Účtování v hospodářském roce
z hlediska daně z příjmů FO
z hlediska daně z příjmů FO
Účtování v hospodářském roce mohou využít pouze poplatníci, kteří vedou účetnictví. Jaký postup stanoví ZDP pro zdaňování příjmů na straně podnikatelů fyzických osob, kteří účtují v hospodářském roce?
Zákon č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví,
ve znění p.p., v § 3 odst. 2 stanoví, že účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále stanoveno jinak. Účetní období se buď shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden. Účetní období bezprostředně předcházející změně účetního období může být kratší nebo i delší než uvedených dvanáct měsíců. Účetní období při vzniku účetní jednotky v období tří měsíců před koncem kalendářního roku nebo při zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku může být o příslušnou dobu delší než uvedených dvanáct měsíců.
Dále § 3 odst. 5 zákona o účetnictví stanoví, že účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem, mohou uplatnit hospodářský rok. Uplatnit hospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní období zůstává nezměněno. Takovouto změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Obdobně postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského roku na kalendářní rok.
Z výše uvedeného ustanovení zákona o účetnictví je zřejmé, že hospodářský rok nemohou uplatnit organizační složky státu, územní samosprávní celky nebo účetní jednotky vzniklé nebo zřízené zvláštním zákonem (například vysoké školy zřízené zákonem o vysokých školách).
Dále § 3 odst. 5 zákona o účetnictví stanoví, že účetní jednotky, které nejsou organizační složkou státu, územním samosprávným celkem nebo účetní jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem, mohou uplatnit hospodářský rok. Uplatnit hospodářský rok lze pouze po oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní období zůstává nezměněno. Takovouto změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Obdobně postupují účetní jednotky i při přechodu z hospodářského roku na kalendářní rok.
Z výše uvedeného ustanovení zákona o účetnictví je zřejmé, že hospodářský rok nemohou uplatnit organizační složky státu, územní samosprávní celky nebo účetní jednotky vzniklé nebo zřízené zvláštním zákonem (například vysoké školy zřízené zákonem o vysokých školách).
Hospodářský rok mohou uplatnit
mimo jiné i poplatníci fyzické osoby vedoucí účetnictví, tj. v souladu s § 1 odst. 2 zákona o účetnictví:
• fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku,
• ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,1a) včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000[8201]Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
• ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
• ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo
• ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.
• ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty,1a) včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské činnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000[8201]Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,
• ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,
• ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo
• ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.
Pro zdaňování příjmů na straně podnikatelů fyzických osob, kteří vedou účetnictví a účtují v hospodářském roce, stanoví zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p., zvláštní postup. Tato zvláštní úprava vychází ze skutečnosti, že poplatníci fyzické osoby s příjmy podle § 7 zákona mohou mít i příjmy dalších dílčích základů daně, zejména příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona s tím, že zdaňovacím obdobím poplatníků daně z příjmů fyzických osob je v souladu s § 5 odst. 1 ZDP kalendářní rok.
Vzhledem k tomu, že hospodářský rok navazuje na účetní předpisy, mohou tohoto způsobu účtování využít pouze poplatníci, kteří vedou účetnictví.
Příklad
Podnikatel vedoucí účetnictví se rozhodl, že k 1. říjnu 2013 přejde z účetního období na účtování v hospodářském roce. Jak bude podnikatel postupovat?
Aby mohl podnikatel vedoucí účetnictví uplatnit od 1. října 2013 účtování v hospodářském roce, musí tento svůj záměr oznámit svému místně příslušnému finančnímu úřadu nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období. To v daném případě znamená, že tuto změnu musí správci daně oznámit nejpozději do konce června 2013. Pokud tuto povinnost podnikatel nesplní, účetní období změnit nemůže.
Zdaňovací období při účtování v hospodářském roce
Základ daně z příjmů poplatníka fyzické osoby se skládá v souladu s § 5 ZDP celkem z pěti dílčích základů daně, tj. příjmů podle § 6 až § 10 zákona. Dále § 5 odst. 1 zákona stanoví, že zdaňovacím obdobím poplatníka fyzické osoby je kalendářní rok, tj. období od 1. ledna příslušného zdaňovacího období do 31. prosince příslušného zdaňovacího období. To platí i v případě, že poplatník účtuje v hospodářském roce. Zdaňovací období u poplatníků fyzických osob není delší ani kratší než 12 kalendářních měsíců (oproti poplatníkům daně z příjmů právnických osob), i když přejdou na účtování v hospodářském roce.
