Účetnictví

_{765. Odpisování dlouhodobého nehmotného majetku}

Účetní jednotka pořídila software za cenu ve výši 60 000 Kč. Hranici pro zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku má stanovenu ve výši nad 40 000 Kč. Účetní odpisy má rozvrženy na 24 měsíců, měsíční účetní odpisy jsou ve výši 2 500 Kč. Audiovizuální dílo odepisovala účetně od měsíce března 2015. V roce 2015 byly uplatněny účetní odpisy ve výši 10 x 2 500 Kč = 25 000 Kč. Tyto účetní odpisy uplatňuje účetní jednotka jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. v) bod 2 ZDP. V březnu 2016 bylo na tomto dlouhodobém nehmotném majetku technické zhodnocení ve výši 80 000 Kč. Za leden až březen 2016 byly uplatněny jako daňový výdaj účetní odpisy ve výši 7 500 Kč = 2 500 Kč x 3 měsíce.

Jaké je správné řešení?

Od dubna 2016 jsou uplatňovány jako daňový výdaj daňové odpisy podle § 32a odst. 7 a § 24 odst. 2 písm. a) ZDP, neboť pořizovací cena zvýšená o technické zhodnocení převýšila hranici 60 000 Kč. Jedná se tedy z pohledu ZDP o nově pořízený nehmotný majetek. Daňové odpisy budou počítány ze vstupní ceny ve výši 140 000 Kč = 60 000 Kč + 80 000 Kč. Ovšem pozor je nutné dávat na to, že tyto daňové odpisy lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy. Tudíž lze tyto daňové odpisy uplatnit jen do výše 107 500 Kč = 140 000 Kč – 25 000 Kč – 7 500 Kč.

Měsíčně jde o částku 140 000 Kč / 36 měsíců = 3 888,89 Kč (po zaokrouhlení 3 889 Kč). Daňové odpisy připadající na rok 2016 jsou ve výši 3 889 Kč x 9 měsíců = 35 001 Kč. Za rok 2017 lze uplatnit daňové odpisy ve výši 46 668 Kč = 3 889 Kč x 12 měsíců. Za rok 2018 však lze uplatnit daňové odpisy jen ve výši 25 831 Kč = 107 500 Kč – 35 001 Kč – 46 668 Kč. Za období leden až červen budou uplatněny daňové odpisy ve výši 23 334 Kč = 6 x 3 889 Kč. Daňové odpisování tak skončí již v měsíci červenci 2018. V měsíci červenci tak budou činit daňové odpisy jen částku 2 497 Kč = 25 831 Kč – 23 334 Kč. Jen tak lze totiž dodržet podmínku, že daňové odpisy lze uplatnit jen do výše 107 500 Kč = 35 001 Kč + 46 668 Kč + 25 831 Kč.

Celková doba daňového odpisování tak činí pouze 28 měsíců, i když pro software je stanovená doba odpisování 36 měsíců. Je to způsobeno tím, že zbývající část vstupní ceny ve výši 32 500 Kč již byla uplatněna jako daňový výdaj prostřednictvím účetních odpisů. Celkem jsou jako daňový výdaj uplatněny účetní odpisy za období od března 2015 do března 2016 ve výši 32 500 Kč (období 13 měsíců) a daňové odpisy za období od března 2016 do července roku 2018 (období 29 měsíců) ve výši 107 500 Kč, tj. celkem odpisy v úhrnné výši 140 000 Kč. Doba daňového odpisování je tak v tomto případě celkem 28 měsíců. Celková doba odpisování, včetně doby účetního odpisování, je 41 měsíců = 13 měsíců + 28 měsíců.

_{766. Pohledávka při přechodu na vedení účetnictví}

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci přešel 1. ledna letošního roku na vedení účetnictví. V daňové evidenci má fakturu, tj. pohledávku z titulu poskytnuté služby, kterou odběratel – dlužník – nezaplatil s tím, že na dlužníka byla uplatněna veřejná dražba, na základě které však podnikatel nic neobdržel.

Musí podnikatel o hodnotu pohledávky při přechodu na vedení účetnictví základ daně zvýšit?

