, za čímž se skrývá povinnost uvést:

–  obchodní firmu nebo název a sídlo, popř. obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, pokud se liší od bydliště,

–  identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,

–  právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,

–  předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

–  rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,

–  okamžik sestavení účetní závěrky,

- informace o použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky. V příloze v účetní závěrce účetní jednotka uvede podle principu významnosti zejména způsob:

–  oceňování majetku a závazků,

–  stanovení úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky),

–  uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu,

–  stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků,

- informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou zejména:

–  změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování,

–  pro každý druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41,

–  uvede důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyly majetek a závazky oceněny reálnou hodnotou nebo ekvivalencí,

- výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než 5 let,

- celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), které jsou kryty věcnými zárukami s uvedením povahy a formy těchto záruk,

- výši záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a všech dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek a poskytnutá zajištění a ostatní plnění těmto osobám (tyto údaje se uvádějí v souhrnné výši pro každou kategorii osob),

- výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem,

- celkovou výši závazkových vztahů (pohledávek a dluhů), podmíněných závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk s uvedením jejich povahy a formy, které nejsou vykázány v rozvaze (poznámka: penzijní závazky a závazky vůči účetním jednotkám v konsolidačním celku a přidruženým účetním jednotkám se uvádějí zvlášť),

- průměrný přepočtený počet zaměstnanců v průběhu účetního období.

Dále se v příloze v účetní závěrce uvádí informace o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů, a to u malé účetní jednotky nebo mikro účetní jednotky, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

    Další informace v příloze v účetní závěrce některých malých účetních jednotek a mikro účetních jednotek (§ 39a)

V ustanovení § 39a Vyhláška požaduje uvádět informace například o dlouhodobých aktivech (počáteční a konečné zůstatky, přírůstky a úbytky atd.), o účetní jednotce, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, je-li její součástí, povaha a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze a o transakcích se spřízněnou stranou.

Pokud si uvedeme detailní požadavky, tak malá účetní jednotka, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, a mikro účetní jednotka, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v příloze v účetní závěrce uvede informace podle § 39 a dále uvede:

- u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv:

–  zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,

–  výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období,

–  výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku,

- název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,

- povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze (poznámka: informace o jejich finančním dopadu se neuvádějí).

Účetní jednotka dále uvede informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Účetní jednotka uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky.

Poznámka: Spřízněnou stranou se rozumí spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie.

Účetní jednotka může informace o jednotlivých transakcích seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky.

Účetní jednotka nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované účetní jednotky, které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny.

Účetní jednotka může omezit výše uvedené informace pouze na transakce uzavřené mezi účetní jednotkou a:

- členy řídících, kontrolních a případně správních orgánů,

- jejími konsolidujícími účetními jednotkami nebo účetními jednotkami s podstatným vlivem,

- jejími konsolidovanými účetními jednotkami nebo přidruženými účetními jednotkami.

    Další informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky a střední účetní jednotky (§ 39b)

Toto ustanovení je závazné pro velké a střední účetní jednotky a požaduje uvést do přílohy název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek a podíl na základním kapitálu za stanovených podmínek o účetních jednotkách, v nichž je společníkem s neomezeným ručením a další informace související s konsolidovanou účetní závěrkou. Další požadované informace se týkají vydaných akcií, průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, výši odměn přiznaných za účetní období členům správních, řídících a dozorčích orgánů.

Účetní jednotka dále uvede doplňující informace o dlouhodobých aktivech, o odložené dani, o transakcích se spřízněnou stranou. V neposlední řadě se uvede návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty

Pokud si uvedeme detailní požadavky, tak velká účetní jednotka a střední účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede informace podle § 39 a dále uvede název a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nebo přidružených účetních jednotek s uvedením výše podílu na základním kapitálu. U těchto účetních jednotek uvede i výši vlastního kapitálu a výši výsledku hospodaření za poslední účetní období účetních jednotek, od kterých byla přijata účetní závěrka.

K uvedenému několik poznámek:

- informace o vlastním kapitálu a výsledku hospodaření nemusejí být uvedeny, pokud se týkají přidružené účetní jednotky, která nemá povinnost zveřejňovat účetní závěrku,

- účetní jednotka neuvádí tyto informace, pokud by tyto informace svou povahou vážně poškozovaly kteroukoliv účetní jednotku, jíž se týkají. Informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v příloze v účetní závěrce.

- účetní jednotka neuvádí tyto informace ani v případě, že údaje o konsolidované účetní jednotce nebo přidružené účetní jednotce jsou součástí její konsolidované účetní závěrky nebo součástí konsolidované účetní závěrky konsolidující účetní jednotky širší skupiny; tyto informace neuvádí ani v případě, že jde o přidruženou účetní jednotku, která je zahrnuta do její účetní závěrky nebo její konsolidované účetní závěrky ekvivalenční metodou.

Dále velká účetní jednotka a střední účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede:

- název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením,

- název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,

- název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,

- místo, kde je možné získat konsolidovanou účetní závěrku konsolidujících účetních jednotek, je-li její získání možné,

- počet a jmenovitou hodnotu nebo účetní hodnotu vydaných akcií během účetního období, zvlášť za každý druh akcií; obdobně se postupuje u změn podílů,

- informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají,

- informaci, která doplní průměrný přepočtený počet zaměstnanců o rozčlenění podle kategorií v průběhu účetního období,

- výši odměn přiznaných za účetní období členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů z důvodu jejich funkce a výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů těchto orgánů. Údaje se uvádějí souhrnně pro každou kategorii orgánů, přičemž tyto informace nemusejí být uvedeny, jestliže by jejich uvedení umožnilo zjistit finanční situaci konkrétního člena takového orgánu,

- informaci o navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty, nebo v příslušných případech o rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty,

- u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv:

–  zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,

–  výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období,

–  výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku,

- výši odložené daně na konci účetního období a její vývoj,

- povahu a obchodní účel operací účetní jednotky, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a jejich finanční dopad na účetní jednotku, jsou-li rizika nebo přínosy vyplývající z těchto operací významné a je-li uvedení těchto rizik nebo přínosů nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky,

- informace o transakcích, které účetní jednotka uzavřela se spřízněnou stranou, a které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek; účetní jednotka uvede objem těchto transakcí, včetně povahy vztahu se spřízněnou stranou, a ostatní informace o těchto transakcích, které jsou nezbytné k pochopení finanční situace účetní jednotky (poznámka: spřízněnou stranou se rozumí spřízněná strana ve smyslu mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropské unie).

