Uplatnění slevy na manželku – daňové přiznání a roční zúčtování záloh za rok 2022

Jaké podmínky platí pro uplatnění slevy na dani na manželku za rok 2022 a to jak v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění?

Uplatněním slevy na dani na manželku

se zabývá § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Tato sleva na dani na manžela (manželku) činí 24 840 Kč ročně, přičemž se zvyšuje na dvojnásobek, pokud je manželovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P. Manželem se rozumí jak manželka, tak manžel. Dle znění § 21e odst. 3 ZDP se pro účely daní z příjmů rozumí manželem také partner podle zákona č. 115/2006 Sb., upravujícího registrované partnerství. Partnerem je osoba, která uzavřela partnerství.

Slevu na manželku však nelze uplatnit na přítelkyni nebo přítele bez uzavření manželství mezi dvěma osobami odlišného pohlaví nebo bez uzavření registrovaného partnerství mezi osobami stejného pohlaví, i když tato osoba žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

SPLNĚNÍ ZÁKLADNÍCH PODMÍNEK PRO UPLATNĚNÍ SLEVY NA MANŽELKU - Slevu na dani na manželku lze uplatnit při současném splnění dvou základních podmínek:

•    manželka žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, kterou se dle § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby;

•    manželka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč.

Pokud je vlastní příjem manželky za zdaňovací období vyšší než 68 000 Kč, pak slevu na dani na manželku nelze druhým manželem v žádném případě uplatnit ani v rámci daňového přiznání, ani v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Sleva na dani na manželku je slevou, kterou lze uplatnit u poplatníka, který podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v rámci tohoto daňového přiznání. V případě poplatníka, který má pouze příjmy ze závislé činnosti a učinil prohlášení k dani, lze uplatnit slevu na manželku až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Přitom v daňovém přiznání a v ročním zúčtování lze podle § 35ba odst. 3 ZDP uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně.

PROKAZOVÁNÍ NÁROKU NA SLEVU NA MANŽELKU - Nárok na poskytnutí této slevy na dani při stanovení daně prokazuje poplatník plátci daně (svému zaměstnavateli) podle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP dokladem prokazujícím totožnost manželky a průkazem ZTP/P, pokud je manželka jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu na základě § 35 zákona č. 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení k dani, provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění s přihlédnutím ke slevě na dani na manželku, učiní-li poplatník prokazatelně do 15. února za toto období písemné prohlášení podle § 38k odst. 5 písm. c) ZDP, že manželka žijící ve společně hospodařící domácnosti, na kterou uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, neměla v uplynulém zdaňovacím období vlastní příjem přesahující ročně hranici 68 000 Kč. Poplatník dále dle § 38l odst. 2 písm. a) ZDP prokazuje plátci daně dokladem totožnost manželky a průkazem ZTP/P, pokud je manželka jeho držitelem, nebo rozhodnutím o přiznání tohoto průkazu. Obdobně postupuje poplatník uplatňující slevu na manželku v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Příjmy, které se (ne)zahrnují do příjmů manželky

V pokynu GFŘ č. D-22 se k § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP uvádí, že vlastními příjmy manželky se rozumí úhrn:

-    všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem),

-    včetně příjmů, které podléhají srážkové dani,

-    nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny,

-    nebo nejsou předmětem této daně.

Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) zákona a k příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona.

Z výše uvedeného vyplývá, že do vlastních příjmů manželky se zahrnují nejen veškeré vlastní příjmy dosažené v rámci závislé činnosti včetně příjmů podléhajících srážkové dani, příjmy ze samostatné výdělečné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP, příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP, příjmy z kapitálového majetku zdaňované dle § 9 ZDP a ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, ale rovněž příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny nebo nejsou předmětem této daně. Např. půjde o příjem z prodeje rodinného domu nebo jednotky, příjem z prodeje nemovitých věcí, příjem z prodeje hmotné movité věci nebo příjem z úplatného převodu cenných papírů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 ZDP, dále půjde o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP, které jsou dle § 10 odst. 3 ZDP od daně z příjmů osvobozeny. Do vlastních příjmů manželky se zahrnují rovněž veškeré důchody poskytované podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Ze znění § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP vyplývá, že do vlastního příjmu manželky se nezahrnují:

–   dávky státní sociální podpory podle zákona o státní sociální podpoře,

–   dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,

–   dávky osobám se zdravotním postižením,

–   dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona o pomoci v hmotné nouzi,

–   příspěvek na péči,

–   sociální služby,

–   státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,

–   státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření,

–   stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,

–   příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je osvobozen od daně podle § 4 ZDP

Dávky státní sociální podpory jsou vymezeny v zákonu č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a patří k nim dle § 2 tohoto zákona:

a)  dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné,

b)  ostatní dávky – rodičovský příspěvek, pohřebné

Zatímco rodičovský příspěvek (poskytovaný v rámci rodičovské dovolené) a porodné se do výčtu vlastních příjmů manželky nezahrnují, tak naopak peněžitá pomoc v mateřství vyplácená v podpůrčí době (doba poskytování dávek), podpora v nezaměstnanosti, vyplacené nemocenské dávky a náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se pro účely uplatnění slevy na dani na manželku do vlastního příjmu manželky započítávají.

