18.04.2026
0,00 Kč
i-poradce.cz
INFORMAČNÍ PORTÁL
sk Slovenský Poradca
cs Český Poradce

Uplatnění daňové ztráty

1. Vznik daňové ztráty

2. Uplatnění daňové ztráty ve zdaňovacím období jejího vzniku

3. Dodatečné daňové přiznání

4. Možnosti uplatnění odpočtu daňové ztráty dle § 34 odst. 1 ZDP

5. Uplatnění daňové ztráty dle § 38zh ZDP

6. Vyměření daňové ztráty

7. Lhůta pro stanovení daňové ztráty

8. Závazné posouzení

9. Přenos daňové ztráty na dědice

10. Využití odpočtu daňové ztráty k optimalizaci

Snahou každého poplatníka daně z příjmů je v daňovém přiznání minimalizovat svůj základ daně a tím i minimalizovat svou daňovou povinnost. Jaké možnosti snížení základu daně mají poplatníci pomocí daňové ztráty?

1. Vznik daňové ztráty

Základem daně z příjmů je dle § 23 odst. 1 ZDP rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.

Základem daně u poplatníka daně z příjmů fyzických osob je podle § 5 odst. 1 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud v ZDP u jednotlivých příjmů podle § 6 až § 10 není stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím u poplatníka daně z příjmů fyzických osob je vždy kalendářní rok (§ 16b ZDP) a to i v případě, když poplatník, který vede povinně nebo dobrovolně účetnictví, uplatní účetní období jako hospodářský rok.

U poplatníka daně z příjmů fyzických osob rozeznáváme pět dílčích základů daně:

– dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 ZDP,

– dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP,

– dílčí základ daně z příjmů z kapitálového majetku dle § 8 ZDP,

– dílčí základ daně z příjmů z nájmu dle § 9 ZDP,

– dílčí základ daně z ostatních příjmů dle § 10 ZDP.

Základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období je součet všech dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů.

U poplatníků, kteří nevedou účetnictví (vedou daňovou evidenci nebo uplatňují paušální výdaje, popř. vedou záznamy o příjmech a výdajích podle § 9 odst. 6 ZDP), se pro zjištění základu daně vychází podle § 23 odst. 2 písm. b) ZDP z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se pro zjištění základu daně vychází podle § 23 odst. 2 písm. a) ZDP z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů.

Vymezením daňové ztráty se zabývá § 38n ZDP. V § 38n odst. 1 ZDP se uvádí, že pokud výdaje (náklady) upravené podle § 23 ZDP převyšují příjmy upravené podle § 23 ZDP, je rozdíl daňovou ztrátou. Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob se stanoví v § 5 odst. 3 ZDP, že pokud podle účetnictví, daňové evidence (§ 7 ZDP) nebo podle záznamů o příjmech a výdajích (§ 9 ZDP) přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a § 9 ZDP, je rozdíl daňovou ztrátou.

Zásady pro vznik a uplatnění daňové ztráty u poplatníků daně z příjmů fyzických osob:

- Daňová ztráta může vzniknout pouze u dílčího základu daně dle § 7 a § 9 ZDP. Daňová ztráta vznikne u těchto dvou druhů příjmů pouze tehdy, pokud daňový poplatník uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokazatelné výši;

- Daňová ztráta nemůže vzniknout u dílčího základu daně dle § 8 a § 10 ZDP, ale v případě, že u dílčích základů daně dle § 8 a § 10 ZDP je vykázán základ daně, lze do výše tohoto základu daně uplatnit daňovou ztrátu vzniklou u dílčího základu daně dle § 7 nebo § 9 ZDP;

- Daňová ztráta nemůže vzniknout u dílčího základu daně dle § 6 ZDP a ani nelze při stanovení celkového základu daně snížit dílčí základ dle § 6 ZDP o daňovou ztrátu z dílčího základu daně dle § 7 nebo § 9 ZDP;

- Odpočet daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období může uplatnit poplatník daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za toto zdaňovací období pouze do výše součtu dílčího základu daně podle § 7 až § 10 ZDP za zdaňovací období;

- Pokud poplatník s příjmy z činnosti, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP a podobně pokud poplatník s příjmy z nájmu uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 9 odst. 4 ZDP, nemůže u těchto dílčích základů daně vzniknout daňová ztráta;

- Poplatník daně z příjmů fyzických osob je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období podle § 38g odst. 1 ZDP i tehdy, když jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (do konce roku 2022 šlo o částku 15 000 Kč).

