16.06.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Účetnictví

4.1     Vedení účetnictví

282.   Zaúčtování faktur

Firma si nechala zpracovat projektovou dokumentaci na stavbu domu. Obdržela fakturu za zpracování dokumentace a dále fakturu za zpracování průkazu energetické náročnosti budovy.

Na jaké účty mají být faktury zaúčtovány?

Při řešení dotazu vycházíme ze současně platných účetních předpisů (zákon, vyhláška č. 500/02 Sb. a České účetní standardy). Pro vymezení dlouhodobého hmotného majetku, nákladů na investice při jejich pořízení atd. se postupuje podle vyhl. č. 500/02 Sb., a to zejména dle § 47 Způsoby oceňování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku s jeho pořízením související. V tomto velmi podrobném ustanovení jsou poměrně výčtovou metodou vymezeny náklady, které se musí do ocenění při jeho pořízení zahrnout včetně těch výdajů, které tam nepatří a součástí ocenění dlouhodobého majetku nejsou. Zde jsou výdaje, které tvoří náklady pořízení investic, uvedeny příkladmo, nikoliv taxativním výčtem. Z kontextu uvedeného textu je zřejmé, že rozhodující jsou náklady, které vzniknou před uvedením do provozu příslušného majetku (např. budovy) a související s pořízením. Sem patří např. náklady na přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, poradenské služby, správní poplatky, předprojektové práce, průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantního řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odstranění porostů a příslušné terénní úpravy, licence, patenty a další výdaje, uvedené v příslušných odstavcích § 47 cit. vyhlášky. Jde o příkladový, avšak velmi podrobný výčet nákladů, které vstupují do ocenění pořizovaného majetku. Na druhé straně poměrně dobře vyhláška popisuje v odst. 2 ty náklady, které nejsou součástí ocenění.

S výjimkou úroků z úvěru, u nichž může účetní jednotka sama předem rozhodnout, zda je zahrne do ocenění majetku, či nikoliv, platí zásada, že související výdaje (náklady) se stávají součástí ocenění majetku, který je pořizován (v daném případě nejsou uvedeny okolnosti pořizovaného majetku).

Náklady na projekci by tedy měly vstupovat do nákladů na pořizovanou stavbu (v tomto případě dům). Výjimečně by byly výdaje za předprojektové studie (rozhodující např. o tom, zda vůbec stavět nemovitost) zahrnuty do nákladů, pokud by bylo rozhodnuto negativně – studie by prokázala, že stavět se z nějakých důvodů nebude.

V konkrétním případě tedy by měly být projektové práce zúčtovány na vrub účtu 042 účetní jednotky, která hodlala stavbu realizovat. Po změně situace, která je popsána v dotazu (stavbu má realizovat nově založená společnost), musí postupovat původní účetní jednotka, která náklady zachycuje na účtu 042, podle reality. To odpovídá nároku, který musí účetnictví dle účetních předpisů zabezpečit: pravdivě zachytit účetní případy, tak jak nastaly – viz řada ustanovení zákona o účetnictví. Tedy v tomto případě může vzniklé náklady přefakturovat nově vzniklému právnímu subjektu, který opět tyto výdaje zachytí na svém účtu 042 a bude dále pokračovat ve výstavbě.

Je však důležité, aby se celá transakce uskutečňovala tak, aby nebylo pochyb o tom, že nejde o spekulativní krok, který by mohl takto označit správce daně. Zde je totiž zmíněno, že stavbu realizuje nově vzniklá firma, která bude kapitálově založena vlastníky původní firmy. Je tedy pochopitelné, že je třeba dodržet fakturaci v cenové relaci obvyklé ceny, jak ji definuje ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Doporučuji fakturovat v úrovni cen, za které byly projektové práce pořízeny u první firmy. Účtuje se MD 315 – Ostatní pohledávky a Dal 042 – Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek. Následuje úhrada 221/315.