Podnikatel základ daně o hodnotu uvedené pohledávky zvyšovat nebude. Příloha č. 3 k zákonu o daních z příjmů stanoví mimo jiné, že základ daně se nezvýší o hodnotu pohledávek, jedná-li se o pohledávky, které v době vedení daňové evidence byly za dlužníkem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y). V daném případě jde o pohledávku uvedenou v § 24 odst. 2 písm. y) bod 5 zákona o daních z příjmů.

_{767. Výdaj z předcházejícího zdaňovacího období}

Podnikatel vedoucí v loňském roce daňovou evidenci dostal počátkem letošního roku, kdy zahájil vedení účetnictví, fakturu ve výši 13 000 Kč za dodávku tepla za loňský rok, kdy vedl daňovou evidenci. To znamená, že výdaj se týká předcházejícího zdaňovacího období.

Jak bude podnikatel postupovat?

V roce, kdy podnikatel vedl daňovou evidenci, nemohl výdaje spojené s dodávkou tepla uplatnit do daňových výdajů, protože příslušnou částku do konce zdaňovacího období nezaplatil.

V roce, kdy přešel na vedení účetnictví a dostal fakturu na odběr tepla v loňském roce, zaúčtuje příslušnou částku jako daňový náklad.

_{768. Zásoby a pohledávky}

Podnikatel, který již 5 let vedl účetnictví, obrat měl cca 5 mil. Kč, přešel od letošního roku na vedení daňové evidence. Otázkou je, jak to v tomto případě bude s pohledávkami a zásobami, které uplatňuje již 5 let do základu daně postupně s tím, že je zatím ještě nezahrnul do základu daně v plné výši.

Jaké je správné řešení?

V případě, že poplatník ukončil vedení účetnictví a od letošního roku zahájil vedení daňové evidence, musí v souladu s § 23 odst. 14 zákona o daních z příjmů základ daně loňského roku zvýšit o hodnotu zásob a pohledávek, které ještě do základu daně nezahrnul. V letošním roce, kdy zahájil vedení daňové evidence, musí základ daně upravit podle přílohy č. 2 k zákonu.

_{769. Časově rozlišené přijaté nájemné}

Koncem loňského roku podnikatel vedoucí daňovou evidenci přijal za pronájem dílny společnosti s ručením omezeným, kde je jediným společníkem, 90 000 Kč na 3 roky dopředu. Od letošního roku podnikatel přechází na vedení účetnictví.

Jak bude podnikatel postupovat?

Nájemné přijaté ve zdaňovacím období, kdy podnikatel vedl daňovou evidenci, bylo zdanitelným příjmem tohoto zdaňovacího období. V daném případě je třeba pouze pamatovat na cenu obvyklou v souladu s § 23 odst. 7 zákona. V následujícím roce, kdy podnikatel přejde na vedení účetnictví, o přijatém nájemném nemusí účtovat.

Pokud by se rozhodl a o přijatém nájemném dopředu účtoval, po 3 následující roky uplatňoval do výnosů ročně částku 30 000 Kč jako časově rozlišené přijaté nájemné, jednalo by se o výnos nedaňový podle § 23 odst. 4 písm. d) zákona (příjmy se nezdaňují dvakrát) a podnikatel by musel po dobu 3 let snižovat výsledek hospodaření o částku 30 000 Kč.

Řešení č. 765 až 769 zpracovala Ing. Eva Sedláková (V/2016)

_{770. Volba ocenění ve výši nad 40 000 Kč}

Účetní jednotka pořídila software za cenu ve výši 57 000 Kč. V následujícím roce účetní jednotka provedla technické zhodnocení softwaru ve výši 45 000 Kč. Pro software si stanovila výši ocenění pro účely zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku v částce přesahující 40 000 Kč. Hranici ocenění pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku si stanovila rovněž ve výši nad 40 000 Kč (stanovit jinak hranici ocenění již nemůže).

Jaký je postup v daném případě?