V pokynu D-22 se ke slevě na dani na manželku dále uvádí:

-    Do vlastního příjmu manželky se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že tyto dávky vyplacené v lednu daného kalendářního roku se započítávají do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období, ve kterém jsou vyplaceny.

-    U příjmů ze závislé činnosti se postupuje podle § 5 odst. 4 ZDP, tj. příjmy ze závislé činnosti vyplacené nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosažené, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Tedy příjmy ze závislé činnosti od zaměstnavatele, vyplacené manželce za prosinec 2022 až v lednu 2023, se zahrnují do vlastního příjmu manželky ve zdaňovacím období roku 2022, tudíž se nezahrnou do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na dani na manželku v roce 2023.

-    V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz § 910 a násl. občanského zákoníku). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.

U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje:

–   příjem, který plyne druhému z manželů – např. nemovitá věc ve společném jmění manželů je vložena do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z nájmu této nemovité věci se zdaňuje u manžela dle § 7 ZDP;

–   příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů – např. příjmy z nájmu nemovité věci ve společném jmění manželů, se zdaňují jen u jednoho z nich dle § 9 odst. 2 ZDP, nebo příjem z prodeje nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, se rovněž zdaňuje jen u jednoho z nich dle § 10 ZDP.

Připomínáme, že všechny podpory poskytnuté v souvislosti s mimořádnými opatřeními souvisejícími s COVID-19 se započítávají jako příjem manželky. Jedná se o podpory, které můžeme rozdělit do dvou skupin:

–   příjmy z finančních podpor, které jsou od daně z příjmů osvobozeny a do přiznání manželky k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí;

–   příjmy z finančních podpor, které jsou zdanitelným příjmem a do přiznání manželky k dani z příjmů fyzických osob se uvádí (veškeré dotace v souvislosti s COVID-19).

Uplatněním slevy na dani na manželku se v poslední době zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 4. 3. 2022 sp.zn. 3 Afs 184/2020-37. Předmětem sporu bylo posouzení oprávnění žalobce k uplatnění slevy na dani na manželku v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 20X1, jestliže manželka získala nárok na výplatu částky, která v součtu s ostatními příjmy za daný rok přesáhla zákonný limit pro uplatněnou slevu, již v předcházejícím roce 20X0, avšak fakticky jí tato částka byla zaplacena v lednu 20X1. NSS zde uvádí, že rozhodující pro určení celkové výše příjmu manželky v rozhodném zdaňovacím období je právě okamžik skutečného přijetí peněžního plnění (v daném sporu šlo o dávky podpory v nezaměstnanosti) či jiného příjmu, a naopak není relevantní, v jakém období nárok na takové plnění vznikl. Podstatné je, kdy manželka fakticky nabyla peněžní prostředky a mohla tedy s nimi dále nakládat. Teprve v takové situaci se bude jednat o prokazatelný příjem v daném zdaňovacím období. NSS zde uzavřel, že krajský soud nesprávně vyložil § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů, pokud se domníval, že v posuzované věci je rozhodujícím okamžikem pro posouzení uplatnění daňové slevy na manželku již vznik jejího nároku na dávku podpory v nezaměstnanosti v prosinci 20X0.

SLEVA NA MANŽELKU A PŘÍSPĚVEK NA SOLIDÁRNÍ DOMÁCNOST - Ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se poskytuje fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, příspěvek pro solidární domácnost. Podmínkou pro poskytování příspěvku je, že se nejedná o ubytování v ubytovacím zařízení a ubytování bylo poskytnuto nepřetržitě po dobu, jejíž minimální délku stanoví vláda nařízením. V rámci poskytnutého ubytování musí být ubytované osobě zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě. Příspěvek pro solidární domácnost se poskytuje na žádost, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. Náležitosti žádosti o poskytnutí příspěvku jsou vymezeny v § 8 odst. 2 tohoto zákona. Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce.

Zákon č. 366/2022 Sb. v části osmé obsahuje změnu zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a je zde vložen nový § 3a zákona týkající opatření v oblasti slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Uvádí se zde, že do vlastního příjmu manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se od zdaňovacího období roku 2022 nezahrnuje příspěvek pro solidární domácnost podle zákona upravujícího opatření v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.

