Účetnictví

4.1 Podvojné účetnictví

Podvojné účetnictví

_{79. Opravná položka k promlčené nedobytné pohledávce}

V účetnictví má firma promlčené nedobytné pohledávky z roku 1995–96. V roce 2001 k nim byla vytvořena nedaňová opravná položka, a to účetním zápisem 559/391. Nyní by účetní jednotka chtěla vyřadit tyto dvě pohledávky z účetnictví.

Jak účtovat? Může účetní jednotka účtovat MD účet 391 a Dal účet 311?

Z dotazu je zřejmé, že účetní jednotka vede promlčené nedobytné pohledávky dosud v účetnictví (na straně Dal účtu 311 – Odběratelé). K těmto položkám, které se již promlčely, nezrušila dosud nedaňové opravné položky. Ty byly vytvořeny v roce 2001. Aby byly dodrženy účetní předpisy, jak předepisuje především zákon o účetnictví, vyhláška č. 500/2002 Sb. a České účetní standardy, je nutné, aby souběžně s vyřazením pohledávek z účetnictví byly zrušeny i opravné nedaňové položky (původně vytvořené účetním zápisem MD 559 a Dal účet 391). Podle § 55 Postup tvorby a použití opravných položek se opravné položky vytvářejí pouze na snížení ocenění majetku v účetnictví prokázaném na základě inventarizace majetku. Jde o snížení majetku, které je dočasné. Při inventarizacích se má vždy posuzovat výše a odůvodněnost vytvořených opravných položek. Lze předpokládat, že tyto inventarizace byly v průběhu let prováděny a doposud existovaly důvody pro nezrušení těchto položek, popř. pro jejich upřesnění. Důležité je ust. odst. 3 cit. § 55, které stanoví, že zrušení či snížení ve prospěch nákladů se provede vždy, když inventarizace v následujícím období neprokáže opodstatněnost její výše. V daném případě tedy, pokud se při inventarizaci pohledávek zjistí, že je třeba pro nedobytnost vyřadit pohledávky, které jsou navíc promlčené, tyto pohledávky se vyřadí souběžně i se zrušením opravných nedaňových položek.

Při účtování nelze „míchat“ souvztažnosti, týkající se vzniku a zániku pohledávek, a souvztažnosti, které souvisí se vznikem a zánikem opravných položek. Jde o věcně odlišné účetní zápisy, které vždy patří k sobě (vznik a zánik pohledávky, vznik a zánik opravné položky). Nelze proto účtovat zkráceně účetním zápisem MD účet 391 a Dal účet 311.

_{80. Časové rozlišení a souvislost nákladů a výnosů
s příslušným účetním obdobím}

V listopadu 2014 zaplatila firma výrobu spotu (55 000 Kč) a reklamu v TV (126 000 Kč), která probíhala v prosinci. Dle směrnice majetek do 60 000 Kč, odpis dvě účetní období. Účetní jednotka zaplatila za služby související s vyřízením dotací na HM. Část proběhla v roce 2014 a část se bude realizovat v roce 2015.

Spot je vhodné zařadit jako nehmotný majetek? Je možné reklamu rozlišit na dvě účetní období? Může ÚJ služby rozpustit do dvou období?

U vyrobeného spotu je důležité, jak je to s vlastnickými právy na vyrobený spot. Pokud bylo ve smlouvě zakotveno, že zadavatel spotu, tj. ten, který hradí i jeho výrobu, se stává i jeho vlastníkem (může disponovat s vlastnickými právy, např. i tím, že jej může častěji použít), jde o nabytý nehmotný majetek. V případě, že účetní jednotka uvažuje nad tím, že spot bude využit především ve zmíněných dvou účetních obdobích, je s ohledem na základní účetní zásady třeba provést zařazení formou nehmotného aktiva s odpisem do dvou účetních období. Tím bude zachována časová souvislost s příslušnými účetními obdobími, kterých se spot bude týkat. Lze jej zaúčtovat např. na účet 019 – Jiný dlouhodobý nehmotný majetek a využít odpis formou oprávek (např. účet 079), popř. jiný účet, který účetní jednotka zvolí. V konkrétním případě byla i zmíněna směrnice. Podobně reklamu, je-li určena k využití obdobně na dvě účetní období, lze zaúčtovat tak, aby k rozložení výdajů (nákladů) došlo na tato období: přitom to lze provést prostřednictvím účtu 381 – Náklady příštích období (předpokladem je, že i faktura za reklamu byla vystavena ještě v roce 2014), účtuje se MD účet 381 a Dal účet 321 (325), přičemž příslušný podíl výdajů se zúčtuje MD účet 518 a Dal účet 381, v následujícím roce se zúčtuje zbývající část výdajů za reklamu do nákladů roku 2015. Pokud jde o výdaje, které účetní jednotka zaplatila za služby, jež souvisely s vyřízením dotace na pořízený hmotný majetek, je třeba posoudit několik aspektů: především je třeba vzít v úvahu, že ne vždy žadatel může uspět s kladným vyřízením dotace. V praxi je velké procento žádostí neuskutečněno nebo se poskytnutí dotace realizuje až v budoucnu. Proto je třeba postupovat individuálně v návaznosti na předpokládaný průběh celé operace a související výdaje na pořízení hmotného majetku.

V prvé řadě je třeba postupovat v návaznosti na § 47 vyhlášky č. 500/02 Sb., která stanoví, jaké výdaje jsou, resp. nejsou součástí pořizovací ceny za hmotný majetek. Výdaje, které souvisí s poskytnutím dotace (investiční) nejsou uvedeny jako povinné vstupní náklady na pořízení investice. V tomto případě se o poskytnutou dotaci snižuje pořizovací cena. Návazně jsou výdaje, vynaložené formou úhrady za služby organizací vyřizující formality se získáním dotací, provozními náklady.

V druhé řadě je třeba zdůraznit, že tento výdaj tvoří jednorázový náklad a s ohledem na mnoho okolností s tím souvisejících, není třeba jej časově rozlišovat. Především není vůbec jisté, že bude dotace poskytnuta, a souvislost s fakticky poskytnutou a uplatněnou dotací je zcela irelevantní. Obdobně nelze hledat časovou souvislost s pořízením DHM a poskytnutou dotací, popř. s odpisováním vstupní ceny. Lze shrnout, že výdaj za služby tohoto typu je jednorázový provozní výdaj.

_{81. Vytváření opravných položek (složená jistina – kauce na stavební dílo)}

Účetní jednotka, která je stavební firmou, poskytla v běžném účetním období kauci na eventuální nedodělky či reklamovatelné chyby stavby ve výši 40 000 Kč. Dohoda zněla, že kauce bude vrácena nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Objednatel – držitel kauce – měl finanční problémy a nemohl (nechtěl) kauci vrátit v dohodnutém termínu a není ani jisté, zda ji vůbec vrátí nebo v kterém účetním období. Účetní jednotka váhá, zda má vytvořit opravnou položku na tuto pochybnou pohledávku, vzniklou ve formě složené kauce. Složená kauce byla zaúčtována účetním zápisem MD 378, Dal 221.

Jaký je správný postup?

Je nutno zásadně rozlišovat mezi funkcí, obsahem a smyslem opravných položek tzv. daňových a nedaňových. Zatímco daňové opravné položky se tvoří výhradně v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 593/92 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (viz § 3, 4, 8a, 8b a 8), nedaňové opravné položky se tvoří podle účetních předpisů – z dotazu je zřejmé, že tazatel je s odlišností opravných položek obou typů obeznámen, resp. řeší výhradně otázku účetních opravných položek z pochopitelných důvodů, tj. vede v účetnictví stavební firmy pochybnou pohledávku ve formě složené jistiny, u níž je značné prodlení s placením/vrácením.

