Veřejně prospěšné práce
– kdy jsou pro obce užitečné?

Nezaměstnanost se podle statistiky stále drží na přijatelné úrovni. Přesto je však velký počet občanů, kteří dlouhodobě shánějí zaměstnání. Příležitostí jsou pro ně veřejně prospěšné práce ve prospěch obcí a dalších územních samosprávných celků (dále ÚSC). Vznikne-li u nich potřeba získat pracovní síly např. k úpravě prostranství, pozemků nebo k údržbě veřejných prostranství a míst, které obec spravuje, mohou realizovat tzv. veřejně prospěšné práce. Příklady některých ÚSC potvrzují, že při spolupráci s příslušným úřadem práce se přijímání dočasných zaměstnanců na tyto práce daří. Kdy jsou pro obce užitečné veřejně prospěšné práce?

Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí

časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných podobných činnostech ve prospěch obcí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně. Právní úprava je v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v § 112 (dále ZOZ).

Pracovní příležitosti zaměstnavatelé vytvářejí na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Jeho výše může být až do skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na aktivní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění.Poskytuje se měsíčně nebo v jiném dohodnutém období a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování mzdových nákladů (§ 24 vyhlášky č. 518/­2004 Sb. – novela vyhlášky č. 444/­2017 Sb.).

Příspěvek může být poskytnut i při kombinaci veřejně prospěšných prací a krátkodobého zaměstnání. Finanční podpora na aktivní politiku zaměstnanosti je podle ZOZ (ustanovení § 118 a § 119) poskytována formou příspěvku, případně úhrady za provedené služby. Organizačním složkám státu a příspěvkovým organizacím státu nelze z finančních prostředků určených na aktivní politiku zaměstnanosti poskytovat žádné příspěvky. Příspěvek může však úřad práce poskytnout územnímu samosprávnému celku i dobrovolnému svazku obcí (DSO). O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými osobami a fyzickými osobami, případně dalšími subjekty, písemnou dohodu podle ustanovení § 119 ZOZ. Dohodu tedy uzavírá úřad práce s obcí nebo městem jako se zaměstnavatelem.

Pracovněprávní vztah na veřejně prospěšné práce uzavírají obce a další územní samosprávné celky s uchazeči o zaměstnání, kteří jsou vedeni na úřadu práce. Jejich zapojení do práce se osvědčuje, jak potvrzují zkušenosti některých obcí. Např. v Mladé Vožici na Táborsku využívají tyto možnosti každým rokem. Na pracovních místech jsou zaměstnáni uchazeči o zaměstnání a věnují se péči o zeleň, podílejí se na údržbě veřejných prostranství, lisování PET lahví apod. Starosta města Mladá Vožice Mgr. Větrovský je s prací uchazečů o práci spokojen a dodává, že se Městskému úřadu osvědčuje spolupráce s Úřadem práce v Táboře.

FINANČNÍ PODPORA

Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku. Dohoda musí rovněž obsahovat závazek zaměstnavatele, že příspěvek vrátí v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců před dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce.

V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Neplní-li druhá strana sjednané podmínky, je úřad práce povinen dohodu o poskytnutí příspěvku vypovědět. Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je podle zákona porušením rozpočtové kázně.

Na příspěvek, který nemůže být poskytnut před sjednáním dohody, není právní nárok. Úřad práce vždy hodnotí situaci na trhu práce ve svém regionu.

Příspěvkové organizace zřízené ÚSC podle ustanovení § 24 zák.č. 250/­2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, mohou rozhodnutím zastupitelstva ÚSC vznikat organizační složky ÚSC. Ty však hospodaří pouze jménem svého zřizovatele, nejsou účetní jednotkou a její pracovníci jsou zaměstnanci ÚSC a proto nemohou být příjemcem těchto prostředků.

