Válečný konflikt na Ukrajině – pracovněprávní souvislosti
V rámci pracovněprávních vztahů v ČR válečný konflikt na Ukrajině ovlivňuje dvě oblasti, a to jednak zaměstnance z Ukrajiny pracující v ČR již před vypuknutím válečného konfliktu a dále nově příchozí uprchlíky, kteří se snaží vstoupit na český trh práce. Jak správně řešit uvedené situace v pracovněprávních souvislostech?
1. Ukrajinští zaměstnanci a povolávací rozkazy
V době před vypuknutím válečného konfliktu na Ukrajině bylo v ČR přítomno téměř 200 tisíc zaměstnanců z Ukrajiny. Po vojenském napadení Ukrajiny Ruskou federací vyhlásila Ukrajinská republika všeobecnou mobilizaci. Mobilizace se týká všech zdravotně způsobilých mužů ve věku 18 až 60 let s ukrajinským státním občanstvím. Povinnost vojenské služby vzniká po doručení povolávacího rozkazu a vztahuje se i na ukrajinské občany, kteří žijí dlouhodobě v cizině nebo mají druhé státní občanství. Ukrajinský občan má povinnost vyhovět řádně doručenému povolávacímu rozkazu a nastoupit vojenskou službu, jinak mu hrozí postih ze strany ukrajinských státních orgánů za spáchání trestného činu. České úřady nemohou jakkoliv splnění vojenské povinnosti vynucovat.
2. Uvolnění zaměstnance, kterému byl doručen povolávací rozkaz
Zákoník práce výslovně situaci povolání zaměstnance do armády jiného státu neřeší. Zákoník práce sice v ust. § 204 upravuje pracovní volno související s brannou povinností, ale toto ustanovení se vztahuje na brannou povinnost stanovenou českými právními předpisy, nikoliv na případy, kde zaměstnanec je povolán do zahraniční armády.
Aktuálně je ustálen výklad (potvrzen rovněž ze strany MPSV), že v případě ukrajinského zaměstnance plnícího povinnost dle povolávacího rozkazu se jedná o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance dle ust. § 199 zákoníku práce. Jedná se o zákoníkem práce výslovně nejmenovanou jinou důležitou osobní překážku v práci. Dle uvedeného ustanovení nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno.
Pokud tedy ukrajinský zaměstnanec požádá o poskytnutí pracovního volna z důvodu doručení povolávacího rozkazu, je zaměstnavatel povinen vyhovět, zaměstnance uvolnit a nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Samotné doručení povolávacího rozkazu zaměstnanci nic nemění na pracovním vztahu, nutná je až žádost o poskytnutí pracovního volna, které je zaměstnavatel povinen vyhovět. Pokud však ukrajinský zaměstnanec o pracovní volno nepožádá, pokračuje pracovněprávní vztah nadále a zaměstnanec je povinen plnit své pracovní povinnosti.
Existenci překážky v práci je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Vhodné by bylo předložení zaměstnavateli listiny obsahující povolávací rozkaz. Pokud by zaměstnanec zaměstnavateli překážku v práci neprokázal, případně ani nijak nesdělil důvod své nepřítomnosti v práci, mohla by být nepřítomnost v zaměstnání vyhodnocena jako neomluvená absence a následně důvod k rozvázání pracovního poměru.
Zcela jiná je situace v případě, že se zaměstnanec rozhodne odejít do ukrajinské armády bez povolávacího rozkazu. Pokud občan Ukrajiny, který je zaměstnancem českého zaměstnavatele, se v souvislosti se situací na Ukrajině rozhodne bez povolávacího rozkazu odjet na Ukrajinu a nastoupit do ukrajinské armády, pak je na zaměstnavateli, aby zvážil, zda zaměstnanci vyhoví a poskytnu mu na jeho případnou žádost neplacené volno.
Zaměstnavatel není povinen poskytovat ukrajinskému zaměstnanci náhradu mzdy za období pracovního volna, protože tato povinnost není stanovena českými právními předpisy. Zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele za dobu trvání překážky v práci nepřísluší. Výjimkou může být situace, kdy se nad rámec zákona rozhodne zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy poskytnout.
Ukrajinský zaměstnanec, který odešel na základě povolávacího rozkazu plnit vojenskou povinnost, tedy nadále zůstává zaměstnancem v rámci českého pracovněprávního vztahu. S ohledem na to, že ukrajinskému zaměstnanci v předmětné době nebude poskytována náhrada mzdy a nebude tedy mít žádný příjem ze zaměstnání, nebude nutné odvádět za takového zaměstnance zálohu na daň z příjmu fyzických osob, ani platit pojistné na sociální zabezpečení vzhledem k nulovým příjmům zaměstnance, ani pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
3. Ukončení pracovního poměru a náhrada za zaměstnance
Vzhledem k tomu, že plnění vojenské služby v ukrajinské armádě na základě povolávacího rozkazu je překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou je povinen zaměstnavatel omluvit, není zde žádný výpovědní důvod, který by zaměstnavateli umožňoval pracovní poměr ukončit.
