Veřejný sektor

7.1       Města a obce

Města a obce

690. Porušení zákonné povinnosti úředníka obce při výkonu přenesené
       působnosti obce

Povinnost dodržovat zákonem stanovené povinnosti patří k základním povinnostem úředníka územně samosprávného celku vyplývajícím z pracovního poměru a spočívá v plnění povinností, které v prvé řadě vyplývají přímo ze zákona a mohou vyplývat i z jiných než pracovněprávních předpisů, které se rovněž vztahují k úředníkem vykonávané práci.

Je zaměstnavatel územního samosprávného celku oprávněn postihovat i porušení povinností při výkonu přenesené působnosti, anebo jen samosprávné působnosti?

Vydal-li proto úředník územní rozhodnutí v rozporu s územním plánem, porušil tím zákonem mu stanovené povinnosti ve smyslu § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územně samosprávných celků, vyhodnotil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 422/2017, ze dne 14. 8. 2018.

I když se v uvedeném případě jedná o výkon činnosti při výkonu přenesené působnosti obce, je zaměstnavatel oprávněn posuzovat plnění výkonu funkce a povinností, tedy i jeho rozhodovací činnost při výkonu přenesené působnosti, neboť v opačném případě by § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 312/2000 Sb., postrádalo svůj smysl.

691. Povinnost zveřejnit záměr na zcizení nemovitého obecního
       majetku elektronicky

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce jako smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením, a to vyvěšením na úřední desce.

Má-li obec úřední desku též v elektronické podobě, je povinna zveřejnit záměr i tam?

K povinnosti zveřejnit záměr dispozice nemovitým majetkem též na elektronické úřední desce se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 26. 9. 2012, spis. zn. 30 Cdo 2373/2012: Tam, kde zákon stanoví povinnost zveřejnění záměru (výzvy k podávání nabídek) na úřední desce za účelem posílení hospodárnosti a transparentnosti majetkové dispozice, znamená nesplnění povinnosti zveřejnit takový dokument též na „elektronické úřední desce“ takové porušení zákona, v důsledku něhož je uskutečněná majetková dispozice pro rozpor se zákonem neplatná.

692. Použití funkce starosty obce v názvu kandidující politické strany
       v komunálních volbách

Různé kandidátky do obecních zastupitelstev, ale i do jiných sborů mají v názvu slovo starosta nebo starostové (obce, města).

Je přípustné používat slovo starosta nebo starostové v názvu kandidující strany? Může tak učinit více kandidujících stran?

Ústavní soud ve svém nálezu spis. zn. II. ÚS 3181/18, ze dne 31. 12. 2018, zdůraznil, že starosta je označením veřejné funkce v obci podle § 103 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Žádná politická síla si tak toto označení nemůže „přivlastnit“ a dovozovat, že má výlučná či přednostní práva jej užívat ve svém názvu ani se domáhat zvýšené právní ochrany tohoto označení jako součásti svého názvu. To se týká i ochrany názvů politických stran a hnutí proti zaměnitelnosti. Užívá-li více politických sil ve svém názvu výraz starosta a jeho varianty, je třeba jejich vzájemnou zaměnitelnost posuzovat s ohledem na další prvky názvu.

Tyto principy znamenají, že i kdyby si například politická strana zvolila jako název výlučně výraz „Starostové“, nemohla by bránit jiným v tom, aby výraz starostové rovněž užili ve svém názvu. Mohla by vyžadovat pouze to, aby se žádná jiná politická entita nejmenovala „Starostové“ bez jakéhokoliv dalšího rozlišovacího prvku. Jinak vyjádřeno, taková politická strana by se mohla domáhat pouze ochrany proti totožným názvům.

693. Zvuková nahrávka ze zasedání zastupitelstva obce

Státní orgány a také orgány územní samosprávy, tedy kraje a obce, jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.

Platí informační povinnost obce i pro poskytnutí zvukové nahrávky zasedání zastupitelstva obce?

Zákon obci neukládá pořídit a uchovávat zvukový záznam z veřejného zasedání zastupitelstva, nicméně pokud již tento záznam pořizován byl, pak obec poruší svoji povinnost vyplývající z čl. 17 odst. 5 ústavní Listiny základních práv a svobod tím, že tento záznam smaže.

