Valorizace rent

Další, třetí mimořádné zvýšení důchodů a příplatků k důchodům v roce 2022
nastane s účinností od 1. září 2022. Jaké konkrétní zvýšení nastane?

V březnu jsme se na stránkách tohoto časopisu v článku „Mimořádné zvýšení důchodů“ informovali, že dne 16. února 2022 schválila vláda dvě nařízení vlády týkající se mimořádného zvýšení důchodů od června 2022. Prvním bylo nařízení vlády č. 35/­2022 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 2022. Toto nařízení vlády se týkalo všech důchodů, tedy důchodů starobních, invalidních i pozůstalostních. Druhým bylo nařízení vlády č. 36/­2022 Sb., o druhém zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022. Toto nařízení vlády se týkalo příplatků k důchodu podle nařízení vlády č. 622/­2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální a podle zákona č. 357/­2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů. Tehdy jsme si vysvětlili výši i důvod tohoto mimořádného zvýšení důchodů a příplatků k důchodu, ke kterému došlo s účinností od 1. června 2022.

V našem dnešním článku tedy v podstatě na článek „Mimořádné zvýšení důchodů“ navážeme. Nejprve si objasníme, co znamenalo toto mimořádné zvýšení důchodů provedené v únoru 2022 pro zaměstnance pobírající náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a pro pozůstalé pobírající náhradu na výživu pozůstalých, tedy k jaké došlo úpravě náhrad.

VALORIZACE RENT – Je všeobecně známo, že zákoník práce, který upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, obsahuje i úpravu povinnosti zaměstnavatele nahradit poškozenému zaměstnanci nebo pozůstalému škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Mezi druhy náhrady škody patří i náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrada nákladů na výživu pozůstalých.

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se na základě zákona provádí tak, že se vychází z průměrného výdělku před vznikem škody a z výdělku dosahovaného po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. Je-li výdělek zaměstnance po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu nižší než jeho průměrný výdělek před vznikem škody, pak je zaměstnavatel povinen tento rozdíl dorovnat náhradou za ztrátu na výdělku. Dojde-li u poškozeného ke zvýšení dosahovaného výdělku nebo zvýšení invalidního důchodu, sníží se mu poskytovaná náhrada za ztrátu na výdělku. Poškozený tudíž pobírá stále stejnou částku.

Obdobnou úpravu obsahuje zákoník práce i pro pozůstalé po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. Při výpočtu náhrady nákladů na výživu pozůstalých se vychází z průměrného výdělku zaměstnance zjištěného před jeho smrtí s tím, že pokud zemřelý před svou smrtí poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, pak náhrada nákladů na výživu pozůstalých činí 50 % uvedeného průměrného výdělku, pokud poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu více osobám, činí náhrada 80 % průměrného výdělku.

Aby z důvodu výše uvedeného výpočtu předmětných náhrad nedošlo k neodůvodněnému rozdílu mezi poškozenými a ostatními zaměstnanci nebo důchodci ve výši pobíraných částek, obsahuje zákoník práce (§ 271u odst. 2 ZP) zmocnění pro vládu, aby vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upravila nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnanci po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemoci z povolání, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku. To se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých.

V prvním období vydávání nařízení vlády se zvyšování provádělo v zásadě tak, že se průměrný výdělek před vznikem škody zvyšoval v závislosti na zvýšení průměrné mzdy v národním hospodářství v daném období. Protože se však ukázalo, že tento systém není objektivní, neboť v průměrné mzdě v národním hospodářství byly zohledňovány i vysoko příjmové kategorie zaměstnanců, avšak většině zaměstnanců o tak vysoké procento výdělky nevzrůstaly, bylo zvoleno zvýšení podle procentní výměry důchodů (usnesení vlády č. 302/­2005). Důvodem byla skutečnost, že alespoň o toto procento musí být zvýšení provedeno, neboť kdyby tomu tak nebylo, poškození a pozůstalí, kteří pobírají z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání invalidní důchod nebo pozůstalostní důchod, a kterým by se tento důchod zvýšil jako ostatním důchodcům, by zvýšení vlastně neobdrželi, neboť o částku, o kterou se jim zvýší důchod, se jim sníží poskytovaná náhrada. Faktického zvýšení tedy lze dosáhnout pouze zvýšením průměrného výdělku, do kterého se jim náhrada poskytuje.