Řešení č. 79 – 81 zpracoval Karel Starý (XI/2014)

_{82. Platby prostřednictvím SMS} 

Zaměstnanec, který má služební telefon, zaplatí na služební cestě poplatek za parkování, jízdné v MHD a podobně SMS. Na vyúčtování od O2 má zaměstnavatel Platební transakce – platební služby: MHD, parkování, ostatní služby 3 SMS 72 Kč.

Jak má zaměstnavatel postupovat v daném případě?

Prostřednictvím služebního telefonu bylo v uvedeném případě hrazeno jízdné v MHD a parkovné. V praxi se často u těchto tzv. platebních služeb uvedených na faktuře od telefonního operátora (tj. plateb prostřednictvím SMS za jízdné v MHD, parkovné atd.) nezjišťuje, co tímto způsobem bylo hrazeno a účtují se pak jako nedaňový náklad (účet 518 či 548), protože není řádně doložen účel těchto plateb.

Pokud je však z faktury zřejmé, o platbu jaké služby se jedná (např. z výpisu SMS), či je to zřejmé z jiného dokumentu, lze účtovat tuto platbu do daňově účinných nákladů (např. jízdné, parkovné). Na internetových stránkách www.smsjizdenka.cz je přitom možné si zpětně k SMS jízdence vytisknout i daňový doklad potřebný pro uplatnění daňově uznatelného nákladu i DPH na vstupu. Podobně lze případně doložit i jiné SMS platby.

_{83. Předlužení společnosti}

Společnost s ručením omezeným je zadlužená.

Kdy se jedná o předluženost a jak postupovat v případě předlužení?

Právní normou, která stanoví podrobnosti, které se týkají zadlužení, předlužení, úpadku, resp. insolvence vůbec je v současné době zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Uvedený zákon upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů. Rovněž řeší oddlužení dlužníka (viz § 1 zákona, odst. 1). Předluženost definuje citovaný zákon v § 3 – Úpadek.

Podle odst. 1 je dlužník v úpadku, jestliže má

a) více věřitelů a

b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a

c) tyto závazky není schopen plnit.

Podle odst. 2 se má za to, že dlužník není schopen plnit peněžité závazky, jestliže

a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo

b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo

c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí exekucí, nebo

d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle odst. 3 dlužník, který je právnickou nebo fyzickou osobou – podnikatelem – je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Podle odst. 4 o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

V dalších částech uvádí insolvenční zákon způsoby řešení úpadku (odst. 4): konkursem, reorganizací, oddlužením či zvláštními způsoby řešení.

Pro právnické a fyzické osoby je tedy důležité hodnocení celkové jejich situace z pohledu tohoto zákona a splnění uvedených parametrů, které definují předluženost či jiné právní polohy, které podléhají následně řešení dle uvedeného zákona. Předlužení je tedy zvláštní případ a stav, který splňuje výše uvedené a další parametry insolvenčního zákona. Způsob podání insolvenčního návrhu řeší § 103 insolvenčního zákona. Insolvence je složitý ekonomický a právní stav, který musí posuzovat specialisté. V praxi může jít o přechodný nebo chronický, dlouhodobý stav a je tedy vhodné vyhodnocovat finanční a platební situaci firem průběžně, nejlépe finanční analýzou.

_{84. Oprava střechy – časová souvislost nákladů a výnosů}

V měsíci listopadu 2013 došla účetní jednotce, která je právnickou osobou, faktura za opravu střechy provedenou na administrativní budově v částce 70 000 Kč. Faktura bude uhrazena až v únoru 2014. Dotaz se týká toho, zda celá částka za opravu střechy (70 000 Kč) může být vykázána do nákladové třídy 5 (opravy a udržování), a tím pádem zahrnuta do daňového přiznání právnických osob za rok 2013 (§ 24 – výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů). Dotaz zdůrazňuje fakt, že faktura bude uhrazena až v roce 2014.

Jak má účetní jednotka postupovat?

V účetnictví, protože se řídí účetními předpisy (zákon, vyhláška č. 500/02 Sb. a účetní standardy), platí jednoznačná zásada časové a věcné souvislosti výdajů (nákladů) a příjmů (výnosů). Tato zásada může být výjimečně nedodržena, pakliže okolnosti věcného problému účtování nedovolují časovou souvislost zachovat, byť např. na základě časového rozlišení, resp. s použitím účtů dohadných atd. V případě, že opravy nemovitosti byly realizovány fakticky v roce 2013 a v tomto roce přišla do účetní jednotky též faktura, musí být zúčtována ve formě předpisu ještě do roku 2013, aby bylo možno uznat tento náklad za daňově účinný (zmiňovaná souvislost dle § 24 ZDP).

Vlastní úhrada pohledávky již nemá sama vliv na náklady a jejich zatřídění dle časové souvislosti. Jestli bude uhrazena v roce 2014 či v dalších letech je problém právní a problém dodavatelských a odběratelských vztahů (možnost penalizace, problém dodržení smluv atd.), nikoliv účtování a vlivu na daňový základ. Časová souvislost nákladů (u odběratele) a výnosů (u dodavatele) je dodržena. Je proto jednoznačné, že pokud byly práce skutečně provedeny v roce 2013, zúčtuje se předpis faktury 513/321 též do roku 2013.

_{85. Účetní opravné položky k pohledávkám}

Charakteristickým rysem účetních opravných položek by mělo být to, že se o jejich vzniku účtuje, a to účetním zápisem na vrub účtu 559 – Tvorba, čerpání a rozpuštění opravných položek a ve prospěch účtu 391 – Opravná položka k pohledávkám. Zrušení či snížení opravných položek se účtuje opačnými účetními zápisy (MD účet 391 a Dal účet 559). Účetní opravné položky mají za úkol korigovat majetek vykazovaný v rozvaze při jeho dočasném snížení, které – až pominou důvody pro toto dočasné snížení – se zruší nebo sníží. Jak známo, tyto opravné položky – na rozdíl od daňových opravných položek – nesnižují základ daně, a to ani dočasně.

Jak tvořit opravné položky k pohledávkám?

Opravné položky tvořené dle účetních předpisů se zřizují v souladu s § 55 vyhlášky o účetnictví ve smyslu § 26 odst. 3 zákona o účetnictví a v souladu s obsahem Českého účetního standardu pro podnikatele č. 005 – Opravné položky. Zatímco tvorba opravných položek daňových je zcela dobrovolná, opravné položky účetní (nedaňové) by měly tvořit účetní jednotky vždy, kdy dochází k evidentně výraznému poklesu hodnoty majetku vedeného v aktivech. V praxi zpravidla účetní opravné položky tvoří zejména účetní jednotky, které jsou auditovány, neboť auditoři zpravidla vyžadují, aby účetnictví bylo vedeno poctivě a poskytovalo věrný obraz reality, jak vyžadují účetní předpisy, zejména zákon o účetnictví.

V konkrétním případě, kdy byla složena jistina na pokrytí rizik s předaným stavebním dílem a zároveň nastaly evidentně takové skutečnosti, které zpochybňují bezproblémovou a časově určenou návratnost pohledávky, je zcela na místě vytvořit účetní opravnou položku, a to ve výši předpokládaného rizika, jež hrozí z  nevrácení pohledávky, resp. její části. Zvláště jde o to, aby byly tvořeny účetní opravné položky tehdy, jde-li – z hlediska objemu nákladů a výkonů a celkové velikosti účetní jednotky – o významnou částku, která by v opačném případě značně ovlivnila výši hospodářského výsledku. V tomto případě by byl v případě nevytvoření opravné položky dosažen zkresleně vyšší zisk či nižší ztráta, neodpovídající realitě hospodaření.