Podle znění pokynu GFŘ D–59 k § 5 odst. 3 ZDP se ztrátou rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 1

Občan s příjmy ze závislé činnosti má ještě příjmy ze živnostenského podnikání a příjmy z nájmu bytových jednotek ve zděděném činžovním domě, které zdaňuje jako příjmy podle § 9 ZDP. S ohledem na provádění oprav v činžovním domě (výměna oken v bytech, oprava střechy) jsou výdaje spojené s nájmem za zdaňovací období vyšší než dosažené příjmy. Za zdaňovací období dosáhne poplatník následující výsledky:

- dílčí základ daně ze závislé činnosti

     490 000 Kč

- dílčí základ daně ze samostatné činnosti

     68 000 Kč

- daňová ztráta z nájmu

     79 000 Kč

Poplatník uplatní v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob odečet daňové ztráty z nájmu pouze ve výši 68 000 Kč, tj. do výše dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti. Zbývající část daňové ztráty z nájmu nemůže odečíst v daném zdaňovacím období od dílčího základu daně ze závislé činnosti, ale může dále postupovat dle znění § 34 odst. 1 ZDP.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 2

Podnikatel vyčíslí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 daňovou ztrátu ze samostatné činnosti ve výši 25 500 Kč. Kromě toho má příjmy z prodeje akcií, u kterých nesplňuje podmínku pro jejich osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. w) a písm. x) ZDP a dílčí základ daně dle § 10 ZDP z tohoto důvodu činí 85 000 Kč.

Poplatník musí uplatnit v daňovém přiznání za rok 2022 odečet daňové ztráty z podnikání v plné výši 25 500 Kč. Z § 5 odst. 3 ZDP totiž vyplývá, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP. V našem případě to znamená, že po uplatnění daňové ztráty z podnikání v daňovém přiznání za rok 2022 činí celkový základ daně 85 000 Kč – 25 500 Kč = 59 500 Kč a výsledná daň 8 925 Kč. Poplatník sice nebude platit žádnou daň, neboť uplatní základní slevu na dani na poplatníka do výše vypočtené daně, ale neodečtená částka 30 840 Kč – 8 925 Kč = 21 915 Kč ze základní slevy na dani na poplatníka propadá.

n

U poplatníka, který vede účetnictví, je nutno si uvědomit, že daňová ztráta může být odlišná od vykázané účetní ztráty. Může dojít k situaci, že poplatník, který vede povinně nebo dobrovolně účetnictví, dosáhne při podnikání účetního zisku a daňové ztráty, anebo naopak dosáhne účetní ztráty a daňového zisku. Je tomu zejména proto, že zákon o dani z příjmů v § 25 obsahuje řadu výdajů (nákladů), které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů a rovněž daňové odpisy mohou být stanoveny dle příslušných ustanovení ZDP v jiné výši než účetní odpisy stanovené podle odpisového plánu.

