Úmrtí v rodině z pohledu daně z příjmů
1. Smrt fyzické osoby z pohledu zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád)
2. Uplatnění odpočtů od základu daně a slev na dani v daňovém přiznání dle zákona o daních z příjmů
3. Úprava základu daně v posledním daňovém přiznání
4. Daňové řešení bezúplatného příjmu nabytého na základě dědictví nebo odkazu
5. Uplatnění odpisů zděděného hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku zůstavitele
6. Uplatnění odpisů zděděného soukromého hmotného majetku zůstavitele
7. Smrt zaměstnance – odpočty, slevy na dani a daňové přiznání
Úmrtí jednoho z členů rodiny je nejbolavější oblast života rodiny. Jak je nutno z hlediska daně příjmů postupovat, pokud tento člen rodiny vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako podnikatel, a pokud tento člen rodiny má příjmy ze závislé činnosti jako zaměstnanec?
1. Smrt fyzické osoby z pohledu zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád)
Pro účely správy daní se dle § 239a daňového řádu na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Daňovou povinností zůstavitele se pro účely správy daní rozumí daňová povinnost vzniklá zůstaviteli do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Zemřelý člověk (podnikatel, pronajímatel, zaměstnanec) se pro daňové účely považuje i po úmrtí nadále za „živého“ až do skončení dědického řízení a vyřízení pozůstalosti. Z hlediska daňového se okamžik přechodu daňové povinnosti zůstavitele na jeho dědice posouvá až do doby, kdy je znám oprávněný dědic na základě soudního rozhodnutí o dědictví; dědic tak získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. Pro daňovou pohledávku, která vzniká v důsledku daňové povinnosti zůstavitele, neběží lhůta pro placení daně ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti.
Podle znění § 239b DŘ osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Osoba spravující pozůstalost je povinna podat:
- řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit. V návaznosti na znění § 245 odst. 1 DŘ se tento postup týká i případného daňového přiznání, které dosud nebylo podáno za předcházející zdaňovacího období, a to v případě, když původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula (jde o případ, kdy fyzická osoba zemřela před termínem podání daňového přiznání za uplynulé zdaňovací období a toto daňové přiznání za předcházející zdaňovací období již nestihla podat).
V § 245 odst. 2 DŘ doplněného do daňového řádu zákonem č. 283/2020 Sb. se uvádí, že lhůta pro podání daňového přiznání za předcházející zdaňovací období u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, které dosud nebylo podáno, činí pro účely posouzení podmínky podle § 245 odst. 1 DŘ, zda lhůta dosud neuplynula, 6 měsíců po uplynutí tohoto zdaňovacího období.
- daňová tvrzení v obvyklých lhůtách za uplynulá zdaňovací období až do skončení řízení o pozůstalosti – půjde o případy, kdy dědické řízení není ukončeno v jednom zdaňovacím období. Jde zejména o situace, kdy zůstavitel provozoval obchodní závod nebo měl příjmy z nájmu a do skončení řízení o pozůstalosti nabíhají související příjmy a výdaje.
- poslední řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.
2. Uplatnění odpočtů od základu daně a slev na dani v daňovém přiznání dle zákona o daních z příjmů
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které podává osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele za část zdaňovacího období od počátku zdaňovacího období do dne smrti zůstavitele, mohou být uplatněny veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP (hodnota poskytnutých darů, zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, příspěvky na penzijní připojištění, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění) a položky odčitatelné od základu daně specifikované v § 34 ZDP (odpočet pravomocně stanovené daňové ztráty za předchozí zdaňovací období, odpočet na podporu výzkumu a vývoje, odpočet na podporu odborného vzdělávání) a rovněž může být uplatněna základní sleva na dani na poplatníka v plné výši 30 840 Kč (pro rok 2022) a případně další slevy dle § 35ba písm. b) až písm. g) ZDP a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP.
Na základě znění § 38ga ZDP osoba spravující pozůstalost, která podává daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní:
a) nezdanitelnou část základu daně,
b) slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35 ZDP
c) daňové zvýhodnění.