Poplatník účetní jednotka, který zahájil účtování v hospodářském roce, bude při zdaňování příjmů, o kterých takto účtuje, podávat daňové přiznání v běžných termínech, tj. do konce března nebo června (pokud mu termín prodlouží daňový poradce) následujícího roku.
Zákon o daních z příjmů v § 7 odst. 12 stanoví, že pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona, tj. poplatník fyzická osoba s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (zemědělský podnikatel), nebo s příjmy ze živnosti, uplatní jako účetní období hospodářský rok, je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok.
Poplatník účetní jednotka, který zahájil účtování v hospodářském roce, bude při zdaňování příjmů, o kterých takto účtuje, podávat daňové přiznání v běžných termínech, tj. do konce března nebo června (pokud mu termín prodlouží daňový poradce) následujícího roku.
Zákon o daních z příjmů v § 7 odst. 12 stanoví, že pokud poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona, tj. poplatník fyzická osoba s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (zemědělský podnikatel), nebo s příjmy ze živnosti, uplatní jako účetní období hospodářský rok, je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a výdaji za ukončený hospodářský rok.
Podmínky pro změnu
účtování
Dále ZDP v § 7 odst. 12 stanoví, že při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku.
Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak.
Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak.
Pokud poplatník uplatní postup podle:
• § 7 odst. 7 a 8, tj. uplatní výdaje paušální částkou,
• § 7a, tj. sjedná si daň paušální částkou,
• § 12, tj. podniká v rámci sdružení bez právní subjektivity a
• § 13, tj. rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu nebo
• má příjmy podle § 7 odst. 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, tj. má příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku nebo příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 2 zákona,
• § 7a, tj. sjedná si daň paušální částkou,
• § 12, tj. podniká v rámci sdružení bez právní subjektivity a
• § 13, tj. rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu nebo
• má příjmy podle § 7 odst. 1 písmene c) nebo písmene d) nebo odstavce 2, tj. má příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku nebo příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 2 zákona,
nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce.
Uplatní-li poplatník v období, kdy účtuje v hospodářském roce, postup podle § 7 odstavců 7, 8, § 7a, § 12 nebo § 13 , anebo má příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c), d) nebo podle § 7 odst. 2, změní v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce.
Příklad
Podnikatel s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP vedoucí účetnictví splnil zákonem stanovené podmínky a počínaje dnem 1. září 2013 zahájí účtování v hospodářském roce. Jak bude z hlediska daně z příjmů postupovat?
Vzhledem ke skutečnosti, že zdaňovacím obdobím poplatníka fyzické osoby je kalendářní rok, podává poplatník daňové přiznání vždy po ukončení příslušného zdaňovacího období, tj. do konce března či června (má-li daňového poradce) následujícího roku, tj. r. 2014.
Za zdaňovací období 2013 podá daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 6, 8, 9 a 10 za celé zdaňovací období 2013, tj. od 1. ledna do 31. prosince 2013. Příjmy dílčího základu daně podle § 7 zákona, snížené o příslušné výdaje, uvede do daňového přiznání od 1. ledna do 31. srpna 2013.
Za další zdaňovací období, tj. za r. 2014 podá daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 6, 8, 9 a 10 za celé zdaňovací období 2014. Příjmy dílčího základu daně podle § 7 zákona, snížené o příslušné výdaje, uvede do daňového přiznání od 1. září 2013 do 31. srpna 2014, tj. za první hospodářský rok.
Za zdaňovací období 2013 podá daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 6, 8, 9 a 10 za celé zdaňovací období 2013, tj. od 1. ledna do 31. prosince 2013. Příjmy dílčího základu daně podle § 7 zákona, snížené o příslušné výdaje, uvede do daňového přiznání od 1. ledna do 31. srpna 2013.
Za další zdaňovací období, tj. za r. 2014 podá daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 6, 8, 9 a 10 za celé zdaňovací období 2014. Příjmy dílčího základu daně podle § 7 zákona, snížené o příslušné výdaje, uvede do daňového přiznání od 1. září 2013 do 31. srpna 2014, tj. za první hospodářský rok.
V následujících letech bude postupovat obdobně.