Účetní jednotka může informace o jednotlivých transakcích seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné k pochopení dopadu transakcí na finanční situaci účetní jednotky.

Účetní jednotka nemusí uvádět transakce uzavřené mezi jednou nebo více účetními jednotkami konsolidačního celku, pokud jsou konsolidované účetní jednotky, které jsou stranami těchto transakcí, konsolidující jednotkou plně vlastněny.

    Doplňující informace v příloze v účetní závěrce velké účetní jednotky (§ 39c)

Velká účetní jednotka uvede informace o rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů, pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky. Tyto informace mohou být vynechány, pokud by jejich uvedení mohlo účetní jednotku vážně poškodit. Informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v účetní závěrce.

Dále účetní jednotka uvede celkové odměny účtované auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované auditorem za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky a stanovené informace jsou uvedeny v příloze v této konsolidované účetní závěrce.

    Výkaz o peněžních tocích

Zákon o účetnictví v § 18 uvádí, že účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují. Hovoříme zde o subjektech veřejného zájmu. Jak již bylo výše uvedeno, za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je

a) bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,

b) pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,

c) penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo

d) zdravotní pojišťovnou.

Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2, tzn. aktiva celkem 40 mil. Kč, a roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč.

Pokud uvedené informace shrneme, tak přehled o peněžních trocích sestavují při splnění podmínky § 20 odst. 1 písm. c) body 1 a 2 zákona o účetnictví vybrané účetní jednotky. Dále se jedná o všechny účetní jednotky, kromě:

- malé účetní jednotky s povinností auditu,

- mikro účetní jednotky s povinností auditu,

- banky, spořitelny a úvěrní družstva,

- pojišťovny a zajišťovny a

- penzijní společnosti.

Podklad pro zpracování přehledu o peněžních tocích najdeme v ČÚS č. 023. Cílem tohoto standardu je stanovit pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, základní postupy při sestavování přehledu o peněžních tocích za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami. Tento standard uvádí příklad možného řešení přehledu o peněžních tocích nepřímou metodou.

Volba metody, koncepce a modelu přehledu o peněžních tocích, obsahová náplň peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů a dalších ukazatelů je při respektování ustanovení § 40, 41, 42 a 43 Vyhlášky v pravomoci vykazující účetní jednotky. Účetní jednotka musí prokázat soulad mezi částkami peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v přehledu o peněžních tocích a mezi odpovídajícími položkami vykazovanými v rozvaze.

Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti včetně cenin (účtová skupina 21), peněžní prostředky na účtu včetně přečerpání účtu (účtová skupina 22), případně účtová skupina 26. Peněžními ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku peněžních prostředků a u tohoto majetku se nepředpokládají významné změny hodnoty v čase. Za peněžní ekvivalenty se považují například peněžní úložky s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou a likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu.

Poznámka:

Převody v rámci jednotlivých položek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů se nepromítají do přehledu o peněžních tocích.

Účetní jednotka uvede v příloze:

- buď položky zahrnované do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů nebo uplatňovanou zásadu přijatou pro určování obsahu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů,

- změnu uplatňované zásady včetně změny v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů oproti předchozímu účetnímu období včetně pravděpodobných účinků,

- výjimky z ustanovení, podle kterého se peněžní toky z provozních, investičních nebo finančních činností se uvádějí v přehledu o peněžních tocích nekompenzované.

Jednotlivými činnostmi výkazu přehledu o peněžních tocích se rozumí:

- u provozní činnosti – základní výdělečné činnosti účetní jednotky a ostatní činnosti účetní jednotky, které nelze zahrnout mezi investiční nebo finanční činnosti,

- u investiční činnosti – pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popřípadě činnost související s poskytováním úvěrů, zápůjček a výpomocí, které nejsou považovány za provozní činnost,

- u finanční činnosti – taková činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků.

Účetní jednotka má možnost vykázat peněžní toky z provozní činnosti:

a) přímou metodou, u které se vykážou vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních příjmů a výdajů, například v návaznosti na členění ve výkazu zisku a ztráty, nebo

b) nepřímou metodou, u které je výsledek hospodaření účetní jednotky upraven zejména o:

1. nepeněžní transakce,

2. neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,

3. položky příjmů a výdajů spojených s finanční a investiční činností.

Za nepeněžní transakce se považují:

- v provozní činnosti transakce, které ovlivňují výsledek hospodaření, avšak nemají přímý vliv na přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce zahrnují zejména odpisy, tvorbu a čerpání rezerv a opravných položek.

- v investiční a finanční činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích.

Peněžní toky spojené s inkasem a vyplacením úroků a podílů na zisku a platby daně z příjmů se uvádějí v přehledu o peněžních tocích v samostatných položkách. Platby daně z příjmů se přiřadí v rámci praktických možností k provozní, investiční nebo finanční činnosti. V případě, že je nelze přiřadit, uvedou se v provozní činnosti.

Peněžní toky související s přijatými a vyplacenými úroky, s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku, a s přijatými podíly na zisku se zahrnou do provozní činnosti.