Karel Starý (I/2015)

283.   Dluhy po lhůtě splatnosti u časového rozlišení

Podle podmínek nájemní smlouvy je nájemné splatné jednorázově až po 4 letech užívání objektu, roční částky nájemného jsou v příslušném účetním období nájemcem účtovány na účtech MD 518 – Ostatní služby / D 383 – Výdaje příštích období.

Kdy bude řešeno dodanění neuhrazených pohledávek?

Dodanění neuhrazených dluhů bude řešeno až v případě, kdy 36 měsíců po splatnosti (tedy za 3 + 4 = 7 let) nebude splatný dluh uhrazen. Pokud nepůjde o jednorázové nájemné, ale zpoždění plateb bude průběžné, pak bude uplatněn shodný princip; dodaněna po 36 měsících však nebude kumulovaná částka za 4leté užívání, ale vždy neuhrazená výše roční platby nájemného.

Bude‑li nájemné hrazeno předem a splatnost nastane před reálným užíváním, opět, podle stejného principu, bude dodaněn po 36 měsících neuhrazený splatný dluh.

284.   Vytvořené rezervy UZ

Obchodní společnost tvořila rezervu na opravu hmotného majetku v roce 2012 a 2013 vždy ve stejné výši. Celková výše vytvořené rezervy činila cca 2 mil. Kč. Společnost neviděla důvod zakládat nový účet, protože peněžními prostředky již disponovala na několika účtech včetně termínovaných, a to u finanční společnosti typu Creditas Provident. Zůstatek těchto účtů po dobu tvorby rezervy převyšoval její výši. Termínované účty sloužily pro ukládání volných peněžních prostředků, byly však prováděny i jiné transakce jako vklady a výběry netýkající se tvorby a čerpání rezerv.

Postupovala obchodní společnost správně?

Výše uvedený postup nebyl správný. V souladu s § 7 odst. 4 zákona o rezervách by peněžní prostředky měly být v plné výši rezervy připadající na jednotlivé zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území Evropské unie, určený výhradně pro ukládání a čerpání prostředků rezerv, i když měl poplatník na jiných účtech dostatek finančních prostředků převyšující výši rezervy.

Vytvořené rezervy připadající na uvedená zdaňovací období tudíž nelze považovat za výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů zdaňovacích období roku 2012 a roku 2013 (viz první věta § 7 odst. 4 zákona o rezervách).

285.   Fakturace organizační složky české účetní jednotky na Slovensku UZ

Organizační složka je součástí české účetní jednotky, a proto o předmětu účetnictví bude účtováno v rámci jednoho účetnictví vedeného podle českých předpisů za tuto účetní jednotku jako jeden celek. Pokud by českému subjektu však na Slovensku vznikla stálá provozovna, pak by byl povinen vést účetnictví na Slovensku a také by se stal poplatníkem slovenské daně z příjmů s povinností podávat na Slovensku DP za příjmy příslušející stálé provozovně.

Čeho se týká oddělená fakturace?

Podmínky vzniku stálé provozovny řeší smlouva o zamezení dvojímu zdanění se Slovenskem. Tomu je vhodné přizpůsobit i oběh dokladů již na úrovni jejich vystavování, např. oddělenou samostatnou fakturaci za prodej zásob nebo poskytování služeb slovenskou pobočkou s rozlišením, zda jsou výkony poskytnuty českému zřizovateli nebo jeho slovenské pobočce. Oddělená fakturace se týká jak faktur přijatých, tak i vystavených; požadavek odděleného vystavování a evidence se týká i DPH a dalších dokladů.

Řešení č. 283 až 285 zpracoval Ing. Jiří Koch (I/2015)

286.   Opravy účtování nedokončené výroby

Kontrolou bylo zjištěno, že na účtu nedokončené výroby 121 jsou chybně zaúčtované náklady (faktury), které měly být zaúčtovány na účtu 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku.

Může být provedena oprava přeúčtováním položky z účtu 121 na účet 042?

