Velká novela školského zákona
Zákon č. 267/2025 Sb. mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jaké změny přinesla velká novela školského zákona?
Kromě novely školského zákona je měněn
i zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a zákon č. 284/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákonem zároveň dochází ke zrušení vyhlášky č. 55/2005 Sb., o podmínkách organizace a financování soutěží a přehlídek v zájmovém vzdělávání.
Tento zákon má dělenou účinnost,
velká část zákona nabývá účinnosti 1. září 2025, což odpovídá datu začátku školního roku. Školy a školská zařízení provádí svou činnost v cyklu školního roku, proto se účinnost zákona jako celku odchyluje od tzv. jednotných dnů účinnosti. V jednom bodě je stanovena účinnost k 1. říjnu 2025, jelikož se jím ze zákona vypouští slova v § 78a při současném zrušení pozbytí jejich platnosti. V tomto případě se tedy jedná o úpravu legislativního způsobu provedení úpravy v § 78a jinou technikou, ale ke stejnému datu.
Výjimkou je účinnost některých novelizačních bodů vzhledem k jejich vztahu k financování škol; proto je u nich stanovena účinnost k nejbližšímu dalšímu začátku rozpočtového, tedy kalendářního roku – k 1. lednu 2026. Dá se říci, že to jsou změny nejdůležitější. Pět změnových bodů nabude účinnosti až 1. září 2026 a pět změnových bodů nabude účinnosti až 1. září 2027. Tyto body byly do zákona vloženy až v průběhu projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, které přineslo více jak 20 pozměňovacích návrhů z řad poslanců.
Změny, které novela školského zákona přináší
Vlastní zákon je značně rozsáhlý, obsahuje jen ve školském zákoně 186 změn.
Novela školského zákona obsahuje tři základní změny či doplnění školského zákona, jejichž předmětem je:
• institucionalizace školních speciálních pedagogů a školních psychologů, zefektivnění poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízeními a nastavení způsobu určení spádovosti pedagogicko-psychologických poraden pro školy,
• regulace růstu počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti financované ze státního rozpočtu prostřednictvím fixace maximálního počtu hodin školy a
• zavedení možnosti indexace škol, resp. zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování.
V zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících se pak zavádí sociální pedagog do systému pedagogických pracovníků.
Kromě toho zákon přináší řadu dalších důležitých změn. Za pozornost stojí, že zákon nově upraví způsob vytváření spádových obvodů mateřských a základních škol formou zápisu školských obvodů do registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
Dále pak novela zákona umožní zřizovat mateřské školy a zařízení školního stravování jim sloužící jako organizační složky státu nebo jejich součásti. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předpokládá, že v případě zřizování mateřských škol a školních jídelen jako organizačních složek státu bude toto zřizování zajištěno v rámci limitů stanovených zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok pro příslušné ministerstvo.
Nad rámec návrhu zaslaného do meziresortního připomínkového řízení bylo zrušeno označení subjektu, který plní pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy úkoly v oblasti přijímání, ukončování a ověřování výsledků vzdělávání. Bude se však i nadále jednat o státní příspěvkovou organizaci zřízenou a pověřenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, pokud tuto činnost nebude Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vykonávat samo.
INSTITUCIONALIZACE ŠKOLNÍCH SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ A ŠKOLNÍCH PSYCHOLOGŮ - Zákon č. 267/2025 Sb. si klade za cíl nastavit systémová pravidla fungování podpůrných pedagogických pozic (školní psycholog, školní speciální pedagog) v základních školách běžného vzdělávacího proudu. Zároveň je nastavena institucionalizace školních psychologů/školních speciálních pedagogů ve větších běžných základních školách, předpokládá se počet žáků 180 a více v průměru za tři přecházející roky. Konkrétní podmínky stanoví příslušné nařízení vlády.
Žákům vzdělávaným v menších běžných základních školách bude nadále možné poskytovat podpůrná opatření školní psycholog/školní speciální pedagog (v rozsahu úvazku 0,2 nebo 0,4 v závislosti na velikosti základní školy). Tito odborní pracovníci se budou významně podílet na zajištění kvality inkluzivního (společného) vzdělávání a ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními a dalšími subjekty budou zajišťovat poskytování poradenských služeb dětem, žákům a jejich zákonným zástupcům a metodickou podporu pedagogickým pracovníkům.