Z toho důvodu nyní dochází k valorizaci rent (náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrady na výživu pozůstalých) v návaznosti na úvodem zmíněné nařízení vlády č. 35/­2022 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 2022, které nastalo 1. června 2022.

Zvýšení předmětné náhrady se provádí tak, že se zvyšuje průměrný výdělek před vznikem škody nebo zvýšený podle předchozích nařízení vlády vydaných k provedení zákona zákoníku práce, starého zákoníku práce a podle zákona č. 297/­1991 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Zvýšení uvedené náhrady se provádí od 1. června 2022 o 8,2 %, jako je tomu u zvýšení procentní výměry důchodů, od kterého se zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku odvozuje.

Nařízení vlády zvyšuje také náhradu nákladů na výživu pozůstalých, která přísluší pozůstalým (vdovy, vdovci, sirotci rodiče) po zaměstnanci, který v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel a jimž uvedená náhrada přísluší podle zákoníku práce a starého zákoníku práce. Zvýšení předmětné náhrady se provádí tak, že se zvyšuje průměrný výdělek před vznikem škody nebo zvýšený podle předchozích nařízení vlády vydaných k provedení zákona č. 262/­2006 Sb., zákoník práce, a zákona č. 65/­12965 Sb., zákoník práce. Zvýšení uvedené náhrady se navrhuje provést od 1. června 2022 o 8,2 %, jako je tomu u zvýšení procentní výměry důchodů, od kterého se zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku odvozuje.

Valorizační nařízení vlády

Vzhledem k tomu, že kromě úrazů pracovních dochází k úrazům i u vojáků a u příslušníků bezpečnostních sborů jsou pravidelně vydávána tři valorizační nařízení de facto identického obsahu, pouze pro rozdílný okruh postižených. Z toho důvodu bylo dne 31. května 2022 publikováno ve Sbírce zákonů:

•    nařízení vlády č. 138/­2022 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady),

•    nařízení vlády č. 139/­2022 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým) a

•    nařízení vlády č. 140/­2022 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých.

TŘETÍ ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ V ROCE 2022 – Spolu s výše popsanými valorizačními nařízeními byly dne 31. května 2022 ve stejné částce Sbírky zákonů publikována ještě dvě nařízení vlády týkající se zvýšení (valorizace) důchodů. Jedná se o:

•    nařízení vlády č. 136/­2022 Sb., o třetím zvýšení důchodů v roce 2022 a

•    nařízení vlády č. 137/­2022 Sb., o třetím zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022.

Obecně platí, že způsob stanovení zvýšení důchodů určuje § 67 zákona o důchodovém pojištění (dále „ZDP“).

Podle tohoto ustanovení se důchody zvyšují v pravidelném termínu od 1. ledna kalendářního roku podle stanovených pravidel. Vedle zvýšení důchodů v tomto pravidelném termínu se důchody zvyšují ještě v mimořádném termínu, pokud ve vymezeném rozhodném období dosáhl růst cen aspoň 5 %. Toto období počíná kalendářním měsícem následujícím po posledním kalendářním měsíci použitém pro zjišťování růstu cen při předchozím zvýšení důchodů a končí kalendářním měsícem, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.

Tato situace nyní opět nastala, neboť růst cen v období únor 2022 až duben 2022 dosáhl oné hranice aspoň 5 %. Posledním kalendářním měsícem použitým pro zjišťování růstu cen při předchozím zvýšení důchodů, které bylo provedeno nařízením vlády č. 35/­2022 Sb., byl leden 2022. Na základě statistických údajů dosáhl růst cen v rozhodném období únor 2022 až duben 2022 za domácnosti celkem hodnoty 4,8 % a za domácnosti důchodců 5,2 %, přičemž pro výpočet celkového zvýšení důchodu se uplatní pravidlo výběru vyššího růstu cen, tedy hodnota 5,2 %.