V zásadě platí, že každé chybné účtování lze opravit, tj. napravit. V dotazu je sice uveden jeden z účtů souvztažného zápisu, který byl chybný, tj. je uveden účet 121 namísto správného účtu 042, avšak chybí druhý souvztažný účet.

Pokud budeme vycházet z pravděpodobnosti účtování, bylo chybně účtováno zřejmě MD 121 – Nedokončená výroba a Dal účet 321 – Dodavatelé, přestože bylo správné účtovat tuto externí fakturu na vrub účtu 042.

Je‑li tomu tak, že nebylo použito aktivačního účtu 611 (při vzniku chyby), je oprava jednoduchá i tím, že se jen přeúčtují účetní zápisy mezi účty 121 a 042, neboť nebyl účtováním zvýšen objem výnosů. Takže za těchto okolností lze účtovat opravu účetním zápisem MD 042 a Dal 121.

Možnost druhá

Jen v případě, že by byla externí faktura zaúčtována zcela chybně na obou souvztažných účtech, tj. externí faktura by byla zaúčtována MD 121 a Dal 611 – Změna stavu nedokončené výroby, bylo by třeba nejprve zrušit účetní zápis (Dal 121, MD 611), aby se snížily nesprávně zvýšené výnosy, a teprve pak by byla externí faktura zaúčtována novým účetním zápisem MD 042 a Dal 321.

Výše uvedená oprava vychází z předpokladu, že v daném případě byla externí faktura nesprávně zaúčtována na vrub účtu 121, ačkoliv měla být zaúčtována na účtu 042, jak se v dotazu uvádí.

Karel Starý (I/2015)

287.   Účetní jednotka

Podnikatel – živnostník zabývající se obchodní činností měl za rok 2013 obrat (příjmy) ve výši 31 mil. Kč.

Kdy se stává podnikatel účetní jednotkou a od kdy má povinnost vést účetnictví?

Od 1. 1. 2014 se podnikatel stává účetní jednotkou (neboť za bezprostředně předcházející kalendářní rok přesáhl částku 25 mil. Kč).

Od 1. 1. 2015 má povinnost vést účetnictví (tj. od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stal účetní jednotkou).

Ing. Zdenka Cardová (I/2015)

288.   Zajištění cizí měny derivátem – pevnou termínovou operací (měnový forvard) UZ

Nákupem zboží z Německa vznikl účetní jednotce dlouhodobý závazek ve výši 10 000 EUR. Pro oceňování závazků v cizí měně používá denní kurz ČNB. Účetní jednotka se rozhodla zajistit tento závazek proti vzestupu měnového kurzu. Uzavřela v lednu 2014 s bankou smlouvu na nákup měny 10 000 EUR na kurz 23,50 Kč/EUR.

Jak bude vypořádán zajišťovací derivát?

Zajišťovací derivát bude vypořádán a ukončen podle uzavřené smlouvy nejpozději do konce následujícího účetního období. Účetní jednotka se rozhodla změnu reálné hodnoty účtovat výsledkově. Forwardový kurz k 31. 12. 2014 činí 23,25 Kč/EUR; k vypořádání obchodu je kurz 23,30 Kč/EUR.

č.

Účetní případ

EUR

Kurz

MD

D

1.

Počáteční zůstatek obchodního dluhu k 1. 1. 2014

10 000

23,00

230 000

479

2.

Podrozvahová pohledávka z pevné termínové operace vůči bance

10 000

23,50

235 000

751

799

3.

Podrozvahový dluh z pevné termínové operace uhradit bance ke dni vypořádání obchodu podle smluvního kurzu

10 000

23,50

235 000

799

752

4.

Přecenění podrozvahové pohledávky na reálnou hodnotu k 31. 12. 2014

10 000

23,25

(0,25)

2 500

799

751

5.

Změna reálné hodnoty

10 000

23,25

(0,25)

2 500

567

373

6.

Přecenění podrozvahové pohledávky na reálnou hodnotu

10 000

23,30

(–0,05)

500

751

799

7.

