Úrazová renta a nezaměstnanost

Na jak vysokou úrazovou rentu mají nárok zaměstnanci poškození pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, když nenajdou náhradní práci a skončí v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání? – Od 1. 1. 2025 byla změněna pravidla pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v § 271b odst. 3 ZP pro případ, že poškozený nevykonává jinou vhodnou práci a je nezaměstnaný. Došlo ke sjednocení pravidel pro výpočet úrazové renty během nezaměstnanosti na zdraví poškozeného zaměstnance na bázi zápočtu platné výše minimální mzdy jako dosahovaného výdělku.

Danou situaci upravuje již více let § 271b odst. 3 zákoníku práce. Přitom změna pravidel pro stanovení výše úrazové renty (náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity) provedená zákonem č. 230/2024 Sb. (novelou zákoníku práce) k 1. lednu 2025 není první novelizací daného ustanovení. Zákonodárci se nedaří již delší dobu najít uspokojivou a stabilní úpravu výpočtu úrazové renty pro případ, že se na zdraví poškozený zaměstnanec stane nezaměstnaným (bude v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání). – Pravidla o výpočtu renty pro poškozené, kteří skončili na úřadu práce (ust. § 271b odst. 3) zákoníku práce se měnila k 1. 7. 2018, k 1. 1. 2021 a nyní k 1. 1. 2025).

Problém se netýká poživatelů invalidního důchodu třetího stupně

Tady je hned na úvod nutno zdůraznit, že zásadně jde o zaměstnance poškozeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, kterému byl přiznán invalidní důchod prvního nebo druhého stupně nebo mu invalidní důchod nebyl případně vůbec přiznán, neboť [dle § 25 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti] uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou je invalidní ve třetím stupni^{, s} výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.

Obecné pravidlo a speciální pravidla pro výpočet výše úrazové renty

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (tzv. úrazová renta) přísluší (náleží) zaměstnanci ve smyslu § 271b odst. 1 zákoníku práce ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.(Přiznaný invalidní důchod, aniž by přiznání invalidního důchodu, ale i pracovní neschopnosti bylo nezbytnou podmínkou pro nárok na úrazovou rentu, ale jde o obvyklé řešení sociální situace nastalé v důsledku závažného poškození zdraví zaměstnance pracovním úrazem nebo nemoci z povolání, tedy snižuje úrazovou rentu, která vyrovnává rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným (následně) po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání.) Výjimky resp. modifikace při stanovení (výpočtu) úrazové renty upravují především ust. § 271b odst. 3, 4, 5 zákoníku práce.

Jde o situace, kdy

•    je poškozený zaměstnanec v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání – a právě změnu pravidel v této situaci popisujeme v tomto článku,

•    zaměstnanec dosahuje ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu,

•    zaměstnanec bez vážného důvodu odmítne nastoupit (náhradní – jinou vhodnou) práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil.

Poškozenému zaměstnanci náleží renta i v době nezaměstnanosti

Pokud jde o řešení situace dle § 271b odst. 3 zákoníku práce, tak pravidla byla, jak jsme předeslali, s účinností k 1. 1. 2025 změněna.

Nemění se zásada, že úrazová renta (náhrada za ztrátu na výdělku) přísluší zaměstnanci i v případě, kdy nepracuje (nevykonává výdělečnou činnost) a je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání (Úřadu práce ČR). Jsou však možné dvě rozdílné situace, a to že zaměstnanec pobíral úrazovou rentu (vypočtenou dle základního pravidla ve smyslu § 271b odst. 1 zákoníku práce) ještě před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, anebo úrazovou rentu resp. takto vypočtenou úrazovou rentu nepobíral. A podle toho byly dva možné způsoby stanovení (výpočtu) výše renty pro dobu jeho nezaměstnanosti (evidence zaměstnance úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání).

Dosud záleželo, zda poškozený
zaměstnanec před nezaměstnaností pracoval nebo nepracoval v novém náhradním zaměstnání

1. V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku pobíral, pak mu v době nezaměstnanosti úrazová renta příslušela stále ve stejné výši. Jeho nezaměstnanost tak neměla sama o sobě na výši již přiznané úrazové renty vliv.

2. V případě, že poškozený zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku nepobíral (kupř. protože vůbec nenalezl vhodné pracovní uplatnění), pak se za jeho poúrazový výdělek (výdělek po pracovním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání) považoval výdělek ve výši minimální mzdy, a to minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Náhrada za ztrátu na výdělku činila v tomto případě rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a fiktivní částkou, vyjádřenou výší minimální mzdy (s připočtením případného invalidního důchodu). Přitom pro poškozeného platila, a to i později, bez ohledu na její případnou valorizaci během jeho nezaměstnanosti, jakož i při další případné nezaměstnanosti, minimální mzda stále v původní výši ze dne první nezaměstnanosti poškozeného zaměstnance.

Pro oba případy platilo a platí, že je-li poškozený mezi jednotlivými nezaměstnanostmi (evidencemi úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) znovu zaměstnán, od průměrného výdělku před vznikem škody se odečítá skutečně dosahovaný poúrazový výdělek v novém zaměstnání, dle základního pravidla pro výpočet renty vyplývajícího z § 271b odst. 1 zákoníku práce.