Při porovnání účetního výsledku hospodaření a základu daně v rámci podnikání fyzické osoby může dojít k následujícím vazbám mezi výsledkem hospodaření a vznikem daňové ztráty:

a) výsledek hospodaření je větší než nula – účetní zisk

   – základ daně je větší než nula – základ daně pro výpočet daně z příjmů

b) výsledek hospodaření je větší než nula – účetní zisk

   – základ daně je menší než nula – daňová ztráta

c) výsledek hospodaření je menší než nula – účetní ztráta

   – základ daně je menší než nula – daňová ztráta

d) výsledek hospodaření je menší než nula – účetní ztráta

   –   základ daně je větší než nula – základ daně pro výpočet daně z příjmů

2. Uplatnění daňové ztráty ve zdaňovacím období jejího vzniku

Dle znění § 5 odst. 3 ZDP se o ztrátu upravenou podle § 23 ZDP sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 ZDP v příslušném zdaňovacím období. V žádném případě nelze daňovou ztrátu ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP anebo z nájmu dle § 9 ZDP odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti. Odpočet daňové ztráty vzniklé za zdaňovací období uplatní poplatník daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za toto zdaňovací období pouze do výše součtu dílčího základu daně podle § 7 až § 10 ZDP za zdaňovací období.

Ztráta vzniklá v rámci výpočtu dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) se uvede v příloze č. 1 k přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Ztráta vzniklá v rámci výpočtu dílčího základu daně z příjmů z nájmu (§ 9 ZDP) se uvede v příloze č. 2 k přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 3

Poplatník daně z příjmů má za rok 2022 příjmy ze živnostenského podnikání jako OSVČ, z nájmu nemovité věci zahrnuté v obchodním majetku, příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy z prodeje cenných papírů z důvodu porušení časového testu pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. x) ZDP. Dosáhne následující dílčí základy daně:

–   dílčí základ daně z podnikání – daňová ztráta – 52 000 Kč

–   dílčí základ daně z kapitálového majetku 3 500 Kč

–   dílčí základ daně z nájmu – daňová ztráta – 18 000 Kč

–   dílčí základ daně z ostatních příjmů dle § 10 ZDP 54 000 Kč

Poplatník uplatní v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 odečet daňové ztráty z podnikání a z nájmu ve výši rovnající se součtu dílčího základu daně z kapitálového majetku a dílčího základu daně z ostatních příjmů. Z ustanovení § 5 odst. 3 ZDP totiž vyplývá, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně dle § 7 až § 10 a pouze daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze uplatnit ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP. Poplatník daně z příjmů fyzických osob uplatní v daňovém přiznání za rok 2022 odečet daňové ztráty pouze ve výši 57 500 Kč, zbývající část daňové ztráty z podnikání a z nájmu 12 500 Kč nemůže poplatník uplatnit v roce 2022, ale může ji uplatnit buď ve dvou předchozích zdaňovacích obdobích, nebo v dalších pěti bezprostředně následujících zdaňovacích období. Základ daně z příjmů se bude za zdaňovací období 2022 rovnat nule. Poplatník si tak nemůže uplatnit základní slevu na dani na poplatníka, ani případně další osobní slevy na dani, jeho daňová povinnost je totiž nulová.

n

3. Dodatečné daňové přiznání

Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je podle § 141 odst. 1 DŘ povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.

Daňový subjekt je podle § 141 odst. 2 DŘ oprávněn ve lhůtě podle § 141 odst. 1 DŘ podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla pravomocně stanovena v nesprávné výši; v tomto dodatečném daňovém přiznání nelze namítat vady postupu správce daně. Dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.

4. Možnosti uplatnění odpočtu daňové ztráty dle § 34 odst. 1 ZDP

Uplatněním odpočtu daňové ztráty se zabývá § 34 odst. 1, § 38r odst. 2 ZDP a § 38zh ZDP. Poplatníkům daně z příjmů se dle znění § 34 odst. 1 ZDP umožňuje na základě jejich rozhodnutí od základu daně odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část třemi způsoby, a to:

- Ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví. Platí zde podmínka, že v těchto dvou zdaňovacích obdobích lze daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč. Pro zpětné uplatnění daňové ztráty se bude postupovat obdobně podle ustanovení pokynu GFŘ D–59 k § 34 ZDP. K uplatnění daňové ztráty zpětně za předcházející jedno nebo dvě zdaňovací období musí poplatník podat dodatečné daňové přiznání za příslušné zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, za které je daňová ztráta stanovena a v tomto dodatečném daňovém přiznání sníží základ daně o uplatňovanou daňovou ztrátu. Dojde tak ke snížení daňové povinnosti, a o vrácení vzniklého přeplatku na dani může poplatník požádat v souladu se zněním § 154 a 155 DŘ.

Pokud dojde k uplatnění daňové ztráty z příslušného zdaňovacího období pouze zčásti v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích, může poplatník neuplatněnou část daňové ztráty uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena, anebo se poplatník může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 4

Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání vykázal za zdaňovací období 2020 základ daně dle § 7 ZDP ve výši 310 000 Kč, za zdaňovací období 2021 ve výši 420 000 Kč. Za obě zdaňovací období řádně zaplatil daň z příjmů fyzických osob. Ve zdaňovacím období 2022 ho postihlo omezení zakázek, a proto za rok 2022 vyčíslí daňovou ztrátu z podnikání ve výši 450 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Poplatník může podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2020 a 2021, ve kterých si od základu daně odečte stanovenou daňovou ztrátu za zdaňovací období 2022. Bude však postupovat tak, aby při uplatnění odpočtu této daňové ztráty mohl uplatnit plnou výši základní slevy na poplatníka 24 840 Kč za rok 2020 a 27 840 Kč za rok 2021. Za zdaňovací období 2020 proto uplatní odpočet daňové ztráty z roku 2022 ve výši 144 000 Kč a za rok 2021 ve výši 234 400 Kč. Přeplatek na dani za zdaňovací období 2020 činí 144 000 Kč × 0,15 = 21 600 Kč a za zdaňovací období 2021 činí 234 400 Kč × 0,15 = 35 160 Kč. Následně v daňovém přiznání za rok 2023 popřípadě v dalších bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích 2024 až 2027 může poplatník uplatnit nevyčerpaný zbytek daňové ztráty z roku 2022 ve výši 71 600 Kč.

n

- V pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví; v případě neuplatnění plné výše daňové ztráty v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích platí možnost její neuplatněnou část využít jako položku odčitatelnou od základu daně poplatníka v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena (za předpokladu, že se poplatník nevzdal práva na uplatnění daňové ztráty).

Protože zákon o daních z příjmů nestanoví bližší postup ve způsobu uplatnění odpočtu daňové ztráty v jednotlivých následujících zdaňovacích obdobích, lze uplatnění odpočtu daňové ztráty využít v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které byla daňová ztráta stanovena, k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je z hlediska optimalizace daňové povinnosti výhodné uplatnit vždy jen takový odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období, aby poplatník mohl uplatnit v běžném zdaňovacím období všechny nezdanitelné částky podle § 15 a slevy na dani podle § 35 a § 35ba ZDP, které by jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 5

Poplatník má ve zdaňovacím období 2022 pouze příjmy z provozování živnosti a jeho dílčí základ daně dle § 7 ZDP dosáhne výše 240 000 Kč. Ze zdaňovacího období 2019 dosud zbývá hodnota ne­uplatněné daňové ztráty z podnikání ve výši 85 000 Kč. V roce 2022 poskytne poplatník bezúplatné plnění (dar) poživateli invalidního důchodu na nákup zdravotnických potřeb (invalidního vozíku) ve výši 18 000 Kč a na poskytnutí tohoto daru uzavřel darovací smlouvu. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

     Uplatnění dílčí výše daňové ztráty a plné hodnoty daru v daňovém přiznání za rok 2022

Údaj

Částka v Kč

Základ daně ze samostatné činnosti

240 000

Uplatnění části zbývající výše daňové ztráty z roku 2019

16 400

Základ daně po odpočtu daňové ztráty

223 600

Odpočet plné hodnoty daru

18 000

Základ daně po odpočtu daňové ztráty a daru

205 600

Daň z příjmů

30 840

Základní sleva na dani na poplatníka

30 840

Daňová povinnost

0

 

- Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva se vztahuje vždy na všechna následující zdaňovací období a na celou daňovou ztrátu (a to i na změny její výše na základě doměření), nelze ho tedy uplatnit jen na některá následující zdaňovací období nebo jen vůči části daňové ztráty; v takovém případě lze tedy daňovou ztrátu uplatnit jen ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které byla stanovena. Tím, že se poplatník vzdá uplatnění ztráty do budoucna, neprodlužuje se lhůta pro stanovení daně za tato budoucí zdaňovací období ani za období, za které je daňová ztráta stanovena (blíže ve výkladu k ustanovení § 38r odst. 2 ZDP). Vzdáním se práva na uplatnění daňové ztráty do budoucna se zabýval koordinační výbor Komory daňových poradců s pracovníky Generálního finančního ředitelství pod číslem 574/­24.03.21.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob může daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do výše úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až § 10 ZDP. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu.

Poznámka

Nesmíme zapomenout na skutečnost, že v daňovém přiznání za rok 2022 lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou pouze za zdaňovací období 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021. V daňovém přiznání za rok 2022 lze již naposled uplatnit dosud neuplatněnou zbývající část daňové ztráty z roku 2017. Pokud není prostor pro uplatnění této daňové ztráty z roku 2017 v daňovém přiznání za rok 2022, pak v dalším zdaňovacím období roku 2023 již tuto ztrátu z roku 2017 nebude možno uplatnit. Proto snahou poplatníka by mělo být, aby v daňovém přiznání za rok 2022 vytvořil optimalizační podmínky pro uplatnění zbývající výše dosud neuplatněné daňové ztráty z roku 2017, protože jinak tato daňová ztráta propadá.

5. Uplatnění daňové ztráty dle § 38zh ZDP

V § 38zh, zařazeném do zákona o daních z příjmů zákonem č. 299/­2020 Sb. se uvádí, že pokud poplatník podá současně s daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých mu vznikla daňová ztráta, dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém uplatní tuto daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku od základu daně, hledí se na toto dodatečné daňové přiznání jako na podané v den, kdy byla tato daňová ztráta pravomocně stanovena. Podání dalšího dodatečného daňového přiznání za stejné období před tímto dnem není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje.

Toto ustanovení reaguje na situaci, kdy poplatník podává daňové přiznání, případně dodatečné daňové přiznání, za zdaňovací období (nebo období, za které se podává daňové přiznání), za které mu vznikla daňová ztráta, a současně chce ihned uplatnit tuto daňovou ztrátu v některém jiném zdaňovacím období (nebo období, za které se podává daňové přiznání), ať už předcházejícím před zdaňovacím obdobím, za které daňová ztráta vznikla, což umožňuje § 34 odst. 1 ZDP, nebo následujícím po něm. Aby však mohla být daňová ztráta uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně, musí být pravomocně stanovena. Proto se stanoví fikce, podle které se dodatečné daňové přiznání, ve kterém se daňová ztráta uplatňuje jako položka odčitatelná od základu daně, považuje za podané až v okamžiku, kdy je ztráta pravomocně stanovena, tedy až v okamžiku, kdy je možné ztrátu uplatnit jako odčitatelnou položku.

6. Vyměření daňové ztráty

Daňová ztráta se vyměřuje. Pro vyměření daňové ztráty se použijí § 139 a § 140 DŘ. Daň lze vyměřit na základě daňového přiznání nebo vyúčtování nebo z moci úřední. Podle výsledků vyměřovacího řízení správce daně vyměří daň, kterou předepíše do evidence daní; vyměřením daně se rozumí i stanovení daně plátci daně k přímé úhradě. Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň vyměřená z moci úřední.

Neodchyluje-li se vyměřovaná daň od daně tvrzené daňovým subjektem, správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem; to neplatí, pokud byl zahájen postup k odstranění pochybností nebo byla zahájena daňová kontrola. Platební výměr správce daně založí do spisu. Za den doručení platebního výměru daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování, a bylo-li daňové přiznání nebo vyúčtování podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně.

7. Lhůta pro stanovení daňové ztráty

Daňový řád v ustanovení § 148 odst. 1 DŘ stanoví, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet:

- dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo

- dnem, v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.

Toto obecné znění o lhůtách pro stanovení daně je upraveno pro daň z příjmů v § 38r odst. 2 ZDP následujícím způsobem:

- Bylo-li možné uplatnit daňovou ztrátu nebo její část jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla stanovena, lhůta pro stanovení daně za období, za které byla daňová ztráta stanovena, a za všechna následující zdaňovací období, ve kterých bylo možné tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit;

- Pokud byla daňová ztráta nebo její část uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně ve zdaňovacím období předcházejícím období, za které byla daňová ztráta stanovena, končí lhůta pro stanovení daně za toto zdaňovací období současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit;

- Vzdal-li se poplatník práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena, a ve kterém byla daňová ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena.

8. Závazné posouzení

Vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou nebo nejsou splněna kritéria pro možnost odpočtu daňové ztráty ve smyslu § 38na odst. 1 až 7 ZDP, může dle § 38na odst. 8 ZDP požádat správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. Náležitosti žádosti poplatníka jsou specifikovány v tomto ustanovení zákona.

9. Přenos daňové ztráty na dědice

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které podává osoba spravující pozůstalost dle § 239b odst. 4 DŘ do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele za část zdaňovacího období od počátku zdaňovacího období do dne smrti zůstavitele, mohou být uplatněny veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a položky odčitatelné od základu daně specifikované v § 34 ZDP, tedy i odpočet daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období.

Daňovým přiznáním, které podává osoba spravující pozůstalost za období ode dne smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, se zabývá § 38ga ZDP. Na základě tohoto ustanovení osoba spravující pozůstalost, která podává daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní:

a) nezdanitelnou část základu daně,

b) slevu na dani, s výjimkou slevy na dani podle § 35 ZDP,

c) daňové zvýhodnění.

Z výše uvedeného vyplývá, že je umožněno v daňovém přiznání, které podává osoba spravující pozůstalost, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, uplatnit jakoukoliv položku odčitatelnou od základu daně podle § 34 ZDP, tedy nejen odpočet daňové ztráty, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, ale i odpočet na podporu výzkumu a vývoje, popř. odpočet na podporu odborného vzdělávání.

Pokud v tomto daňovém přiznání není osobou spravující pozůstalost uplatněna zbývající výše daňové ztráty vzniklé za období před smrtí zůstavitele, pak neuplatněná část daňové ztráty propadá a nemůže ji uplatnit dědic, který pokračuje v podnikání zůstavitele.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 6

Občan s příjmy z nájmu bytů v činžovním domě zdaňovaných dle § 9 ZDP zemřel v říjnu 2022. Řízení o pozůstalosti je ukončeno v dubnu 2023. Z roku 2020 má občan dosud neuplatněnou daňovou ztrátu vzniklou z důvodu prováděných rozsáhlých oprav v domě ve výši 65 000 Kč.

Osoba spravující pozůstalost může uplatnit v daňovém přiznání, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé od 1. 1. 2022 do dne předcházejícího den smrti zůstavitele, dále v daňovém přiznání podávaném za období ode dne smrti občana do 31. 12. 2022 a rovněž v daňovém přiznání týkající se daňové povinnosti zůstavitele od 1. 1. 2023 do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty nebo její část z roku 2020. Pokud tato daňová ztráta nebude v těchto daňových přiznáních uplatněna, propadá a dědic, který bude pokračovat v nájmu bytů, již zbývající neuplatněnou daňovou ztrátu zůstavitele nemůže uplatnit.

n

10. Využití odpočtu daňové ztráty k optimalizaci

     Daňová ztráta a využití všech odpočtů od základu daně a slev na dani

Zákon o daních z příjmů nestanoví způsob odpočtu daňové ztráty dle § 34 odst. 1 ZDP v předcházejících dvou zdaňovacích obdobích anebo v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví. Této skutečnosti lze využít k daňové optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je z hlediska optimalizace daňové povinnosti výhodné uplatnit vždy jen takový odpočet daňové ztráty v příslušném předcházejícím nebo následujícím zdaňovacím období, aby poplatník mohl uplatnit všechny nezdanitelné částky dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35 a § 35ba ZDP, které by jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly.

Přehled odpočtů od základu daně, které nelze převést do následujících zdaňovacích období:

1. odpočet hodnoty bezúplatného plnění (dary) dle § 15 odst. 1 ZDP – v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně (ve zdaňovacím období 2020, 2021 a 2022 se jedná o možnost odpočtu až 30 % základu daně);

2. odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP – úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 150 000 Kč;

3. odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na penzijní pojištění a na doplňkové penzijní spoření dle § 15 odst. 5 ZDP – v celkovém úhrnu lze odečíst nejvýše 24 000 Kč zaplacených příspěvků poplatníkem;

4. odpočet zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění dle § 15 odst. 6 ZDP – maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období, činí v úhrnu 24 000 Kč;

5. odpočet zaplacených členských příspěvků členem odborové organizace této odborové organizaci dle § 15 odst. 7 ZDP – odečíst lze částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období;

6. odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání dle § 15 odst. 8 ZDP – nejvýše lze uplatnit částku 10 000 Kč, u osoby se zdravotním postižením až 13 000 Kč a u osoby s těžším zdravotním postižením až 15 000 Kč.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 7

Fyzická osoba má za rok 2022 příjmy ze závislé činnosti a z podnikání na základě živnostenského oprávnění. V daňovém přiznání vyčíslí následující dílčí základy daně:

–   dílčí základ daně ze závislé činnosti 226 000 Kč,

–   dílčí základ daně z podnikání 182 000 Kč.

Z roku 2019 má dosud neuplatněnou část daňové ztráty z podnikání ve výši 150 000 Kč. Poplatník uplatňuje za rok 2022 odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč, odpočet pojistného na soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč, odpočet zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření na realizaci bytových potřeb ve výši 62 000 Kč, základní slevu na dani na poplatníka a slevu za umístění dítěte v soukromé mateřské škole ve výši 10 800 Kč (daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje manželka).

S ohledem na výši dílčího základu daně z podnikání mohl by poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2022 celou výši dosud neuplatněné daňové ztráty z roku 2019. To by pro něho mělo následující daňové důsledky:

Údaj

Částka v Kč

Dílčí základ daně dle § 6 ZDP

226 000

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP

182 000

Součet dílčích základů daně

408 000

Uplatnění zbývající části daňové ztráty z roku 2019

150 000

Základ daně po odpočtu daňové ztráty

258 000

Odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění

48 000

Odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření

62 000

Základ daně po uplatnění všech odpočtů

148 000

Daň z příjmů

22 200

Základní sleva na dani na poplatníka do výše vypočtené daně

22 200

Sleva za umístění dítěte

0

Daňová povinnost

0

 

Protože si poplatník v daném případě nemůže uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, ani slevu za umístění dítěte, je pro něho výhodnější uplatnit v daňovém přiznání za rok 2022 všechny odpočty a slevy v plné výši, ale pouze dílčí část daňové ztráty z roku 2019 a zbytek daňové ztráty uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích 2023 a 2024.

Údaj

Částka v Kč

Dílčí základ daně dle § 6 ZDP

226 000

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP

182 000

Součet všech dílčích základů daně

408 000

Uplatnění dílčí části daňové ztráty z roku 2019

20 400

Základ daně po odpočtu daňové ztráty

387 600

Odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření a na soukromé životní pojištění

48 000

Odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření

62 000

Základ daně po uplatnění všech odpočtů

277 600

Daň z příjmů

41 640

Základní sleva na dani na poplatníka

30 840

Sleva za umístění dítěte

10 800

Daňová povinnost

0

 

V tomto optimalizačním řešení je u poplatníka za rok 2022 uplatněna základní sleva na dani na poplatníka a sleva za umístění dítěte v plné výši a jeho daňová povinnost je nulová.

n

     Rozdělení daňové ztráty na spolupracující osobu

Na spolupracující osobu lze rozdělit příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2 ZDP. Na spolupracující osobu lze rozdělit i ztrátu ze samostatné činnosti (z podnikání). Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí podmínky ustanovení § 34 odst. 1 ZDP.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 8

Oba manželé podnikají, manžel jako živnostník a manželka jako finanční poradkyně. Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2022 ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 510 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 710 000 Kč (je v daňové ztrátě). Manželka má zdanitelné příjmy 560 000 Kč a prokazatelné výdaje 280 000 Kč. Manželka současně vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence. Oba manželé uplatňují pouze základní slevu na dani na poplatníka.

     Varianta A – řešení bez spolupráce manželky

Manžel musí podat daňové přiznání s vykázáním nulové daňové povinnosti a daňovou ztrátu ve výši 200 000 Kč může uplatnit ve dvou předcházejících zdaňovacích obdobích (podání dodatečného daňového přiznání) anebo v následujících pěti zdaňovacích obdobích ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP.

Manželka v daňovém přiznání vyčíslí daň 280 000 Kč × 0,15 = 42 000 Kč, takže po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vychází daňová povinnost ve výši 11 160 Kč.

     Varianta B – optimální řešení při spolupráci manželky

Podnikatel převede na spolupracující manželku 37,2 % svých příjmů a výdajů:

Subjekt

Rozdělení příjmů v Kč

Rozdělení výdajů v Kč

Podnikatel

320 300

445 900

Manželka

–  ze spolupráce

 

189 700

 

264 100

–  z vlastního podnikání

560 000

280 000

–  celkem

749 700

544 100

 

Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2022 svůj základ daně z 280 000 Kč na 205 600 Kč a tím dojde u ní po odečtu základní slevy na dani na poplatníka ke snížení daně z 11 160 Kč na nulu. Manžel si může uplatnit zbývající daňovou ztrátu 125 600 Kč ve dvou předcházejících zdaňovacích období nebo v následujících pěti zdaňovacích obdobích ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP.

Ing. Ivan Macháček

Legislativa
Zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - Zákon č. 309/2006 Sb. s komentářem
Téma
Nemovitosti – vzory smluv
Daně a účetnictví
Zásoby v rozvaze
Datová schránka – novela
Cenné papíry a podíly
Dodání a pořízení nových dopravních prostředků
Povinnosti zaměstnavatele jako plátce daně z příjmů
DPH u poradenských a právních služeb
Uplatnění daňové ztráty
Personalistika a mzdy
Zdravotní pojištění – odvod pojistného
Zkušební doba a zrušení pracovního poměru
Lékařské prohlídky na pracovišti – změny
Rozhodné období a průměrný výdělek pro odstupné
Nevyplacení mzdy – a co dál
Jak a kdy čerpat dovolenou z roku 2022?
Srážky ze mzdy zaměstnance
Souběžné příjmy a zdravotní pojištění
Novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Náhrada mzdy
2023
obalka
Poradce č. 13 - Zákon o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s komentářem
Vyprodáno
Tištěná + e-verze
207,00 Kč
Elektronická verze
Nepřihlášen
Id
Heslo
REGISTRACE
Zapomněl jsem přihlašovací údaje
E-SHOP
E-mailové noviny
Ukázky zdarma
O Poradci
Úplné znění zákonů
Daňové výdaje
Vzory smluv a podání
Vydané publikace
Předplatné
Zákony 2026
Novinky
Aktuální nabídka
Kurzy
Měnová kalkulačka
Kontakty
Obchodní podmínky
Připomínky