4.3   Nejprve dořešit účetní chyby

Při inventuře zásob bylo hodnověrně osvědčeno, že určité množství vydaných zásob v ocenění 5 000 Kč bylo následně vráceno zpátky do skladu, aniž o tom ale byl učiněn odpovídající účetní záznam. Došlo k tomu tím, že nebyla vydána tzv. návratka, anebo tato nebyla řádně proúčtována.

Proto je nutno ještě před vyčíslením inventarizačního rozdílu těchto zásob provést odpovídající účetní opravný zápis MD 112 (132) / D 501 (504), přičemž se současně opraví související analytická evidence na skladových kartách.

Jak dořešit účetní chyby?

Fyzickou inventurou zjištěný přebytek zásob proto bude o tuto účetní opravu (tj. o 5 000 Kč) nižší, resp. skutečný inventarizační rozdíl nebude nadhodnocován. Opačný případ zaznamenáme třeba tehdy, když byly ze skladu vydány zásoby, aniž by byla vystavena, resp. proúčtována odpovídající výdejka.

Opravný účetní zápis by byl MD 501 (504) / D 112 (132), a opět návazná změna analytických záznamů, výsledkem bude snížení původně inventarizací zjištěného manka.

4.4   Zaúčtování inventarizačních rozdílů

Při inventarizaci zásob bylo z důvodu nepotřebnosti vyřazeno za 8 000 Kč starých náhradních dílů. Dále bylo zjištěno manko 50 000 Kč, z čehož 25 000 Kč kryje norma přirozených úbytků a dalších 10 000 Kč bylo předepsáno skladníkovi k náhradě srážkou ze mzdy.

Jak tato inventarizační zjištění (rozdíly) zaúčtovat?

Likvidace nepotřebných zásob (náhradních dílů) v účetní hodnotě 8 000 Kč:

–  Při účtování o zásobách průběžným způsobem A se bude účtovat na MD 549.1 / D 112

–  Při účtování o zásobách periodickým způsobem B se bude účtovat na MD 549.1 / D 501

Úbytek materiálu (ať už je účtováno o zásobách způsobem A nebo B):

–  V rámci norem přirozených úbytků v účetní hodnotě 25 000 Kč na MD 501 / D 112

–  Nad normu přirozených úbytků – manko zásob – v účetní hodnotě 25 000 Kč, z toho:

- Část manka krytá náhradou škody od zaměstnance ve výši 10 000 Kč na MD 549.1 / D 112

- Zbývající část manka (nenahrazovaná) ve výši 15 000 Kč na MD 549.9 / D 112

Náhrada škody uplatněná vůči hmotně odpovědnému zaměstnanci 10 000 Kč na MD 335 / D 648

Analytické rozlišení daňově účinných versus neuznatelných nákladů, případně pro účely DPH vyžaduje ČÚS 001 – Účty a zásady účtování na účtech, bod 2.2.1. písm. f): „(…) členění pro daňové účely; (…)“

4.5   Cizoměnová pohledávka v účetnictví plátců DPH

Firma Postel, s. r. o. je měsíční plátce DPH, její měnou účetnictví je Kč a podle interní účetní směrnice uplatňuje pevné měsíční kursy vyhlášené ČNB vždy k prvnímu dni měsíce. 11. 2. 2025 dodala postel hotelu v Karlových Varech (Hotel, a. s.) za sjednanou cenu 1 000 EUR včetně 21 % DPH, který zaplatil 12. 3. 2025. Pro první únor 2025 ČNB vyhlásila měnový kurz např. 24,615 Kč/EUR, což je účetní kurz dodavatele pro celý únor.

Jak postupovat v předmětné situaci?

Dodavatel je coby plátce povinen přiznat DPH na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, kterým byl v souladu s § 21 odst. 1 písm. a) ZDPH den dodání postele 11. 2. 2025. Pro přepočet na českou měnu firma uplatní kurz ČNB, který pro ni platil k tomuto dni, což nebude kurz ČNB vyhlášený pro 11. 2., ale pevný kurz pro celý únor. Účetní a daňový přepočet pohledávky na koruny proto budou shodné = 24 615 Kč.

Protože je sjednaná úplata včetně 21 % DPH, vypočte se daň podle § 37 písm. b) ZDPH tzv. metodou shora pro základní sazbu DPH 21 % následovně: 24 615 Kč – (24 615 Kč / 1,21) = 4 272,02 Kč, a cena bez daně alias základ daně vychází 24 615 Kč – 4 272,02 Kč = 20 342,98 Kč. Podle článku 230 Směrnice EU a § 29 odst. 1 písm. l) ZDPH je nutno na daňový doklad uvést výši daně v české měně, úplata (cena) v cizí měně nevadí. K úhradě pohledávky na dolarový účet s. r. o. došlo až v březnu, kdy již platil nový pevný (měsíční) kurs vyhlášený ČNB k 1. 3. = 24 304 Kč/EUR. Takže vznikne kurzový rozdíl, což je účetní starost bez vlivu na DPH.

