V okamžiku připojení podpisového záznamu se účetní závěrka považuje za sestavenou. A naopak účetní závěrka nepodepsaná výše uvedenou osobou není považována za oficiální, právoplatnou, dokončenou účetní závěrku. Statutární orgán je jiná osoba než společník, člen managementu (pokud nejsou např. v obchodní korporaci současně jednateli) nebo prokurista; jejich podpis na účetní závěrce tedy nemůže nahradit podpis statutárního orgánu. Statutární orgány všech právnických osob mají zpravidla svůj zákonný název, např. jednatel u s. r. o., předseda představenstva u a. s., ředitel ústavu apod.

Je třeba připomenout, že podle § 17 odst. 7 zákona po schválení účetní závěrky nejvyšším orgánem obchodní korporace (valnou hromadou, členskou schůzí) nesmí účetní jednotka přidávat další účetní zápisy kdykoli později do uzavřených účetních knih s výjimkou případů přeměny obchodní korporace uvedených v odstavci 3. Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodu, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle zákona.

    Principy pro sestavování účetní závěrky

Společné principy platné pro sestavování účetní závěrky:

–  Podle § 19 odst. 2 zákona jsou účetní jednotky povinny uvádět v účetní závěrce informace podle stavu ke konci rozvahového dne.

–  Podle § 7 odst. 4 zákona účetní jednotky v následujícím účetním období nesmí změnit uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty a jejich obsahové vymezení a způsoby oceňování použité v jednom účetním období. Účetní jednotky mohou uvedené uspořádání a označování a obsahové vymezení a způsoby oceňování změnit zcela nebo zčásti mezi jednotlivými účetními obdobími jen z důvodů změny předmětu podnikání nebo jiné činnosti anebo z důvodů zpřesnění věrného zobrazení nebo zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky, přičemž informaci o každé takové změně s jejím řádným zdůvodněním jsou povinny uvést v příloze v účetní závěrce.

–  Podle § 3 odst. 7 vyhlášky účetní jednotky sestavují rozvahu a výkaz zisku a ztráty (§ 3a) a přílohu v účetní závěrce (§ 39 až 39c) v plném nebo ve zkráceném rozsahu.

    Kontrolní vazby

Při sestavování jednotlivých částí účetní závěrky musí být splněny následující kontrolní vazby:

1. V rozvaze se musí položka „AKTIVA CELKEM“ (netto) rovnat položce „PASIVA CELKEM“, tj. AKTIVA = PASIVA,

2. Položka „***Výsledek hospodaření za účetní období (+/–)“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty musí rovnat položce „A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/–)“ uvedené v rozvaze. Tyto položky musí souhlasit se skutečným výsledkem hospodaření v daném účetním období zjištěným z účetnictví. Je-li vykazován kladný výsledek, jedná se o zisk po zdanění. Zjednodušeně je možno říci, že výkaz zisku a ztráty podrobně „rozepisuje“ výsledek hospodaření obsažený v rozvaze jedním číslem.

Pokud výše uvedené kontrolní vazby splněny nejsou, je třeba provést kontrolu těchto skutečností:

- ve výkazu není nastaven některý účet, přestože se na něj v účetnictví účtuje, tzn., že stav tohoto účtu není do výkazu zahrnut. To se stává např. tehdy, když se v průběhu účetního období doplní účtový rozvrh o nový účet, na který se účtuje, a není nadefinován ve výkazu,

- účet je ve výkazu nastaven na více řádcích, tzn. je ve výkazu zahrnut duplicitně (např. do krátkodobých i dlouhodobých pohledávek),

- u některého z účtů je nastaveno chybné znaménko (např. u účtů ve sloupci korekce v rozvaze),

- chyby vyplývající ze zaokrouhlování je třeba opravit tak, aby zmíněné kontroly byly splněny.

    Termíny spojené s účetní závěrkou

V souvislosti s řádnou účetní závěrkou sestavovanou za účetní období je možno odlišovat tyto termíny:

–  datum, ke kterému je účetní závěrka sestavena (je-li účetním obdobím kalendářní rok 2021 je tímto datem podle § 19 zákona o účetnictví 31. 12. 2021),

–  datum, kdy je účetní závěrka fakticky sestavena (jsou uzavřeny účetní knihy, jsou sestaveny příslušné části účetní závěrky),

–  datum, kdy je účetní závěrka sestavena ve smyslu § 18 odst. 2 písm. f) zákona o účetnictví, tj. den jejího podpisu statutárním orgánem účetní jednotky,

–  datum, kdy je účetní závěrka připojena jako povinná příloha k dani z příjmů právnických osob (termínem pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob je tak v podstatě nepřímo stanoven i stejný termín pro sestavení účetní závěrky); nemusí se však jednat o účetní závěrku definitivní v případě, kdy je sestavena nová účetní závěrka podle § 17 odst. 4 zákona o účetnictví,

–  datum, kdy je účetní závěrka ověřena auditorem (z § 21a odst. 2 zákona o účetnictví lze nepřímo dovodit nejzazší lhůtu pro ověření auditorem, kterou je pro ověření účetní závěrky za rok 2021 termín do 31. 12. 2022),

–  datum, kdy je účetní závěrka předložena ke schválení valné hromadě (z § 181 pro s. r. o. resp. § 403 pro a. s. ZOK vyplývá termín konání valné hromady resp. termín projednání řádné účetní závěrky za rok 2021 do 30. 6. 2022),

–  datum, kdy je účetní závěrka schválena valnou hromadou; termín není právními předpisy výslovně stanoven. Podle ustanovení § 190 resp. § 421 ZOK náleží do působnosti valné hromady mj. schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky a rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a rozhodnutí o úhradě ztráty. Zde je dobré si uvědomit, že bez předchozího schválení účetní závěrky nemůže valná hromada rozhodnout o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty obchodní společnosti. U společností s jediným společníkem dochází ke schválení účetní závěrky rozhodnutím jediného společníka, které musí mít písemnou formu. Společnosti, které mají společníků více, schvalují účetní závěrku na valné hromadě. Schválení či neschválení účetní závěrky nemá vliv na termíny pro podání daňového přiznání.

S ohledem na pandemii COVID-19 přistupuje mnoho obchodních společností k rozhodování svých nejvyšších orgánů (valných hromad) v podobě tzv. „per rollam“, tzn. korespondenčně nebo prostřednictvím určitých technických prostředků. Při tomto způsobu je nezbytné postupovat podle § 175 ZOK, a to včetně zákonné lhůty pro doručení vyjádření společníka. Neurčí-li společenská smlouva jinak, činí tato lhůta 15 dnů. V opačném případě je usnesení valné hromady neplatné.

– datum, kdy je účetní závěrka zveřejněna jejím uložením do veřejného rejstříku; lhůty jsou uvedeny v § 21a odst. 2 a 4 zákona o účetnictví,

– datum, dokdy je možno sestavit novou účetní závěrku podle § 17 odst. 4 zákona o účetnictví; například do schválení účetní závěrky za rok 2021 valnou hromadou (je-li účetním obdobím kalendářní rok 2021, nejpozději však do konce roku 2022), lze podle účetní knihy znovu otevřít, provést případnou opravu účetních zápisů a sestavit novou účetní závěrku.

    Součásti účetní závěrky

Obsah účetní závěrky je vymezen taxativně v § 18 zákona o účetnictví. Tento paragraf kodifikuje, že účetní závěrka představuje nedílný celek a vždy ji tvoří rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha. Z odstavce 2 tohoto paragrafu plyne povinnost obchodních společností sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Z účetních jednotek–podnikatelů tyto dvě jmenované části účetní závěrky nemusí sestavovat mikro a malé účetní jednotky, družstva (nejsou obchodními společnostmi) a dále banky, pojišťovny a penzijní společnosti.

Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu nemusí sestavovat mikro a malé účetní jednotky, družstva, banky, pojišťovny a penzijní společnosti.

    Účetní závěrka v plném a ve zkráceném rozsahu

V § 3a vyhlášky se stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií účetních jednotek rozsah a způsob sestavení rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy v účetní závěrce v plném rozsahu a ve zkráceném rozsahu. Zároveň je nutno respektovat ustanovení zákona o účetnictví § 18 odst. 4, že účetní závěrku ve zkráceném rozsahu mohou sestavit účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Přirozeně platí, že bude-li některá z účetních jednotek, které mohou sestavovat účetní závěrku ve zkráceném rozsahu, toho názoru, že je pro ni přínosné sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu, anebo provést i další podrobnější členění položek výkazů za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání, popř. sestavit i nepovinné výkazy (přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu), není ji v tom bráněno.

Při určení, v jaké podobě účetní jednotka sestaví účetní výkazy, je nezbytné nejprve určit právní formu a kategorii účetní jednotky a poté i povinnost auditu. Například obchodní společnost, která je malou účetní jednotkou bez povinného auditu, sestaví za rok 2021 výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu [§ 3a odst. 3 písm. a)]. Rozvahu [§ 3a odst. 2 písm. a)] a přílohu v účetní závěrce (3a odst. 6) může sestavit ve zkráceném rozsahu. To znamená, že kromě účetní závěrky sestavené v plném nebo ve zkráceném rozsahu tak „de facto“ existuje možnost sestavit účetní závěrku i „kombinovaným způsobem“. Nebude na škodu připomenout povinnost zůstat v příslušné kategorii alespoň po dvě po sobě bezprostředně následující účetní období.

    Rozvaha

je uspořádáním položek aktiv a pasiv. Jejím úkolem je poskytovat informace o finanční pozici vykazující účetní jednotky k datu jejího sestavení.

V § 3a odst. 1 vyhlášky je stanovena rozvaha v plném rozsahu. Zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 k vyhlášce a sestavuje ji účetní jednotka, která je velkou účetní jednotkou nebo střední účetní jednotkou a z malých a mikro účetních jednotek ta, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. V odstavci 2 je vymezen rozsah rozvahy ve zkráceném rozsahu, a to ve dvou podobách. Minimální závazný výčet informací v rozvaze ve zkráceném rozsahu podle:

–  písm. a) zahrnuje položky podle přílohy č. 1 k vyhlášce, a to pouze položky označené písmeny a římskými číslicemi s výjimkou položek „C.II.1. Dlouhodobé pohledávky“, „C.II.2. Krátkodobé pohledávky“ a „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“ (tyto položky se vykázat musí) a může ji sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo

–  písm. b) zahrnuje položky podle přílohy č. 1, a to pouze položky označené písmeny. Může ji sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Obsahové vymezení některých položek rozvahy je uvedeno v § § 5 až 19 vyhlášky; pořadí, názvy a označení položek jsou obsahem přílohy č. 1 k vyhlášce. Tuto strukturu využije především ta účetní jednotka, která sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu.

    Výkaz zisku a ztráty

(v praxi se používá označení „výsledovka“) je uspořádáním položek výnosů, nákladů a výsledku hospodaření účetní jednotky. Úkolem tohoto výkazu je poskytovat informace o finanční výkonnosti vykazující účetní jednotky za vykazované účetní období, tj. od prvního do posledního dne účetního období.

Pořadí, názvy a označení položek výkazu zisku a ztráty jsou uvedeny v přílohách č. 2 (druhové členění) a 3 (účelové členění) vyhlášky. Záleží na účetní jednotce, zda se rozhodne sestavit výkaz zisku a ztráty v druhovém členění, nebo výkaz zisku a ztráty v účelovém členění; v naprosté většině se účetní jednotky tradičně přikloní ke druhovému členění mimo jiné i z toho důvodu, že druhová struktura umožňuje lépe analyzovat vývoj nákladů a výnosů a odhadovat budoucí peněžní toky. V neposlední řadě lze tento výkaz také jednodušeji sestavit.

Obchodní společnosti sestavují výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu vždy bez ohledu na kategorizaci a povinnost auditu.

    Přehled o peněžních tocích (Cash Flow)

Úkolem přehledu o peněžních tocích je informovat uživatele účetní závěrky, z jakých zdrojů účetní jednotka čerpala v průběhu účetního období finanční prostředky, a jakým způsobem byly tyto použity, tzn., že odpovídá na otázku alokace finančních prostředků podle jednotlivých činností (provozní, investiční a finanční). Obvyklou otázkou podílníků zpravidla je, proč firma vykazuje účetní zisk a nemá peníze na jeho rozdělení či na jiné účely. Příčiny tohoto stavu jsou jistě indikovány již v průběhu účetního období, protože se jedná zejména o:

- rychlejší nárůst nepeněžních aktiv (zejména pohledávek) než růst dluhů,

- růst stavu zásob (zvláštní význam mají neprodejné výrobky nebo zboží),

- splátky úvěrů a zápůjček,

- úhradu významných částek záloh a závdavků či zvýšených splátek na majetek pořízený na leasing,

- výdaje na investice.

    Přehled o změnách vlastního kapitálu

jako další součást účetní závěrky informuje o uspořádání položek rozvahy v rámci položky „A. Vlastní kapitál“ a o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Uspořádání a obsahové vymezení je velmi stručně uvedeno v § 44 vyhlášky. Přehled se sestavuje za běžné a minulé účetní období, počáteční a konečné stavy vlastního kapitálu i jednotlivých složek vlastního kapitálu musí navazovat na stavy vykazované v rozvaze. V přehledu o změnách vlastního kapitálu se vykazují také vyplacené podíly na zisku a současně položky vlastního kapitálu, z nichž tyto nároky společníků byly čerpány.

    Příloha v účetní závěrce

slouží k vysvětlení a doplnění informací obsažených v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Není však jen doplňkem, ale minimálně rovnocennou složkou účetní závěrky; popis v příloze ovšem nemůže nahradit chybně vykázané údaje v ostatních částech účetní závěrky. Vzhledem k tomu, že příloha je v praxi často podceňována, připomeneme si požadavky na její obsah.

    Obecné zásady související s přílohou

–  Informace v příloze se uvádějí ve stejném pořadí, jako jsou vykazovány v účetních výkazech.

–  Jsou-li účetní výkazy sestaveny v tis. Kč, pak peněžní údaje v příloze by měly být rovněž v tis. Kč (obdobně v mil. Kč).

–  Peněžní částky v příloze musí navazovat na částky v řádcích výkazů.

–  Vzhledem k tomu, že účetní závěrka je nedílný celek, není možné, aby na příloze bylo uvedeno jiné datum, než je na rozvaze či výkazu zisku a ztráty.

–  V příloze by obecně neměly být uváděny položky, které společnost nemá. V některých případech je však užitečné – z důvodu vyšší vypovídací schopnosti přílohy – uvést např. že nenastaly žádné události po rozvahovém dni.

    Informace obsažené v příloze

Povinnosti, které musí účetní jednotka v příloze uvést, jsou ve vyhlášce definovány stavebnicovým způsobem. Nejprve jsou uvedeny základní požadavky pro všechny účetní jednotky, poté požadavky na mikro a malé účetní jednotky, k tomu se přidají požadavky na střední účetní jednotky a vše zakončuje rozšíření požadavků na velké účetní jednotky. Zjednodušeně lze říci, že

–  § 39 – základní informace v příloze v účetní závěrce povinně uvádí všechny účetní ­jednotky,

–  § 39 + § 39a – informace v příloze jsou závazné pro malé nebo mikro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,

–  § 39 + 39b – informace v příloze jsou závazné pro střední účetní jednotky,

–  § 39 + 39b + 39c – informace v příloze uvádí pouze velké účetní jednotky.