Výpočet růstu cen

se podle § 67 odst. 6 ZDP provádí ze dvou originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů), přičemž se použije ten růst cen, který je vyšší. Růst cen se provádí z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti celkem zjištěných Českým statistickým úřadem, které činily 124,6 pro leden 2022 a 130,6 pro duben 2022. Procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem tedy činil 4,8 % (130,6: 124,6 = 1,04815). Výpočet růstu cen se provádí dále z originálních bazických úhrnných indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) za domácnosti důchodců zjištěných Českým statistickým úřadem, které činily 123,1 pro leden 2022 a 129,5 pro duben 2022. Procentní přírůstek indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců tedy činil 5,2 % (129,5: 123,1 = 1,05199). O více než 5 % tedy vzrostl v rozhodném období index životních nákladů domácností důchodců, a to přesně o tempem 5,2 %. Pro výpočet zvýšení důchodů se tedy použije růst cen o 5,2 %.

Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu

se zvyšují jen procentní výměry důchodu, a to podle § 67 odst. 10 ZDP o tolik procent, kolik činí růst cen, to znamená, že vláda nemá přitom možnost rozhodnout o jiném než o tomto statisticky stanoveném zvýšení důchodů. Důchody se zvyšují v pátém kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž růst cen dosáhl aspoň 5 %.

Ke zvýšení důchodů tedy dojde v září 2022. Kromě zvýšení důchodů přiznaných před zářím 2022 se při mimořádném zvýšení důchodů zvýší podle § 67 odst. 15 zákona o důchodovém pojištění též důchody přiznávané v roce 2022 v období od 1. září do 31. prosince 2022. Zvýšení u průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu bude dosahovat celkem částky 699 Kč.

Při zvýšení důchodů v mimořádném termínu se kromě vyplácených důchodů, tj. důchodů přiznaných ve smyslu § 67 odst. 1 ZDP před 1. zářím 2022, zvyšují též důchody přiznané v období od 1. září do 31. prosince 2022, neboť podle § 67 odst. 15 ZDP zvýšení procentní výměry vyplácených důchodů v mimořádném termínu náleží i k důchodům přiznávaným v tom kalendářním roce, v němž byly zvýšeny procentní výměry vyplácených důchodů v mimořádném termínu.

Důchody přiznané od 1. září 2022 do 31. prosince 2022 tak budou zvýšeny dvakrát – poprvé podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 35/­2022 Sb. a podruhé podle navrhovaného nařízení vlády; přitom se vypočtená procentní výměra přiznávaného důchodu zvýší nejdříve podle nařízení vlády č. 35/­2022 Sb. o 8,2 % a takto zvýšená procentní výměra se následně zvýší o 5,2 % podle navrhovaného nařízení vlády.

Nařízení vlády o zvýšení důchodů musí být vždy vydáno minimálně s předstihem 3 měsíců. Podle oficiální statistiky stát k 31. březnu letošního roku evidoval celkem 2 797 939 poživatelů pobírajících starobních, invalidních nebo pozůstalostních důchodů. Z toho důvodu potřebuje Česká správa sociálního zabezpečení dostatečný časový prostor, aby mohla zpracovat každému poživateli důchodu rozhodnutí o zvýšení důchodu a toto mu doručit a samozřejmě následně zajistit vlastní zvýšení v systému. To vše je tedy důvodem, proč bylo nařízení vlády č. 35/­2022 Sb. publikováno ve Sbírce zákonů již 31. května 2022, přestože nabude účinnosti až 1. září 2022.

TŘETÍ ZVÝŠENÍ PŘÍPLATKU K DŮCHODU – Výše jsme si uvedli, že spolu s nařízení vlády č. 35/­2022 Sb., o třetím zvýšení důchodů v roce 2022 bylo vydáno nařízení vlády č. 137/­2022 Sb., o třetím zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022.

Důvodem pro vydání tohoto nařízení vlády je zvýšení důchodů v mimořádném termínu od září 2022, neboť příplatky k důchodu se podle právních předpisů upravujících příplatky k důchodu zvyšují vždy, pokud se zvyšují důchody, a to ve stejném termínu.

Podle nařízení vlády č. 622/­2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění nařízení vlády č. 405/­2005 Sb. a nařízení vlády č. 369/­2007 Sb., se státním občanům České republiky, kteří v době od 25. února 1948 do 31. prosince 1989 byli odsouzeni a vykonali trest odnětí svobody, jeho část nebo vazbu pro trestný čin, za který byli soudně rehabilitováni nebo jejichž odsouzení bylo zrušeno, a kteří pobírají starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění, poskytují příplatky k důchodu, a to ve výši 50 Kč za každý započatý měsíc výkonu trestu odnětí svobody, jeho části nebo výkonu vazby. Příplatky k důchodu se poskytují dále některým pozůstalým po těchto oprávněných osobách. Nařízení vlády č. 622/­2004 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2005.

