Valorizace důchodů od 1. ledna 2024

Nařízení vlády č. 286/­2023 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2024, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2024 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2024 a o zvýšení důchodů v roce 2024 a nařízení vlády č. 287/­2023 Sb., o zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu nabývají účinnosti 1. ledna 2024.

Oba předpisy týkající se valorizace důchodů publikovány ve Sbírce zákonů dne 22. září 2023. Jejich publikace minimálně 3 měsíce před jejich účinností je nezbytná proto, aby Česká správa sociálního zabezpečení mohla provést příslušné výpočty změny důchodů a zavést je do systému.

Způsob stanovení redukčních hranic

plyne přímo ze zákona o důchodovém pojištění a jejich výše se určí jednoduchým matematickým výpočtem, přičemž veličiny potřebné pro tento výpočet (tj. výši všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu) stanoví nařízení vlády, a to podle údajů Českého statistického úřadu zjištěných podle zákona o důchodovém pojištění. To platí obdobně pro stanovení výše základní výměry důchodů, která činí 10 % průměrné mzdy. Způsob stanovení částky za vychované dítě opět vyplývá ze zákona o důchodovém pojištění.

Konkrétní technický výpočet podle pravidel stanovených v zákoně o důchodovém pojištění určuje zvýšení základní výměry důchodu o 360 Kč (po zaokrouhlení na celé desetikoruny nahoru), přičemž ke zvýšení procentní výměry nedochází. Protože se procentní výměra nezvyšuje, nedochází ani ke zvýšení částky zvýšení za vychované dítě, neboť toto zvýšení je navázáno na zvýšení procentní výměry. Pro rok 2024 tak zůstává v platnosti částka 500 Kč.

Nařízením vlády č. 286/­2023 Sb.

se realizuje zmocnění obsažené v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě tohoto zmocnění se podle pravidel obsažených v příslušných ustanoveních zákona stanoví nařízením vlády jednak příslušné hodnoty potřebné pro výpočet důchodů přiznávaných v roce 2024, tj. výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu, výše redukčních hranic, výše základní výměry důchodu a výše zvýšení za vychované dítě, jednak výše zvýšení vyplácených důchodů.

Vzhledem k tomu, že se v roce 2024 u vyplácených důchodů zvyšuje jen základní výměra a nezvyšuje se procentní výměra, nedochází v roce 2024 ani ke zvýšení částky za vychované dítě, která tak bude v roce 2024 činit nadále 500 Kč. Ve smyslu zmocnění obsaženém v zákoně o důchodovém pojištění je tak nutné stanovit tuto částku i pro rok 2024.

Všechny hodnoty platné pro rok 2024 a zvýšení důchodů v roce 2024 se stanoví podle statistických údajů sdělených Českým statistickým úřadem nebo jsou určeny přímo zákonem. Výši těchto hodnot a výši zvýšení důchodů je třeba, jak vyplývá ze zákona, stanovit každoročně do 30. září, tj. pro rok 2024 do 30. září 2023.

VÝŠE VŠEOBECNÉHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU ZA ROK 2022 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu jsou veličiny nezbytné pro výpočet důchodů, které budou přiznány od prvního dne spadajícího do roku 2024. Výše všeobecného vyměřovacího základu je definována zákonem o důchodovém pojištění jako výše průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok, přičemž nesmí být nižší, než výše všeobecného vyměřovacího základu za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 se stanoví v částce 40 638 Kč podle zjištění Českého statistického úřadu o výši průměrné měsíční mzdy. Údaj o průměrné měsíční mzdě zjištěné Českým statistickým úřadem za rok 2022 odpovídá ve smyslu příslušného ustanovení zákona o důchodovém pojištění srovnatelné řadě údajů o průměrné mzdě, které jsou podle zákona pro účely důchodového pojištění používány, tj. z údajů nezahrnujících údaje za část resortu Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra (počínaje rokem 2003 publikuje Český statistický úřad údaje o průměrných hrubých měsíčních mzdách včetně části těchto resortů a od roku 2009 i včetně podniků s méně než 20 zaměstnanci). Při stanovení všeobecného vyměřovacího základu podle průměrných mezd zjišťovaných různou metodikou by podíl jejich výší neodpovídal růstu mezd, ale byl by ovlivněn i změnami ve způsobu jejich zjišťování.

Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 se stanoví ve výši, která odpovídá podílu průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2023 (tj. kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, jímž je rok 2024) a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2022 (tj. kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu). Přepočítací koeficient je třeba podle zákona stanovit s přesností na čtyři platná desetinná místa. Obdobně jako při stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu jsou použity údaje ze srovnatelné řady údajů o průměrné mzdě.

Podle výše zmíněných pravidel obsažených v zákoně o důchodovém pojištění se přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 stanoví jako podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí roku 2023, tj. 42 480 Kč, a průměrné měsíční mzdy zjištěné za první pololetí roku 2022, tj. 39 264 Kč (z této částky se vycházelo též při stanovení přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021), a to s přesností na čtyři platná desetinná místa. Výpočtem po zaokrouhlení vychází hodnota přepočítacího koeficientu 1,0819 (42 480: 39 264 = 1,0819).

REDUKČNÍ HRANICE - Úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu tvoří roční vyměřovací základ pojištěnce a měsíční průměr těchto ročních vyměřovacích základů v rozhodném období tvoří osobní vyměřovací základ. Výpočtový základ, z něhož se vypočítává procentní výměra důchodu, se stanoví tak, že z částky osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice se počítá 100 %, z částky nad první redukční hranicí do druhé redukční hranice se počítá 26 % a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží. Redukční hranice podle zákona o důchodovém pojištění odpovídají výši 44 % a 400 % průměrné mzdy stanovené pro účely důchodového pojištění a částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Vzhledem k tomu, že výše všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok 2022 činí 40 638 Kč a výše přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu 1,0819, průměrná mzda pro rok 2024 činí 43 967 Kč. Výpočtem vychází, že první redukční hranice činí 19 346 Kč a druhá redukční hranice činí 175 868 Kč. Pro důchody přiznávané od data spadajícího do roku 2024 se tedy výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu tak, že do částky 19 346 Kč se počítá 100 %, z částky nad 19 346 Kč se počítá 26 % a k částkám vyšším než 175 868 Kč se nepřihlíží.

Výpočtem (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru) vycházejí pro rok 2024 tyto částky redukčních hranic:

·    19 346 Kč jako první redukční hranice, tj. 0,44 × 43 967;

·    175 868 Kč jako druhá redukční hranice, tj. 4,00 × 43 967.

Výše základní výměry důchodu

je navázána na výši průměrné mzdy, obdobně jako stanovení redukčních hranic. Tím je u nově přiznávaných důchodů stabilizován podíl výše základní výměry důchodu na výši průměrné mzdy.

V souladu s aktuálním zněním zákona o důchodovém pojištění, se výše základní výměry důchodu stanoví s účinností od 1. ledna každého kalendářního roku ve výši 10 % průměrné mzdy, a to po zaokrouhlení na celé desetikoruny nahoru. Vzhledem k tomu, že průměrná mzda pro rok 2024 činí 43 967 Kč, bylo třeba stanovit podle uvedených pravidel základní výměru důchodu pro rok 2024 ve výši 4 400 Kč.

ZVÝŠENÍ ZA VYCHOVANÉ DÍTĚ

Od roku 2023 bylo v zákoně o důchodovém pojištění zavedeno zvýšení procentní výměry starobního důchodu za vychované děti. Částka zvýšení za jedno vychované dítě činí od 1. ledna 2023 částku 500 Kč měsíčně.