Z výše uvedeného vyplývá, že je umožněno v daňovém přiznání, které podává osoba spravující pozůstalost, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, uplatnit jakoukoliv položku odčitatelnou od základu daně podle § 34 ZDP, tedy nejen odpočet pravomocně stanovené daňové ztráty za předchozí zdaňovací období, ale i odpočet na podporu výzkumu a vývoje, popř. odpočet na podporu odborného vzdělávání. Dále je v tomto daňovém přiznání možno uplatnit slevu na dani podle § 35 ZDP, což je sleva na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 1
Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání zemřel v červnu 2022. Řízení o pozůstalosti je ukončeno v listopadu 2022. Z roku 2019 má dosud neuplatněnou daňovou ztrátu z podnikání ve výši 69 200 Kč.
Osoba spravující pozůstalost může uplatnit v daňovém přiznání, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé od 1. 1. 2022 do dne předcházejícího den smrti zůstavitele a v daňovém přiznání týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty nebo její část z roku 2019. Pokud tato daňová ztráta nebude v obou daňových přiznáních uplatněna, výše neuplatněné daňové ztráty propadá a dědic, který případně bude pokračovat v živnostenském podnikání zůstavitele, již zbývající neuplatněnou daňovou ztrátu zůstavitele nemůže uplatnit.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 2
Podnikatel podniká na základě živnostenského oprávnění, přičemž zaměstnává tři zaměstnance, z toho jednoho se zdravotním postižením a uplatňuje z toho důvodu slevu na dani dle § 35 ZDP. Podnikatel v červnu 2022 zemřel. Řízení o pozůstalosti je ukončeno v listopadu 2022.
Osoba spravující pozůstalost může uplatnit v daňovém přiznání, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé od 1. 1. 2022 do dne předcházejícího den smrti zůstavitele základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč a poměrnou výši slevy na dani z titulu zaměstnání osoby se zdravotním postižením stanovenou ve vazbě na průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v souladu s § 35 odst. 2 ZDP. V daňovém přiznání týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, osoba spravující pozůstalost může uplatnit již jen poměrnou výši slevy na dani z titulu zaměstnání osoby se zdravotním postižením stanovenou ve vazbě na průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v souladu s § 35 odst. 2 ZDP (pokud tato osoba se zdravotním postižením je v tomto období v rámci činnosti firmy do ukončení řízení o pozůstalosti ještě zaměstnána). V tomto daňovém přiznání již nelze uplatnit základní slevu na dani na poplatníka.
3. Úprava základu daně v posledním daňovém přiznání
Osoba spravující pozůstalost musí v posledním daňovém přiznání podaném do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, postupovat podle znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Osoba spravující pozůstalost postupuje stejným způsobem jako při ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti a při ukončení nájmu. Jedná se o úpravu základu daně poplatníka, přičemž postup úpravy záleží na tom, zda osoba spravující pozůstalost vede účetnictví, daňovou evidenci anebo uplatňuje paušální výdaje.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 3
Podnikatel, který vedl daňovou evidenci, zemřel 10. 6. 2022. Ke dni smrti měl neuhrazené pohledávky ve výši 28 000 Kč a neuhrazenou fakturu za dodaný materiál ve výši 18 200 Kč. Řízení o pozůstalosti je skončeno 10. 12. 2022. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
Osoba spravující pozůstalost podá do tří měsíců ode dne smrti zůstavitele řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za období od 1. 1. 2022 do 9. 6. 2022, ve kterém vyčíslí základ daně a daň na základě údajů z daňové evidence z podnikání zůstavitele. V tomto daňovém přiznání uplatní základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč.
Do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti podá osoba spravující pozůstalost poslední řádné daňové přiznání za část zdaňovacího období od 10. 6. 2022 do 9. 12. 2022. V tomto daňovém přiznání je nutno upravit základ daně z příjmů dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. V případě, že by během období od 10. 6. 2022 do 9. 12. 2022 nedošlo k úhradě pohledávky ani k úhradě dluhu, bude v tomto daňovém přiznání zvýšen základ daně o částku neuhrazených pohledávek 28 000 Kč a snížen základ daně o výši dluhů 18 200 Kč. V tomto daňovém přiznání již není možno uplatnit základní slevu na dani na poplatníka.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 4
Podnikatel provozuje řemeslnou živnost a uplatňuje výdaje procentem z příjmů. V březnu 2022 zemřel. Daňové přiznání za rok 2021 již nestačil podat. Zákonným dědicem se stává jeho syn. Z evidence příjmů a pohledávek podnikatele vyplývají následující údaje:
– souhrn zdanitelných příjmů za rok 2021 činí 1 250 000 Kč, není evidována žádná neuhrazená pohledávka,
– souhrn zdanitelných příjmů za období od ledna 2022 do dne úmrtí podnikatele činí 215 000 Kč a neuhrazené pohledávky činí 35 000 Kč.