Příplatky k důchodu se dále poskytují podle § 1 odst. 1 zákona č. 357/­2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů, státním občanům České republiky, kteří mají osvědčení podle zákona č. 255/­1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a pobírají starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění; výše příplatku činí 50 Kč za každý i započatý měsíc odbojové činnosti (nejméně však 200 Kč měsíčně). Podle § 1 odst. 2 a 3 zákona č. 357/­2005 Sb. se příplatky poskytují též některým pozůstalým po uvedených oprávněných osobách. Zákon č. 357/­2005 Sb. nabyl účinnosti dnem 19. září 2005.

Podle § 2 odst. 8 zákona č. 357/­2005 Sb., ve znění zákona č. 108/­2009 Sb. a zákona č. 220/­2011 Sb., a podle § 8 odst. 2 zákona č. 198/­1993 Sb., ve znění zákona č. 220/­2011 Sb., vláda zvýší nařízením příplatky k důchodu, a to stejným způsobem a ve stejných termínech, jako se zvyšuje procentní výměra důchodů podle zákona o důchodovém pojištění. Vláda přitom procentní výměru důchodu zvyšuje nařízením podle pravidel obsažených v § 67 ZDP.

Vzhledem k tomu, že se od září 2022 zvyšují vyplácené důchody, jsou zároveň splněny podmínky pro zvýšení příplatků k důchodu a příplatek k důchodu se zvyšuje o 5,2 %, tj. stejným způsobem, jakým se zvyšují procentní výměry důchodů. Termín zvýšení příplatku je stejný jako termín zvýšení vyplácených důchodů, tedy 1. září 2022.

Protože se zvyšují též důchody přiznávané v období od 1. září 2022 do 31. prosince 2022, je třeba zvýšit podle za stejných podmínek též příplatky k důchodu náležející k těmto přiznávaným důchodům, a to vzhledem k dikci zákonných zmocnění, která ukládají zvýšit příplatky k důchodu ve stejných termínech a stejným způsobem jako se zvyšují důchody. Příplatky k důchodům přiznaným od 1. září 2022 tak budou zvýšeny dvakrát – poprvé podle § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 36/­2022 Sb., a podruhé podle tohoto nařízení vlády.

KDY BUDE TŘETÍ VALORIZACE RENT? – Výše jsme si uvedli, že s ohledem na obrovské množství důchodů (cca 3 milióny) musí mít Česká správa sociálního zabezpečení dostatečný časový prostor mezi platností předpisu, který důchody nebo příplatky k důchodu zvyšuje a měsícem, od kterého dochází k vlastnímu zvýšení, aby mohla zajistit vlastní zvýšení technicky.

Tak tomu ale není u valorizace:

•    náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání,

•    náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle zákoníku práce,

•    náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení,

•    náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání,

•    náhrady nákladů na výživu pozůstalých po vojákovi,

•    náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a 

•    náhrady nákladů na výživu pozůstalých po příslušníkovi bezpečnostních sborů.

Známé z minulosti, že při každém zvýšení důchodů, dochází i k valorizaci těchto náhrad. To je pravidlo, a proto tomu nebude jinak ani nyní, při třetí valorizaci důchodů. Příslušná nařízení vlády musí být vydána. Ale není na ně spěch, jako je tomu v případě valorizace důchodů. Počet poškozených a pozůstalých po poškozených nedosahuje oné závratné sumy jako je počet důchodů a navíc jejich výplatu zajišťuje několik různých subjektů. Budeme tedy očekávat, že do konce srpna budou i tato nařízení vlády vydána. Nemusíme očekávat žádnou změnu, průměrné výdělky rozhodné pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku i náhrady na výživu pozůstalých musí být zvýšeny o stejné procento jako důchody, tedy o 5,2 %, a se stejnou účinností, tedy od 1. září 2022.

JUDr. Eva Dandová