Peněžní toky související s přijatými úroky a přijatými podíly na zisku mohou být alternativně vykazovány v rámci investiční činnosti a peněžní toky související s vyplacenými úroky, s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku, mohou být alternativně zahrnuty do finanční činnosti. Peněžní toky související s vyplacenými úroky zahrnovanými do ocenění dlouhodobého majetku se zahrnují do investiční činnosti a vykazují se v rámci této činnosti jako samostatná položka nebo jako informace v příloze.

Vyplacené podíly na zisku se zahrnou do finanční činnosti. V případech, ve kterých účetní jednotka pouze přerozděluje mezi společníky přijaté podíly na zisku, se uvádějí tyto platby v rámci provozní činnosti.

Poznámka:

Účetní jednotka uvede v příloze každou změnu v modelu, konstrukci a obsahové náplni ukazatelů přehledu o peněžních tocích oproti předcházejícímu účetnímu období, zejména změny zásad při určování součástí peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

A nyní uvedeme možný vzor výkazu Přehled o peněžních tocích.

    PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH

Řádek výkazu	Název	Účetní období
		běžné	minulé
P.	Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období
	Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost)
Z.	Účetní zisk nebo ztráta před zdaněním
A.1.	Úpravy o nepeněžní operace
A.1.1.	Odpisy stálých aktiv (+) s výjimkou zůstatkové ceny prodaných stálých aktiv, umořování oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a goodwillu (+/–)
A.1.2.	Změna stavu opravných položek, změna stavu rezerv
A.1.3.	Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv (-/+)
A.1.4.	Výnosy z podílů na zisku (-)
A.1.5.	Vyúčtované nákladové úroky (+) s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku, a vyúčtované výnosové úroky (-)
A.1.6.	Případné úpravy a ostatní nepeněžní operace
A*	Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a změnami pracovního kapitálu
A.2.	Změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu
A.2.1.	Změna stavu pohledávek z provozní činnosti (+/–), aktivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů aktivních
A.2.2.	Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti (+/–), pasivních účtů časového rozlišení a dohadných účtů pasivních
A.2.3.	Změna stavu zásob (+/–)
A.2.4.	Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů
A**	Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním
A.3.	Vyplacené úroky s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku (-)
A.4.	Přijaté úroky (+)
A.5.	Zaplacená daň z příjmů a za doměrky daně za minulá období (-)
A.7.	Přijaté podíly na zisku (+)
A***	Čistý peněžní tok z provozní činnosti
	Peněžní toky z investiční činnosti
B.1.	Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv
B.2.	Příjmy z prodeje stálých aktiv
B.3.	Zápůjčky a úvěry spřízněným osobám
B***	Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti
	Peněžní toky z finančních činností
C.1.	Dopady změn dlouhodobých závazků, popřípadě takových krátkodobých závazků, které spadají do oblasti finanční činnosti (například některé provozní úvěry) na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty
C.2.	Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty
C.2.1.	Zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů z titulu zvýšení základního kapitálu, ážia, popřípadě fondů ze zisku včetně složených záloh na toto zvýšení (+)
C.2.2.	Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům (-)
C.2.3.	Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů (+)
C.2.4.	Úhrada ztráty společníky (+)
C.2.5.	Přímé platby na vrub fondů (-)
C.2.6.	Vyplacené podíly na zisku včetně zaplacené srážkové daně vztahující se k těmto nárokům a včetně finančního vypořádání se společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáři u komanditních společností (-)
C***	Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti
F.	Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků
R.	Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období

 

ČÚS č. 023 uvádí příklad možného řešení přehledu o peněžních tocích nepřímou metodou s vysvětlivkami. Pokusme se zde uvést nejdůležitější informace k vybraným položkám výkazu.

    VYBRANÉ POLOŽKY VÝKAZU PŘEHLEDU O PENĚŽNÍCH ­TOCÍCH

- Položka P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období

Do této položky se uvádí stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů vykázaných v rozvaze ve sloupečku „minulé účetní období“.

    Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost)

- Položka Z. Účetní zisk nebo ztráta před zdaněním

Do ukazatele nejsou zahrnuty příslušné účty účtové skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů. Jedná se o nákladové položky splatné a odložené daně z příjmů, dodatečné odvody daně z příjmů a převod podílu společníkům veřejných obchodních společností a komplementářům komanditních společností.

- Položka A.1.1. Odpisy stálých aktiv (+) s výjimkou zůstatkové ceny prodaných stálých aktiv Umořování opravné položky k nabytému majetku (+/–)

Do odpisů stálých aktiv se zahrnují pravidelné odpisy dlouhodobého majetku podle odpisového plánu účetní jednotky. Dále se do tohoto údaje zahrnou také zůstatkové ceny, popřípadě pořizovací ceny fyzicky likvidovaných nebo darovaných stálých aktiv, kromě případů prodeje stálých aktiv. Údaj se vykáže se znaménkem „+“.

Odpis aktivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a odpis goodwillu se čerpá z příslušného účtu účtové skupiny 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti. Údaj se vykáže se znaménkem „+“.

Odpis pasivního oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a odpis záporného goodwillu se čerpá z příslušných účtů účtové skupiny 64 – Jiné provozní výnosy. Údaj se vykáže se znaménkem „-“.

- Položka A.1.2. Změna stavu opravných položek, změna stavu rezerv

Změna stavu opravných položek se vypočítá jako souhrnný rozdíl mezi konečným stavem opravných položek k majetkovým účtům a stavem těchto položek na počátku vykazovaného účetního období. Přírůstek se označí znaménkem „+“, úbytek znaménkem „-“.

- Položka A.1.3. Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv (-/+)

Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv (-/+) (vyúčtování do výnosů „-“, do nákladů „+“)

- Položka A.1.4. Výnosy z podílů na zisku

Položka se vykazuje se znaménkem „-“.

