●  zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období,

●  při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti,

●  zálohovým obdobím je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období,

●  poslední známou daňovou povinností se rozumí částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání (řádném, opravném resp. dodatečném) za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti další změny poslední známé daňové povinnosti,

●  poplatník daně z příjmů fyzických osob vyloučí pro účely stanovení poslední známé daňové povinnosti příjmy a výdaje podle § 10 ZDP.

V § 16b ZDP se uvádí, že zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok. Z toho vyplývá, že i v případě, kdy poplatník s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) ZDP uplatní jako účetní období hospodářský rok, je u něho zdaňovacím obdobím kalendářní rok.

Příklad

Poplatník s příjmy dle § 7 a § 9 ZDP podal za zdaňovací období roku 2014 daňové přiznání dne 20. 3. 2015, daňové přiznání za zdaňovací období roku 2015 hodlá podat prostřednictvím poradce.

Pro poplatníka platí následující zdaňovací a zálohové období:

Zdaňovací období za rok 2014 od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014.

Podání daňového přiznání za rok 2014 20.3.2015.

Začátek nového zálohového období 2. 4. 2015.

Zdaňovací období za rok 2015 od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015.

Podání daňového přiznání za rok 2015 do 1. 7. 2016.

Konec zálohového období 1. 7. 2016.

Začátek nového zálohového období 2. 7. 2016.

Zdaňovací období za rok 2016 od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016.

Poplatník má zálohové období od 2. 4. 2015 do 1. 7. 2016 a platí v tomto zálohovém období zálohy na daň z příjmů ve výši a periodicitě vyplývající z poslední známé daňové povinnosti stanovené v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014.

Výše záloh na daň z příjmů u poplatníků daně z příjmů fyzických osob dle § 38a ZDP

Zálohy není povinen platit

Ve smyslu znění § 38a odst. 2 písm. c) ZDP neplatí zálohy na daň zůstavitel ode dne jeho smrti.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob není podle § 38a odst. 8 ZDP povinen platit zálohy na daň z příjmů v případě, že ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, anebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností, přičemž tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně.

Dále neplatí zálohy dle § 38a odst. 5 ZDP poplatník daně z příjmů fyzických osob, u něhož je základ daně tvořen součtem dílčích základů daně, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň dle § 38h ZDP, a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Pokud však činí dílčí základ daně ze závislé činnosti méně než 15 %, platí se zálohy dle výše uvedené tabulky z celkového základu daně. Pokud je dílčí základ daně ze závislé činnosti, ze kterého měl plátce povinnost srazit zálohy na daň 15 % a více, ale méně než 50 %, platí se zálohy vypočtené dle níže uvedené tabulky v poloviční výši.

Příklad

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvede fyzická osoba celkový základ daně 480 000 Kč, který se skládá z dílčího základu daně ze závislé činnosti ve výši 325 000 Kč a dílčího základu daně z nájmu ve výši 155 000 Kč.

Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí 67,71 % z celkového základu daně, a proto fyzická osoba platí pouze měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti srážené plátcem daně z příjmů (zaměstnavatel). Další zálohy na daň podle § 38a ZDP poplatník neplatí.

Příklad

Poplatník uvedl v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014 celkový základ daně 427 000 Kč, skládající se z dílčího základu daně z podnikání ve výši 362 000 Kč a dílčího základu daně z ostatních příjmů (prodej chaty při porušení časového testu pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP) ve výši 65 000 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka byla jeho daňová povinnost za rok 2014 ve výši 39 210 Kč.

Pro účely stanovení poslední známé daňové povinnosti za účelem stanovení zálohy na daň poplatník daně z příjmů fyzických osob vyloučí příjmy a výdaje podle § 10 ZDP. Z dílčího základu daně z podnikání 362 000 Kč vychází po odpočtu základní slevy na dani na poplatníka daňová povinnost 29 460 Kč, takže poplatník nemusel v zálohovém období od 2. 4. 2015 platit zálohy na daň.

Placení záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti dle § 38h ZDP

Základem pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně. Tento úhrn příjmů je snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny a zvýšený o povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem (34 % zdanitelných příjmů). Základ pro výpočet měsíční zálohy na daň se zaokrouhluje do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, záloha za kalendářní měsíc činí 15 % ze zaokrouhleného základu a zaokrouhluje se na celé koruny nahoru.

Vypočtenou měsíční zálohu plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP, nejprve sníží o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Plátce daně, u kterého poplatník nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, vypočte zálohu obdobně, pokud nejde o příjmy zdaněné daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 odst. 2 nebo § 36 odst. 1 písm. a). U poplatníka, který u plátce nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, se při výpočtu zálohy nepřihlédne ani k měsíční slevě na dani podle § 35ba ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění na dítě.

Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani.

Nepožádá-li poplatník o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, je sraženými zálohami ze mzdy jeho daňová povinnost splněna, pokud není povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob podle § 38g ZDP.

Uplatnění zaplacených záloh v daňovém přiznání OSVČ

V § 174 odst. 3 DŘ se uvádí, že po skončení zdaňovacího období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, se uhrazené zálohy na daň započítávají na úhradu splatné daně. V § 38a odst. 1 ZDP se dále uvádí, že po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají pouze zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání.