V tomto případě vzniká velmi zajímavá situace. Z účetního hlediska účetní jednotka účtuje o technickém zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku. Z hlediska daně z příjmů pořízení softwaru za cenu ve výši 57 000 Kč nebylo považováno za pořízení nehmotného majetku, neboť nebyla překročena magická hranice 60 000 Kč. Výdaje ve výši 45 000 Kč jsou považovány pro účely účetnictví za technické zhodnocení. Ovšem z pohledu účetních předpisů jde o technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku. Z pohledu daně z příjmů se však technické zhodnocení netýkalo nehmotného majetku, protože ocenění původně pořízeného softwaru nepřesáhlo 60 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že součet 57 000 Kč (software) a 45 000 Kč (výdaje na rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti softwaru) překročil hranici 60 000 Kč, z pohledu daně z příjmů se bude jednat o nově pořízený nehmotný majetek.

_{771. Certifikace systému jakosti}

Účetní jednotka obdržela certifikát, kterým je potvrzeno, že jsou splněny příslušné požadavky vyplývající z norem ČSN EN ISO 9001 nebo ISO 14001. Celkové náklady na splnění požadavků pro udělení tohoto certifikátu byly ve výši 380 000 Kč. Doba platnosti certifikátu přesahuje 1 rok.

Jak má účetní jednotka postupovat?

V uvedeném případě lze konstatovat, že účetní předpisy přímo uvádějí, že certifikace systému jakosti není dlouhodobým nehmotným majetkem. To znamená, že se nejedná ani o nehmotný majetek pro účely daně z příjmů. Tím samozřejmě není řečeno, že výdaje vynaložené na příslušný audit a výdaje na získání certifikátu lze vždy uplatnit daňově jako jednorázový výdaj. Nelze totiž opominout případné povinnosti týkající se časového rozlišení příslušných nákladů, pokud jde o účetní jednotku, která vede podvojné účetnictví, po dobu platnosti příslušného certifikátu. Nemusí se nutně jednat jen o systém řízení jakosti podle uvedených norem ČSN.

V této souvislosti lze rovněž zmínit například i hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb, které je spojeno v případě úspěšného provedení s vydáním příslušného certifikátu, jehož doba platnosti je dána na 3 roky (§ 105 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách).

_{772.    Technické zhodnocení DHM, který není pro účely daně z příjmů hmotným majetkem}

Účetní jednotka má stanovenou hranici ocenění pro hmotné movité věci nad 20 000 Kč. V roce 2016 provedla modernizaci přístroje, který byl pořízen v ceně 25 000 Kč a byl tudíž účetně zařazen mezi hmotné movité věci jako dlouhodobý hmotný majetek.

Jak postupovat u technického zhodnocení DHM?

Z pohledu daně z příjmů se nejedná o hmotný majetek, neboť nebyla překročena hranice ocenění ve výši 40 000 Kč. Hodnota modernizace byla ve výši 21 000 Kč. V případě, pokud by účetní jednotka měla pro technické zhodnocení stanovenou částku ve výši 20 000 Kč, jednalo by se z účetního hlediska o technické zhodnocení hmotné movité věci.

Z daňového hlediska by se jednalo rovněž o technické zhodnocení a lze si povšimnout, že v součtu by byla překročena částka 40 000 Kč. To v důsledku znamená, že se dotyčný přístroj stal hmotným majetkem. Částka ve výši 46 000 Kč = 25 000 Kč + 21 000 Kč bude vykazována v položce „Hmotné movité věci a jejich soubory“.

_{773. Volba ocenění ve výši nad 60 000 Kč}

Účetní jednotka pořídila software za cenu 80 000 Kč. V dalším roce provedla technické zhodnocení softwaru ve výši 55 000 Kč. Pro software měla stanoveno ocenění pro účely zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku v částce přesahující 60 000 Kč. Obdobně hranici ocenění pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku si stanovila ve výši přesahující 60 000 Kč (stanovit jinak hranici ocenění již nemůže).

Jak má účetní jednotka postupovat?

Z účetního hlediska výdaje ve výši 55 000 Kč účetní jednotka nepovažuje za technické zhodnocení a účtuje o nich v nákladech. Z daňového hlediska je však uvedený software nehmotným majetkem. V případě, pokud výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo na zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, překročí limit 40 000 Kč, jedná se pro účely daně z příjmů o technické zhodnocení.