Základní informace jsou vyjmenovány v § 39. Jedná se o informace podle § 18 odst. 3 zákona (jméno, sídlo, identifikační číslo, právní forma a předmět podnikání účetní jednotky, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky a podpisový záznam statutárního orgánu) a dále o informace týkající se:

–  použitých účetních zásad, metod a odchylek od těchto metod, zároveň také jejich vlivu na majetek, závazky, finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky, zejména

–  účetní metodu oceňování majetku a závazků k okamžiku vzniku účetního případu a k rozvahovému dni,

–  uvedení odpisů a opravných položek u majetku oceňovaného „historickými“ cenami,

–  uplatněný způsob při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu,

–  stanovení reálné hodnoty majetku a závazků,

–  použitého oceňovacího modelu a techniky při ocenění reálnou hodnotou (neuvádí mikro účetní jednotka, protože má oceňování reálnou hodnotou zakázané), zejména

–  změny reálné hodnoty podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zúčtování, změny v oceňování ekvivalencí, uvedení majetkových účastí, způsob zaúčtování do vlastního kapitálu,

–  specifikaci derivátů podle druhů, rozsahu a podstaty, hlavní podmínky a okolnosti, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a jistotu budoucích peněžních toků, tabulku s uvedením změn reálné hodnoty v průběhu účetního období na účtu v účtové skupině 41,

–  důvody a výše příp. opravné položky u dlouhodobého finančního majetku, který nebyl oceněn reálnou hodnotou nebo ekvivalencí,

–  výše pohledávek a dluhů s dobou splatnosti k rozvahovému dni delší než 5 let (nikoliv tedy po lhůtě splatnosti obecně),

–  výše pohledávek a dluhů krytých věcnými zárukami s uvedením povahy a formy záruk,

–  výše pohledávek a dluhů, podmíněných závazkových vztahů a poskytnutých věcných záruk, jež nejsou vykázány v rozvaze, s uvedením povahy a formy záruk. Za touto stručnou charakteristikou se může skrývat řada významných a ne vždy pozitivních skutečností, např. významné potenciální ztráty, poskytnuté záruky, soudní spory, ručení třetím osobám, závazky spojené s výstavbou a pořizováním majetku, ekologické závazky, faktoring pohledávek, kombinované dohody o prodeji a zpětném odkupu, ujednání o konsignačním skladu, aktiva daná do zástavy, budoucí závazky plynoucí z uzavřených smluv na dlouhodobý (finanční) leasing, subdodavatelské zajišťování operací, nesplnění dotačních pravidel na již obdržené dotace, aj.,

–  výše záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů, úrokových sazeb, podmínek a dosud splacených, odepsaných a prominutých částek, a to ve vztahu k členům správních, řídicích a dozorčích orgánů (údaje se uvádějí v souhrnné výši),

–  výše a povahy mimořádných nákladů a výnosů (co do objemu či původu),

–  průměrného přepočteného počtu zaměstnanců,

–  mikro a malá účetní jednotka bez povinnosti ověření jejich účetní závěrky auditorem také uvede informaci o případném nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů (ostatní účetní jednotky mají položku uvedenou přímo v rozvaze v pasivech, konkrétně jde o položku „A.I.2. Vlastní podíly“).

V § 39a je podán výčet dalších informací, které jsou v příloze v účetní závěrce povinny uvádět mikro a malé účetní jednotky, jejichž účetní závěrka je ověřována auditorem.

Další informace uvedené v § 39b jsou určené pro přílohu středních a velkých účetních jednotek.

Velká účetní jednotka doplní za podmínek dle § 39c vyhlášky v účetní závěrce informace o:

–  rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a zeměpisných trhů; vynechání této informace je možné, pokud by to účetní jednotku vážně poškodilo;

–  odměnách auditorům za provedení auditu účetní závěrky, za jiné ověřovací služby, daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Pouze za situace, kdy by účetní jednotka byla součástí konsolidačního celku, postačí, aby tyto informace byly prezentovány pouze v konsolidované účetní závěrce.

Klíčovou oblastí v roce 2021 je vyhodnocení a okomentování dopadu COVID-19. Účetní jednotka musí popsat konkrétní dopady, jejich vyhodnocení managementem a úsudek ohledně nepřetržitého trvání účetní jednotky (alespoň 12 měsíců po datu účetní závěrky). Také auditor bude důkladně zkoumat dopady COVID-19 na účetní jednotku a přiměřenost zveřejněných úsudků.

Opravy účetních zápisů

se musí provádět tak, aby bylo možno:

–  určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy,

–  okamžik jejího provedení a

–  zjistit jak obsah opravovaného účetního záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě.

    Doplnění v účetních záznamech

V praxi je často nutné doplňovat údaje na účetní doklady a účetní záznamy, a to zejména s ohledem na postupující trendy digitalizace a elektronizace. Podle § 35 odst. 7 zákona se doplnění informace v účetním záznamu nepovažuje za opravu, jestliže:

a) nedochází k změně původního obsahu účetního záznamu,

b) doplňovaná informace nezpůsobuje nejednoznačnost obsahu účetního záznamu a

c) nejsou porušeny požadavky průkaznosti, neměnnosti a trvalosti účetního záznamu.

Doplnění údajů na účetní záznam tedy není při dodržení všech vymezených podmínek automaticky opravou účetního záznamu a není třeba u každé doplněné informace uvádět náležitosti podle § 35 odst. 3 a 4. Podle § 4 odst. 11 jsou účetními záznamy mj. účetní doklady a účetní zápisy. Z toho vyplývá, že ustanovení týkající se účetních záznamů platí i pro účetní doklady a účetní zápisy, které jsou nejfrekventovanější oblastí.

Do okamžiku schválení účetní závěrky, nejpozději však do konce následujícího účetního období, může účetní jednotka pouze z důvodů, že obsah položek účetní závěrky neodpovídá skutečnému stavu, již uzavřené účetní knihy opět otevřít a provést případnou opravu účetních zápisů (včetně případného doúčtování dosud nezaúčtovaných účetních případů) a sestavit novou účetní závěrku, která se tímto stává účetní závěrkou podle tohoto zákona. Toto ustanovení umožňuje účetním jednotkám opravit chyby, které vznikly v účetním období, za které se sestavuje účetní závěrka, ale byly zjištěny až následně po uzavření účetních knih, takže nemohly být opraveny v období, ve kterém vznikly, a to pouze za předpokladu, že příslušný orgán účetní jednotky účetní závěrku dosud neschválil. Příslušným (nejvyšším) orgánem účetní jednotky se rozumí v případě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti valná hromada, v případě veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti jde o schválení účetní závěrky všemi společníky, nestanoví-li společenská smlouva jinak. U družstva je nejvyšším orgánem členská schůze. Správné, tj. opravené účetní výkazy schválené příslušným orgánem budou následně zveřejněny ve Sbírce listin.

Možnost znovuotevření již uzavřených účetních knih zaniká okamžikem schválení účetní závěrky.

Pokud by valná hromada účetní závěrku neschválila ani do konce následujícího účetního období, je poslední den následujícího účetního období posledním dnem pro provedení opravy (např. pro účetní závěrku za rok 2021 sestavenou k 31. 12. 2021 v případě neschválení této závěrky je posledním dnem pro provedení případných oprav za rok 2021 datum 31. prosinec 2022).

Z hlediska průkaznosti dodatečných zásahů do již uzavřeného účetnictví musí být zcela jasné, jaké konkrétní opravy byly v účetnictví provedeny, v čem spočívaly a jakých účtů se týkaly. Samozřejmou podmínkou po provedení opravy je dodržení bilanční kontinuity konečných stavů jednotlivých účtů na počáteční stavy na začátku následujícího období. Pokud tyto zásahy do již uzavřeného účetnictví mají vliv na vykázaný výsledek hospodaření a základ daně, musí být vyhotoveno a podáno dodatečné daňové přiznání, k němuž je nová účetní závěrka přiložena.

    Opravy nákladů nebo výnosů minulých účetních období

Opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o významných položkách nákladů a výnosů v minulých účetních obdobích jsou účtovány v běžném účetním období rozvahově, a to na účty účtové skupiny 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodařené a komentovány v příloze účetní závěrky. Pro účtování lze zvolit např. účet 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let; je vhodné ho analyticky členit dle jednotlivých titulů. Vykazovány jsou v rozvahové položce „A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/–)“, kterou specifikuje § 15a vyhlášky. Kromě toho tato položka obsahuje zejména rozdíly ze změn účetních metod a část odložené daně podle § 59 odst. 6 vyhlášky. Použití této položky se popíše v příloze účetní závěrky. Připomeňme, že podle § 19 odst. 6 zákona se informace považuje za významnou (závažnou), jestliže by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci využívá.

Rozvahové účtování těchto případů tedy neovlivní výsledek hospodaření běžného účetního období. Naproti tomu nevýznamné chyby je možné opravovat výsledkově, zpravidla na účty příslušných nákladů či výnosů v aktuálním účetním období. Pokud by však účetní jednotka chtěla veškeré významné i nevýznamné chyby opravovat pouze metodou rozvahovou, je to možné provést; mimo jiné se tím zjednoduší sestavování základu daně v roce realizace opravy.

Na účtu 426 – Jiný výsledek hospodaření minulých let jsou tak částky – byť časově opožděné – které jsou součástí účetního výsledku hospodaření uplynulých účetních období. O zůstatku tohoto účtu by měla rozhodnout valná hromada. Možnosti jsou stejné jako u výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení. Zůstatek lze tedy vyplatit společníkům ve formě podílu na zisku, převést na neuhrazené ztráty/nerozdělené zisky minulých let, použít k tvorbě fondů apod. Tento postup je důležitý i kvůli každoročnímu „vyčištění“ účtu jiného výsledku hospodaření.

V případech opravy účetních chyb minulých období proti jinému výsledku hospodaření minulých let je třeba zároveň provést úpravy vykazovaných položek minulého účetního období v účetních výkazech z důvodu srovnatelnosti účetních závěrek (účetní závěrky sestavené za minulá období, ani počáteční stavy běžného účetního období v účetních knihách se nijak neupravují). Způsob úpravy srovnávacích údajů je uveden v interpretaci Národní účetní rady I-30 Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v individuální účetní závěrce podnikatelů. Pokud by pracnost úpravy převážila význam prováděného srovnání, pak lze ponechat původní (neopravené) údaje a tuto nepřesnost okomentovat v příloze.

1.    Náklady minulého účetního období

Obchodní společnost si v březnu 2020 pořídila koupí samostatnou hmotnou movitou věc v pořizovací ceně 1 mil. Kč. Před uvedením do užívání v květnu 2021 bylo zjištěno, že přepravné této věci ve výši 200 tis. Kč byla zaúčtována nesprávně do provozních nákladů, a proto byla provedena oprava zaúčtovaného přepravného tak, aby přepravné bylo nákladem souvisejícím s pořízením samostatné hmotné movité věci.

Jak má obchodní společnost postupovat při účtování?

pol.	Účetní případ	tis. Kč	MD	D
Rok 2020
1.	Předpis závazku za pořízení samostatné hmotné movité věci	1000	042	321
2.	Úhrada závazku za pořízení samostatné hmotné movité věci	1000	321	221
3.	Předpis závazku za přepravné samostatné hmotné movité věci	200	518	321
4.	Úhrada závazku za přepravné samostatné hmotné movité věci	200	321	221
Rok 2021
1.	Oprava přepravného samostatné hmotné movité věci	200	042	426
2.	Uvedení samostatné hmotné movité věci do užívání	1200	022	042
3.	Vyúčtování doměrku daně z příjmů za rok 2020	38	595	341

 

Rozvaha za rok 2021 bude vykazovat položku „Jiný výsledek hospodaření minulých let“ v částce 200 tis. Kč. V příloze v účetní závěrce budou popsány změny srovnatelných údajů a analyzovány veškeré změny vlastního kapitálu, tedy i dané položky, popř. tuto roli převezme Přehled o změnách vlastního kapitálu. Obsáhle se této problematice věnuje interpretace Národní účetní rady č. 30 – Srovnatelnost informací za běžné a minulé účetní období v účetní závěrce podnikatele.

2.    Oprava účetních chyb

V roce 2019 byl nesprávně zaúčtován výnos, například z důvodu omylem dvakrát zaúčtované vydané faktury (účetní zápis MD 311/ D 604). Účetní jednotka chybu v roce 2021 zjistila a opravila účetním zápisem MD 426/ D 311.

Jak má účetní jednotka dále postupovat?

Za zdaňovací období 2019 podá dodatečné daňové přiznání, kde bude odstraněn dopad této účetní chyby, tj. zdanitelné výnosy budou sníženy o částku nesprávně zaúčtovaného výnosu v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 písm. c) bod 1 ZDP. Oprava účetní chyby v roce 2021 byla zaúčtována rozvahově a snížila výsledek hospodaření za předchozí zdaňovací období. Výsledek hospodaření ve zdaňovacím období, kdy byla oprava účetní chyby zaúčtována, se nezvyšuje. Tato oprava již ovlivnila základ daně v dodatečném daňovém přiznání za rok 2019.

Obsahově shodný závěr včetně příkladů je obsažen v zápise z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 29. 5. 2013 k příspěvku 400/24.04.13 Oprava účetní chyby minulých let od 1. ledna 2013.

Povinnosti spojené s účetní závěrkou

Po sestavení účetní závěrky lze přejít k plnění dalších souvisejících povinností. V první řadě jde o povinnost nechat v některých případech ověřit účetní závěrku auditorem, případně vyhotovit výroční zprávu a další dokumenty, a dále povinnost zveřejnit účetní závěrku a výroční zprávu. Nelze opominout ani povinnost přiložit účetní závěrku jako přílohu k daňovému přiznání a úschovu účetní závěrky.

Ověření účetní závěrky auditorem

Zákon o účetnictví v § 20 ukládá některým účetním jednotkám řádné a mimořádné účetní závěrky nechat ověřit auditorem. Auditorem je buď auditorská společnost nebo statutární auditor, kteří jsou vedeni v rejstříku Komory auditorů ČR (§ 11 zákona č. 93/­2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů) a mají auditorské oprávnění (§ 4 a 5). Auditorskou společnost nebo auditora, který audit provede, určí nejvyšší orgán auditované účetní jednotky – většinou valná hromada (§ 17). Ustanovení § 20 odst. 1 zákona navazuje na kategorizaci účetních jednotek stanovenou v § 1b.

Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenu auditorem účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis (např. § 365 a § 366 zákona o přeměnách obchodních korporací, § 17b odst. 5 zákona o státním podniku aj.), a dále:

a) velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

b) střední účetní jednotky,

c) malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu hodnotu z uvedených hodnot

1. aktiva celkem (netto)............................................. 40 mil. Kč,

2. roční úhrn čistého obratu....................................... 80 mil. Kč,

3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

d) ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.

Pokud nejsou kritéria dosažena ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích, nebude malá účetní jednotka povinnému auditu podléhat.

Na mikro účetní jednotky povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nespadá.

Zákon stanovuje, že statutárnímu auditu podléhají vždy velké (včetně subjektů veřejného zájmu) a střední účetní jednotky; množina malých účetních jednotek je kritérii pro audit rozdělena na dvě skupiny. Z definice vyplývá, že mikro účetní jednotky nemohou být povinně auditovány, pokud nejsou subjektem veřejného zájmu (poté by byly považovány za velkou účetní jednotku), nebo jim povinnost auditu neukládá zvláštní zákon (např. zákon o přeměnách v případě fúze auditované korporace ukládá povinnost auditu všem zúčastněným korporacím na této fúzi, tedy i mikro).

Pokud jde o „testovací“ období, je rozhodující informace z účetní závěrky ke konci rozvahového dne aktuálního účetního období a účetního období, které mu předcházelo.

Připomeňme také, že zákon o účetnictví definuje aktiva celkem, což jsou aktiva netto, tj. po odečtu odpisů a opravných položek (viz § 1d), a že do hodnoty čistého obratu se nezahrnují položky aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti (změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivované výkony se neúčtují výnosově).

Povinnost auditu účetní závěrky má nově vzniklá účetní jednotka, a to od první účetní závěrky, pokud je pravděpodobné, že se účetní jednotka stane střední či velkou účetní jednotkou (§ 1e zákona o účetnictví). Pokud tedy taková účetní jednotka vznikne v roce 2021 a používá kalendářní rok, bude povinně auditovaná již za rok 2021.

Povinnost účetní jednotky ověřit účetní závěrku auditorem je splněna i v případě, kdy auditor toto ověření provede, ale pro nedostatky v účetnictví vydá výrok s výhradou, záporný výrok nebo odmítne výrok uvést [viz 20 odst. 1 písm. c) zákona o auditorech].

V § 20 odst. 2 zákona o účetnictví jsou uvedeny určité výjimky z povinnosti nechat ověřit účetní závěrku auditorem pro určité situace podle insolvenčního zákona.

Zákon ani nadále nevylučuje, aby si účetní jednotky nechaly ověřit účetní závěrky auditorem i v případě, že se na ně zákonná povinnost auditu nevztahuje. Dobrovolný audit ovšem nestačí např. k prodloužení lhůty k podání daňového přiznání podle § 136 odst. 2 zákona č. 280/­2009 Sb., daňový řád.

Pro střední účetní jednotky platí povinný audit bez nutnosti prověřování období jako u malé účetní jednotky.

V případech realizace fúze sloučením nebo splynutím s právnickou osobou s povinným auditem může vzniknout povinnost auditu i malé nebo mikro účetní jednotce zúčastněné na této přeměně. Je-li účetní závěrka k 31. 12. 2020 využita jako konečná účetní závěrka při fúzi s jinou účetní jednotkou s povinným auditem, pak se povinnost auditu rozšíří na všechny zúčastněné společnosti a jejich konečné účetní závěrky sestavené ke dni předcházející rozhodný den fúze.

    Výroční zpráva

Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti účetní jednotky, o její činnosti a o jejím stávajícím hospodářském postavení. Obsah výroční zprávy vyplývá z § 21 zákona.