Výše těchto zaplacených záloh na daň se uvede na řádku 85 daňového přiznání za rok 2015 k dani z příjmů fyzických osob. Na řádku 84 daňového přiznání se uvede úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, které byly sraženy všemi zaměstnavateli a to na základě potvrzení těchto zaměstnavatelů, pokud jde o poplatníka daně z příjmů s příjmy ze závislé činnosti, který ze zákona nebo dobrovolně podává daňové přiznání.

Příklad

Na základě daňového přiznání za rok 2013 platil poplatník s příjmy dle § 7 ZDP pololetní zálohy na daň z příjmů v termínech 15. 6. a 15. 12. 2014 a 15. 6. 2015 ve výši 24 000 Kč. Daňové přiznání za rok 2014 je podáno prostřednictvím daňového poradce 29. 6. 2015. Na základě tohoto daňového přiznání platí poplatník čtvrtletní zálohy ve výši 54 000 Kč. Daňové přiznání za rok 2015 je podáváno dne 25. 3. 2016.

Na úhradu výše daně vypočtené v daňovém přiznání za zdaňovací období se započítají zaplacené zálohy splatné v průběhu zdaňovacího období. V daňovém přiznání za rok 2015 poplatník započte na daňovou povinnost zálohy zaplacené dne 15. 6. 2015, 15. 9. 2015 a 15. 12. 2015, tedy částku 24 000 Kč + 2 x 54 000 Kč = 132 000 Kč. Poslední záloha ve výši 54 000 Kč vyplývající z výše daňové povinnosti uvedené v daňovém přiznání za rok 2014 hrazená do 15. 3. 2016 bude zahrnuta až v daňovém přiznání podávaném za zdaňovací období roku 2016.

Příklad

OSVČ na základě daňového přiznání za rok 2014 podaného v březnu 2015 platí čtvrtletní zálohy na daň z příjmů ve výši 38 500 Kč. Zálohy ke dni 15. 6. 2015 a 15. 9. 2015 byly zaplaceny v termínu, další zálohu splatnou ke dni 15. 12. 2015 však poplatník zaplatí až dne 15. 3. 2016 z důvodu nedostatku finančních prostředků a to spolu s další zálohou, splatnou k 15. 3. 2016. Z daňového přiznání za rok 2013 nevyplynula poplatníkovi povinnost platit zálohy na daň.

Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. V našem případě si může poplatník započítat v daňovém přiznání za rok 2015 zálohy zaplacené dne 15. 6. 2015, 15. 9. 2015 a opožděně zaplacenou zálohu 15. 3. 2016, která byla splatná dne 15. 12. 2015, tedy částku 3 x 38 500 Kč = 115 500 Kč. Druhá záloha zaplacená 15. 3. 2016 se započítává až v rámci daňového přiznání za rok 2016 na daňovou povinnost za rok 2016. Poplatník však bude povinen uhradit úrok z prodlení ve smyslu § 252 daňového řádu.

Příklad

OSVČ na základě daňového přiznání za rok 2014 podaného v březnu 2015 platí pololetní zálohy na daň z příjmů ve výši 28 200 Kč. Záloha ke dni 15. 6. 2015 byla zaplacena v termínu, druhou zálohu splatnou ke dni 15. 12. 2015 však poplatník opomenul zaplatit a úhradu provede až 6. 4. 2016. Daňové přiznání za rok 2015 podává dne 1. 4. 2016.

Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. V našem případě si může poplatník započítat v daňovém přiznání za rok 2015 pouze zálohu zaplacenou dne 15. 6. 2015, tedy částku 28 200 Kč. Opožděně zaplacenou zálohu v dubnu 2016, která byla splatná dne 15. 12. 2015, si nemůže započítat proti své daňové povinnosti v daňovém přiznání za rok 2015, ale až v rámci daňového přiznání za rok 2016 na daňovou povinnost za rok 2016. Poplatník však bude povinen uhradit úrok z prodlení ve smyslu § 252 daňového řádu.

Příklad

Poplatník daně z příjmů fyzických osob platí na základě daňového přiznání za rok 2014 podaného v březnu 2015 pololetní zálohy na daň z příjmů ve výši 20 500 Kč. Záloha ke dni 15. 6. 2015 byla zaplacena v termínu, druhou zálohu splatnou ke dni 15. 12. 2015 však poplatník nezaplatil z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí. Daňové přiznání za rok 2015 zpracovává a podává daňový poradce ke dni 1. 7. 2016. Poplatník zaplatí zálohu splatnou dne 15. 12. 2015 až současně s pololetní zálohou ke dni 15. 6. 2016.

Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají zálohy zaplacené do lhůty pro podání daňového přiznání. Vzhledem k tomu, že daňové přiznání poplatníka zpracovává a podává daňový poradce, podává se podle § 136 odst. 2 daňového řádu daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Z toho důvodu si může poplatník započítat v daňovém přiznání za rok 2015 jak zálohu zaplacenou dne 15. 6. 2015, tak druhou zálohu splatnou ke dni 15. 12. 2015 a zaplacenou 15.6.2016, tedy částky 2 x 20 500 Kč = 41 000 Kč. Poplatník však bude povinen uhradit úrok z prodlení ve smyslu § 252 daňového řádu. Druhá záloha zaplacená 15. 6. 2016 se započítává až v rámci daňového přiznání za rok 2016 na daňovou povinnost za rok 2016.

Ing. Ivan Macháček