- Položka A.1.5. Vyúčtované nákladové úroky (s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku) (+) a vyúčtované výnosové úroky (-)

Nákladové úroky se vykazuje se znaménkem „+“, vyúčtované výnosové úroky se znaménkem „-“.

- Položka A.1.6. Případné úpravy a ostatní nepeněžní operace

Do této položky se například uvádí úpravy o zisky (se znaménkem „-“) a ztráty (se znaménkem „+“).

- Položka A.3. Vyplacené úroky s výjimkou úroků zahrnovaných do ocenění dlouhodobého majetku

Položka se vykazuje se znaménkem „-“.

- Položka A.4. Přijaté úroky (s výjimkou investičních spol. a fondů)

Položka se vykazuje se znaménkem „+“.

- Položka A.5. Zaplacená daň z příjmů a za doměrky daně za minulá období

Položka se vykazuje se znaménkem „-“.

- Položka A.7. Přijaté podíly na zisku

Položka se vykazuje se znaménkem „+“.

    Peněžní toky z investiční činnosti

- Položka B.1. Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv

Pro účely tohoto přehledu může účetní jednotka zjistit výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku buď

a) brutto způsobem, tzn. přírůstek (nabytí) dlouhodobého majetku se upraví o změnu závazků a poskytnuté zálohy a závdavky související s pořízením dlouhodobého majetku, nebo

b) netto způsobem, u kterého se vykážou skutečné výdaje spojené s pořízením dlouhodobého majetku.

Brutto způsob

Za nabytí stálých aktiv se považuje zejména

a) nákup,

b) vytvoření vlastní činností,

c) poskytnutí zápůjček a úvěrů charakteru finančních investic a zápůjček a úvěrů k účetním jednotkám v rámci konsolidačního celku a k ostatním spřízněným osobám.

Do nabytí stálých aktiv se nezahrnuje zvýšení nebo snížení jejich ocenění, které se účtuje souvztažným zápisem na příslušný účet účtové skupiny 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy.

Údaje se zjišťují z obratů strany Má dáti příslušných účtů účtových skupin 04 – Nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek, popřípadě příslušných účtů účtových skupin 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek, 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný, 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný a příslušných účtů účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek (příslušná částka se vykáže se znaménkem „-“).

    Peněžní toky z finančních činností

- Položka C.1. Dopady změn dlouhodobých závazků, popř. takových krátkodobých závazků, které spadají do oblasti finanční činnosti (např. některé provozní úvěry) na peněžní prostředky a ekvivalenty

K dlouhodobým, popřípadě krátkodobým závazkům patří zejména dluhy z titulu zápůjček, úvěrů, finančního leasingu včetně úvěrů a zápůjček k účetním jednotkám v rámci konsolidačního celku a k ostatním spřízněným osobám s výjimkou dluhů z pořízení dlouhodobého majetku.

- Položka C.2.1. Zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů z titulu zvýšení základního kapitálu, ážia, popřípadě fondů ze zisku včetně složených záloh na toto zvýšení

Položka se vykazuje se znaménkem „+“.

- Položka C.2.2. Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům

Položka se vykazuje se znaménkem „-“.

- Položka C.2.4. Úhrada ztráty společníky

Položka se vykazuje se znaménkem „+“.

- Položka C.2.5. Přímé platby na vrub fondů

Položka se vykazuje se znaménkem „-“.

- Položka C.2.6. Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené srážkové daně vztahující se k těmto nárokům a včetně finančního vypořádání se společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáři u komanditních společností

Položka se vykazuje se znaménkem „-“.

    Přehled o změnách vlastního kapitálu

Zákon o účetnictví v § 18 uvádí, že účetní závěrka obchodních společností zahrnuje přehled o změnách vlastního kapitálu. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2, tzn. aktiva celkem 40 mil. Kč, a roční úhrn čistého obratu 80 mil. Kč.

Přehled o změnách vlastního kapitálu je vlastně rozpisem položky „A. Vlastní kapitál“ z rozvahy a podává informaci o uspořádání jeho položek, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období. Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny.

Pokud uvedené informace shrneme, přehled o změnách vlastního kapitálu sestavují při splnění podmínky § 20 odst. 1 písm. c) body 1 a 2 zákona o účetnictví vybrané účetní jednotky. Dále ho sestavují všechny účetní jednotky, kromě:

- malé účetní jednotky s povinností auditu a

- mikro účetní jednotky s povinností auditu.

A jak by mohl například vypadat výkaz o změnách vlastního kapitálu? Budeme přitom vycházet z uvedených syntetických účtů. Uveďme si možný vzhled tohoto výkazu.