Povinnost vyhotovit výroční zprávu mají podle § 20 odst. 1 zákona účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Účetní jednotky, kterým povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem stanoví zvláštní právní předpis, vyhotovují výroční zprávu nebo obdobný dokument, pokud jim tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. V praxi lze očekávat, že i ve firmě, která nemá povinnost ověření účetní závěrky auditorem, se vyhotoví výroční zpráva pro jednání valné hromady či jiné orgány obchodní korporace, pro prezentaci firmy apod. Pokud se účetní jednotka rozhodne k ověření účetní závěrky auditorem dobrovolně, nevztahuje se na ni povinnost vyhotovovat výroční zprávu. Výroční zpráva se nevyhotovuje v případech uvedených v § 20 odst. 2 (výjimky z povinnosti nechat ověřit účetní závěrku auditorem).

V § 21 odst. 2 zákona jsou uvedeny finanční a nefinanční informace, které musí výroční zpráva minimálně obsahovat kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy, včetně informace o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů. Mikro, malé a střední účetní jednotky nemusí ve výroční zprávě uvádět nefinanční informace (§ 21 odst. 3) jako např. nefinanční informace o předpokládaném vývoji společnosti, o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje atd.

Dále výroční zpráva obsahuje také účetní závěrku, zprávu auditora, popřípadě další dokumenty a údaje vyžadované zvláštními právními předpisy. Mezi tyto dokumenty patří i zpráva o vztazích (v úplném znění zpráva o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou), která se připojuje k výroční zprávě; povinnost statutárního orgánu ovládané osoby vyhotovit zprávu o vztazích a její obsah vyplývá z § 82 až 88 ZOK.

Zpráva o vztazích by měla sloužit ke zhodnocení výhod a nevýhod plynoucích z uvedených vztahů a zhodnocení rizik pro ovládanou osobu. Limitem pro uvádění vztahů učiněných v posledním účetním období je 10 % vlastního kapitálu ovládané osoby za bezprostředně předcházející účetní období (tj. ve zprávě za rok 2021 se bude limit počítat z vlastního kapitálu k 31. 12. 2020).

Pokud účetní jednotka používá investiční nástroje, popřípadě další obdobná aktiva a pasiva, a dané informace by měly význam pro posouzení aktiv, pasiv, finanční situace a výsledku hospodaření, musí dále ve výroční zprávě uvést informace o:

- cílech a metodách řízení rizik dané účetní jednotky, včetně její politiky pro zajištění všech hlavních typů plánovaných transakcí, u kterých se používají zajišťovací deriváty,

- cenových, úvěrových a likvidních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti, kterým je účetní jednotka vystavena.

Pro akciovou společnost, která nesestavuje výroční zprávu, platí povinnost vyhotovit zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku (§ 435 odst. 5 ZOK). V ní mimo jiné uvede zhodnocení podnikatelské činnosti a její další předpokládaný vývoj. Tato zpráva se ukládá do sbírky listin spolu s účetní závěrkou společnosti.

    Ověření výroční zprávy

Pro ověřování výroční zprávy auditorem platí obdobně ustanovení zákona o ověřování účetní závěrky auditorem (§ 20 zákona); předmět ověření je stanoven zákonem o auditorech [viz § 20 odst. 1 písm. e)]. Auditor neověřuje výroční zprávu jako takovou, protože se v ní uvádějí i jiné, neúčetní informace, které nejsou předmětem ověření.

Auditor je povinen vypracovat pouze jednu auditorskou zprávu obsahující všechna vyjádření vztahující se k povinnému auditu, a tudíž i k výroční zprávě. Tato zpráva auditora je součástí výroční zprávy. Aby nebylo dokončení povinného auditu ohroženo, je tedy nezbytné přizpůsobit harmonogram sestavení účetní závěrky a včas vyhotovit výroční zprávu.

    Zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy

Způsoby zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy upravuje § 21a zákona. Povinnost zveřejňovat účetní závěrku, případně výroční zprávu, mají účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým to stanoví zvláštní předpis. Tato povinnost se vztahuje i na spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšné společnosti.

Veřejný rejstřík je vedený rejstříkovým soudem v elektronické podobě. Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují příslušné dokumenty jejich uložením do sbírky listin veřejného rejstříku. Za splnění povinnosti zveřejnění se považuje okamžik předání dokumentů rejstříkovému soudu, nikoliv jejich publikace ve sbírce listin.

Účetní jednotky mají povinnost zveřejnit uložením do sbírky listin:

–  účetní závěrku (řádnou, mimořádnou a konsolidovanou) nebo přehled o majetku a závazcích (v případě jednoduchého účetnictví),

–  výroční zprávu nebo obdobný dokument, vyžaduje-li jejich vyhotovení zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis. Zákon dle § 21 vyžaduje vyhotovení výroční zprávy v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem; účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy,

–  zprávu o platbách vládám a konsolidovanou zprávu o platbách vládám (vyhotovují pouze velké účetní jednotky činné v těžebním průmyslu a v odvětví těžby dřeva).

Mikro a malé účetní jednotky bez povinného auditu mohou sestavovat účetní závěrku ve zkráceném rozsahu a nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Jejich povinností je tedy zveřejnit pouze rozvahu a přílohu k účetní závěrce. Pro jistotu připomeneme, že se jedná o možnost výsledovku nezveřejňovat, nikoliv o možnost ji nesestavovat. Malé a mikro účetní jednotky nemusí však povinně sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Malé a mikro účetní jednotky bez povinnosti auditu nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty.

Podle § 66 písm. c) rejstříkového zákona obsahuje sbírka listin také návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a návrh na rozdělení jiných vlastních zdrojů a jejich konečnou podobu (nejsou-li součástí účetní závěrky).

Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, ji zveřejňují v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem.

Účetní jednotky s povinným věřením účetní závěrky auditorem zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu:

–  po jejich ověření auditorem,

–  po schválení k tomu příslušným orgánem,

–  do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek (pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak),

–  nejpozději však v době do dvanácti měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky bez ohledu na to, zda byly tyto účetní záznamy uvedeným způsobem schváleny.

Tyto účetní jednotky jsou povinny zveřejnit i zprávu auditora a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly případně schváleny. Nesmí také zveřejnit informace, které předtím nebyly ověřeny auditorem, způsobem, jenž by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

Ostatní účetní jednotky bez povinného auditu zveřejní účetní závěrku i výroční zprávu nejpozději v době do dvanácti měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Ve standardní situaci to znamená, že účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejní účetní závěrku sestavenou k 31. 12. 2021 jejím uložením do sbírky listin nejpozději do 31. 12. 2022.

Sankce za porušení povinností zveřejňovat účetní údaje stanovuje zákon o účetnictví (podle § 37a pokuta až do výše 3 % celkové hodnoty aktiv). Např. v roce 2021 lze uložit pokutu za přestupkové jednání spočívající v nezveřejnění účetní závěrky za rok 2019, 2018, popř. i za dřívější roky, pokud účetní jednotka stále (ani v roce 2021) příslušné účetní závěrky nezveřejnila, resp. pokud tento protiprávní stav nadále udržuje. Dále podle § 72 odst. 2 zákona č. 304/­2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále „rejstříkového zákona“), lze dále uložit pořádkovou pokuta až do výše 100 tis. Kč, popř. i zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací. Také se dle § 106 odst. 2 rejstříkového zákona má to za to, že člen statutárního orgánu právnické osoby, která neplní povinnosti dle § 105 rejstříkového zákona, porušuje péči řádného hospodáře. Připomeňme též § 105a rejstříkového zákona, který umožňuje zrušit bez likvidace tzv. neaktivní obchodní korporace, které ač k tomu jsou ze zákona povinné, alespoň ve dvou po sobě jdoucích obdobích nesplnily povinnost založit účetní závěrky do sbírky listin.

Splnění povinnosti uložit do veřejného rejstříku účetní závěrku neovlivňuje povinnost poplatníka daně z příjmů právnických osob podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob včetně všech jeho příloh, které jsou jeho nedílnou součástí. Pro přílohy platí stejná pravidla jako pro podání samotné, a to se týká i pravidel formy podání. Při elektronickém podání se účetní závěrkou rozumí elektronické přílohy „Vybrané údaje z Rozvahy a Vybrané údaje z výkazu zisku a ztráty“.

    Zveřejnění účetní závěrky prostřednictvím finančního úřadu

Účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a které z tohoto titulu mají povinnost podávat daňové přiznání v elektronické podobě, je novelou zákona o účetnictví (nový § 21b zákona č. 33/2020 Sb.) umožněno předat účetní závěrku za rok 2021 do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím svého správce daně.

Ten pak data určená ke zveřejnění předá automatizovaným způsobem příslušnému rejstříkovému soudu, a to v rozsahu, který si určí daná účetní jednotka. Stávající systém úlev týkajících se samotného rozsahu zveřejňovaných údajů, zejména pro mikro a malé účetní jednotky, je zachován. Pro minoritní část účetních jednotek, které rejstříkovému soudu předávají i další úřední záznamy, které správce daně z příjmů ke správě daní nepotřebuje (výroční zpráva, zpráva auditora, aj.) bude nadále nutná komunikace s oběma orgány veřejné moci. Další části § 21b novely uvádí formální náležitosti týkající se rozsahu, formátu a struktury účetní závěrky, která je přílohou daňového přiznání, včetně situace, kdy je podáváno opravné daňové přiznání.

    Úschova účetní závěrky

Úschovu účetních záznamů, kterými je i účetní závěrka, upravuje § 31 a 32 zákona o účetnictví. Nezáleží na tom, zda účetní záznam má listinnou, technickou nebo smíšenou formu (viz § 33 odst. 2 podobu). Při úschově účetních záznamů se dále vychází ze zákona č. 499/­2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Podnikatelů se týká zejména příloha č. 1, kde jsou uvedeny dokumenty, které je třeba před zničením nabídnout oblastnímu státnímu archivu (např. zakladatelské dokumenty, zápisy z valných hromad, smlouvy o převodu nemovitostí, účetní závěrky, roční a delší výrobní programy, dokumentace a ocenění výrobků); nebude-li mít o ně zájem oblastní archiv, lze je skartovat. Prováděcím předpisem k zákonu o archivnictví je vyhláška č. 645/­2004 Sb.

V souvislosti s tornádem, které zasáhlo území ČR dne 24. 6. 2021, a dalšími přírodními katastrofami vydala dne 19. 7. 2021 Finanční zpráva Informaci k postupu účetních jednotek v případě zničení nebo poškození účetních záznamů v důsledku živelní pohromy. Tato informace neobsahuje žádný „generální pardon“ (např. s vazbou na prominutí daní), a proto i s ohledem na § 33 odst. 9 zákona o účetnictví o ochraně účetních záznamů a 35 odst. 6, který ukládá účetní jednotce povinnost provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví v případě, že v důsledku mimořádné události došlo ke zničení nebo poškození účetních záznamů, lze jen doporučit, aby poškozená účetní jednotka, po neprodleném oznámení této skutečnosti finančnímu úřadu, provedla inventarizaci, pokusila se získat duplikáty účetních záznamů od obchodních partnerů a dalších osob a provedla rekonstrukci svého účetnictví, a to bez zbytečného odkladu.

    Účetní sankce

Zákon o účetnictví řeší pokuty za porušení zákona o účetnictví v § 37, 37a, 37aa, 37ab. Podle charakteru provinění je horní mez pokuty za přestupek, kterou lze uložit, stanovena na 3 %, popřípadě 6 % z hodnoty aktiv netto (viz § 1d odst. 1 zákona), a to podle míry závažnosti a společenské škodlivosti spáchaného protiprávního jednání. Přestupky projednává finanční úřad, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

Podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku obecně upravuje zákon č. 250/­2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.

    Odpovědnost za sestavení účetní závěrky

Za vedení účetnictví (tzn. i za sestavení účetní závěrky) obecně odpovídá účetní jednotka [§ 5 písm. b) zákona o účetnictví]. Odpovědnost členů statutárních orgánů upravuje občanský zákoník (zejména § 159 odst. 1) a zákon o obchodních korporacích (zejména § 51 a násl., § 68, § 196).

Odpovědnost jednatele za účetnictví vymezená v § 196 ZOK je zdůrazněna ustanovením § 18 odst. 2 zákona o účetnictví, podle kterého se účetní závěrka považuje za sestavenou teprve připojením podpisového záznamu statutárního orgánu. Jednatel či člen představenstva nemusí pochopitelně vést účetnictví osobně, může zajistit jeho vedení v potřebném rozsahu kvalifikovanými osobami nebo osobou, kterým vytvoří pro výkon činnosti potřebné podmínky (poskytne součinnost).

Zabezpečení vedení účetnictví třetí osobou a poskytnutí potřebné součinnosti, ať již jde o vlastní zaměstnance nebo o externí osobu, však neznamená absolutní zbavení se odpovědnosti z povinnosti zajištění řádného vedení účetnictví. Jednatel se však může zprostit odpovědnosti za škodu způsobenou porušením povinností, jestliže prokáže, že zajistil vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvoří pro výkon činnosti potřebné podmínky (poskytne potřebnou součinnost). V rámci outsourcingu účetnictví je používán rovněž režim, kdy určité citlivé agendy (např. mzdová a majetková agenda) jsou ponechány v účetní jednotce a běžné a rutinní agendy (např. fakturace, řízení zásob aj.) jsou outsourcovány. Pokud je vedení účetnictví zadáno externí osobě, je nezbytné precizně vymezit ve smlouvě pravomoc, odpovědnost, záruky a způsob pojištění.

Obdobně to platí i pro osoby odpovídající za vedení účetnictví podle § 4a zákona o účetnictví (správce svěřenského fondu, administrátor a obhospodařovatel investičního fondu aj.), v němž se vymezuje společná odpovědnost za vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky v případě účetních jednotek bez právní osobnosti (podílové fondy, svěřenské fondy a další jednotky bez právní osobnosti). U fyzické osoby, která je sama účetní jednotkou, leží odpovědnost za vedení účetnictví na této osobě.

Pokud se jedná o profesní odpovědnost účetního pracovníka, je nutné upozornit, že účetní odpovídá za škodu, kterou způsobí v rámci výkonu své profese, tedy kdy například něco chybně vykáže, spočítá či rozhodne. Na tyto škody pamatuje § 2950 občanského zákoníku, který popisuje pravidla pro škodu způsobenou informací nebo radou; výslovně se zde hovoří o škodě v záležitosti svého vědění.

Otevírání účetních knih v novém účetním období

Za předpokladu trvání podnikání nebo jiné činnosti účetní jednotky účetní jednotka na počátku nového účetního období otevírá účetní knihy, aby mohla začít účtovat první účetní případy tohoto následujícího účetního období. Při otevírání účetních knih vychází z § 17 odst. 1 zákona, kde jsou stanoveny dny, ke kterým se otevírají účetní knihy. Postup otevírání účetních knih je podrobně uveden v bodu 2.1. ČÚS č. 002.

Z § 19 odst. 4 zákona vyplývá, že počáteční zůstatky účtů, jimiž se otevírá účetní období, musí navazovat na konečné zůstatky rozvahových účtů, jimiž se bezprostředně předcházející období uzavřelo; toto pravidlo platí i pro podrozvahové účty. Stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) vykázané na konečném účtu rozvažném musí navazovat na stavy jednotlivých rozvahových položek uvedené na počátečním účtu rozvažném.

Po otevření účetních knih účetní jednotka zaúčtuje v souladu s ustanovením § 4 odst. 15 a § 7 odst. 4 zákona a § 15a vyhlášky případné rozdíly ze změn použitých účetních metod (např. způsobu oceňování majetku) jako první případ prvního měsíce nového účetního období souvztažným zápisem na vrub příslušného účtu účtové skupiny 42 (např. MD 426/D příslušný účet aktiv – při snížení hodnoty aktiv; MD příslušný účet aktiv /D 426 – při zvýšení hodnoty aktiv). Rozdíly ze změn použitých účetních metod se vykazují v rozvaze v položce „AIV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let“.

Výsledek hospodaření skončeného účetního období se vykazuje v rozvaze v položce „A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období“; v případě zisku v částce, která představuje čistý zisk, protože daň z příjmů byla již vyúčtována v účetních knihách minulého účetního období (např. MD 591/D 341). Tento zisk se „první den“ účetního období zaúčtuje na účet ve skupině 43 – Výsledek hospodaření (např. 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení), ve kterém „čeká“ na své rozdělení na základě rozhodnutí příslušného orgánu účetní jednotky. Tento účet nemá své zobrazení v rozvaze v položkách vlastního kapitálu, proto nesmí mít ke konci účetního období žádný zůstatek. Pokud tedy nebude do konce účetního období schváleno rozdělení zisku, musí být provedeno přeúčtování výše zisku na účet ve skupině 42 (428 – Nerozdělený zisk minulých let). Stejný postup platí i pro vykázanou ztrátu. Pokud nebude rozhodnuto o jejím vyrovnání např. čerpáním rezervního fondu či snížením základního kapitálu, přeúčtuje se na účty ve skupině 42 (429 – Neuhrazená ztráta minulých let). Tento postup je popsán v ČÚS č. 018, bod 3.1.11.