_{86. Účetní opravné položky k zásobám}

Účetní jednotka se rozmýšlí, zda má vytvořit účetní opravné položky k zásobám materiálu a náhradních dílů na opravy fotoaparátů. Jde o velmi staré zásoby náhradních dílů, které jsou jedinečné v tom, že patří mezi poslední svého druhu k již vyběhlým a nevyráběným druhům fotoaparátů z německé provenience (bývalé NDR). Jejich potřeba je minimální a v praxi tyto zásoby nevykazují téměř žádný pohyb. Jejich skladování zabírá místo ve skladu a je celkově nerentabilní tyto zásoby vůbec držet i nadále.

Má smysl vytvářet účetní opravné položky na tyto zásoby?

Výše uvedený konkrétní případ téměř bezpohybových zásob náhradních dílů na staré fotoaparáty není prioritně problémem účetním. Je zcela zásadní, že je nutno rozhodnout věcně, zda bude účetní jednotka i nadále opravovat staré fotoaparáty, vyhodnotit zájem o jejich opravy a rozhodnout zásadně, jak naložit s těmito zásobami. Jestliže firma stanoví, že opravy se již nevyplácejí a je pro ni zcela nerentabilní se opravami tohoto typu zabývat, rozhodne spíše tak, že nabídne zásoby náhradních dílů k totálnímu výprodeji.

V takovém případě nebude pochopitelně vytvářet účetní opravné položky, ale stanoví prodejní ceny na úrovni výprodejově únosné cenové hladiny a náhradní díly masově nabídne k odprodeji za tyto ceny. Je pak otázkou, zda si ponechá určitou minimální zásobu frekventovaných náhradních dílů a materiálu pro spíše výjimečně prováděné opravy.

Jaké je správné řešení?

V případě, kdy účetní jednotka usoudí, že určitý objem a sortiment náhradních dílů je třeba si ponechat pro opravy, které i nadále hodlá realizovat a tyto zásoby bude skladovat delší období, je vhodné na ně vytvořit účetní opravné položky. Je to proto, že při velkých objemech těchto zásob by došlo k výraznému zkreslení hodnoty skladovaných zásob, jejichž hodnota neodpovídá pořizovacím (skladovým) cenám. Tvorba opravné položky se účtuje MD 559 – Tvorba, čerpání a rozpuštění opravných položek a Dal 191 – Opravná položka k materiálu.

Na rozdíl od doby před rokem 1989, kdy bylo možno neplnohodnotné zásoby přecenit na skladě (s možností vyúčtovat rozdíly s různými fondy, se státním rozpočtem atd.), v současné době toto přecenění možné není. Lze však vytvořit účetní opravné položky do výše reálné hodnoty. Tato operace by měla být realizována na základě rozboru a vyhodnocení inventarizace zásob. Pokud pominou důvody pro jejich evidování, zruší se účetním zápisem MD 191 a Dal 559.

_{87. Účtování slevového portálu}

Fyzická osoba, neplátce DPH, účtuje podvojně a provozuje slevový portál BONUSSLEV pro různé firmy. Portál BONUSSLEV propaguje výrobky nasmlouvaných firem, zájemci-klienti si zboží objednávají u BONUSSLEVu pomocí kódovaných voucherů. Objednanou celou cenu voucherů klienti uhradí na účet portálu BONUSSLEVu. BONUSSLEV si strhne 15 % provize z tržeb od klientů a 85 % obdržených tržeb uhradí převodem na účet příslušné firmy, jejíž zboží na svém portálu s vouchery prezentuje. BONUSSLEV zastupovaným firmám vyfakturuje 15 % své provize.

Použité účty

221 – Bankovní účet, 325 – Ostatní závazky (AÚ),

311 – Odběratelé a 602 – Tržby z prodeje.

Jaký je správný postup účtování?

Možný způsob účtování základních účetních operací, souvisejících s činností BONUSSLEVu. Souhrnně lze uvést, že způsob účtování je správný a vychází z popsaných věcných operací, které v účetním provedení respektují vymezené účetní případy

Po provedení těchto účetních operací jsou vyrovnány účty pohledávek (311) i závazků (325) se současným finančním provedením (ponechání 15 % příjmů a úhrada 85 % části celkového příjmu dodavateli zboží).

_{88. Vypořádací podíl v s.r.o.}

Fyzická osoba byla společníkem společnosti s r.o.

Jak se vypořádat s ukončením působení v této společnosti?

V případě účasti fyzické osoby v s.r.o., kde působila jako společnice společnosti a kde také končí své působení, je třeba, aby se s ní obchodní společnost vypořádala. Z kontextu dotazu lze předpokládat, že v s.r.o. nebyla samotná, nebyla jedinou společnicí, neboť zřejmě společnost svou činnost nekončí, pouze je ukončena účast jednoho společníka. V daném konkrétním případě jde o to, jak společenská smlouva, popř. stanovy s.r.o., upravovaly způsob, který řeší odchod společníka. Pokud tyto právní normy postup konkrétně a jednoznačně neupravují, je třeba postupovat na základě dohody s ostatními společníky. Všechny dohodnuté postupy musí být v souladu s obsahem příslušných ustanovení obchodního zákoníku (korporačního zákona – zákona č. 90/2012 Sb.). Jde o uplatnění řady ustanovení tohoto zákona, jejichž použití závisí na tom, jakým způsobem byla činnost společníka ukončena. Může jít o vystoupení společníka (§ 202), dohoda o ukončení (§ 203), v krajním případě lze uplatnit vyloučení společníka (§ 204), zrušení účastníka soudem (§ 205), popř. zánik účasti z jiného důvodu (§ 206), např. postižením obchodního podílu z důvodu insolvence atd. Běžným způsobem řešení při ukončení činnosti v s.r.o. bývá prodej obchodního podílu druhému společníkovi či více společníkům – tzv. převod podílu, viz § 207. Každý společník může převést svůj podíl na jiného společníka či – se souhlasem valné hromady – i na cizí osobu. Zde však nejde o tzv. vypořádací podíl. Ten se uplatňuje jako řešení, při němž je

– nabídnut odprodej obchodního podílu,

– není-li prodán, musí být vyplacen z dosavadního kapitálu společnosti (§ 214) a dle § 215 bez zbytečného odkladu po vyplacení vypořádacího podílu podle § 214, nejpozději do 1 měsíce, se rozhodne o tom, zda přejde za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu na společníky nebo se sníží základní kapitál společnosti.

Jak vyplývá z výše uvedeného, stejně jako podle dřívějšího obchodního zákoníku může být vypořádací podíl vyplacen z „podstaty“ kapitálu společnosti bez náhrady, zatímco při převodu podílu jde o soukromý prodej obchodního podílu jednoho společníka druhému společníkovi či více společníkům za tržní cenu (společnosti se nedotýká). V zásadě platí, že s.r.o. v návaznosti na způsob zvoleného řešení, uvedeného v § 213 až 215, uvolněný podíl společnosti prodá za přiměřenou cenu.

_{89. Rozdíl mezi vypořádacím podílem a převodem obchodního
podílu v s.r.o.}

Od 1. 1. 2014 platí nový obchodní zákoník, tzv. zákon o obchodních korporacích – zákon č. 90/2012 Sb. I tento zákon rozlišuje a současně umožňuje alternativní řešení případů, které mohou nastat v obchodních společnostech a mají za důsledek ukončení účasti společníka, např. v s.r.o. V podstatě je důležitý důsledek, který má toto ukončení účasti pro samu obchodní společnost. V úvahu připadá vypořádání účasti formou převodu (prodeje) obchodního podílu či vypořádání formou tzv. vypořádacího podílu.

