Ukončení studia na střední škole a ZP

Může být v červenci a v srpnu „státním pojištěncem“ student, který ukončil studium na střední škole a v dalším studiu již nepokračuje? Kdy se nejedná o studium na střední škole? Kterým kódem oznamuje zaměstnavatel ukončení nezaopatřenosti? Je český občan pojištěn ve státě postupujícím podle koordinačních nařízení Evropské unie i tehdy, pokud v tomto státě vykonává samostatnou výdělečnou činnost?

Stát je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu České republiky za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost dítěte posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p.p. (dále jen zákon č. 117/1995 Sb. nebo zákon o státní sociální podpoře).

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26 let věku, jestliže:

a)  se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb.), nebo

b)  se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

c)  z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Ukončení povinné školní docházky

Pokračuje-li dítě ihned po prázdninách ve studiu na střední nebo odborné škole nebo po skončení povinné školní docházky nepokračuje ve studiu, ale v době tzv. posledních prázdnin nezačalo vykonávat výdělečnou činnost a ani nepobírá podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, považuje se období těchto prázdnin za povinnou školní docházku. S účinností od 1. 1. 2005 došlo v případě skončení povinné školní docházky ke změně za situace, kdy dítě začalo během tzv. posledních prázdnin (na které již nenavazuje další studium) vykonávat výdělečnou činnost nebo mělo nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Podle dřívější právní úpravy byla nezaopatřenost tohoto dítěte ukončena dnem, kdy začalo v průběhu prázdnin vykonávat výdělečnou činnost nebo mělo nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Podle stávající právní úpravy se na tyto poslední prázdniny vztahuje stejný režim jako na tzv. poslední prázdniny po skončení střední školy, zakotvený v ustanovení v § 13 odst. 3 písm. a) až c) zákona č. 117/1995 Sb.

Studium na střední škole

Aby byl student střední školy osobou, za kterou platí pojistné stát, musí být příslušná škola zařazena do rejstříku škol a školských zařízení. Kdyby v tomto rejstříku zapsána nebyla, není její student považován za nezaopatřené dítě a stát za něj pojistné neplatí.

Zahájení studia:

•    prvním dnem školního roku nebo dnem uvedeným v rozhodnutí o přijetí.

Ukončení studia v jeho průběhu:

•    do dne ukončení studia při ukončení studia v průběhu roku,

•    do 31. 8. příslušného kalendářního roku při ukončení studia 30. 6. absolvováním příslušného ročníku.

Řádné ukončení studia – pokračuje bez přerušení v přípravě na budoucí povolání:

•    doba od ukončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem jiné střední školy nebo vysoké školy.

Řádné ukončení studia – nepokračuje v přípravě na budoucí povolání:

•    je-li zkouška konána v květnu nebo červnu, pak doba od úspěšného vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria do 30. 6. příslušného kalendářního roku a

•    období bezprostředně navazujících školních prázdnin za předpokladu, že po celé kalendářní měsíce červenec a srpen není osoba výdělečně činná podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo nemá po uvedenou dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Ukončení studia mimo řádný termín (závěrečná zkouška, absolutorium například v září):

•    do 31. 8. příslušného kalendářního roku za předpokladu, že po celé kalendářní měsíce červenec a srpen není osoba výdělečně činná podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo nemá po uvedenou dobu nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Jestliže dítě bezprostředně pokračuje v dalším studiu, je nezaopatřeným dítětem od ukončení studia na střední škole do dne, kdy se stane studentem jiné střední školy nebo vysoké školy.

Za studium na střední škole se nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona o státní sociální podpoře nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. S ohledem na tyto skutečnosti oznamuje zaměstnavatel kódem „F“ zdravotní pojišťovně den ukončení nároku na zařazení jako nezaopatřené dítě v případech, kdy zaměstnává nebo začne zaměstnávat dítě po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání, pokud na ukončení studia na střední škole již bezprostředně nenavazuje další studium.