Příklad
Podnikatel s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP vedoucí účetnictví účtuje již 3 roky v hospodářském roce, a to od září daného roku do srpna roku následujícího. Jiné příjmy než příjmy podle § 7 ZDP nemá. V letošním roce se rozhodl výdaje uplatnit paušální částkou, což pro něho bude výhodné. Jak bude z hlediska daně z příjmů postupovat?
Uplatní-li v letošním roce podnikatel výdaje paušální částkou v souladu s § 7 odst. 7 ZDP, musí v letošním roce změnit účtování z hospodářského roku na kalendářní rok, resp. ukončit účtování v hospodářském roce.
Za zdaňovací období 2013 podá podnikatel daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné paušální výdaje dílčího základu daně podle § 7 zákona od 1. září 2012 do 31. prosince 2013. Navíc musí poplatník, který změnil způsob uplatňování daňových výdajů, za r. 2012 podat dodatečné daňové přiznání a základ daně upravit v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 1 ZDP.
Za zdaňovací období 2014 poté podá daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné paušální výdaje dílčího základu daně podle § 7 zákona za celý kalendářní rok 2014.
Za zdaňovací období 2013 podá podnikatel daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné paušální výdaje dílčího základu daně podle § 7 zákona od 1. září 2012 do 31. prosince 2013. Navíc musí poplatník, který změnil způsob uplatňování daňových výdajů, za r. 2012 podat dodatečné daňové přiznání a základ daně upravit v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 1 ZDP.
Za zdaňovací období 2014 poté podá daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné paušální výdaje dílčího základu daně podle § 7 zákona za celý kalendářní rok 2014.
Hospodářským rokem je účetní období,
které může začínat pouze
prvním dnem jiného měsíce, než je leden.
které může začínat pouze
prvním dnem jiného měsíce, než je leden.
Příklad
Podnikatel s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP vedoucí účetnictví účtuje již 4 roky v hospodářském roce, a to od září daného roku do srpna roku následujícího. Pro r. 2014 si hodlá požádat finanční úřad o stanovení daně paušální částkou podle § 7a ZDP. Jak bude z hlediska daně z příjmů postupovat?
Nechá-li si v r. 2014 podnikatel stanovit daň paušální částkou podle § 7a ZDP, musí v letošním roce, tj. v r. 2013 změnit účtování z hospodářského roku na kalendářní rok, resp. ukončit účtování v hospodářském roce. Za zdaňovací období 2013 podá podnikatel daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 7 zákona od 1. září 2012 do 31. prosince 2013.
Za zdaňovací období 2014 bude postupovat podle § 7a zákona. V daném případě je nutno pamatovat, že o stanovení daně paušální částkou musí poplatník správce daně požádat nejpozději do 31. ledna 2014.
Za zdaňovací období 2014 bude postupovat podle § 7a zákona. V daném případě je nutno pamatovat, že o stanovení daně paušální částkou musí poplatník správce daně požádat nejpozději do 31. ledna 2014.
Příklad
Podnikatel s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona vedoucí účetnictví účtuje již 3 roky v hospodářském roce, a to od září daného roku do srpna roku následujícího. Jiné příjmy než příjmy podle § 7 zákona nemá. V listopadu letošního roku založil sdružení bez právní subjektivity. Jak bude z hlediska daně z příjmů postupovat?
Bude-li v letošním roce podnikatel provozovat činnost v rámci sdružení bez právní subjektivity, musí v letošním roce změnit účtování z hospodářského roku na kalendářní rok.
Za zdaňovací období 2013 podá podnikatel daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 7 zákona od 1. září 2012 do 31. prosince 2013 a dále podíl na společných příjmech a výdajích v rámci sdružení. Za zdaňovací období 2014 poté podá daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 7 zákona za celý kalendářní rok 2014.
Za zdaňovací období 2013 podá podnikatel daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 7 zákona od 1. září 2012 do 31. prosince 2013 a dále podíl na společných příjmech a výdajích v rámci sdružení. Za zdaňovací období 2014 poté podá daňové přiznání, ve kterém uvede příjmy snížené o příslušné výdaje dílčího základu daně podle § 7 zákona za celý kalendářní rok 2014.
Příjmy z pronájmu
Příjmy podle § 7 odst. 2 zákona, které mají za následek změnu účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce, jsou počínaje r. 2011 i příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku poplatníka v souladu s § 7 odst. 2 písm. e) zákona.