Zaměstnavatel musí na žádost zaměstnance poskytnout pracovní volno a sám nemůže pracovní poměr ukončit. Kromě toho lze uvažovat i o aplikaci ust. § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a tedy považovat dobu výkonu vojenské služby za ochranou dobu, v rámci které je zakázáno dát zaměstnanci výpověď. Ochranná doba trvá ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu vojenské služby, až do uplynutí 2 týdnů po propuštění z vojenské služby. Zákaz výpovědi v ochranné době se nevztahuje na situace výpovědi pro organizační změny uvedené v ust. § 52 písm. a) a b) zákoníku práce (tj. pokud se zaměstnavatel ruší nebo přemísťuje) a dále pokud zaměstnanec porušil před narukováním zvlášť hrubým způsobem pracovní povinnosti nebo pro zvlášť hrubé porušení režimu práce neschopného zaměstnance. Pak zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, i když je zaměstnanec v ochranné době.
Pracovní poměr může být samozřejmě ukončen na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele dle ust. § 49 zákoníku práce. Pracovní poměr může být také ukončen na základě výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnance dle ust. § 50 odst. 3 zákoníku práce, dle kterého zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pracovní poměr také zaniká smrtí zaměstnance.
Pokud zaměstnavatel bude přijímat náhradu za zaměstnance, který odešel plnit vojenskou službu, měl by se zastupujícím zaměstnancem uzavřít pracovní poměr na dobu určitou přesně vymezenou dobou do návratu zaměstnance, za kterého přijímá náhradu. V opačném případě by mohlo následně dojít k situaci, že bude mít zaměstnavatel dva zaměstnance na jedno pracovní místo a bude nutné situaci řešit. Dobu trvání pracovního poměru nově přijímaného zaměstnance by měl zaměstnavatel vymezit dobou čerpání překážky v práci na straně ukrajinského zaměstnance z důvodu plnění vojenské služby. Okamžikem, kdy se pak vrátí původní zaměstnanec, pracovního poměr zastupujícího zaměstnance skončí.
S touto problematickou souvisí povinnost zaměstnavatele v souvislosti s návratem zaměstnance týkající se znovuzařazení zaměstnance do práce. Vycházet je možné z ust. § 47 zákoníku práce, dle kterého nastoupí-li zaměstnanec po skončení služby v operačním nasazení do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance na jeho původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zařadit zaměstnance podle pracovní smlouvy. Pokud tedy i v tomto případě použijeme analogii a budeme považovat vojenskou službu v ukrajinské armádě za obdobu služby v operačním nasazení ve smyslu ust. § 47 zákoníku práce, má zaměstnavatel povinnost zařadit zaměstnance na jeho původní práci a pracoviště. Pokud to z objektivních důvodů, není možné, zařadí zaměstnavatel zaměstnance podle pracovní smlouvy. Pro znovuzařazení zaměstnance na pracovní místo po skončení překážek v práci je důležité vymezení pracovní pozice v pracovní smlouvě.
4. Dočasná ochrana válečných uprchlíků z Ukrajiny
V souvislosti s osobami přicházejícími v současnosti do ČR z Ukrajiny se mluví o tzv. dočasné ochraně. Dočasná ochrana není novým pojmem. Tento pojem vychází ze směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. V České republice byla uvedená směrnice do právního řádu transponována zákonem č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců. Směrnice i zákon byly donedávna pouze tzv. „spícími“ právními předpisy, neboť k jejich uplatňování nedochází automaticky, ale pro jejich aktivaci je zapotřebí vyhlášení dočasné ochrany rozhodnutím Rady EU.
Dne 4. března 2022 došlo k aktivaci režimu „dočasné ochrany“ prováděcím rozhodnutím Rady EU 2022/382, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana. V důsledku tohoto kroku došlo k aktivaci zákona o dočasné ochraně cizinců, jenž upravuje oprávnění k pobytu na území České republiky v tomto režimu. Tento zákonný rámec však byl vyhodnocen jako neodpovídající potřebám současné situace, a proto byly připraveny nové zákony, souhrnně označované jako „Lex Ukrajina.