Záměrem je mimo jiné zlepšení výsledků vzdělávání každého jednotlivce, a to na základě možnosti okamžité diagnostiky a nastavení podpůrných opatření prvního stupně, včetně jejich průběžného vyhodnocení ze strany odborníků. Zavedení systémových pravidel pozitivně posílí inkluzivní vzdělávání, bude mít pozitivní dopad na tzv. „wellbeing žáků“ a přispěje ke zdravému socio-emočnímu klimatu školy. Základní školy budou podpořeny nejen při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také při řešení dalších problémů ve vzdělávání, při nichž je vhodné zapojení školního psychologa či školního speciálního pedagoga.
Podle předkladatele novely zákona tak díky zajištění financování těchto služeb přímo na školu (v běžných základních školách se 180 a více žáky) dojde rovněž ke snížení administrativní zátěže jak na straně škol, tak na straně školských poradenských zařízení, a k profesnímu rozvoji těchto odborníků. Zároveň jsou tyto podpůrné pedagogické pozice klíčové při řešení eliminace odkladů povinné školní docházky, kterých má Česká republika oproti ostatním zemím EU neúměrně mnoho. Zajištění individualizované podpory žáků odbornými pedagogickými pozicemi při nástupu do základního vzdělávání eliminuje hraniční případy posouzení odkladů školní docházky ze strany školských poradenských zařízení i tlak zákonných zástupců na jejich udělení.
V první fázi institucionalizace podpůrných pedagogických pozic docházelo k cílenému využití evropských prostředků a byly již ověřovány stanovené parametry.
V té souvislosti je k systémovému nastavení poskytování pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga nutné v novele školského zákona nastavit spádovost pedagogicko-psychologických poraden a legislativně ukotvit hlavní činnosti pracovníků poskytujících ve školách poradenské služby (výchovný poradce, metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog, případně jiný pedagogický pracovník) tak, aby ředitelé škol měli v rámci manažerského rozhodování dostatečný prostor k organizaci efektivního fungování poradenských služeb ve prospěch dětí a žáků, jejich zákonných zástupců i pedagogických pracovníků školy a zároveň bylo zajištěno metodické vedení školních psychologů a školních speciálních pedagogů ze strany spádových pedagogicko-psychologických poraden.
MŠMT určí spádové obvody tak, aby všechny běžné školy byly přiřazeny ke konkrétním pedagogicko-psychologickým poradnám veřejných zřizovatelů na území jednotlivých krajů. V odůvodněných případech zahrne MŠMT do spádového obvodu pedagogicko-psychologické poradny i školu z území jiného kraje. Spádový obvod se stanoví s ohledem na územní blízkost a kapacitní, personální a materiální možnosti pedagogicko-psychologických poraden.
K zajištění financování poskytování podpůrných pedagogických pozic ve školách neveřejných zřizovatelů je připravena novela zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.
V novele školského zákona bylo rovněž nutné legislativně ukotvit povinnost mateřské, základní a střední školy k zajištění poradenských služeb, zejména organizace a zajištění kvality podpory vzdělávání dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zajišťování prevence rizikového chování, koordinace kariérového poradenství (v případě základních a středních škol), spolupráce se školskými poradenskými zařízeními a dalšími subjekty při podpoře dětí a žáků ve vzdělávání a poskytování metodické podpory pedagogickým pracovníkům školy při identifikaci a vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Podrobný popis poradenských činností poskytovaných školou bude nezbytné přenastavit na úrovni vyhlášky.
REGULACE RŮSTU POČTU HODIN VÝUKY NEBO PŘÍMÉ PEDAGOGICKÉ ČINNOSTI - V novém systému financování je od 1. ledna 2020 pedagogická práce v základních a středních školách a konzervatořích zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí financována podle počtu odučených hodin (tzn., ustoupilo se od normativního financování „na žáka“ směrem k „normativně nákladovému financování“). Počet odučených hodin má své maximální limity, které de facto stanovují pravidla pro možnosti vytváření tříd podle počtu žáků. Maximální počet odučených hodin ve škole (včetně dělených) je také závislý na průměrném počtu žáků ve třídě (s rozlišením podle „typu“ školy, její velikosti a dalších parametrů).