Pokud o příslušných výdajích bude účetní jednotka účtovat v nákladech, a nikoliv jako o technickém zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, bude nucena tyto výdaje posoudit jako výdaje daňově neuznatelné.

_{774.    Volba ocenění nad 40 000 Kč, technické zhodnocení dlouhodobého
          nehmotného majetku}

Účetní jednotka pořídila v roce 2011 software za cenu ve výši 48 000 Kč. V následujícím roce účetní jednotka provedla technické zhodnocení softwaru ve výši 56 000 Kč. Pro software si stanovila výši ocenění pro účely zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku v částce přesahující 40 000 Kč. Hranice ocenění pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku je stanovena účetními předpisy ve výši rovněž nad 40 000 Kč.

Jak postupovat u ocenění nad 40 000 Kč?

Z účetního hlediska účetní jednotka účtuje o technickém zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku. Z hlediska daně z příjmů pořízení softwaru za cenu ve výši 48 000 Kč nebylo považováno za pořízení nehmotného majetku, neboť nebyla překročena hranice ocenění nad 60 000 Kč. Výdaje ve výši 56 000 Kč jsou považovány jak pro účely účetnictví, tak pro účely daně z příjmů za technické zhodnocení. Ovšem z pohledu účetních předpisů jde o technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku. Z pohledu daně z příjmů se však technické zhodnocení netýkalo nehmotného majetku, protože ocenění původně pořízeného softwaru nepřesáhlo 60 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že součet 48 000 Kč (software) a 56 000 Kč (výdaje na rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti softwaru) překročil hranici 60 000 Kč, z pohledu daně z příjmů se bude jednat o nově pořízený nehmotný majetek.

_{775.    Volba nad 60 000 Kč, technické zhodnocení drobného
          nehmotného majetku}

Účetní jednotka pořídila v roce 2012 software za cenu ve výši 35 000 Kč. V následujícím roce účetní jednotka provedla technické zhodnocení softwaru ve výši 45 000 Kč. Pro software si stanovila výši ocenění pro účely zařazení do dlouhodobého nehmotného majetku v částce přesahující 60 000 Kč. Hranici ocenění pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku je stanovena v roce 2013 účetními předpisy ve výši nad 40 000 Kč.

Jak postupovat u ocenění nad 60 000 Kč?

Z účetního hlediska účtovala účetní jednotka o pořízení softwaru v nákladech, neboť se jednalo o drobný nehmotný majetek, o kterém neúčtuje jako o dlouhodobém nehmotném majetku. Výdaje na rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti softwaru však překročily hranici 40 000 Kč, jedná se jak z účetního hlediska, tak pro účely daně z příjmů o technické zhodnocení. Z účetního hlediska se jedná o technické zhodnocení drobného nehmotného majetku, který není dlouhodobým nehmotným majetkem. Z pohledu daně z příjmů se jedná o technické zhodnocení, avšak nejedná se o technické zhodnocení nehmotného majetku, ani o technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku. Lze si rovněž uvědomit důležitý rozdíl v porovnání s předchozím příkladem.

Výdaje na pořízení softwaru byly v předcházejícím roce zaúčtovány v nákladech a uplatněny jako daňový výdaj. Provést v následujícím roce, kdy došlo k technickému zhodnocení drobného nehmotného majetku, sečtení částek 35 000 Kč a 45 000 Kč a považovat toto v součtu za pořízení nehmotného majetku, by nebylo v souladu s pravidlem, které je uvedeno v § 32a odst. 6 ZDP.

_{776. Kupní cena za pozemek}

Poplatník koupil pozemek, na kterém se nachází vinice. Kupní cena za pozemek byla ve výši 1 000 000 Kč, z této kupní ceny připadala částka ve výši 600 000 Kč za vinici. Pořizovací cenou pozemku je částka 400 000 Kč, zbylých 600 000 Kč připadá na vinici, která je však pěstitelským celkem trvalých porostů.

Jak postupovat v daném případě?