Řízení o pozůstalosti je ukončeno dne 10. 3. 2023, zákonným dědicem se stává syn podnikatele.
Osoba spravující pozůstalost (dědic – syn) je povinna podat za zemřelý daňový subjekt čtyři daňová přiznání:
V termínu do tří měsíců od smrti zůstavitele podá řádné daňové přiznání za zdaňovací období roku 2021, ve kterém je vyčíslen základ daně ve výši
1 250 000 Kč – 80 % z 1 250 000 Kč = 250 000 Kč,
přičemž po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka činí daň 9 660 Kč.
Dále v tomtéž termínu podá za období od 1. 1. 2022 do dne předcházející den smrti poplatníka samostatné řádné daňové přiznání s vyčíslením základu daně
215 000 Kč – 80 % z 215 000 Kč = 43 000 Kč,
daňová povinnost po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka je nulová.
Osoba spravující pozůstalost dále podá třetí řádné daňové přiznání za období ode dne smrti zůstavitele do konce roku 2022 v termínu do 1. 4. 2023 (v papírové formě), ve kterém promítne případné dodatečné příjmy a příslušnou výši paušálních výdajů (např. úhrada neuhrazené pohledávky). V tomto daňovém přiznání již není možno uplatnit základní slevu na dani na poplatníka.
Poslední, čtvrté řádné daňové přiznání podá osoba spravující pozůstalost za období od 1. 1. 2023 do dne předcházejícího skončení řízení o dědictví a to ve lhůtě do 30 dnů od skončení řízení o dědictví. V tomto daňovém přiznání je nutno provést úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 ZDP, tj. zvýšení základu daně o neuhrazené pohledávky, pokud již nebyly uhrazeny do 9. 3. 2023.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 5
Fyzická osoba s příjmy z nájmu nemovitých věcí (bytů v domě) zemřela dne 13. 11. 2022. Poplatník (pronajímatel) vytvářel rezervu na opravu střechy a ke dni smrti činila vytvořená rezerva 65 000 Kč. Řízení o pozůstalosti je ukončeno dne 15. 4. 2023 a oprávněným dědicem se stal syn zůstavitele.
Osoba spravující pozůstalost podá do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele za část zdaňovacího období od 1. 1. 2022 do 12. 11. 2022 řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede dílčí základ daně z příjmů dle § 9 ZDP a uplatní veškeré příslušející slevy na dani, nezdanitelné části základu daně resp. položky odčitatelné od základu daně.
Další řádné daňové přiznání podá osoba spravující pozůstalost do 1. 4. 2023 a to za období od 13. 11. 2022 do 31. 12. 2022 a poslední daňové přiznání za období od 1. 1. 2023 do 14. 4. 2023 podá osoba spravující pozůstalost ve lhůtě do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti. V těchto daňových přiznáních osoba spravující pozůstalost uplatní příjmy a výdaje související s nájmem bytů dle § 9 ZDP, ale nemůže již uplatnit ani slevu na dani, ani daňové zvýhodnění na dítě, ani nezdanitelnou část základu daně resp. položky odčitatelné od základu daně. V posledním daňovém přiznání za období od 1. 1. 2023 do 14. 4. 2023 je nutno provést úpravu základu daně podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, to znamená zvýšit základ daně o vytvořenou rezervu na opravu domu ve výši 65 000 Kč.
4. Daňové řešení bezúplatného příjmu nabytého na základě dědictví nebo odkazu
Daňové řešení bezúplatného příjmu z nabytí dědictví nebo odkazu je zahrnuto do zákona o daních z příjmů. V § 4 odst. 1 písm. zm) ZDP se uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny příjmy podle znění § 4a ZDP. V tomto ustanovení § 4a pod písmenem a) se uvádí, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu. Znamená to, že jakékoliv nabytí dědictví mezi jakkoliv spřízněnými nebo nespřízněnými fyzickými osobami je jednoznačně osvobozeno od daně z příjmů. Obdobné ustanovení nalezneme v § 19b odst. 1 písm. a) ZDP, na základě kterého je od daně z příjmů právnických osob osvobozen bezúplatný příjem z nabytí dědictví nebo odkazu.