Tyto maximální limity jsou vyjádřeny prostřednictvím nařízení vlády č. 123/2018 Sb., kterým se stanoví pro základní školy a střední školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí PHmax na jednu třídu v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků ve třídě a pro konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí PHmax na jeden ročník v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků v ročníku. Zmocnění pro vydání tohoto nařízení vlády vyplývá z § 161 odst. 2 školského zákona. Dotčené nařízení vlády č. 123/2018 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. září 2018. Poprvé se tedy uplatnilo ve školním roce 2019/2020. Následně v březnu 2024 byla vládě předložena novela nařízení vlády č. 123/2018 Sb., kterou došlo k úpravě nastavených hodnot PHmax v podobě jejich plošného snížení na přibližnou hladinu 95 % původních hodnot PHmax u oborů základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou a konzervatoří; tedy snížení o 5 %.
Skutečný počet vyučovaných hodin na škole je dán součtem vykázaných týdenních hodin pedagogické práce, tento počet se označuje jako PHškoly. V případě, že škola vykázala PHškoly ?; PHmax obdrží prostředky ze státního rozpočtu v plné výši vykázaných úvazků pedagogické práce. V případě, že je PHškoly > PHmax jsou skutečně financované úvazky pedagogické práce kráceny v poměru PHmax/PHškoly.
V rámci průběžného vyhodnocování účinnosti nařízení vlády č. 123/2018 Sb., se prokázalo, že přijatá regulace má svůj smysl a zároveň i své limity. Stávající nastavení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu vede v mnoha ohledech k ekonomicky neefektivní alokaci lidských i finančních zdrojů a vytváří neodůvodněné rozdíly mezi školami, přičemž jedním z hlavních cílů nové regulace bylo neodůvodněné rozdíly mezi školami odstraňovat. Už téměř čtyřletá zkušenost ukázala, že stanovené hodnoty PHmax jsou využívány nerovnoměrně.
Zároveň s účinností od 1. ledna 2024 vyčleňuje stát na platy učitelů takovou částku, aby celková výše finančních prostředků na jejich platy odpovídala v měsíčním průměru na jeden úvazek nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy, přičemž platovou základnu bude stejně jako v případě platů ústavních činitelů tvořit výše průměrné hrubé měsíční nominální mzdy za předminulý kalendářní rok. Pro rok 2024 se tedy vycházelo ze skutečnosti roku 2022.
Na výše uvedené reagovalo nařízení vlády č. 110/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů, kterým došlo k úpravě nastavených hodnot PHmax v podobě jejich plošného snížení na přibližnou hladinu 95 % původních hodnot PHmax u oborů základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou a konzervatoří; tedy snížení o 5 %.
Cílem tohoto snížení nebylo zvrátit současný stav počtu žáků na učitele, ale zastavit trend jeho poklesu na úrovni, která je udržitelná i v době stabilizace veřejných rozpočtů a zajistit, že nebude docházet ke snižování efektivity vynakládaných veřejných zdrojů.
Současně se ukazuje, že v obdobích, která nejsou příznivá pro státní rozpočet, nemá MŠMT vhodný nástroj, jak regulovat situace, kdy dochází k nedůvodnému zvyšování PHškoly oproti předchozímu školnímu roku i v případech, kdy v novém školním roce nedošlo u dané školy k růstu výkonů (tedy i v případech stejného nebo nižšího počtu žáků než v roce předchozím).
Principiálním cílem nové právní úpravy je vytvořit legislativní opatření formou zmocnění ve školském zákoně, které umožní prostřednictvím nařízení vlády eliminovat nedůvodné nárůsty PHškoly prostřednictvím fixace nebo úpravy počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu daným školám.
Nové zmocnění ve školském zákoně umožní vydat nařízení vlády, které pro příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky budou stanovovat počty hodin výuky financované ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Tímto nařízením bude moci vláda také stanovit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády.
ZAVEDENÍ MOŽNOSTI INDEXACE ŠKOL - Současná právní úprava financování regionálního školství nezohledňuje aspekt náročnosti práce škol (rozdílný socioekonomický status dětí a žáků škol), která se odvíjí zejména od sociálního a ekonomického zázemí dětí a žáků dané školy. Tato skutečnost nadále prohlubuje rozdíly mezi školami a má dopad na nerovný přístup ke vzdělávání.
Ze státního rozpočtu se v současnosti poskytují prostředky na výdaje podle § 160 ŠZ (liší se podle druhu zřizovatele) a na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c ŠZ.
Okruh výdajů, na které lze poskytnout finanční prostředky ze státního rozpočtu školám, jež zřizuje obec, dobrovolný svazek obcí nebo kraj (tzv. přímé výdaje na vzdělávání) je vymezen v § 160 odst. 1 písm. c) a d) ŠZ. Mezi tyto výdaje patří:
• platy, náhrady platů a ostatní související výdaje (zejm. sociální a zdravotní pojištění, příděl do FKSP, odměny z dohod),
• výdaje podle § 184 odst.