Dne 21. 3. 2022 nabyly platnosti a účinnosti zákony, které by měly zjednodušit pobyt ukrajinským uprchlíkům a také usnadnit jejich zaměstnávání. Tyto 3 zákony stanoví podmínky pro udělení dočasné ochrany, potvrzují právo těchto osob na volný vstup na český trh práce a zajišťují určitá práva v oblasti sociálního zabezpečení, školství a zdravotních služeb.
Konkrétně se jedná tyto zákony:
– zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace,
– zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace,
– zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace.
Dočasná ochrana obecně je krizový mechanismus, který lze použít v případech hromadného přílivu osob a jehož cílem je poskytnout okamžitou a kolektivní ochranu (tj. aniž by bylo nutné posuzovat individuální žádosti) vysídleným osobám, které se nemohou vrátit do své země původu. Cílem je zmírnit tlak na vnitrostátní azylové systémy a umožnit vysídleným osobám požívat harmonizovaných práv v celé EU (práva se týkají pobytu, přístupu na trh práce a bydlení, lékařské pomoci i přístupu dětí ke vzdělání).
Dočasná ochrana se vztahuje
na následující kategorie osob vysídlených z Ukrajiny dne 24. února 2022 nebo po tomto datu v důsledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil, a to na:
a) ukrajinské státní příslušníky,
b) osoby bez státní příslušnosti nebo a státní příslušníky třetích zemí, kterým byla před 24. únorem 2022 poskytnuta mezinárodní ochrana nebo odpovídající vnitrostátní ochrana na Ukrajině,
c) rodinné příslušníky výše uvedených osob,
d) osoby bez státní příslušnosti nebo státní příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývali na Ukrajině před 24. únorem 2022 na základě platného povolení k trvalému pobytu, a kteří se nemohou vrátit za bezpečných a trvalých podmínek do své země nebo regionu původu.
Česká republika nebude dočasnou ochranu udělovat osobám, které měly na území Ukrajiny pobyt přechodného charakteru (typicky studenti apod.). Osoby s legálním, ale typově přechodným oprávněním k pobytu na území Ukrajiny, mají využít primární ochrany země svého původu.
Práva spojená s dočasnou ochranou
Ustanovení § 2 zákona č. 65/2022 Sb. uvádí, že dočasnou ochranou se rozumí oprávnění k pobytu na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců. Ustanovení definuje pojem dočasné ochrany v kontextu zákona o dočasné ochraně cizinců. Cizinci bude za účelem podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany povolen vstup na území ČR a během doby do rozhodnutí o jeho žádosti je oprávněn na tomto území setrvat.
Přechodná ustanovení zákona č. 65/2022 Sb. řeší situaci cizinců, kteří již na území České republiky po vypuknutí ozbrojeného konfliktu dne 24. února 2022 přišli a bylo jim uděleno vízum za účelem strpění podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců. Dle přechodného ustanovení se tyto osoby považují za cizince, kterému byla udělena dočasná ochrana. Dočasná ochrana má kromě jiného umožnit osobám požívajícím dočasné ochrany výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti a zapojení do systému vzdělávání.
S dočasnou ochranou jsou spojena opatření v oblasti školství, jejichž cílem je umožnění zapojení se osob s dočasnou ochranou do systému vzdělávání zavedeného v ČR. S ohledem na to, že mezi uprchlíky jsou převážně matky s dětmi, je třeba řešit přístup dětí ke vzdělávání. Zákon č. 67/2022 Sb. řeší přijímání příchozích osob k předškolnímu, základnímu, střednímu a vyššímu odbornému školství a stanoví zvláštní pravidla pro obsah vzdělávání těchto osob. Právní úprava stanoví zvláštní postupy spojené s přístupem ke vzdělávání osob přicházejících na území České republiky v důsledku probíhajícího ozbrojeného konfliktu na území Ukrajiny. Jedná se o speciální právní úpravu ke školskému zákonu.
Uprchlíci, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana, mají nárok na zdravotní péči hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Osoby s dočasnou ochranou se považují za pojištěnce podle zákona o veřejném zdravotním pojištění a jsou jim tedy poskytovány bezplatné zdravotní služby. Zákon č. 65/2022 Sb. dokonce stanoví, že cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území ČR a kterému byla následně udělena dočasná ochrana, se ode dne poskytnutí zdravotních služeb na území České republiky v období 30 dnů přede dnem udělení dočasné ochrany považuje za pojištěnce.
Za pojištěnce se dle uvedeného zákona považuje i cizinec, kterému byly poskytnuty zdravotní služby na území ČR přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před datem 21. března 2022), avšak nejdříve dne 24. února 2022, a kterému bylo následně uděleno speciální vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území České republiky vydané od 24. února 2022 v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, nebo jemuž byla následně udělena dočasná ochrana.