Změna reálné hodnoty

10 000

23,30

(–0,05)

500

373

667

8.

Nákup EUR ve sjednaném kurzu z devizového účtu

10 000

23,50

235 000

373

221.1

9.

Zúčtování termínovaného obchodu

10 000

23,30

233 000

221.2

373

7.

Zúčtování podrozvahového dluhu

10 000

23,50

235 000

752

799

8.

Zúčtování podrozvahové pohledávky

10 000

23,30

233 000

799

751

9.

Úhrada obchodního dluhu

10 000

23,50

235 000

479

221

10.

Kurzový rozdíl při úhradě obchodního dluhu

5 000

5 000

563

479

Ing. Jiří Koch (I/2015)

289.   Drobný majetek

Zřizovatel převedl bezúplatně na organizaci drobný majetek, který nedosahoval ocenění 3 000 Kč.

Jak má organizace správně účtovat? Musí majetek nízké hodnoty evidovat?

Jde o jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek. Záleží samozřejmě na tom, jak si do vnitřní směrnice organizace nastavíte, od jaké hodnoty povedete drobný dlouhodobě hmotný majetek. Nemusí být až od 3 tis. Kč, můžete si hranici snížit podle podmínek ve vaší organizaci. Jako drobný dlouhodobý hmotný majetek můžete vést například majetek již od 1 000 Kč.

Jedná‑li se o majetek, který chcete vést jako jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek, o kterém se účtuje na podrozvahovém účtu 902, ale účetnictví je v organizaci vedeno ve zjednodušeném rozsahu podle § 9 zákona o účetnictví, nemusíte o něm na tomto účtu účtovat, vedete ho pouze v evidenci, ale musíte ho inventarizovat. Pokud vedete účetnictví v plném rozsahu, účtujete o něm 902/999.

Je rozdíl, když účtujete o majetku, který jste bezúplatně obdrželi od zřizovatele, tedy od vybrané organizace, nebo od jiné organizace, která není vybranou organizací (darem), i když ve výsledku to vyjde stejně:

Č.

Text

MD

D

1.

Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek, který PO obdržela od svého zřizovatele

902

999

2.

Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek, který PO obdržela od FO

902

501

999

649

290.   Předávací protokol

Při soutěži řezbářů v obci byla škole darována zřizovatelem postava vyřezaná ze dřeva bez uvedení ceny. Postava byla umístěna při vstupu do budovy.

Jak má škola majetek zaúčtovat, když jeho hodnotu nezná?

Pokud vám byla dřevěná socha bezúplatně předána zřizovatelem, pak musíte znát její cenu, protože musíte ve svém účetnictví při ocenění převzatého majetku navázat na výši ocenění tohoto majetku v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala (§ 25 odst. 6 zákona o účetnictví).

Ale protože cenu neznáte, trvejte na tom, aby vám zřizovatel cenu do předávacího protokolu uvedl.

Řešení č. 289 až 290 zpracovala Ing. Eliška Hryzláková (I/2015)

291.   Silniční panely

Klient zakoupil použité silniční panely v počtu 20 ks po 3 000 Kč, celkem 60 000 Kč. Panely použil na zpevnění pozemku před výrobní halou, a to tak, že pouze urovnal terén a bez jakéhokoliv podloží položil na zem. Podle názoru klienta nejde o stavbu, tj. nebude účtováno na účet 021. Nejde ale o DM – účet 022 (z důvodu ceny plochy: 60 000 Kč + náklady na položení).

Jak má klient silniční panely správně zaúčtovat?

Pokud jde o stavby venkovní, zařazují se zpravidla do odpisové skupiny č. 4 či 5. Ty vnitřní stavby se odpisují odpisovou sazbou, která je příslušná celé příslušné stavbě, v níž je zbudována. Pokud jde např. o osvětlení ploch, jde o nedaňové výdaje provozního typu.

