Úpravy základu daně po novele

Základ daně se zvýší

podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zákona o částku neuhrazeného závazku zachyceného v účetnictví dlužníka odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním podle zvláštního právního předpisu, pokud nebyla zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10.

Toto se nevztahuje:

– na závazky dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu a 
– u ostatních poplatníků na závazky z titulu cenných papírů a ostatních investičních nástrojů, plnění ve prospěch vlastního kapitálu, úhrady ztráty společnosti, úvěrů, půjček, ručení, záloh, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále
– na závazky, z jejichž titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen,
– na závazky, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a dále
– na závazky, o které vedou poplatníci rozhodčí řízení podle zvláštního právního předpisu nebo soudní řízení a nebo správní řízení podle zvláštního právního předpisu, jehož se poplatník řádně účastní

Zvýšení základu daně se nevztahuje na závazky,
z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj.

a řádně a včas činí úkony potřebné k uplatnění svého práva, a to až do doby pravomocného rozhodnutí. Za závazky se pro účely tohoto ustanovení v případě poplatníků, kteří vedou účetnictví, nepovažují dohadné položky pasivní nebo rezervy zachycené v účetnictví poplatníka.

Poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví, a výdaje uplatňují podle § 24, zvýší rozdíl mezi příjmy a výdaji o částku neuhrazeného závazku odpovídajícího pohledávce, od jejíž splatnosti uplynulo 36 měsíců nebo se promlčela, s výjimkou závazků dlužníka, který je v úpadku podle zvláštního právního předpisu, a u ostatních poplatníků s výjimkou závazků z titulu úvěrů, půjček, smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí.

Z důvodu odstranění nesrovnalosti ve stávajícím ustanovení novela č. 2/2009 Sb., zákona upravila poslední větu. Stávající ustanovení zákona stanoví mimo jiné, že zvýšení základu daně se nevztahuje na závazky, z jejichž titulu nebyl uplatněn výdaj. Na straně poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci je závazek daňovým výdajem vždy až v okamžiku jeho zaplacení, proto se na poplatníky, kteří nevedou účetnictví, ale daňovou evidenci, stávající ustanovení do konce r. 2008 nemohlo ve většině případů vztahovat. Novela č. 2/2009 Sb., zákona stávající schválené ustanovení pouze opravuje. Pokud dlužník vedoucí daňovou evidenci bude evidovat příslušné nezaplacené dluhy, základ daně podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zákona zvýší. Ve zdaňovacím období, kdy dluh zaplatí, základ daně podle § 23 odst. 3 písm. c) bod 6 sníží (tím vyrovná zvýšení základu daně podle uvedeného § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zákona) a podle § 7b zákona zaplacenou částku zaeviduje v daňové evidenci jako daňový výdaj. Konečný dopad na základ daně bude tedy stejný jako v případě poplatníka vedoucího účetnictví, tj. zaplacený dluh bude daňovým výdajem poplatníka.

Dále zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 3 písm. c) bod 6 stanoví, že výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji lze snížit o hodnotu závazku nebo část závazku zaniklého splněním, započtením nebo splynutím, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle písmene a) bodu 12. Obdobně postupují poplatníci s příjmy podle § 7 nebo 9, kteří nevedou účetnictví.
Jde o upřesnění, které lze využít již od zdaňovacího období, které započalo v r. 2008. Pokud bude dlužník evidovat příslušné nezaplacené dluhy, základ daně podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zákona zvýší. Ve zdaňovacím období, kdy dluh zaplatí, základ daně podle § 23 odst. 3 písm. c) sníží [tím vyrovná zvýšení základu daně podle uvedeného § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 zákona].

Základ daně při ukončení činnosti

poplatníka vedoucího daňovou evidenci
Vede-li poplatník – fyzická osoba, daňovou evidenci, rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona upraví mimo jiné:

– o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) a hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh.

Poplatník (FO) uplatňující výdaje paušálem

(§ 7 odst. 7, § 9 odst. 4), základ daně podle § 23 odst. 8 písm. b)
zvýší:

– hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) a zaplacených záloh.

Pro právní jistotu novela doplnila, že při ukončení činnosti poplatník základ daně upraví o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem a o hodnotu závazků, které by při úhradě byly daňovým výdajem.

Zvýšení základu daně o hodnotu zásob a pohledávek

Podle § 23 odst. 14 zákona při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle § 7, lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně:

– buď jednorázově v době zahájení vedení účetnictví nebo
– postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví.

Dále zákon stanoví, že o hodnotu zásob, která ještě nebyla zahrnuta do základu daně musí poplatník zvýšit základ daně v případě, že:
ukončí nebo

– přeruší činnost nebo
- ukončí vedení účetnictví nebo
– vloží pohledávky nebo zásoby do obchodní společnosti nebo družstva anebo
– změní způsob uplatňování daňových výdajů na výdaje paušální,

před uplynutím doby zahrnování zásob do základu daně, musí základ daně zvýšit o hodnotu zásob a pohledávek, která ještě nebyla zahrnuta do základu daně.

Z důvodu zabránění obcházení daňové povinnosti zákon stanoví, že i v případě, kdy podnikatel vedoucí účetnictví vloží pohledávky nebo zásoby do obchodní společnosti nebo družstva, musí v roce kdy ke vkladu došlo, zvýšit základ daně o zbývající hodnotu zásob a pohledávek, které ještě nezahrnul do základu daně.

Ing. Eva Sedláková

Úpravy základu daně po novele

Příjmy z pronájmu
(1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až 8, jsou

a) příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí),
b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a).

(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení § 23 až 33. Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v §2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).
(4) Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmů uvedených v odstavci 1.
(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9. Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.
(6) Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí, evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.