Určení kategorie účetní jednotky

nová pravidla

V českém účetnictví proběhly s platností od 2. 9. 2025 důležité změny, mimo jiné například zvýšení limitů peněžních kritérií rozhodných pro zařazení účetních jednotek do příslušné kategorie (mikro, malé, střední a velké) či změny v povinném auditu účetních jednotek. K jakým změnám v kategorizaci účetních jednotek dochází a jak je to se změnami v oblasti ověřování účetních závěrek auditory?

Změny přinesla novela zákona o účetnictví

a to zákon č. 316/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny (dále jen novela „ZÚ“). Novela ZÚ přinesla zejména nové limity pro kategorizaci účetních jednotek, změnila úpravu výroční zprávy, úpravu zprávy o udržitelnosti, případně i konsolidované zprávy o udržitelnosti a výrazně omezila také rozsah povinných auditů.

Novela zákona o účetnictví je platná od 2. 9. 2025, účinnost zákona je dělená, to znamená, že zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026, s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.

Změna limitů pro kategorizace účetních jednotek

Už od roku 2016 je nezbytné rozdělit a zařadit účetní jednotky (dále jen „ÚJ nebo účetní jednotka“) do zavedených kategorií. Jedná se o tyto kategorie účetních jednotek: mikro, malé, střední a velké. Začlenění účetní jednotky do příslušné kategorie závisí dle § 1b zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZÚ), na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií (tj. hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců) k rozvahovému dni.

Zařazení do příslušné kategorie účetní jednotky má vliv na povinností účetní jednotky, které souvisejí s účetní závěrkou, s rozsahem účetní závěrky a jejím následným zveřejňováním.

Podle zatřídění do příslušné velikostní kategorie jsou některé účetní jednotky osvobozeny od určitých povinností vyplývajících ze ZÚ, a to např.:

•    Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu (§ 18 odst. 2 ZÚ).

•    Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty ve Sbírce listin, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis (§ 21a odst. 9 ZÚ). To však neznamená, že tento výkaz nemají povinnost sestavit.

•    Mikro účetní jednotky (s výjimkou např. obchodníků s cennými papíry a dalších vyjmenovaných účetních jednotek) nemají povinnost oceňovat vybraná aktiva na reálnou hodnotu (§ 27 odst. 7 ZÚ).

Novela ZÚ přinesla mimo jiné navýšení hraničních hodnot aktiv a ročního úhrnu čistého obratu stanovené jako dvě z kritérií pro zařazení účetní jednotky do příslušné kategorie. Toto navýšení vychází ze směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2775 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU a je její transpozicí. Novela ZÚ tedy reaguje na potřebu sladění s evropským právem, tzn. odráží zejména inflační vývoj z posledních 10 let.

Počet zaměstnanců zůstává v údajích pro kategorizaci účetních jednotek zachován. Ke změnám došlo výhradně v ekonomických ukazatelích – aktivech celkem a ročním úhrnu čistého obratu. To přinese mnoha účetním jednotkám, protože spadnou do „nižší“ kategorie, úlevy např. v povinnostech z oblasti zveřejňování účetních závěrek. Změny se týkají také situací, kdy podniky tvoří účetní skupiny (konsolidace). Pro určení povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku se použijí nově upravené limity. Mnoho menších skupin se tak dostane mimo rámec konsolidační povinnosti a bude si moci zvolit jednodušší režim.

Vznik nebo zahájení činnosti ÚJ 

V prvním účetním období po svém vzniku postupuje účetní jednotka podle právní úpravy pro takovou kategorii účetních jednotek, u níž důvodně předpokládá, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období (§ 1e odst. 1 ZÚ).

Změna kategorie ÚJ 

Pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka nebo skupina účetních jednotek překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c ZÚ, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky nebo skupinu účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky (§ 1e odst. 2 ZÚ).

Příklad 1

Společnost s ručením omezeným byla v roce 2023 i v roce 2024 střední účetní jednotkou. V roce 2025 splní kritéria pro malou účetní jednotku. V jaké kategorii účetních jednotek bude společnost s ručením omezeným od 1. 1. 2026? Malá nebo střední účetní jednotka?

Platí, že pokud ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c ZÚ, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období kategorii účetní jednotky, podle které je stanoven rozsah a způsob sestavování účetní závěrky. Tzn., že od 1. ledna 2026 bude účetní jednotka v kategorii „střední“, protože pro malou účetní jednotku ještě neproběhla dvě období po sobě jdoucí.

Na které období použít
nové limity?

Podle přechodných ustanovení novely ZÚ uvedených v článku 2 bodu 2 platí, že ustanovení § 1b a 1c zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2 až 11 (pozn.: zvýšené limity pro kategorie ÚJ a skupiny ÚJ účinné od 3. 9. 2025), se použijí pro posouzení splnění hraničních hodnot k rozvahovému dni účetního období započatého od 1. ledna 2024 a skončeného od 31. prosince 2024. Ustanovení § 1b a 1c zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodů 2 až 11, lze použít pro posouzení splnění hraničních hodnot k rozvahovému dni účetního období započatého od 1. ledna 2024 a skončeného před 31. prosincem 2024.

•    Prvním účetním obdobím, na které se zvýšené limitní hodnoty použijí, je účetní období kalendářního roku 2024, případně kratší účetní období, která započala v průběhu roku 2024 a skončila do 31. Prosince 2024, a na účetní období odpovídající hospodářskému roku, která započala v roce 2024 a skončila v roce 2025.