Zákon současně stanoví, že částka zvýšení za vychované dítě se zvyšuje od 1. ledna kalendářního roku tak, že částka zvýšení za 1 vychované dítě platná od 1. ledna předchozího kalendářního roku se zvýší o tolik procent, o kolik se zvyšuje procentní výměra vypláceného starobního důchodu. Pokud v předchozím kalendářním roce došlo k mimořádnému zvýšení vyplácených důchodů, přičte se k tomuto počtu procent ještě tolik procent, o kolik se zvýšila procentní výměra vypláceného starobního důchodu, neboť platí, že procentní výměry vyplácených důchodů při zvýšení v mimořádném termínu zvýší o tolik procent, kolik činí růst cen.

U vyplácených důchodů je zvýšení za vychované děti součástí procentní výměry starobního důchodu a zvyšuje se proto stejně, jako se zvyšují procentní výměry důchodů. Procentní výměry důchodů se od ledna 2024 nezvyšují, a proto i částka zvýšení za jedno vychované dítě se nezvýší, tj. bude zachována ve stejné výši, jaká platí od 1. ledna 2023, tedy ve výši 500 Kč za jedno vychované dítě.

I když došlo v roce 2023 k mimořádné valorizaci od června na základě úpravy, nebyla naplněna pravidla pro valorizaci této částky, neboť v rámci této mimořádné valorizace se jednak nezvýšily procentní výměry podle obecného pravidla valorizace, ale zvýšily jiným způsobem, v podstatě se zvýšily kombinovaně o jednotnou pevnou částku 400 Kč a zároveň o 2,3 % procentní výměry.

Částka zvýšení za jedno vychované dítě se tedy pro důchody přiznávané v roce 2024 nemění a bude platit v roce 2024 ve stejné výši, jako platí v roce 2023. Zmocnění v zákoně o důchodovém pojištění však ukládá stanovit nařízením vlády aktuální částku zvýšení za vychované dítě pro každý kalendářní rok, i když se nemění, a proto i nařízení vlády stanoví výslovně i tuto částku ve výši 500 Kč.

ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ - Pravidla pro stanovení zvýšení vyplácených důchodů jsou stanovena v zákoně o důchodovém pojištění kogentně. Vyplácené důchody se při zvýšení důchodů v pravidelném termínu, tj. od 1. ledna 2024, zvyšují v závislosti na růstu cen, na růstu mezd a na výši průměrného starobního důchodu. Vzhledem k tomu, že ČSSZ vyplácí důchody podle v pravidelných měsíčních lhůtách dopředu na období, které začíná dnem splatnosti v kalendářním měsíci a končí dnem předcházejícím dni splatnosti v následujícím kalendářním měsíci (nikoli na běžný kalendářní měsíc jako ostatní orgány sociálního zabezpečení vyplácející důchody příslušníkům ozbrojených sil podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení), vyplatí spolu s lednovou splátkou důchodu rovněž doplatek, který bude tvořen poměrnou částkou zvýšení důchodu náležejícího za období od 1. ledna 2024 do dne předcházejícího dni splatnosti důchodu v lednu 2024 tak, aby bylo zvýšením důchodů pokryto i období od 1. ledna 2024.

Tento doplatek však nebude poskytován k důchodům vypláceným ostatními orgány sociálního zabezpečení (tj. ministerstva vnitra, ministerstva obrany a ministerstva spravedlnosti), neboť tyto orgány vyplácejí důchody na běžný kalendářní měsíc, tedy na období od prvního do posledního dne v měsíci v určený den splatnosti. Zákonem je stanoveno, že základní výměry vyplácených důchodů se při zvýšení důchodů v pravidelném termínu zvyšují tak, aby výše základní výměry důchodu činila 10 % průměrné mzdy. Pro rok 2024 to znamená zvýšení na částku 4 400 Kč, což ve skutečnosti znamená zvýšení o 360 Kč, neboť v roce 2023 základní výměra činí 4 040 Kč. Základní výměra důchodu je shodná pro všechny důchody.

Procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují o tolik procent zaokrouhlených s přesností na jedno platné desetinné místo nahoru, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu stanoveného ve výši součtu růstu cen a jedné poloviny růstu reálné mzdy zaokrouhlené s přesností na jedno platné desetinné místo.