Specifickou situací je postup při otevírání účetních knih k rozhodnému dni účetních jednotek zúčastněných na přeměně obchodní korporace i a následné úpravy účetnictví nástupnickou účetní jednotkou ke dni zápisu přeměny obchodní korporace podle § 17 odst. 3 až 6 zákona o účetnictví. Postup účtování při přeměně obchodní korporace je uveden v bodě 2 ČÚS č. 011. Připomeňme si, že vnitrostátní a přeshraniční přeměnou společností a družstev se rozumí transakce s obchodními korporacemi, jako jsou fúze, rozdělování, převod jmění na společníka a změna právní formy.

    Podíly na zisku

Společníci obchodní korporace mají možnost získat peníze z výkonů korporace formou výplaty podílu na zisku. Základní předpoklad pro to, aby společníku, akcionáři či jiné oprávněné osobě vzniklo právo na výplatu podílu na zisku, je, že valná hromada či (v jednočlenné společnosti) jediný společník v její působnosti přijme rozhodnutí o rozdělení zisku. Návrh na rozdělení zisku předkládá valné hromadě (jedinému společníkovi) jednatel společnosti s ručením omezeným. V akciové společnosti vykonává tuto působnost představenstvo.

Pořadí rozdělení zisku, popřípadě způsob úhrady ztráty u účetních jednotek, které nejsou individuálními podnikateli, stanoví zákon o obchodních korporacích („ZOK“), společenská smlouva, stanovy obchodní společnosti nebo družstva a rozhodnutí valné hromady. Na zisku a na ostatních zdrojích se mohou podílet i jiné osoby než společníci jen připouští-li to společenská smlouva, resp. stanovy.

Podmínky, které budou obchodními společnostmi v souvislosti s podíly na zisku ověřovány, jsou stanoveny v ZOK. Tyto podmínky byly s účinností od 1. ledna 2021 upraveny a doplněny novelou ZOK (zákon č. 33/­2020 Sb.). Jsou jimi:

1. Schválená účetní závěrka (§ 34 odst. 1), a to řádná nebo mimořádná. To znamená, že bez předchozího schválení účetní závěrky nemůže valná hromada rozhodnout o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty obchodní společnosti. U společností s jediným společníkem dochází ke schválení účetní závěrky rozhodnutím jediného společníka, které musí mít písemnou formu. Společnosti, které mají společníků více, schvalují účetní závěrku na valné hromadě. Svolat valnou hromadu za účelem schválení řádné účetní závěrky za uplynulý rok je povinností jednatele společnosti, a to nejpozději do konce následujícího června, je-li účetním obdobím společnosti kalendářní rok. Rozdělovat a vyplácet zisk minulých let je možno v průběhu celého účetního období. Není přitom potřeba vědět, jaká je časová struktura zisků vykazovaných na účtu nerozděleného zisku minulých let. Nerozdělený zisk může společnost ponechat na účtu nerozděleného zisku minulých let (strana Dal účtu 428) jakkoli dlouho.

2. Splnění testu insolvence (§ 40 odst. 3). Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk ani prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek dle insolvenčního zákona č. 182/­2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění. Test insolvence je nutné provádět k okamžiku, kdy má společnost podíly vyplácet, tedy k datu splatnosti práva na ně. Pokud by členové statutárního orgánu rozhodli o vyplacení zisku v rozporu s tímto zákazem, tzn. že ačkoliv jim s péčí řádného hospodáře mělo být zřejmé, že výplatou si společnost přivodí úpadek, vedle odpovědnosti za škodu, kterou by tím společnosti způsobili, může je soud potrestat i neomezeným ručením za veškeré dluhy společnosti.

3. Limitace částky určené k rozdělení společníkům (§ 34 odst. 2). Částka zisku k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení (jde tedy jak o fondy ze zisku, tak z jiných vlastních zdrojů, se kterými může společnost volně disponovat), snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Na rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti učiněné v rozporu s tímto ustanovením se hledí, jako by nebylo přijato.

4. Omezení pro nedostatek distribuovatelného vlastního kapitálu (40 odst. 1). Zisk ani jiné vlastní zdroje nelze rozdělit, pokud by ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál z řádné nebo mimořádné účetní závěrky klesl pod výši upsaného vlastního kapitálu zvýšeného o fondy, se kterými není obchodní korporace oprávněna volně disponovat, či pokud by byl vlastní kapitál po takovém rozdělení dokonce záporný. Omezení tedy spočívá v tom, že se v důsledku rozdělení vlastních zdrojů (nejen zisku ve schvalovacím řízení) nesmí snížit vlastní kapitál pod výši základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle ZOK nebo stanov rozdělit společníkům.

5. Omezení nehmotnými výsledky vývoje (§ 40 odst. 2). Jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí kapitálová společnost nebo družstvo rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud není částka k rozdělení podle § 34 odst. 2 alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení podle § 34 odst. 2.Tato podmínka bude zřejmě nejméně frekventovaným případem, neboť většina společností vývoj nemá vůbec nebo ho nevykazuje v rozvaze.

Příprava podkladů pro rozdělení zisku, či jiných vlastních zdrojů pro valnou hromadu vyžaduje důkladné účetní znalosti.

Důležitým důvodem pro nerozdělení zisku mohou být mimo jiné i ujednání obsažená v interních dokumentech upravující nakládání se ziskem společnosti. Příkladem je tvorba rezervního fondu ze zisku určeného na krytí ztrát, anebo sociálního fondu určeného na různé benefity pro zaměstnance. Výplatu podílů na zisku společníkům nebo akcionářům může dále také omezit anebo podmínit společenská smlouva, resp. stanovy například s ohledem na stav peněžních prostředků, splatných dluhů, stanovisko dozorčí rady apod.

Mimo zákonný rámec podmínek je v praxi obvyklým „omezujícím“ kritériem rozdělení zisku a výplaty podílů na zisku, že společnost sice vykazuje slušný zisk, který však společníci nemají šanci odčerpat pro nedostatek peněžních prostředků. Ty jsou nejčastěji vázány v dlouhodobém majetku nutném k provozu, v zásobách, nesplacených pohledávkách apod. Na druhou stranu i v případě dobré solventnosti společnosti se společníci mohou rozhodnout zisk ve společnosti ponechat například za účelem jejího kapitálového posílení (a dosažení lepších podmínek ve vztahu například k bance či pojišťovně). Jsou ovšem i osoby, které si vezmou na výplatu podílů na zisku úvěr. Ostatně Nejvyšší správní soud svým rozsudkem čj. 5 Afs 25/­2009-98, ze dne 25. 3. 2010, posvětil, že úroky z úvěrů na výplatu dividend akcionářům a další náklady spojené s takovým úvěrem jsou daňově uznatelným nákladem společnosti.

Účetní účtuje na základě zápisu z valné hromady. Okamžikem uskutečnění účetního případu u výplaty podílu na zisku či jiných položek vlastního kapitálu je vždy okamžik (den) schválení rozdělení valnou hromadou. Od tohoto okamžiku se také začíná počítat lhůta pro sražení a odvod srážkové daně. Uplynutím posledního dne účetního období podle § 34 odst. 1 právo na podíl na zisku zaniká. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje společnost převede na účet nerozděleného zisku minulých let, aby nebyly nevyplacené podíly na zisku stále vedeny jako pohledávky společníků za společností. U nevyplaceného podílu na zisku se tedy nejedná o postup účtování zaniklého dluhu do výnosů podle bodu 4.1.3. ČÚS č. 019 Náklady a výnosy.

V § 34 odstavcích 3 až 5 novely ZOK se dále vymezuje, že:

–  vyplacení podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán,

–  ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením podílu na zisku v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře,

–  podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, neurčí-li společenská smlouva nebo rozhodnutí nejvyššího orgánu jinak,

–  pravidla pro rozdělení a výplatu jiných vlastních zdrojů se nepoužijí na snižování základního kapitálu.

Ve všech obchodních korporacích je nezbytné, aby se podíl na zisku vracel, byly-li porušeny podmínky pro vyplacení podílu na zisku stanovené zákonem o obchodních korporacích. Pravidla pro vrácení vyplaceného podílu na zisku jsou obsahem § 348 odst. 4 a 5 ZOK.

    Rozdělování jiných vlastních zdrojů

Novela ZOK stanoví, že distribuce jiných vlastních zdrojů podléhá stejným pravidlům jako distribuce zisku (tato pravidla se však nepoužijí na snižování základního kapitálu, resp. základního členského vkladu v družstvu). Nadále však bude třeba rozlišovat mezi rozdělováním zisku a rozdělováním jiných vlastních zdrojů. Návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů by měl vždy obsahovat uvedení účtu vlastního kapitálu, z něhož dojde k rozdělení, neboť jsou-li rozdělovány jiné vlastní zdroje, musí být jasně určeno, které to jsou.

V § 34 odst. 2 se výslovně stanoví, že k rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští. V příslušném testu budou tak zohledňovány i fondy, které nejsou tvořeny ze zisku, avšak stále jen ty fondy, s nimiž je společnost oprávněna disponovat, tedy nikoli vázané fondy. Půjde především o ty vázané fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravují účetní předpisy, jako například fondy z přecenění majetku a závazků. Příkladem v rámci vlastního kapitálu je rozvahová položka „A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“ (zpravidla účet 414). Tento kapitálový fond není ve své podstatě disponibilním zdrojem vlastního kapitálu, ale účetním zobrazením přecenění některých aktiv či dluhů do vlastního kapitálu. Nejčastěji obsahuje rozdíly z přecenění na reálnou hodnotu u realizovatelných cenných papírů, dále pak ocenění ekvivalencí u majetkových účastí, reálnou hodnotu zajišťovacích derivátů či kurzové rozdíly z dlouhodobých závazků, klasifikovaných jako zajišťovací nástroje. Tato položka nemůže být použita k rozdělení, ani na přesun do jiných položek ve vlastním kapitálu. Její určení je přísně účelové a je určena k tomu, aby se při realizaci cenného papíru či realizaci transakce související se zajišťovacím derivátem rozpustila a související náklady a výnosy ovlivnily výsledovku společnosti. Dalším nerozdělitelným fondem je rezervní fond na vlastní akcie, jehož tvorba je upravena v § 316 ZOK. Společnosti vznikne povinnost vytvořit zvláštní rezervní fond ve výši odpovídající účetní hodnotě vlastních akcií ihned poté, co tyto akcie vykáže ve své rozvaze, jakožto povinné součásti účetní závěrky. Takový fond, pokud by byl vytvořen ze zisku, by byl také nerozdělitelný po dobu, kdy společnost bude vlastnit vlastní akcie. K rozdělení rovněž nelze použít sociální fond, který je určen na úhradu některých plnění pro zaměstnance a jeho použití je stanoveno v kolektivní smlouvě nebo ve vnitropodnikové směrnici

K rozdělení nelze použít fondy, u nichž právní předpis nebo společenská smlouva jejich rozdělení nepřipouští.

    Záloha na podíl na zisku

je institutem ZOK, který umožňuje statutárnímu orgánu podmíněně rozdělit zisky obchodní korporace mezi společníky (popř. i jiné osoby), a to již v průběhu roku, ve kterém společnost zisk vytváří, tedy daleko před schválením řádné účetní závěrky valnou hromadou.

Regulace poskytování záloh na podíl na zisku je upravena v § 35 ZOK. Výkonné orgány společnosti mohou poskytnout společníkům nebo členům zálohu na výplatu podílu na zisku při splnění následujících podmínek:

–  zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky (dle vymezení v § 19 odst. 3 zákona o účetnictví), ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek prostředků na rozdělení zisku. V této souvislosti je nutné sestavit i přehled o peněžních tocích, na základě kterého by mělo k výplatě těchto záloh docházet. Schválení mezitímní účetní závěrky valnou hromadou ani její ověření auditorem se nevyžaduje, je ponecháno na uvážení statutárního orgánu. Ohledně stáří podkladové mezitímní účetní závěrky žádné zákonné omezení není; ostatní omezení jsou uvedena níže;

–  výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů ze zisku, které může obchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou, tzn. že jako zdroje pro výplatu zálohy na podíl na zisku nelze použít účelově vázaných fondů ani jiných vlastních zdrojů, se kterými není obchodní korporace oprávněna volně disponovat;

–  samozřejmostí je test insolvence, který dopadá i na výplatu zálohy na podíl na zisku.

Lze jen poznamenat, že statutární orgán rozhodující o výplatě zálohy (v s. r. o. jednatel), musí vzít v úvahu také očekávaný vývoj do konce účetního období a korigovat (směrem dolů) skutečně vyplacenou zálohu, případně i upustit od její výplaty. To musí posoudit s péčí řádného hospodáře.

Zálohy na podíly na zisku budou u vyplácející společnosti účtovány např. na účtech MD 432 / D 364. Zůstatek účtu 432 bude na základě zásady bilanční kontinuity převeden do počátečního stavu následujícího účetního období na stranu MD. V tomto období dojde ke schválení účetní závěrky uplynulého účetního období valnou hromadou a k rozdělení výsledku hospodaření a zúčtování zálohy podle skutečné výše schváleného podílu na zisku. Jinými slovy – po sestavení a schválení řádné účetní závěrky a rozhodnutí o výplatě podílu na zisku se záloha započítá na částku schválenou k vyplacení.

Způsob vracení záloh na podíl na zisku upravuje § 25 odst. 2 ZOK. Pokud částka zisku k rozdělení podle § 34 odst. 2 nedosahuje součtu vyplacených záloh nebo nejvyšší orgán o rozdělení alespoň takové částky nerozhodne, záloha na podíl na zisku (resp. poměrná část) se vrací, a to do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena. Poslední slovo v tom, zda záloha společníkům/akcionářům zůstane, má tedy samotná valná hromada. V obecné rovině se vychází z povinnosti vrátit podíl na zisku vyplacený v rozporu se zákonem bez ohledu na dobrou víru.

Nepřipouští se vyplácet zálohy na jiné vlastní zdroje. Zálohování jiných vlastních zdrojů nedává ani smysl, protože rozdělit jiné vlastní zdroje je možné po celé účetní období.

Rozhodnutí o výši zálohy na výplatu podílu na zisku se vykazuje v rozvahové položce „A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (–)“, tzn., že údaj o vyplacené záloze bude uváděn v pasivech se záporným znaménkem jako snížení vlastního kapitálu. Jako samostatnou položku v rozvaze tuto zálohu nemusí vykazovat mikro účetní jednotky bez povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, u nichž je součástí položky „A. Vlastní kapitál“, sestavují-li rozvahu ve zkráceném rozsahu.

V daňovém režimu zálohy na podíl na zisku platí obecný princip, který se uplatňuje při aplikaci srážkové daně, a to, že se na každou vyplacenou zálohu na příjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby, či doplatek z vyúčtování celkového plnění, pohlíží jako na samostatný příjem. Z pohledu společníka – fyzické osoby se přijaté zálohy na podíly (ani samotné podíly na zisku) neobjeví v daňovém přiznání, neboť se jedná o příjmy zdaněné srážkovou daní, které se do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob nezahrnují.

Pokud jde o vypořádání zálohy, při rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku na základě řádné účetní závěrky mohou nastat tři odlišné situace.

1. Pokud valná hromada rozhodne o výplatě podílů na zisku, které jsou vyšší než vyplacené zálohy, doplatí obchodní korporace společníkům rozdíl.

2. Pokud valná hromada rozhodne o výplatě podílů na zisku, které jsou shodné s vyplacenými zálohami, dojde pouze k vzájemnému zúčtování zálohy a podílu.

3. V případě, kdy valná hromada rozhodne o výplatě podílů na zisku, které jsou nižší než vyplacené zálohy (např. v situaci, že roční výsledky neprokáží oprávněnost výplaty zálohy na podíl na zisku), společník zálohu vrací. Obdobně se postupuje v případě, že by valná hromada vyplacení podílu na zisku neschválila či se vůbec nesešla.

3.    Zálohová výplata podílu na zisku u s. r. o.

Účetní jednotka bude účtovat o zálohové výplatě podílu na zisku s. r. o.

Jak má účetní jednotka správně postupovat?