1 a 2 ŠZ (vybrané výdaje spojené
s konáním maturitních a závěrečných zkoušek nebo absolutoria),
• výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami,
• výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu,
• výdaje na učební pomůcky,
• výdaje na školní potřeby a na učebnice (pokud jsou poskytovány bezplatně),
• výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků,
• výdaje na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.
MŠMT pak k financování výše uvedených výdajů stanoví pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí výši finančních prostředků na příslušný kalendářní rok postupem stanoveným v § 161 odst. 3 ŠZ. Tuto výši finančních prostředků stanoví v případě uvedených škol do výše odpovídající maximálním počtům hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti stanoveným nařízením vlády podle § 161 odst. 2 ŠZ nebo prováděcím právním předpisem podle § 161c odst. 2 písm. c) ŠZ.
MŠMT na příslušný kalendářní rok vyhlásí a zveřejní ve Věstníku pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře mimo jiné normativy pro netarifní složky platu pedagogických pracovníků a normativy pro platy, ostatní osobní náklady nepedagogických pracovníků a také normativy jako roční výši ostatních neinvestičních výdajů připadajících na 1 dítě, 1 žáka na prvním stupni základní školy, 1 žáka na druhém stupni základní školy a 1 žáka v denní formě vzdělávání v oboru vzdělání.
MŠMT tedy různými, výše popsanými a školským zákonem stanovenými způsoby, stanovuje objem poskytovaných finančních prostředků ze státního rozpočtu pro jednotlivé školy. Tím ovlivňuje:
• Možnost školy snížit počet dětí nebo žáků na třídu, dělit třídy a učit v tandemech, a to stanovením maximálního počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti, který je hrazený ze státního rozpočtu. Ten vláda stanoví nařízením pro základní a střední školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí na 1 třídu v oboru vzdělání, a to v závislosti na počtu žáků ve třídě nebo na školu v závislosti na její struktuře. Pro konzervatoře se tento maximální počet hodin výuky stanoví na 1 ročník v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků v ročníku nebo na školu v závislosti na její struktuře. V případě mateřských škol se maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti stanovuje v závislosti na její struktuře.
• Možnost ředitele školy určit osobní příplatky, odměny a cílové odměny pedagogických pracovníků podle zákoníku práce, a to stanovením normativů pro netarifní složky platu pedagogických pracovníků (osobních příplatků, odměn a cílových odměn podle zákoníku práce, jakož i povinných odvodů) podle ustanovení § 161 odst. 1 písm. a) bod 2 ŠZ.
• Možnost využít finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje, a to stanovením normativů na tyto výdaje podle ustanovení [§ 161 odst. 1 písm. e) ŠZ].
• Možnost diferencovat stanovení výše nově zavedeného PHPmax (viz výše) tak, aby byly prostředky školám navýšeny podle míry sociálního znevýhodnění.
Současná právní úprava financování regionálního školství však nezohledňuje aspekt náročnosti práce škol (rozdílný socioekonomický status dětí a žáků škol), která se odvíjí zejména od sociálního a ekonomického zázemí dětí a žáků dané školy. Podle zjištění MŠMT dlouhodobě dochází k prohlubování nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, přičemž jedním z hlavních důvodů je prohlubování nerovností mezi jednotlivými školami.
Kromě rozdílů ve výsledcích jednotlivých žáků se objevují i nadprůměrné rozdíly mezi jednotlivými školami. Podle posledního šetření existují nadprůměrné rozdíly ve výsledcích mezi školami, zatímco uvnitř škol jsou rozdíly mezi žáky podprůměrné. MŠMT zjistilo školy, ve kterých je více žáků s excelentními výsledky na úkor těch, co dosahují podprůměrných výsledků a naopak.
Nerovné sociální a ekonomické podmínky v území, které se promítají i do skladby žáků v jednotlivých školách a tím vytváří nerovné podmínky pro zřizovatele škol. Ti tak mají v gesci různý poměr nadprůměrných, průměrných a podprůměrných škol, což stát dosud nezohledňuje v jejich financování. Náprava tohoto stavu je předmětem této novely zákona.