Pro zvýšení vyplácených důchodů vyplývá ze zákona o důchodovém pojištění, že na základě statistických údajů Českého statistického úřadu o vývoji úhrnného indexu životních nákladů domácností důchodců, údajů o výši všeobecných vyměřovacích základů a průměrného starobního důchodu by se měly v lednu 2024 zvýšit procentní výměry vyplácených důchodů o tolik procent zaokrouhlených na jedno desetinné místo nahoru, aby úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu činil 1,3 %. Protože samotné zvýšení základní výměry o 360 Kč představuje u průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu zvýšení o 1,8 %, procentní výměry důchodů se tedy již v termínu od 1. ledna 2024 nezvýší.

Nad rámec hodnot určených výhradně podle statistických údajů dává zákon o důchodovém pojištění vládě možnost stanovit vyšší zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů, avšak pouze v případě, že v roce, ve kterém se o zvýšení rozhoduje, nedošlo ke zvýšení důchodů v mimořádném termínu. Vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2023 došlo ke zvýšení důchodů v mimořádném termínu, nebylo možné uvedené zmocnění vlády využít.

Účinnost nařízení vlády č. 286/­2023 Sb.

se stanoví od 1. ledna 2024 v souladu s příslušným zmocňovacím ustanovením zákona o důchodovém pojištění upravujícím zmocnění ke stanovení příslušných hodnot a ke zvýšení vyplácených důchodů.

Nařízení vlády č. 287/­2023 Sb.

Jednou z dávek náležejících podle zákona č. 357/­2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, je zvláštní příspěvek k důchodu.

Zvláštní příspěvek k důchodu byl v roce 2005 zaveden jako kompenzace za rušení nebo omezování dosavadních zvýhodnění účastníků odboje a osob účastných rehabilitace v oblasti dopravy (slevy z jízdného), telefonních služeb a lázeňských a rekreačních pobytů. Vzhledem k tomuto účelu obsahuje zákon č. 357/­2005 Sb. též úpravu pro zvyšování částek zvláštního příspěvku k důchodu. Podle tohoto zákona vláda zvláštní příspěvek k důchodu zvýší nařízením, jestliže úhrnný index cen v pravidelné veřejné hromadné vnitrostátní železniční a autobusové dopravě, za vnitrostátní telefonní služby a za tuzemské lázeňské nebo rekreační pobyty vzroste aspoň o 5 %, a to vždy za období kalendářního roku, nebo za období více let, pokud podmínka aspoň 5 % růstu úhrnného indexu cen v předchozím roce nebyla splněna.

Jedná se o opakující se dávku, která náleží poživatelům starobního nebo invalidního důchodu z českého důchodového pojištění, pokud byl tento důchod upraven jako účastníkovi odboje nebo pokud byl tento poživatel důchodu účasten povstání v květnu 1945 anebo pokud byl tento poživatel důchodu účasten soudní nebo mimosoudní rehabilitace. Nárok na zvláštní příspěvek k důchodu mají dále vdovy a vdovci po těchto poživatelích důchodů.

Cenový index uvedený v zákoně č. 357/­2005 Sb. není plně konzistentní s údaji běžně sledovanými Českým statistickým úřadem. Český statistický úřad však sleduje v rámci cenové statistiky údaje, které odpovídají záměru zákonodárce přizpůsobovat výši zvláštního příspěvku k důchodu nárůstu cen specificky definovaných služeb. Z údajů, které Český statistický úřad sleduje, je pro účely sledování naplnění této valorizační podmínky vytvořen index  „Kolejová a silniční doprava, telefonické služby, tuzemská rekreace a lázeňská péče“, jehož vývoj Český statistický úřad pravidelně sleduje a předává Ministerstvu práce a sociálních věcí. V návaznosti na tyto údaje bylo přikročeno ke zvýšení zvláštního příspěvku. Vzhledem k tomu, že zákon odkazuje na období jednoho roku, a že ceny sledovaných služeb podléhají sezónním výkyvům, je vhodné posuzovat naplnění valorizační podmínky podle ročního průměru bazických indexů.