Odběratel – Hotel, a. s. – je rovněž účetní jednotka a měsíční plátce DPH, ovšem podle jeho interní směrnice uplatňuje v účetnictví denní kurzy ČNB. Předpokládejme, že má plný nárok na odpočet daně na vstupu. Podstatné přitom je, že DPH uvedenou na daňovém dokladu dodavatelem (vypočtenou jeho pevným kursem) už nemůže měnit a přepočítávat svým vlastním platným kurzem – tj. aktuálním. Výjimkou by byla situace, na kterou pamatuje § 73 odst. 6 ZDPH, že by daň na přijatém daňovém dokladu převyšovala správnou výši DPH, která měla být uplatněna podle zákona, čili když by se dodavatel spletl při výpočtu daně v neprospěch státní pokladny.

Předpokládáme, že dodavatel (Postel, s. r. o.) vypočetl DPH správně v zákonné výši (4 272,02 Kč) a tuto uvedl na daňovém dokladu, stejně jako základ pro tuto daň (20 342,98 Kč). Přičemž obě částky takto zahrnul do přiznání k DPH za únor 2025. A přesně stejné korunové částky základu daně a výše DPH musí do přiznání k DPH za únor uvést také příjemce plnění. Takže odběratel zaúčtuje do nákladů na pořízení materiálu (postele) obecně jinou částku, než odpovídá základu daně uvedenému v přiznání k DPH. Výše DPH na vstupu představuje korunovou pohledávku odběratele vůči českému správci daně, nejedná se o cizoměnovou pohledávku v EUR.

4.6   Účetní řešení mank a škod

Obchodní korporace utrpěla v roce 2025 hned tři manka a škody na svém majetku.

Jaké je účetní řešení mank a škod?

1. Schodek na pokladní hotovosti ve výši 2 000 Kč.

- Schodek byl předepsán hmotně odpovědné pokladní k plné náhradě, úhrada proběhla srážkou ze mzdy.

- Zaúčtování manka alias schodku na pokladní (finanční) hotovosti: 2 000 Kč, MD 569 / D 211.

- Předpis náhrady škody na finančním majetku za nebohou paní pokladní: 2 000 Kč, MD 335 / D 668.

- Úhrada náhrady škody srážkou ze mzdy paní pokladní za příslušný měsíc: 2 000 Kč, MD 331 / D 335.

2. Nešťastnou náhodou zaměstnanec poškodil firemní kopírku koupenou za 50 000 Kč, pročež byla vyřazena (zlikvidována). Firma vůči zaměstnanci neuplatnila žádný postih, přičemž z titulu pojištění majetku dostala po delším vyjasňování na pojistné náhradě v následujícím roce 2026 vyplaceno pojistné plnění 20 000 Kč.

- Kopírka byla účetně odepisována rovnoměrně 2 000 Kč měsíčně, a její zůstatková cena činí 38 000 Kč.

- Doúčtování zůstatkové ceny kopírky do provozních škod musí být zaúčtováno do příslušného účetního období vzniku, respektive zjištění škody, tedy do roku 2025: 38 000 Kč, MD 549 / D 082. A její vyřazené z evidence v důsledku poškození se zaúčtuje v pořizovací ceně 50 000 Kč, MD 082 / D 022. Do roku 2025 patří i předběžně potvrzená (ale ještě nejistá) výše pojistného plnění: 18 000 Kč, MD 388 / D 648.

- Navazující účtování v roce 2026, když konečná výše pojistného plnění (náhrady škody) 20 000 Kč byla vyšší než původní odhad. Pohledávka z pojistné náhrady do výše původního odhadu 18 000 Kč, MD 378 / D 388, ve zbývající výši 000 Kč, MD 378 / D 648. Přijetí pojistného plnění 20 000 Kč, MD 221 / D 378.

3. Firemní notebook evidovaný jako účetní DHM v účetní zůstatkové ceně 10 000 Kč ukradl nezletilý poberta.

- Policie zlodějíčka sice vypátrala, ale lup již stihnul dále prodat a peníze utratit v automatech. Rodiče tzv. žijí ze sociálních dávek, které nejsou soudně zabavitelné, proto firma neuplatnila žádný postih.

- Doúčtování účetní zůstatkové ceny odcizeného počítače: 10 000 Kč, MD 549 / D 082.

- Vyřazení odcizeného počítače z evidence v jeho účetní pořizovací ceně: 30 000 Kč, MD 082 / D 022.