Dočasná ochrana a trh práce
Dle ust. § 2 zákona č. 66/2022 Sb. cizinec s dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Tímto se cizincům s dočasnou ochranou přiznávají stejná práva a povinnosti pro účely zákona o zaměstnanosti, jakými disponují cizinci s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Uvedené ustanovení umožňuje volný vstup na český trh práce. Držitelé dočasné ochrany tak mohou být zaměstnávány, aniž by jim byla vydána zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance, modrá karta nebo povolení k zaměstnání. Uvedená právní úprava by měla přispět k rychlému zapojení uprchlíků z Ukrajiny do pracovního procesu. Pracovní místo, na které budou přijímáni cizinci s dočasnou ochranou, nebude nutné zaměstnavatelem ohlašovat na Úřad práce ČR jako volné pracovní místo.
Osoby s dočasnou ochranou mají také právo požádat o zprostředkování zaměstnání. Držitelé dočasné ochrany se mohou registrovat na Úřadu práce jako uchazeči, případně zájemci o zaměstnání, a žádat o zprostředkování práce. Zprostředkovávat práci jim mohou i soukromé agentury práce s příslušným povolením. V případě zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání mohou tyto osoby požádat o podporu v nezaměstnanosti. Pokud splní zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky, bude jim podpora v nezaměstnanosti přiznána a poskytována po podpůrčí dobu. Pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti by se použil průměrný výdělek osoby z naposledy vykonávané činnosti na území ČR, a pokud by takových nebylo nebo by nedosahovaly úrovně minimální mzdy, dávka se vyměří v souladu s českými právními předpisy. Dle ust. § 51 zákona o zaměstnanosti se v takovém případě podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. V roce 2022 se tedy jedná o částky za první 2 měsíce podpůrčí doby 5 528 Kč, za další 2 měsíce podpůrčí doby 4 446 Kč a po zbývající část podpůrčí doby 4 076 Kč.
Držitelé dočasné ochrany také mají možnost vykonávání samostatné výdělečné činnosti. Cizinec požívající dočasné ochrany se pro účely samostatné výdělečné činnosti považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Držitelé dočasné ochrany tak mohou provozovat živnost na základě živnostenského oprávnění. Problematická v tomto může být povinnost doložení výpisu z rejstříku trestů z Ukrajiny. Za tímto účelem živnostenské úřady dle pokynu ministerstva nyní respektují i čestné prohlášení o bezúhonnosti.
Důležité je si také uvědomit, že dočasná ochrana umožňuje volný přístup na český trh práce, ale neznamená to bez dalšího volný přístup na trh práce v jiném členském státě EU. Zrovna tak dočasná ochrana udělená v jiném členském státě EU neumožňuje osobě s dočasnou ochranou z jiného členského státu EU bez dalšího povolení přístup na český trh práce.
Povinnosti zaměstnavatele zaměstnávajícího držitele dočasné ochrany
Zaměstnavatelé, kteří zaměstnají držitele dočasné ochrany, mají pouze evidenční a informační povinnost, která se vztahuje na všechny cizince pracující v ČR. Zaměstnavatelé jsou povinni informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce ČR o nástupu těchto cizinců do zaměstnání a vést jejich evidenci v rozsahu předepsaném zákonem o zaměstnanosti.
Zaměstnavatel je povinen o nástupu cizince do zaměstnání písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce nejpozději v den nástupu této osoby k výkonu práce. Písemná informace musí obsahovat údaje vedené v evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle ust. § 102 odst. 2 zákona o zaměstnanosti.
Kromě informační povinnosti má zaměstnavatel povinnost vést evidenci cizinců, které zaměstnává. Zákon o zaměstnanosti uvádí údaje, které evidence musí obsahovat. Shodné údaje musí obsahovat písemná informace příslušné krajské pobočce Úřadu práce podávána zaměstnavatelem, nastoupí-li uvedená osoba do zaměstnání. Každou změnu těchto údajů je také zaměstnavatel povinen nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl.
Evidence obsahuje tyto údaje:
– identifikační údaje cizince,
– adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,
– číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,
– druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno,
– dále pohlaví cizince, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, den nástupu a den skončení zaměstnání.
Zaměstnavatelům lze doporučit, aby s držiteli dočasné ochrany sjednávali pracovní poměr na dobu určitou na dobu „dočasné ochrany“ či platnosti víza za účelem strpění a dohodli se na informační povinnosti zaměstnanců – cizinců ve vztahu k jejich pobytovému statusu.
JUDr. Jana Drexlerová