Ústavní soud tak určil v nálezu spis. zn. II. ÚS 2111/16. Ve věci, kterou Ústavní soud řešil, proto neobstálo odůvodnění, že zvukový záznam byl ve špatné kvalitě a že měl sloužit pouze jako pomůcka k vytvoření zápisu, a proto byl vymazán. To se dít nesmí.

694. Podobný název příspěvkové organizace a soukromé firmy

Obchodní firma čili název firmy, a to i příspěvkové organizace zřízené obcí, nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele.

Může obec mít, založit, příspěvkovou organizaci s podobným názvem, jako již má soukromá firma?

Při posuzování (ne)zaměnitelnosti názvu (firmy) je nutné hodnotit míru shody se jmény (firmami) jiných osob (podnikatelů), přičemž je nezbytné vycházet z dojmu, který (navrhovaný) název (firma) vyvolává u průměrné osoby, jež přichází (může přicházet) s právnickou osobou do styku, resp. – jde-li o podnikatele – u (jeho) průměrného zákazníka. Má-li kmen názvu právnické osoby více prvků, pak zpravidla (nikoliv však bezvýjimečně) platí, že průměrné osobě (průměrnému zákazníkovi) utkví z delšího znění názvu jako příznačná jen jeho určitá – výrazná a (oproti všem ostatním názvům) rozlišující – část. Vliv na závěr o (ne)zaměnitelnosti názvu právnické osoby (obchodní firmy podnikatele) má (může mít) i předmět činnosti (podnikání), jakož i teritorium, na němž je tato činnost (podnikání) vyvíjena. Není-li totiž okruh osob (zákazníků), přicházejících s posuzovanými právnickými osobami do styku, alespoň částečně shodný, snižuje se pravděpodobnost záměny jejich názvů. Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 29 Cdo 5758/2016, ze dne 24. 10. 2018, když hodnotil zaměnitelnost názvů, souhlasil s nižšími soudy, že slovo „Tereza“ představuje výrazný prvek v názvu příspěvkové organizace („Tereza Břeclav, příspěvková organizace“), jež má být zapsána do obchodního rejstříku. Nicméně se název příspěvkové organizace odlišuje od obchodní firmy společnosti TEREZA spol. s r.o. (z Prahy) nejen údajem o obci, v níž tato právnická osoba vyvíjí svoji činnost, ale také (nezkráceným) dodatkem odlišné právní formy (příspěvková organizace). Okruh zákazníků obou právnických osob není s ohledem na předmět činnosti příspěvkové organizace shodný, což snižuje pravděpodobnost záměny obou názvů. Nelze proto vycházet pouze z toho, že název příspěvkové organizace obsahuje slovo „Tereza“, které tvoří kmen obchodní firmy již zapsané společnosti s ručením omezeným.

Odlišení v podobě názvu obce, kde příspěvková organizace vyvíjí svoji činnost (a jež tuto příspěvkovou organizaci zřídila), ve spojení s dodatkem označujícím právní formu příspěvkové organizace (v plném, nezkráceném znění), jakož i (velmi pravděpodobná) odlišnost okruhu zákazníků obou subjektů, odůvodňují závěr o nezaměnitelnosti názvu příspěvkové organizace (jenž se zápisem příspěvkové organizace do obchodního rejstříku stane její obchodní firmou) s obchodní firmou společnosti TEREZA spol. s r. o. Proto obec – město Břeclav – může mít podobně nazvanou příspěvkovou organizaci, jako je název pražské firmy.

695. Ubytování v rámci portálu Airbnb a místní poplatky

Ubytovací služby platformy Airbnb se mohutně rozrůstají, ostatně místní poplatky z ubytování v obci se na ni podle zákona dosud explicitně nevztahují.

Bude místním poplatkům podrobeno i oblíbené ubytování v rámci portálu Airbnb?