Pro přesnost by bylo správné uvést, že další dílčí částka kupní ceny by měla být uvedena pro ocenění nosné konstrukce vinice. Zde však stojí přinejmenším za povšimnutí, že zákon o daních z příjmů jaksi pozapomněl uvést, že vinice a chmelnice se oceňují bez nosných konstrukcí, jak je to výslovně uvedeno v § 7 odst. 4 účetní vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Řešení č. 770 až 776 zpracoval Ing. Luděk Pelcl (V/2016)

_{777. Odpisování přístroje}

Právnická osoba – společnost s ručením omezeným – zakoupila v roce 2013 přístroj – pořizovací cena 500 000 Kč, zařazen do IM, 2. odpisová skupina, odpisy rovnoměrné, používal se k prezentacím při workshopech pro zájemce o tento přístroj. Účetní jednotka se rozhodla, že bude účtovat pouze o účetních odpisech a daňové bude účtovat až v okamžiku, kdy se povede sjednat zakázku na prodej stejného přístroje, který by byl vykazován už jako zásoby. Obchodní záměr se bohužel nenaplnil, firma v březnu 2015 prodala tento přístroj za 150 000 Kč. Upustila od záměru tento přístroj prodávat.

Otázkou je, zda bude odpis zůstatkové ceny MD 541/D 082 ve výši 306 250 Kč
a v daňovém přiznání k dani z příjmů se bude jednat o daňově uznatelné náklady v plné výši.

Jaké je správné řešení?

Z dotazu je zřejmé, že účetní jednotka neuplatňovala daňové odpisy zmíněného majetku. A to v souladu s § 26 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, podle kterého není poplatník povinen odpisy uplatnit, není tedy nutné odpisování přístroje zahajovat, resp. odpisování může být zahájeno až po určité době. Bylo-li odpisování již zahájeno, lze ho přerušit. Zaúčtované účetní odpisy (účet 551) tedy účetní jednotka považovala za daňově neúčinné náklady. Účetní jednotka účtuje o účetních odpisech pravděpodobně ve výši daňových odpisů stanovených zákonem o daních z příjmů. To nemusí být vždy vhodné řešení, daňové odpisy nemusí přesně vyjadřovat opotřebení majetku v procesu podnikání, jde často o nevhodný způsob účetního odpisování. Tímto postupem může dojít k porušení zákona o účetnictví, protože majetek vykázaný v účetnictví pak není věrným obrazem skutečnosti. Jen pro upřesnění, v roce prodeje majetku (rok 2015) by šlo uplatnit daňový odpis 55 625 Kč (1/2 z 22,25 % z 500 000 Kč). Při prodeji přístroje je daňově účinným nákladem daňová zůstatková cena prodaného majetku. Jelikož se daňově odpisovat ani nezačalo, je daňovou zůstatkovou cenou pořizovací cena 500 000 Kč. Účetní zůstatkovou cenu nelze automaticky považovat za daňově účinný náklad. Při sestavování daňového přiznání k dani z příjmů je třeba zůstatek účtu 541 příslušným způsobem „zkorigovat“, tzn. vedle účetní zůstatkové ceny kvantifikovat i daňovou zůstatkovou cenu a tento rozdíl zohlednit v daňovém přiznání k dani z příjmů.

V konkrétním případě zmíněném v dotazu lze částku 306 250 Kč považovat za daňově účinný náklad, jelikož daňovou zůstatkovou cenou je 500 000 Kč. O zbývajících 193 750 Kč lze snížit základ daně v daňovém přiznání prostřednictvím řádku č. 160 (306 250 Kč + 193 750 Kč = 500 000 Kč). Základ daně tedy bude v roce 2015 v souvislosti s prodejem přístroje ovlivněn výnosem 150 000 Kč a daňovou zůstatkovou cenou 500 000 Kč. Je pak na poplatníkovi, aby byl schopen před správcem daně případně obhájit takto vynaložené náklady (zmařená investice apod.).

Ing. Miroslav Bulla (IV/2016)

_{778. Opravná položka k pohledávce}

Příspěvková organizace, která vede účetnictví podvojné v plném rozsahu, má neuhrazenou pohledávku dle smlouvy o propagaci (reklama) ve výši 18 500 Kč, splatnost ke dni 31. 12. 2014. Částka byla zaúčtována do výnosů. Jde o výnos z reklamy – doplňková činnost. Dle § 23 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se tvoří opravné položky k pohledávkám ve výši 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti. Opravné položky v organizaci nebyly tvořeny.