Nová právní úprava si klade za cíl snížit socioekonomické vlivy na vzdělávání, a tím přispět ke snížení rozdílů škol ve vzdělávacích výsledcích ve spojení se sociálním zázemím jejich žáků. Předpokládá se, že to povede ke snížení počtu opakovaných ročníků, vyšší míře dokončení základního a středního vzdělání. Na školách ohrožených sociálním znevýhodněním se také očekává udržení nebo zvýšení počtu kvalifikovaných pedagogických pracovníků.
ZAVEDENÍ SOCIÁLNÍHO PEDAGOGA DO ZÁKONA O PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍCÍCH - Dnešní školní vzdělávací systém nezvládá v dostatečné míře efektivně kompenzovat sociální znevýhodnění žáků, a to tím pádem hraje klíčovou roli v problematice nízké vzdělávací úspěšnosti a předčasných odchodů ze vzdělávání. Podmínky i výsledky žáků se v důsledku výrazně liší jak na úrovni škol, tak v jednotlivých regionech. V současné době neexistuje legislativně pozice, která by na školách zajišťovala propojení sociální práce a pedagogiky. Školy sice využívají pozice sociálního pedagoga, ale pouze v rámci projektů či na náklady zřizovatele. Vzhledem k neexistenci vymezení pozice v zákoně o pedagogických pracovnících čelí pracovníci zaměstnaní jako sociální pedagogové nejasným pracovním podmínkám, kdy si školy často nejsou jisté, jak je odměňovat či jakou náplň práce mají vykonávat. Toto nejasné vymezení se pak odráží i v postavení sociálních pedagogů v rámci zaměstnanců školy, kdy se potkávají s nepochopením své role, neochotou spolupracovat ze strany kolegů a často nižším postavením než asistenti pedagoga. Popsaný nedostatek zákona o pedagogických pracovnících a nesystémové financování sociálních pedagogů způsobuje nestálost pozice a neatraktivitu pozice pro absolventy sociální pedagogiky, kteří pak jako absolventi vysoké školy hledají stabilnější pracovní pozice například v sociální práci. V důsledku toho je pak pro ředitele obtížné pozici na škole zavádět a vůbec sehnat na ní vhodné kandidáty, zejména z důvodu nejistých pracovních podmínek. Vzhledem k výše uvedeným problémům, které vyplývají z neukotvení sociálního pedagoga v zákoně o pedagogických pracovnících, pak školy raději volí stabilnější pozice. Sociální pedagog je však jednou z nejefektivnějších možností, kterou se může přispět k řešení rozdílů ve vzdělávání z důvodu sociálního znevýhodnění. Bez změny zákona však nemůže sociální pedagog sám o sobě být natolik úspěšný, proto bylo nezbytné novelou zákona řešit i další nástroje související s financováním sociálních pedagogů. Cílem bylo zejména předejít předčasným odchodům ze vzdělávání a dokončení střední školy.
Nová právní úprava má představovat první ze série opatření k řešení předčasných odchodů ze vzdělávání, a to zakotvení pozice sociálního pedagoga do systému pedagogických pozic.
Sociální pedagog získává odbornou kvalifikaci:
• vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na sociální pedagogiku,
• vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu zaměřeným na sociální práci a studiem pro přípravu sociálních pedagogů,
• vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na sociální pedagogiku,
• vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na sociální práci a studiem pro přípravu sociálních pedagogů, nebo
• studiem k rozšíření odborné kvalifikace zaměřeným na přípravu sociálních pedagogů a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd,
- zaměřené na speciální pedagogiku,
- zaměřené na pedagogiku předškolního věku,
- zaměřené na přípravu učitelů základní školy, učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy nebo vychovatelů,
- zaměřené na speciální pedagogiku a přípravu učitelů základní školy nebo učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy, nebo
- studijního oboru pedagogika.
Kvalifikace je pro obory sociální pedagogiky nastavena co nejotevřeněji, tedy již od stupně vyššího odborného vzdělání, jelikož již tento stupeň vzdělání poskytuje kvalitní předpoklad pro výkon profese sociálního pedagoga a umožňuje se dále profesně vzdělávat ve vysokoškolském studiu. U absolventů sociální práce je pak kromě studia od stupně vyššího odborného vzdělání nastaven požadavek doplnění si kvalifikačního studia sociální pedagogiky, aby byly naplněny požadavky na pozici pedagogického pracovníka. Nároky na kvalifikaci dále umožňují, aby si absolventi pedagogické přípravy v magisterském stupni, kteří tedy splňují již požadavky na pedagogické pracovníky, mohli svoji kvalifikaci rozšířit o sociální pedagogiku absolvováním rozšiřujícího studia.
JUDr. Eva Dandová