Sdílená ekonomika vydělává, takže také musí podle názoru vlády přispívat do rozpočtu. Pokud o tom obec rozhodne, pak poplatková povinnost dopadne i na poskytování ubytování za pomoci portálu Airbnb, protože poplatek z ubytování bude moci zavést jakákoliv obec a zpoplatnit jakoukoliv formu ubytování podléhající zákonné definici.

Prostřednictvím Airbnb může poskytovat pobyt v podstatě kdokoliv, kdo disponuje alespoň zhruba vhodným prostorem, který se dá poskytnout pro pobytové účely. Nemusí jít ani o vlastníka daného prostoru. To však zásadním způsobem ztěžuje správu poplatku, protože takové poskytovatele pobytu není možné nalézt v žádné úředně vedené evidenci. Rozmach takových služeb je rovněž důvodem změny
a zpřísnění zákona.

696. Napadnutí územního plánu sousední obce

Dotčené osoby mohou napadat územní plán obce.

Může územní plán obce napadnout také jiná – sousední – obec?

Nejvyšší správní soud vyložil ve věci spis. zn. 2 As 187/2017, že obec je oprávněna napadnout územní plán sousední obce, ale zatím nevyřešil otázku, jaké námitky může proti územnímu plánu sousední obce uplatnit. NSS vyšel z toho, že obec je přímo ze své povahy povolána k zastupování a ochraně práv a zájmů svých občanů. Změna územního plánu může zásadním způsobem ovlivnit charakter dané lokality i kvalitu života v ní. Nalézá-li se územním plánem dotčená plocha na okraji území jiné obce pořizující územní plán, resp. jeho změny, mohou negativní vlivy této změny dopadat i na území sousední obce, přičemž tato je v rámci výkonu svého práva na samosprávu povolána bránit charakter svého území a kvalitu života svých obyvatel.

Napadení územního plánu sousední obcí dle soudu nepředstavuje zásah do práva na samosprávu obce pořizující územní plán či jeho změny, neboť nejde o zásah ze strany státu, ale jde o zásah v rovině horizontální. Aby však nedocházelo ke svévolnému napadání územních plánů mezi obcemi, soud dodal, že nikoli každá změna územního plánu může vést k aktivní věcné legitimaci sousedních obcí, tedy oprávnění jiné obce napadat územní plán druhé obce. Nevyřešenou otázkou však zůstává, jaké námitky může obec v takovém případě vznášet. Touto otázkou se bude zabývat rozšířený senát NSS, kterému byl případ, resp. z něj vyplývající právní otázka, postoupen k řešení, resp. odpovědi.

697. Trestní odpovědnost starosty obce

Volení funkcionáři obce se mohou dopustit trestného činu při správě majetku obce.

Jak je to s trestní odpovědností starosty? Vyviňuje ho, že právní jednání schválila i rada obce nebo doporučili úředníci obce?

K trestní odpovědnosti volených funkcionářů za majetkové úkony se vyjadřuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2012, spis. zn. 11 Tdo 454/2011, tak, že starosta obce odpovídá i trestněprávně za škodu vzniklou právním úkonem, který jménem obce učinil, a nemůže se odvolávat na neznalost zákona o obcích a základních principů nakládání s obecním majetkem (s tím, že není právník).

V řešené věci uzavřela starostka vědomě smlouvu, jež byla v rozporu s jinou dříve uzavřenou smlouvou, a „nepomohl“ jí ani odkaz na neprávnické vzdělání, ani to, že uzavření druhé smlouvy schválila rada obce (předkladatelem materiálu byla starostka, radní nebyli přesně informováni a neschvalovali přesný text smlouvy), ani to, že materiál i smlouvu „parafovali“ úředníci (parafa zde nepředstavovala potvrzení věcné správnosti, ale jen náležitostí).

698. Veřejný přístup na účelové komunikace

Zájmem a potřebou obce může být omezení přístupu na účelové komunikace a provozu na nich.

Může obec omezit veřejný přístup na účelové komunikace a provoz na nich svou vyhláškou?