V roce 2022 dosáhla hodnota tzv. bazického indexu přepočtená k tzv. bazickém období roku 2008, tj. posledního roku, jehož cenový vývoj byl použit pro zvýšení zvláštního příspěvku podle nařízení vlády č. 340/­2009 Sb., hodnoty 96,8. V roce 2020 činila hodnota bazického indexu spočteného ke stejnému bazickému období 92,0. Za rok 2022 nebyla podmínka růstu cen splněna. Avšak za období více let, tedy za roky 2021 a 2022 činil růst cen 5,2 % a podmínka pro zvýšení splněna byla.

Zákon výslovně nestanoví, v jakém termínu po naplnění valorizační podmínky je třeba zvláštní příspěvek zvýšit. V analogii s pravidly pro zvyšování důchodů podle zákona o důchodovém pojištění, které se zvyšují v pravidelném termínu od ledna kalendářního roku, a s přihlédnutím k potřebné legisvakance pro technickoorganizační zabezpečení zvýšení u plátce dávky, tj. u České správy sociálního zabezpečení, je účelné zvláštní příspěvek k důchodu zvýšit od ledna následujícího kalendářního roku, tj. roku 2024.

Rovněž výše zvýšení zvláštního příspěvku není zákonem přesně určena. Z logiky právní úpravy plyne, že výše zvýšení by však neměla být nižší než nárůst cenového indexu u uvedených druhů služeb. Od roku 2011 je rovněž zavedenou praxí v důchodové oblasti, že zvýšení důchodů a příplatků k nim je pevně určeno růstem příslušných statistických veličin. Stejně tak je tedy třeba postupovat v případě zvláštního příspěvku.

Vzhledem k tomu, že při naplnění valorizační podmínky bylo dosaženo cenového růstu 5,2 %, musí být zvýšení zvláštního příspěvku stanoveno stejným procentem. Výpočtem plyne, že nová výše zvláštního příspěvku k důchodu musí být 2 816 Kč měsíčně (tj. 2 676 × 1,052) a 1 408 Kč měsíčně (tj. 1 338 × 1,052) se zaokrouhlením na celé koruny směrem nahoru. Zvýšení tedy činí v případě poživatelů starobních a invalidních důchodů 140 Kč měsíčně a v případě poživatelů vdovských a vdoveckých důchodů 70 Kč měsíčně, což znamená, že nová výše dávky bude 2 816 Kč a 1 408 Kč měsíčně.

Účinnost nařízení vlády č. 287/­2023 Sb.

Výše jsme uvedli, že zákon výslovně nestanoví, v jakém termínu po naplnění valorizační podmínky je třeba zvláštní příspěvek zvýšit. V analogii s pravidly pro zvyšování důchodů podle zákona o důchodovém pojištění, které se zvyšují v pravidelném termínu od ledna kalendářního roku, a s přihlédnutím k potřebné legisvakance pro technickoorganizační zabezpečení zvýšení u plátce dávky, tj. u ČSSZ, bylo účelné zvláštní příspěvek k důchodu zvýšit od ledna následujícího kalendářního roku, tj. roku 2024.

JUDr. Eva Dandová

Nařízení vlády č. 286/2023 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2024, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2024 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2024 a o zvýšení důchodů v roce 2024

Citace na straně 52

Vláda stanoví podle § 107 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 212/2016 Sb. a zákona č. 323/2021 Sb.:

§ 1

Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu

(1) Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 činí 40 638 Kč.

(2) Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022 činí 1,0819.

§ 2

Výše redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu

Pro rok 2024 výše

a) první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 19 346 Kč,

b) druhé redukční hranice pro stanovení výpočtového základu činí 175 868 Kč.

§ 3

Výše základní výměry důchodu

Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2024 činí 4 400 Kč.

§ 4

Výše částky zvýšení za vychované dítě

Výše částky zvýšení za 1 vychované dítě pro rok 2024 činí 500 Kč.