    PŘEHLED O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

Položka	Popis	Účetní období
		běžné	minulé
A.	Základní kapitál zapsaný ve veřejném rejstříku (syntetické účty 411, 491)
A.1.	Zůstatek – počáteční
A.2.	Zvýšení
A.3.	Snížení
A.4.	Zůstatek – konečný
B.	Základní kapitál nezapsaný (syntetický účet 419)
B.1.	Zůstatek – počáteční
B.2.	Zvýšení
B.3.	Snížení
B.4.	Zůstatek – konečný
C.	Vlastní podíly (syntetický účet 252)
C.1.	Zůstatek – počáteční
C.2.	Zvýšení
C.3.	Snížení
C.4.	Zůstatek – konečný
D.	Ážio (syntetický účet 412)
D.1.	Zůstatek – počáteční
D.2.	Zvýšení
D.3.	Snížení
D.4.	Zůstatek – konečný
E.	Kapitálové fondy (syntetický účet 413)
E.1.	Zůstatek – počáteční
E.2.	Zvýšení
E.3.	Snížení
E.4.	Zůstatek – konečný
F.	Rozdíly z přecenění (syntetické účty 414, 416, 417 a 418)
F.1.	Zůstatek – počáteční
F.3.	Zvýšení
F.3.	Snížení
F.4.	Zůstatek – konečný
G.	Rezervní fondy (syntetický účet 421)
G.1.	Zůstatek – počáteční
G.2.	Zvýšení
G.3.	Snížení
G.4.	Zůstatek – konečný
H.	Ostatní fondy ze zisku (syntetické účty 423, 427)
H.1.	Zůstatek – počáteční
H.2.	Zvýšení
H.3.	Snížení
H.4.	Zůstatek – konečný
I.	Zisk účetních období (syntetický účet 428 + 431 zůstatek na straně D)
I.1.	Zůstatek – počáteční
I.2.	Zvýšení
I.3.	Snížení
I.4.	Zůstatek – konečný
J.	Ztráta účetních období (syntetický účet 429 + 431 zůstatek na straně MD)
J.1.	Zůstatek – počáteční
J.2.	Zvýšení
J.3.	Snížení
J.4.	Zůstatek – konečný
K.	Jiný výsledek minulých období (syntetický účet 426)
K.1.	Zůstatek – počáteční
K.2.	Zvýšení
K.3.	Snížení
K.4.	Zůstatek – konečný
L.	Zisk / ztráta za účetní období po zdanění
L.1.	Zůstatek – počáteční
L.2.	Zvýšení
L.3.	Snížení
L.4.	Zůstatek – konečný
M.	Zálohy na podíl na zisku (syntetický účet 432)
M.1.	Zůstatek – počáteční
M.2.	Zvýšení
M.3.	Snížení
M.4.	Zůstatek – konečný
Celkem	Vlastní kapitál
X.1.	Zůstatek – počáteční
X.2.	Zvýšení
X.3.	Snížení
X.4.	Zůstatek – konečný

 

    VYBRANÉ POLOŽKY VÝKAZU O ZMĚNÁCH VLASTNÍHO KAPITÁLU

- Položka A.I.I. Základní kapitál

Obvykle naplňována syntetickými účty 411 – Základní kapitál a 491 – Účet individuálního podnikatele.

- Položka A.I.2. Vlastní podíly (-)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 252 – Vlastní podíly.

- Položka A.I.3. Změny základního kapitálu

Obvykle naplňována syntetickým účtem 419 – Změna základního kapitálu.

- Položka A.II.1. Ážio

Obvykle naplňována syntetickým účtem 412 – Ážio.

- Položka A.II.2.1. Ostatní kapitálové fondy

Obvykle naplňována syntetickým účtem 413 – Ostatní kapitálové fondy.

- Položka A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a dluhů.

- Položka A.II.2.3. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací.

- Položka A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací      

- Položka A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací.

- Položka A.III.1. Ostatní rezervní fondy

Obvykle naplňována syntetickým účtem 421 – Rezervní fond.

- Položka A.III.2. Statutární a ostatní fondy

Obvykle naplňována syntetickými účty 423 – Statutární fondy a 427 – Ostatní fondy.

- Položka A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let

Obvykle naplňována syntetickým účtem 428 – Nerozdělený zisk minulých let.

- Položka A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let (-)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 429 – Neuhrazená ztráta minulých let.

- Položka A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let.

- Položka A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (-)

Obvykle naplňována syntetickým účtem 432 – Zálohy na podíly na zisku.

Tolik tedy k problematice účetní závěrky. V další části si připomeneme proces schvalování účetní závěrky.

5.

Schvalování účetní závěrky

V této kapitole se zaměříme na schválení účetních závěrek u jednotlivých základních typů podnikatelských jednotek v podobě obchodních společností a družstva. Poznámka: pokud má účetní jednotka povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, musí ověření účetní závěrky předcházet jejímu schválení. Problematiku schvalování účetní závěrky uvedeme u:

- akciové společnosti,

- družstva.

- komanditní společností,

- společnosti s ručením omezeným a

- veřejné obchodní společnosti.

Pokud budeme chtít zjistit, kdo odpovídá za účetnictví a schvalování účetní závěrky u obchodních společností, musíme nahlédnout do zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen zákon o obchodních korporacích). Pro pochopení odpovědnosti za schválení účetní závěrky je nezbytné uvést i odpovědnost za vedení účetnictví u uvedených společností a družstva. Proto se v rámci dalšího textu zmiňujeme i o této problematice.

    Schválení účetní závěrky u akciové společnosti

U akciové společnosti je důležitý systém vnitřní struktury společnosti. Zákon o obchodních korporacích rozlišuje:

- systém dualistický – systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada,

- systém monistický – systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel.

Dualistický systém

V systému dualistickém je statutárním orgánem společnosti představenstvo, kterému přísluší obchodní vedení společnosti. Nikdo není oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení. Z toho také vyplývá, že představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.

Monistický systém

V monistickém systému je struktura orgánů takováto:

- výkonným a zároveň statutárním orgánem je statutární ředitel,

- kontrolním orgánem je správní rada.

Statutární ředitel je statutárním orgánem společnosti, aplikují se na jeho postavení obdobně a podle okolností ustanovení o představenstvu. Statutárním ředitelem může být i předseda správní rady. Statutárnímu řediteli přísluší obchodní vedení společnosti.

Základním orgánem společnosti je správní rada. Pravidla pro svolání správní rady upraví stanovy, jednání správní rady svolává její předseda. Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon.

I u akciové společnosti vykonávají akcionáři své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.

Stejně, jako tomu bylo u společnosti s ručením omezeným, i u akciové společnosti náleží do působnosti valné hromady schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty.

    Schválení účetní závěrky u družstva

Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání. Statutárním orgánem družstva je představenstvo. Tomu také přísluší obchodní vedení družstva. Představenstvo zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá členské schůzi ke schválení účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty.

Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo, kontrolní komise a jiné orgány zřízené stanovami. Pro naše popisované téma je třeba se zmínit o členské schůzi, protože právě do působnosti členské schůze patří schvalování řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky, popřípadě mezitímní účetní závěrky.

Členská schůze, na které se má projednat řádná účetní závěrka, se musí konat nejpozději do 6 měsíců po skončení účetního období, za které je řádná účetní závěrka sestavena. A ještě informace na závěr – právo zúčastnit se členské schůze mají členové družstva, likvidátor a osoby, o nichž tak stanoví jiný právní předpis.

    Schválení účetní závěrky u komanditní společnosti

Zákon o obchodních korporacích u komanditní společnosti nedefinuje přímo odpovědnost za vedení účetnictví, ale § 125 stanoví, že ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, rozhodují všichni společníci, přičemž zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté (pokud společenská smlouva neurčí jinak). Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují stanovené požadavky. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, nebo jeden z nich.

V této souvislosti je nezbytné říct, kdo je komplementář a kdo komanditista. Komplementář (jeden nebo více) je společník komanditní společnosti, který ručí věřitelům společnosti celým svým majetkem, jak zákon o obchodních korporacích říká – neomezeně. Komanditista (jeden nebo více) je společník komanditní společnosti, který ručí za závazky společnosti jen do výše svého vkladu zapsaného v obchodním rejstříku.

Jak bylo již uvedeno, komplementářům je vyhrazeno obchodní vedení (statutárním orgánem komanditní společnosti jsou všichni komplementáři, popř. jen někteří nebo jeden z nich). V případě, kdy rozhodování ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, může způsob určit společenská smlouva. Pokud však v tomto směru mlčí, rozhodují v takových věcech všichni společníci. O věci hlasují zvlášť komplementáři a zvlášť komanditisté.

Co se týká rozdělení zisku a ztráty, zůstalo zachováno pravidlo o dělení zisku či ztráty mezi společnost a komplementáře. Pokud neurčuje společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. Komplementáři si část zisku a ztráty rozdělí podle § 112 zákona o obchodních korporacích. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty v poměru jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou.

    Schválení účetní závěrky u společnosti s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Společenská smlouva může připustit vznik různých druhů podílů. Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podíl základní. Určí-li tak společenská smlouva, může společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu.

Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Určí-li tak společenská smlouva, tvoří více jednatelů kolektivní orgán. Jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Důležité je ustanovení § 196 zákona o obchodních korporacích, ve kterém je přímo uvedeno, že jednatel zajišťuje řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti.

Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, ledaže zákon o obchodních korporacích nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má být svolána častěji.

Do působnosti valné hromady patří (mimo jiné) schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát. Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

    Schválení účetní závěrky u veřejné obchodní společnosti

Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.

K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. V případě, kdy ve společenské smlouvě není dohodnuto jinak, jsou podíly společníků stejné.

Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují požadavky stanovené zákonem o obchodních korporacích (viz § 46). Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují uvedené požadavky, nebo jeden z nich. K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak. Takže důležitý závěr u veřejné obchodní společnosti: velice důležitým a nezaměnitelným dokumentem pro tuto oblast je společenská smlouva.

I z tohoto důvodu se jeví jako rozumné ustanovení zákona o obchodních korporacích, ve kterém se praví, že každý společník může nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje. To platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

Jak jsme již výše konstatovali, úprava práv a povinností společníků u veřejné obchodní společnosti je ponechána zásadně na společenské smlouvě. V § 112 zákona o obchodních korporacích se uvádí, že zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem.

Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky rovným dílem.

U veřejné obchodní společnosti lze doporučit uvedení způsobu schvalování účetní závěrky do společenské smlouvy.

Tolik tedy k problematice procesu schvalování účetní závěrky. Na závěr si krátce uvedeme oblasti, které s účetní závěrkou více či méně souvisí. Jedná se o zprávu o vztazích, výroční zprávu a zprávu o platbách vládám. Pro zjednodušení nazvěme tuto kapitolu Další „zprávy“.

6.

Zpracování zpráv

Jak jsme již uvedli, v rámci této poslední kapitoly krátce připomeneme problematiku zpráv, a to zprávu o vztazích, výroční zprávu a zprávu o platbách.

    Zpráva o vztazích

Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace ovládaná ovládající osobou. Pokud je ovládající osobou obchodní korporace, je mateřskou obchodní korporací, a pokud je ovládanou osobou obchodní korporace, je dceřinou obchodní korporací.

Statutární orgán ovládané osoby vypracuje do 3 měsíců od skončení účetního období písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (zpráva o vztazích) za uplynulé účetní období. Zpráva o vztazích se připojí k výroční zprávě.

Poznámka:

Pokud nemá statutární orgán potřebné informace pro vypracování zprávy o vztazích, tuto skutečnost ve zprávě s vysvětlením uvede.

Statutární orgán ve zprávě o vztazích zároveň zhodnotí výhody a nevýhody plynoucí ze vztahů mezi těmito osobami a uvede, zda převládají výhody nebo nevýhody a jaká z toho pro ovládanou osobu plynou rizika. Současně uvede, zda, jakým způsobem a v jakém období byla nebo bude vyrovnána případná újma.

Pokud má ovládaná osoba kontrolní orgán, přezkoumá tento orgán zprávu o vztazích. O výsledcích přezkumu informuje její nejvyšší orgán a sdělí mu své stanovisko, které obsahuje také názor na vyrovnání újmy.

Poznámka:

Pokud by kontrolní orgán v rámci ověřování zprávy o vztazích zjistil, že zpráva obsahuje vady, vyzve statutární orgán k nápravě.

Přezkum zprávy o vztazích kontrolním orgánem se nevyžaduje, je-li ovládající osobou jediný společník ovládané osoby, nebo jsou-li všichni společníci ovládané osoby osobami jednajícími ve shodě vůči ovládané osobě.