Jaký je rozdíl v daných postupech?

Zásadní rozdíl v obou postupech lze stručně shrnout takto

a) prodej obchodního podílu je právní akt, kdy odcházející společník prodá jinému společníkovi svůj obchodní podíl. Kupující společník pořizuje tento obchodní podíl ze svých soukromých prostředků, nikoliv z prostředků obchodní společnosti. Cena obchodního podílu je cena stanovená dohodou a pochopitelně se nemusí rovnat nominální hodnotě vkladu odcházejícího společníka. V účetnictví s.r.o. se hodnota nominálu zapsaná na jméno původního společníka nemění, pouze se přepíše na jméno nabyvatele a následně spojí v jeden obchodní podíl samostatnými účetními zápisy pouze v analytických účtech k účtu 411 – Základní kapitál. Prodej obchodního podílu podléhá srážkové dani, a to u prodávajícího, zdaňuje se rozdíl, o nějž prodejní cena obchodního podílu přesahuje nominální hodnotu vkladu. Tento obchodní podíl je osvobozen v souladu s § 4 ZDP, písm. r) tehdy, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu 5 let. Právní podrobnosti jsou uvedeny v § 207 korporačního zákona;

b) vyplacení vypořádacího podílu se děje z prostředků s.r.o., to znamená, že aktiva a pasiva se o cenu vypořádacího podílu snižují, což je pro společnost nevýhodné. Tento postup vyplývá z § 215 a připadá v úvahu jen tehdy, pokud se neuplatní ustanovení o přechodu uvolněného podílu nejméně za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu, viz § 215 zákona o korporacích.

V tomto případě se nesníží kapitálová hodnota společnosti, neboť je vypořádací podíl dodatečně doplacen minimálně do výše jeho výplaty společníkovi, který končí svou účast ve společnosti.

Jak vyplývá z výše uvedeného, konkrétní řešení vypořádání se společníkem s.r.o. může být alternativně řešené, a to vždy v návaznosti na znění společenské smlouvy (stanov), popř. dohody s ostatními společníky a v přesné návaznosti nesmí být v rozporu s obchodním zákoníkem, zákonem o daních z příjmů atd.

_{90. Cestovní náhrady}

Podnikatel dává na účet 512 vyúčtování cesty, jízdenky, ubytování, ale i PHM. Pokud je to doklad např. z Německa v eurech včetně 20 % DPH, zaúčtuje doklad a zvlášť DPH. U dokladu za ubytování si chce uplatnit DPH, byť je jiná sazba, než jsou sazby v ČR.

Jak má podnikatel postupovat? Jak se zaúčtují doklady PHM, dálniční známky?

Veškeré cestovní náhrady poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci podle ustanovení § 151 a násl. zákoníku práce při pracovní cestě se účtují na účet 512 – Cestovné, jde např. o stravné, jízdné, ubytování, parkovné, kapesné a také náhrady za PHM spotřebované při pracovní cestě, použije-li zaměstnanec na žádost zaměstnavatele silniční motorové vozidlo, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem (tj. soukromé vozidlo). Pokud je však použito motorové vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem (tzv. služební auto), pak se nákup PHM spotřebovaných při pracovní cestě účtuje standardním způsobem na účet 501.

Pokud zaměstnanec předloží doklady z Německa, které obsahují tamní DPH (např. za PHM a ubytování), účtuje zaměstnavatel náhradu těchto výdajů v plné výši do nákladů (účet 512), nelze postupovat obdobně jako u tuzemských nákupů zboží a služeb a účtovat o cizí DPH (5xx, 343/211). Údaje o tomto nákupu se rovněž neuvádí v daňovém přiznání k DPH. Příjemce zboží či služeb však může případně elektronicky prostřednictvím Daňového portálu požádat o vrácení DPH zaplacené za zboží a služby nakoupené v Německu, postupuje se přitom podle pravidel stanovených v Německu.

Řešení č. 82 – 90 zpracoval Ing. Miroslav Bulla (XI/2014)

_{91. Daňová úspora}

V praxi firem se vyskytuje pojem „daňová úspora“. Jde o institut, který je třeba účtovat, pro „daňovou úsporu“ má být zřízen samostatný účet. Musí být zřízen účet, na kterém se musí vést a zároveň i sledovat její čerpání.

Je dané tvrzení pravdivé? Je dané stanoveno nějakým zákonem?

Dotaz se týká „daňové úspory“. Ta v účetních předpisech, kterých se konečně ani netýká, není definována. Předpokládám, že tazatel měl na mysli daňovou úsporu, tak jak je popsána v zákonu o daních z příjmů, § 21 odst. 7. Jedná se o položku odčitatelnou od základu daně u neziskových poplatníků. Po novele ZDP byl v odst. 7 uveden text, začínající a končící slovy: „Veřejně prospěšný poplatník s výjimkou obce (…) maximálně však do výše základu daně.“ Jde o snížení daně o definované hodnoty při dodržení podrobně určených zásad k jejich použití. Jak je zřejmé z dikce zákona o daních z příjmů, ten nestanoví nějaký přesný popis a povinnost jednotného evidování podkladů pro prokázání všech dat potřebných k obhájení postupu při sledování a použití daňové úspory. Je na poplatníkovi, aby si sám zvolil metodu, jak příslušná data zachytí, v jakém systému – např. v nějaké vlastní evidenci a to tak, aby byla pro správce daně průkazná. S tím souvisí, aby byly součástí i příslušné dokumenty a písemnosti, které propočty a data prokazují.

Stejně jako záznamy stanovené zákonem o dani z přidané hodnoty (podle § 100 Evidence pro účely daně z přidané hodnoty) a jiné záznamy nejsou součástí účetního systému, neboť netvoří účetní případy – v případě daňových úspor jde ryze o daňové propočty, které jako takové nelze účtovat. O základu daně účetní jednotky též neúčtují, vyplývá až z propočtů provedených v daňových přiznáních. V praxi však není vyloučené, že při zjištění určitých nedostatků v některých oblastech (DPH, ZDP, v účetnictví), může správce daně nařídit vedení specifické evidence tak, aby určité požadované informace byly průkazné.

_{92. Zateplení budovy}

Obchodní společnost, s.r.o., provedla zateplení budovy a současně zajistila i výměnu dosavadní technologie topení – bylo zajištěno ekologické vytápění. Samo zateplení budovy bude zřejmě technickým zhodnocením. Nová technologie na vytápění je uvedena zvlášť v rozpočtu prací. Odpisování má být zařazeno do 3. skupiny na 10 let jako samostatné zařízení – přesný technický název je nový centrální zdroj včetně páteřního rozvodu topné vody, objektových předávacích stanic, sekundárních rozvodů a rekonstrukce otopné soustavy.

Jak to je s ekologickým vytápěním? Jak to bude s odpisováním?

V rámci zateplení budovy proběhla i výměna technologie vytápění. Tedy v prvé řadě jde o zateplení: při hodnocení této technické operace, jejíž cíl je zřejmý, je důležité, zda splňuje podmínky, které jsou uvedeny v § 33 ZDP. Zateplení budov splňuje zpravidla parametry uváděné v ZDP § 33 jako rekonstrukce dle odst. 2, neboť dochází ke změně technických parametrů zdí a celého objektu. Pokud jde o topení, jde zpravidla o stejný problém: pouhá výměna systému – např. výměna kotle stejných parametrů a stejného způsobu vytápění je opravou. V případě, že však dochází k náhradě celé topné soustavy, jde zpravidla též o technické zhodnocení, neboť se původní systém nahrazuje systémem zcela technicky odlišným a zřejmě účinnějším. U vytápění, které je závislé na rozvody vody a je pevně spojené s budovou, nelze uvažovat o zařazení do samostatné odpisové skupiny. Nelze ji tedy odpisovat samostatně, výhradně jde o technické zhodnocení budovy.