Ustanovením § 38v ZDP je stanovena povinnost oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob, pokud tento osvobozený příjem je vyšší než 5 000 000 Kč. Tato povinnost se vztahuje na všechny příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, tj. jak příjmy osvobozené podle ustanovení § 4 a § 4a, tak také podle § 6 a § 10 ZDP. Za nesplnění této povinnosti je vymezena pokuta dle § 38w ZDP.
5. Uplatnění odpisů zděděného hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku zůstavitele
V případě, že dědic zdědí hmotný majetek, který měl zůstavitel zahrnut v obchodním majetku a odpisoval jej, může právní nástupce poplatníka podle znění § 30 odst. 10 písm. a) ZDP pokračovat v odpisování hmotného majetku započatém původním vlastníkem při zachování příslušné metody daňového odpisování tohoto majetku. Podmínkou je, že dědic zahrne tento zděděný majetek do svého obchodního majetku ve smyslu znění § 4 odst. 4 ZDP, nebo jej využívá k zajištění příjmů z nájmu dle § 9 ZDP. Přitom v souladu se zněním výše uvedeného ustanovení zákona odpisuje dědic – právní nástupce poplatníka ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník – zůstavitel.
Pokud dědic pokračuje v samostatné činnosti, ze které jsou příjmy zdaňovány dle § 7 ZDP, anebo pokračuje v nájmu, z něhož jsou příjmy zdaňovány dle § 9 ZDP, již ve zdaňovacím období, ve kterém je ukončeno řízení o pozůstalosti, může uplatnit odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu. Jedná se o případ, kdy právní nástupce poplatníka (dědic) nabude hmotný majetek v průběhu zdaňovacího období, eviduje jej na konci zdaňovacího období a pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem (zůstavitelem).
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 6
Podnikatel využíval ke svému podnikání nákladní automobil zakoupený v roce 2020. Vozidlo měl vloženo v obchodním majetku a uplatňoval rovnoměrné odpisování dle § 31 odst. 1 písm. d) ZDP a to ze vstupní ceny 650 000 Kč. Podnikatel vedl daňovou evidenci. Občan zemřel dne 15. 8. 2022, řízení o pozůstalosti je ukončeno v prosinci 2022 a jeho syn (dědic) pokračuje v podnikání svého otce ve variantě A od prosince 2022 a ve variantě B od ledna 2023. K tomuto podnikání využívá zděděný automobil, který vloží do svého obchodního majetku.
V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za období od 1. 1. 2022 do dne předcházející dni smrti podnikatele, které podává osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, nelze uplatnit roční odpisy ani odpisy v poloviční výši, protože nejsou splněny podmínky uvedené v § 26 odst. 6 a odst. 7 ZDP – zemřelý podnikatel se pro daňové účely považuje i po smrti zůstavitele nadále za „živého“ až do ukončení řízení o pozůstalosti.
V druhém daňovém přiznání, které podává rovněž osoba spravující pozůstalost za období ode dne smrti podnikatele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, může v tomto daňovém přiznání uplatnit u hmotného majetku odpis ve výši poloviny ročního odpisu, protože automobil byl evidován u poplatníka k 1. 1. 2022 a došlo ke dni skončení řízení o pozůstalosti k ukončení činnosti poplatníka [§ 26 odst. 7 písm. a) bod 3 ZDP].
Dědic (syn), který pokračuje v podnikání svého otce od prosince 2022, a vloží zděděný automobil do svého obchodního majetku, uplatní u hmotného majetku evidovaného k 31. 12. 2022 polovinu ročního odpisu dle § 26 odst. 7 písm. b) a § 30 odst. 10 písm. a) ZDP. Syn tak bude pokračovat v odpisování zděděného hmotného majetku započatém původním vlastníkem při zachování odpisování rovnoměrným způsobem, tzn., že odpisuje automobil ze vstupní ceny 650 000 Kč.
Pokud by syn pokračoval v podnikání zůstavitele až od roku 2023, uplatní za toto zdaňovací období roční odpis vypočtený pro 4. rok rovnoměrného odpisování.