Veřejný přístup na účelové komunikace a provoz na nich nelze omezovat ani upravovat formou obecně závazné vyhlášky, a to ani v případě účelových komunikací, které jsou ve vlastnictví obce. Obec, ačkoliv je vlastníkem účelové komunikace, nedisponuje v samostatné působnosti oprávněním provoz na ní jakkoliv regulovat a ovlivnit tak i případné negativní důsledky, které tento provoz způsobuje. Tak vyložil a určil Ústavní soud v nálezu Pl. ÚS 18/16, ze dne 19. 6. 2016.

Veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů obce, může v rámci výkonu přenesené na její žádost a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nikoliv zastupitelstvo obce obecně závaznou vyhláškou.

699. Schvalování podstatných náležitostí smluv zastupitelstvem obce

Zastupitelstvu obce je zákonem o obcích vyhrazeno schvalování celé řady smluv, např. o nabytí a převodu hmotných nemovitých věcí, o uzavření smlouvy o společnosti a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti, jejíž je obec společníkem, uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti.

V jakém rozsahu zastupitelstvo smlouvy schvaluje? Musí schválit přímo znění smlouvy?

Touto otázkou se zabývala judikatura, např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 12. 2005, spis. zn. 28 Cdo 1067/2004, která řešila problematiku, v jakém rozsahu je třeba schvalovat náležitosti smlouvy, popř. zda je třeba schválit přímo znění příslušné smlouvy, aby taková smlouva mohla být posouzena jako platný právní úkon.

Judikatura přitom dospěla k závěru, že není třeba schvalovat přímo celá znění smluv, naopak je zcela postačující, pokud orgán obce schválí alespoň podstatné náležitosti právního jednání.

700. Změna stanoviska ke změně územního plánu obce

Pokud zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, má možnost 1) vrátit předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání, anebo 2) jej může zamítnout.

Může zastupitelstvo změnit názor a zamítnutou změnu územního plánu vrátit k úpravám?

Zamítne-li zastupitelstvo obce návrh územního plánu (změny územního plánu) ve smyslu § 54 odst. 3 stavebního zákona, je proces přijímání (změny) územního plánu definitivně skončen.

Zastupitelstvo nemůže revokací tohoto usnesení proces přijímání (změny) územního plánu obnovit a navázat na něj dalšími stavebním zákonem předvídanými kroky (např. územní plán vydat nebo jej vrátit pořizovateli s pokyny k úpravě), vyložil Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 15. 6. 2018, spis. zn. 43 A 34/2018, který byl pro svůj význam vyhlášen ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Řešení č. 690 až 700 zpracoval Richard W. Fetter (V/2019)

7.2       Hospodaření

Hospodaření

701. Rozhodování o záměru zcizit nemovitý majetek obce

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce ohledně dispozice s nemovitým majetkem je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce.

Musí záměr před vyvěšením schválit zastupitelstvo nebo rada obce?

Z žádného ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), nevyplývá, že by záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku, musel být před jeho zveřejněním projednán a schválen příslušným orgánem obce.

Zveřejnění záměru nemusí předcházet rozhodnutí příslušného orgánu obce o jeho schválení. (Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2009, spis. zn. 22 Cdo 4897/2007.)

702. Povaha zveřejnění záměru obce na zcizení nemovitého majetku obce

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce ohledně dispozice s nemovitým majetkem je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce.

Jaký právní charakter má vyvěšovaný záměr obce?

Záměr obce prodat nemovitý majetek není rozhodováním o nabytí a převodu nemovitých věcí, nepředstavuje ještě návrh na uzavření převodní smlouvy, vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 5. 2010, spis. zn. 28 Cdo 1383/2010. Záměr obce prodat nemovitý majetek ještě nepředstavuje právní úkon (právní jednání), který by podléhal režimu občanského zákoníku, nemá ani charakter smlouvy o budoucí smlouvě, ale je pouze (zásadním) rozhodnutím obce prodat část svého majetku.

Teprve tehdy, až dojde k vlastní realizaci předsevzatého záměru (nemovitost prodat), budou účastníci následného právního vztahu vystaveni závazkovému režimu podle občanského zákoníku, vyplývá z usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1998, spis. zn. III. ÚS 258/98.

703. Zkrácení doby zveřejnění záměru na zcizení nemovitého majetku obce

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce jako smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce.