č.	Účetní případ	MD	D
1.	Rozhodnutí valné hromady o zálohové výplatě podílu na zisku na základě mezitímní účetní závěrky	432	364
2.	Předpis srážkové daně ve výši 15 %	364	342
3.	Úhrada srážkové daně	342	221
4.	Výplata zálohy na podíl na zisku	364	221
5.	Zúčtování výsledku hospodaření za uplynulé účetní období v případě dosažení zisku na základě rozhodnutí valné hromady a) příděl do fondů ze zisku b) podíly na zisku do výše vyplacené zálohy c) podíly zisku ve výši převyšující vyplacenou zálohu d) převod zisku ve výši převyšující vyplacenou zálohu na nerozdělený zisku minulých let	431 431 431 431	42x 432 364 428
6.	Zúčtování výsledku hospodaření za uplynulé účetní období v případě realizace ztráty na základě rozhodnutí valné hromady a) nárok s. r. o.na vrácení vyplacené zálohy na podíly na zisku b) zúčtování ztráty proti nerozdělenému zisku minulých let c) převod ztráty na neuhrazené ztráty minulých let	354 428 429	432 431 431

 

Z hlediska příjemce zálohy na podíly na zisku, který je účetní jednotkou, není v účetních předpisech žádné ustanovení. Z obecné zásady věrného zobrazení lze usoudit na více variant účtování:

–  do výnosů, v případě nutnosti vrácení zálohy pak do nákladů,

–  do výnosů s tvorbou účetní rezervy na případné riziko vrácení, v případě nutnosti vrácení pak do nákladů s následným rozpuštěním rezervy,

–  rozvahové účtování jak při přijetí, tak i v případě vrácení.

Poznámka:

V příkladech účtování uvedených v příspěvku nejde o jediný možný postup, určitý problém může mít i více správných řešení. Kurzy cizích měn použité v příkladech jsou smyšlené a slouží pouze pro ilustraci. Není-li uvedeno jinak, je text určen pro účetní jednotky, jejichž účetní období se kryje s kalendářním rokem.

4.    Kurzové rozdíly

K nezúčtovaným zálohám (přijatým i poskytnutým, které se nebudou vracet, ale započítávat) v cizí měně paní účetní vypočítává k rozvahovému dni kurzové rozdíly a ty zaúčtuje při ÚZ výsledkově (buď na účet 563, nebo 663). Na tuto skutečnost ji před lety upozornil audit, že je třeba zálohy v CM ke konci účetního období přepočítat. Nyní si ale paní účetní přečetla úplně opačný názor, dokonce i názor, že nevznikne KR ze zaúčtování zálohy na konečnou fakturu. To by znamenalo, že při zaúčtování konečné faktury by se kurzem konečné faktury účtovala pouze nezaplacená část a záloha by se započítávala kurzem jejího přijetí/vydání, nebo by se rozdíly na účtech 314 nebo 324 účtovaly proti nákladovému účtu 504 (502) nebo výnosovému 604 (602).

Jaké je správné řešení dané problematiky?

Správné jsou obě odpovědi. Zdánlivý nesoulad plyne z toho, že v prvním případě se jedná o kurzové rozdíly k datu účetní závěrky – které nedávají valný účetní smysl u přijaté zálohy, která nebude hrazena v cizí měně, ale využije se k zápočtu, kde opravdu žádné reálné kurzové riziko nehrozí. Zatímco ve druhém případě se jedná o kurzové rozdíly k datu uskutečnění účetního případu – při vzájemném zápočtu dluhu z přijaté zálohy a pohledávky za uskutečněné plnění – které je nezbytné zaúčtovat, protože jinak by nulovému eurovému zůstatku odpovídal nesmyslně nenulový korunový zůstatek příslušného cizoměnového dluhu nebo pohledávky… Obecně je možno konstatovat, že reálně nehrozí účetní jednotce žádná pokuta za nesprávně vedené účetnictví od správce daně, ať už bude u přijaté zálohy v cizí měně určené k zápočtu nebo odpisu účtovat kurzové rozdíly k datu účetní závěrky, nebo nebude. Ještě jsem nezažil, že by kontroloři z finančního úřadu až tak detailně – a pro státní finance prakticky zbytečně, marně – prověřovali naplnění obecných účetních zásad, zde konkrétně tzv. zásady věrného a poctivého zobrazení předmětu účetnictví ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění p. p. Tyhle účetní detaily zajímají de facto jen auditory, a tedy povinně auditované účetní jednotky, správci daně jdou totiž primárně po daních, a že by cíleně rozporovali třeba kurzové rozdíly k datu účetní závěrky u přijaté cizoměnové zálohy určené k zápočtu je asi zcela mimo běžnou realitu… Nicméně, má-li účetní chuť a čas zabývat se i takovýmito účetními detaily, lze doporučit k samostudiu zejména interpretace Národní účetní rady, které se účetními kurzovými rozdíly pečlivě zaobíraly zejména ve třech nedávných interpretacích, dostupné na www.nur.cz: I-37 Časové rozlišování a cizí měna, I-42 Cizoměnové pohledávky s opravnou položkou a věcně nejpřiléhavější I-43 Poskytnuté zálohy vedené v cizí měně.

5.    Kategorie účetní jednotky

Společnost s ručením omezeným (Beta, s. r. o.), v letech 2017 až 2019 zařazená do kategorie mikro účetní jednotka, zjišťuje, zda splňuje podmínky a zda je stále zařazena do této kategorie. Za rok 2020 vykazuje tyto hodnoty: aktiva celkem = 8 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu = 19,55 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období = 8.

Nemusí Beta, s. r. o., uvažovat o přeřazení do kategorie malá účetní jednotka?

Mikro účetní jednotkou je ta jednotka, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot:

a) aktiva celkem 9 mil. Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 18 mil. Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

Společnost s ručením omezeným (Beta, s. r. o.) stále patří do kategorie mikro účetní jednotky. V roce 2020 překračuje hodnoty pouze v rámci ročního úhrnu čistého obratu.

6.    Změna kategorie účetní jednotky následující účetní období

Gama, a. s., doposud zařazená do kategorie střední účetní jednotka, vykázala v roce 2018 tyto hodnoty: aktiva celkem = 645 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu = 475 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období = 356. V roce 2019 vykázala hodnoty: aktiva celkem = 554 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu = 650 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období = 417.

Do jaké kategorie bude Beta, a. s., zařazena v roce 2020?

Pokud účetní jednotka překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty pro střední účetní jednotku, stává se účetní jednotkou velkou. Hraniční hodnoty pro střední účetní jednotku jsou:

a) aktiva celkem 500 mil. Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 1 000 mil. Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

Vzhledem k tomu, že Gama, a. s., překračuje ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek 2 hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky. Gama, a. s., bude od roku 2020 zařazena do kategorie velké účetní jednotky.

7.    Opravná položka k pohledávce

Firma vykazuje ve svém účetnictví pohledávku ve výši 28 000 Kč. K této pohledávce vytvořila v minulém období opravnou položku v souladu se zákonem o rezervách ve výši 100 % hodnoty pohledávky (pohledávka splňuje kritéria stanovená § 8c zákona o rezervách). V běžném období pohledávku odepsala na vrub nákladů.

Jak má firma postupovat v účetnictví?

Účetní případ	Kč	MD	D
Pohledávka	28 000	311
Minulé období: (pohledávka je více než 12 měsíců po splatnosti)
Tvorba zákonné opravné položky (100 %)	28 000	558	391
Běžné období:
Odpis pohledávky – daňově účinný *)	28 000	546.1	311
Zúčtování zákonné opravné položky	28 000	391	558

 

Účet: 311 – Pohledávky z obchodních vztahů,            558 – Tvorba a zúčtování zákonných opravných,

         391 – Opravná položka k pohledávkám položek v provozní činnosti,

         546.1 – Odpis pohledávky – daňově účinný.

*) dle zákona o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. y): …daňově účinný je i odpis pohledávky, a to do výše kryté použitím opravné položky vytvořené podle zákona o rezervách. (Více platný zákon o daních z příjmů.)

8.     Započtení pohledávky a dluhu

Firma A má vůči firmě B dluh 20 000 Kč (nákup zboží) a také pohledávku ve výši 30 000 Kč (za poskytnuté nájemné). V souladu s občanským zákoníkem je možné provést započtení pohledávky a dluhu ve výši 20 000 Kč.

Jak má účetní jednotka správně postupovat při účtování?

Účetní případ – firma A	Kč	MD	D
Stav dluhu vůči firmě B	20 000		321
Stav pohledávky vůči firmě B	30 000	311
Zápočet dluhu	20 000	321	395
Zápočet pohledávky	20 000	395	311
Inkaso pohledávky na bankovní účet	10 000	221	311
Účet:  311 – Pohledávky z obchodních vztahů            321 – Dluhy z obchodních vztahů,           395 – Vnitřní zúčtování               221 – Účty peněžních prostředků.

 

Účetní případ – firma B	Kč	MD	D
Stav dluhu vůči firmě A	30 000		321
Stav pohledávky vůči firmě A	20 000	311
Zápočet dluhu	20 000	321	395
Zápočet pohledávky	20 000	395	311
Úhrada dluhu z bankovního účtu	10 000	321	221

 

9.    Zaniklá právnická osoba

Odpis pohledávky za zaniklou právnickou osobou bez právního nástupce (nejednalo se o spojenou osobu).

Jak má účetní správně postupovat?

Účetní případ	Kč	MD	D
Pohledávka	13 500	311.2
Odpis pohledávky – daňově účinný *)	13 500	546.1	311.2

 

*) dle zákona o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. y):

…daňově účinný odpis v případě drobných pohledávek je možný zejména u pohledávek, ke kterým lze tvořit opravné položky podle zákona o rezervách za dlužníkem:

– u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,

– který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení,

– který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

– který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou,

– na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,

– jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Odpis pohledávek nad uvedený rámec, například odpis pohledávky, u které ze všech okolností případu je zřejmé, že náklady na její vymáhání přesáhnou její výtěžek nebo je podle sdělení příslušného orgánu (policie, soudy apod.) dlužník neznámého pobytu, není daňově účinný.

Jmenovitá hodnota odepsaných pohledávek se při plném nebo částečném odepsání sleduje na podrozvahových účtech.

10. Kategorie účetních jednotek

Od roku 2016 je nezbytné rozdělit a zařadit účetní jednotky do jednotlivých kategorií.

O které kategorie účetních jednotek se jedná?

- mikro účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 9 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10),

- malá účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotka a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 100 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50),

- střední účetní jednotka – je ta, která není mikro účetní jednotka ani malá účetní jednotka a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z hraničních hodnot (aktiva celkem 500 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč, průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250),

- velká účetní jednotka – je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené u střední účetní jednotky.

11. Účtování kurzových rozdílů

Obchodní korporace, a. s., načerpala postupně úvěr v rámci úvěrového limitu 15 000 eur podle smlouvy. Tento úvěr postupně splácí. Kurzové rozdíly jsou vypočteny k rozvahovému dni a splacení úvěru.

Jaký je správný postup účtování?

Datum	Operace	Kurz ČNB	Měna	MD	DAL	Částka v cizí měně	Částka v Kč
1. 12. 2020	1. část úvěru	26,240	EUR	221	231	10 000	262 400
31. 12. 2020	KR k rozvahovému dni	26,245		563	231		50
1. 2. 2021	2. část úvěru	25,970	EUR	221	231	5 000	129 850
30. 4. 2021	1. splátka	25,885	EUR	231	221	5 000	129 425
31. 5. 2021	2. splátka	25,450	EUR	231	221	5 000	127 250
30. 6. 2021	3. splátka	25,485	EUR	231	221	5 000	127 425
	Kurzový rozdíl			231	663		8 200

 

Účty: 221 – Peněžní prostředky na účtech       231 – Krátkodobé dluhy k úvěrovým institucím

563 – Kurzové ztráty                   663 – Kurzové zisky

Vysvětlivky:

1. Používáme kurzy ČNB (denní).

2. K rozvahovému dni přepočteme kurzové rozdíly kurzem ČNB k 31. 12. 2020.

3. Při splátkách (první a druhá) používáme kurzy ČNB, kurzové rozdíly nedopočítáváme. Při poslední splátce dopočteme kurzový rozdíl.

4. Celkový kurzový rozdíl: – 50 + 8 200 = 8 150 Kč. Hodnota kurzových rozdílů v roce 2021 činí: 8 200 Kč.

12. Zaúčtování rezervy na daň z příjmů

K rozvahovému dni účetní jednotka vykazuje zaplacené zálohy na splatnou daň z příjmů ve výši 1 000 tis. Kč, předpokládá daňovou povinnost ve výši 800 tis. Kč. Skutečná daňová povinnost je 700 000 Kč.

Jaké je řešení dané situace?

č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Zaplacené zálohy na daň z příjmů	341	221	1 000 000
2.	Tvorba rezervy na daň z příjmů	591, 599	453	800 000
3.	Započtení záloh s rezervou	453	341	800 000
4.	Uzavření účtu záloh – vykázání v rozvaze	702	341	200 000

 

Pokud účetní jednotka zaúčtuje rezervu na daň z příjmů, nevykáže položku „C.II.2.4.3. Stát – daňové pohledávky“ v celkové výši, ale sníženou o předpokládanou daň do výše uhrazených záloh na daň z příjmů. Účetní jednotka popíše tuto skutečnost v příloze v účetní závěrce.

Poznámka: naznačujeme uzavření a otevření příslušného účtu vykazovaného v rozvaze k rozvahovému dni.

Následující účetní období
5.	Otevření účtu záloh	341	701	200 000
6.	Zrušení zápočtu záloh s rezervou	341	453	800 000
7.	Rozpuštění rezervy	453	591, 599	800 000
8.	Skutečný stav po sestavení daňového přiznání	591	341	700 000
9.	Vrácení přeplatku daně	221	341	300 000

 

13. Proúčtování rozdělení výsledku hospodaření

Vykázaný zisk na účtu 431 činí 11 200 000 Kč. Podle rozhodnutí valné hromady je uvedený zisk rozdělen do statutárního fondu (ve výši 3 200 000 Kč), podíly na zisku společníkům (ve výši 5 600 000 Kč). Zbylá hodnota bude proúčtována na účet nerozdělného zisku minulých let.

Jakým způsobem se proúčtuje rozdělení výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení u společnosti s. r. o.?

č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Příděl do statutárního fondu	431	423	3 200 000
2.	Podíly na zisku společníkům	431	364	5 600 000
3.	Zúčtování nerozděleného zisku minulých let	431	428	2 400 000

 

14. Účtování pomocí metody FIFO

Obchodní korporace, a. s., načerpala postupně úvěr v rámci úvěrového limitu 20 000 amerických dolarů podle smlouvy ze dne 15. 9. 2020. Tento úvěr postupně splácela. Při účtování používala metodu FIFO.

Jaký je správný postup účtování?

Datum	Operace	Kurz ČNB	Měna	MD	DAL	Částka v cizí měně	Částka v Kč
1. 10. 20xx	1. část úvěru	22,895	USD	221	231	10 000	228 950
8. 10. 20xx	2. část úvěru	23,029	USD	221	231	10 000	230 290
2. 11. 20xx	1. splátka	23,284	USD	231	221	5 000	116 420
	Kurzový rozdíl			563	231		1 945
16. 11. 20xx	2. splátka	22,276	USD	231	221	10 000	222 760
	Kurzový rozdíl			231	663		3 095
	Kurzový rozdíl			231	663		3 765
30. 11. 20xx	3. splátka	21,861	USD	231	221	5 000	109 305
	Kurzový rozdíl			231	663		5 840

 

Účet: 221 – Peněžní prostředky na účtech       231 – Krátkodobé dluhy k úvěrovým institucím

         563 – Kurzové ztráty          663 – Kurzové zisky

Vysvětlivky:

1. Používáme kurzy ČNB (denní). Pro účetnictví není důležitý termín sjednání úvěru.

2. První splátka se vztahuje k 1. části úvěru. Kursový rozdíl vypočítáme vůči kurzu poskytnutí první části úvěru, tzn. (22,895 – 23,284) × 5 000 = –1 945 Kč.

3. Druhá splátka se vztahuje částečně k 1. části úvěru (5 000 USD) a částečně ke 2. části úvěru (5 000 USD). Kursový rozdíl vypočítáme vůči kurzu poskytnutí první části úvěru, tzn. (22,895 – 22,276) × 5 000 = 3 095 Kč, a dále vůči kurzu poskytnutí druhé části úvěru, tzn. (23,029 – 22,276) × 5 000 = 3 765 Kč. Tyto účetní zápisy bylo nutné účtovat odděleně.

4. Třetí splátka se vztahuje ke 2. části úvěru (5 000 USD). Kursový rozdíl vypočítáme vůči kurzu poskytnutí druhé části úvěru, tzn. (23,029 – 21,861) × 5 000 = 5 840 Kč.