V jaké výši v uzávěrce ke dni 31. 3. 2016 dotvořit opravnou položku k uvedené pohledávce?

Pokud se jedná o pohledávku z doplňkové činnosti, pak doporučuji využít ustanovení § 65 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kde se stanoví: Opravné položky lze vytvářet i v případech, kdy tak stanoví zákon č. 593/92 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož výše pohledávky je nižší než 30 000 Kč a tato je nepromlčená, je možné tvořit opravnou položku dle § 8c zákona č. 593/92 Sb., ve výši 100 % neuhrazené části pohledávky. Tato opravná položka se vykáže v nákladech doplňkové činnosti a tato bude daňově uznatelným výdajem. Opravná položka ve výši 18 500 Kč se tak naúčtuje do nákladů roku 2016 na vrub účtu 556. Daňovou opravnou položku lze uplatnit do daňových výdajů v tom zdaňovacím období, ve kterém bude o opravné položce účtováno (rok 2016). Využití možnosti tvořit OP podle § 8c zákona o rezervách pak doporučujeme popsat v části 4.3. přílohy k účetní závěrce sestavené k rozvahovému dni 31. 12. 2016. Jelikož opravná položka měla být tvořena již k 31. 12. 2015 ve výši 40 % (7 400 Kč), je nutno v souladu s ustanovením § 69 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb. na tuto opravnou položku pohlížet jako na opravu nákladů předcházejících účetních období.

V případě, že výše opravy přesáhne 0,3 % čistých aktiv vykázaných v rozvaze k 1. 1. 2016, pak tvorbu opravné položky ve výši 7 400 Kč je nutné naúčtovat na vrub účtu 408. V případě, že výše opravy tuto hodnotu nepřesáhne, pak se tvorba opravné položky vykáže na účtu 556. Opravná položka vztahující se k roku 2016 se zachytí v nákladech na účtu 556. V tomto případě se rovněž vykáže náklad v doplňkové činnosti.

Ing. Jiří Turoň (IV/2016)

_{779. Výroba a prodej SW}

Firma vyrábí zařízení a následně je prodává. Zákazník požaduje, aby zařízení obsahovalo i SW, který firma vyrobí. Takže vznikne zařízení s nainstalovaným SW, na který by zákazník dostal licenci. SW, který zaměstnanci firmy naprogramují, bude firma moci prodávat i samostatně.

Jak zaúčtovat výrobu tohoto SW a následný prodej licencí?

Odpověď najdeme v § 6 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 500/2002 Sb., provádějící zákon o účetnictví pro podnikatele, ve znění p. p. Položka „B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek“ obsahuje (mimo jiné) software s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou, a při splnění podmínek dále uvedených, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména respektováním principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.

Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků.

 Pro tyto účetní potřeby se softwarem rozumí takový software, který je buď vytvořen vlastní činností k obchodování s ním – což je dotazovaný případ –, nebo nabyt od jiných osob. Ze zadání vyplývá, že dotazovaný software tedy zřejmě bude patřit do kategorie dlouhodobého nehmotného majetku, záleží ovšem také na limitu významnosti stanoveného v dotyčné účetní jednotce pro účely této kategorie stálých aktiv.

Naproti tomu pro účely daně z příjmů je pevným hodnotovým limitem vstupní cena převyšující 60 000 Kč, jak vyplývá z § 32a odst. 1 písm. b) ZDP.

Účetní DNM versus daňový NM

Především kvůli rozdílné cenové podmínce tak mohou v praxi u stejného majetku nehmotné povahy nastat obecně čtyři situace v účetním versus daňovém posouzení, které mají návazně odlišné daňové dopady:

•    účetní DNM a daňový NM (např. účetní limit je stejný jako daňový a majetek vytvořen za 70 000 Kč)

–   daňově účinné jsou daňové odpisy NM, nikoliv účetní odpisy DNM [viz § 25 odst. 1 písm. zg) ZDP],

•    účetní DNM, ale nejde o daňový NM (např. účetní limit je 40 000 Kč a majetek byl vytvořen za 50 000 Kč)