Co když je záměr vyvěšen kratší dobu? Jaké to má důsledky? 

Smysl zveřejnění záměru obce o převodu obecního nemovitého majetku spočívá v tom, aby všichni potencionální zájemci o koupi tohoto majetku měli rovnou příležitost svůj zájem efektivně uplatnit a aby před uplynutím stanovené lhůty orgány obce neučinily taková opatření, pro která by ke včasné nabídce jiného zájemce již nemohlo být přihlédnuto.

Sama okolnost, že záměr obce nebyl publikován po celou dobu patnácti dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu bez dalšího nevede k absolutní neplatnosti právního úkonu; takový právní úkon by byl stižen neplatností od samého počátku pouze v situaci, jestliže by potencionální zájemce v důsledku nedodržení doby publikace nemohl učinit obci příslušnou nabídku, resp. pokud by obec při rozhodování takto učiněnou nabídku zájemce (právě z důvodu nedodržení zákonné patnáctidenní doby) již nevzala v úvahu. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 2. 2012, spis. zn. 30 Cdo 2146/2010.)

704. Záměr převést nemovitý majetek obce jakémukoliv zájemci
       nebo konkrétnímu zájemci

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce ohledně dispozice s nemovitým majetkem je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce.

Může být záměr formulován jako záměr prodat nemovitost konkrétnímu předem určenému zájemci?

Nejvyšší soud není toho názoru, že účel publikace záměru obce prodat nemovitost je naplněn jen tehdy, obsahuje-li listina obecné sdělení o záměru převést nemovitosti a výslovnou výzvu občanům k předložení jejich nabídek.

Tento účel může být naplněn i v případě, že je zveřejněn záměr obce prodat nemovitosti konkrétnímu zájemci s jasnou a určitou identifikací nemovitostí a s výzvou občanům uplatnit v zákonné lhůtě připomínky k zamýšlenému převodu. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2008, spis. zn. 28 Cdo 3757/2007.)

705. Zveřejnění záměru obce v případě změn již uzavřené smlouvy

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce ohledně dispozice s nemovitým majetkem je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce.

Musí být záměr vyvěšován jen kvůli záměru obce uzavřít dodatek ke stávající smlouvě týkající se nemovitého majetku obce?

Povinnost zveřejnění záměru se týká především změn zasahujících pojmové znaky závazkového právního vztahu – tzv. essentialia negotii (v případě nájmu to bude ujednání vymezující nepřímý předmět nájmu a ujednání o ceně nájmu) – a dále některých dalších ujednání – tzv. naturalia negotii (zejména ujednání o době trvání nájmu a v případě podstatných změn též ujednání o způsobu užívání předmětu nájmu). Naproti tomuto nebude zpravidla zapotřebí zveřejňovat záměr obce uzavřít například dodatek o způsobu placení nájemného, o povinnosti nájemce dát věc pojistit či dodatek o změnách důvodů pro odstoupení či výpověď atd.

Při posuzování toho, zda je třeba záměr obce publikovat, či nikoliv, je nicméně v každém jednotlivém případě nezbytně nutné klást si otázku, zda a jakým způsobem se změna dotýká života obyvatel obce nebo zda a jakým způsobem se změna závazkového právního vztahu týká účelnosti a hospodárnosti nakládání s obecním majetkem. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 4. 2009, spis. zn. 28 Cdo 3297/2008.)

706. Obsah záměru obce zcizit nemovitý majetek obce

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce ohledně dispozice s nemovitým majetkem je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce.

Musí záměr obsahovat všechny budoucí podmínky (smlouvy), za kterých dojde k převodu – zcizení – nemovitého majetku obce?

Zveřejněný záměr obce zcizit majetek ve vlastnictví obce nemusí obsahovat taxativní výčet podmínek, za nichž bude majetkoprávní úkon s uchazečem uzavřen; postačí proto, bude-li ze záměru jasné, jakým konkrétním způsobem hodlá obec s majetkem obce naložit, a bude-li v něm nemovitost (nemovitosti) označena (označeny) v souladu s katastrálním zákonem, vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 5. 2009, spis. zn. 30 Cdo 1932/2008.