Příklad 1

Student střední školy ukončil studium maturitou v květnu 2023 a po prázdninách již nebude pokračovat v dalším studiu. Do stálého zaměstnání na základě pracovní smlouvy nastoupil dne 10. 7. 2023, příjem již za měsíc červenec převýšil hodnotu minimální mzdy.

Do konce června platí za tohoto studenta pojistné na zdravotní pojištění stát. Vzhledem k tomu, že zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc červenec, je tento bývalý student ještě v červenci nezaopatřeným dítětem, tedy osobou, za kterou platí pojistné stát.

Povinnosti zaměstnavatele:

-   do 18. 7. přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny (u které je bývalý student pojištěn) prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ k platbě pojistného kódem „P“ s datem 10. 7.,

-   současně (ev. posléze) oznámí ukončení nezaopatřenosti kódem „F“ k datu 31. 7.,

-   odvádí pojistné podle zákona.

Nárok na zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát, by měl tento bývalý student po celé kalendářní měsíce červenec a srpen za podmínky, že by vykonával výdělečnou činnost jen po část měsíce července nebo srpna nebo po část jednoho z těchto měsíců, anebo by v červenci a v srpnu nevykonával žádnou výdělečnou činnost. Bývalý student také nesmí mít po celé oba kalendářní měsíce nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Výkon samostatné výdělečné činnosti

Kdyby absolvent střední školy začal podnikat v průběhu července (tedy po 1. 7.), byl by z hlediska posuzování soustavné přípravy na budoucí povolání nezaopatřeným dítětem ještě v tomto měsíci, což mj. znamená, že by pro něj jako OSVČ neplatil v tomto měsíci minimální vyměřovací základ. Nicméně od měsíce srpna by již pro něj toto minimum platilo, tedy i s povinností zaplatit už za tento měsíc alespoň minimální zálohu 2 722 Kč.

Analyzujme však situaci, kdy student ještě využije obou prázdninových měsíců k odpočinku a OSVČ začne být až od měsíce září, přičemž z pohledu zdravotního pojištění (a taktéž i řešení pojistného vztahu) není podstatné, zda bude podnikatelská činnost zahájena již prvního dne tohoto měsíce nebo kdykoli v průběhu září.

V souvislosti se zahájením samostatné výdělečné činnosti má OSVČ ve zdravotním pojištění především tyto povinnosti:

•    nejpozději do 8 dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení samostatné výdělečné činnosti. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář;

Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni odvádí zaměstnavatel.

•    pravidelně odvádět na účet zdravotní pojišťovny zálohy na pojistné, pokud není OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena. V roce 2023 je při zahájení podnikání jako jediného (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů OSVČ povinna platit minimální měsíční zálohy na pojistné ve výši 2 722 Kč, pokud si sama nestanoví zálohy vyšší. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, a to již připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den;

•    předložit v roce 2024 do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo, resp. mělo být podáno daňové přiznání vyplněný formulář Přehled OSVČ o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné a uhradit případný doplatek pojistného.

V případě ukončení samostatné výdělečné činnosti je povinností podnikající osoby oznámit zdravotní pojišťovně tuto skutečnost do osmi dnů.

Pokud se bývalý student rozhodne pro výkon samostatné výdělečné činnosti, může (bude-li to dle úvahy pro něj výhodné) vstoupit do režimu paušální daně.

Jednoletý pomaturitní kurz cizího jazyka s denní výukou

Za nezaopatřené děti soustavně se připravující na budoucí povolání se rovněž považují i studenti jednoletého pomaturitního kurzu cizího jazyka s denní výukou. Podmínkou pro pokračující registraci těchto studentů v kategorii osob, za které platí pojistné stát, je skutečnost, že studenti těchto kurzů zahájí studium v kalendářním roce, ve kterém úspěšně vykonali první maturitní zkoušku.