Společníci ovládané osoby mají právo se seznámit se zprávou o vztazích a případným stanoviskem kontrolního orgánu ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou. Se závěry těchto zpráv společníky seznámí statutární orgán na nejbližším jednání nejvyššího orgánu.

    Výroční zpráva

Výroční zpráva dnes již slouží nejen ke splnění zákonné povinnosti či informování vlastníků dané účetní jednotky (podniku), ale i externím uživatelům. Těmi mohou být věřitelé, investoři a potencionální investoři, banky, dodavatelé, odběratelé, burzy apod. Výroční zpráva se tak stává i významným propagačním a prezentačním materiálem.

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, jsou povinny vyhotovit výroční zprávu, jejímž účelem je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.

Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace:

a) o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy,

b) o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,

c) o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,

d) o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,

e) o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,

a) o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí,

b) požadované podle zvláštních právních předpisů.

Má-li to význam pro posouzení majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření účetní jednotky, musí účetní jednotka, která používá investiční nástroje, případně další obdobná aktiva a pasiva, uvést ve výroční zprávě také informace o:

a) cílech a metodách řízení rizik dané účetní jednotky, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se použijí zajišťovací deriváty, a

b) cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.

Poznámka:

Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku a zprávu auditora, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního předpisu.

Jak jsme se již zmínili, účetní informace jsou určeny jak pro vedoucí pracovníky dané účetní jednotky, tak i pro externí uživatele. Jedná se jak o tuzemské, tak i zahraniční subjekty, které se zajímají o účetní jednotku z nejrůznějších důvodů. Jde o fyzické i právnické osoby, které se podílejí přímo či nepřímo na financování podniku (vlastníci podniku – akcionáři, vkladatelé podílu a podobně, krátkodobí a dlouhodobí věřitelé, majitelé dluhopisů a obligací, úvěrující peněžní ústavy, dodavatelé výrobků, prací a služeb atd.). Dále jsou to subjekty, které jsou na finančních výsledcích podniku zainteresovány (burzovní komise, daňové orgány, zaměstnanci, konkurenční podniky, v neposlední řadě i vlády, potencionální investoři, veřejnost atd.).

    Zpráva o platbách

A na závěr ještě uvedeme krátce informaci o zprávě o platbách vládám. Ta se sestavuje dle ustanovení § 32a – 32e zákona o účetnictví. Zprávu o platbách orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země (zprávu o platbách) sestavuje k rozvahovému dni velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v těžebním průmyslu, která vykonává jakoukoli činnost související s průzkumem, vyhledáváním, objevováním, rozvojem a těžbou ložisek nerostů, ropy, zásob zemního plynu či jiných látek v souladu s příslušným nařízením Evropské unie, a velká účetní jednotka, včetně subjektu veřejného zájmu, s výjimkou vybrané účetní jednotky, činná v odvětví těžby dřeva v původních lesích, která vyvíjí činnosti uvedené v příslušném nařízení Evropské unie.

Uvedená zpráva o platbách se sestavuje v českém jazyce a hodnotové údaje v této zprávě se uvádějí v jednotkách české měny.

Povinnost sestavovat zprávu o platbách se nevztahuje na účetní jednotku, která je konsolidovanou účetní jednotkou nebo konsolidující účetní jednotkou, která je současně konsolidovanou účetní jednotkou konsolidačního celku jiné konsolidující osoby, pokud jsou splněny tyto podmínky:

- konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba se řídí právem České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie a

- platby odváděné touto účetní jednotkou orgánům správy členského státu Evropské unie nebo třetí země jsou zahrnuty do konsolidované zprávy, kterou sestavuje konsolidující účetní jednotka nebo jiná konsolidující osoba v souladu s § 32c nebo obdobným předpisem jiného členského státu Evropské unie.

Pro ucelenost informace ještě dodejme, že zákon o účetnictví vymezuje obsah konsolidované zprávy o platbách vládám a stanoví pravidla pro zveřejnění zprávy o platbách vládám.

Na závěr našeho pojednání o účetní závěrce roku 2021 si zopakujeme základní informace týkající se zveřejnění účetní závěrky.

7.

Zveřejnění informací

Nyní bychom se zaměřili na další povinnost, která pro některé účetní jednotky plyne, a to je zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy. Ty účetní jednotky, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, jsou povinny zveřejnit účetní závěrku (i výroční zprávu) v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech (např. zákon o cenných papírech) nejsou dotčeny.

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem (např. valná hromada), a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek (pokud zvláštní právní předpisy nestanoví lhůtu jinou), nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu.

    Zveřejnění účetní závěrky

Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nesmí zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

V případě nezveřejnění účetní závěrky (nebo výroční zprávy) hrozí sankce (pokuta) stanovená dle zákona o účetnictví § 37a odst. 1 písm. k). Nesplnění této povinnosti je sankcionováno do 3 % hodnoty aktiv celkem. Hodnota aktiv celkem se zjistí z účetní závěrky účetní jednotky sestavené za účetní období, ve kterém (nebo za které) k porušení povinnosti došlo. Pokud zjištěná hodnota aktiv celkem neodpovídá aktivům celkem zjištěným v řízení o uložení pokuty, použije se tato zjištěná výše aktiv neupravená o položky rezerv, opravných položek a odpisů. Pokud nelze skutečnou výši aktiv zjistit uvedeným postupem, hodnota aktiv celkem bude stanovena kvalifikovaným odhadem.

V případě, že rozsah a obsah účetních případů v účetním období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo, je srovnatelný s rozsahem a obsahem účetních případů bezprostředně předcházejícího účetního období, kvalifikovaným odhadem se rozumí hodnota aktiv celkem zjištěná z účetní závěrky sestavené za toto předcházející účetní období.

Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, době trvání a okolnostem, za kterých byl spáchán.