5. Celková hodnota kurzových rozdílů činí: –1 945 + 3 095 + 3 765 + 5 840 = 10 755 Kč.

15. Změna kategorie účetní jednotky z mikro účetní jednotky na malou

Společnost s ručením omezeným, od 1. 1. 2018 mikro účetní jednotka, vykazovala k rozvahovému dni účetního období 2018, 2019 a 2020 následující hodnoty kritérií, která jsou rozhodná pro zatřídění do příslušné kategorie účetní jednotky, a to:

Rozvahový den	Aktiva celkem (netto) v mil. Kč	Čistý obrat v mil. Kč	Průměrný počet zaměstnanců
31. 12. 2018	8	15	8
31. 12. 2019	13	20	8
31. 12. 2020	16	22	8

 

Je společnost povinna změnit kategorii účetní jednotky?

Společnost překročila ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech (tzn. účetní závěrky k 31. 12. 2019 a 31. 12. 2020) dvě hraniční hodnoty určující kategorii účetní jednotky, a to aktiva celkem > 9 mil. Kč a roční úhrn čistého obratu > 18 mil. Kč. Splnila tak podmínky pro kategorii malé účetní jednotky, a proto je povinna od 1. 1. 2021 změnit kategorii účetní jednotky z mikro na malou. Případné očekávání či plánování poklesu obratu a počtu zaměstnanců v roce 2021 na tom nic nemění.

16. Nedokončená výroba

Stavební firma má k rozvahovému dni rozpracovanou zakázku – stavbu domu (tj. jsou již vynaloženy skutečné náklady), ale není vyfakturováno (nejsou tedy účtovány žádné výnosy).

Jak se v účetnictví zachytí nárůst nedokončené výroby?

Nárůst nedokončené výroby, která je oceněna skutečně vynaloženými náklady na danou zakázku, se v účetnictví zachytí souvztažností MD 121/D 581. Výnos (tj. celková tržba) z předané zakázky bude vyúčtován v následujícím roce, kdy je zakázka dokončena, a dojde také ke snížení stavu nedokončené výroby (MD 581/D 121).

17. Předem hrazené nájemné

Účetní jednotka platí nájemné vždy na 2 měsíce dopředu, a to tak, že platba nájemného byla provedena za měsíce říjen a listopad a následně za prosinec a leden. Měsíční nájemné je 20 000 Kč.

Jak má účetní jednotka postupovat při účtování platby nájemného?

č.	Účetní případ	MD	D	Kč
Běžné účetní období:
1.	Platba nájemného za říjen a listopad	518	221	40 000
2.	Platba nájemného za prosinec a leden	518 381	221 221	20 000 20 000
Následující účetní období:
1.	Přeúčtování nájmu za leden	518	381	20 000

 

18. Nájemné hrazené pozadu

Účetní jednotka (nájemce) platí nájemné pozadu, a to čtvrtletně se splatností do konce měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Čtvrtletní výše nájemného je 100 000 Kč. Platba za 4. čtvrtletí běžného roku byla provedena 30. ledna roku následujícího.

Jak má účetní jednotka postupovat při účtování platby nájemného?

č.	Účetní případ	MD	D	Kč
Běžné účetní období:
1.	Předpis nájmu (383 – Výdaje příštích období)	518	383	100 000
Následující účetní období:
1.	Úhrada dluhu	383	221	100 000

 

19. Postupné splácení pohledávky

Pohledávka zůstala k rozvahovému dni částečně neuhrazena. Firma používá aktuální kurs ČNB ke dni uskutečnění účetního případu. Platby jsou prostřednictvím devizového účtu.

Jaký je správný postup při účtování?

a)  Při postupném splácení pohledávky se postupně vyčísluje i kursový rozdíl

Účetní případ	Kurs	EUR	Kč	MD	D
Poskytnutí služby	25,500	300	7 650	311	602
Částečná úhrada pohledávky	25,400	100	2 540	221.20	311
Kursový rozdíl			10	563	311
Další částečná úhrada pohledávky	25,300	100	2 530	221.20	311
Kursový rozdíl			20	563	311
Přepočet pohledávky k rozvahovému dni	25,200	100	30	563	311

 

Kursová ztráta je celkem 60 Kč.

b)  Při postupném splácení pohledávky byl vyčíslen kursový rozdíl až k okamžiku sestavení účetní závěrky

Účetní případ	Kurs	EUR	Kč	MD	D
Poskytnutí služby	25,500	300	7 650	311	602
Částečná úhrada pohledávky	25,400	100	2 540	221.20	311
Další částečná úhrada pohledávky	25,300	100	2 530	221.20	311
Přepočet pohledávky k rozvahovému dni	25,200	100	60	563	311

 

Účty:                                            602 – Tržby z prodeje služeb,        563 – Kursové ztráty.

Kursová ztráta je opět celkem 60 Kč. Výsledný kursový rozdíl je v obou případech shodný.

20. Prodej cizí měny

Účetní jednotka používá pro přepočet pokladní hotovosti v EUR pevný kurz 1 EUR/27 Kč. Částku 100 EUR prodala směnárně bez poplatku v kurzu 1 EUR/25 Kč.

Jak má účetní jednotka účtovat prodej cizí měny?

pol.	Účetní případ	MD	D	Kč	EUR
1.	Výdej z valutové pokladny (pevný kurz 1 EUR/27 Kč)	261	211/EUR	2 700	100
2.	Příjem do korunové pokladny	211/CZK	261	2 500
3.	Kurzový rozdíl	563	261	200

 

21. Účtování o předpisech záloh

Společenství vlastníků bytových jednotek účtuje o předpisech záloh. Měsíční záloha činí celkem 100 000 Kč, z toho 80 000 Kč je určeno na energie a 20 000 Kč na opravy (fond oprav).

Text	Kč	MD	D
předpis zálohy	100 000	311	–
energie	80 000	–	324
opravy (fond oprav)	20 000	–	955
faktura za energie	80 000	315	321
záloha	80 000	324	315

 

Jak má společnost správně postupovat?

Výše zálohy (závdavku) může být – ve vztahu k celkové ceně – různá a záleží na dohodě mezi obchodními partnery. Zpravidla je záloha nižší než konečná částka, nebývá ale výjimkou situace, kdy záloha (platba předem) je v úrovni konečné ceny, a to včetně DPH. Vyšší záloha bývá sjednána málokdy a vzniká spíše tehdy, kdy dojde dodatečně ke změně, snížení či dokonce ke zrušení objednávky. Záloha může být placena jednorázově nebo opakovaně, jako je tomu např. u záloh na energie. O zálohách (závdavcích) účtují účetní jednotky až při jejich zaplacení. Dodavatel tedy účtuje o přijetí zálohy, odběratel účtuje o zaplacení zálohy. Zaplacením zálohy vzniká odběrateli pohledávka za dodavatelem (o které se účtuje zpravidla na účtu 314) a dodavateli závazek vůči odběrateli (o kterém se účtuje zpravidla na účtu 324).

22. Otevření prodejny k počátku nového účetního období

Obchodní firma vlastnící síť prodejen otevírá k počátku nového účetního období novou prodejnu. Za tímto účelem koupila nemovitost a dále pořídila vnitřní vybavení (zejména nábytek a výpočetní techniku) s jednotlivou hodnotou do výše rozhodující pro zařazení do dlouhodobého majetku. Celková hodnota nábytku je 800 000 Kč a celková hodnota výpočetní techniky 320 000 Kč. V souladu s účetními předpisy a vnitřním účetním předpisem firma tyto částky časově rozliší na období 4 let.

Jaké je správné řešení daného případu?

Účetní případ	Kč	MD	D
Došlé faktury za nábytek (běžné období):
Náklady běžného účetního období	200 000	501.4	321
Náklady příštích období	600 000	381	321
Došlé faktury na výpočetní techniku
Náklady běžného účetního období	80 000	501.4	321
Náklady příštích období	240 000	381	321
Účtování v dalším účetním období
Část nákladů – nábytek	200 000	501.4	381
Část nákladů – výpočetní technika	80 000	501.4	381

 

Účty: 501.4 – Spotřeba materiálu – drobný majetek, 321 – Dluhy z obchodních vztahů,

         381 – Náklady příštích období

Vymezení pravidel je v kompetenci konkrétní účetní jednotky, je však třeba respektovat základ­ní účetní pravidla vymezená zejména zákonem o účetnictví (věrný a poctivý obraz, významnost).

23. Smluvní provize

Účetní jednotka uzavřela smlouvu na výnosovou provizi za zprostředkování obchodu, výše provize byla ve smlouvě stanovena na 50 000 Kč. Obchod byl zprostředkován v běžném období, k datu účetní závěrky však nebyla provize uhrazena.

Jak má účetní jednotka postupovat?

č.	Účetní případ	MD	D	Kč
Běžné účetní období:
1.	Provize ve smluvní výši (385 – Příjmy příštích období)	385	6..	50 000
Následující účetní období:
1.	Úhrada provize dle bankovního výpisu	221	385	50 000

 

24. Nákup odborné literatury z e-shopu z Anglie

Podnikatelka nakoupila odbornou literaturu z e-shopu z Anglie.

Jak má podnikatelka zaúčtovat nákup odborné literatury z e-shopu?

Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Anglie“) od 1. 1. 2021 již definitivně vystoupilo z Evropské unie, tím pádem se z hlediska unijního DPH stalo tzv. třetí zemí (tj. mimo EU). Od tohoto dne se již Anglie nebude dále účastnit vnitřního trhu ani celní unie EU. To znamená, že u této země bude platit obdobný princip jako při obchodování např. s USA, Čínou nebo Ruskem.

Ovšem výjimku představují obchody se zbožím mezi členskými státy EU (a tedy i ČR) a Severním Irskem, kde se ještě po další 4 roky budou uplatňovat pravidla platná pro členské státy EU. Proto pokud tazatel pořizuje zboží z této části Anglie, bude pro účely DPH pokračovat tak jako doposud, tedy v režimu pořízení zboží z jiného členského státu EU… Této standardní problematice se proto dále nebudeme věnovat…

Od ledna 2021 se tedy už vůči Anglii nepoužijí právní předpisy EU v oblasti DPH, zejména směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Zboží, které je přepraveno z Anglie do EU nebo naopak, proto obecně podléhá celnímu dohledu a může být předmětem celních kontrol v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, ve znění pozdějších předpisů. Vstup zboží z Anglie na území EU nově podléhá běžným pravidlům stanoveným zákonem č. 235/­2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p. p. (dále jen „ZDPH“), která dlouhodobě platí pro dovoz zboží z třetí země. Přičemž v souladu s § 2 odst. 1 písm. d) ZDPH je předmětem této daně (také) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku, kterým se rozumí vstup zboží z třetí země mimo EU – nově tedy např. i z Anglie – na území EU. Připadne-li místo plnění při dovozu na území ČR – § 12 ZDPH – vznikne dovozci povinnost přiznat (zaplatit) daň podle § 23 a § 108 ZDPH. A naopak výstup zboží z EU na území Anglie je nově vývozem zboží, který je standardně osvobozen od DPH při splnění podmínek § 66 ZDPH, tj. zboží bude dodáno a odesláno nebo přepraveno z tuzemska do Anglie. Pokud odeslání/přeprava zboží z Anglie (tehdy ještě jiného státu EU) na území ČR – nebo opačně – byla zahájena před koncem přechodného období – do 31. 12. 2020 – a ukončena, resp. k překročení hranice dojde až po jeho skončení – od 1. 1. 2021 –, tak se bude takové plnění pro účely DPH stále považovat za plnění uvnitř EU. Tedy podle směru pohybu o pořízení zboží z jiného členského státu, resp. o dodání zboží do jiného členského státu (případně o tzv. zasílání zboží osobám nepovinným k dani), a tedy nikoli ještě za dovoz či vývoz zboží. Clo při dovozu se obvykle účtuje jako závazek (dluh) na stranu dal účtu 379 – Jiné dluhy, souvztažný účet strany Má dáti závisí na povaze předmětného dovozu. Kniha obvykle spadá mezi zásoby (materiál), přičemž clo zvyšuje její účetní ocenění, v závislosti na volbě účetní jednotky ohledně způsobu účtování o zásobách tzv. A (MD 112) versus B (MD 501). Pokud by šlo např. o dlouhodobý hmotný majetek, účtovalo by se na MD 042. Co se týče návazného DPH při dovozu, tak lze předpokládat, že účetní jednotka – plátce DPH – bude mít plný nárok na její odpočet. Proto bude o dani účtovat pouze rozvahově vhodně zvolenou analytikou k účtu 343 – DPH, např.: MD 343.15 DPH na vstupu při dovozu zboží / MD 343.05 DPH na výstupu při dovozu zboží.

Ovšem v případě běžné knihy reálně nehrozí ani clo, ani DPH, protože hodnota zásilky bude podlimitní. Konkrétně totiž jsou od dovozního cla osvobozeny zásilky odesílané přímo ze třetího státu příjemci na území EU do hodnoty 150 eur. A dále podle § 71 odst. 3 písm. a) ZDPH je od daně osvobozen – s nárokem na odpočet daně – dovoz zboží obchodní povahy, jehož úhrnná hodnota nepřesahuje 22 eur. Výjimka z tohoto osvobození od DPH při dovozu obchodního zboží platí pro alkohol, parfémy, toaletní vody, tabák a tabákové výrobky. V dotazovaném případě předpokládáme, že kupujícím (tazatelem) je osoba povinná k dani alias podnikatel, který takto i jedná při pořízení odborné literatury. Proto nelze uplatnit zvláštní daňový režim tzv. zasílání zboží, které může dodavatel zdanit (do limitu pro zasílání) případně v členském státě dovozu, jak umožňuje § 8 ZDPH. Překážkou pro uplatnění režimu zasílání zboží totiž je, že pořizovatelem je osoba povinná k dani, pro kterou je obecně předmětem daně pořízení zboží v členském státě ukončení odeslání/přepravy.

25. Peněžité vklady

V případě peněžitých vkladů je vstupní cena aktiv při vkladu rovna jejich jmenovité hodnotě.

Jaký je správný způsob účtování?

Zahajovací rozvaha

	Účetní případ	MD	D
1.	Zavedení počátečních zůstatků na základní kapitál	701	411
2.	Zavedení počátečních zůstatků na další účty vlastních zdrojů (pokud je uvedeno ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině)	701	412, 421
3.	Splacený peněžitý vklad	221	701
4.	Nesplacený peněžitý vklad	353	701

 

26. Nákup stroje

Podnikatel vedoucí účetnictví si určil limit pro dlouhodobý hmotný majetek 70 000 Kč. V letošním roce si koupil stroj za 86 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat?

Podnikatel bude o tomto majetku v ceně nad stanovený limit účtovat jako o dlouhodobém hmotném majetku, tj. na účtu třídy 0 – Dlouhodobý majetek. Tento dlouhodobý hmotný majetek bude účetně odpisovat podle stanoveného účetního odpisového plánu. Z hlediska daně z příjmů se jedná o hmotný majetek – samostatnou hmotnou movitou věc podle § 26 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů, protože vstupní cena převýšila zákonný limit 80 000 Kč. Daňovým výdajem na straně podnikatele vedoucího účetnictví nebudou účetní odpisy stroje, protože se jedná o majetek, který je vymezen pro účely zákona o daních z příjmů jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2). Daňovým výdajem budou odpisy daňové podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.

27. Zálohové faktury vystavené před dodáním zboží

Dodavatel dodá odběrateli zboží za cca 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že zboží musí dlouhodobě objednat a zajistit u výhradního dodavatele v zahraničí, vystaví před dodáním dvě zálohové faktury na 40 000 Kč. Konečná cena je 95 000 Kč.

Jaký je správný postup účtování?

Dodavatel

Text	Kč	MD	D
vystavení zálohové faktury	–	–	–
inkaso zálohy	40 000	221	324
vystavení zálohové faktury	–	–	–
inkaso zálohy	40 000	221	324
konečná faktura	95 000	311	604
započtení záloh	80 000	324	311
zbývá doplatit	15 000	–	–
inkaso doplatku	15 000	221	311

 

Odběratel

Text	Kč	MD	D
přijetí zálohové faktury	–	–	–
platba zálohy	40 000	314	221
přijetí zálohové faktury	–	–	–
platba zálohy	40 000	314	221
konečná faktura	95 000	132	321
započtení zálohy	80 000	321	314
zbývá doplatit	15 000	–	–
platba doplatku	15 000	321	221

 

28. Účetní závěrka v plném rozsahu

Společnost s r. o., která má účetní období shodné s kalendářním rokem, dosáhne těchto údajů čerpaných z účetních závěrek sestavených k rozvahovému dni:

Období	Aktiva – netto Kč	Roční úhrn čistého obratu Kč	Průměrný počet zaměstnanců
31. 12. 2018	35 000 000	70 000 000	10
31. 12. 2019	42 000 000	85 000 000	12
31. 12. 2020	55 000 000	90 000 000	15

 

Má společnost s r. o. povinnost sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu?