Výjimku mají pouze např. zařízení výtopen – kotelen, výměníkových stanic apod., tedy specializované systémy dodavatelsky vyrábějící a prodávající teplo – jak je uvedeno k § 26 ZDP v Pokynu GFŘ č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, čj. 32320-11-31, viz portál Generálního finančního ředitelství. Tyto systémy lze odpisovat samostatně, systémy instalované na běžných budovách výrobního či administrativního typu, stejně jako v hotelích apod. se stávají součástí budovy, pakliže jsou pevně spojeny s budovou. Otopný systém tedy zvýší cenu nemovitosti stejně jako zateplení a odpisování se provádí podle pokynů uvedených v § 31 či 32 podle způsobu odpisování.

_{93. Rozdělení ceny nemovitosti od ceny pozemku}

Firma zakoupila nemovitost. Kupní cena činila 6 600 000 Kč. Odhadní cena obvyklá je totožná – 6 600 000 Kč. V katastru není vedena samostatná nemovitost.

Jak zařadit a odpisovat nemovitost a účtovat o pozemku a nemovitosti? Jak postupovat při prodeji nemovitosti a pozemku?

V případě, že prodávající ke škodě kupujícího neuvede oddělené ceny prodávaného pozemku od stavby (nemovitosti), což je bohužel dost běžný jev, je třeba tyto ceny zjistit z aktuálního znaleckého posudku pro zaúčtování vstupních hodnot na účty 031 a 042 (021). Je třeba zdůraznit, že tento klíčový postup zaručuje, aby byla nemovitost správně odpisována účetními i daňovými odpisy a pochopitelně pozemek odpisován nebyl. Z pohledu prodávajícího, který se v tomto konkrétním případě zachoval tak, že nepřihlížel k současným platným účetním a daňovým předpisům, je postup u kupujícího založen výhradně na rozdělení ceny dle aktuálního posudku. Tento postup je třeba zvolit u zmíněné částky 6 600 000 Kč, která představuje neoddělené pořizovací a vstupní ceny pro obě složky: nemovitost a pozemek. Pro správné zaúčtování a odpisování nemovitosti a neodpisování pozemku není jiná cesta s výjimkou té, kdy by prodávající v dodatku k prodejní (kupní) smlouvě přiložil rozpis částky a sám problém odstranil. Při dodržení této zásady a postupu je budoucí prodej pozemku a nemovitosti zcela nezávislý na tom, za jakou cenu se prodávají a jaké jsou znalecké posudky na majetek pro potřeby daně z převodu nemovitosti. To platí proto, že v konkrétním případě

a) pozemek je evidován za cenu zjištěnou poměrem při pořízení pozemku ze znaleckého posudku. Protože se neodpisují pozemky, je také zůstatková cena rovna ceně pořizovací. Tak je také při prodeji zúčtováno vyřazení pozemku z účetnictví: MD 541 a D 031,

b) nemovitost se vyřadí při prodeji účetními zápisy: MD 081 a D 021 (pořizovací cena) a současně se zaúčtuje zůstatková cena: MD 541 a D 081.

Lze předpokládat, že kupující se při prodeji zachová lépe než prodávající při pořizování nemovitosti a pozemku a sám dohodne prodej s potenciálním kupujícím s tím, že se dohodne na prodejní ceně nemovitosti a pozemku odděleně.

_{94. Úvěr na nákup obchodního podílu}

Obchodní společnost s r.o. požádala o poskytnutí úvěru na pořízení obchodního podílu. Bylo zřízeno úvěrové konto – peníze nebyly zaslány na běžný účet společnosti. Z něj byl zaplacen následně obchodní podíl. Komplex účetních operací se tedy týká: pořízení úvěru, zaplacení obchodního podílu – čerpání úvěru jednorázově, splátek úvěru z běžného účtu a účtování úroků, příp. jiné operace.

Jak účtovat úvěr?

Účtování účetních operací shora uvedených je vcelku analogické s účtováním běžných účetních operací, které souvisejí např. s pořízením dlouhodobého hmotného majetku, pořizovaného úvěrem. I zde je třeba rozlišovat mezi krátkodobým a dlouhodobým úvěrem. V souladu s tím, jaké splátkové postupy byly s bankou vyjednány, se odvíjí i postupy účtování a použití účtů pro zachycení úvěru a jeho splácení. Podle toho, jak si příslušná společnost, účtující podvojně, vyjedná podmínky při poskytnutí úvěru, je třeba i účtovat. Jak bylo uvedeno, jde především o rozlišení toho, zda jde o úvěr, který bude splácen během příslušného účetního období (úvěr krátkodobý), popř. jde o úvěr, který bude splácen v souladu s úvěrovou smlouvou několik let. V takovém případě účtujeme jako o úvěru dlouhodobém. Z dotazu je zřejmé, že úvěr bude splácen 5 let.

Z výše uvedeného způsobu účtování úvěru, jeho splátek a formy poskytování (ze strany bankovního ústavu) je patrné, že dlouhodobé úvěry se účtují zásadně na účtech účtové skupiny 461 – Dlouhodobé bankovní úvěry. V případě, že peněžní ústav poskytne úvěr formou vázaného přesně určeného účelu s podmínkou, že bude sama proplácet konkrétní nákupy, postupuje se dle takto uzavřené úvěrové smlouvy tak, že úvěr se čerpá de facto přímou úhradou z něj [účetní zápis MD věřitel (321, 325 atd.) a Dal účty úvěru 461]. Splátky takového úvěru se účtují stejně jako u úvěru, který je poskytnut formou převedených peněžních prostředků na běžný účet. V odpovědi není řešen věcný problém nákupu obchodního podílu. V praxi může jít např. o uplatnění ustanovení § 212 Uvolněný podíl a následně § 213 zákona o obchodních korporacích v souladu s věcným rozhodnutím společnosti, jak naloží s pořízeným obchodním podílem.

_{95. Odcizení pokladní hotovosti po vloupání}

Ve společnosti došlo k vloupání a zcizení pokladní hotovosti a majetku, případ vyšetřuje policejní orgán.

Kam prozatím zaúčtovat chybějící hotovost? Jak účtovat v případě, že policie najde/nenajde viníka? Bude náklad daňově uznatelný?

Prvotní účtování musí odpovídat skutečnosti, která po krádeži nastala: po krádeži je především třeba, aby byla provedena mimořádná inventarizace pokladny, sestaven protokol pro policii i pro další interní opatření, včetně účtování.

Varianta I.