- Přehled uplatněných odpisů – varianta A
(syn pokračuje v podnikání zůstavitele od prosince 2022)
|
Zdaňovací období |
Odpis u zůstavitele v Kč |
Odpis u syna v Kč |
|
2020 |
650 000 × 21 : 100 = 136 500 |
|
|
2021 |
650 000 × 19,75 : 100 = 128 375 |
|
|
2022 |
0,5 × 650 000 × 19,75 : 100 = 64 188 |
0,5 × 650 000 × 19,75 : 100 = 64 188 |
|
2023 |
|
650 000 × 19,75 : 100 = 128 375 |
|
2024 |
|
650 000 × 19,75 : 100 = 128 374 |
Přitom za rok 2022 se jedná o odpis u zůstavitele ve výši 64 188 Kč uplatněný v daňovém přiznání za období od 15. 8. 2022 do dne předcházejícího dni ukončení řízení o pozůstalosti v prosinci 2022, které podává osoba spravující pozůstalost do 30 dnů od dne skončení řízení o pozůstalosti.
- Přehled uplatněných odpisů – varianta B
(syn pokračuje v podnikání zůstavitele od ledna 2023)
|
Zdaňovací období |
Odpis u zůstavitele v Kč |
Odpis u syna v Kč |
|
2020 |
650 000 × 21 : 100 = 136 500 |
|
|
2021 |
650 000 × 19,75 : 100 = 128 375 |
|
|
2022 |
0,5 × 650 000 × 19,75 : 100 = 64 188 |
|
|
2023 |
|
650 000 × 19,75 : 100 = 128 375 |
|
2024 |
|
650 000 × 19,75 : 100 = 128 375 |
|
2025 |
|
do výše vstupní ceny 64 187 |
6. Uplatnění odpisů zděděného soukromého hmotného majetku zůstavitele
Půjde o případ, kdy dědic zdědí na základě skončení řízení o pozůstalosti hmotný majetek, který zůstavitel neměl zahrnutý v obchodním majetku, a dědic tento hmotný majetek hodlá využívat ke svému podnikání, a proto jej zahrne do svého obchodního majetku a zahájí jeho odpisování ze vstupní ceny stanovené dle § 29 odst. 1 ZDP. Touto vstupní cenou je:
- při nabytí majetku bezúplatně (zděděním) cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí, pokud u poplatníka daně z příjmů fyzických osob neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitých věcí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení – půjde o případ, kdy dědic vloží zděděný hmotný majetek do svého obchodního majetku do 5 let od nabytí majetku, tedy do 5 let od smrti zůstavitele,
- reprodukční pořizovací cena určená podle zákona o oceňování majetku ke dni oceňování majetku, pokud je doba od nabytí u poplatníka daně z příjmů fyzických osob delší než 5 let – půjde o případ, kdy dědic vloží zděděný hmotný majetek do svého obchodního majetku po 5 letech od nabytí majetku, tedy po 5 letech od smrti zůstavitele.
Stejným způsobem bude postupováno v případě, že dědic zděděný hmotný majetek (movitý i nemovitý) bude pronajímat a příjmy zdaňovat dle § 9 ZDP a tento najímaný hmotný majetek hodlá odpisovat.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 7
Syn zdědil po svém otci bytovou jednotku. Řízení o pozůstalosti je ukončeno v říjnu 2022. Syn hodlá bytovou jednotku od listopadu 2022 pronajímat a příjmy z nájmu zdaňovat dle § 9 ZDP. Výdaje bude uplatňovat ve skutečné výši.
Vstupní cenou pro odpisování bytové jednotky bude u syna podle § 29 odst. 1 písm. e) ZDP cena stanovená podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí zděděného majetku, tedy cena stanovená pro účely dědického řízení. Pokud bude např. tato cena stanovena soudním znalcem ke dni smrti zůstavitele pro účely dědictví ve výši 2 800 000 Kč, bude syn počínaje zdaňovacím obdobím roku 2022 odpisovat bytovou jednotku po dobu 30 let rovnoměrným nebo zrychleným způsobem ze vstupní ceny 2 800 000 Kč.
7. Smrt zaměstnance – odpočty, slevy na dani a daňové přiznání
Při stanovení měsíční zálohy na daň u zaměstnance, který učinil prohlášení k dani, zaměstnavatel zohlední dle § 38h odst. 4 ZDP v kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec zemřel, prokázané částky měsíční slevy na dani ve smyslu § 35ba ZDP (základní sleva na dani na poplatníka, slevy na invaliditu, sleva na studenta) a prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění. Pokud by došlo k zúčtování doplatků mzdy až do následujícího měsíce po smrti zaměstnance, pak se již nepřihlédne k učiněnému prohlášení k dani a ze mzdy zaměstnavatel stanoví měsíční zálohu na daň jako u zaměstnance, který neučinil prohlášení k dani (tzn. bez uplatnění slev na dani dle § 35ba ZDP).