Pokud poplatník účtující v hospodářském roce obdrží v průběhu r. 2013 příjmy z pronájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku, bude muset přejít na účtování v kalendářním roce. To platí i v případě, že se bude jednat o příjmy příležitostné nebo jednorázové. Z uvedeného důvodu je vhodné, pokud je to možné, pronajímaný majetek z obchodního majetku vyřadit a příjem z pronájmu vykazovat jako příjem podle § 9 zákona.
Pokud poplatník účtující v hospodářském roce obdrží v průběhu r. 2013 příjmy z pronájmu majetku zahrnutého v obchodním majetku, bude muset přejít na účtování v kalendářním roce. To platí i v případě, že se bude jednat o příjmy příležitostné nebo jednorázové. Z uvedeného důvodu je vhodné, pokud je to možné, pronajímaný majetek z obchodního majetku vyřadit a příjem z pronájmu vykazovat jako příjem podle § 9 zákona.
Příklad
Podnikatel s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních účtuje již několik let v hospodářském roce (od září do srpna následujícího roku). Tento poplatník podniká v provozovně, kde pronajímá jednu místnost. Protože je dílna v obchodním majetku ve smyslu § 4 odst. 4 zákona, účtuje o příjmu z pronájmu a tento příjem zdaňuje v rámci příjmů podle § 7 zákona. Otázkou je jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.
Dosáhl-li poplatník v r. 2013 příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, musí v souladu s § 7 odst. 12 ZDP účtování v hospodářském roce ukončit. V daňovém přiznání za r. 2013 budou příjmy snížené o příslušné výdaje z hospodářského roku, tj. od září 2012 do 31. prosince 2013.
V daňovém přizná za r. 2014 uvede příjmy snížené o příslušné výdaje od 1. ledna do 31. prosince 2014.
V daňovém přizná za r. 2014 uvede příjmy snížené o příslušné výdaje od 1. ledna do 31. prosince 2014.
Uplatňování některých
daňových výdajů
- odpisy
Vzhledem ke skutečnosti, že zdaňovacím obdobím pro poplatníky fyzické osoby je podle § 5 ZDP kalendářní rok, není třeba z důvodu uplatňování hospodářského roku v rámci dílčího základu daně podle § 7 zákona, provádět některé další úpravy v zákoně o daních z příjmů. Bude-li se jednat o uplatňování odpisů hmotného majetku do daňových výdajů, bude i nadále poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona, postupovat podle § 26 až 33 zákona.
Přejde-li např. podnikatel s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona od 1. září 2013 na účtování v hospodářském roce, uplatní za zdaňovací období 2013 podle § 26 odst. 6 zákona odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32, a to z hmotného majetku evidovaného v obchodním majetku k 31. prosinci 2013, tj. ke konci příslušného zdaňovacího období. To platí ať podnikatel pořídil hmotný majetek např. v lednu 2013 nebo v prosinci 2013. Bude-li předmětný hmotný majetek poplatník evidovat ve svém obchodním majetku i k 31. prosinci 2014, uplatní za zdaňovací období 2014 rovněž odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 zákona.
V tomto případě se postup účetních jednotek fyzických osob liší od postupu účetních jednotek právnických osob, u kterých se se změnou účetního období změní i zdaňovací období, a z tohoto důvodu může být v některých případech v souladu s § 26 odst. 7 ZDP uplatněn odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 zákona.
Obdobným způsobem bude podnikatel – fyzická osoba účtující v hospodářském roce, postupovat i např. při tvorbě rezervy na opravu hmotného majetku. Podle § 7 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů se rezerva tvoří za zdaňovací období, kterým je u poplatníků fyzických osob v souladu s § 5 odst. 1 zákona kalendářní rok.
Přejde-li např. podnikatel s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona od 1. září 2013 na účtování v hospodářském roce, uplatní za zdaňovací období 2013 podle § 26 odst. 6 zákona odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32, a to z hmotného majetku evidovaného v obchodním majetku k 31. prosinci 2013, tj. ke konci příslušného zdaňovacího období. To platí ať podnikatel pořídil hmotný majetek např. v lednu 2013 nebo v prosinci 2013. Bude-li předmětný hmotný majetek poplatník evidovat ve svém obchodním majetku i k 31. prosinci 2014, uplatní za zdaňovací období 2014 rovněž odpis ve výši ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 zákona.