–   daňově účinné jsou účetní odpisy DNM, a to při splnění podmínek stanovených v § 24 odst. 2 písm. v) bodu 2 ZDP, daňově se takovýto majetek neodpisuje (nejedná se o daňový NM),

•    daňový NM, ale nejde o účetní DNM (např. účetní limit je 80 000 Kč a majetek byl vytvořen za 70 000 Kč)

–   daňově účinné jsou daňové odpisy NM, nikoliv účetní náklad za DrNM [§ 25 odst. 1 písm. zg) ZDP],

•    nejde o účetní DNM ani o daňový NM (např. účetní limit je 50 000 Kč a majetek vytvořen za 35 000 Kč)

–   daňově účinný je okamžitý účetní náklad na pořízení drobného nehmotného majetku („DrNM“), a to v souladu s § 24 odst. 1, 2 a 10 ZDP, účetně ani daňově se majetek neodpisuje (nejde o daňový NM).

Z hlediska účetního ocenění DNM je určující § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p. p. Podle něj se dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností oceňuje vlastními náklady, kterými se rozumí přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami. Přičemž se do přímých nákladů zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností. Konkrétně u tvorby softwaru půjde dominantně o mzdy a povinné pojistné vlastních programátorů, dále externí služby cizích programátorů a dalších podpůrných profesí, poměrná část účetních odpisů výpočetní techniky sloužící k vývoji nového SW, cena takto spotřebované elektrické energie, výdaje za související účast na školení nebo za nákup literatury, případné cestovní náhrady týkající se tvorby předmětného počítačového programu apod.

Účtování o dlouhodobém nehmotném majetku pořízeném ve vlastní režii:

_{780. Oprava stroje}

Poplatník provedl opravu stroje, kdy opotřebované části byly vyměněny za nové se srovnatelnými technickými parametry.

Má poplatník zvýšit vstupní cenu stroje?

Zákon o daních z příjmů neřeší, jak postupovat v případě oprav hmotného majetku. Vychází se z účetních předpisů. To znamená, že náklady na opravu a údržbu nejsou součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku, tudíž ani nezvyšují vstupní cenu hmotného majetku.

Zákon o daních z příjmů však neobsahuje ani definici pojmů „oprava a údržba“. Vychází se tudíž i pro účely daně z příjmů z definice uvedené v účetních předpisech, konkrétně se jedná o § 47 odst. 2 písm. a) účetní vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Řešení č. 779 až 780 zpracoval Ing. Luděk Pelcl (V/2016)

_{781. Akciová společnost v konkurzu}

Akciová společnost je v konkurzu. K 15. 7. 2015 byl návrh závěrečné zprávy, podáno daňové přiznání do 15 dní. K 12. 10. 2015 bylo schválení závěrečné zprávy, pro nedostatek majetku budou věřitelé uspokojeni pouze částečně. K 31. 12. 2015 DPPO. DPPO se bude podávat až k 31. 12. 2016. V roce 2016 proběhlo vyplacení všech věřitelů dle závěrečné zprávy. Firma nejde do likvidace, správce konkurzní podstaty ji vrátí vlastníkovi. Soud žádá uzavření účetních knih – sestavit závěrku.

Jak a kdy se měly vypořádat závazky?

Konkursní řízení má prakticky vždy likvidační charakter ve vztahu k právnickým osobám a slouží jen k poměrnému uspokojení pohledávek věřitelů. Soudem ustanovený insolvenční správce přebírá moc nad dlužníkem a má dva hlavní úkoly: zpeněžit jeho majetek a výtěžek dle zákonných pravidel rozdělit mezi věřitele. V závěru řešení úpadku dlužníka konkursem předkládá insolvenční správce soudu konečnou zprávu, ve které popíše průběh své činnosti, vyčíslí částku určenou k rozdělení věřitelům a vyúčtuje si odměnu. Soud konečnou zprávu přezkoumá, zveřejní ji vyhláškou a nařídí o ní jednání. Po nabytí právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou přihlášenou pohledávku. Některé typy pohledávek jsou na tom ale lépe – pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, dále tzv. zajištění věřitelé. Ostatní přihlášené (a neodmítnuté) pohledávky věřitelů se uspokojí až po zpeněžení majetkové podstaty dlužníka formou tzv. rozvrhu. Po schválení konečné zprávy předloží správce soudu návrh rozvrhu, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku. Insolvenční soud přezkoumá věcnou správnost návrhu a poté vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny. Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna.