707. Přesnost záměru nebo chyba v záměru převést nemovitý
       majetek obce

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce ohledně dispozice s nemovitým majetkem je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce.

Co když je ve zveřejněném záměru chyba, např. v identifikaci majetku, který obec nabízí?

Nebyl-li obecní pozemek v záměru obce určitě označen, je smlouva o jeho převodu pro neurčitost neplatná, i když v ní byl již pozemek řádně označen, vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2004, spis. zn. 28 Cdo 1684/2004.

708. Záměr převést nemovitý majetek obce na internetové stránce obce

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce ohledně dispozice s nemovitým majetkem je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce.

Musí být záměr publikován také na internetové veřejné desce obce?

Nesplnění zákonem vyžadované publikace veřejné nabídky prodeje pozemku na tzv. internetové veřejné desce způsobuje absolutní neplatnost následně uzavřené převodní smlouvy. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2012, spis. zn. 30 Cdo 2373/2012.)

709. Lhůta pro uzavření smlouvy, jejíž záměr obec zveřejnila (vyvěsila)

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce ohledně dispozice s nemovitým majetkem je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce.

V jaké lhůtě, do kdy od sejmutí, musí obec zveřejněný (vyvěšený) záměr realizovat?

Zákon o obcích nestanoví žádnou lhůtu, v níž by po zveřejnění záměru (jeho sejmutí) měl být předmětný právní úkon učiněn. Obec sama může ve zveřejněném záměru stanovit lhůtu, v níž má být zamýšlený právní úkon učiněn. Tak určil Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 13. 12. 2012, spis. zn. 26 Cdo 4198/2011 a dodal následující: V takovém případě se uplatní závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 26. 1. 2011, spis. zn. 32 Cdo 721/2010, v něm dovodil, že určení podmínek tzv. nabídkového řízení není povinnou náležitostí zveřejňovaného záměru, pokud však obec takové podmínky stanoví a zveřejní jako součást záměru o převodu nemovitostí, pak tyto podmínky jsou součástí zveřejněného záměru se všemi důsledky s tím spojenými a k platnosti právního úkonu (jednání) podle ust. § 39 odst. 1 zákona o obcích by bylo třeba, aby stanovená lhůta byla dodržena.

Pokud obec dobu, v níž bude zveřejněný právní úkon po sejmutí z úřední desky projednán, ve svém záměru nestanoví, nemusí majetkový úkon ve svých orgánech projednat bezprostředně po uplynutí minimální patnáctidenní lhůty stanovené v § 39 odst. 1 zákona o obcích. Aby však byl naplněn účel požadavku publikace záměru obce, musí být časová kontinuita mezi zveřejněním záměru a realizací zamýšleného právního úkonu (dispozice s majetkem obce) zachována. Není tedy vyloučeno, aby mezi publikací záměru a rozhodnutím obce uplynula delší doba, tato doba však nesmí být s ohledem na konkrétní povahu zamýšlené dispozice nepřiměřeně dlouhá.

710. Neplatnost kupní smlouvy uzavřené obcí v rozporu
       se zveřejněným záměrem

Záměr obce zcizit nebo pronajmout, propachtovat či vypůjčit nemovitost a další záměry obce ohledně dispozice s nemovitým majetkem je obec povinna zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce.

Co když nejsou v následné smlouvě dodrženy podmínky pro převod majetku stanovené v záměru?

Jestliže obec ve zveřejněném záměru stanoví podmínky, jež musí splňovat zájemce o nabytí nemovitého majetku obce, kupní smlouvu však uzavře se subjektem, který tyto podmínky nesplňoval, jde o kupní smlouvu uzavřenou v rozporu se zveřejněným záměrem. Smlouva je pak neplatná. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2011, spis. zn. 32 Cdo 721/2010.

711. Rozhodování o majetkoprávních úkonech obce a jejich charakter

Obec hospodaří v rámci samosprávy se svým majetkem.

Kdo a jak rozhoduje o majetkoprávních úkonech obce? Může takové rozhodnutí napadnout občan správní žalobou?