Společnost s ručením omezeným zůstává k datu 1. 1. 2021 v kategorii malá účetní jednotka. Avšak přestože společnost zůstává v kategorii malá účetní jednotka, již za rok 2020 splnila parametry pro povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Neboť malé účetní jednotky (které nejsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku), pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího (tj. za dvě období), překročily nebo již dosáhly alespoň dvě hodnoty ze tří, tj.

–  aktiva celkem (netto) 40 000 000 Kč,

–  roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč,

–  průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Z uvedeného vyplývá, že za rok 2020 bude sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu.

29. Proúčtování inventarizačních rozdílů

Obchodní korporace VZOR, a. s., v rámci provádění inventarizace zboží zjistila:

- manko na zboží na skladě ve výši 436 000 Kč,

- zaviněné manko (skladník příslušného skladu má podepsánu dohodu o odpovědnosti) ve výši 17 600 Kč, které skladník uhradil v pokladně,

- nezaviněné manko na zboží na skladě v rámci norem přirozených úbytků (popřípadě ztratného), které má vyhlášeny v rámci vnitropodnikové směrnice, ve výši 112 000 Kč,

- přebytek zboží na skladě ve výši 44 000 Kč.

Jakým způsobem obchodní korporace tyto inventarizační rozdíly proúčtuje?

č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Manko na zboží na skladě a v prodejnách	549	132	436 000
2.	Odvod DPH – manko	549	343	91 560
3.	Zaviněné manko (skladníkem)	549	112	17 600
4.	Zaviněné manko – pohledávka vůči skladníkovi	335	648	17 600
5.	Úhrada manka skladníkem	211	335	17 600
6.	Úbytek zboží na skladě a v prodejnách v rámci norem přirozených úbytků	504	132	112 000
7.	Přebytek zboží na skladě a v prodejnách	132	648	44 000

 

30. Faktury na smluvní sankce

Obchodní korporace VZOR, a. s., obdržela v roce 2020 dvě faktury na smluvní sankce, a to ve výši 240 000 Kč a 64 000 Kč. Do konce roku 2020 zaplatila pouze první fakturu (na částku 240 000 Kč), druhou uhradí až v roce 2021.

Jaké je řešení daného případu?

 

č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
	Účetní a zdaňovací období roku 2020
1.	První faktura na smluvní sankci	544	325	240 000
2.	Druhá faktura na smluvní sankci	544	325	64 000
3.	Úhrada první smluvní sankce v roce 2020	325	221	240 000
	Účetní a zdaňovací období roku 2021
3.	Úhrada druhé smluvní sankce v roce 2021	325	221	64 000

 

Poznámka: v rámci daňové analýzy je nezbytné zohlednit v daňovém přiznání [viz § 24 odst. 2 písm. zi)].

31. Rozdělení výsledku hospodaření

Vykázaný zisk na účtu 431 činí 11 200 000 Kč. Podle rozhodnutí valné hromady je uvedený zisk rozdělen do statutárního fondu (ve výši 3 200 000 Kč), podíly na zisku společníkům (ve výši 5 600 000 Kč). Zbylá hodnota bude proúčtována na účet nerozdělného zisku minulých let.

Jakým způsobem se proúčtuje rozdělení výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení u spol. s. r. o.?

č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Příděl do statutárního fondu	431	423	3 200 000
2.	Podíly na zisku společníkům	431	364	5 600 000
3.	Zúčtování nerozděleného zisku minulých let	431	428	2 400 000

 

32. Přeplatek daně z příjmů

Obchodní společnost podala v roce 2021 dodatečné přiznání k dani z příjmů za roky 2019 a 2020 z důvodu opomenutí uplatnit slevu na dani z titulu zaměstnávání osob ZTP. Přeplatek v celkové výši 100 tis. Kč bude vrácen v roce 2022.

Jak má účetní jednotka účtovat o přeplatku daně z příjmů?

pol.	Účetní případ	tis. Kč	MD	D
Rok 2021
1.	Vyúčtování vratky daně z příjmů za minulá léta	100	341	595
Rok 2022
1.	Došlá úhrada vratky daně z příjmů	100	221	341

 

33. Smluvní sankce

Obchodní korporace VZOR, a. s., vystavila v roce 2020 dvě faktury na smluvní sankce, a to ve výši 240 000 Kč a 64 000 Kč. Do konce roku 2020 jí dlužník zaplatil pouze první fakturu (na částku 240 000 Kč), druhou uhradí až v roce 2021.

Jak má obchodní korporace postupovat z hlediska účetnictví?

č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
	Účetní a zdaňovací období roku 2020
1.	První faktura na smluvní sankci	315	644	240 000
2.	Druhá faktura na smluvní sankci	315	644	64 000
3.	Úhrada první smluvní sankce	221	315	240 000
	Účetní a zdaňovací období roku 2021
3.	Úhrada druhé smluvní sankce	221	315	64 00

 

Poznámka: v rámci daňové analýzy je nezbytné zohlednit v daňovém přiznání [viz § 24 odst. 2 písm. zi)].

34. Časové rozlišení

Nerovnoměrné splátky je třeba časově rozlišit.

Jak má účetní jednotka postupovat při časovém rozlišení?

Účetní případ	MD	D	Pozn.
Časové rozlišení nákladů z nájemného při finančním leasingu*)	518.5	381	§ 21d
Záloha na kupní cenu (akontace)	052	321

 

Účty: 518.5 – Ostatní služby – FL,       381 – Náklady příštích období,
052 – Poskytnuté zálohy a závdavky na dlouhodobý hmotný majetek.

*) Dle pravidel uvedených zákonem o daních z příjmů

35. Stravné při zahraničních pracovních cestách

Firma vysílá své zaměstnance na zahraniční pracovní cesty. Stravné je součástí vyúčtování cestovních náhrad.

Jak má účetní postupovat při účtování cestovních náhrad?

Účetní případ – cestovní náhrady	MD	D	Pozn.
Poskytnutí zálohy zaměstnanci	335	211
Vyúčtování náhrad na základě dokladů (do limitu)	512	333	DV
Vyúčtování náhrad na základě dokladů (nad limit)	512	333	NV
Zúčtování zálohy	333	335
Doplatek z rozdílu (záloha nižší)	333	211

 

Účty:                                                     335 – Pohledávky za zaměstnanci     211 – Pokladna

512 – Cestovné                            333 – Ostatní dluhy vůči zaměstnancům.

36. Zápůjčka od poplatníka, který nevede účetnictví

Obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. (kalendářní účetní i zdaňovací období) přijala zápůjčku od poplatníka, který nevede účetnictví, s dohodnutým úrokem, který po výpočtu činí 25 000 Kč za rok 2020. Úrok byl uhrazen takto:

–  k 31. 12. 2020 ve výši 18 000 Kč,

–  v roce 2021 zbytek ve výši 7 000 Kč.

Jak bude obchodní korporace postupovat v účetnictví a při sestavování daňového přiznání?

č.	Popis účetního případu	Období	MD	DAL	Kč
1.	Předpis úroku	2020	562	379	25 000
2.	Úhrada úroku	2020	379	211, 221	18 000
3.	Úhrada úroku	2021	379	211, 221	7 000

 

Účty: 562 – Úroky                        379 – Jiné dluhy

         211 – Peněžní prostředky v pokladně    221 – Peněžní prostředky na účtech

Úrok zaplacený v roce 2020 (ve výši 18 000 Kč) bude vstupovat do základu daně, zbylá část ve výši 7 000 Kč bude vyloučena ze základu daně (řádek 40 daňového přiznání právnických osob) – viz § 24 odst. 2 písm. zi), kdy úroky ze zápůjček v případě, kdy věřitelem je fyzická osoba, která nevede účetnictví, jsou daňově neuznatelné až do okamžiku zaplacení.

V roce 2021, kdy obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. doplatila zbylou část úroků (7 000 Kč), provede úpravu o tuto částku na řádku 111 daňového přiznání právnických osob. Při této příležitosti je nezbytné upozornit, že tato úprava musí být podchycena „mimoúčetní“ evidencí, protože na nákladovém účtu 562 již nebude v roce 2021 účtováno.

37. Peněžité i nepeněžité vklady

Pokud jsou předmětem vkladu samostatné majetkové hodnoty (aniž by byly vkládány v rámci obchodního závodu nebo jeho části), vychází vstupní cena aktiv u nabyvatele z ocenění dle znaleckých posudků pro vklad ve smyslu ZOK a „ZoÚ“.

Jak je to z účetního pohledu?

Zahajovací rozvaha

	Účetní případ	MD	D
1.	Zavedení počátečních zůstatků na základní kapitál	701	411
2.	Zavedení počátečních zůstatků na další účty vlastních zdrojů (pokud je uvedeno ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině)	701	412, 421
3.	Splacený peněžitý vklad	221	701
4.	Předaný nepeněžitý vklad	XXX*	701
5.	Nesplacený peněžitý vklad	353	701

 

*) majetek oceněný dle znaleckého posudku

38. Úvěr

Obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. načerpala postupně úvěr v rámci úvěrového limitu 15 000 EUR podle smlouvy. Tento úvěr postupně splácí. Kurzové rozdíly jsou vypočteny k rozvahovému dni a splacení úvěru.

Jak má obchodní korporace postupovat při účtování?

Datum	Operace	Kurs ČNB	Měna	MD	DAL	Částka v cizí měně	Částka v Kč
1. 12. 2020	1. část úvěru	26,240	EUR	221	231	10 000	262 400
31. 12. 2020	KR k rozvahovému dni	26,245		563	231		50
1. 2. 2021	2. část úvěru	25,970	EUR	221	231	5 000	129 850
30. 4. 2021	1. splátka	25,885	EUR	231	221	5 000	129 425
31. 5. 2021	2. splátka	25,450	EUR	231	221	5 000	127 250
30. 6. 2021	3. splátka	25,485	EUR	231	221	5 000	127 425
	Kurzový rozdíl			231	663		8 200

 

Účty: 221 – Peněžní prostředky na účtech       231 – Krátkodobé dluhy k úvěrovým institucím

         563 – Kurzové ztráty          663 – Kurzové zisky

Vysvětlivky:

1. Používáme kursy ČNB (denní).

2. K rozvahovému dni přepočteme kursové rozdíly kursem ČNB k 31. 12. 2020.

3. Při splátkách (první a druhá) používáme kurzy ČNB, kursové rozdíly nedopočítáváme. Při poslední splátce dopočteme kursový rozdíl.

4. Celkový kursový rozdíl: – 50 + 8 200 = 8 150 Kč. Hodnota kurzových rozdílů v roce 2021 činí: 8 200 Kč.

39. Restaurování v účetnictví

Společnost zabývající se restaurováním si pořídila umělecké dílo.

Jaké jsou účetní souvislosti při pořízení uměleckého díla a jeho restaurování?

Účetní případ	Kč	MD	D	Pozn.
Pořízení uměleckého díla (vč. vedlejších nákladů)	300 000	042	379
Externí náklady za restaurování	100 000	042	379
Zařazení na majetkový účet	400 000	032	042
Úhrady z bankovního účtu	400 000	379	221
Prodej – varianta prodej se ziskem:
Tržba	500 000	378	641
Vyřazení z majetku	400 000	541.1	032	DV
Prodej – varianta prodej se ztrátou:
Tržba z prodeje	350 000	378	641
Vyřazení z majetku (DV)	350 000	541.1	032	DV
Vyřazení z majetku (NV)	50 000	541.9	032	NV

 

Účty: 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek,

379 – Jiné dluhy,                         032 – Umělecká díla a sbírky,

221– Peněžní prostředky na účtech,       378– Jiné pohledávky,

641– Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,

541.1– Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku–DV

541.9– Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku–NV

40. Bezúročná zápůjčka

Obchodní korporaci NOVÁ s. r. o. poskytl Ing. Jiří Janeček, který je společníkem této obchodní korporace, bezúročnou zápůjčku ve výši 500 000 Kč.

Jaký bude způsob zaúčtování této půjčky v obchodní korporaci NOVÁ s. r. o.? Nebude vyplývat nějaký problém obchodní korporaci NOVÁ s. r. o. z titulu nesjednání úroků v rámci této půjčky?

č.	Popis účetního případu	MD	DAL
1.	Přijetí zápůjčky od společníka	211, 221	365
2.	Splátka půjčky	365	211, 221

 

Účty: 211 – Peněžní prostředky v pokladně    221 – Peněžní prostředky na účtech

         365 – Ostatní dluhy ke společníkům obchodní korporace

Základ daně nebude z titulu půjčky ovlivňován. Pan Ing. Jiří Janeček má v obchodní korporaci Nová s. r. o. majetkovou účast. Ušetřené úroky budou promítnuty do zvýšení výsledku hospodaření, čímž se zvýší majetková účast (hodnota podílu) na s. r. o. a následně dojde také ke zvýšení podílu na zisku a u obchodní korporace NOVÁ s. r. o. nevzniká jiný majetkový prospěch, protože na základě uvedeného nejde o bezúplatné plnění.

41. Inventurní rozdíly

Rozhodný den pro provedení inventury zásob zboží v prodejně je stanoven na 15. 11. 2021. K tomuto dni proběhne zjištění skutečného stavu zásob zboží, prodejna je uzavřena a inventura trvá tři dny. K témuž dni je zjištěn zaúčtovaný stav zásob a následně s časovým odstupem, který je pro zpracování inventurních soupisů nutný, jsou proúčtovány inventurní rozdíly.

Do kterého účetního období musí být zaúčtovány inventurní rozdíly?

Inventurní rozdíly musí být zaúčtovány do účetního období roku 2021. Rozhodný den, pokud si ho účetní jednotka zvolí, je povinnou náležitostí inventurních soupisů. K rozvahovému dni 31. 12. 2021 je prodejna otevřena, inventura se neprovádí a k doložení stavu k okamžiku sestavení účetní závěrky postačuje stav zjištěný k 15. 11. 2021 s proúčtovanými inventurními rozdíly, který je upraven o přírůstky a úbytky zásob podle příjemek a výdejek, které byly proúčtovány od provedení inventury do rozvahového dne, tzn.:

Stav majetku zjištěný inventurou k rozhodnému dni

+  Přírůstky od rozhodného dne k rozvahovému dni

–  Úbytky od rozhodného dne k rozvahovému dni

=  Stav majetku ke konci rozvahového dne

42. Formy účetních záznamů

Účetní jednotka sestavuje účetní závěrku za rok 2021.

Jakou formu mohou mít účetní záznamy?

V souladu s § 33 zákona o účetnictví mohou mít účetní záznamy (vč. účetních dokladů) formu:

a) listinnou – účetní záznam provedený na analogový nosič rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,

b) technickou – účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písm. a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný,

c) smíšenou – účetní záznam v listinné formě obsahující též informace v technické formě pro fyzickou osobu nečitelné, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.

Při převodu účetního záznamu z jedné formy do jiné nové formy je účetní jednotka povinna zajistit, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě. Účetní jednotka musí zaručit trvalost a čitelnost veškerých účetních záznamů.

43. Zápůjčka s dohodnutým úrokem

Obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. (kalendářní účetní i zdaňovací období) poskytla zápůjčku s dohodnutým úrokem, který po výpočtu činí 10 000 Kč za rok 2020. Úrok byl uhrazen až v roce 2021.

Jak bude obchodní korporace postupovat v situaci, kdy půjčka byla poskytnuta poplatníkovi, který vede účetnictví a který nevede účetnictví?

č.	Popis účetního případu	Období	MD	DAL	Kč
1.	Předpis úroku	2020	378	662	10 000
2.	Úhrada úroku	2021	211, 221	378	10 000

 

Účty: 378 – Jiné pohledávky        662 – Úroky

         211 – Peněžní prostředky v pokladně    221 – Peněžní prostředky na účtech

Zaúčtovaný úrok bude vstupovat do základu daně v roce 2020. Zákon o dani z příjmů v § 23 odst. 1 uvádí, že základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.

44. Opravné položky

Akciová společnost A má 25 % podíl na základním kapitálu společnosti B v částce 2 500 000 Kč, ocenění ekvivalencí neprovádí. Ke konci rozvahového dne při ověření hodnoty této majetkové účasti bylo zjištěno, že společnost B vykazuje vysokou ztrátu. Společnost A rozhodla o zreálnění hodnoty podílu s podstatným vlivem na základě odborného odhadu, a to prostřednictvím tvorby opravné položky ve výši 50 % původního podílu. Skutečná hodnota podílu vykázaná v rozvaze v netto výši bude 1 250 000 Kč.