Po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení rozhodne insolvenční soud v souladu s § 308 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona o zrušení konkursu. Pokud by obchodní korporaci po zrušení konkursu splněním rozvrhového usnesení – ve zcela výjimečném případě – zbyl nějaký majetek, následovala by podle § 173 odst. 2 občanského zákoníku její likvidace. Častější ale je, že po zrušení konkursu – splněním rozvrhu, tedy po soudem určeném poměrovém uspokojení pohledávek – už má jen dluhy, pročež následuje její automatické zrušení bez likvidace (§ 173 odst. 2 občanského zákoníku):

„Byl-li osvědčen úpadek právnické osoby, zrušuje se bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující; do likvidace však vstoupí, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký majetek.“

§ 311 IZ stanoví, že dojde-li v důsledku zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm. c) a d) ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, bez právního nástupce podle zvláštního právního předpisu, neuspokojené pohledávky nebo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění. Ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu – zde po splnění rozvrhového usnesení – se dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o účetnictví uzavřou účetní knihy a sestaví účetní závěrka.

V souladu s § 244 odst. 3 a 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p. p. je daňový subjekt – respektive insolvenční správce – ke dni předložení konečné zprávy povinen zpracovat řádné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno, a tvrzenou daň zahrnout do příslušného dokumentu. Přitom řádné daňové tvrzení je nutno podat již do 15 dnů ode dne, ke kterému mělo dojít k jeho zpracování. Tato přiznání k dani z příjmů právnických osob se označují jako typ „T“.

Ing. Martin Děrgel (V/2016)

_{782. Platba za nájem dopředu}

V prosinci loňského roku podnikatel vedoucí daňovou evidenci zaplatil za nájem dílny společnosti s ručením omezeným, kde je jediným společníkem, 80 000 Kč na 2 roky dopředu. Podnikatel od letošního roku přechází na vedení účetnictví.

Jak bude podnikatel postupovat?

Nájemné zaplacené ve zdaňovacím období, kdy podnikatel vedl daňovou evidenci, bylo daňovým výdajem tohoto zdaňovacího období. V daném případě je třeba pouze pamatovat na cenu obvyklou v souladu s § 23 odst. 7 zákona. V následujícím roce, kdy podnikatel přejde na vedení účetnictví, o zaplaceném nájemném nemusí účtovat.

Pokud by se podnikatel rozhodl a o uvedeném nájemném účtoval, po 2 následující roky uplatňoval do nákladů ročně částku 40 000 Kč jako časově rozlišené nájemné, jednalo by se o náklad nedaňový (stejný daňový výdaj nelze uplatnit dvakrát – § 24 zákona). Podnikatel by musel po dobu 2 let zvyšovat výsledek hospodaření o částku 40 000 Kč.

Ing. Eva Sedláková (V/2016)

K rubrice Účetnictví jsme uveřejnili:

•    Zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.), Zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.),
Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. (vyhláška
č. 500/2002 Sb.), Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (zákon č. 593/1992 Sb.) – Zákony I/2016

•    Rekonstrukce účetnictví – měsíčník Poradce 1/2016

•    Novela zákona o účetnictví – od 1. ledna 2016 – měsíčník Poradce 2/2016

•    Majetek a závazky – účetně – měsíčník DÚVaP 7-8/2016

•    Změny v zákoně o účetnictví od 1. 1. 2016 – měsíčník DÚVaP 12/2015

•    Pohledávky v účetnictví a opravné položky – měsíčník DÚVaP 5/2016

•    Mohou úředníci ÚSC podnikat? – měsíčník PVS 5/2016

•    Zákon o účetnictví s komentářem, Prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví s komentářem – měsíčník Poradce 7-8/2016

•    Souvztažnosti pro podnikatele – monotematika

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky
558 731 125, 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128 (Po–Pá od 9,00 do 15,00 hod.).