V tomto případě se postup účetních jednotek fyzických osob liší od postupu účetních jednotek právnických osob, u kterých se se změnou účetního období změní i zdaňovací období, a z tohoto důvodu může být v některých případech v souladu s § 26 odst. 7 ZDP uplatněn odpis pouze ve výši jedné poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 a 32 zákona.
Obdobným způsobem bude podnikatel – fyzická osoba účtující v hospodářském roce, postupovat i např. při tvorbě rezervy na opravu hmotného majetku. Podle § 7 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů se rezerva tvoří za zdaňovací období, kterým je u poplatníků fyzických osob v souladu s § 5 odst. 1 zákona kalendářní rok.
- pojistné hrazené zaměstnavatelem
Dalším takovým výdajem je i pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem z titulu zaměstnávání osob. Uvedené pojistné je podle § 24 odst. 2 písm. f) zákona u poplatníků vedoucích účetnictví výdajem (nákladem), jen pokud bylo zaplaceno, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí příslušného zdaňovacího období, tj. pro poplatníky fyzické osoby do konce ledna následujícího roku.
Přejde-li zaměstnavatel – podnikatel účetní jednotka vedoucí účetnictví, s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona od 1. září 2013 na účtování v hospodářském roce, a zaúčtuje-li sociální a zdravotní pojištění od ledna do srpna 2013, které měl odvést za své zaměstnance jako náklad, jedná se o náklad zdaňovacího období 2013 pouze v případě, že toto pojistné zaplatí do 31. ledna 2014.
V případě, že by podnikatel uvedené pojistné zaplatil např. až v březnu 2014, musel by základ daně zdaňovacího období 2013 o příslušnou částku zvýšit. O tuto částku by podnikatel základ daně podle § 23 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona snížil až v r. 2014, tj. v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo zaplaceno.
Přejde-li zaměstnavatel – podnikatel účetní jednotka vedoucí účetnictví, s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona od 1. září 2013 na účtování v hospodářském roce, a zaúčtuje-li sociální a zdravotní pojištění od ledna do srpna 2013, které měl odvést za své zaměstnance jako náklad, jedná se o náklad zdaňovacího období 2013 pouze v případě, že toto pojistné zaplatí do 31. ledna 2014.
V případě, že by podnikatel uvedené pojistné zaplatil např. až v březnu 2014, musel by základ daně zdaňovacího období 2013 o příslušnou částku zvýšit. O tuto částku by podnikatel základ daně podle § 23 odst. 3 písm. b) bod 2 zákona snížil až v r. 2014, tj. v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo zaplaceno.
- finanční leasing při účtování v hospodářském roce
Bude-li se jednat o podnikatele fyzickou osobu, který má sjednaný pronájem hmotného majetku s jeho následnou koupí – finanční leasing hmotného majetku, je nutno si uvědomit, že do daňových výdajů lze uplatnit nájemné jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. Zahájil-li např. podnikatel vedoucí účetnictví 1.9.2013 účtování v hospodářském roce, a tento podnikatel uplatňuje od r. 2012 do daňových výdajů nájemné najatého nákladního automobilu v poměrné měsíční výši 10 000[8201]Kč, bude v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) bod 2 zákona daňovým výdajem zdaňovacího období 2013 celkem 8 x 10 000 = 80 000[8201]Kč, tj. od ledna do srpna. Za r. 2014 poté podnikatel uplatní do daňových výdajů 12 poměrných částí nájemného, o kterém bude účtovat v hospodářském roce.
Postup společníka v.o.s. nebo komplementáře komanditní společnosti
Zákon v § 7 odst. 12 dále stanoví, že obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.
Zdaňovací období u poplatníků FO není delší
ani kratší než 12 kalendářních měsíců
i když přejdou na účtování v hospodářském roce.
ani kratší než 12 kalendářních měsíců
i když přejdou na účtování v hospodářském roce.
Příklad
Poplatník je společníkem v.o.s., která v dubnu letošního roku, tj. od 1.4.2013, přešla z kalendářního období na hospodářský rok. Výnosy z ledna až března 2013 jsou součástí výsledku hospodaření od ledna 2013 do března 2014. Společník tedy bude zdaňovat podíl na výsledku hospodaření společnosti za toto 15 měsíční období. Otázkou je co znamená v § 7 odst. 12 zákona poslední věta, která stanoví, že obdobně postupuje poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok?