Účetní předpisy umožňují, aby do doby, než je znám viník, resp. „adresát“ výdaje ve formě škody (manka), bylo zjištěné manko, resp. vzniklá škoda, zúčtována na vrub nákladů. Umožňuje to Český účetní standard č. 019 – Náklady a výnosy nepřímo. Sice neuvádí účtování škod, ale jde o došlé faktury, na jejichž obsahu se podílejí např. i zaměstnanci (část telefonních hovorů aj.) nebo cizí účetní jednotky, postupuje se dle odst. 3.1.3. tak, že se celá faktura zúčtuje na vrub účtové třídy prioritně na účtovou třídu 3 a nezjistí-li se přesně, kdo se podílí na výdajích před zaúčtováním, zúčtuje se faktura na vrub účtové třídy 5. O přijaté náhrady se pak následně sníží náklady v účtové třídě 5. Analogicky je tedy možné podobně zaúčtovat i manko (škodu) po krádeži: do doby zjištění policie ČR a předání protokolu o výsledku pátrání (s ohledem na to, zda byl zjištěn viník), je možné účtovat zjištěné manko na vrub účtu 569 – Manka a škody na finančním majetku. Přitom je třeba dbát na fakt, že pro daňové účely, pokud by Policií ČR nebyl případ vyšetřen, do konce účetního období by bylo třeba přeúčtovat manko stornem nákladů na účet 378 – Jiné pohledávky – neznámý pachatel a nezatěžovat náklady běžného roku. Zúčtování na vrub účtu 569 – Manka a škody na finančním majetku lze doporučit v případě, že krádež byla spáchána během první části účetního období a lze předpokládat definitivní vyjádření Policie ČR ještě v běžném účetním období (aby omylem nebyl výdaj v nákladech ponechán přesto, že případ nebyl Policií ČR uzavřen). V takovém případě Policie ČR buď zjistí viníka, takže účetní jednotka přeúčtuje náklad na vrub účtu 378 – Jiné pohledávky a Dal účet 569, nebo je tzv. „pachatel neznámý“. V tom případě je ponechán zápis na účtu 369 a krádež se stává daňově účinným nákladem.

Varianta II.

V tomto případě, kdy účetní jednotka má např. indicie, že Policie ČR zná pachatele, zaúčtuje (i před oficiální zprávou od ní) krádež přímo na vrub účtu 378 – Jiné pohledávky a ve prospěch účtu 211 – Pokladna. Dále očekává další postup Policie ČR: v případě kladném vymáhá již zaúčtovanou krádež na pachateli, v případě, že obdrží zprávu, že „pachatel je neznámý“, přeúčtuje částku krádeže z účtu 378 na vrub účtu 569 jako daňově účinný náklad.

Zásadně je tedy třeba přizpůsobit použitý způsob účtování konkrétnímu případu, tomu, jak se vyšetřování krádeže vyvíjí, a volit variantu účtování, která je nejvíce přizpůsobena realitě. Přitom – jak účetní i daňové předpisy ukládají – je třeba kopírovat časový průběh vývoje kauzy a zachycovat reálný stav v konkrétní době, finálně správně zaúčtovat buď pohledávku za zlodějem, či daňově uznatelný náklad, je-li „pachatel neznámý“, jak umožňuje zákon o daních z příjmů, viz § 24 odst. 2 písm. l: „škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšení výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy“.

_{96. Účtování výdajů za získání Průkazu energetické náročnosti budov}

V současnosti vznikla povinnost některých majitelů domů ověřit energetickou náročnost nemovitosti.

Jak účtovat výdaje které FO či PO jako účetní jednotky vydávají za získání Průkazu energetické náročnosti?

Energetické štítky jsou institutem, který je získáván v souladu se zákonem č. 406/0000 Sb., ve znění novel a prováděcí vyhlášky č. 78/2003 Sb. Z pohledu účetního jde především o postupy, jak účtovat vznikající výdaje, tedy s účtováním nesouvisí věcná otázka, kdo a kdy musí řešit získávání Energetických štítků. V tomto případě jde nejen o účtování, ale i pohled z hlediska zákona o daních z příjmů. Pokud vycházíme ze situace, kdy osoba, na níž se vztahuje povinnost pořídit Energetický štítek, pořizuje novou nemovitost, stávají se výdaje za pořízení auditu, resp. získání Energetického štítku součástí ocenění nemovitosti (ať již jde o nedokončenou investici, resp. vstupní investiční výdaje, účtované na účtu 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, či přímo na účtu 021 – Stavby, v případě pořízení již hotové stavby). Vyplývá to z vyhlášky č. 500/02 Sb., zejména § 47 – Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a vymezení nákladů s jeho pořízením souvisejících. Podle příslušného textu platí, že většina výdajů souvisejících s pořízením dlouhodobého hmotného majetku – až na výdaje vyjmenované např. v odst. 2 – je součástí ocenění majetku. To logicky platí i na výdaje typu pořízení Energetického štítku. Druhým případem může být, že Energetický štítek, resp. audit je povinně pořizován až v době, kdy je již investice zařazena do užívání. Pokud tedy účetní jednotka, která pořizuje Energetický štítek, tak činí na základě právní povinnosti, tvoří tyto výdaje v daném případě součást provozních nákladů aktuálního účetního období.

Z hlediska účtové osnovy pro podnikatele se účtuje takový výdaj na vrub nákladů, a to na účet 518 – Ostatní služby, resp. na účet, který je účetní jednotkou zřízen v účtové skupině 51 – Služby, jako ostatní audity, které je povinna účetní jednotka pořídit. V návaznosti na shora uvedené se postupuje analogicky i v dani z příjmů: zákon o daních z příjmů umožňuje, aby provozním výdajem se staly ty výdaje, které souvisejí s činností podnikatelskou, viz § 24 odst. 1 a další. Pochopitelně musí jít o výdaj, který má tento charakter, je předpisy nařízen a není součástí výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

_{97. Prodej nemovitosti}

Účetní jednotka má v majetku nemovitost (budovu) evidovanou na účtu 021 v částce 4 055 378 Kč a pozemek na účtu 031 v částce 544 622 Kč. Budovu odpisuje. Tuto budovu účetní jednotka prodala. ÚJ nemá ve smlouvě rozdělený pozemek a budovu, ale vše se prodává za 4 000 000 Kč.

Jak má být zaúčtován prodej budovy? Má být vystaven nějaký doklad na prodej?

Na prodej (koupi) pozemku a nemovitosti je třeba pohlížet jako na metodický problém účetní (z hlediska účetních předpisů) i problém daňový (ZDP), a to jak u prodávajícího, tak i kupujícího. Zde je třeba zdůraznit specifikum pozemků, které se neodpisují, a to jak účetními, tak daňovými odpisy.

Postup v účetnictví a dle zákona o daních z příjmů

Problém jedné prodejní ceny nemovitosti a pozemku lze vyřešit – pokud prodávající nechce nebo není schopen dodatečně stanovit prodejní ceny odděleně – tím, že se procentní poměr, zjištěný z aktuálního odborného posudku, použije i pro rozdělení fiktivních prodejních cen. Prodejní cena se rozdělí procentním vztahem odhadních cen nemovitosti a pozemku a na základě tohoto poměru se rozdělí pořizovací cena, kterou globálně uhradil kupující. Je to jediný postup, který je za daných okolností možný. V podstatě jde o metodu, uvedenou v § 61a vyhlášky o účetnictví, jak je zmíněno v dotazu. Jde sice o jiný věcný problém, ale tato metoda se již používá od vydání zákona o účetnictví, v předpisech daňových není sice popsána, avšak je to jediný v praxi uznávaný postup. Odborný posudek musí být aktuální s tím, že vystavený pro bankovní účely. V případě, kdy účetní jednotka, čili prodávající odděleně účtoval o nemovitosti, kterou odpisoval, a zvlášť vedl pozemek, jenž neodpisoval, by jistě bylo nejoptimálnější, kdyby se s kupujícím před prodejem dohodl o skladbě prodejních cen (zvlášť stanovit prodejní cenu za nemovitost a zvlášť za pozemek). Tím by i ušetřil prodávající problémy kupujícímu, který je povinen účtovat o pořízené nemovitosti a pozemku opět odděleně (pokud je účetní jednotkou). Pokud je tedy prodejní cena rozdělena v kupní smlouvě, nevzniká problém ocenění u kupujícího. V případě, že prodejní cena je uváděna v celku, je kupující před obdobným problémem jako prodávající: musí použít aktuální odhad jako podklad pro stanovení procentního poměru mezi nemovitostí a pozemkem, jenž je pak základnou pro rozdělení společné kupní ceny (v daném případě jde o částku 4 000 000 Kč).