ÚSC může dále podle § 27 zák. č. 250/­2000 Sb., zřídit příspěvkové organizace, které mají právní subjektivitu. Tito zaměstnavatelé – příspěvkové organizace – mohou dostat přesně účelově určené finanční prostředky pouze zprostředkovaně, tedy prostřednictvím rozpočtu svého zřizovatele (zák.č. 250/­2000 Sb., § 28 odst. 6). Obdobně se postupuje i v případě škol a školských zařízení zřízených ÚSC. Vrácení poskytnutých prostředků se rovněž musí provést prostřednictvím rozpočtu zřizovatele.

SPOLEČENSKY ÚČELNÁ PRACOVNÍ MÍSTA - ÚSC mohou dále obdržet od úřadu práce příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa podle podle § 113 ZOZ.

Maximální výše příspěvku se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst. Výše příspěvku zaměstnavateli na jedno společensky účelné pracovní místo může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, pokud míra nezaměstnanosti v daném okrese dosáhla nebo překročila průměrnou celostátní míru nezaměstnanosti. Jestliže zaměstnavatel zřídil více jak deset nových pracovních míst může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství.

Nedosahuje-li míra nezaměstnanosti v okrese průměrného podílu nezaměstnanosti v České republice, je příspěvek ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy a při zřízení více než 10 pracovních míst je to maximálně šestinásobek průměrné mzdy.

Na vytvořené pracovní místo se může poskytnout příspěvek návratný, na úhradu úroků z úvěrů nebo jiný účelově určený příspěvek. Jestliže zaměstnavatel vyhradil nové pracovní místo pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, může mu být poskytnuta plná nebo částečná úhrada vyplacených mzdových nákladů na tohoto zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Za společensky účelné pracovní místo se považuje i místo, které zřídil uchazeč o zaměstnání po dohodě s úřadem práce za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Umožňuje se, aby se jednalo nejen o místa nová, ale i místa vyhrazená pro určitý okruh uchazečů o zaměstnání (např. pro mladé lidi). Na těchto místech by mohli být uchazeči o zaměstnání obměňováni.

VÝŠE PŘÍSPĚVKU - Podle § 113 z. o. z. se jedná o společensky účelná pracovní místa. Rozumí se tím pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek.

Maximální výše příspěvku se stanoví v závislosti na míře nezaměstnanosti v daném okrese a na počtu zřízených nebo vyhrazených účelných pracovních míst (§ 113 odst. 3 z. o. z.). Výše příspěvku zaměstnavateli na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v NH. Průměrná míra nezaměstnanosti je v současnosti v ČR 3,6 %.

Pro tyto účely je každoročně Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhlašována na základě zjištěných statistických údajů průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku, která ovlivňuje práva a nároky na trhu práce pro příští kalendářní rok.

Pro rok 2023 je to pro účely ZOZ částka 39 306 Kč, která byla zjištěna za první až třetí čtvrtletí 2022.

Příklad

V okrese je průměrná míra nezaměstnanosti 2,7 % a zaměstnavatel zřídil nové volné pracovní místo. Příspěvek od úřadu práce může být v maximální výši 157 224 Kč.

Při zřízení více než 10 pracovních míst může být tento příspěvek až ve výši šestinásobku této průměrné mzdy, tedy 235 836 Kč.

Jestliže by průměrná míra nezaměstnanosti v okrese dosahovala průměrné míry nezaměstnanosti v České republice nebo by ji přesahovala, může být příspěvek při zřízení jednoho volného pracovního místa až šestinásobek průměrné mzdy, tedy 235 836 Kč a při zřízení více než 10 pracovních míst až osminásobek průměrné mzdy, tedy 314 448 Kč.

OBECNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE - Tento druh prací není na rozdíl od veřejně prospěšných prací a zřizování nových pracovních míst podle ZOZ dobrovolný. Přesto může obcím pomoci. Trestní zákoník č. 40/­2009 Sb., uvádí obecně prospěšné práce jako druh trestu v § 62 až 65. Soud může tento trest uložit ve výměře od 50 do 300 hodin náležející v povinnosti odsouzeného provést v tomto rozsahu práce k obecně prospěšným účelům.