Poznámka:

Přesné zařazení do odpisových skupin provádí specializovaná pracoviště. Např. jedno z nich je firma ORGES, Malá Štěpánská 54/15, Praha 1, Ing. Bendová, tel. 224 918 523, nebo Ing. Peška. Ve složitých případech je vhodné se na tuto firmu obrátit, neboť jejich písemná vyjádření jsou pro daňové orgány určující.

Pokud jde o zpevněné plochy, platí:

Po dokončení prací s vybudováním zpevněné plochy se tyto stavby zatřídí (zařadí) a mohou se odpisovat. Je třeba zdůraznit, že tyto stavby (panelové, zámkové dlažby, parkoviště apod.) nemohou být technickým zhodnocením pozemku, ale výhradně samostatnými stavbami, které je třeba zatřídit samostatně, pokud se věcně odlišují, resp. jsou na různých místech přilehlého objektu. Proto by účetní jednotka měla znát podrobnosti, nutné k tomuto zatřídění a odpisování, od dodavatele. V krajním případě lze stejnorodé typy staveb rozdělit procentně dle výměry, neboť jde o objektivní postup.

Zpevněné plochy (např. zámkové dlažby, parkoviště a podobné plochy) jsou zpravidla samostatné stavby, které se odpisují samostatně v odpisové skupině 5.

V případě pronajatých ploch je důležitý souhlas majitele.

Z dotazu je zřejmé, že firma je účetní jednotkou. Bude tedy účtovat finálně na účet 021 – Stavby, popř. prostřednictvím účtu 041, bude‑li delší dobu práce rozpracována. V dotazu není zmíněno, zda celou stavební akci realizuje dodavatelsky (MD 042 či 021 a D 321) nebo svépomocí, kdy by účtovala účetní jednotka formou aktivace (účet 042 MD a D účet 624 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku).

Karel Starý (I/2015)

292.   Bezúplatný převod zásob

Při zřízení naší mateřské školy v roce 2003 účetní účtovali o bezúplatném převodu zásob potravin od zřizovatele do školní jídelny na základě pokynů zřizovatele MD 112/D 902. Stav účtu pak byl převeden na účet 401.

Jak lze účetní účet odúčtovat, když zásoby již byly spotřebovány?

V době zřízení příspěvkové organizace, tedy v roce 2003, nebyly v platných právních předpisech vydány žádné pokyny, na základě kterých by se účet 401 – Jmění účetní jednotky (původní účet 902) měl odúčtovat po spotřebování předaných zásob. Ani nyní nedošlo ke změnám v legislativě, které by tento stav upravovaly. Nadále tak zůstane stav účtu 401 stejný. Jedná se o zbytek vlastních zdrojů, který nemá vazbu na hodnotu účtů majetku – zásob.

Pokud byste přece jenom chtěli tento zbytek již spotřebovaných zásob z účtu odúčtovat, pak snad jen přes účet 649 – Ostatní výnosy z činnosti. Nenajdete však k tomu žádné jednoznačné vyjádření v zákoně o účetnictví ani v prováděcí vyhlášce.

Ing. Eliška Hryzláková (I/2015)

K problematice „Účetnictví“ jsme publikovali:

-. Zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.), vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. (vyhl. č. 500/2002 Sb.), zákon o účetnictví (zák. č. 563/1991 Sb.), zákon o dani z přidané hodnoty (zák. č. 235/2004 Sb.), zákon o účetnictví (zák. č. 563/1991 Sb.) – Zákony I/2014

-. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2014 – monotematika

-. Účetní závěrka a DPPO za rok 2014 – měsíčník DÚVaP 1/2015

-. Podvojné účetnictví – měsíčník 1000 řešení 1/2015

-. Účtování reklamací, manka a škody – měsíčník Poradce 5/2015

-. Příručka mzdové účetní – monotematika

Knihy lze objednat na www.i‑poradce.cz, e‑mailem: abo@i‑poradce.cz, telefonicky 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128, Po–Pá 9.00–15.00