O majetkoprávních úkonech obce rozhoduje obecní zastupitelstvo pouze na svých veřejných zasedáních. (Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1047/2010.) Při nakládání s vlastním majetkem a hospodaření s ním vystupuje obec jako účastník soukromoprávních vztahů, nikoliv jako nositel moci veřejné.

Usnesení zastupitelstva obce, jímž byl schválen k prodeji pozemek ve vlastnictví obce, není rozhodnutím, jímž by obec autoritativně rozhodovala o veřejných subjektivních právech fyzických a právnických osob, a nelze je tudíž napadnout žalobou ve správním soudnictví. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2006, spis. zn. 3 Ans 9/2005.)

Řešení č. 701 až 711 zpracoval Richard W. Fetter

712. Církev jako osoba povinná k dani

Církev nabyde na základě dědického řízení provozovnu po zemřelém podnikateli. Vzhledem k okolnostem se rozhodne, že bude v podnikání pokračovat. Rozhodnutí soudu o dědictví nabyde právní moci dne 8. 4. 2019. Církev byla z pohledu DPH osobou povinnou k dani, ale nebyla plátcem daně.

Jaké je řešení dané situace?

Na základě výše uvedeného se církev stává plátcem daně k 8. 4. 2019. Přihlášku k registraci je povinna podat do 15 dnů od uvedeného dne.

V souladu s § 33 odst. 2 daňového řádu lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. Patnáctidenní lhůta tak začíná běžet ode dne 9. 4. 2019.

Ing. Zdeněk Morávek (V/2019)

713. Zápis z jednání zastupitelství obce

Zastupitelstvo pořizuje ze svého jednání zápis, ukládá mu to zákon.

Do kdy musí být pořízen zápis z jednání zastupitelstva? Komu musí být přístupný?

Zápis z jednání zastupitelstva je nutno pořídit do 10 dnů po skončení zasedání, musí být uložen na obecním úřadu k nahlédnutí. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, spis. zn. As 79/2006, vyložil právo nahlížet do zápisu a omezil jej jen na okruh v zákoně vyjmenovaných osob (jedná se zejména o občany obce).

Dle zákona o obcích musí být zápis uložen na obecním úřadě a právo nahlížet do něj a pořizovat z něj výpisy má občan obce, který dosáhl věku 18 let, a fyzická osoba vlastnící na území obce nemovitost, a to za podmínky, že dosáhla věku 18 let. Zákon o obcích tak tyto osoby opravňuje k nahlížení do úplné a originální podoby zápisů ze zasedání zastupitelstva obce.

Richard W. Fetter (V/2019)

K rubrikám Pracovní právo a Veřejný sektor jsme uveřejnili:

•    Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) – Zákony IA/2019

•    Nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.) – Zákony IIA/2019

•    Trestní zákoník (č. 40/2009 Sb), občanský soudní řád (č. 99/1963 Sb.) – Zákony
IIB/2019

•    Zákoník práce (č. 262/2006 Sb.), zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) – Zákony IIIA/2019

•    Zákon o pojistném na sociální zabezpečení (č. 589/1992 Sb.), zákon o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), nařízení vlády o minimální mzdě (č. 567/2006 Sb.), zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.), zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), zákon o nemocenském pojištění
(č. 187/2006 Sb.) – Zákony IIIB/2019

•    Zákon o obcích (č. 128/2000 Sb.), zákon o úřednících územních samosprávných celků (č. 312/2002 Sb.) – Zákony V/2019

•    Zákon o obcích – Aktualizace V/1/2019

•    Zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění s komentářem – Poradce 2/2019

•    Zákon o zpracování osobních údajů s komentářem – Poradce 12-13/2019

•    Flexibilní formy zaměstnávání, vybrané zaměstnanecké benefity – DaÚ 7-8/2019

•    Vzdělávání a kvalifikace úředníků ve VS – PaM 7-8/2019

•    100 otázek a odpovědí – GDPR a zákoník práce, Zákoník práce komentář – zaměstnávání, Příručka mzdové účetní, Účtování – zákony a předpisy, Povinnosti zaměstnavatele, Podnikáme bezpečně a ekonomicky – odborné tematické publikace