Příklad 1

Rodičovský příspěvek a podpora v nezaměstnanosti

Podnikatel v rámci svého živnostenského podnikání uplatňuje paušální výdaje a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 hodlá uplatnit slevu na dani na manželku, která v roce 2022 pobírala rodičovský příspěvek a následně od srpna 2022 pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 13 450 Kč/měsíc. Jiné příjmy manželka nemá.

Rodičovský příspěvek pobíraný po dobu rodičovské dovolené je dávkou státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb. a proto se nezahrnuje do vlastního příjmu manželky pro účely posouzení uplatnění slevy na dani na manželku. Vzhledem k tomu, že obdržený příjem z podpory v nezaměstnanosti nedosáhne za rok 2022 výše 68 000 Kč, může manžel v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 uplatnit slevu na dani na manželku 24 840 Kč.

Příklad 2

Nemocenské dávky a mateřská dovolená

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti chce uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 u svého zaměstnavatele slevu na dani na manželku. Manželka byla od prosince 2021 do konce března 2022 dočasně práce neschopná a pobírala nemocenské dávky, od 1. 4. 2022 nastoupila na mateřskou dovolenou a po jejím ukončení pokračuje v rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Jiné zdanitelné příjmy manželka nemá.

Pokud součet nemocenských dávek a dávky peněžité pomoci v mateřství přesáhnou u manželky za rok 2022 výši 68 000 Kč, nemůže manžel uplatnit u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování daně za rok 2022 slevu na dani na manželku. Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku nezapočítává.

Příklad 3

Manželka s příjmem osvobozeným od daně

Podnikatel uplatňuje paušální výdaje a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti a hodlá uplatnit rovněž slevu na dani na manželku. Manželka v průběhu roku 2022 nemá žádný zdanitelný příjem a pečuje o domácnost. Získala však v roce 2022 příjem ve výši 2 180 000 Kč za prodej zděděné nemovité věci (dvojpokojový byt), přičemž byly splněny podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP.

Ve smyslu znění pokynu D-22 se do vlastních příjmů manželky pro posouzení přiznání slevy na dani na manželku zahrnou i příjmy osvobozené od daně z příjmů. Proto v daném případě nemůže poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2022 slevu na dani na manželku, i když manželka příjmy z prodeje bytu nezdaňuje z důvodu jejich osvobození od daně a nepodává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022.

Příklad 4

Rodičovská dovolená a dohody o provedení práce

Poplatník má příjmy ze závislé činnosti a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Jeho manželka je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. V průběhu roku 2022 uzavřela se svým zaměstnavatelem postupně několik krátkodobých dohod o provedení práce. Z každé dohody obdržela hrubou odměnu do výše 10 000 Kč (vždy za příslušný měsíc), ze které zaměstnavatel dle § 6 odst. 4 ZDP srazil srážkovou daň 15 %, protože pracovnice neučinila u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Rodičovský příspěvek je považován za dávku státní sociální podpory dle zákona č. 117/1995 Sb. a tento se do vlastních příjmů manželky, pro účely posouzení nároku na slevu na dani na manželku, nezapočítává. Ve smyslu znění pokynu D-22 se však do vlastních příjmů manželky zahrnou příjmy podléhající srážkové dani. Pokud souhrn těchto příjmů z dohod o provedení práce převýší u manželky částku 68 000 Kč, nemůže poplatník v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění uplatnit za rok 2022 u svého zaměstnavatele slevu na dani na manželku.

Příklad 5

Uzavření manželství s přítelkyní v prosinci 2022

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti uzavřel dne 20. prosince 2022 manželství se svou přítelkyní, se kterou žije již dva roky ve společně hospodařící domácnosti a má s ní jedno dítě. Přítelkyně (manželka) pobírá rodičovský příspěvek a nemá žádné zdanitelné příjmy.

Poplatník nemůže uplatnit slevu na dani na manželku v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022, ale může ji uplatnit až v rámci ročního zúčtování za rok 2023. V případě sňatku totiž může uplatnit poplatník slevu na dani na manželku až od měsíce, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na slevu na dani, tedy v našem případě až od měsíce leden 2023. Slevu na dani na přítelkyni nelze uplatnit, i když žije s přítelem ve společně hospodařící domácnosti.

Příklad 6

Úmrtí manželky v prosinci 2022

Zaměstnanec uplatňuje slevu na dani na manželku v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a daňového zvýhodnění, přičemž jsou splněny podmínky pro uplatnění této slevy dle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP i pro rok 2022. Manželka však v průběhu prosince 2022 zemřela.

V souladu se zněním § 35ba odst. 3 ZDP může poplatník uplatnit slevu na manželku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění slevy. Zaměstnanec si může uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2022 u zaměstnavatele plnou výši roční slevy na dani na manželku (tedy i za prosinec 2022) ve výši 24 840 Kč.

Ing. Ivan Macháček