Poslední věta § 7 odst. 12 zákona znamená, že do dílčího základu daně společník v.o.s. zahrne podíl na výsledku hospodaření za ukončený účetní, resp. hospodářský, rok.
V daném případě podíl na výsledku hospodaření společnosti od ledna 2013 do března 2014 zahrne poplatník do základu daně až za r. 2014. Následně pak do základu daně za r. 2015 zahrne poplatník podíl na výsledku hospodaření společnosti za hospodářský rok od dubna 2014 do března 2015. V dalších letech bude postupovat obdobně.
Uvedený postup, který zákon nezakazuje, je však pro společníka méně výhodný než postup kdy výsledek hospodaření za leden až březen 2013 uvede do daňového přiznání za r. 2013 a výsledek hospodaření za hospodářský rok od dubna 2013 do března 2014, uvede do daňového přiznání za r. 2014. Tímto druhým postupem, který však znamená stanovení výsledku hospodaření samostatně za období od ledna do března 2013, tedy větší administrativu, si společník fyzická osoba bude moci za r. 2013 uplatnit příslušné nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona, slevy na dani podle § 35ba zákona, případně daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c zákona.
V daném případě podíl na výsledku hospodaření společnosti od ledna 2013 do března 2014 zahrne poplatník do základu daně až za r. 2014. Následně pak do základu daně za r. 2015 zahrne poplatník podíl na výsledku hospodaření společnosti za hospodářský rok od dubna 2014 do března 2015. V dalších letech bude postupovat obdobně.
Uvedený postup, který zákon nezakazuje, je však pro společníka méně výhodný než postup kdy výsledek hospodaření za leden až březen 2013 uvede do daňového přiznání za r. 2013 a výsledek hospodaření za hospodářský rok od dubna 2013 do března 2014, uvede do daňového přiznání za r. 2014. Tímto druhým postupem, který však znamená stanovení výsledku hospodaření samostatně za období od ledna do března 2013, tedy větší administrativu, si společník fyzická osoba bude moci za r. 2013 uplatnit příslušné nezdanitelné částky základu daně podle § 15 zákona, slevy na dani podle § 35ba zákona, případně daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c zákona.
Příklad
Podnikatel má příjmy ze živnosti podle § 7 a vede daňovou evidenci. Tyto příjmy ze živnosti přerozděluje na spolupracující manželku. Dále je společníkem v.o.s., která v dubnu 2013 přešla z kalendářního období na hospodářský rok. Za r. 2013 v.o.s. příjmy na společníky nerozdělí, neboť příjmy z přechodného období budou společníci přiznávat teprve v daňovém přiznání za r. 2014. Z tohoto důvodu podnikatel přizná za r. 2013 v daňovém přiznání pouze příjmy ze své samostatné živnosti, které dále rozdělí na spolupracující manželku, nikoli příjmy z v.o.s. Je postup poplatníka správný?
Postup poplatníka je v souladu se zákonem. V daném případě zahrne podnikatel do základu daně za r. 2013 pouze příjmy z vlastní podnikatelské činnosti, které rozdělí na spolupracující manželku podle § 13 zákona. V r. 2013 do daňového přiznání zahrne jak příjmy z podnikatelské činnosti, tak i podíl na výsledku hospodaření veřejné obchodní společnosti za první hospodářský rok.
Ing. Eva Sedláková
§ 7 zákona č. 586/1992 Sb.
Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti
(1) Příjmy z podnikání jsou
(1) Příjmy z podnikání jsou
a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
b) příjmy ze živnosti,
c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
b) příjmy ze živnosti,
c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v § 6, jsou
a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů,
d) příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,
e) příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.
b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů,
d) příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu,
e) příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 6. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjmy uvedené v § 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodu 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. Při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9.
(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.
(6) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu,...
(4) Základem daně (dílčím základem daně) společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné obchodní společnosti stanoveného podle § 23 až 33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. Vykáže-li podle § 23 až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka část této ztráty stejně jako základ daně. Při stanovení základu daně společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty první § 18 odst. 9.
(5) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto komplementáře podle zvláštního právního předpisu.
(6) Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu,...
V současné době Parlament ČR projednává novelu ZDP, kde se navrhuje výše uvedené podmínky pro změnu účtování v hospodářském roce zrušit.
Aktuálně
Přímé daně - ZDP
Nepřímé daně - DPH
Účetnictví
Automobil v podnikání
Chybovat znamená platit
Odvody a mzdy
Praktická komunikace