Stanovení oddělených cen pro nemovitosti a pozemky ušetří problémy jak prodávajícímu, tak kupujícímu a jiné řešení (společná nerozdělená cena) je nesprávné a komplikující řešení a nemá žádné rozumné odůvodnění. Pokud jde o doklady pro zaúčtování, je postačující řádná kupní (prodejní) smlouva, z níž je čitelné a srozumitelné, v jakých částkách se prodej uskutečnil.

_{98. Nepeněžní vklad majetku podnikatelem do s.r.o.}

Nepeněžní vklad do s.r.o. provádí v tomto případě sice fyzická osoba, která je však i OSVČ a obsah vkladu doposud využívá pro své podnikání (včetně daňových odpisů). Nevede účetnictví, ale daňovou evidenci. Majetek, který je předmětem vkladu, byl vložen v obchodním majetku.

Jaký je správný postup?

V takovém případě se postupuje následovně

a) majetek u FO – podnikatele vložený do obchodního majetku podle § 4 odst. 4 ZDP se nejprve vyřadí z obchodního majetku,

b) majetek v s.r.o. – nepeněžní vklad podnikatele.

Lze předpokládat, že fyzická osoba, která vkládá majetek do s.r.o., je společníkem či jedním ze společníků. Při vložení nepeněžního vkladu se řídí především obchodním zákoníkem, od 1. 1. 2014 zákonem o obchodních korporacích, zákon č. 90/2012 Sb. Pro s.r.o. jde především o uplatnění § 142, a zejména § 143. Nepeněžní vklad musí být oceněn znalcem, který uvede mj. i metodu ocenění, částku a odůvodnění, jak se k částce dostal. Pro způsob ocenění může být použit postup uvedený v § 468 až 473 (postupy uvedené pro akciové společnosti, které platí i pro s.r.o.). Důležitým faktem v této části je způsob ocenění a odpisování nepeněžního vkladu. Zde se postupuje zejména podle již zmíněných paragrafů ZDP. V konkrétním případě jde o § 29, který určuje, jaké jsou alternativně vstupní ceny. Pokud jde o nemovitosti či jiný hmotný majetek, který byl odpisován, je třeba dodržet obsah § 30. Podle odst. 10 je třeba odpisovat ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník. To platí pro právního nástupce poplatníka. Podle § 30 odst. 10 písm. b) platí, že obchodní společnost nebo družstvo u hmotného majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území ČR, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku, pokračuje v odpisování, které započal původní vlastník.

Jak vyplývá z výše uvedeného, nastává po vložení nepeněžního vkladu v s.r.o. situace, kdy

a) společnost pokračuje v odpisování majetku započatém u fyzické osoby, která jej měla dříve zařazen v obchodním majetku, tj. vychází z dosud neodepsané části původního ocenění tohoto majetku,

b) účetní odpisy však vycházejí z nového ocenění, které je také použito pro zařazení nemovitosti do majetku s.r.o. Vyplývá z toho, že se od tohoto okamžiku vychází pro daňové a účetní odpisování z odlišných základen.

_{99. Účetnictví fyzické osoby}

Fyzická osoba, účtující v podvojném účetnictví, je plátce DPH. FO má v letošním roce příjmy z nájmu majetku vyřazeného z OM podle § 9 zákona o daních z příjmů ve výši 600 000 Kč, dále má příjmy podle § 7 – z prodeje knihy (příjem okolo 10 000 Kč) – účtováno způsobem A, cukrářství – prodej zmrzliny okolo 400 000 Kč – účtováno do nákladů – B, ostatní prodej – prodej limonád, piv (balené) 5 000 Kč – účtováno způsobem B a samozřejmě podle § 8, kde je úrok z účtu zanedbatelný. Jednotlivé činnosti jsou rozděleny analyticky.

V roce 2014 plánuje FO uzavřít podvojné účetnictví. Co se týče prodeje zmrzliny, začal až v červnu, rozjezdové náklady na tuto činnost jsou vyšší než zisk. Takže za rok 2014 je zdanění podle § 7 téměř nulové a pouze se bude danit nájem a proti tomu uplatňovat skutečné náklady (odpis, drobné opravy). Žádné sociální ani zdravotní pojištění, jelikož se jedná o § 9 a o vedlejší zdroj příjmů FO.

V roce 2015 se předpokládají vyšší příjmy ze zmrzliny, cca dvojnásobně, náklady nebudou tak vysoké, protože vše potřebné bylo letos nakoupeno. Zůstanou tam odpisy zmrzlinového stroje, mzdy atd. Zde by bylo možné použít, jelikož se jedná o řemeslnou činnost, odpočet paušálních nákladů ve výši 80 %.

Je pro FO výhodné zůstat v podvojném účetnictví?

FO – OSVČ vede zřejmě dobrovolně účetnictví včetně roku 2014. FO má několik druhů příjmů, spadajících pod zdanění dle ZDP – viz text dotazu. Z uvedeného vyplývá, že

– rozsah podnikání není značný, a to v žádné činnosti, u činnosti prodej zmrzliny byly doposud spíše vyšší vstupní investiční náklady, příjmy postačují de facto na krytí výdajů,

– podstatné jsou příjmy z nájemného (§ 9 ZDP),

– specifické je, že v účetnictví je použit pro účtování zásob jak způsob A, tak i B, což je metodicky zbytečně komplikující,

– předpokládané příjmy v roce 2015 v řemeslné činnosti mají být dvojnásobné – lákavá je výše paušálních nákladů ve výši 80 % z příjmů.

Zásadní je, zda přejít na daňovou evidenci či ponechat účetnictví a přejít na paušální úhradu nákladů. Je třeba rozlišovat dvě základní otázky

a) zda FO

– zůstane při vedení účetnictví, nebo

– přejde na daňovou evidenci či bude pouze sledovat příjmy s využitím paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP,

b) jaká je souvislost mezi typem účtování (evidování) a použitím paušálních výdajů.

Klíčová otázka, zda zůstat u vedení účetnictví či přejít na DE, resp. pouhé vedení tržeb (s využitím paušálů) je samostatný problém. Zde by podnikatel, resp. účetní měli uvážit více aspektů, a to

– každá změna vyžaduje vícenáklady, možnost chyb, přechodové operace předepsané účetními a daňovými předpisy,

– jaká je celková perspektiva podnikatele co do rozsahu a druhů činností, příp. zavedení výroby, kde je třeba sledovat výrobní proces atd.

Není pochyb o tom, že účetnictví má neskonale vyšší vypovídací schopnost než daňová evidence či vedení příjmů. Např. pro běžnou činnost „pronájem“, zdaňovanou dle § 9 je vedení účetnictví do jisté míry „luxus“. Ovšem při více činnostech zaručuje formou analytičnosti dostatečný podkladový materiál o nákladech a výnosech jednotlivých činností. Bez znalosti záměrů podnikatele v delší perspektivě lze soudit, že samotný současný rozsah nevyžaduje bezpodmínečně používání účetnictví a postačila by daňová evidence, v níž lze rovněž analyticky oddělit výdaje a příjmy. Zásadní tedy je, zda případná práce a náklady spojené s přechodem na DE jsou přijatelné a zda v budoucnu podnikatel nebude zřizovat komplikovanější výrobu či jinou činnost.

Pokud nebude zásadně rozšiřován program činností a jejich rozsah, není zřejmě bezpodmínečně nutné setrvat u účetnictví a lze přejít na daňovou evidenci. V krajním případě lze omezit evidenci pouze na příjmy jednotlivých činností, a to v případě, že bude důsledně zaveden systém paušálních výdajů. To ale neznamená, že nelze pokračovat v účetnictví, jen bych doporučoval používat ve všech činnostech způsob A pro účtování zásob (zjednodušení systému).