Řešení pojistného vztahu

Úspěšný absolvent střední školy je z pohledu zdravotního pojištění standardně takříkajíc „v klidu“ po celé měsíce červenec a srpen za podmínky, že po oba celé měsíce nevykonává výdělečnou činnost v duchu § 10 zákona o státní sociální podpoře a ani nemá po celé tyto měsíce nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. V tomto případě je stále nezaopatřeným dítětem. Ovšem od měsíce září se již musí začít zajímat o řešení své osobní situace, kdy přicházejí v úvahu tyto možnosti:

•    absolvent střední školy nastoupí do zaměstnání: pojistné hradí zaměstnavatel – v měsíci září postačí doba zaměstnání i po část tohoto měsíce,

•    začne podnikat jako OSVČ (viz výše),

•    práci nesežene, nezačne podnikat: přihlásí se na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání,

•    pokud se ale na Úřadě práce nepřihlásí a nebude mít nárok na zařazení do jiné ze „státních kategorií“ zdravotního pojištění podle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p., musí si hradit pojistné sám jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů s povinností měsíční platby pojistného ve výši 2 336 Kč

Práce v zahraničí

Jestliže je bývalý student jazykově zdatný, může jít po skončení studia pracovat do zahraničí, kdy je zapotřebí primárně rozlišit výkon výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení EU a práci v tzv. třetích zemích.

Pokud se občan ČR rozhodne pracovat nebo podnikat v rámci Evropské unie, postupuje se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004. S účinností od 1. 4. 2012 se tato nařízení vztahují na občany a instituce ze Švýcarska a od 1. 6. 2012 jsou aplikována i vůči Norsku, Islandu a Lichtenštejnsku. Po Brexitu přiměřeně platí obdobný postup i vůči Spojenému království. Pro všechny tyto země budeme dále používat pojem „členský stát“.

Má-li český občan v úmyslu vycestovat do členského státu za účelem získání zaměstnání nebo výkonu podnikatelské činnosti, je českým pojištěncem do okamžiku, než začne v tomto státě vykonávat výdělečnou činnost. V případě potřeby může do doby zahájení výkonu výdělečné činnosti čerpat v této zemi zdravotní péči na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (EuropeanHealthInsuranceCard – EHIC), který mu vystavila česká zdravotní pojišťovna.

Před odjezdem by si však měl pojištěnec vždy prověřit, zda činnost, kterou bude v členském státě vykonávat, se považuje za zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost podle právních předpisů účinných v tomto státě v oblasti sociálního zabezpečení.

Jakmile začne český pojištěnec vykonávat v členském státě výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům tohoto státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém pracuje, a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu EHIC, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti v členském státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený český EHIC. Pokud je tedy českému občanovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v členském státě, odhlásí se od tohoto data z českého systému zdravotního pojištění. Jestliže již výdělečnou činnost v členském státě zahájil, musí tuto skutečnost oznámit dodatečně (a neprodleně).

Po ukončení výdělečné činnosti v členském státě oznamuje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům v oblasti zdravotního pojištění. Současně dokládá dobu pojištění v příslušném státě tak, aby po něm nemohlo být požadováno doplacení pojistného za pojištěním nepokryté období.

Práce ve „třetí zemi“

Rozhodne-li se náš občan pracovat nebo podnikat v tzv. třetí zemi, tedy mimo státy výše uvedené a mimo státy v režimu dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení upravující i oblast zdravotního pojištění, zůstává i nadále účasten českém systému veřejného zdravotního pojištění.

Aby mu v této souvislosti nevznikl u zdravotní pojišťovny problém, nabízejí se v podstatě dvě možnosti:

1)  placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů, což je v roce 2023 měsíčně částka 2 336 Kč,

2)  využití institutu dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině za podmínek daných ustanovením § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců (pojištěnec se odhlašuje z českého systému veřejného zdravotního pojištění).

Podle bodu 1) může pojištěnec kdykoli přijet zpět do ČR a bude mít standardní nárok na plnou péči v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Naproti tomu, pokud si vyřídí na zdravotní pojišťovně tzv. dlouhodobý pobyt v cizině, nemá po dobu odhlášení ze systému nárok na poskytování hrazených služeb a po návratu musí zdravotní pojišťovně doložit, že byl po celou dobu v cizině zdravotně pojištěn.