Ze znění § 38ch odst. 1 ZDP vyplývá, že o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění může požádat po skončení kalendářního roku pouze poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců postupně a učinil u těchto plátců prohlášení k dani. O provedení ročního zúčtování daně tedy nemůže požádat osoba spravující pozůstalost. Nepřichází v úvahu, aby manželka (manžel) nebo jiný v úvahu přicházející dědic požádal zaměstnavatele zemřelého o provedení ročního zúčtování daně.
Pokud u zaměstnance přichází v úvahu podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob ve smyslu znění § 38g ZDP, podává toto daňové přiznání osoba spravující pozůstalost tak, jak bylo v předchozích částech uvedeno. Zdanitelný příjem zaměstnance ve formě doplatku mzdy zúčtovaný v následujících měsících po smrti zaměstnance se zahrne do daňového přiznání za část zdaňovacího období ode dne smrti zaměstnance do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, podávaného ve lhůtě do 30 dnů od skončení řízení o pozůstalosti. Pokud by řízení o pozůstalosti bylo skončeno až v následujícím zdaňovacím období, je tento příjem ve formě doplatku mzdy zúčtovaný v následujících měsících po smrti zaměstnance zahrnut do daňového přiznání podávaného ve lhůtě do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období za část zdaňovacího období ode dne smrti zaměstnance po konec kalendářního roku.
Zaměstnavatel je povinen osobě spravující pozůstalost dodat pro účely vyplnění daňového přiznání potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených měsíčních zálohách na daň a daňovém zvýhodnění vztahující se k zemřelému zaměstnanci. Půjde jednak o potvrzení zahrnující výše uvedené údaje za období od počátku kalendářního roku do měsíce, ve kterém zaměstnanec zemřel; pokud zaměstnavatel zúčtoval doplatek mzdy do následujících měsíců po smrti zaměstnance, je povinen zaměstnavatel vystavit další potvrzení osobě spravující pozůstalost za období počínaje měsícem následujícím po smrti zaměstnance do skončení kalendářního roku resp. do skončení řízení o pozůstalosti, pokud toto je skončeno v kalendářním roce, kdy zaměstnanec zemřel.
border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;? Příklad 8
Občan má příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, u kterého učinil prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. Současně pronajímá byty v bytovém domě. Občan zemřel dne 14. 5. 2022. V měsíci červnu 2022 mu byla ještě zúčtována a vyplacena odměna za I. čtvrtletí 2022 ve výši 19 000 Kč. Řízení o pozůstalosti je skončeno dnem 19. 12. 2022. K tomuto dni nejsou z hlediska nájmu evidovány žádné pohledávky, dluhy, rezervy na opravu ani zásoby, takže není nutno upravovat základ daně z příjmů dle § 23 odst. 8 ZDP.
Za měsíc květen 2022 srazí zaměstnavatel měsíční zálohu na daň, přičemž za tento měsíc bude uplatněna měsíční základní sleva na dani na poplatníka. Za měsíc červen zaměstnavatel srazí zálohu na daň z vyplacené odměny ve výši 2 850 Kč, přičemž za tento měsíc již nelze uplatnit měsíční základní slevu na dani na poplatníka.
Osoba spravující pozůstalost je povinna podat daňové přiznání k dani z příjmů za období od 1. 1. 2022 do 13. 5. 2022 ve lhůtě do 3 měsíců od smrti zůstavitele. V tomto daňovém přiznání jsou zahrnuty příjmy a výdaje související s nájmem bytů za období od 1. 1. 2022 do 13. 5. 2022 a dále dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti na základě potvrzení zaměstnavatele o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a sražených zálohách na daň za období od ledna do měsíce, v jehož průběhu zaměstnanec zemřel. V daňovém přiznání je uplatněna základní sleva na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč.
Druhé daňové přiznání podá osoba spravující pozůstalost za období od 14. 5. 2022 do 18. 12. 2022 ve lhůtě do 30 dnů od skončení řízení o pozůstalosti. V tomto daňovém přiznání jsou zahrnuty příjmy a výdaje související s nájmem bytů za období od 14. 5. 2022 do 18. 12. 2022 a dále zdanitelný příjem zaměstnance související s výplatou odměny v měsíci červnu a to na základě potvrzení zaměstnavatele o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a sražených zálohách na daň za měsíc červen 2022.
Ing. Ivan Macháček