•    Pokud by se jednalo o zkrácené účetního období v roce 2024, tak si může účetní jednotka vybrat. Tzn. může pro posouzení splnění limitních hodnot k rozvahovému dni použít dosavadní právní úpravu (nižší limity) nebo právní úpravu novou (vyšší limity).

Příklad 2

Společnost s ručením omezeným má účetní období kalendářní rok. Podle jakých limitních hodnot je třeba posuzovat zařazení účetní jednotky do příslušné kategorie v rocích 2023, 2024 a 2025? Podle „starých“ nebo „nově navýšených“?

Pro zařazení do příslušné kategorie, do které bude účetní jednotka patřit v roce 2025, je třeba posuzovat limitní hodnoty (aktiva celkem, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců) dosažených za rok 2023 ještě podle „starých“ limitních hodnot. Limitní hodnoty (aktiva celkem, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců) dosažených za rok 2024 je třeba posuzovat už podle „nových navýšených“ hodnot.

Zvýšení limitů pro povinný audit

Zařazení účetní jednotky do správné kategorie je důležité také pro povinnost ověřování účetní závěrky auditorem podle§ 20ZÚ.

Novelou § 20 ZÚ došlo ke zvýšení limitních peněžních hodnot, které jsou rozhodné pro ověření účetní závěrky auditorem. Povinný audit účetní závěrky se podle novely ZÚ bude vztahovat pouze na ty účetní jednotky, které ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích překročí alespoň dva ze tří uvedených limitů.

Povinnost ověření řádné či mimořádné účetní závěrky tak budou mít nově pouze střední a velké účetní jednotky.

Podle novelizovaného ustanovení § 20 ZÚ jsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem:

•    Velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu) a střední účetní jednotky mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem bez dalších podmínek, tj. pouze na základě začlenění do dané kategorie.

Přechodné ustanovení stanoví účinnost této změny v ověřování účetních závěrek auditorem až od 1. 1. 2026. Tzn., že novelizovaným ustanovením § 20 ZÚ se bude posuzovat povinnost pro ověření účetní závěrky auditorem u účetních závěrek sestavených až v roce 2027 za účetní období roku 2026 (při uvažování běžného kalendářního roku). Malé účetní jednotky již nebudou nově podléhat povinnému auditu.

Ustanovením § 20 ZÚ v původním znění do účinnosti novely ZÚ se bude posuzovat povinnost pro ověření účetní závěrky auditorem u účetních závěrek sestavených ještě v roce 2026 za účetní období roku 2025 (při uvažování běžného kalendářního roku).

Podle tohoto původního znění jsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem:

•    Velké účetní jednotky (s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu) a střední účetní jednotky mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem bez dalších podmínek, tj. pouze na základě začlenění do dané kategorie.

•    Malé účetní jednotky mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň

-   jedno ze tří stanovených kritérií (jde-li o akciové společnosti nebo svěřenské fondy podle občanského zákoníku)

-   dvě ze tří stanovených kritérií (jde-li o ostatní malé účetní jednotky)

Kritérii pro povinnost auditu se u malých účetních jednotek podle původního znění § 20 ZÚ rozumí

•    aktiva celkem 40 000 000 Kč

•    roční úhrn čistého obratu
80 000 000 Kč

•    průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

Ing. Pavel Novák

Změna ustanovení § 1b a § 1c ZÚ, které určuje kategorie účetních jednotek a kategorie skupin účetních jednotek zní od 3. 9. 2025:

§ 1b ZÚ – aktuální znění
od 3. 9. 2025

Kategorie účetních jednotek

(1) Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

a) aktiva celkem 11000000 Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 22 000 000 Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

(2) Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

a) aktiva celkem 120000000 Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 240 000 000 Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

(3) Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

a) aktiva celkem 600000000 Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 1 200 000 000 Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

(4) Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 3.

(5) Za velkou účetní jednotku se vždy považuje

a)  subjekt veřejného zájmu,

b)  vybraná účetní jednotka.

§ 1c ZÚ – aktuální znění
od 3. 9. 2025

Kategorie skupin
účetních jednotek

(1) Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

a) aktiva celkem 120000000 Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 240000000 Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

(2) Střední skupinou účetních jednotek je ta, která není malou skupinou účetních jednotek a sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot

a) aktiva celkem 600000000 Kč,

b) roční úhrn čistého obratu 1 200 000 000 Kč,

c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.

(3) Velkou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě překračuje k rozvahovému dni alespoň 2 hraniční hodnoty uvedené v odstavci 2.

§ 20 odst. 1 ZÚ ve znění
účinném přede dnem nabytí
účinnosti novely ZÚ

Ověřování účetní
závěrky auditorem

(1) Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále

a) velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

b) střední účetní jednotky,

c) malé účetní jednotky, pokud jsou akciovými společnostmi nebo svěřenskými fondy podle občanského zákoníku a k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednu z uvedených hodnot

1. aktiva celkem 40000000 Kč,

2. roční úhrn čistého obratu 80000000 Kč,

3. průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50,

d) ostatní malé účetní jednotky, pokud k rozvahovému dni účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň 2 hodnoty uvedené v písmeni c) bodech 1 až 3.

§ 20 ZÚ odst. 1 ve znění účinném dnem nabytí účinnosti novely ZÚ

Ověřování účetní závěrky
auditorem

(1) Řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku jsou povinny mít ověřenou auditorem, kterého účetní jednotka určí způsobem stanoveným v zákoně upravujícím činnost auditorů, účetní jednotky, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis, a dále

a) velké účetní jednotky s výjimkou vybraných účetních jednotek, které nejsou subjekty veřejného zájmu,

b) střední účetní jednotky.