Práce spočívají např. v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních či jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním, vědou, kulturou, školstvím, humanitární pomocí, ochranou zdraví a životního prostředí, sociální, tělovýchovnou a sportovní činností apod. V zimním období je vhodnou prací např. úklid zasněžených chodníků, které spravuje obec. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům odsouzeného. To je základní rozdíl od veřejně prospěšných prací podle ZOZ, za něž uchazeči o zaměstnání obdrží odměnu.

Úloha obce při výkonu trestu

Při ukládání trestu obecně prospěšných prací přihlédne soud ke stanovisku pachatele, k možnosti uložení tohoto trestu a k zdravotní způsobilosti odsouzeného občana. Tento trest soud neuloží, je -li pachatel zdravotně nezpůsobilý k soustavnému výkonu práce. Zde rozhoduje posudek lékaře. Tento druh trestu soud může uložit jen tehdy, jestliže horní hranice trestu za přečin spáchaný pachatelem nepřevyšuje 5 let. Odsouzený je povinen tento trest vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do dvou let ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu.

Druh práce a místo jejich výkonu v rámci uloženého trestu obecně prospěšných prací určuje soud nařízením jeho výkonu. Většinou se jedná o práce ve prospěch obcí, které také výkon trestu realizují a organizují. Odsouzený nemůže soudem stanovené podmínky trestu svévolně měnit. Pokud tak učiní a vykoná práce v rozporu s rozhodnutím soudu (např. pro jiný než určený obecní úřad), nelze takto vykonané práce pokládat za výkon nařízeného trestu obecně prospěšných prací.

Podmínky na obecním úřadě

Odsouzený je povinen podle rozhodnutí soudu vykonat obecně prospěšné práce ve stanovené době, nejpozději do jednoho roku ode dne stanoveného jako den nástupu výkonu trestu. Stanovenou dobou se rozumí konkrétní a časové vymezení (harmonogram) provádění výkonu tohoto trestu příslušným obecním úřadem v rámci projednání podmínek jeho výkonu s odsouzeným. Při vymezení této doby postupuje přitom obecní úřad tak, aby odsouzený mohl vykonat uložený trest v uvedené lhůtě. Podmínky výkonu trestu musí odsouzený projednat v termínu stanoveném probačním úředníkem pověřeným kontrolou nad výkonem trestu na obecním úřadě, u něhož má vykonávat obecně prospěšné práce. Bližší podrobnosti uvádí trestní řád (zákon č. 141/­1961 Sb.) v § 336 a 337.

Obec při provádění obecně prospěšných prací spolupracuje s probačním úředníkem, který kontroluje plnění trestu. Sděluje mu např. požadavky na provedení těchto prací, průběh a plnění trestu na pracích ve prospěch obce apod.

Obecní úřady mohou sdělovat své požadavky

na vykonání obecně prospěšných prací středisku Probační a mediační služby v obvodu okresního soudu, ve kterém mají být obecně prospěšné práce vykonávány. Zároveň jsou povinny mu sdělit každou podstatnou změnu týkající se takového požadavku, aby středisko mělo průběžný přehled o potřebě těchto prací. Probační úředník pak informuje soud na jeho žádost o potřebě obecně prospěšných prací v požadovaném obvodu.

ZÁVĚR – Finanční situace územních samosprávných celků, zejména obcí, není záviděníhodná. Částečnou pomocí pro ně může být využití všech právních nástrojů, které mají k výkonu své pravomoci k dispozici. Patří mezi ně i různé formy prospěšných prací. Jedná se o obecně prospěšné práce a o veřejně prospěšné práce. Obecně prospěšné práce jsou druhem trestu. O jejich výkon mohou obce požádat soud a uvedou specifikaci prací, které by mohly být v této formě u obce vykonávány. Veřejně prospěšné práce organizuje obec pro uchazeče o zaměstnání, kteří je pak vykonávají za odměnu v pracovněprávním vztahu k obci na dobu určitou. Na tyto práce mohou obce dostat příspěvky od úřadu práce.

JUDr. Ladislav Jouza