4.7   Nájem alias operativní leasing v účetnictví a daňové evidenci

Půjčovna, s. r. o. pronajala dva stejné dodávkové automobily dvěma firmám:

- panu Novákovi, podnikajícímu jako fyzická osoba, který vede daňovou evidenci,

- Dopravci, s. r. o., který si spočítal, že nájem auta bude výhodnější, než jeho pořízení.

V obou případech byly sjednány stejné podmínky nájmu zmíněného dopravního prostředku:

- Doba nájmu 10 měsíců od 1. 7. 2024 do 30. 4. 2025.

- Nájemné činí 10 000 Kč měsíčně, přičemž pro přehlednost DPH neuvažujeme.

Jak postupovat v předmětném případě?

4.8   Fyzická inventura nestačí

Poplatník má masný krámek a vede účetnictví. Protože chtěl Vánoce strávit v klidu na horách, provedl fyzickou inventuru zásob masných výrobků již 22. 12. 2024. Zjistil, že má skladem 10 kg masa hovězího, 20 kg vepřového a 30 kg salámů. Prodejna však byla provozována zaměstnanci také mezi svátky. Když se pan Řezník v lednu vrátil, vyčetl z dodacích listů, že v době od 23. 12. do 31. 12. mu bylo dodáno 5 kg hovězího masa a 10 kg salámů. Podle prodejních výkazů pak zjistil, že v témž období bylo prodáno rovných 10 kg z každého druhu.

Jak postupovat v daném případě?

Výsledkem, resp. souhrnem obou inventur tak budou zjištěné skutečné stavy zásob ke dni 31. 12. 2024:

- Hovězí maso = 10 kg (stav zjištěný fyzickou inventurou) + 5 kg (zvýšení stavu podle dokladové inventury) – 10 kg (snížení stavu podle dokladové inventury) = 5 kg (konečný zjištěný stav).

- Vepřové maso = 20 kg (stav zjištěný fyzickou inventurou) – 10 kg (snížení stavu podle dokladové inventury) = 10 kg.

- Salámy = 30 kg (stav zjištěný fyzickou inventurou) + 10 kg (zvýšení stavu podle dokladové inventury) – 10 kg (snížení stavu podle dokladové inventury) = 30 kg (konečný zjištěný stav).

4.9   Úhrada nájemného formou opravy

Pronajímatel se dohodl s nájemce nebytového prostoru, že nájemné – 10 000 Kč měsíčně, splatné vždy 15. – za červenec a srpen uhradí nepeněžitou formou opravy. Například mohlo jít o výměnu okna v kanceláři.

Jak je to v případě úhrady nájemného formou opravy?

4.10 Zaúčtování mzdy zaměstnanec s prohlášením k dani

Zaměstnanec podepsal prohlášení k dani, kde uplatňuje základní slevu na dani 2 570 Kč a daňové zvýhodnění na tři děti 5 447 Kč měsíčně. Hrubá mzda je 40 000 Kč, z níž si platí 3 000 Kč na stavební spoření.

Jaké je správné zaúčtování mzdy zaměstnanec s prohlášením k dani?

4.11 Nájemné placené předem v účetnictví

Půjčovna vozidel (pronajímatel) uzavřela 20. 8. 2024 se stavební firmou smlouvu o nájmu dopravního prostředku – nákladního auta – na 10 měsíců od 1. 9. 2024 do 30. 6. 2025 za sjednané nájemné 10 000 Kč měsíčně v úrovni bez 21 % DPH. Přičemž bylo dohodnuto, že nájemné za celou dobu nájmu je splatné předem již v září 2024.

Obě smluvní strany jsou plátci DPH, vedou účetnictví a nájemce má plný nárok na odpočet daně.

Jak postupovat v případě nájemného placené předem?

Uzavřením nájemní smlouvy vznikla pronajímateli pohledávka na nájemné za celých 10 měsíců nájmu, tj. 10 × 10 000 Kč = 100 000 Kč.

Ovšem účetně i daňově bude nutno celou tuto částku promítnout do výnosů rovnoměrně během celé doby nájmu, k čemuž poslouží účet 384 – Výnosy příštích období. Zrcadlově naopak vznikl nájemci závazek (dluh) uhradit nájemné za celé desetiměsíční období nájmu, tj. 100 000 Kč, který bude účetním i daňovým nákladem taktéž rovnoměrně – á 10 000 Kč/měsíc – což u něj zajistí účet 381-Náklady příštích období.

Pronajímatel již 9. 9. 2024 vystavil daňový doklad, čímž se považuje pro DPH služba za uskutečněnou.

Řešení č. 4.1 až 4.11 zpracoval Ing. Martin Děrgel (III/2025)