Dosavadní nevýhoda
pro určité zaměstnance

Dosahoval-li ovšem poškozený zaměstnanec v době před svou nezaměstnaností nebo v době mezi jednotlivými nezaměstnanostmi, vyššího výdělku, než je minimální mzda, pak byl znevýhodněn oproti poškozenému zaměstnanci, který pracovní uplatnění po škodné události a skončení dosavadního zaměstnání nenalezl. Zápočet skutečně dosahovaného výdělku vyššího než minimální mzda zavdával snížení úrovně úrazové renty. Stanovený způsob výpočtu renty byl pro poškozené, kteří dosahovali vyšších poúrazových výdělků, než je výše minimální mzdy, nevýhodný oproti zaměstnancům, kteří pracovní uplatnění nenalezli.

Sjednocení výše započítávaného výdělku na úrovni aktuálně platné minimální mzdy

Nově je výpočet náhrady (renty) sjednocen pro oba případy (situace), ať již zaměstnanec dosáhl nějakého poúrazového výdělku před svou nezaměstnaností, nebo nedosáhl (protože po vzniku škody nepracoval). Jako fiktivní výdělek pro výpočet úrazové renty bude po dobu nezaměstnanosti poškozeného (jeho evidence úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) vždy započítávána minimální mzda, a to v aktuální platné výši.

Jestliže poškozený začne znovu pracovat, náhrada (renta) bude činit rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem skutečně dosahovaným v novém zaměstnání (s připočtením invalidního důchodu). Pokud následně bude poškozený znovu veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, za poúrazový výdělek bude považován výdělek ve výši aktuální minimální mzdy. Znamená to tedy, že jestliže se v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání zvýší minimální mzda, dojde ke snížení poskytované náhrady. Avšak toto snížení vyjadřující nejnižší možný ušlý výdělek je přitom kompenzováno průběžnými (každoročními) valorizacemi průměrného (rozhodného) výdělku před vznikem škody ve smyslu § 271u odst. 2 zákoníku práce.

Jestliže se v průběhu vedení poškozeného zaměstnance v evidenci uchazečů o zaměstnání zvýší minimální mzda, dojde ke snížení poskytované náhrady. Avšak toto snížení renty by mělo být kompenzováno valorizací průměrného (rozhodného) výdělku dosahovaného před vznikem škody ve smyslu § 271u odst. 2 zákoníku práce, který je určující pro výpočet výše renty.

Poslední valorizace byla přitom provedena nařízením vlády č. 349/2024 Sb. k 1. lednu 2025. Nařízení vlády č. 349/2024 určuje míru valorizace úrazové renty prostřednictvím navýšení rozhodného (původního průměrného, případně již valorizovaného) výdělku o 0,6 % a 260 Kč. 

Správný výpočet navýšení se neprovádí tak, že by se o uvedené částky valorizovala přímo renta, ale rozhodný výdělek, tedy výdělek před vznikem škody na zdraví, případně již dříve valorizovaný.

Příklad 1

Rozhodný výdělek činí (tedy původní výdělek činil nebo již valorizovaný výdělek činí) 30 000 Kč a dosavadní výše renty 10 000 Kč. Rozhodný výdělek se zvýší o 0,6 % a 260 Kč na 30 440 Kč (180 Kč + 260 Kč + 30 000 Kč).

Náhrada se tak zvyšuje o nárůst rozhodného výdělku 440 Kč na 10 440 Kč. (Nikoliv, že se o 0,6 % a 260 Kč zvýší dosavadní náhrada, to by se zvýšila jenom na 10 320 Kč čili jen o 320 Kč.)

Porovnání právní úpravy
do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025

•    Škrtnutý text je text zákona do 31. 12. 2024, který se od 1. 1. 2025 ruší.

•    Tučné písmo znamená nově vložený text k 1. 1. 2025.

•    Standardní písmo představuje text zákona, který se nemění.

Ustanovení § 271b odst. 3 zákoníku práce:

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši platné minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1.

Pro dosavadní poživatele
úrazové renty platí nová pravidla, jen pokud jsou pro ně výhodnější, než ta dosavadní

Nová právní úprava výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku (úrazové renty) v době nezaměstnanosti poškozeného zaměstnance, se týká zaměstnanců, kteří již rentu před 1. 1. 2025 pobírali, pouze pokud to pro ně bude výhodnější. (Podle přechodného čl. II bodu 6 zákona č. 230/2024 Sb. se výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (úrazové renty) podle nového znění § 271b odst. 3 zákoníku práce k 1. lednu 2025 upraví i zaměstnancům, kterým úrazová renta náležela před 1. 1. 2025, ale jen, je-li to pro ně výhodnější.) Takže pokud bude zaměstnanec v době, kdy pracuje, dosahovat nižšího výdělku, než ve výši minimální mzdy (například z důvodu kratší pracovní doby sjednané v důsledku jeho nepříznivého zdravotního stavu), bude se mu v době nezaměstnanosti (evidence úřadem práce jako uchazeče o zaměstnání) zohledňovat tento nižší výdělek, neboť zohledňování výše minimální mzdy by pro něho bylo nevýhodné.