Řešení č. 91 – 99 zpracoval Karel Starý (XI/2014)

_{Stanovení ceny pozemku a nemovitosti}

Firma zakoupila nemovitost a vložila ji do OM. Potřebuje oddělit pozemky od stavby. Kupní cena byla 2 400 000 Kč. Odhadní cena obvyklá činí 2 400 000 Kč. V odhadu je uvedeno

– obvyklá cena započtená plocha 1 802 200 Kč,

– samostatné garáže 130 000 Kč,

– samostatné pozemky 465 000 Kč.

Pak je dále v odhadu uvedeno: pozemky tvořící funkční celek se stavbou: 800 000 Kč. Samostatné pozemky 454 000 Kč. Výměra pozemků v odhadu přitom nesedí s výpisem z katastru. Nemovitost v katastru není vedená jako samostatná nemovitost.

Jakou cenu z dostupných podkladů stanovit pro neodpisovatelné pozemky?

Pokud prodávající ke škodě kupujícího neuvede oddělené ceny prodávaného pozemku od stavby (nemovitosti), je třeba tyto ceny zjistit z aktuálního znaleckého posudku pro zaúčtování vstupních hodnot na účty 031 a 042 (021). Tento klíčový postup zaručuje, aby byla nemovitost správně odpisována a pochopitelně pozemek odpisován nebyl. Při dodržení této zásady a postupu, je eventuální budoucí prodej pozemku a nemovitosti zcela nezávislý na tom, za jakou cenu se prodávají a jaké jsou eventuální znalecké posudky na majetek pro potřeby daně z převodu nemovitosti. To platí proto, že v konkrétním případě

a) pozemek je evidován za cenu zjištěnou poměrem při pořízení pozemku ze znaleckého posudku. Protože se neodpisují pozemky, je také zůstatková cena rovna ceně pořizovací. Tak je také při prodeji zúčtováno vyřazení pozemku z účetnictví: MD 541 a D 031,

b) nemovitost se vyřadí při prodeji účetními zápisy: MD 081 D 021

(pořizovací cena) a současně se zaúčtuje zůstatková cena: MD 541 a D 081.

Z pohledu prodávajícího, který se v tomto konkrétním případě zachoval tak, že nepřihlížel k současným platným účetním a daňovým předpisům, je postup u kupujícího založen výhradně na rozdělení ceny dle aktuálního posudku. Tento postup je třeba zvolit u zmíněné částky 2 400 000 Kč, která představuje neoddělené (tudíž neznámé) pořizovací a vstupní ceny pro obě složky: nemovitost a pozemek. Pro správné zaúčtování a odpisování nemovitosti a neodpisování pozemku není jiná cesta s výjimkou té, kdy by prodávající v dodatku k prodejní (kupní) smlouvě přiložil rozpis částky a sám problém odstranil.

Specifičností problému pořízení majetku v tomto případě je i uváděný nesoulad mezi zápisy v katastru a odhadem, který provedl znalec. Ten uvádí jakýsi „funkční celek“ k částce ve výši 800 000 Kč. Měl by vysvětlit, zda je pozemek pod stavbou součástí stavby, či nikoliv, ačkoliv je označen jako funkční celek. To je důležité pro posouzení, zda dělit či nedělit tuto částku a v jaké výši.

Nesoulad výměry v odhadu s katastrem je velmi hrubá chyba, lze mít za to, že chyba nebude na straně Katastru nemovitostí. Je rovněž otázkou, zda bylo pro kupní smlouvu provedeno geometrické zaměření, které by odhalilo chybu. V každém případě je třeba dodatečně chybu dohledat a eventuální nesprávně zaúčtované částky opravit, což by mělo možná za důsledek i nutnost sestavit dodatečné DDP. Proto by se nesrovnalosti měly odstranit co nejdříve, je to v zájmu pořádku a správného účtování a má to vliv na daň z příjmů.

Karel Starý (XI/2014)

_{Použití účtu 389 – Dohadné účty pasivní}

Dotaz se týká způsobu zaúčtování přijaté faktury, která se vztahuje k účetnímu období 2014, ale účetní jednotka ji obdrží až v lednu 2015. Jde o fakturu za elektřinu, přičemž fakturace bude v dalším účetním období a tím by byla narušena souvztažnost nákladů a výnosů daných služeb.

Jak správně účtovat?

Koncem účetního období přichází v úvahu alternativa účtování, která využívá institutu účtů časového rozlišení. Jde o systémové využití účtů účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. Zmíněná účtová skupina je zřízena zásadně proto, aby bylo možné – pokud je to možné – sladit časově uskutečnění účetních a věcných operací, tj. dosáhnou maximální časové shody mezi skutečností a účtováním (tzv. věcná a časová souvislost). V případech, o něž jde v případě faktur za elektřinu, plyn či jiná média, které jsou velmi často dodavatelem těchto médií zasílány až v následujícím kalendářním roce, je takový postup (využití příslušných účtů účetní jednotky) zpravidla nutností. To vyžaduje, aby účetní jednotka účtovala fakturu pomocí účtu 389 – Dohadné účty pasivní, konkrétně ještě do „starého“ účetního období (2014) se zaúčtuje částka dohadná, 502/389. V následujícím účetním období se účetní zápis stornuje, resp. účtuje faktická faktura podle skutečnosti a vyúčtuje se rozdíl (+ –).

Zná-li účetní jednotka výši očekávané faktury, aniž by faktura – daňový doklad došla do uzávěrky roku, jež se uzavírá, zaúčtuje se tato nevyfakturovaná dodávka ve prospěch účtu 389 – Dohadné účty pasivní a na vrub příslušných různých účtů. V případě, že není známa předběžná výše očekávané faktury, zúčtuje se došlá faktura do účetního období následujícího (v daném případě do roku 2015).

Použití účtů dohadných je však vázáno na podmínku, že účetní jednotka zná nezpochybnitelně částku, která bude představovat daňový doklad, který teprve přijde. V případě zásadní pochybnosti, tj. v případech, kdy účetní jednotka nemá doklady a důkazy o ceně dodávky, nemůže účtování prostřednictvím dohadných položek realizovat a zaúčtuje došlou fakturu – daňový doklad až do příštího účetního období: jde o případ, kdy daňový doklad – faktura dojde tak pozdě, že v rámci ukončených účetních prací již technicky nelze došlé doklady do starého účetního období (v němž se dodávka či práce uskutečnily) zaúčtovat a navíc není známá poměrně přesná částka očekávané fakturace.

Karel Starý (XI/2014)

K rubrice Účetnictví jsme uveřejnili:

• Zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.), Zákon o účetnictví (zákon
č. 563/1991 Sb.), Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. (vyhláška č. 500/2002 Sb.), Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (č. 593/1992 Sb.) – Zákony I/2015

• Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (č. 182/2006 Sb.), Zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (zákon č. 90/2012 Sb.) – Zákony II/2015

• Zákon o účetnictví – novela s komentářem – měsíčník Poradce 3/2014

• Účetnictví pro podnikatele – účetní zásady – měsíčník DÚVaP 7/2014

• Souvztažnosti pro podnikatele – měsíčník DÚVaP 5-6/2014

• Vedení účetnictví pro podnikatele – měsíčník DÚVaP 12/2014

• Změny v účetnictví a účetní závěrce pro podnikatele od roku 2014 – měsíčník DaÚ 1/2015

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky
558 731 125, 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128 (Po – Pá od 9,00 do 15,00 hod.).