Jak má akciová společnost účtovat o opravných položkách k dlouhodobému finančnímu majetku?

č.	Účetní případ	tis. Kč	MD	D
1.	Podíl ve společnosti B – počáteční zůstatek k 1. 1. 2021	2 500	062	–
2.	Snížení ocenění podílu ve výši 50 % tvorbou opravné položky k 31. 12. 2021	1 250	579	096

 

45. Vystavená faktura za prodej zboží

Vystavená faktura v cizí měně tuzemským plátcem DPH pro tuzemského obchodního partnera.

Dodavatel (vystavovatel daňového dokladu) uvedl přepočet daně na českou měnu dle dohodnutých obchodních podmínek dnem vystavení dokladu: kurs ČNB = 25,370 Kč/EUR. Částka 10 000 EUR + 21 % DPH. Další informace na daňovém dokladu (uvedená vystavovatelem daňového dokladu): Základ daně = 253 700 Kč; 21 % DPH = 53 277 Kč. Odběratel uhradil dluh v eurech na devizový účet dodavatele, v den úhrady byl kurs ČNB = 25,380 Kč/EUR.

Jaký je správný postup v účetnictví?

Účetní případ	EUR	Kurs	Kč	MD	D
Vystavená faktura za prodej zboží	12 100	25,370	306 977	311
Základ daně v Kč	10 000		253 700		604
Daň 21 % v Kč	2 100		53 277		343
Příjem na devizový účet	12 100	25,380	307 098	221.20	311
Kursový rozdíl			121	311	663

 

Účty: 311 – Pohledávky z obchodních vztahů 604 – Tržby za zboží

343 – Daň z přidané hodnoty      663 – Kursové zisky

221.20 – Peněžní prostředky na účtech – EUR

Nejen u tohoto, ale i u dalších příkladů, je třeba volit vhodné analytické účty k účtům syntetickým.

46. Škoda na firemním autě

V důsledku havárie došlo v listopadu 2021 ke škodě na firemním autě. Ve shodě s podmínkami pojistné smlouvy účetní jednotka ohlásila pojistnou událost pojišťovně, do konce roku 2021 však nebyla pojišťovnou poskytnuta pojistná náhrada a ani v průběhu provádění účetní uzávěrky potvrzena výše náhrady. Účetní jednotka provedla odhad pojistného plnění podle nákladů na opravu auta a na základě sjednaných podmínek v pojistné smlouvě na částku 80 tis. Kč. V dubnu 2022 po uzavření účetních knih pojišťovna oznámila účetní jednotce přiznané pojistné plnění ve výši 75 tis. Kč a vzápětí tuto částku zaslala na její bankovní účet.

Jak má účetní jednotka postupovat při účtování?

č.	Účetní případ	MD	D	Kč
Rok 2021:
1.	Přijatá faktura za opravu auta	511	321	80 000
2.	Dohadná položka v předpokládané výši pojistného plnění	388	648	80 000
Rok 2022:
1.	Předpis náhrady škody vůči pojišťovně	315	388	75 000
2.	Rozdíl (korekce) dohadné položky	388	648	–5 000
3.	Přijatá pojistná náhrada od pojišťovny	221	315	75 000

 

47. Závodní preventivní péče v účetnictví

Zaměstnanci firmy se podrobují závodní preventivní péči.

Jak má účetní účtovat náklady na vstupní prohlídky?

Účetní případ	MD	D	Pozn.
Náklady na vstupní prohlídky	527	325	DV

 

Účty: 527 – Zákonné sociální náklady,           325– Ostatní dluhy.

48. Přeúčtování reprezentace

Firmě vznikly náklady na reprezentaci.

Jak má firma správně účtovat náklady na reprezentaci?

Účetní případ	MD	D
Externí náklady na reprezentaci (pohoštění, občerstvení), které budou přeúčtovány ve stejné výši	513	379
Přeúčtování jiné firmě ve stejné výši	378	513

 

Účty: 513 – Náklady na reprezentaci   379 – Jiné dluhy

378– Jiné pohledávky.

49. Rezervy na opravy majetku

Účetní jednotka očekává ve 3. roce významnou opravu výrobního zařízení. Rozpočet opravy je 1 mil. Kč (bez DPH), tvoří proto po 2 roky rezervu ve výši 500 tis. ročně. Náklady na opravu ve 3. roce jsou 950 tis. Kč.

Jak má účetní jednotka postupovat při účtování?

Rok	Účetní případ	MD	D	Kč
1. rok:
	Tvorba rezervy na opravu majetku	552	451	500 000
2. rok:
	Tvorba rezervy na opravu majetku	552	451	500 000
3. rok:
1.	Faktura za provedenou opravu a) základ daně b) DPH	511 343	321 321	950 000 180 500
2.	Použití rezervy na opravu majetku	451	552	950 000
3.	Zrušení nepoužité části rezervy	451	552	50 000

 

Deponování peněžních prostředků ve výši rezervy se účtuje jako převod mezi bankovními účty, úhrada faktury je provedena z peněžních prostředků deponovaných na bankovním účtu, popř. z běžného účtu, včetně souvisejícího převodu mezi bankovními účty.

50. Vyřazení movité věci

Společnost s. r. o. vyřadila movitou věc z majetku.

Jaké jsou základní účetní souvislosti při vyřazení movité věci?

Účetní případ	MD	D
Vyřazení movité věci z majetku*)	082	022
vyřazení zůstatkové ceny při prodeji	541	082
vyřazení zůstatkové ceny při likvidaci	551	082
vyřazení zůstatkové ceny při darování	543	082
vyřazení zůstatkové ceny při škodě	549	082

 

Účty: 082 – Oprávky k hmotným movitým věcem a jejich souborům,

022 – Hmotné movité věci a jejich soubory,

541– Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,

551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku,

543 – Dary,

549 – Manka a škody z provozní činnosti.

*) pokud byla věc plně odepsána, potom již nenásleduje žádný účetní případ.

51. Výstavba nové administrativní budovy

Společnost ZÁKLADNÍ a. s. se rozhodla pro výstavu nové administrativní budovy na místě, kde předtím stála nevyužitá stavba. Dne 1. 10. 2020 byla nová budova dokončena a zkolaudována (uvedena do užívání). V souvislosti s výstavbou vznikly následující náklady či výdaje.

Jak má společnost proúčtovat jednotlivé účetní operace?

Pro jednoduchost neuvažujeme s DPH.

1. Faktura za projekt od dodavatelské projekční firmy ve výši 200 000 Kč;

2. Zbourání staré stavby vlastními pracovníky, ocenění dle vnitropodnikových kalkulací, celkem za 32 000 Kč;

3. Placené úroky z úvěru do doby kolaudace. Ve vnitropodnikové směrnici se uvádí, že úroky z investičních úvěrů do doby uvedení do užívání jsou součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku – úroky ve výši 22 000 Kč;

4. Faktura od dodavatelské stavební firmy ve výši 9 500 000 Kč;

5. Zařazení budovy do užívání.

č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Faktura za vyhotovení projektu	042	321	200 000
2.	Zbourání staré budovy vlastními zaměstnanci	042	588	32 000
3.	Úroky z úvěru	042	221	22 000
4.	Dodavatelská faktura od stavební firmy	042	321	9 500 000
5.	Zařazení nemovitosti do užívání ke dni 1. 10. 2020	021	042	9 754 000

 

Účty: 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek         321 – Dluhy z obchodních vztahů

         588 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku         021 – Stavby

52. Archivace účetních záznamů

Úschova účetních záznamů se v rámci zákona o účetnictví řídí § 31 a 32 zákona o účetnictví.

Jaké jsou obecné uschovací doby pro účely účetnictví?

-  10 let pro:

–  účetní závěrku,

–  výroční zprávu,

-  5 let pro:

–  účetní doklady,

–  účetní knihy,

–  odpisové plány,

–  inventurní soupisy,

–  účtový rozvrh,

–  přehledy,

–  účetní záznamy, kterými jednotky dokládají formu vedení účetnictví (písemná nebo technická forma).

53. Sestavení účetní závěrky při ukončení podnikání

OSVČ dobrovolně vede účetnictví, přičemž k 31. 3. 2021 předčasně končí s podnikatelskou činností.

Jak má OSVČ postupovat při sestavení účetní závěrky?

K tomuto dni sestaví účetní závěrku, a to mimo jiné s těmito nenulovými zůstatky účtů časového rozlišení:

- 381 – Náklady příštích období:

–  zůstatek na straně MD činí 20 000 Kč,

–  předplacené náklady na dlouhodobou reklamní kampaň za 2. čtvrtletí roku 2021;

- 383 – Výdaje příštích období:

–  zůstatek na straně D činí 10 000 Kč,

–  provize pro zprostředkovatele za obchody dojednané v 1. čtvrtletí roku 2021, splatná až v dubnu;

- 384 – Výnosy příštích období:

–  zůstatek na straně D činí 5 000 Kč,

–  předem přijaté úroky ze zápůjčky (půjčky) poskytnuté obchodnímu partnerovi,

- 385 – Příjmy příštích období:

–  zůstatek na straně MD činí 15 000 Kč,

–  již loni v říjnu 2020 uskutečněné (provedené), ale ještě nevyfakturované služby pro odběratele.

Kvůli ukončení samostatné činnosti musí OSVČ za zdaňovací období kalendářního roku 2021 upravit účetní výsledek hospodaření – zjištěný za zkrácenou část účetního období od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021. A to ve vazbě na zůstatky časového rozlišení týkající se časově až příslušných částí účetního období následujících po ukončení podnikatelské činnosti, tedy až po zániku účetní jednotky, o čemž proto již nebude moci účtovat.:

- Základ daně zvýší o:

–  5 000 Kč výnosů příštích období (úroky ze zápůjčky týkající se období počínaje 1. 4. 2021),

–  10 000 Kč výdajů příštích období (dluh z titulu odměny pro zprostředkovatele splatný v dubnu 2021).

- Základ daně sníží o:

–  15 000 Kč příjmů příštích období (účetní výnos nastal již v říjnu 2020, kam časově spadá), a

    20 000 Kč nákladů příštích období (za reklamu ve druhém čtvrtletí 2021, i když se už mine účinkem).

Celkově tak tyto úpravy poplatníkovi sníží výsledek hospodaření a tím i základ daně o 20 000 Kč.

54. Směnka

Obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. vlastní směnku znějící na částku 150 000 Kč splatnou do jednoho roku. Tato směnka byla vystavena z titulu závazku za odebrané, ale nezaplacené zboží, společností Odběratelská s. r. o. Vzhledem k tomu, že obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. potřebuje peníze na své nové podnikatelské aktivity ještě před lhůtou splatnosti směnky, rozhodla se předat směnku k eskontu. Banka připsala obchodní korporace ZÁKLADNÍ a. s. 135 000 Kč a dále si strhla poplatek ve výši 2 500 Kč. Společnost Odběratelská s. r. o. uhradila bance stanovenou částku ve stanovený den uvedený na směnce.

Jak bude účtovat společnost ZÁKLADNÍ a. s. uvedené účetní operace?

č.	Popis účetního případu	MD	DAL	Kč
1.	Směnka k inkasu – výchozí stav	256	–	150 000
2.	Postoupení směnky k eskontu	313	256	150 000
3.	Eskontní úvěr	–	232	150 000
	a) běžný účet – příjem poskytnuté částky	221	–	135 000
	b) poplatek	568	–	2 500
	c) diskont	562	–	13 500
4.	Úhrada směnky dlužníkem bance – avízo o úhradě směnky	232	313	150 000

 

Účty: 256 – Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti

         313 – Pohledávky za eskontované cenné papíry

         232 – Eskontní úvěry                 221 – Peněžní prostředky na účtech

         568 – Ostatní a mimořádné finanční náklady     562 – Úroky

55. Nesestavení účetní závěrky a neuchování účetních dokladů

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy. Řádnou účetní závěrku sestavují účetní jednotky k poslednímu dni účetního období a v ostatních případech sestavují mimořádnou účetní závěrku.

Jaké sankce hrozí účetní jednotce za nesestavení účetní závěrky a neuchování účetních dokladů?

Za přestupek nesestavení účetní závěrky lze uložit účetní jednotce Malá, s. r. o., pokutu do výše 6 % hodnoty aktiv celkem. K přestupku neuchování účetních dokladů: účetní jednotka Velká, a. s., se dopustila přestupku tím, že neuschovala účetní záznamy (viz bod č. 19. Archivace). Za přestupek neuchování účetních záznamů lze uložit účetní jednotce Velká, a. s., pokutu do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

 

§ 18 zákona č. 563/1991 Sb.

Účetní závěrka

(1) Účetní jednotky sestavují v případech stanovených tímto zákonem účetní závěrku. Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji

a) rozvaha (bilance),

b) výkaz zisku a ztráty,

c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v částech uvedených pod písmeny a) a b), zejména naplněním § 7 odst. 3 až 5 a § 19 odst. 5 a 6.

(2) Účetní závěrka obchodních společností zahrnuje i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty uvedené v § 20 odst. 1 písm. c) bodech 1 a 2.

(3) Účetní závěrka podle odstavce  1 musí obsahovat

a) u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) až c) a § 1 odst. 2 písm. i) až l) obchodní firmu nebo název a sídlo; u účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) obchodní firmu nebo jméno, bydliště a sídlo, liší-li se od bydliště,

b) identifikační číslo osoby, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,

 

§ 7 zákona č. 563/1991 Sb.

(1) Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí.

(2) Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Tam, kde účetní jednotka může volit mezi více možnostmi dané účetní metody a zvolená možnost by zastírala skutečný stav, je účetní jednotka povinna zvolit jinou možnost, která skutečnému stavu odpovídá. Pokud dojde ve výjimečných případech k tomu, že použití účetních metod stanovených prováděcími právními předpisy bude neslučitelné s povinností podle odstavce 1, postupuje účetní jednotka odchylně tak, aby byl podán věrný a poctivý obraz.

(3) Účetní jednotka je povinna použít účetní metody způsobem, který vychází z předpokladu, že bude nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a že u ní nenastává žádná skutečnost, která by ji omezovala nebo ji zabraňovala v této činnosti pokračovat i v dohledné budoucnosti. V případě, že účetní jednotka má informaci o tom, že u ní taková skutečnost nastává, je povinna použít …

 

§ 2 zákona č. 235/2004 Sb.

Předmět daně

(1) Předmětem daně je

a) dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku,

b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku,

c) pořízení

1. zboží z jiného členského státu za úplatu s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani,

2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani,

d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

(2) Zdanitelné plnění je plnění,
které

a) je předmětem daně a

b) není osvobozené od daně.

§ 12 zákona č. 235/2004 Sb.

Místo plnění při dovozu zboží

(1) Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropské unie.

(2) Místem plnění při dovozu zboží je členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření, pokud je toto zboží při vstupu na území Evropské unie

a) dočasně uskladněno, nebo

b) propuštěno do celního režimu

1. vnějšího tranzitu,

2. uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma,…

 

§ 33 zákona č. 563/1991 Sb.

Účetní záznam

(1) Účetní záznam podle § 4 odst. 10 musí umožňovat vedení účetnictví podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se informace obsažená v účetním záznamu označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenání této informace se označuje jako forma účetního záznamu.

(2) Účetní záznam může mít listinnou, technickou nebo smíšenou formu. Pro účely tohoto zákona se považuje za

a) listinnou formu účetní záznam provedený na analogový nosič rukopisem, psacím strojem, tiskařskými nebo reprografickými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný,

b) technickou formu účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem nespadajícím pod písmeno a), který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný,

c) smíšenou formu účetní záznam v listinné formě obsahující též informace v technické formě pro fyzickou osobu nečitelné, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný.

(3) Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy do jiné nové formy. Tímto převodem vzniká nový účetní záznam. V uvedeném případě je účetní jednotka povinna zajistit, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný…

 

§ 31 zákona č. 593/2021 Sb.

(1) Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy.

(2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,

a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,

b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,

c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

(3) Povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů, jakož i povinnosti podle § 33 odst. 3 přecházejí u účetních jednotek uvedených v

a) § 1 odst. 2 písm. a) až c) na právního nástupce této účetní jednotky, a není-li ho, na likvidátora či insolvenčního správce nebo jinou osobu podle zvláštních právních předpisů,

b) § 1 odst. 2 písm. d) až h) v případě úmrtí na dědice, převezme-li věci, práva či jiné majetkové hodnoty, náležející k účetní jednotce; připadne-li dědictví nebo jeho část zahrnující věci, práva či jiné majetkové hodnoty, které náleží k účetní jednotce, státu, přecházejí uvedené povinnosti na příslušnou…