    Zveřejnění výroční zprávy

Povinné zveřejňování stanovených dokumentů (jak jsme již výše uvedli) se vztahuje i na výroční zprávu. Z účetních jednotek jsou povinny výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů, do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.

Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin nejpozději v době výše uvedené. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu.

Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění uvedených účetních záznamů podle tohoto zákona účetní jednotka splnila okamžikem jejich předání České národní bance.

Organizační složky státu zveřejňují účetní závěrku prostřednictvím ministerstva způsobem umožňujícím dálkový přístup (poznámka: ustanovení zvláštních právních předpisů o nakládání s utajovanými a jinými obdobnými informacemi tímto nejsou dotčena). Zveřejňování účetních výkazů za Českou republiku se provádí obdobně.

Povinnost zveřejnění se vztahuje na všechny informace výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu.

Za správní delikt, kdy účetní jednotka nezveřejnila výroční zprávu, se uloží pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

    Zvláštní způsoby zveřejňování

A nyní ještě jednou připomeneme změnu, o které jsme hovořili za začátku tohoto příspěvku. Jedná se o zvláštní způsob zveřejňování, které lze využít počínaje účetní závěrkou za zdaňovací období, které započalo nejdříve 1. 1. 2021 a které skončilo nejdříve 31. 12. 2021.

Obchodní korporace mohou předávat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím správce daně, a to v rámci podání daňového přiznání. Upozorňujeme, že se to netýká těch, kdo mají stanovenou povinnost předávat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky.

Podání prostřednictvím příslušného správce daně z příjmů musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu, a lze jej učinit pouze:

a) jako přílohu daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů podaného v elektronické podobě, které není nepřípustné, a

b) ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů.

Správce daně předá účetní závěrku rejstříkovému soudu (je-li její podání v pořádku) bez zbytečného odkladu (elektronicky), povinnost zveřejnit závěrku bude splněna okamžikem podání správci daně.

 

§ 1e zákona č. 563/1991 Sb.

(1) V prvním účetním období po svém vzniku nebo zahájení činnosti postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek a kategorii skupin účetních jednotek, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

(2) Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka nebo skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky nebo skupinu účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky.

§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.

citace na straně 11

Účetní závěrka

…

(4) Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo zkráceném rozsahu. Nestanoví-li tento zákon jinak, ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní závěrku účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení účetní závěrky v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní závěrce.

 

§ 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

citace na straně 16

Dlouhodobý nehmotný majetek

(1) Položka „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje zejména nehmotné výsledky vývoje, software, ocenitelná práva a goodwill s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, s výjimkou goodwillu, a při splnění podmínek dále stanovených a při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku. Dále obsahuje povolenky na emise a preferenční limity. Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

(2) Za dlouhodobý nehmotný majetek se dále považuje technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, a to od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ podle odstavce 1 věty první:

a) k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku,

b) drobného nehmotného majetku, kterým se rozumí složky majetku vyjmenované v odstavci 1, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok a účetní jednotka je nevykazuje v položce „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“, ale v nákladech.

 

§ 3a vyhlášky č. 500/2002 Sb.

citace na straně 53

(1) Rozvaha v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a sestavuje ji účetní jednotka, která je

a) velkou účetní jednotkou,

b) střední účetní jednotkou,

c) malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

d) mikro účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

(2) Rozvaha ve zkráceném rozsahu zahrnuje

a) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“, „C.II.2. Krátkodobé pohledávky“ a „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

b) položky podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny, a může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

(3) Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 nebo 3 k této vyhlášce a sestavuje ji

a) účetní jednotka, která je obchodní společností, a

b) z ostatních účetních jednotek ta, která je

1. velkou účetní jednotkou,

2. střední účetní jednotkou,

3. malou účetní jednotkou, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

4. mikro účetní jednotkou …

 

§ 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

citace na straně 53

Základní informace v příloze
v účetní závěrce

(1) Účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede alespoň

a) informace podle § 18 odst. 3 zákona,

b) informace o použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky; účetní jednotka uvede podle principu významnosti zejména způsob

1. oceňování majetku a závazků,

2. stanovení úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky),

3. uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu,

4. stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků,

c) informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou zejména

1. změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování,

2. pro každý druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41,

3. uvede důvody a případnou výši opravné položky, pokud nebyly majetek a závazky oceněny…

 

§ 20 zákona č. 563/1991 Sb.

citace na straně 57

Ověřování účetní závěrky auditorem

(1) Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále

a) velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

b) střední účetní jednotky,

c) malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot

1. aktiva celkem 40 000 000 Kč,

2. roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,

3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

d) ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.

(2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku

a) sestavenou v průběhu konkursu, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni,…

 

 

§ 112 zákona č. 90/2012 Sb.

citace na straně 69

(1) Veškerý zisk, jiné vlastní zdroje a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr.

(2) Společník má právo na podíl na zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost. Pokud zisk společnosti k vyplacení této částky nepostačuje, rozdělí se mezi společníky v poměru částek, v nichž splnili svou vkladovou povinnost. Zbylý zisk se dělí mezi společníky podle odstavce 1.

(3) Jestliže je společníkovi poskytován podíl na zisku podle § 103 odst. 2, použije se ustanovení odstavce 1 nebo 2 jen na tu část zisku, která není takto rozdělena.

(4) Obsahuje-li společenská smlouva ustanovení odchylné od odstavce 1 jen pro podíl na zisku nebo jen pro podíl na ztrátě, platí, existují-li pochybnosti, že se toto ustanovení společenské smlouvy vztahuje jak na podíl na zisku, tak na podíl na ztrátě.

(5) Odstavce 2 a 3 se použijí, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

(6) Podíl na zisku je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí nejvyššího orgánu určí jinak.

§ 46 zákona č. 90/2012 Sb.

citace na straně 69

(1) Osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti.

(2) Kdo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní…