Uplatnění minimální mzdy
v zákonu o daních z příjmů
Od ledna roku 2007 byla až do 31. 7. 2013 stanovena minimální mzda v nezměněné výši 8 000 Kč. Až na základě nařízení vlády č. 210/2013 Sb. došlo s účinností od 1. 8. 2013 ke zvýšení minimální mzdy na částku 8 500 Kč a tato výše minimální mzdy zůstává i pro rok 2014.
Minimální mzda
je podle znění 111 ZPr nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 ZPr, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Základními pracovněprávními vztahy podle § 3 ZPr jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). V souladu se zněním § 111 odst. 2 ZPr výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením.
Nařízením vlády č. 210/2013 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., se zvýšila základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin z 48,10 Kč za hodinu na 50,60 Kč za hodinu a z částky 8 000 Kč za měsíc na 8 500 Kč za měsíc. Dále se v nařízení stanoví, že sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, 48,10 Kč za hodinu nebo 8 000 Kč za měsíc.
Kromě pojmu minimální mzda zákoník práce ještě uvádí pojem zaručená mzda, definovaný v § 112 ZPr. Zaručenou mzdou se rozumí mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručené mzdy podle znění § 112 odst. 2 ZPr a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanoví vláda nařízením, přičemž nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví ZPr v § 111 odst. 2.
Minimální mzda v zákonu o daních z příjmů
V zákonu o daních z příjmů nalezneme čtyři ustanovení, která se odvolávají na výši minimální mzdy.
● Osvobození vyplácených důchodů
Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.
Z výše uvedeného znění ustanovení ZDP vyplývá, že pro kalendářní rok 2014 se vychází z minimální mzdy platné k 1. 1. 2014, tj. z částky ve výši 8 500 Kč. Za kalendářní rok 2014 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka 8 500 Kč x 36 = 306 000 Kč.
S ohledem na nové znění § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 210/2013 Sb., kde je jednoznačně uvedeno, že sazba minimální mzdy u zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu, je 8 000 Kč za měsíc, pak pro rok 2014 by měla být od daně z příjmů fyzických osob u poživatelů invalidních důchodů osvobozena částka vyplácených důchodů 8 000 Kč x 36 = 288 000 Kč.
Příklad
Občan pobírá od r. 2011 starobní důchod z českého důchodového pojištění a penzi z titulu dlouhodobého zaměstnání v Rakousku. Za rok 2014 obě částky souhrnně (po přepočtu rakouské penze na českou měnu dle § 38 odst. 1 ZDP) dosáhnou výše 317 000 Kč. Jiné příjmy občan nemá.
Výše důchodu a penze převyšující hranici pro osvobození od daně z příjmů činí 11 000 Kč a tato částka přichází ke zdanění dle § 10 ZDP jako tzv. ostatní příjem. Vzhledem k tomu, že částka ke zdanění nedosáhne výše 15 000 Kč stanovené v § 38g odst. 1 ZDP pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nemusí občan podávat daňové přiznání za r. 2014 a tato částka zůstává nezdaněna.
Příklad
Občan kromě starobního důchodu ze zaměstnání v tuzemsku pobírá ještě penzi z Německa, kde byl zaměstnán po dobu 10 let. Za rok 2014 obě částky souhrnně (po přepočtu německé penze na českou měnu dle §38 odst. 1 ZDP) činí 325 200 Kč. Jiné příjmy občan nemá.
Výše důchodu a penze převyšující hranici pro osvobození od daně z příjmů činí 19 200 Kč a tato částka přichází ke zdanění dle § 10 ZDP. Občan musí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2014, ve kterém uvede jako dílčí základ daně dle § 10 ZDP částku 19 200 Kč. Výsledná daň při 15% sazbě daně činí 2 880 Kč. Poplatník si nemůže v daňovém přiznání za r. 2014 uplatnit základní slevu na poplatníka, protože k 1. 1. 2014 pobírá starobní důchod z důchodového pojištění a ze zahraničního povinného pojištění.
● Uplatnění ročního daňového bonusu
Poplatník daně z příjmů fyzických osob má podle znění § 35c ZDP nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU, Norska nebo Islandu ve výši 13 404 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou:
● slevy na dani,
● daňového bonusu,
● nebo slevy na dani a daňového bonusu.
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně.
V § 35c odst. 4 ZDP je však uvedena omezující podmínka pro výplatu daňového bonusu. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, § 7, § 8 nebo § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy; u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 ZDP, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně a příjmy ze zdrojů v zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Pro rok 2014 je tento limit minimální výše příjmů stanoven ve výši 8 500 Kč x 6 = 51 000 Kč.
Příklad
Občan má pouze příjmy ze živnostenského podnikání. V roce 2014 byl dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období r. 2014 dosáhnou pouze částku 50 500 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje na základě vedení daňové evidence ve výši 31 400 Kč. Jiné příjmy občan nemá. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žije 1 studující dítě.
Poplatník daně z příjmů fyzických osob dosáhne za r. 2014 základ daně 19 100 Kč, a vypočtená daň z příjmů činí 2 865 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit ani plnou výši základní slevy na poplatníka 24 840 Kč, takže zbytek této neuplatněné slevy na dani na poplatníka propadá. Jeho daňová povinnost za r. 2014 bude nulová. S ohledem na výši dosažených příjmů dle § 7 ZDP ve výši 50 500 Kč nemůže si poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na jedno dítě ve výši 13 404 Kč formou daňového bonusu v daňovém přiznání za r. 2014. Pokud by poplatník dosáhl za r. 2014 příjmy z podnikání ve výši alespoň 51 000 Kč, mohl by si v daňovém přiznání za r. 2014 uplatnit plnou výši daňového bonusu 13 404 Kč.
● Uplatnění měsíčního daňového bonusu
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, může při výpočtu zálohy na daň podle § 38h odst. 4 ZDP uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a na daňové zvýhodnění. Záloha na daň se sníží u poplatníka s podepsaným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a o daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c (1 117 Kč).
Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne poplatníkovi formou:
● měsíční slevy na dani,
● měsíčního daňového bonusu,
● nebo měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu.
Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně.
V ustanovení § 35d odst. 4 ZDP je však stanovena omezující podmínka, dle které plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů. V roce 2014 se tedy jedná alespoň o příjem ze závislé činnosti za příslušný kalendářní měsíc ve výši 4 250 Kč. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
● Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu.
V ustanovení § 35d odst. 6 ZDP je stanovena omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu v tom smyslu, že poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2014 částky 51 000 Kč. Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.
Příklad
Zaměstnankyně pracuje v obchodní firmě na zkrácený pracovní úvazek jako uklizečka. Zaměstnankyně má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na 1 dítě žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V průběhu roku 2014 dosáhne příjmy ze závislé činnosti v rozmezí 3 800 Kč až 4 200 Kč měsíčně, pouze v červenci a srpnu při delším pracovním úvazku má měsíční příjem ve výši 5 100 Kč a 5 600 Kč.
Za měsíce červenec a srpen vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dítě formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 117 Kč, v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 4 250 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2014 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 51 000 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce červenec a srpen 2014 zachován.
Ing. Ivan Macháček
§ 35d zákona č. 586/1992 Sb.
(1) Poplatník s příjmy podle § 6 může při výpočtu zálohy na daň podle § 38h odst. 4 uplatnit nárok na slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) a na daňové zvýhodnění.
(2) Záloha na daň vypočtená podle tohoto zákona se sníží u poplatníka s podepsaným prohlášením k dani podle § 38k odst. 4 o částku ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) (dále jen "měsíční sleva na dani podle § 35ba") a o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c (dále jen "měsíční daňové zvýhodnění"). Měsíční daňové zvýhodnění plátce poskytne poplatníkovi formou měsíční slevy na dani podle § 35c, měsíčního daňového bonusu nebo měsíční slevy na dani podle § 35c a měsíčního daňového bonusu.
(3) Měsíční slevu na dani podle § 35ba poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň vypočtené podle § 38h odst. 2 a 3. Měsíční slevu na dani podle § 35c poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba.
(4) Je-li výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně však do výše 5 025 Kč měsíčně. Plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc (§ 38h odst. 1) dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (dále jen "polovina minimální mzdy"). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. ...
